Hlavní práce76221_skak03.pdf, 3.7 MB Stáhnout

(1)

V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P ^RAZE

Fakulta financí a účetnictví

Katedra finančního účetnictví a auditingu

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2021 Karina Skácelová

(2)

V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P ^RAZE

Fakulta financí a účetnictví

Katedra finančního účetnictví a auditingu Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku

Vnitropodnikové účetní směrnice a jejich návrh pro vybranou účetní jednotku

Autor bakalářské práce: Karina Skácelová

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Michal Šindelář PhD.

Rok obhajoby: 2021

(3)

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Vnitropodnikové směrnice a jejich návrh pro vybranou účetní jednotku“ vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.

V Praze dne 30.5. 2021

...

Karina Skácelová

(4)

Poděkování

Tímto bych chtěla poděkovat svému vedoucímu práce Ing. Michalu Šindelářovi, PhD. za pomoc při zpracování bakalářské práce, za podnětné rady, připomínky a doporučení. Dále děkuji také řediteli a hlavní účetní společnosti MAPO finance, s. r. o. za poskytnutí firemních dat a za ochotu zodpovídat mé dotazy. Zvláštní poděkování za podporu přísluší mé rodině a blízkým.

(5)

Abstrakt

Hlavním cílem této bakalářské práce je sestavit vnitropodnikovou účetní směrnici pro společnost, která dosud žádné účetní směrnice nemá. Počátkem teoretické části je obecně vysvětlen význam vnitropodnikových směrnic pro účetní jednotky. Dále jsou zmíněny podstatné náležitosti a zásady pro samotnou tvorbu směrnic a legislativní úprava, ze které je třeba vycházet. V praktické části je představena a analyzována vybraná společnost. Na základě teoretických znalostí a platné legislativy je vypracován návrh vnitropodnikové účetní směrnice (týkající se dlouhodobého majetku) tak, aby odpovídal potřebám a dosavadní praxi účetní jednotky. Směrnice bude následně se souhlasem účetní jednotky uvedena do praxe.

Klíčová slova

Vnitropodnikové účetní směrnice, účetnictví, účetní jednotka, dlouhodobý hmotný majetek, dlouhodobý nehmotný majetek

(6)

Seznam použitých symbolů a zkratek

aj. a jiné

atd. a tak dále

ČÚS České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů

DDM Drobný dlouhodobý majetek

DFM Dlouhodobý finanční majetek

DHM Dlouhodobý hmotný majetek

DM Dlouhodobý majetek

DNM Dlouhodobý nehmotný majetek

IFRS International Financial Reporting Standards (Mezinárodní standardy účetního výkaznictví)

resp. respektive

Skupina společnost MAPO Group a. s.

(zahrnující 23 společností)

tj. to je

TZ Technické zhodnocení

ÚJ Účetní jednotka

Vyhláška Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví

Zákon o účetnictví Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

ZDP Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

(7)

Obsah

Úvod ... 7

1 Vnitropodnikové účetní směrnice ... 9

1.1 Význam ... 9

1.2 Označení ... 10

1.3 Zásady pro vypracování účetních směrnic ... 11

1.3.1 Struktura ... 11

2 Legislativa ... 14

3 Dělení vnitropodnikových směrnic ... 17

4 Rizika spojená s absencí účetních směrnic ... 19

5 Zaměření na konkrétní účetní směrnici ... 20

5.1 Dlouhodobý majetek ... 20

5.1.1 Odpisy dlouhodobého majetku ... 21

5.1.2 Novelizované oblasti ... 21

6 Charakteristika vybrané účetní jednotky ... 25

6.1 Základní informace ... 25

6.2 Vývoj účetní jednotky ... 25

6.3 Rozsah vedení účetnictví ... 26

6.4 Organizační struktura ... 27

7 Návrh vnitropodnikových účetních směrnic ... 28

7.1 Jednotný vzhled směrnice ... 28

7.2 Text směrnice ... 28

7.3 Závěrečné ustanovení ... 31

Závěr ... 32

Seznam použité literatury a pramenů ... 34

Seznam obrázků a tabulek ... 36

Seznam příloh ... 37

(8)

Úvod

Vnitropodnikové směrnice jsou účetní jednotkou často opomíjeny nebo brány na lehkou váhu a vytvářeny v minimálním rozsahu, a to především kvůli nesprávnému pochopení účelu. Přitom jsou nezbytnou součástí pro správné vedení účetnictví a zkvalitnění vnitřního řízení. Napomáhají k dodržování všeobecných účetních zásad, které jsou vyžadovány zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon o účetnictví“). Podle něj je účetní jednotka povinna vést účetnictví správně, úplně, průkazně, srozumitelně, přehledně a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů. Účetnictví je vedeno správně, pokud neodporuje tomuto Zákonu o účetnictví – pokud tedy v některých oblastech odkazuje na tvorbu vnitropodnikových směrnic, účetnictví nemůže být považováno za správné, pokud účetní jednotka tyto směrnice nevydá. Absence vnitropodnikových směrnic může být tedy v některých případech považována za porušování právních předpisů a účetní jednotka se v takovém případě zbytečně vystavuje riziku sankcí od finančního úřadu.

Cílem bakalářské práce je na základě analýzy legislativní úpravy vypracovat návrh konkrétní směrnice pro vybranou účetní jednotku MAPO Group, a. s., která doposud žádné účetní směrnice nemá. V omezeném rozsahu práce není možné vytvořit pro účetní jednotku všechny potřebné směrnice pro splnění zákonné povinnosti, proto jsem se, po konzultaci s hlavní účetní společnosti, rozhodla vytvořit směrnici pro dlouhodobý majetek a jeho odpisy.

V teoretické části práce, na základě rešerše odborných literárních zdrojů zabývajících se problematikou směrnic, vypracuji obecný teoretický podklad pro tvorbu vnitropodnikových směrnic, který poslouží jako stručný a ucelený návod pro kohokoliv, kdo se rozhodne směrnice tvořit. V práci se zaměřím nejen na účel tvorby směrnic a jejich obsahovou stránku, ale i na jejich neméně důležitou formální část a související legislativu, z které musí účetní jednotka při sestavování směrnic vycházet. Na závěr popíšu možná rizika spojená s absencí účetních směrnic v podniku.

V praktické části představím vybranou společnost MAPO Group, a. s. a na základě zjištěných informací o účetních postupech a specifikací společnosti, nastudované odborné literatury a platných právních norem, vypracuji směrnici pro dlouhodobý majetek a jeho odpisy, podle požadavků společnosti tak, aby odpovídala

(9)

jejím potřebám a dosavadní praxi. Tuto směrnici následně společnost přijme za svou a uvede v platnost.

Při psaní bakalářské práce vycházím z legislativních norem platných v době vypracování této práce, tj. k 1. 1. 2021, a dále z odborných publikací a článků. Při analýze konkrétních oblastí účetnictví vybrané účetní jednotky je čerpáno z účetních výkazů a dalších účetních informací za účetní období roku 2019.

(10)

1 Vnitropodnikové účetní směrnice

Vnitropodnikové směrnice upravují zejména situace, ve kterých legislativa dává účetní jednotce na výběr z více možných způsobů řešení určitého případu.

Obecně lze vnitropodnikové účetní směrnice charakterizovat jako soubor pravidel, podmínek, pravomocí a odpovědností v určité pracovní činnosti, tj. kdo, co, kdy a jak bude vykonávat.¹

1.1 Význam

Jejich úlohou je zajištění jednotného metodického postupu při řešení stejných operací, při sledování skutečností a zachycování hospodářských operací v různých vnitropodnikových útvarech. Jednotný postup (v průběhu účetních období) je potřebný pro správné posuzování a hodnocení daných skutečností v účetní jednotce jako celku.²

Jsou zde stanoveny kompetence a odpovědnosti jednotlivých pracovníků za určité hospodářské operace, podpisová oprávnění a přehled o tom, k jakým operacím je nutný souhlas hlavních orgánů společnosti. Kvalitně vytvořené směrnice tak představují jeden z nástrojů pro vnitřní řízení účetní jednotky.³ V případě zjištění chyb v účetnictví může být díky stanoveným odpovědnostem pro zaměstnavatele snazší zjistit, kdo chybu připustil, a může se tak domáhat nápravy či udělit trest konkrétní osobě.

