F
AKULTA FINANCÍ A ÚČETNICTVÍKatedra finančního účetnictví
Obor: Účetnictví a finanční řízení podniku
BAKALÁ Ř SKÁ PRÁCE
Irena Luňáčková
D AŇO V Á E V I D E N C E
Pedagogické vedení: Ing. Jindřich Činčura
2006
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem tuto závěrečnou práci zpracovala samostatně a veškerá použitá literatura a další prameny jsou uvedeny v seznamu.
2 CHARAKTERISTIKA, PŘEDMĚT A CÍL DAŇOVÉ EVIDENCE ... 2
3 PRINCIPY A ZÁSADY DAŇOVÉ EVIDENCE... 3
4 PRÁVNÍ ÚPRAVA DAŇOVÉ EVIDENCE ... 3
5 OSOBY POVINNÉ VÉST DAŇOVOU EVIDENCI... 4
6 FORMA DAŇOVÉ EVIDENCE ... 5
7 DOKLADY V DAŇOVÉ EVIDENCI ... 5
7.1 DOKLADY PODLE ZÁKONA O DPH... 5
7.2 TYPY DOKLADŮ VDAŇOVÉ EVIDENCI... 7
7.3 ARCHIVACE DOKLADŮ... 8
8 VEDENÍ DAŇOVÉ EVIDENCE... 9
8.1 EVIDENCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ... 9
8.1.1 Evidence příjmů... 9
8.1.2 Evidence výdajů... 10
8.1.3 Příjmy a výdaje v cizí měně... 10
8.1.4 Deník příjmů a výdajů... 10
8.2 EVIDENCE POHLEDÁVEK... 14
8.2.1 Druhy pohledávek... 14
8.2.2 Ocenění pohledávek... 14
8.2.3 Daňová evidence pohledávek... 15
8.3 EVIDENCE ZÁVAZKŮ... 16
8.3.1 Druhy závazků... 16
8.3.2 Ocenění závazků... 17
8.3.3 Daňová evidence závazků... 17
8.4 EVIDENCE DLOUHODOBÉHO MAJETKU... 18
8.4.1 Rozdělení dlouhodobého majetku:... 18
8.4.2 Dlouhodobý nehmotný majetek... 18
8.4.3 Dlouhodobý hmotný majetek ... 19
8.4.4 Dlouhodobý finanční majetek ... 20
8.4.5 Ocenění dlouhodobého majetku... 20
8.4.6 Odpisy dlouhodobého hmotného majetku ... 21
8.4.7 Daňová evidence hmotného majetku ... 24
8.4.8 Vyřazování dlouhodobého majetku... 25
8.5 EVIDENCE ZÁSOB... 26
8.5.1 Ocenění zásob... 26
8.5.2 Daňová evidence zásob... 27
8.6 EVIDENCE KRÁTKODOBÉHO FINANČNÍHO MAJETKU... 28
8.6.1 Daňová evidence krátkodobého finančního majetku ... 29
8.7 EVIDENCE REZERV... 30
9 ZÁVĚR ... 32
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 34
Seznam použité literatury ...34
Seznam použitých zákonů...34
Seznam použitých internetových stránek...34 PŘÍLOHA ...I Příloha č. 1 - § 7 zákona o daních z příjmů... I Příloha č. 2 - § 7b zákona o daních z příjmů... IV Příloha č. 3 - § 8 zákona o daních z příjmů...V Příloha č. 4 - § 31 zákona o daních z příjmů... VII Příloha č. 5 - § 32 zákona o daních z příjmů... IX
1 Úvod
Téma daňová evidence jsem si vybrala z několika důvodů. Obecně bývá větší pozornost věnována účetnictví. Důvod je jasný, povinnost vedení účetnictví se vztahuje na větší procento podnikatelských subjektů, ale já se domnívám, že stále je i mnoho drobných podnikatelů, kteří mohou vést daňovou evidenci. Právě i v mém okolí je více těchto drobných živnostníků, kteří často žádají o radu a mnohdy ani nemají přesnou a ucelenou představu o daňové evidenci, o povinnostech, které jim ukládá zákon, a o možnostech, jak nejsnáze zachycovat potřebné údaje. Již v době mého studia na obchodní akademii se mi problematika jednoduchého účetnictví zdála zajímavá. Po novelizaci zákona o účetnictví v roce 2003 došlo ke změnám, jednoduché účetnictví bylo zrušeno a byl zaveden pojem daňová evidence, proto mě zajímalo, jak výrazná to byla změna z hlediska praxe.
Nejprve bych se pokusila popsat charakteristiku a cíl daňové evidence. Dále bych se chtěla věnovat principům daňové evidence a její právní úpravě. Důležité bude rovněž vymezit osoby, které mohou daňovou evidenci vést a na základě jakých dokladů zaznamenávají jednotlivé operace. Větší pozornost chci věnovat evidenci příjmů a výdajů a jednotlivým složkám majetku, pokusím se nastínit možný způsob řešení jednotlivých evidencí.
2 Charakteristika, p ř edm ě t a cíl da ň ové evidence
Novela zákona o účetnictví, která vstoupila v platnost od 1.1.2004, uložila účetním jednotkám vést podvojné účetnictví a současně zrušila jednoduché účetnictví. Tato změna byla součástí harmonizace českého práva s právem Evropské unie, které pojem jednoduché účetnictví nezná a pojmem účetnictví automaticky myslí účetnictví podvojné. Místo jednoduchého účetnictví byla zavedena daňová evidence.
Na rozdíl od jednoduchého účetnictví slouží daňová evidence primárně ke zjištění základu daně z příjmů, ale pokud je vedena průběžně, poskytuje přehled o stavu a pohybu majetku a dluhů podnikatele a je tedy využitelná i pro ekonomické rozhodování. Stejně jako účetnictví se i daňová evidence opírá o prvotní doklady, z nich provádí záznamy, které dále třídí a sumarizuje.