Směrnice představují informační funkci, a to nejen pro odpovědné pracovníky a majitele (uvnitř) účetní jednotky, ale i pro externí pracovníky. Například kontroly účetnictví prováděné pracovníky finančního úřadu mohou být jednodušší a rychlejší, protože díky směrnicím mají uceleně k dispozici potřebné informace a mohou se tak vyhnout častým dotazům na určité postupy a operace účetních pracovníků, případně odpovědných osob v účetní jednotce.

Dále pokud dojde k výměně pracovníků, poslouží směrnice jako vodítko pro lepší orientaci v konkrétních činnostech a postupech a zajistí tak rychlejší adaptabilitu

1 ŠTEKER, Karel a OTRUSINOVÁ, Milana. Jak číst účetní výkazy: základy českého účetnictví a výkaznictví. 2., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2016. 284 stran. Prosperita firmy. ISBN 978-80-271- 0048-4.

(11)

nových pracovníků. Poslouží tedy i jako určitá jistota pro majitele a vedení účetní jednotky, že je nastaven pevný řád a nedochází k nahodilému a nesprávnému postupu některého z pracovníků.

Vnitropodnikové účetní směrnice můžeme tedy zjednodušeně chápat jako pomůcku pro správné vedení účetnictví. Je to ucelený soubor pravidel a instrukcí, v souladu s legislativou a samotnými potřebami konkrétní účetní jednotky, podle kterého jsou povinni jednat nejen zaměstnanci účetní jednotky, ale i případní externí pracovníci. Nedodržení pravidel a postupů daných vnitropodnikových směrnic je považováno za závažné porušení pracovní kázně. Je tedy nezbytně nutné zabezpečit v účetní jednotce seznámení příslušných zaměstnanců s vydanými směrnicemi.⁴

1.2 Označení

Vnitropodnikové směrnice nemají stanovenou povinnost jednotného označení, lze použít různá pojmenování. Nejčastěji se používá již zmíněné pojmenování vnitropodnikové směrnice nebo dále vnitřní směrnice, účetní směrnice, interní předpisy. Mohou být také ale vydávány jako, oběžníky, dopisy, rozhodnutí, nařízení, pokyny generálního ředitele nebo metodické či organizační směrnice. Označení vydané směrnice je plně v kompetenci účetní jednotky. Avšak jednou zvolený název by účetní jednotka měla do budoucna považovat za závazný a neměnný.

Obvykle se ve větších podnicích vyskytuje několik názvů těchto písemností, dle povahy a důležitosti. Například směrnice bývá vnitropodnikovým předpisem s nejvyšší vahou a delší platností. Oproti tomu pokyn či rozhodnutí jsou vydávány pro jednorázové a nahodilé akce, jako například harmonogram celoroční závěrky či změny v organizačním uspořádání, které si vyžadují změny prováděné v kratším časovém úseku.⁵

Co ale na rozdíl od označení dokumentu podstatné je, je jejich obsah. Tj. obvykle stanovení metodiky postupu a určení osob, které budou odpovídat za její dodržování, osob odpovědných za udržování směrnic v aktuálním stavu, rozsah a dobu jejich platnosti a určení odpovědnosti za kontrolu jejich dodržování.⁶ Sebelépe graficky

4 KOVALÍKOVÁ, Hana. Jednoduchý průvodce základními vnitropodnikovými směrnicemi pro podnikatele.

3. aktualizované a rozšířené vydání. Olomouc: Anag, 2005. 175 s. Účetnictví. ISBN 80-7263-280-9.

5 HRUŠKA, Vladimír. Vnitropodnikové směrnice: praktický průvodce nejdůležitějšími vnitropodnikovými směrnicemi. Díl 1. 3. aktualizované vydání platné od 1.1.2005. Praha: Bilance, 2005. 332 s. ISBN 80-86371-47-6.

6 LOUŠA, František. Vnitropodnikové směrnice v účetnictví. 7. aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2018. 120 stran. Účetnictví a daně. ISBN 978-80-271-0797-1.

(12)

a literárně dokonalé dílo je k ničemu, pokud se pracovníci účetní jednotky touto směrnicí neřídí nebo pokud si takovýto pokyn ani nepřečtou. Potom myšlenka a záměr směrnic pozbývá smysl a význam.⁷ Bližší seznámení zaměstnance se směrnicí můžeme zajistit například prostřednictvím interních školení či firemních porad.

Zaměstnanec se poté nemůže odvolávat na fakt, že o směrnici nevěděl nebo že s pravidly nebyl seznámen.

1.3 Zásady pro vypracování účetních směrnic

K vytvoření vnitropodnikových směrnic neexistují přesně dané závazné postupy.

Základním předpokladem ovšem je, že jsou zpracovány v souladu se všemi platnými zákony a předpisy. Z tohoto důvodu je nutná jejich pravidelná a důsledná aktualizace vzhledem k poměrně častým legislativním změnám v dané oblasti.⁸

Přestože vypracování směrnic je ponecháno plně v kompetenci účetní jednotky, při jejich tvorbě by měl být brán ohled na řadu obecných doporučení a standartních postupů. V následujících řádcích uvádím pár hlavních zásad, které je třeba dodržovat při sestavování účetních směrnic.

• Vnitřní směrnice musí být logická, přehledná a stručná. Text směrnice musí být srozumitelný a jednoznačný.

• I při své stručnosti musí směrnice přesně řešit vymezené postupy.

• Vymezené postupy je nutné uspořádat takovým způsobem, aby se stejná problematika shrnula do společné směrnice a předešlo se tak zbytečnému opakování.

• Při tvorbě a aktualizaci směrnic je vždy nezbytné zajišťovat jejich soulad s platnými právními předpisy.⁹

1.3.1 Struktura

Úprava všech vnitropodnikových směrnic jednoho podniku by měla být jednotná. Co se týče struktury směrnice, měla by obecně obsahovat jakýsi úvod, obsah a závěr – neboli záhlaví, vlastní text a zápatí. Nyní postupně rozeberu jednotlivé části podrobněji.

9 ŠTEKER, Karel a OTRUSINOVÁ, Milana., Tamtéž

(13)

Záhlaví

Každý takovýto písemný dokument by měl obsahovat jednotnou hlavičku neboli záhlaví. Tyto údaje jsou důležité například z důvodu nezpochybnitelnosti platnosti či data účinnosti, nemluvě o identifikaci, co materiál popisuje, a lepší orientaci mezi směrnicemi. ¹⁰

V záhlaví by měly být obsaženy především následující úvodní informace:

1. Aby bylo jasné, které účetní jednotky se směrnice týkají, je nutné uvést název a sídlo účetní jednotky.

2. Dále název dokumentu a samotný název směrnice. Jak už bylo dříve zmíněno, volba názvu dokumentu je zcela na účetní jednotce (směrnice, oběžníky, pokyny, …). Název směrnice by měl být jednoznačný, stručný a výstižný. Je také vhodné jednotlivé dokumenty číselně označovat.

3. Nesmíme opomenout datum vydání a datum účinnosti. Tyto dny zpravidla nebývají shodné. Den účinnosti je dnem, od kterého zavedené změny vstupují v platnost. Kromě interních pracovníků je to důležitou informací také pro účastníky finanční kontroly či auditory (externí pracovníky).

4. Mělo by být také jasně uvedeno, kdo dokument vypracoval, kontroloval a kdo schválil. Směrnice musí obsahovat podpisy těchto osob. Tímto stvrzením se přikazuje daná pravidla dodržovat.

Schvalující osobou může být například generální ředitel, odborný ředitel či vedoucí, majitel firmy, hlavní účetní atd., tedy osoba s přidělenou pravomocí (nebo na kterou byla delegována) přikazovat a rozhodovat o dané problematice.¹¹

5. V neposlední řadě může být součástí tzv. rozdělovník, což je seznam pracovníků (pracovních funkcí), kteří směrnici obdrží.

6. Jako poslední zmíním označení revizí (případně označení pouze konkrétních změněných stránek). Každá směrnice během času zastará

10HRUŠKA, Vladimír. Vnitropodnikové směrnice: praktický průvodce nejdůležitějšími vnitropodnikovými směrnicemi. Díl 1. 3. aktualizované vydání platné od 1.1.2005. Praha: Bilance, 2005. 332 s. ISBN 80-86371-47-6.

11HRUŠKA, Vladimír. Vnitropodnikové směrnice: praktický průvodce nejdůležitějšími vnitropodnikovými směrnicemi., Tamtéž

(14)

a je třeba vydat směrnici novou či pozměněnou. Údaj pod tímto označením by měl udávat číslo revize, aby bylo zřejmé, o kolikáté novelizované vydání se jedná. Bylo by asi nepraktické a nepřehledné vydávat každou novelu pod zcela novým číslem či úplně novým dokumentem.¹²

Vlastní text

Vlastní text je nejpodstatnější částí směrnice. Obecně jej lze rozdělit do tří částí:

1. Úvodní ustanovení – tato část je obecnějšího charakteru. Nachází se zde odkazy na příslušné právní předpisy (na jejichž základě se směrnice tvoří) a popřípadě jejich citace. Díky přímým citacím každý její uživatel mnohem lépe pochopí smysl a zároveň i důvod, proč byla daná směrnice vytvořena.

2. Text směrnice – obsahuje konkrétní postupy a řešení dané problematiky v účetní jednotce (někdy dává právní předpis možnost výběru určitého postupu).

3. Závěrečné ustanovení – obsahuje například zrušovací ustanovení k předchozím směrnicím, závaznost pro určené pracovní úseky a zaměstnance, pověření ke kontrole dodržování směrnice a ke kontrole aktuálnosti dané směrnice.¹³

Zápatí

Zápatí slouží k usnadnění práce se směrnicí a je stejně podstatné jako záhlaví.

Obsahuje:

• datum a místo vydání – kdy opět rozlišujeme datum vydání a datum účinnosti

• číslo stránky a počet celkových stran

• podpis schvalující osoby.¹⁴

14 ŠTEKER, Karel a OTRUSINOVÁ, Milana. Jak číst účetní výkazy, Tamtéž

(15)

2 Legislativa

Povinnost vypracovat vnitropodnikovou směrnici vyplývá přímo či nepřímo z textů některých ustanovení, s odkazem na povinnost či potřebnost stanovit důležitá rozhodnutí.¹⁵ Legislativa představuje jen všeobecný rámec, dle kterého se účetní jednotky při vedení účetnictví řídí. Jsou to až vnitropodnikové směrnice, které uvádějí a specifikují konkrétní postupy, přístupy a metody, pro které se daná účetní jednotka rozhodla.

V praxi je účetnictví regulováno mnoha zákony, vyhláškami a standardy. Zde uvedu 3 nejdůležitější právní předpisy, které regulují české účetnictví a které mají zásadní vliv na tvorbu vnitropodnikových směrnic.

1. Nejvyšší právní předpis upravující účetnictví v ČR je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Vytváří koncepční rámec účetní soustavy pro všechny účetní jednotky, bez ohledu na odvětví, ve kterém působí. Udává účetním jednotkám vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.¹⁶

2. V návaznosti na něj vydává ministerstvo financí prováděcí vyhlášky.

Ty jsou vydávány pro různé typy účetních jednotek a rozpracovávají některá ustanovení Zákona o účetnictví.

Pro tvorbu směrnic v této práci bude stěžejní především Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen „Vyhláška“)

3. Ministerstvo financí také zajišťuje tvorbu a vydávání národních účetních standardů. České účetní standardy podrobně rozpracovávají ustanovení vyhlášek pro jednotlivé typy účetních jednotek. Rozvádějí účetní metody

16 MÜLLEROVÁ, Libuše a ŠINDELÁŘ, Michal. Účetnictví obchodních společností v různých právních formách.

Vydání první. Praha: Oeconomica, nakladatelství VŠE, 2019. 179 stran. Vysokoškolská skripta. ISBN 978-80- 245-2304-0.

(16)

a postupy účtování v konkrétních případech nebo pro určité skupiny majetku.¹⁷

Pro tvorbu směrnic v této práci budou stěžejní především České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ČÚS“).

Dále pokud účetní jednotka emituje cenné papíry na evropském regulovaném trhu musí se řídit podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS).

Vzhledem k tomu, že mnou vybraná účetní jednotka nemá povinnost se těmito mezinárodními standardy řídit, nebudu je v práci dále rozvádět.

Návaznost jednotlivých zákonných předpisů je zobrazena v následujícím schématu.

Obrázek 1: Legislativní rámec účetnictví

Zdroj: MÜLLEROVÁ, Libuše a ŠINDELÁŘ, Michal. Účetnictví obchodních společností v různých právních formách.

Mimo výše zmíněné zákonné předpisy tvorbu vnitropodnikových směrnic samozřejmě ovlivňuje řada dalších zákonných předpisů. Příklady uvádím v následující tabulce.

17 MÜLLEROVÁ, Libuše a ŠINDELÁŘ, Michal. Účetnictví obchodních společností v různých právních formách.

Vydání první. Praha: Oeconomica, nakladatelství VŠE, 2019. 179 stran. Vysokoškolská skripta. ISBN 978-80- 245-2304-0.

Zákon o účetnictví Vyhlášky

České účetní standardy

Vnitropodnikové účetní směrnice

IFRS

(17)

Tabulka 1: Základní legislativní rámec a prameny k tvorbě směrnic

Předpis č. Název předpisu

586/1992 Sb. Zákon o daních z příjmu

235/2004 Sb. Zákon o dani z přidané hodnoty

593/1992 Sb. Zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů 16/1993 Sb. Zákon o silniční dani

353/2003 Sb. Zákon o spotřebních daních 338/1992 Sb. Zákon o dani z nemovitých věcí 262/2006 Sb. Zákoník práce

90/2012 Sb. Zákon o obchodních korporacích 89/2012 Sb. Občanský zákoník

499/2004 Sb. Zákon o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů 280/2009 Sb. Daňový řád

112/2016 Sb. Zákon o evidenci tržeb

Zdroj: KOVALÍKOVÁ, Hana. Vnitřní směrnice pro podnikatele 2018

(18)

3 Dělení vnitropodnikových směrnic

Vydávané vnitropodnikové směrnice se dělí do dvou skupin.

1. Účetní jednotky mohou směrnice vydávat dobrovolně, jako nástroj pro stanovení pravidel fungování dané společnosti a pro vymezení odpovědnosti konkrétních osob v těch oblastech, kde tuto úpravu daný subjekt považuje za nutnou či vhodnou.¹⁸

2. Jsou ale případy, kdy vydání směrnice vyloženě stanoví, resp. doporučí zákon či jiný právní předpis (viz předchozí kapitola).¹⁹ A tyto směrnice by měly být vydávány v každé účetní jednotce. Vydání směrnic vyplyne ze zákona buď přímo a jsou tedy povinné (výslovně určeny) nebo nepřímo, kdy některé vyhlášky a standardy připouští použití více alternativních postupů, a proto je v takovém případě vhodné, aby si účetní jednotka vytvořila směrnice, kde uvede konkrétní vybraný postup, kterého se bude do budoucna držet.