Daňová evidence je v podstatě obdobou jednoduchého účetnictví, je však mnohem méně administrativně náročná, je jednodušší po metodické stránce a klade podstatně nižší nároky na technické vybavení. Zachycuje podle zásady jednoduchosti pouze peněžní toky, které bezprostředně souvisejí s podnikáním, a stav majetku a závazků podnikatele na konci zdaňovacího období, není tudíž založena na akruální bázi nýbrž na bázi peněžních důsledků reálně uskutečněných transakcí.
3 Principy a zásady da ň ové evidence
Princip prokazatelnosti – jedná se o povinnost dokládat účetní zápisy účetními doklady a povinnost inventarizovat majetek
Princip oddělené evidence:
- peněžních prostředků v hotovosti a na běžném účtu, které se sledují v peněžním deníku,
- pohledávek a závazků, které se sledují v knize pohledávek a závazků, - ostatního majetku, který se sleduje v inventárních knihách nebo na
evidenčních kartách,
- ostatních záznamů stanovených daňovými a jinými předpisy.
Oceňovací zásady jsou shodné s účetnictvím s výjimkou principu opatrnosti, který se v daňové evidenci nepoužije.
Podkladem pro stanovení základu daně z příjmů jsou údaje z peněžního deníku a ostatních evidencí
Výsledek hospodaření se zjišťuje periodicky (za zdaňovací období) jako prostý rozdíl mezi inkasovanými příjmy a uskutečněnými výdaji, tedy jako rozdíl mezi přijatými a vynaloženými peněžními prostředky bez ohledu na jejich vzájemnou věcnou a časovou souvislost.
4 Právní úprava da ň ové evidence
Daňová evidence je legislativně upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. § 7b (viz příloha č. 2) je celý věnován daňové evidenci, ale je nutné mít na paměti i další části tohoto zákona.
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění dalších předpisů upravuje záznamní povinnost, dokazování a důkazní břemeno poplatníka (§39 odst.
1), zásady daňového řízení (§2), daňovou kontrolu (§16).
V některých oblastech se v praxi ustálil výklad, že z účetních předpisů se přiměřeně použijí předpisy regulující účetnictví podnikatelů, tedy zejména Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a Vyhláška č. 500/2002 Sb.,
5 Osoby povinné vést da ň ovou evidenci
Povinnost vést daňovou evidenci mají ty fyzické osoby, které:
- dosahují zdanitelných příjmů podle §7 zákona o daních z příjmů (viz příloha č. 1), tj. příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti,
- aniž by uplatňovaly výdaje v paušální výši podle §7 odst. 9 zákona o daních z příjmů,
- aniž by měly daň stanovenu paušální částkou dle ustanovení §7a zákona o daních z příjmů
- a zároveň nevedou účetnictví.
Daňovou evidenci mohou vést pouze fyzické osoby, které nejsou účetní jednotkou, tedy nesplňují podmínky dané v zákoně č. 563/1992 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Účetní jednotky podle zákona o účetnictví:
Právnické osoby
o se sídlem na území ČR,
o zahraniční subjekty, které na území ČR podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních předpisů.
Fyzické osoby o Podnikatelé
pokud jejich obrat podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 15 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku,
zapsaní v obchodním rejstříku,
pokud jeden z účastníků sdružení bez právní subjektivity (podle občanského zákoníku) je účetní jednotkou.
o Ostatní
jimž je povinnost vedení účetnictví uložena zvláštním právním předpisem,
které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí.
6 Forma da ň ové evidence
Způsob vedení daňové evidence není zákonem stanoven. Záleží tedy na rozhodnutí fyzické osoby, jakou formu zvolí. Volba formy evidence se odvíjí od jednotlivých složek obchodního majetku.
Peněžní prostředky mohou být evidovány v deníku příjmů a výdajů, pro ostatní složky majetku bývají vhodné evidenční karty (karty dlouhodobého majetku, karty zásob, karty rezerv, karty úvěrů a půjček) nebo knihy (kniha jízd, kniha pohledávek a závazků, pokladní kniha) a další evidence (mzdová evidence).
7 Doklady v da ň ové evidenci
Daňová evidence na rozdíl od jednoduchého účetnictví nevymezuje povinné náležitosti daňového dokladu. Evidence je průkaznou tehdy, lze-li zápisy doložit odpovídajícím způsobem a je-li v souladu se skutečným stavem majetku a závazků zjištěným na konci zdaňovacího období.1 Doklady pro daňovou evidenci by tedy měly obsahovat, obdobně jako účetní doklady, alespoň tyto náležitosti:
označení dokladu,
obsah transakce a její účastníky,
peněžní částku (informaci o ceně za jednotku a množství), datum uskutečnění transakce,
datum vyhotovení dokladu (není-li shodné s datem uskutečnění transakce), podpis oprávněné osoby podle §33 odst. 4 zákona o účetnictví.
7.1 Doklady podle zákona o DPH
Pokud jde o registrovaného plátce daně z přidané hodnoty, náležitosti daňových dokladů jsou stanoveny v §26 -§35 zákona o dani z přidané hodnoty.
Běžný daňový doklad musí obsahovat:
a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění,
c) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění,
d) daňové identifikační číslo, pokud je osoba, pro kterou se uskutečňuje plnění, plátcem,
e) evidenční číslo daňového dokladu, f) rozsah a předmět plnění,
g) datum vystavení daňového dokladu,
h) datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí platby, a to ten den, který nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu,
i) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně,
j) základ daně,
k) základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona,
l) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře.
U zdanitelných plnění do 10 000 Kč včetně DPH lze použít zjednodušený daňový doklad, který musí obsahovat:
a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, evidenční číslo daňového dokladu,
c) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
d) datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí platby, podle toho, který den nastane dříve,
e) základní nebo sníženou sazbu daně,
f) částku, kterou plátce získal nebo má získat za uskutečňované zdanitelného plnění celkem.
Zjednodušený daňový doklad nelze vystavit v případě prodeje zboží, které je předmětem spotřební daně z lihu a tabákových výrobků, za jiné než pevné ceny pro konečného spotřebitele.
Za správnost běžného daňového dokladu a výpočet DPH odpovídá ten, kdo jej vydává. Za správnost zjednodušeného daňového dokladu a výpočet DPH odpovídá kupující, i když je na dokladu DPH uvedena prodávajícím.
7.2 Typy doklad ů v da ň ové evidenci
Výdajový pokladní doklad
Dokládá, že se vydaly peníze z pokladny. Do daňové evidence stačí paragon z obchodu, pokud mu nechybí nezbytné náležitosti účetních dokladů (viz výše). Stačí jej očíslovat a zanést do daňové evidence. Někdy je paragon tak nedostatečný, že je lepší k němu vyhotovit upřesňující a vysvětlující účetní doklad.
Příjmový pokladní doklad
Dokládá, že byly přijaty peněžní prostředky do pokladny. Dají se vydávat buďto anonymní paragony nebo příjmové pokladní doklady vypisované na jméno konkrétního zákazníka. Musí být vždy očíslovány.
Výpis z bankovního účtu
Dokládá pohyby peněžních prostředků na běžném účtu podnikatele. Zpravidla slouží jako doklad pro více operací najednou.
Faktura přijatá
Tímto dokladem vyjadřuje dodavatel peněžní nárok za dodané zboží či poskytnuté služby. Je lépe je očíslovat kvůli zanesení do daňové evidence závazků a kvůli přiřazení k úhradě na bankovním výpisu.
Faktura vydaná
Vyjadřuje nárok na zaplacení dodaného zboží či služeb odběratelem. Číslování je vhodné, aby bylo jasné, že žádná mezi nimi nechybí.
Příjemky a výdejky zboží
Slouží ke skladové evidenci.
7.3 Archivace doklad ů
Neplátcům DPH zákon ukládá uschovávat daňovou evidenci a doklady k ní za všechna období, pro která neskončila lhůta pro vyměření daně z příjmů. V praxi je to do konce roku, ve kterém bylo podáno daňové přiznání plus ještě 3 roky navíc.
Pokud v této době učinil správce daně nebo daňový poplatník nějaký úkon, směřující k dodatečnému stanovení daně (např. je zahájena kontrola daňové povinnosti), běží tato lhůta do konce roku a k tomu znovu další 3 roky, nejdéle se však může archivace z tohoto důvodu protáhnout na 10 let od konce roku, ve kterém bylo podáno původní daňové přiznání.
Plátci DPH navíc musí archivovat daňové doklady 10 let od konce roku, kdy měly zdanitelné plnění.
Při uplatňování ztráty může doba archivace teoreticky trvat až 16 let.
8 Vedení da ň ové evidence
8.1 Evidence p ř íjm ů a výdaj ů
Údaje o příjmech a výdajích tvoří hlavní součást daňové evidence. Do daňové evidence vstupují veškeré příjmy z podnikatelské činnosti a výdaje spojené s majetkem zahrnutým v obchodním majetku. Jde o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, které mohou být zahrnuty jen v prokázané výši a nejvýše v zákonem stanovené výši. Zapisují se do deníku příjmů a výdajů v členění potřebném pro zjištění základu daně z příjmů.
8.1.1 Evidence p ř íjm ů
Vychází z §3 zákona o daních z příjmů. Příjmem rozumíme peněžité i nepeněžité plnění, které nabývá poplatník v průběhu podnikání. Příjem by měl být zachycen tak, aby z evidence bylo zřetelné, zda se jedná o:
peněžní příjmy, které jsou předmětem daně,
nepeněžní příjmy včetně příjmů dosažených směnou, které jsou předmětem daně,
příjmy, které nejsou předmětem daně,
příjmy, které jsou od daně osvobozené dle §4 zákona o daních z příjmů, příjmy, které nejsou zahrnovány do základu daně.
Podstatou daňové evidence v oblasti příjmů je, že na rozdíl od účetnictví nezachycuje příjmy v okamžiku vzniku nároku (např. v okamžiku vystavení faktury), ale až v okamžiku skutečného toku peněžních prostředků, tedy v okamžiku fyzického přijetí peněz do pokladny nebo připsání peněz na bankovní účet podnikatele.
Daňová evidence rovněž zachycuje nepeněžní příjmy, které nesouvisí s příjmem peněžních prostředků. Nepeněžním příjmem bývá nejčastěji započtení pohledávky a závazku.
8.1.2 Evidence výdaj ů
Výdaje stejně jako příjmy mohou mít peněžní i nepeněžní podobu. Evidence výdajů vychází z §24 zákona o daních z příjmů a měla by být vedena, tak aby výdaje rozdělovala na:
peněžní výdaje daňové, nepeněžní výdaje daňové, peněžní výdaje nedaňové.
Kromě skutečných odtoků peněžních prostředků podnikatele z pokladny nebo z bankovního účtu jsou v evidenci zachyceny veškeré nepeněžní výdaje (náklady), vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Tyto výdaje jsou specifikované v §24 zákona o daních z příjmů. Jde zejména o odpisy dlouhodobého majetku a tvorby rezerv.
8.1.3 P ř íjmy a výdaje v cizí m ě n ě
Pro přepočet příjmů a výdajů v cizí měně existuje od roku 2005 několik možností.
Poplatník použije jednotný kurs vyhlašovaný Ministerstvem financí ČR po skončení zdaňovacího období uveřejněný ve Finančním zpravodaji. Tento kurs se vypočte jako průměr směnného kursu stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období.