Pokud chce účetní jednotka sestavit vnitropodnikové účetní směrnice pouze v minimálním rozsahu, měla by se zaměřit na následující oblasti:

Tabulka 2: Povinné vnitropodnikové směrnice

Oblast úpravy: Ukládá:

Organizační pravidla, podpisové vzory Zákon o účetnictví § 33a odst. 10

Účtový rozvrh Zákon o účetnictví § 14 odst. 2

Odpisový plán Zákon o účetnictví § 28 odst. 6

Vyhláška § 56

Kurzové rozdíly, cizí měny Zákon o účetnictví § 24 odst. 7 Inventarizace majetku a zásob Zákon o účetnictví § 29

ČÚS č. 007

Účtování o zásobách Vyhláška § 9 odst. 7

ČÚS č. 015, bod 4.1.

Druhy materiálů účtovaných přímo do spotřeby ČÚS č. 015, bod 4.4.4.

Hodnotová hranice pro stanovení DHM a DNM Vyhláška § 6 a § 7 Časové rozlišení výnosů a nákladů ČÚS č. 019, bod 6.5.

Pravidla pro tvorbu a použití rezerv ČÚS č. 004, bod 3.6.

Konsolidační pravidla ČÚS č. 20, bod 3.1.

Zdroj: Vlastní zpracování

18 KRÁLÍČEK, Vladimír a MOLÍN, Jan. Vnější a vnitřní kontrola z pohledu managementu. Vyd. 1. Praha:

Wolters Kluwer, 2014. 231 s. ISBN 978-80-7478-557-3.

19 KRÁLÍČEK, Vladimír a MOLÍN, Jan. Vnější a vnitřní kontrola z pohledu managementu., Tamtéž

(19)

Zároveň ale neznamená, že když jsou výše uvedené směrnice povinné, musí je účetní jednotka vytvářet všechny. Vytváří jen ty, pro které má náplň (vzhledem k její činnosti a postupům). Například, jako účetní jednotka nebudu tvořit výše zmíněnou směrnici na kurzové rozdíly, pokud nespolupracuji se zahraničím a nevykazuji žádná aktiva nebo pasiva v jiné než domácí měně.

Výše uvedený seznam směrnic také zdaleka není konečným. Pokud účetní jednotce připadá vhodné upravit i jiné oblasti, které jsou pro ni významné z hlediska její činnosti a postupů, může tak učinit (viz zmíněné dobrovolné směrnice). Příkladem takových směrnic můžou být opravné položky, úprava pohledávek po lhůtě splatnosti, používání podnikových automobilů pro osobní účely, cestovní náhrady, reklamační řád, řešení náhrad škod aj.

Při rozhodování, které z doporučených směrnice vydat či nevydat, je třeba vzít v úvahu hned několik faktorů. Velkou roli hraje velikost a právní forma společnosti, obor podnikání nebo její vnitřní uspořádání (organizační struktura). Je totiž rozdíl, zda je společnost řízena například jedním společníkem, který je zároveň jediným zaměstnancem, nebo zda jde o společnost se složitým organizačním uspořádáním.

Bohužel Zákon o účetnictví má v obou případech stejné požadavky.²⁰ Potřeba jednotlivých vnitropodnikových směrnic je tedy v každé účetní jednotce jiná a velmi individuální.

(20)

4 Rizika spojená s absencí účetních směrnic

Absence vnitropodnikových účetních směrnic ve výsledku směřuje zejména ke zvýšenému riziku peněžních trestů. V následujících odstavcích uvádím pár příkladů, které mohou nastat.

Fakt, že společnost nemá vytvořené určité směrnice, může způsobit problémy při finanční kontrole – správce daně například nemusí některé náklady uznat jako daňově uznatelné. Konkrétním příkladem může být tzv. manko do normy neboli ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob. Pokud účetní jednotka vlastní takové zásoby, u kterých je možný výskyt těchto přirozených úbytků, účtuje tyto úbytky na vrub příslušných účtů účtové skupiny 50 (stejně jako by byly spotřebovány). Tyto úbytky jsou pak považovány za daňově uznatelný náklad bez povinnosti odvodu DPH. Aby tomu tak ale mohlo být (a náklad byl bezproblémově uznán jako daňově uznatelný), společnost musí mít vypracovanou vnitropodnikovou směrnici, ve které budou tyto normy přirozených úbytků stanoveny a hlavně zdůvodněny. Bez kvalitní analýzy a prokázání, že stanovená norma přirozených úbytků je opodstatněná, může správce daně vyhodnotit rozdíl mezi skutečným a účetním stavem jako manko nad normu.

A pokud společnost nemůže nijak získat náhradu za tyto rozdíly (např.

od odpovědných zaměstnanců na základě sjednané hmotné zodpovědnosti), musí takové manko účtovat na vrub příslušného účtu účtové skupiny 54 a tento náklad již není považován za daňově uznatelný.²¹ V důsledku může tedy nastat špatný výpočet daně z příjmů.

Účetní směrnice také zajišťují konzistentnost účetních metod mezi jednotlivými účetními obdobími. Díky sepsaným pravidlům pro postupy účtování se sníží riziko vzniku nesprávností v účetnictví a ve výsledné účetní závěrce. Vyhne-li se účetní jednotka chybám, vyhne se tak případným sankcím od finančního úřadu. Nemluvě o tom, že některé směrnice jsou pro účetní jednotky povinné a pokud je nevytvoří, nepodložená rozhodnutí účetní jednotky může pracovník finančního úřadu zpochybnit a opět sankcionovat.

21 FUČÍK, Ivan. Manko a co dál? [online]. 6.11. 2013 [cit. 2021-5-14]. Dostupné z:

https://www.gtnews.cz/publikace/manko-a-co-dal/

(21)

5 Zaměření na konkrétní účetní směrnici

V praktické části své práce se zaměřím na vytvoření konkrétní směrnice, o které si myslím, že by neměla chybět v žádné účetní jednotce – jedná se o oblast dlouhodobého majetku a s ním spojeného odpisového plánu. V následujících podkapitolách nastíním základní otázky k řešení při tvorbě této směrnice a současně zmíním novelu zákona o daních z příjmů, která mění některá pravidla v oblasti dlouhodobého majetku.

5.1 Dlouhodobý majetek

U mnoha společností je dlouhodobý majetek velmi významnou, často i nejvýznamnější, položkou aktiv. Jedná se o aktiva, která společnosti slouží k zajištění její činnosti – budovy, stroje, vybavení kanceláří, automobily, software, licence a další.

Přestože se jedná o tak významnou položku aktiv, mnoho společností nemá pořízení majetku, jeho evidenci a odepisování řešeno správně.²² Přestože pravidla určování, co je a co není dlouhodobý majetek, jsou dostatečně upravena právními předpisy, není přesto nic neobvyklého, když při rozhodování, zda konkrétní předmět je dlouhodobým nebo zda prováděná technická služba je opravou či technickým zhodnocením, vznikají problémy.²³ Směrnice jsou v takových situacích velkou nápomocí, a proto je jejich vydání na místě.

Směrnice pro dlouhodobý majetek by měla vycházet z následujících ustanovení:

• Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

• Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví

• České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (č. 013)

• Zákon č. 586/ 1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).

22 VÁCHA, Jan a Petra ČECHOVÁ. Dlouhodobý majetek – dokumentace a nastavení plánu odepisování [online], 9. 2. 2021 [cit. 2021-5-10]. Dostupné z: https://www.gtnews.cz/publikace/dlouhodoby-majetek-dokumentace-a- nastaveni-planu-odepisovani/

(22)

Ve směrnici je vhodné upravit zejména následující oblasti:

- Vymezení DM, členění DM v účetní jednotce - Ocenění majetku v účetní jednotce

- Pořizování DM - Odpisování DM - Vyřazování DM

5.1.1 Odpisy dlouhodobého majetku

Spotřeba DM neprobíhá najednou, ale postupně prostřednictvím odpisů. Ty přenášejí hodnotu DM do nákladů jednotlivých účetních období, ve kterých je majetek užíván a ve kterých přináší účetní jednotce výnosy, a představují trvalé snížení jeho hodnoty.

Rozlišujeme 2 základní druhy odpisů:

• Účetní – účetní jednotka si nastavuje sama

• Daňové – slouží pouze pro sestavení daňového přiznání.

Ne však u každého DM je stanovena povinnost odpisování. Existuje i neodpisovaný majetek, který se naopak v čase zhodnocuje (např. pozemky, umělecká díla, cenné papíry, …).²⁴

5.1.2 Novelizované oblasti

S účinností od 1. 1. 2021 byla ve Sbírce zákonů ČR dne 31. 12. 2020 vyhlášena dlouho diskutovaná novela ZDP, a to jako zákon č. 609/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony. Novela se citelným způsobem dotkla také oblasti majetku, do níž zavádí určité změny, které si budou žádat nejen zásahy do účetních softwarů, ale i případnou aktualizaci vnitropodnikových směrnic.²⁵ Novela ZDP přinesla tři základní změny v oblasti DM.

Zvýšení limitu pro zařazení do dlouhodobého hmotného majetku

První výraznou změnou je zvýšení cenové hranice pro zařazení investice do hmotného majetku. Hodnotová hranice vybraných aktiv, od které se dle ZDP (§ 26

25 FROSCHOVÁ, Lenka. Změny v oblasti majetku po novele zákona o daních z příjmů od 1.1. 2021, DAUC [online]. Praha 3, 21.2. 2021 [cit. 2021-5-20]. ISSN 2533-4484. Dostupné z:

https://www.dauc.cz/dokument/?modul=li&cislo=289043&rez=0&q=vnitropodnikové%20směrnice#f1

(23)

odst. 2) jedná o hmotný majetek, se zvýšila na dvojnásobek – z původních 40 000 Kč na nových 80 000 Kč za pořízené aktivum.²⁶

Tuto změnu lze daňově uplatnit již pro majetek uvedený do užívání v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 a dopadá na následující kategorie hmotného majetku:

Tabulka 3: Kategorie DHM ovlivněné změnou hodnotové hranice

Kategorie DHM Odkaz na ZDP

Samostatné movité věci, případně soubory movitých věcí § 26 odst. 2 písm. a) Dospělá zvířata a jejich skupiny § 26 odst. 2 písm. e) Jiný majetek v podobě výdajů na finanční leasing § 26 odst. 3 písm. c) Bezúplatně převedený majetek podle smlouvy o finančním

leasingu § 27 odst. a)

Technické zhodnocení § 33 odst. 1

Zdroj: FROSCHOVÁ, Lenka. Změny v oblasti majetku po novele zákona o daních z příjmu od 1. 1. 2021. DAUC [online], Vlastní zpracování

Co se týče účetnictví, účetní jednotka se nadále řídí svou vnitropodnikovou směrnicí. Pokud ve své směrnici nezmění účetní hranici ocenění majetku pro zařazení do DHM (nechá platnou původní směrnici), bude nově pořízený majetek, který nepřesáhne pořizovací cenu 80 000 Kč, zařazovat jako drobný dlouhodobý hmotný majetek, ze kterého počítá účetní odpisy a ty budou ve výsledku považovány za daňový výdaj. Pokud však svoji vnitřní směrnici přepracuje (s ohledem na princip významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku v účetnictví) a hranici ocenění DHM stanoví ve stejné výši jako je daňová hranice, pak je možné celou částku majetku, pořízeného od 1. 1. 2021 za cenu nižší 80 000 Kč, uplatnit jako přímý daňový náklad.²⁷

Mimořádné daňové odpisy

Další novinkou je zavedení tzv. mimořádných odpisů (jedná se o již dříve platný

§ 30a ZDP). Mimořádný daňový odpis je možné uplatnit pouze u DHM pořízeného v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021 (tzn. opět i zpětně), a zařazeného do 1. a 2.

odpisové skupiny, a to jen u poplatníka, který je jeho prvním odpisovatelem (musí se

26 FROSCHOVÁ, Lenka. Změny v oblasti majetku po novele zákona o daních z příjmů od 1.1. 2021, DAUC [online]. Praha 3, 21.2. 2021 [cit. 2021-5-20]. ISSN 2533-4484. Dostupné z:

https://www.dauc.cz/dokument/?modul=li&cislo=289043&rez=0&q=vnitropodnikové%20směrnice#f1

27 VOSIČKOVÁ, Kateřina. Daňové, účetní a mimořádné odpisy 2021 [online]. 02. 03. 2021 [cit. 2021-5-31].

Dostupné z: https://money.cz/novinky-a-tipy/dane/danove-ucetni-a-mimoradne-odpisy-2021/

(24)

jednat o zcela nový majetek). Následující tabulka srovnává aplikaci rovnoměrných a mimořádných odpisů:

Tabulka 4: Srovnání rovnoměrných a mimořádných odpisů

Odpisová skupina

Rovnoměrné odpisování Mimořádné odpisy Doba

odpisování Max. roční

odpisová sazba Doba

odpisování Výše odpisu

1. 3 roky první rok 20

12 měsíců rovnoměrně bez přerušení do 100 % vstupní ceny další roky 40

2. 5 let

první rok 11

24 měsíců

prvních

12 měsíců 60 % vstupní ceny další roky 22,25 následujících

12 měsíců zbývajících 40 % vstupní ceny Zdroj: FROSCHOVÁ, Lenka. Změny v oblasti majetku po novele zákona o daních z příjmu od

1.1. 2021. DAUC [online]

Mimořádné daňové odpisy se počítají na měsíční bázi. Hmotný majetek zařazený do 1. odpisové skupiny je odpisován rovnoměrně bez přerušení po dobu 12 měsíců.

Hmotný majetek zařazený do 2. odpisové skupiny je odpisován po dobu 24 měsíců, a to tak, že za prvních 12 měsíců uplatní společnost daňové odpisy rovnoměrně do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za dalších 12 bezprostředně následujících měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku.²⁸ Mimořádné odpisy jsou nástrojem pouze pro daňovou optimalizaci. Pro účetní účely není možné tyto odpisy použít.

Pokud dojde k technickému zhodnocení (dále jen „TZ“) majetku, u kterého byly použity mimořádné odpisy, musí si účetní jednotka dávat pozor na jeho správné zařazení pro účely odpisů. Z účetního hlediska je TZ součástí ocenění tohoto majetku a probíhá standartní výpočet účetních odpisů. Pro daňové účely však TZ nezvyšuje vstupní (zůstatkovou) cenu tohoto majetku, ale eviduje se pro daňové účely samostatně a účetní jednotka pro něj zvolí příslušné daňové odpisování. Vstupní cena majetku pro účely ZDP je tedy v tomhle případě jiná než pořizovací cena pro účely Zákona o účetnictví.²⁹

28 SŮSA, Jaroslav. Změny v hmotném a nehmotném majetku v roce 2021 [online]. In: 17.02.2021 [cit. 2021-5-14].

Dostupné z: https://rsm.cz/blog/novinky/dane/zmeny-v-hmotnem-a-nehmotnem-majetku-v-2021/

29 BUČKOVÁ, Ariana. Mimořádné odpisy po novele s retroaktivitou na rok 2020. Auditor: časopis Komory auditorů České republiky [online]. 2021, 27. 4. 2021, XXVIII (4/2021), 11-14 [cit. 2021-5-31]. ISSN 1210-9096.

Dostupné z: https://www.kacr.cz/file/6478/4-auditor-2021.pdf

(25)

Zrušení kategorie nehmotného majetku

Poslední změna, kterou zmíním, se týká DNM. Nehmotným majetkem (výčet ve Vyhlášce § 6) byl podle ZDP majetek se vstupní cenou převyšující 60 000 Kč s dobou použitelnosti delší než 1 rok. Tato kategorie byla od roku 2021 zrušena. To ale neznamená, že zaniká úplně. Nehmotný majetek se nadále vyskytuje jako účetní kategorie. Nově však daňové odpisy nehmotného majetku vychází ze Zákona o účetnictví, resp. z vnitropodnikové směrnice, kde má účetní jednotka stanovenou cenovou hranici pro zařazení majetku do kategorie DNM a jakým způsobem účetně odpisuje tento majetek, a od roku 2021 budou tyto účetní odpisy daňově uznatelným nákladem podle §24 odst. 2 písm. v) bod 2 ZDP.³⁰ Pravidla lze daňově uplatnit opět zpětně již pro rok 2020 (pouze u majetku, který byl zařazen do užívání od 1. 1. 2020).

Na závěr zmíním, že všechny uvedené změny jsou výhradně daňovou záležitostí.

Změna limitu pro ocenění DHM a zrušení limitu pro ocenění DNM pro daňové účely nejsou samy o sobě důvodem pro změnu limitů pro ocenění DM v účetnictví.

Účetnictví není v oblasti DHM a DNM a jeho odpisování provázáno s daňovými předpisy – nedochází zde tedy k žádné změně. Při stanovení limitu pro ocenění hmotného a nehmotného majetku a jeho TZ je pro účely účetnictví rozhodující respektování principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení. Jestliže účetní jednotka nenalezne důvod pro změnu limitu pro ocenění pro účely účetnictví, pak se pro ni od roku 2021 v podstatě jen rozšíří skupina majetků, u kterých bude daňový odpis následovat účetní tak, jak stanoví ZDP v § 24 odst. 2 písm. v), a nebudou se počítat samostatné daňové odpisy.³¹

30 POKORNÁ, Lenka. Změny v oblasti nehmotného majetku od roku 2021 [online], 17. 2. 2021 [cit. 2021-5-14].

Dostupné z: https://www.podnikatel.cz/clanky/zmeny-v-oblasti-nehmotneho-majetku-od-roku-2021/

31 RÁZKOVÁ, Jarmila. Daňový balíček a dopad na účetnictví v oblasti odpisování. Deloitte: dReport [online].

19. 2. 2021 [cit. 2021-5-31]. Dostupné z: https://www.dreport.cz/blog/danovy-balicek-a-dopad-na-ucetnictvi-v- oblasti-odpisovani/

(26)

6 Charakteristika vybrané účetní jednotky

6.1 Základní informace

Informace jsou platné k 31. 12. 2019.

Název společnosti: MAPO Group a. s.

Den vzniku společnosti: 5. 3. 2013

Sídlo: Olomoucká 3896/114, 796 01 Prostějov Právní forma: akciová společnost

Předmět podnikání: - pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor - výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona

Statutární orgán: Představenstvo (celkem 3 členové)

- předseda představenstva – JUDr. Martin Polach Dozorčí rada: člen – Ing. Roman Stibor (pouze 1 člen)

Základní kapitál: 2 000 000 Kč (splaceno 100 %)

Akcie: 10 ks akcií o jmenovité hodnotě jedné akcie ve výši 200 000 Kč (Jediný akcionář: JUDr. Martin Polach)

Zaměstnanci: 139 zaměstnanců

6.2 Vývoj účetní jednotky

Společnost MAPO Group a. s., jako konsolidující společnost, vznikla zapsáním do obchodního rejstříku u Městského soudu v Praze dne 5. 3. 2013. Po změně sídla, k níž došlo 1. 7. 2015, je vedená u Krajského soudu v Brně.

MAPO Group představuje skupinu společností (dále jen „Skupina“), jejíž aktivity jsou směřovány do oblasti zdravotnictví (největší podíl), investic a moderních technologií. Aktivity Skupiny zahrnují distribuci léčiv, zdravotnických prostředků a zdravotnického materiálu včetně dalšího spotřebního materiálu pro oblast zdravotnictví a lázeňství, poskytování zdravotní péče a dále investice do realit a moderních technologií využitelných ve zdravotnictví.

Skupina je složena celkem z 22 obchodních společností, z nichž 19 sídlí a působí v České republice, 2 společnosti na Slovensku a 1 společnost má sídlo v Nizozemsku.

Jejich seznam je uveden v příloze A.

(27)

Hlavním předmětem podnikání konsolidující společnosti je poradenství v oblasti podnikání a správa společností.

Hlavním předmětem podnikání konsolidovaných společností je poskytování zdravotních služeb, nákup a prodej zboží, poskytování IT služeb, poskytování účetních a daňových služeb, pronájem nemovitostí aj.

Společnosti ve Skupině mohou být fakticky rozděleny do 3 kategorií:

1. Distribuční – distribuce léčivých přípravků a zdravotnického materiálu 2. Servisní – poskytují různé administrativní a ekonomické služby, zdravotnické

služby, služby pronájmu budov, servisní a další služby jak do Skupiny, tak i nespřízněným osobám.

3. Neaktivní – část společností v rámci Skupiny, které v současné době nevyvíjí žádnou ekonomickou činnost, pouze drží podíly na ostatních společnostech ve Skupině (viz příloha A).

6.3 Rozsah vedení účetnictví

Podle Zákona o účetnictví (§ 1b) se účetní jednotka řadí mezi střední účetní jednotky, tzn. k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z následujících uvedených hraničních hodnot:

Tabulka 5: Kategorizace účetní jednotky

Položka Hraniční hodnota podle

Zákona o účetnictví Hodnota v ÚJ k 31. 12.2019 Aktiva celkem

(netto) 500 000 000 Kč 699 508 000 Kč překročila

Roční úhrn čistého

obratu 1 000 000 000 Kč 711 452 000 Kč nepřekročila Průměrný počet

zaměstnanců 250 139 nepřekročila

Zdroj: Zákon o účetnictví, Účetní závěrka společnosti MAPO Group, Vlastní zpracování

(28)

6.4 Organizační struktura

Tvorbu směrnic je nutné navázat na organizační strukturu účetní jednotky, kde jsou stanoveny kompetence a odpovědnosti jednotlivých pracovníků za určité hospodářské operace, podpisová oprávnění a přehled o tom, k jakým operacím je nutný souhlas hlavních orgánů společnosti.³²

Vzhledem k tomu, že společnost MAPO Group a. s. představuje skupinu společností, je stanovena jedna tzv. servisní společnost, která poskytuje ekonomické a administrativní služby podpůrného charakteru všem ostatním společnostem ve Skupině. Touto servisní společností je společnost MAPO finance s. r. o. a služby, které poskytuje do Skupiny zahrnují controlling, reporting, vedení účetnictví, finanční řízení, řízení personální agendy a zpracování mezd zaměstnanců, správu smluvní dokumentace, správu vozového parku, podnájem prostor a pronájem vozidel.

V příloze B uvádím organizační strukturu Skupiny jako celku a v příloze C organizační strukturu servisní společnosti MAPO finance, s. r. o., pro kterou jsou případné vytvořené účetní směrnice stěžejní.

(29)

7 Návrh vnitropodnikových účetních směrnic

Přestože společnost na trhu funguje již několik let, doposud žádné vnitropodnikové účetní směrnice nevede a všechno funguje pouze na ústní dohodě.

Proto věřím, že díky naší spolupráci si více uvědomí důležitost tvorby směrnic a určitým způsobem ji to namotivuje k vytvoření zbytku potřebných směrnic.

Protože vytvoření všech účetních směrnic pro společnost potřebných by bylo velice rozsáhlé, ve své práci se zaměřím na tvorbu pouze jedné směrnice – týkající se DHM a DNM a jejich odpisového plánu.

Povinnost vypracovat tuto vnitropodnikovou směrnici vyplývá z § 6 a § 7 Vyhlášky, která říká, že je nutno rozhodnout o ocenění DM (při splnění povinností stanovených Zákonem o účetnictví – zejména respektováním principu významnosti a věrného poctivého zobrazení majetku) a dále, zda o drobném hmotném majetku bude účtováno jako DHM nebo jako o zásobách (nutno stanovit finanční limit pořizovací ceny pro jeho uznání za DM).

Při tvorbě této směrnice vycházím z legislativních norem platných k 1. 1. 2021 a beru v úvahu současnou činnost společnosti a její postupy v účetnictví. K lepšímu pochopení a přiblížení situace ve firmě jsem se sešla s ekonomickým ředitelem a hlavní účetní servisní společnosti MAPO finance, s. r. o. a probrala některé otázky, které mi pomohly ke kvalitnějšímu sestavení směrnice. Vytvořenou směrnici uvádím v příloze D.

V následujících podkapitolách okomentuji některé dílčí kroky tvorby směrnice.

7.1 Jednotný vzhled směrnice

Pro lepší a rychlejší orientaci je důležité, aby všechny směrnice ve firmě měly sjednocenou grafickou podobu a strukturu. Proto jsem vytvořila jednotnou hlavičku (záhlaví), která se bude používat na začátku každé směrnice společnosti.

7.2 Text směrnice

Co se týče struktury textu, směrnice začíná obecnou částí – tzv. úvodním ustanovením – kde stručně vymezuji účel směrnice, základní odpovědnosti a uvádím české účetní předpisy, ze kterých je nutno při zpracování směrnice vycházet, včetně některých konkrétně vypsaných paragrafů pro případ, že by některý z uživatelů směrnice chtěl nahlédnout na přesné znění právní úpravy.

(30)

Následuje alfa a omega směrnice – konkrétní postupy a řešení dané problematiky v účetní jednotce, rozdělené do jednotlivých kapitol. Těmito kapitolami jsou:

1. Vymezení DM

Vymezení jednotlivých druhů majetku by se mělo odrážet od využívaného majetku v dané účetní jednotce. Je zbytečné popisovat majetek, který účetní jednotka nevyužívá a v budoucnu využívat nehodlá. Proto ve směrnici neuvádím například účty pro položky zvířata a jejich skupiny nebo pěstitelské celky trvalých porostů – společnost s těmito položkami vůbec neoperuje.

Co se týče změn, které nastaly novelou ZDP (viz kapitola 5.1.2.), bylo nutné promyslet, zda bude účetní jednotka provádět nějaké úpravy již zavedených účetních pravidel.

U DNM si účetní jednotka přála ponechat účetní cenovou hranici pro zařazení majetku do této kategorie v původní zavedené výši 60 000 Kč.

U DHM si účetní hranici pro zařazení majetku do této kategorie zvýšila na 80 000 Kč – kopíruje tedy hranici stanovenou ZDP. Majetek v hodnotě mezi původní hranicí 40 000 Kč a současnou hranicí spadá do drobného majetku. Tuto změnu mezi jednotlivými účetními obdobími lze provést pouze za podmínek, které jsou stanoveny v § 7 odst. 4 Zákona o účetnictví – tedy jen z důvodu změny předmětu podnikání nebo jiné činnosti anebo z důvodů zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky, přičemž je zapotřebí, aby tuto informaci o změně i s jejím řádným zdůvodněním účetní jednotka uvedla v příloze v účetní závěrce.³³ Zpětné uplatnění vyšších hodnotových hranic pro vymezení DHM pro rok 2020 však účetní předpisy nepřipouští, protože podle § 4 odst. 15 Zákona o účetnictví jsou účetní jednotky povinny v příslušném účetním období použít účetní metody ve znění platném na jeho počátku.

2. Pořízení 3. Ocenění

33 ČESKO. § 7 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. In: Zákony pro lidi.cz [online]. © AION CS 2010- 2021 [cit. 2. 6. 2021]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-563#p7-4

(31)

4. Zařazení DM

Když jsem chtěla po účetní jednotce vzor příslušného dokumentu, který potvrzuje zařazení majetku do evidence, bylo mi řečeno, že veškeré schvalování a stanovení potřebných informací (například pro odpisování majetku) probíhá pouze formou e-mailů, které jsou přikládány jako kopie k jednotlivým účetním operacím. Tento způsob mi přijde jako nedostatečný a velmi neformální. Proto jsem se souhlasem jednatele společnosti vytvořila tzv. Zápis o převzetí dlouhodobého majetku, který obsahuje všechny potřebné informace pro správné zařazení majetku do evidence a jeho zaúčtování.

Je uveden v příloze směrnice.

5. Evidence 6. Odpisový plán

Další věc k řešení nastala u odpisů. Účetní jednotka šla nejjednodušší cestou a stanovila si, že účetní odpisy se rovnají daňovým. Z daňového hlediska je to v pořádku, protože základ daně z příjmů je v souladu se zákonem, ovšem z účetního hlediska to v pořádku není, protože se narušuje zásada věrného zobrazení, neboť účetnictví neodpovídá plně skutečnosti.³⁴ Toto zjednodušení by mohlo být tolerováno u menších účetních jednotek, které nepodléhají auditu. Ale i přes návrh upravit způsob stanovení účetních odpisů u nově pořízeného majetku (tak aby lépe odpovídal jeho skutečné ekonomické životnosti), účetní jednotka v současné době změnu zavádět nechce.

7. TZ 8. Vyřazení

U vyřazení nastal stejný problém jako u zařazování DM do evidence majetku. Doposud neexistoval žádný dokument, který by zaznamenal řádné vyřazení majetku a jeho způsob. Proto jsem opět vytvořila Protokol o vyřazení/likvidaci majetku, který slouží jako plnohodnotný podklad pro účetní oddělení k vyřazení majetku z evidence a k potřebnému zaúčtování.

34 KANDLEROVÁ, Kateřina. Odpisy majetku v praxi [online]. 30. 3. 2015 [cit. 2021-5-11]. Dostupné z:

https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/ucetnictvi/odpisy-majetku-v-praxi/

(32)

Problematika inventarizace a tvorby konkrétních opravných položek k DM bude vymezena v samostatných účetních směrnicích.

7.3 Závěrečné ustanovení

V závěru směrnice je uvedeno, zda nově vytvořená směrnice ruší případné starší vydání a kdo odpovídá za aktuálnost dané směrnice.

Aby vytvořená směrnice nesloužila pouze pasivně, pro splnění zákonné povinnosti, ale pomohla i samotným zaměstnancům ve firmě, přiložila jsem ke směrnici také rozdělovník, který slouží k potvrzení, že příslušní zaměstnanci byli se směrnicí seznámeni a tím pádem je to donutí k prostudování a následnému dodržování směrnice. Zároveň to poslouží i jako určitá ochrana pro zaměstnavatele – má písemně potvrzeno, že zaměstnanec byl se směrnicí seznámen a zavázal se jí řídit, a proto, v případě jakýchkoliv problémů nebo neshod, se konkrétní pracovník nemůže vymluvit, že o pravidlech nevěděl a že za nic nemůže.

(33)

Závěr

Vnitropodnikové směrnice stanovují pravidla, podmínky, povinnosti, odpovědnosti a pravomoci v určité oblasti. Legislativa představuje jen všeobecný rámec, z něhož účetní jednotky při vedení účetnictví vycházejí. Jsou to až účetní směrnice, které uvádějí a specifikují konkrétní postupy, přístupy a metody, pro které se daná účetní jednotka rozhodla. Vnitropodnikovou směrnicí je vhodné upravit použitý postup, který jednoznačně nevyplývá ze Zákona o účetnictví, nebo v případě, že Vyhláška či ČÚS připouští alternativní postupy. Účetní jednotka zároveň není povinna tvořit směrnice pro oblasti, které v rámci své působnosti nepoužívá.

Vnitropodnikové směrnice každé společnosti jsou velmi individuální záležitostí.

Nelze je jednoduše zobecnit, měly by být vytvářeny přímo na míru příslušné účetní jednotce. Množství a obsah vnitropodnikových směrnic záleží především na velikosti a struktuře účetní jednotky. Vytvářené směrnice by měly mít jednotné označení, přehlednou úpravu a logickou strukturu. Pro správnou funkci směrnice je důležitá její revize – v případě legislativních změn či vnitřních změn v samotné účetní jednotce je třeba směrnici aktualizovat.

Mimo splnění zákonné povinnosti jsou směrnice vytvářeny zejména pro zlepšení vnitřního řízení účetní jednotky, udržení konzistentnosti při řešení účetních případů a pro informační funkci jak interním, tak externím pracovníkům. Vnitropodnikové směrnice poslouží jako písemný důkaz/podklad pro případné kontroly z finančního úřadu a snižují riziko zpochybnění účetních postupů jednotky a případných sankcí, které by mohl správce daně účetní jednotce udělit za nepodložená rozhodnutí.

Cílem bakalářské práce bylo vytvořit návrh směrnice pro dlouhodobý majetek a jeho odpisového plánu pro společnost MAPO Group, a. s., který bude odpovídat jejím konkrétním potřebám a požadavkům. K sestavení došlo v praktické části práce, a to nejen na základě obecného teoretického podkladu z první části práce, ale hlavně na základě informací o postupech účtování a dalších specifik společnosti, získaných od hlavní účetní a ředitele servisní společnosti MAPO finance, s. r. o.

Při zpracování směrnice jsem mimo jiné přišla na fakt, že společnost nevede žádné oficiální dokumenty potvrzující zařazení a vyřazení majetku, potřebné pro řádné zaúčtování. Proto jsem ke směrnici připojila i návrhy těchto protokolů.

(34)

Vytvořená směrnice bude po schválení jednateli společnosti zavedena do chodu účetní jednotky a bude přístupná pro každého zaměstnance minimálně v elektronické podobě na serveru společnosti. Věřím, že díky této práci a mojí dosavadní spolupráci společnost přehodnotí svůj postoj ke směrnicím a donutí ji to k vytvoření i jiných potřebných účetních směrnic.

(35)

Seznam použité literatury a pramenů

HRUŠKA, Vladimír. Vnitropodnikové směrnice: praktický průvodce nejdůležitějšími vnitropodnikovými směrnicemi. Díl 1. 3. aktualizované vydání platné od 1.1.2005. Praha: Bilance, 2005. 332 s. ISBN 80-86371-47-6.

KOVALÍKOVÁ, Hana. Vnitřní směrnice pro podnikatele 2018. 14.

KOVALÍKOVÁ, Hana. Jednoduchý průvodce základními vnitropodnikovými směrnicemi pro podnikatele. 3. aktualizované a rozšířené vydání. Olomouc: Anag,

KRÁLÍČEK, Vladimír a MOLÍN, Jan. Vnější a vnitřní kontrola z pohledu managementu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014. 231 stran. ISBN 978-80-7478- 557-3.

LOUŠA, František. Vnitropodnikové směrnice v účetnictví. 7. aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2018. 120 stran. Účetnictví a daně. ISBN 978-80- 271-0797-1.

MÜLLEROVÁ, Libuše a ŠINDELÁŘ, Michal. Účetnictví obchodních společností v různých právních formách. Vydání první. Praha: Oeconomica, nakladatelství VŠE, 2019. 179 str. Vysokoškolská skripta. ISBN 978-80-245-2304-0.

ŠTEKER, Karel a OTRUSINOVÁ, Milana. Jak číst účetní výkazy: základy českého účetnictví a výkaznictví. 2., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2016. 284 stran. Prosperita firmy. ISBN 978-80-271-0048-4. 2005. 175 s.

Účetnictví. ISBN 80-7263-280-9.

Použité právní a ostatní zdroje

České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Účetní závěrky jednotlivých společností Skupiny

Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví

Zákon č. 563/1992 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

(36)

Internetové zdroje

BUČKOVÁ, Ariana. Mimořádné odpisy po novele s retroaktivitou na rok 2020. Auditor: časopis Komory auditorů České republiky [online]. 2021, 27. 4.

2021, XXVIII (4/2021), 11-14 [cit. 2021-5-31]. ISSN 1210-9096. Dostupné z:

https://www.kacr.cz/file/6478/4-auditor-2021.pdf

ČESKO. § 7 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. In: Zákony pro lidi.cz [online]. © AION CS 2010-2021 [cit. 2. 6. 2021]. Dostupné z:

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-563#p7-4

FROSCHOVÁ, Lenka. Změny v oblasti majetku po novele zákona o daních z příjmu od 1. 1. 2021. DAUC [online]. Praha 3, 21. 2. 2021 [cit. 2021-04-18].

Dostupné z:

https://www.dauc.cz/dokument/?modul=li&cislo=289043&rez=0&q=vnitropodnikov é%20směrnice#f1

FUČÍK, Ivan. Manko a co dál? [online]. 6.11. 2013 [cit. 2021-5-14]. Dostupné z:

https://www.gtnews.cz/publikace/manko-a-co-dal/

KANDLEROVÁ, Kateřina. Odpisy majetku v praxi [online]. 30. 3. 2015 [cit.

2021-5-11]. Dostupné z: https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi- mzdy/ucetnictvi/odpisy-majetku-v-praxi/

POKORNÁ, Lenka. Změny v oblasti nehmotného majetku od roku 2021 [online], 17. 2. 2021 [cit. 2021-5-14]. Dostupné z: https://www.podnikatel.cz/clanky/zmeny-v- oblasti-nehmotneho-majetku-od-roku-2021/

RÁZKOVÁ, Jarmila. Daňový balíček a dopad na účetnictví v oblasti odpisování. Deloitte: dReport [online]. 19. 2. 2021 [cit. 2021-5-31]. Dostupné z:

https://www.dreport.cz/blog/danovy-balicek-a-dopad-na-ucetnictvi-v-oblasti- odpisovani/

SŮSA, Jaroslav. Změny v hmotném a nehmotném majetku v roce 2021 [online].

17.02.2021 [cit. 2021-5-14]. Dostupné z: https://rsm.cz/blog/novinky/dane/zmeny-v- hmotnem-a-nehmotnem-majetku-v-2021/

VÁCHA, Jan a Petra ČECHOVÁ. Dlouhodobý majetek – dokumentace a nastavení plánu odepisování [online]. 9. 2. 2021 [cit. 2021-5-10]. Dostupné z:

https://www.gtnews.cz/publikace/dlouhodoby-majetek-dokumentace-a-nastaveni- planu-odepisovani/

(37)

Seznam obrázků a tabulek

Seznam obrázků

Obrázek 1: Legislativní rámec účetnictví 15

Seznam tabulek

Tabulka 2: Základní legislativní rámec a prameny k tvorbě směrnic 16

Tabulka 1: Povinné vnitropodnikové směrnice 17

Tabulka 3: Kategorie DHM ovlivněné změnou hodnotové hranice 22 Tabulka 4: Srovnání rovnoměrných a mimořádných odpisů 23

Tabulka 5: Kategorizace účetní jednotky 26

(38)

Seznam příloh

Příloha A - Seznam společností Skupiny MAPO Group a. s. 38 Příloha B - Organizační struktura společnosti MAPO Group, a. s. 39 Příloha C - Organizační struktura společnosti MAPO finance, s. r. o. 40 Příloha D - Směrnice – Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek 41

Hlavní práce76221_skak03.pdf, 3.7 MB Stáhnout

V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P RAZE

Fakulta financí a účetnictví

Katedra finančního účetnictví a auditingu

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P RAZE

Fakulta financí a účetnictví

Vnitropodnikové účetní směrnice a jejich návrh pro vybranou účetní jednotku

Čestné prohlášení

Poděkování

Abstrakt

Klíčová slova

Obsah

Úvod

1 Vnitropodnikové účetní směrnice

1.1 Význam

1.2 Označení

1.3 Zásady pro vypracování účetních směrnic

2 Legislativa

3 Dělení vnitropodnikových směrnic

4 Rizika spojená s absencí účetních směrnic

5 Zaměření na konkrétní účetní směrnici

5.1 Dlouhodobý majetek

6 Charakteristika vybrané účetní jednotky

6.1 Základní informace

6.2 Vývoj účetní jednotky

6.3 Rozsah vedení účetnictví

6.4 Organizační struktura

7 Návrh vnitropodnikových účetních směrnic

7.1 Jednotný vzhled směrnice

7.2 Text směrnice

7.3 Závěrečné ustanovení

Závěr

Seznam použité literatury a pramenů

Internetové zdroje

Seznam obrázků a tabulek

Seznam příloh

V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P ^RAZE

V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P ^RAZE