Použijí se kursy podle §24 odst. 6 a 7 zákona o účetnictví. Mezi tyto kursy patří:
o kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou (aktuální denní kurs),
o pevný kurs,
o v případě nákupu nebo prodeje cizí měny za českou měnu, lze k okamžiku ocenění použít kursu, za který byly tyto hodnoty nakoupeny nebo prodány.
8.1.4 Deník p ř íjm ů a výdaj ů
Slouží jednak k evidenci peněžních příjmů a výdajů (skutečné platby) a jednak k evidenci nepeněžních transakcí, které zvyšují nebo snižují rozdíl mezi příjmy a
výdaji. Zákonem je omezen pouze jedním kritériem, evidence musí být sestavena v členění potřebném pro zjištění základu daně v souladu se zákonem o daních z příjmů. Zápisy do deníku je vhodné provádět chronologicky podle jednotlivých daňových dokladů. Každé hospodářské transakci je vymezen jeden řádek.
Obsahem deníku příjmů a výdajů bývají tyto údaje:
datum uskutečnění transakce (zápisu do deníku), označení daňového dokladu,
stručný popis transakce, přehled o celkových příjmech,
přehled o příjmech, které jsou předmětem daně z příjmů, přehled o přijaté a zaplacené dani z přidané hodnoty, přehled o celkových výdajích,
přehled o výdajích souvisejících s příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů.
Příklad 1 - Pan Sud je drobný živnostník, provozuje vinotéku. Není plátcem DPH. Ve sledované době zaznamenal následující operace, některé z nich zaevidoval do Deníku příjmů a výdajů:
1.11.2006 – inkasované tržby v hotovosti 150 000 Kč
2.11.2006 – přijal dodávku vín od Vinařských závodů, s.r.o. – 500 lahví Frankovky (50 Kč/ks); 400 lahví Veltlínského zeleného (42 Kč/ks), faktura je splatná do 14 dnů – tato operace se v deníku příjmů a výdajů neprojeví (k pohybu peněžních prostředků dojde až v okamžiku úhrady)
3.11.2006 – byly nakoupeny a hotově zaplaceny kancelářské potřeby za 300 Kč
5.11.2006 – nakoupil dodavatelsky od Papírnictví, s.r.o. 100 ks papírových dárkových tašek (15 Kč/ks), splatnost faktury je měsíc – tato operace se v deníku příjmů a výdajů neprojeví (k pohybu peněžních prostředků dojde až v okamžiku úhrady)
5.11.2006 – odvod hotovosti z pokladny na BÚ 60 000 Kč
5.11.2006 – podle VBÚ11/06 byly přijaty peněžní prostředky (60 000 Kč) na
10.11. 2006 – dodal a vyfakturoval 100 lahví Frankovky po 60 Kč za láhev do restaurace U Tlusťocha – tato operace se v deníku příjmů a výdajů neprojeví (k pohybu peněžních prostředků dojde až v okamžiku úhrady) 12.11.2006 – dodal a vyfakturoval 150 láhví Veltlínského zeleného (50 Kč/ks) a 50 láhví Modrého Portugalu (55 Kč/ks) do restaurace Kalíšek – tato operace se v deníku příjmů a výdajů neprojeví (k pohybu peněžních prostředků dojde až v okamžiku úhrady)
13.11.2006 – Obdržena faktura: světelná reklama 40 000 Kč a montáž 6 000 Kč – tato operace se v deníku příjmů a výdajů neprojeví (k pohybu peněžních prostředků dojde až v okamžiku úhrady)
14.11.2006 – byla uhrazena faktura Vinařským závodům (VBÚ11/06)
20.11.2006 – si do své prodejny koupil osobní počítač za 51 000 Kč, uhradil ho hotově
22.11.2006 – podle VBÚ11/06 byl na účet připsán úrok 250 Kč
30.11.2006 – podle listopadového výpisu z bankovního účtu VBÚ11/06 byly uhrazeny obě odběratelské faktury
30.11.2006 – Obdržena a v hotovosti uhrazena faktura na bezpečnostní kameru, fakturovaná cena včetně montáže 20 000 Kč.
…
31.12.2006 – vytvořena rezerva na opravu hmotného majetku (prodejny) 90 000 Kč
31.12.2006 – byl uplatněn odpis počítače do daňových výdajů 17 000 Kč 31.12.2006 - byl uplatněn odpis světelné reklamy do daňových výdajů 5 060
Kč
Tab. č. 1: Deník příjmů a výdajů
Deník příjmů a výdajů
Pokladna Bankovní účet Příjmy Výdaje
Číslo
řádku Datum Doklad Název transakce
Příjem Výdaj Příjem Výdaj Daňové Nedaňové Daňové Nedaňové
Příjmy
§ 8
1. …
2. 1.11.2006 PPD300 Inkaso tržeb 150 000 Kč 150 000 Kč
3. 3.11.2006 VPD287 Kancelářské potřeby 300 Kč 300 Kč
4. 5.11.2006 VPD288 Odvod hotovosti na BÚ 60 000 Kč 60 000 Kč
5. 5.11.2006 VBÚ11/06 Příjem peněz na BÚ 60 000 Kč 60 000 Kč
6. 14.11.2006 VBÚ11/06 Úrada DOF135 41 800 Kč 41 800 Kč
7. 20.11.2006 VPD289 Nákup počítače 51 000 Kč 51 000 Kč
8. 22.11.2006 VBÚ11/06 Připsán úrok 250 Kč 250 Kč
9. 30.11.2006 VBÚ11/06 Úrada OFA156 6 000 Kč 6 000 Kč
10. 30.11.2006 VBÚ11/06 Úrada OFA157 10 250 Kč 10 250 Kč
11. 30.11.2006 VPD290 Nákup kamery 20 000 Kč 20 000 Kč
12. …
13. 31.12.2006 VÚD12 Tvorba rezervy 30 000 Kč
14. 31.12.2006 VÚD13 Odpis počítače 17 000 Kč
15. 31.12.2006 VÚD14 Odpis reklamy 5 060 Kč
16.
17.
18.
19.
20.
21.
8.2 Evidence pohledávek
Pohledávky jsou majetkem (aktivy) podnikatele a představují obecně v penězích vyjádřené nároky věřitele na úhradu smluvně dohodnutých sum (např. za poskytnuté výkony, zálohy či jiná plnění).
8.2.1 Druhy pohledávek
Podle doby splatnosti o krátkodobé, o dlouhodobé.
Podle místa vzniku o tuzemské, o zahraniční.
Podle dlužníka
o pohledávky z obchodních vztahů, o pohledávky vůči státu,
o pohledávky vůči správě sociálního zabezpečení a zdravotním pojišťovnám,
o pohledávky za zaměstnanci,
o pohledávky z titulu poskytnutých půjček (úvěrů).
8.2.2 Ocen ě ní pohledávek
Pohledávky se oceňují podle §5 zákona o daních z příjmů a sice:
jmenovitou hodnotou, pořizovací cenou,
cenou sjednanou pro účely daně dědické nebo darovací u pohledávek nabytých děděním nebo darováním.
U poplatníků, kteří jsou plátci daně z přidané hodnoty nebo jimi byli v době vzniku pohledávky, se jmenovitá hodnota pohledávky snižuje o výši daně z přidané hodnoty, pokud byla splněna vlastní daňová povinnost na výstupu.
U pohledávek nabytých postoupením, za úplatu či vkladem je součástí pořizovací ceny nejen cena pořízení (kolik jsme za pohledávku zaplatili), ale i
náklady související s pořízením pohledávek (např. výdaje na znalecké ocenění, odměny právníkům, provize).
Na konci zdaňovacího období je potřeba provést přepočet neuhrazených pohledávek v cizí měně. Přepočet se provede podle §38 odst. 1 zákona o daních z příjmů a to buď:
jednotným kursem vyhlášeným Ministerstvem financí ČR po skončení roku nebo
aktuálním denním kursem ČNB platným k 31.12.
Pohledávky v cizí měně, které již byly přepočteny na korunovou hodnotu v minulých letech, se znovu nepřepočítávají (nepřeceňují).
8.2.3 Da ň ová evidence pohledávek
Zákon nepředepisuje v rámci daňové evidence povinnost vést knihu pohledávek, ale je nutné mít přehled, jaké pohledávky v jaké výši a vůči komu podnikatel vlastní. Není podstatná forma evidence, ale její obsah. Pohledávky je možné zapisovat do knihy pohledávek, na evidenční karty, do sešitu či do souboru v počítači.
Příklad 2 – Pan Sud kromě maloobchodního prodeje zásobuje i několik restaurací, které nakupují zpravidla na odběratelskou fakturu. V obchodně smluvních podmínkách si pan Sud stanovuje splatnost jím vydaných faktur 1 měsíc.
10.11. 2006 – dodal a vyfakturoval 100 lahví Frankovky po 60 Kč za láhev do restaurace U Tlusťocha
12.11.2006 – dodal a vyfakturoval 150 láhví Veltlínského zeleného (50 Kč/ks) a 50 láhví Modrého Portugalu (55 Kč/ks) do restaurace Kalíšek
30.11.2006 – podle listopadového výpisu z bankovního účtu VBÚ11/06 byly obě faktury uhrazeny
Tab. č. 2: Řešení příkladu 2 v knize pohledávek
Kniha pohledávek
Číslo dokladu
Datum
vystavení Dlužník (odběratel) Částka Kč Datum splatnosti
Úhrada datum /
doklad Pozn.
…..
OFA156 10.11.06 U Tlusťocha 6000 Kč 10.12.06 30.11./VBÚ11/06
OFA157 12.11.06 Kalíšek 10250 Kč 12.12.06 30.11./VBÚ11/06
8.3 Evidence závazk ů
Závazky představují v penězích vyjádřené povinnosti dlužníka uhradit smluvně dohodnuté sumy, např. za přijaté výkony, zálohy, či jiná plnění.
V obchodních vztazích vznikají převzetím výrobků, zboží nebo služeb od dodavatelů na obchodní úvěr. Doba splatnosti závazku je uvedena na faktuře podle obchodní smlouvy. V případě neuhrazené faktury ve sjednaném termínu vzniká dodavateli nárok účtovat penále (úroky) z prodlení (smluvní či nesmluvní).
8.3.1 Druhy závazk ů
Podle doby splatnosti
o krátkodobé (se splatností do jednoho roku), o dlouhodobé (se splatností nad jeden rok).
Podle místa vzniku o tuzemské, o zahraniční.
Podle věřitele
o závazky vůči dodavatelům (z obchodních závazkových vztahů), o závazky vůči státu,
o závazky vůči správě sociálního zabezpečení a zdravotním pojišťovnám,
o závazky vůči zaměstnancům,
o závazky vůči bankám (z přijatých půjček a úvěrů).
8.3.2 Ocen ě ní závazk ů
Závazky se oceňují:
jmenovitou hodnotou (při jejich vzniku), pořizovací cenou (při jejich převzetí).
Závazky v cizí měně se v daňové evidenci v průběhu roku povinně nepřeceňují na tuzemskou měnu. Na konci zdaňovacího období se hodnota neuhrazených závazků v cizí měně přepočítá podle §38 odst. 1 zákona o daních z příjmů:
jednotným kursem vyhlášeným Ministerstvem financí ČR po skončení roku nebo
aktuálním denním kursem ČNB platným k 31.12.
Závazky v cizí měně, které již byly přepočteny na korunovou hodnotu v minulých letech, se znovu nepřepočítávají (nepřeceňují).
8.3.3 Da ň ová evidence závazk ů
Z evidence závazků by mělo být především zřejmé o jaké závazky v jaké výši a vůči komu jde. Právní předpisy nenařizují, zda musí být vedena pouze jedna evidence nebo několik. Vhodné je evidovat závazky podle typu věřitelů. Daňová evidence by měla obsahovat informace o:
závazcích z obchodních závazkových vztahů (bez přijatých záloh),
závazcích z přijatých záloh (např. přijatá záloha na služby, které podnikatel v budoucnu provede pro zákazníka),
závazcích z přijatých půjček a úvěrů (např. přijatý bankovní úvěr),
závazcích vůči státu, správě sociálního zabezpečení a zdravotním pojišťovnám,
závazcích vůči zaměstnancům,
ostatních závazcích, které nejsou obsahem ostatní evidence (např. nájemné z nebytových prostor, leasingové splátky apod.).
Příklad 3 – Pan Sud má pro svoji vinotéku nasmlouvány různé dodavatele. Kromě prodeje vín se velmi osvědčil i doplňkový prodej skleniček a dárkových obalů na
2.11.2006 – přijal dodávku vín od Vinařských závodů, s.r.o. – 500 lahví Frankovky (50 Kč/ks); 400 lahví Veltlínského zeleného (42 Kč/ks), faktura je splatná do 14 dnů
5.11.2006 – nakoupil dodavatelsky od Papírnictví, s.r.o. 100 ks papírových dárkových tašek (15 Kč/ks), splatnost faktury je měsíc
14.11.2006 – byla uhrazena faktura Vinařským závodům (VBÚ11/06)
Tab. č. 3: Řešení příkladu 3 v knize závazků
Kniha závazků
Číslo dokladu
Datum
vystavení Věřitel (dodavatel) Částka Kč
Datum splatnosti
Úharada datum
/ doklad Pozn.
…
DOF135 2.11.2006 Vinařské závody 41800 Kč 16.11.06 14.11./VBÚ11/06
DOF136 5.11.2006 Papírnictví, s.r.o. 1500 Kč 5.12.06
8.4 Evidence dlouhodobého majetku
Dlouhodobý majetek je vymezen jako majetek, jehož doba použitelnosti pro podnikatele je delší než jeden rok. Jedná se tedy o majetek, který není spotřebováván jednorázově, ale spotřebovává se postupně, případně se postupně opotřebovává. Do daňových výdajů se cena takového majetku nepřevádí jednorázově při jeho pořízení, ale postupně formou odpisů.
8.4.1 Rozd ě lení dlouhodobého majetku:
dlouhodobý nehmotný majetek, dlouhodobý hmotný majetek, dlouhodobý finanční majetek.
8.4.2 Dlouhodobý nehmotný majetek
Nehmotným majetkem se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí:
a) nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, b) software,
c) ocenitelná práva,
d) zřizovací výdaje, a to za podmínky pokud:
- byl nabyt úplatně, vkladem společníka nebo tichého společníka nebo člena družstva, přeměnou, darováním nebo zděděním nebo vytvořený vlastní činností za účelem obchodování s ním nebo k jeho opakovanému poskytování,
- a vstupní cena je vyšší než 60 000 Kč, - s dobou použitelnosti delší než jeden rok.
Výdaje na pořízení nehmotného majetku jsou daňovým výdajem ve smyslu
§ 24, odst. 2, písm. zn). Je tedy možné již při pořízení nehmotného majetku zapsat uhrazenou částku do deníků příjmů a výdajů a to bez ohledu na její výši. To ovšem neznamená, že by podnikatel nemohl tento majetek odpisovat. V takovém případě by pak byl v souladu s § 24, odst. 2, písm. v) považován za daňový výdaj odpis tohoto nehmotného majetku. Ekonomicky výhodnější je využít první variantu.2
8.4.3 Dlouhodobý hmotný majetek
Hmotným majetkem se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí:
a) samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením (např. počítačová sestava), jejichž doba použitelnosti je delší než 1 rok a ocenění u jedné položky převyšuje částku 40 000 Kč,
b) budovy, domy a byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky zvláštním předpisem,
c) stavby, s výjimkou:
- provozních důlních děl,
- drobných staveb na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužícího k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výšku 5 m,
- oplocení sloužícího k zajišťování lesní výroby a myslivosti, které je drobnou stavbou
d) pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, e) základní stádo a tažná zvířata,
a. technické zhodnocení a výdaje na otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, pokud nezvyšuje vstupní cenu a zůstatkovou cenu hmotného majetku,
b. technické rekultivace,
c. výdaje hrazené nájemcem, které podle zvláštních předpisů nebo podle daňové evidence tvoří součást ocenění hmotného majetku pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého majetku, a které v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě převýší u movitého majetku hodnotu 40 000 Kč.
8.4.4 Dlouhodobý finan č ní majetek
a) majetkové účasti držené déle než 1 rok,
b) ostatní majetkové a úvěrové cenné papíry držené déle než 1 rok.
8.4.5 Ocen ě ní dlouhodobého majetku
Dlouhodobý majetek se oceňuje vstupní cenou, kterou se rozumí:
a) Pořizovací cena – majetek pořízený koupí, jedná se o cenu, za kterou byl majetek pořízen včetně nákladů souvisejících s pořízením (např. pojištění, doprava, provize…). V případě, že poplatník není plátcem DPH je součástí pořizovací ceny i DPH.
b) Vlastní náklady – majetek vytvořený vlastní činností, vlastní náklady tvoří přímé a nepřímé náklady spojené s pořízením majetku ve vlastní režii (spotřeba materiálu, spotřeba energie atd.)
c) Reprodukční cena - majetek zjištěný inventarizací, reprodukční cena se určuje jako cena, za kterou by bylo možné stejnou nebo srovnatelnou věc pořídit v době oceňování.
d) Hodnota nesplacené pohledávky zajištěné převodem práva u hmotného movitého majetku, který zůstává ve vlastnictví věřitele.
e) Cena darovaného nebo zděděného majetku – tato cena byla stanovená pro účely daně dědické nebo darovací.
8.4.6 Odpisy dlouhodobého hmotného majetku
Odpisováním dlouhodobého majetku se rozumí postupné zahrnování jeho vstupní ceny do daňových výdajů. Dlouhodobý majetek se odepisuje v souladu s §26 - §33 zákona o daních z příjmů. Odpisy odrážejí jak opotřebení fyzické tak i morální.
Vstupní cena – cena, ze které se odpis počítá
Odpis – část vstupní ceny přenesená do nákladů v daném roce, peněžní vyjádření opotřebení majetku v daném roce
Oprávky – kumulované odpisy
Zůstatková cena = vstupní cena – oprávky
Fyzické opotřebení – opotřebení skutečně vzniklé používáním
Morální opotřebení – opotřebení spojené s neustálým vývojem a zastaráváním technologií
Odpisování lze zahájit po uvedení pořizované věci do stavu způsobilého obvyklému užívání. V příloze zákona o daních z příjmů je vymezeno 7 odpisových skupin podle doby odpisování, do kterých musí podnikatel majetek zařadit.
Tab. č. 4: Doba odpisování
Odpisová skupina Doba odpisování
1 3 roky
1a 4 roky
2 5 let
3 10 let
4 20 let
5 30 let
6 50 let
Zákon vymezuje dvě základní metody odpisování – rovnoměrné odpisování a zrychlené odpisování. Podnikatel se může libovolně rozhodnout, jaký způsob zvolí.
Metodu odpisování nelze v průběhu odpisování měnit.
a) Rovnoměrné odpisování
Je upraveno §31 zákona o daních z příjmů. Odpisovým skupinám jsou
Výpočet ročního odpisu:
RO = VC* (ROS/ 100) RO – roční odpis
VC – vstupní cena (popřípadě zvýšená vstupní cena, tj. vstupní cena zvýšená o technické zhodnocení)
ROS – příslušná roční odpisová sazba (v případě technického zhodnocení procentní sazba pro zvýšenou vstupní cenu)
§31 zákona o daních z příjmů, kde jsou veškeré odpisové sazby, je k nahlédnutí jako Příloha č. 4.
Příklad 4 – Pan Sud si pořídil na svůj obchod velikou světelnou reklamu. Firma Licht s.r.o. mu 13.11.2006 vystavila fakturu: světelná reklama 40 000 Kč a montáž 6 000 Kč. Do provozu byla reklama uvedena 1.1.2007. Podle zákona o daních z příjmů ji zařadil do odpisové skupiny 2 a rozhodl se pro rovnoměrné odpisy.
Tab. č. 5: Výpočet rovnoměrného odpisu světelné reklamy Rok Roční
sazba Výpočet Roční odpis (Kč) 1. rok 11 46000*11/100= 5060 2. rok 22,25 46000*22,25/100= 10235 3. rok 22,25 46000*22,25/100= 10235 4. rok 22,25 46000*22,25/100= 10235 5. rok 22,25 46000*22,25/100= 10235
Celkem 46000
b) Zrychlené odpisování
Postup při výpočtu zrychlených odpisů je složitější než u odpisů rovnoměrných. Jednotlivým odpisovým skupinám jsou přiřazeny koeficienty.
Zrychlenému odpisování a odpisovým koeficientů je věnován §32 zákona o daních z příjmů (viz. Příloha č. 5). Při použití tohoto způsobu jsou odpisy v prvním roce nejvyšší a postupně se snižují.
Výpočet odpisu v prvním roce:
RO1 = VC/K1
RO1 – roční odpis v prvním roce VC – vstupní cena
K1 – koeficient pro první rok
Výpočet odpisu v dalších letech:
RO = 2*ZC/(K-n) RO – roční odpis
ZC – zůstatková cena
K – koeficient pro další roky
n – počet let, po které byl již majetek odepisován
Výpočet odpisu v případě technického zhodnocení:
V prvním roce odepisování zvýšené zůstatkové ceny:
ROZ1 = ZZC/KZ1
ROZ1 – roční odpis v prvním roce ZZC – zvýšená zůstatková cena
KZ1 – koeficient pro první rok odpisování zvýšené zůstatkové ceny Výpočet odpisu v dalších letech:
RO = 2*ZZC/(KZ-n) RO – roční odpis
ZC – zůstatková cena (popřípadě zvýšená zůstatková cena) K – koeficient pro další roky
n – počet let, po které bylo ze zvýšené zůstatkové ceny odepisováno
Technickým zhodnocením se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období částku 40 000 Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako daňově uznatelný výdaj.
Rekonstrukcí se rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů. Modernizací se rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku.
Příklad 5 – Pan Sud si do své prodejny koupil osobní počítač od firmy Comp a.s. za 51000 Kč. Počítač uhradil hotově 20.11.2006. Počítač byl zařazen do užívání
Tab. č. 6: Výpočet zrychlených odpisů počítače Rok Roční
koeficient Výpočet Roční odpis
Zůstatková cena
1. rok 3 51000/3= 17000 34000
2. rok 4 2*34000/(4-1)= 22667 11333
3. rok 4 2*11333/(4-2)= 11333 0
8.4.7 Da ň ová evidence hmotného majetku
Podle Prováděcí vyhlášky k podvojnému účetnictví podnikatelů (vyhlášky č. 500/2002 Sb.), kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, by měla evidence splňovat požadavky kladené na analytickou evidenci dlouhodobého majetku. Měla by obsahovat minimálně tyto údaje:
- název nebo popis složky majetku, - ocenění,
- datum pořízení nebo datum uvedení do užívání, - zvolený způsob daňových odpisů,
- částky daňových odpisů za zdaňovací období, - zřízené zástavní právo, případně věcné břemeno, - datum a způsob vyřazení.
Pro snadnější orientaci je pak možno doplnit např. obchodní jméno podnikatele, roční odpisovou sazbu nebo koeficient, odpisovou skupinu, typ a číslo dokladu, kterým se prokazuje výše vstupní ceny, zůstatkovou cenu, inventární číslo, údaje o technickém zhodnocení, atd.
Dlouhodobý majetek je tedy nejčastěji evidován na evidenčních kartách.
Tab. č. 7: Evidenční karta osobního počítače
Karta hmotného majetku
Obchodní jméno: Jan Sud Inventární číslo: PC01 Název: Osobní počítač
Další údaje:
Vstupní cena: 51000 Kč Datum zařazení: 30.11.2006
Způsob pořízení: nákup Doklad: VPD456
Odpisová skupina: 1 Způsob odpisu: zrychlený
Datum odpisu Roční odpisová
sazba (koeficient) Odpis v Kč Zůstatková cena
v Kč Poznámka
31.12.2006 3 17000 34000
31.12.2007 4 22667 11333
31.12.2008 4 11333 0
Způsob vyřazení: Datum vyřazení:
Je vhodné rovněž evidovat drobný hmotný majetek, aby bylo zřejmé, že patří do obchodní majetku podnikatele a aby nevznikaly problémy při uplatňování výdajů souvisejících s jeho údržbou či opravou.
Příklad 6 – Pan Sud si pro větší bezpečnost do svého obchodu pořídil kameru. Na dodavatelské faktuře z 30.11.2006 byla uvedena fakturovaná cena včetně montáže 20 000 Kč. Cena je nižší než 40 000 Kč, proto nemusí pan Sud kameru odpisovat a může uplatnit jednorázově daňově uznatelný výdaj celých 20 000 Kč. Kameru však bude evidovat na kartě drobného hmotného majetku.
Tab. č. 8: Zaevidování bezpečnostní kamery
Evidence drobného hmotného majetku
Popis majetku (název)
Pořizovací cena, event. jiné
ocenění
Datum pořízení do obchodního
majetku
Datum vyřazení z obchodního
majetku
Důvod vyřazení z obchodního
majetku
….
Bezpečnostní
kamera 20000 Kč 30.11.2006
8.4.8 Vy ř azování dlouhodobého majetku
Prodejem – v případě prodeje v době, kdy není ještě plně odepsán, lze v roce prodeje zahrnout do daňových výdajů polovinu ročních odpisů a také zůstatkovou cenu prodávaného majetku. Do daňových příjmů je nutné zahrnout celou prodejní cenu.
Darováním – při darování majetku třetímu subjektu nesmí být zůstatková cena majetku zahrnována do daňových výdajů. Do daňových odpisů můžeme zahrnout jednu polovinu ročního odpisu.
Škoda či manko – v tomto případě můžeme do daňových výdajů zahrnout jednu polovinu ročního odpisu. Zůstatkovou cenu majetku si můžeme do daňových výdajů zahrnout pouze v případě, že škoda nebo manko na dlouhodobém majetku byla předepsána k úhradě, avšak pouze do výše předepsané škody nebo manka.
Likvidace po uplynutí doby životnosti – pokud tímto způsobem vyřazujeme ještě ne zcela odepsaný majetek, můžeme do daňových výdajů uplatnit jednu polovinu ročního odpisu.
8.5 Evidence zásob
Zásoby patří mezi ty složky majetku, které zákon o daních z příjmů nedefinuje a odvolává se na účetní předpisy. Podle prováděcí vyhlášky k podvojnému účetnictví podnikatelů se za zásoby považují:
a) skladový materiál do okamžiku spotřeby,
b) nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby, výrobky a zvířata, c) skladované zboží do okamžiku prodeje.
Do materiálu náleží suroviny (hmoty, které při výrobním procesu přechází zcela nebo z části do výrobku a tvoří jeho podstatu např. látka na šaty), pomocné látky (hmoty, které přecházejí také přímo do výrobku, ale netvoří jeho podstatu např. knoflíky, zip), provozovací látky (hmoty, jichž je zapotřebí pro provoz organizace jako celku např. čistící prostředky, paliva, mazadla), náhradní díly (předměty určené k uvedení hmotného majetku do původního stavu), obaly (slouží k ochraně a dopravě).
Nedokončená výroba jsou produkty, které již prošly jedním nebo několika výrobními stupni a nejsou již materiálem, ale také ne ještě hotovým výrobkem.
Polotovary vlastní výroby jsou odděleně evidované produkty, které ještě neprošly všechny výrobní stupně a musí být proto dokončeny nebo zkompletovány do hotových výrobků.
Výrobky jsou předměty vlastní výroby určené k prodeji mimo účetní jednotku.
Zvířaty náležejícími do zásob jsou mladá chovná zvířata, zvířata ve výkrmu a dále např. kožešinová zvířata, ryby, včelstva, hejna slepic, kachen, krůt, perliček, hus na výkrm, psi a další.
Zbožím jsou movité i nemovité věci nabyté za účelem prodeje, pokud účetní jednotka s těmito věcmi obchoduje. Zbožím jsou i výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen, nemovitosti (s výjimkou pozemků), které podnikatel, jehož předmětem činnosti je nákup a prodej nemovitostí , nakupuje za účelem prodeje v nezměněné podobě a sám je nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocení.
8.5.1 Ocen ě ní zásob
Do daňové evidence zapisuje podnikatel zásoby v ocenění, které vychází ze způsobu, jakým byla příslušná zásoba získána. Ocenění včetně právní úpravy v závislosti na způsobu pořízení ukazuje následující tabulka:
