Hlavní práce72737_koza07.pdf, 1.7 MB Stáhnout

(1)

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

OBOR MEZINÁRODNÍ OBCHOD

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

ZMĚNA POSTAVENÍ TURECKA NA SVĚTOVÉM TRHU TEXTILNÍCH VÝROBKŮ

2021 Vypracovala: Alina Kozar Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Pavel Hnát, Ph.D.

(2)

Poděkování

Tímto bych chtěla poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce, doc. Ing. Pavlu Hnátovi, Ph.D., který mi v průběhu psaní práce dával velmi cenné rady. Bez jeho pomoci bych se neobešla.

(3)

Obsah

Seznam grafů ... 1

Seznam obrázků ... 2

Úvod ... 3

1. Teoretické uvedení obchodu s textilem ve světě ... 8

1.1. Vývoj a hlavní trendy ve světě ... 9

1.2. Překážky obchodu s textilem ... 18

2. Změna postavení Turecké republiky na světovém trhu textilních výrobků ... 24

2.1. Kdo jsou největší partneři Turecka textilním průmyslu ... 27

2.2. Jaké textilní výrobky Turecko vyváží ... 36

Závěr ... 48

Seznam zdrojů ... 51

(4)

1

Seznam grafů

GRAF 1:MĚSÍČNÍ MINIMÁLNÍ MZDA V PRODUKCI OBLEČENÍ V ROCE 2018(UVÁDĚNO V AMERICKÝCH DOLARECH) ... 8

GRAF 2:PODÍL EXPORTU TEXTILU NA CELKOVÉM TEXTILU ZBOŽÍ V LETECH 1995-2019 ... 9

GRAF 3:SVĚTOVÝ EXPORT TEXTILU V LETECH 1995-2019 ... 10

GRAF 4:EXPORT TEXTILU V JEDNOTLIVÝCH SVĚTADÍLECH V LETECH 1995-2019 ... 12

GRAF 5:PODÍL NEJVĚTŠÍCH EXPORTÉRŮ OBLEČENÍ V ROCE 2019 NA SVĚTOVÉM EXPORTU OBLEČENÍ ... 17

GRAF 6:INDEX KONKURENCESCHOPNOSTI TURECKA V LETECH 2007-2017 ... 24

GRAF 7:PODÍL TURECKÉHO EXPORTU S TEXTILNÍMI VÝROBKY NA CELKOVÉMU EXPORTU ZEMĚ V LETECH 1995-2019(V %) ... 25

GRAF 8:ZA KOLIK TURECKO VYVEZLO TEXTIL V LETECH 1995-2019 ... 27

GRAF 9:DO JAKÝCH SVĚTADÍLŮ TURECKO EXPORTOVALO SVÉ TEXTILNÍ VÝROBKY V LETECH 1995-2019 ... 28

GRAF 10:NEJVĚTŠÍ PARTNEŘI TURECKA V ROCE 1995 ... 29

GRAF 15:EXPORT PÁNSKÉHO OBLEČENÍ V LETECH 1995-2019 ... 36

GRAF 16:EXPORT DÁMSKÉHO OBLEČENÍ V LETECH 1995-2019 ... 37

GRAF 17:EXPORT PŘÍZE V LETECH 1995-2019 ... 39

GRAF 18:EXPORT OBUVI V LETECH 1995-2019 ... 40

GRAF 19:EXPORT TEXTILNÍCH VLÁKEN A ODPADU ... 41

GRAF 20:EXPORT TEXTILNÍCH A KOŽEDĚLNÝCH STROJŮ V LETECH 1995-2019 ... 42

GRAF 21:EXPORT KOBERCŮ A JINÝCH PODLAHOVÝCH TEXTILNÍCH KRYTIN VLETECH 1995-2019 ... 43

GRAF 22:EXPORT BAVLNĚNÝCH TKANIN OBSAHUJÍCÍCH NEJMÉNĚ 85% BAVLNY VLETECH 1995-2019 ... 44

GRAF 23:EXPORT HEDVÁBÍ V LETECH 1995-2019 ... 45

GRAF 24:EXPORT TKANIN Z HEDVÁBÍ A JEJICH ODPAD V LETECH 1995-2019 ... 46

(5)

2

Seznam obrázků

OBRÁZEK 1:MAPA NEJVĚTŠÍCH EXPORTÉRŮ TEXTILU V ROCE 2019 ... 13 OBRÁZEK 2:MAPA NEJVĚTŠÍCH IMPORTÉRŮ TEXTILU V ROCE 2019 ... 14 OBRÁZEK 3:MAPA NEJVĚTŠÍCH EXPORTÉRŮ OBLEČENÍ V ROCE 2019 ... 15

(6)

3

Úvod

Tématem této bakalářské práce je změna postavení Turecka na trhu s textilními výrobky. Toto téma jsem si vybrala z důvodu, že mě velmi zajímá textil a oblečení a sama bych se v budoucnu chtěla věnovat mezinárodnímu obchodování s textiliemi. Zkušenost s tureckými textilními výrobky, ať už bytovým textilem či oblečením mám a s kvalitou jsem vždy byla více než spokojená. Proto jsem měla zájem toto téma prozkoumat více do hloubky.

Cílem práce je popsat vývoj světového obchodu s textilem, a to s konkrétním zaměřením na Tureckou republiku. Zjistit a porovnat, jaké výrobky se z Turecka vyvážejí nejvíce a jak se celkově v průběhu let měnila částka, za kterou se vyváželo. Důležité je zjistit s kým Turecká republika obchoduje, když vyváží svoje textilní výrobky. Metodikou této práce bylo především pozorování, literární rešerše, srovnávání a analýza dat.

Omezení, se kterými jsem se při vypracování práce potýkala byla práce s databázemi.

V databázích od různých světových organizací jsem viděla rozdílná čísla a musela jsem počítat s tím, že každá organizace do této kategorie řadí různé výrobky a má různá data.

Dalším z důvodů, proč jsem si vybrala toto téma je historická důležitost výroby textilu, který patří mezi nejstarší řemesla na světě. Už v pravěku se lidé pokrývali kožešinami, aby se ohřáli. Později začala výroba látek a nošení různých kusů oblečení, které se získávaly z vlny, bavlny, hedvábí a ze lnu. Obchod s těmito látkami byl v minulosti velice významný a ovlivňoval tak ekonomickou situaci různých zemí. Postupem času se lidé začali věnovat výrobě vlastních designových látek a s postupem času také výrobě nových druhů látek, například z bambusu a dalších umělých vláken.

Je důležité definovat, co to vlastně mezinárodní obchod je, abych mohla charakterizovat turecký export textilních výrobků. Obchod jako takový je směna zboží a služeb za určitou peněžní částku nebo za jiné zboží či službu. Zahraniční obchod znamená obchodní transakci jedné ekonomiky nebo státu s jinými ekonomikami nebo státy. Jsou zde dvě pojetí zahraničního obchodu, přeshraniční koncept a národní koncept. Přeshraniční koncept je starším pojetím zahraničního obchodu a spočívá ve splynutí pojmů národní ekonomika a stát, z čehož vyplývá, že se zaznamenává zahraniční obchod, který překročí hranice státu a není důležité, jakou ekonomickou příslušnost má kupující nebo prodávající. Národní koncept se více přizpůsobuje změnám ve světové ekonomice, protože se jedná o obchod mezi rezidenty

(7)

4

a nerezidenty dané země a neřeší se v něm hranice státu. Mezi tradiční formy zahraničního obchodu patří export, import a reexport. Export je definován jako pohyb zboží služeb z tuzemské ekonomiky do zahraniční ekonomiky. Naopak import je definován jako pohyb zboží a služeb ze zahraniční ekonomiky do domácí ekonomiky. Reexport je kombinací importu a exportu neboli se jedná o dovoz zboží nerezidentem tuzemské ekonomiky z ciziny do domácí ekonomiky za účelem vyvezení stejného zboží do zahraničí.¹

Tato bakalářská práce se dělí na dvě kapitoly, které se následně dělí na dvě podkapitoly. V první kapitole se budu věnovat teoretickému uvedení obchodu s textilními výrobky ve světě. Nejprve uvedu minimální měsíční mzdu, kterou dostávají lidé pracující v textilním průmyslu. Neopomenu zmínit jaký má podíl export textilních výrobků na celkovém světovém exportu a jak se tento podíl postupem času měnil. Dále představím přesná čísla světového exportu s textilem. Uvedu, za kolik se celkem již výše zmiňované zboží vyváželo v průběhu několika let a které světadíly exportovaly své textilní výrobky nejvíce a v jaké přibližné výši. Budu konkretizovat nejvíce vyvážející státy textilu a oblečení, taktéž zmíním i největší importéry textilu. Ke konci podkapitoly je pasáž o tom, jak velké mají podíly jednotlivé země na světovém exportu oblečení a podíl uvádím v procentech. V druhé podkapitole se podívám na překážky obchodu a důležitá jednání a smlouvy, jež usnadnily obchod s textilem. Popíšu všechna kola jednání a také zmíním kdy a jak se založila Světová obchodní organizace, která výrazně napomohla mezinárodnímu obchodu. Rozdělím si překážky obchodu na celní a necelní a více je charakterizuji.

V druhé kapitole se již konkrétně zaměřuji na Tureckou republiku a její export oblečení. Po důkladné analýze představím podíl tureckého exportu textilních výrobků na celkovém exportu Turecka a jeho změnu za posledních 24 let. V první podkapitole uvedu největší obchodní partnery s textilem pro Turecko a celkové částky, za které se zboží vyvezlo od roku 1995 do roku 2018. V druhé podkapitole se budu věnovat tomu, jaké textilní výrobky byly nejvíce vyváženy do světa, a uvedu, za jakou celkovou sumu byly od roku 1995 exportovány.

Aby byly výsledky tureckého obchodování lépe pochopeny, je vhodné provést PEST analýzu. Politická situace v Turecku je v posledních pár letech značně nestabilní. Ať už se jedná

1 Mezinárodní obchod ve světové krizi 21. století. Praha: Grada, 2013, 368 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4694-4.

(8)

5

o vnitřní politiku, kdy země čelí terorismu, migrační krizi spojené s uprchlíky ze Sýrie nebo o mezinárodní vztahy s ostatními zeměmi. Turecko je od roku 2018, kdy proběhlo znovuzvolení prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, prezidentskou republikou a tímto se posílily pravomoci prezidenta ve velkém.² Velké téma, jenž souvisí s tureckou politikou, je potencionální vstup Turecka do Evropské unie. V roce 1999 mu byl udělen status kandidátské země, v roce 2005 začala přístupová jednání.³ Jednání však postupem času nikam nevedla a obě strany už o to ztratily zájem. Turecko je největší ekonomikou na Blízkém Východě a je 7. největší v Evropě.

Je to rozvíjející se ekonomika, která, přestože čelí velké nestabilitě, má obrovský potenciál.

Hlavní měnou je zde turecká lira. Deficit státního rozpočtu se od roku 2013 neustále zvyšoval a v roce 2019 dosáhl 2,9 %. Míra nezaměstnanosti v roce 2019 byla 13,7 %. Inflace v roce 2019 činila 15,18 %, přestože v roce 2015 byla téměř poloviční a činila 8,8 %. Daň z přidané hodnoty je v Turecku na zboží a služby 18 %, avšak na potraviny a textilní produkty pouze 8 %. Co je velmi zajímavé a pro mezinárodní obchod s textiliemi a jejich výrobky důležité je, že export zboží a služeb je vyňat z platby DPH. Velké problémy, kterým čelí turecká ekonomika je zadlužení soukromého sektoru v zahraničních měnách, dluhy v místních bankách, které nikdo neřešil nebo také velké zásahy do výše úrokových sazeb.⁴ Nutno dodat, že zadlužení privátního sektoru meziročně pokleslo oproti loňskému roku.⁵ Jsou zde tedy nutné jisté reformy, aby bylo Turecko lákavější pro své zahraniční investory.

2 ZASTUPITELSKÝ ÚŘAD ČR V ANKAŘE. Souhrnná teritoriální informace Turecko. Businessinfo.cz[online].

businessinfo.cz, 2020, 12. 5. 2020 [cit. 2021-4-25]. Dostupné z:

http://publiccontent.sinpro.cz/PublicFiles/2020/05/12/Nahled%20STI%20(PDF)%20Turecko%20-

%20Souhrnna%20teritorialni%20informace%20-%202020.090306100.pdf.

3 Evropská rada, Rada Evropské unie: Turecko [online]. Evropská rada, Rada Evropské unie, 2021 [cit. 2021-4- 26]. Dostupné z: https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/enlargement/turkey/.

5 Businessinfo.cz: Zadlužení privátního sektoru v Turecku se meziročně snížilo [online]. CzechTrade, 2021 [cit.

2021-4-26]. Dostupné z: https://www.businessinfo.cz/clanky/zadluzeni-privatniho-sektoru-v-turecku-se- mezirocne-snizilo/.

(9)

6

Sociálně-kulturní prostředí je v Turecku rozmanité. V roce 2020 byl počet obyvatel 83 154 997. Národnostní složení obyvatel je různorodé. Kromě Turků, kteří tvoří přes 70 % obyvatel, je zde také kurdská menšina (18 %) a zbytek obyvatel tohoto území tvoří Arabové, Arméni, Albánci, Řekové, Židé a Gruzíni. Oficiálním náboženstvím je Islám.⁶ Technologická úroveň v Turecku se neřadí mezi ty vyspělé, avšak jisté pokroky ke zlepšení úrovně tam jsou.

Například se investuje do vesmírných technologií, které napomohou přenosu dat, nějaké součástky již byly exportovány do Argentiny pro národní telekomunikační společnost.⁷ Veliké ekologické problémy zapříčinily to, že se země pomalu snaží přecházet k elektrickým vozům.

Začínají projekty, které napomohou dostat do podvědomí obyvatel možnost přecházení k ekologicky šetrným elektrickým vozům, a to pomocí veřejné elektrické dopravy nebo elektrických flotil.⁸ Vláda chce zemi v příštích deseti letech dostat do žebříčku pěti největších producentů elektromobilů na světě a chce toho dosáhnout pomocí vládních pobídek pro zahraniční investory.

Textil patří mezi velmi obchodované zboží, už po spoustu staletí zvyšuje ekonomickou sílu země i její moc. Avšak jedná se o výrobek, jenž je velmi náročný na technologii zpracování, pracovní sílu a také velmi zatěžuje životní prostředí a lidé si naštěstí začínají čím dál více uvědomovat důsledky tohoto faktu. Jsou zde už patrné tendence, kdy se pomalu přechází z fast fashion na slow fashion. To znamená, že dle nastupujícího trendu by se mělo vyrábět mnohem méně textilu a oblečení, taktéž by se oblečení mělo o mnoho více recyklovat a móda by celkově měla být udržitelnější. Už i velké známé značky začínají o své zákazníky bojovat tak, že nabízejí oblečení z udržitelného materiálu, jehož výroba zatížila životní prostředí pouze minimálně.

7Businessinfo.cz: Turecko pošle do Argentiny vesmírné technologie [online]. CzechTrade, 2021 [cit. 2021-4-26].

Dostupné z: https://www.businessinfo.cz/clanky/turecko-posle-do-argentiny-vesmirne-technologie/.

8 Gönül, Ö., Duman, A. C., & Güler, Ö. (2021). Electric vehicles and charging infrastructure in Turkey: An overview. Renewable and Sustainable Energy Reviews, 143, 110913.

(10)

7

Ačkoliv je dobré, že v tomto odvětví se mohou uplatnit i ženy a dává jim to tak možnost finančně zabezpečit sebe i svoji rodinu a vyvést je tak z chudoby, je nutné podotknout, že tyto ženy většinou pracují v naprosto nevyhovujících podmínkách. Jsou placeny minimálně, mají velmi dlouhé směny a jejich pracovní prostředí často vůbec nesplňuje technické ani hygienické podmínky, které by byly standardem v Západním světě.⁹ Je to věc, nad kterou by se měl pozastavit každý z nás, i když si myslíme, že se nás to netýká. Měli bychom tlačit na velké řetězce, které si nechávají své zboží vyrábět v rozvojových zemích právě kvůli levné pracovní síle, aby důsledně kontrolovaly celý proces své výroby a to, v jakých podmínkách pracují zaměstnanci, a také jak se zbavují svého odpadu a jak moc mohou recyklovat své neprodané výrobky.¹⁰¹¹

9 English, B. (2013). GLOBAL WOMEN'S WORK: HISTORICAL PERSPECTIVES ON THE TEXTILE AND GARMENT INDUSTRIES. Journal of International Affairs, 67(1), 67-82. Retrieved April 29, 2021, from http://www.jstor.org/stable/24461672.

10 Businessinfo.cz: Budoucí trendy textilního průmyslu [online]. businessinfo.cz, 2021 [cit. 2021-4-29]. Dostupné z: https://www.businessinfo.cz/clanky/budouci-trendy-textilniho-prumyslu/.

11 Vogue: Proč slavit Den Země [online]. Vogue.cz, 2021 [cit. 2021-4-29]. Dostupné z:

https://www.vogue.cz/clanek/vogue-daily/michaela-dombrovska/proc-slavit-den-zeme.

(11)

8

1. Teoretické uvedení obchodu s textilem ve světě

Graf 1: Měsíční minimální mzda v produkci oblečení v roce 2018 (uváděno v amerických dolarech)

Zdroj: MCCARTHY, Niall. Where Pay Is Lowest For Cheap Clothing Production. Statista.com [online]. 7. 5. 2019, 1 [cit. 2021-4-29]. Dostupné z:

https://www.statista.com/chart/17903/monthly-minimum-wage-in-the-global-garment- industry/, vlastní graf.

Na prvním grafu můžeme pozorovat minimální mzdu v textilním průmyslu. Nejhůře placení zaměstnanci jsou Etiopii, kde si měsíčně vydělají nejméně 26 amerických dolarů. Další dvě země mají obě minimální měsíční mzdu 95 dolarů, jedná se o Myanmar a Bangladéš.

Čtvrtou zemí, kde jsou špatné podmínky pro zaměstnance a kde jsou tito placeni pouze částkou 128 dolarů měsíčně, je Laos. Následuje africká země Lesotho, kde je měsíční příjem ve výrobě textilních výrobků 146 dolarů. Další zemí v pořadí nejméně placených lidí v tomto odvětví je Vietnam s měsíčním příjmem 180 dolarů. Země, kde mají pracující lidé jen o trochu větší měsíční minimální mzdu než ve Vietnamu, je Kambodža se 182 dolary. Osmá země s nejnižším příjem za práci s textilem je Keňa s 207 dolary. Na deváté pozici se umístila Jihoafrická republika, kde je minimální měsíční mzda v tomto oboru 244 dolarů. Další zemí je Malajsie, kde se dá minimálně vydělat 267 dolarů za měsíc. O jedenáctou příčku s nejnižší minimální měsíční mzdou 280 dolarů se zasloužila Indonésie. Dále je v žebříčku Thajsko, kde už platí alespoň přes 300 amerických dolarů měsíčně a konkrétní minimální příjem je 309 dolarů. Čína

340 326 309 280 267 244 207

182 180 146 128 95

95 26

0 50 100 150 200 250 300 350 400

Turecko Čína Thajsko Indonésie Malajsie JAR Keňa Kambodža

Vietnam Lesotho Laos Bangladéš Myanmar Etiopie

(12)

9

hned následuje s 326 dolary. Nejvíce zaplaceno, dle žebříčku výše, který zobrazuje rozvojové země, se dostává v Turecku, kde je minimální mzda 340 amerických dolarů.¹²

1.1. Vývoj a hlavní trendy ve světě

Graf 2: Podíl exportu textilu na celkovém textilu zboží v letech 1995-2019

Zdroj: UNCTAD: Merchandise trade matrix – exports of geographical, development-status and economic groups in thousands United States dollars, annual [online].

UNCTAD, 2021 [cit. 2021-04-18]. Dostupné z:

https://unctadstat.unctad.org/wds/TableViewer/tableView.aspx. vlastní graf.

Graf číslo 2 nám ukazuje, jak velký podíl má export textilu a textilních výrobků celkově na světovém exportu veškerého zboží. Data jsou od roku 1995 do roku 2019. Vidíme, že trend, který je na grafu vyznačen červeně, je v průběhu let klesající. Avšak podíl je v porovnání s ostatním zbožím obrovský. Jeho maximum je v roce 1997 a jeho minimum je v roce 2012. Od roku 2004 až do roku 2013 je podíl pod průměrným trendem.

12MCCARTHY, Niall. Where Pay Is Lowest For Cheap Clothing Production. Statista.com [online]. 7. 5. 2019, , 1 [cit. 2021-4-29]. Dostupné z: https://www.statista.com/chart/17903/monthly-minimum-wage-in-the-global- garment-industry/.

7,02% 6,93% 7,07% 7,01% 6,68% 6,24% 6,30% 6,27% 6,05% 5,56% 5,16% 4,87% 4,68% 4,23% 4,71% 4,45% 4,35% 4,22% 4,42% 4,57% 4,89% 4,90% 4,63% 4,46% 4,69%

0,00%

1,00%

2,00%

3,00%

4,00%

5,00%

6,00%

7,00%

8,00%

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

(13)

10

V roce 1995 byl podíl 7,02 %. Následující rok došlo k poklesu podílu na 6,93 %.

V roce 1997 však, jak už bylo výše zmíněno, se dosáhlo maxima a to s 7,07 %. V roce 1998 byl stále relativně nadprůměrný podíl a to 7,01 %. V roce 1999 podíl klesl na 6,68 %, v roce 2000 opět klesl a dosáhl 6,24 %. V roce 2001 se zvýšil na 6,3 %, a další rok zase snížil na 6,27 %.

V roce 2003 byl podíl 6,05 %, v roce 2004 to bylo 5,56 %, v roce 2005 5,16 %. V roce 2006 to kleslo pod 5 % na 4,87 %, rok poté na 4,68 % a v roce 2008 na 4,25 %. V roce 2009 však došlo k nárůstu podílu a to na 4,71 %. Následující rok podíl opět klesl a dosáhl 4,45 %. V roce 2011 byl podíl 4,35 %, v roce 2012 došlo k největšímu minimu, jak již bylo zmíněno, a celkový podíl v tom roce byl 4,22 %. Od roku 2013 se podíly začaly na pár let znovu zvyšovat a v roce 2013 byl podíl 4,42 %. Roku 2014 se podíl zvýšil na 4,57 %. V roce 2015 byl podíl 4,89 %, v roce 2016 byl 4,9 %. Rokem 2017 se podíl snížil na 4,63 %. Další rok došlo opět k poklesu podílu, který dosáhl 4,46 %. V roce 2019 podíl vzrostl na 4, 69 %.¹³

Graf 3: Světový export textilu v letech 1995-2019

13 UNCTAD: Merchandise trade matrix – exports of geographical, development-status and economic groups in thousands United States dollars, annual [online]. UNCTAD, 2021 [cit. 2021-04-18]. Dostupné z:

https://unctadstat.unctad.org/wds/TableViewer/tableView.aspx.

359 357 516 398 273 906

539 841 810

678 597 358

808 153 354

887 138 902

-50 000 000 50 000 000 150 000 000 250 000 000 350 000 000 450 000 000 550 000 000 650 000 000 750 000 000 850 000 000 950 000 000

1995 2000 2005 2010 2015 2019

(14)

11

Zdroj: UNCTAD: Merchandise trade matrix – exports of individual economies in thousands United States dollars, annual [online]. UNCTAD, 2019 [cit. 2021-03-29].

Dostupné z: https://unctadstat.unctad.org/wds/TableViewer/tableView.aspx, vlastní graf.

Na grafu výše můžeme pozorovat rostoucí tendenci v mezinárodním trhu s textilním zbožím. Vše samozřejmě závisí nejen na prodaném množství, ale také na měnících se cenách zboží. Zobrazují se zde data od roku 1995 do roku 2019 a konkrétní čísla každých 5 let. Mezi rokem 1995, kdy se vyvezlo 359 357 516 tisíc amerických dolarů, a rokem 2000 se vývoz textilu do světa nezvýšil tak moc, jak můžeme pozorovat v dalších pěti letech, kdy se z 398 273 906 tisíc amerických dolarů zvýšilo na 539 841 810 tisíc amerických dolarů. V roce 2010 bylo vyvezeno zboží za cenu 678 597 358 tisíc dolarů a mezi lety 2015 a 2019 se množství zboží stále zvyšovalo. V roce 2015 to bylo 808 153 354 tisíc dolarů a v roce 2019 se to vyšplhalo na částku 887 138 902 tisíc amerických dolarů.¹⁴

Můžeme říct, že za rostoucí tendenci může také zvyšování příjmu lidí, kteří následně více nakupují a utrácejí peněz. Velkou roli v tom jistě hraje také to, že velké oděvní značky si svoji výrobu rozdělují do hodnotových řetězců, aby jejich náklady byly co nejnižší a tím pádem se více textilu vyrábí v zahraničí a následně vyváží.

14 UNCTAD: Merchandise trade matrix – exports of individual economies in thousands United States dollars,

annual [online]. UNCTAD, 2019 [cit. 2021-03-29]. Dostupné z:

(15)

12

Graf 4: Export textilu v jednotlivých světadílech v letech 1995-2019

Zdroj: UNCTAD: Merchandise trade matrix – exports of individual economies in thousand United States dollars, annual [online]. UNCTAD, 2019 [cit. 2021-03-29]. Dostupné z: https://unctadstat.unctad.org/wds/TableViewer/tableView.aspx?ReportId=195183, vlastní graf.

Na následujícím grafu můžeme pozorovat, jaké světadíly byly v průběhu let leadery ve vývozu textilu. V roce 1995 měla vedoucí pozici Evropa, v závěsu byla Asie a Oceánie, následně Severní Amerika, Latinská Amerika a Karibik, Afrika a poslední místo zabrala Austrálie. Následujících 24 let byl žebříček stejný jako v roce 1995. Za zmínku také stojí, že za pouhých 25 let se export textilních výrobků zvýšil dvojnásobně. Evropa ještě více upevnila svojí pozici na trhu, také díky tomu, že mnoho textilních značek je evropských. Asie a Oceánie je známá svojí levnou pracovní sílou a tím pádem i levným textilem, který ve velkém vyváží.¹⁵

15 UNCTAD: Merchandise trade matrix – exports of individual economies in thousand United States dollars,

0 50 000 000 100 000 000 150 000 000 200 000 000 250 000 000 300 000 000 350 000 000 400 000 000

1995 2000 2005 2010 2015 2019

Austrálie Afrika Severní Amerika Latinská Amerika a Karibik Evropa Asie a Oceánie

(16)

13

Obrázek 1: Mapa největších exportérů textilu v roce 2019

Zdroj: World Trade Organization: International Trade and Market Access Data [online]. WTO, 2019 [cit. 2021-04-08]. Dostupné z:

https://www.wto.org/english/res_e/statis_e/statis_bis_e.htm?solution=WTO&path=/Dashbo ards/MAPS&file=Map.wcdf&bookmarkState=%%207b%22impl%22:%22client%22,%22pa rams%22:%7b%22langParam%22:%22en%22%7d%7d.

Na této mapě můžeme vidět, rozložení exportérů textilu v roce 2019. Mezi největší exportéry patřily sestupně Čína, Evropská unie, Indie, Německo, Spojené státy americké, Turecko, Itálie, Korejská republika, Vietnam a Tchaj-wan. Je zajímavé, že textil, jako jednu z mála komodit, vyváží skoro všechny státy světa, dokonce i ty nejchudší. To u spousty jiných komodit vidět nemůžeme. Čína vyvezla zboží v hodnotě 119,6 milionů amerických dolarů, Evropská unie exportovala textil do světa za 66,3 milionů dolarů. Indie vyvezla textilní výrobky hodnotově za 17, 2 milionů dolarů. Je zde patrný velký rozdíl mezi prvními třemi vývozci.

Následně už se čísla více méně podobají. Textil exportovalo Německo za celkem 13,7 milionů dolarů, Spojené státy americké za 13,4 milionů dolarů, Turecko za 11,7 milionů dolarů, Itálie,

(17)

14

zaokrouhleně, za 11,7 milionů dolarů, Korejská republika za 9,1 milionů dolarů, Vietnam za 9 milionů dolarů a Tchaj-wan v celkové hodnotě 8,5 milionů amerických dolarů.16

Obrázek 2: Mapa největších importérů textilu v roce 2019

Zdroj: World Trade Organization: International Trade and Market Access

Data [online]. WTO, 2019 [cit. 2021-04-09]. Dostupné

z:,https://www.wto.org/english/res_e/statis_e/statis_bis_e.htm?solution=WTO&path=/Dash boards/MAPS&file=Map.wcdf&bookmarkState=%25%207b%22impl%22:%22client%22,%

22params%22:%7b%22langParam%22:%22en%22%7d%7d.

Naopak tato mapa ukazuje, kdo byli největší importéři textilu v roce 2019. Prvenství měla Evropská unie, která si dovezla textil za 67,3 milionů amerických dolarů. Na druhé příčce byly Spojené státy americké s dovezeným zbožím v částce 31,4 milionů dolarů, což představuje

16 World Trade Organization: International Trade and Market Access Data [online]. WTO, 2019 [cit. 2021-04-

08]. Dostupné z:

https://www.wto.org/english/res_e/statis_e/statis_bis_e.htm?solution=WTO&path=/Dashboards/MAPS&file=M ap.wcdf&bookmarkState=%%207b%22impl%22:%22client%22,%22params%22:%7b%22langParam%22:%22e n%22%7d%7d.

(18)

15

necelou polovinu hodnoty, jež si dovezla Evropská unie. Třetím největším importérem textilu byl v roce 2019 Vietnam s částkou 17,3 milionů dolarů. Čtvrté umístění patřilo Čínské lidové republice, kam se importovalo zboží v hodnotě 15,7 milionů dolarů. Jako páté bylo Německo, které si dovezlo textil za 12,8 milionů dolarů. Následujícím importérem v pořadí byla Bangladéš, který si dovezl textil ve velkém za 10,7 milionů dolarů. Dalším bylo Japonsko a importovalo si textil v celkové částce 8,8 milionů dolarů. Osmým největším importérem byla Itálie, která utratila za textil v témž roce celkem 7,9 milionů dolarů. Devátou pozici obsadila Velká Británie, když si importovala textil v hodnotě 7,2 milionů dolarů. Na poslední zmiňované příčce čili desátém místě byla Francie s 7,2 miliony dolarů, které utratila za importovaný textil.¹⁷

Obrázek 3: Mapa největších exportérů oblečení v roce 2019

Zdroj: World Trade Organization: International Trade and Market Access Data [online]. WTO, 2019 [cit. 2021-04-09]. Dostupné z:

17 World Trade Organization: International Trade and Market Access Data [online]. WTO, 2019 [cit. 2021-04-

09]. Dostupné z:

https://www.wto.org/english/res_e/statis_e/statis_bis_e.htm?solution=WTO&path=/Dashboards/MAPS&file=M ap.wcdf&bookmarkState=%25%207b%22impl%22:%22client%22,%22params%22:%7b%22langParam%22:%

22en%22%7d%7d.

(19)

16

https://www.wto.org/english/res_e/statis_e/statis_bis_e.htm?solution=WTO&path=/Dashbo ards/MA.PS&file=Map.wcdf&bookmarkState=%25%207b%22impl%22:%22client%22,%2 2params%22:%7b%22langParam%22:%22en%22%7d%7d.

WTO dělí textil a oblečení do dvou různých kategorií. Tato mapa poukazuje na největší exportní země v roce 2019, co se týče oblečení. Pořadí zemí i celková hodnota vývozu oblečení se velmi liší od kategorie textilu. Na prvním místě byla Čína, která vyvezla oblečení do světa v hodnotě až 151,5 milionů amerických dolarů. Dále následovala Evropská unie s vyvezeným zbožím v částce 136,5 milionů dolarů. Bangladéš se umístil na třetím místě tím, že si do své země dováží mnoho textilu, aby z toho následně vyrobil oblečení, které pak vyváží. V roce 2019 ho vyvezl za celkovou hodnotu 33,1 milionů dolarů. Čtvrté místo patřilo Vietnamu, který exportoval oblečení za 30,9 milionů dolarů. Dalším velkým vývozcem oblečení byla Itálie, kde se nachází mnoho módních značek, které jsou známé po celém světě a poptávka po nich stále není klesající, ba naopak. Čím vyšší měli lidé v posledních letech příjmy, díky rozkvétající ekonomice před pandemickou krizí, tím více utráceli peněz i za značkové oblečení. Z tohoto tvrzení také vyplývá, že velká částka italského exportu spočívá v tom, že ceny jednotlivých kusů oblečení jsou velmi drahé, a tak Itálie nemusí vyvézt až tolik kusů oblečení jako třeba Čína, kde je oblečení, ve srovnání s tím italským, hodně levné. Itálie v roce 2019 vyvezla oblečení za 26,2 milionů dolarů. Šestým největším vývozcem oblečení bylo Německo s 24,4 miliony amerických dolarů. Následovala Indie, kde se prodává velmi levné oblečení, které vyvezla v celkové částce 17,2 milionů dolarů. Osmé příčky v exportu oblečení dosáhlo Turecko s 16,4 miliony dolarů, a ačkoliv se propadlo o dvě pozice v pořadí exportu oblečení v porovnání s exportem textilu, oblečení vyvezlo o skoro 4 miliony dolarů více než textilu. Devátým největším exportérem oblečení bylo Španělsko a vyvezlo za celý rok zboží za 15,2 milionů dolarů. Poslední místo v žebříčku deseti největších exportéru textilu obsadilo Nizozemsko a vyvezlo oblečení v hodnotě 13,9 milionů amerických dolarů.¹⁸

18World Trade Organization: International Trade and Market Access Data [online]. WTO, 2019 [cit.

2021-04-09]. Dostupné z:

https://www.wto.org/english/res_e/statis_e/statis_bis_e.htm?solution=WTO&path=/Dashboards/MAP S&file=Map.wcdf&bookmarkState=%25%207b%22impl%22:%22client%22,%22params%22:%7b%

22langParam%22:%22en%22%7d%7d.

(20)

17

Graf 5: Podíl největších exportérů oblečení v roce 2019 na světovém exportu oblečení

Zdroj: Statista: Share in world exports of the leading clothing exporters 2019, by country Published by M. Shahbandeh, Nov 23, 2020 In 2019, China was the top ranked global clothing exporter with a share of approximately 30.8 percent, followed by the European Union, Bangladesh and Vietnam. In that year, China and the European Union were also the leading textile exporters in the world. Share in world exports of the leading clothing exporters in 2019, by country [online]. Statista, 2021 [cit. 2021-04-13]. Dostupné z:

https://www.statista.com/statistics/1094515/share-of-the-leading-global-textile-clothing-by- country/, vlastní graf.

Další tabulka, jenž bude popisována zobrazuje podíl jednotlivých zemí na světovém exportu oblečení. Největší podíl, jak jsme už mohli vidět na předešlé mapě, měla Čína, a to 30,8

%. Druhý největší podíl neboli 27,6 %, měla Evropská unie. O skoro 20 % menší podíl měl Bangladéš, který dosáhl 6,8 % na světovém exportu oblečení. Těsně za ním měl podíl 6,2 % Vietnam. Pátý největší podíl měla Indie a čítala 3,5 %, což je téměř polovina z Vietnamského podílu. Turecko mělo v roce 2019 účast na světovém vývozu oblečení 3,2 %. Skoro

30,8%

27,6%

6,8%

6,2%

3,5%

3,2%

1,8% 1,7% 1,7%

Čína

Evropská Unie (28) Bangladéš

Vietnam Indie Turecko Velká Británie Indonésie Kambodža

(21)

18

dvojnásobně méně měla Velká Británie a to 1,8 %. Poslední dvě pozice měly Indonésie a Kambodža, každá těchto zemí měla podíl 1,7 %.¹⁹

1.2. Překážky obchodu s textilem

V minulosti jsme mohli vidět velký boj o nadvládu na trhu s textilem a oblečením.

A spoustu a tím spojených opatření, především v druhé polovině dvacátého století. Jednalo se hlavně o dovozní kvóty. Klíčové postavení na oněch trzích slouží k miliónovým příjmům navíc a dává možnost zaměstnat mnoho lidí, což je pro vlády daných států velmi důležité pro jejich znovuzvolení.²⁰ Oděvní sektor zaměstnává také mnoho žen, což se o jiných sektorech říct tolik nedá, obzvláště v rozvíjejících se zemích. Avšak stále je to téma, kterému by se mělo věnovat čím dál více států. Textilní odvětví není ani tolik finančně náročné na nákup technicky dobře vybavených strojů. Proto níže uvedené smlouvy a dohody a opatření jsou velmi důležité pro rozvíjející se trh, i když výrobci daných států tlačí na své vlády, aby byl regulován import, a konkurenceschopnost domácích výrobců tím stoupla.²¹

Celní překážky obchodu

Před vznikem Světové obchodní organizace v roce 1995 proběhlo několik kol jednání o mezinárodním obchodě a o nastavení určitých spravedlivých pravidel pro všechny státy. Již

19 Statista: Share in world exports of the leading clothing exporters 2019, by country Published by M. Shahbandeh, Nov 23, 2020 In 2019, China was the top ranked global clothing exporter with a share of approximately 30.8 percent, followed by the European Union, Bangladesh and Vietnam. In that year, China and the European Union were also the leading textile exporters in the world. Share in world exports of the leading clothing exporters in 2019, by country [online]. Statista, 2021 [cit. 2021-04-13]. Dostupné z:

https://www.statista.com/statistics/1094515/share-of-the-leading-global-textile-clothing-by-country/.

20 International Monetary Fund: The Uruguay Round and the Arab Countries [online]. International Monetary Fund: IMF eLibrary, 1996 [cit. 2021-4-26]. Dostupné z: https://www.elibrary.imf.org/view/books/071/07368- 9781557754974-en/ch06.xml?language=en.

21 WTO Secretariat: The Global Textile and Clothing Industry post the Agreement on Textiles and Clothing [online]. Geneva, Switzerland: WTO publications, 2004 [cit. 2021-4-26]. Dostupné z:

https://www.wto.org/english/res_e/booksp_e/discussion_papers5_e.pdf.

(22)

19

první pokus o stanovení nějakých pravidel byl po druhé světové válce v roce 1948, kdy vznikla dohoda GATT neboli Všeobecná smlouva o clech a obchodu.²²

Před Uruguayským kolem, které se konalo od roku 1986 do roku 1994 a kde se projednávalo významné rozšíření a mnoho úprav dohody GATT, proběhlo sedm kol jednání, která ovlivňovala obchod na trhu světových výrobků. V Ženevském prvním kole se liberalizoval obchod především díky Spojeným Státům Americkým. Dalších pět kol se neslo v podobném duchu a šlo především o změnu z dvoustranných dohod na mnohostrannou liberalizaci. Na jednom z následujících kol, které se jmenovalo podle amerického prezidenta, tzv. Kennedyho kolo, konané v letech 1964 až 1967, se dojednalo snížení cel o 35 %, avšak netýkalo se textilního odvětví a dalších citlivých produktů.²³

Během Tokijského kola se zaznamenala velká změna oproti předešlým kolům, ačkoliv se stále pokračovalo v tendenci snižování cel. Výstupem byly čtyři dohody o cílech GATT a devět oddělených smluv. Novinkou bylo, že se smluvní země mohly samy hlásit k zde vydaným kodexům a dohodám a nemusely čekat na oficiální vyhlášení ve všech odvětvích.

Dále se projednávaly také mimocelní opatření a zacházení s rozvojovými zeměmi.²⁴

Na konci 70. let a počátku 80. let světová ekonomika stagnovala, proto se začaly zavádět protekcionistická opatření v rozvinutých zemích, aby státy ochránily své domácí výrobce před asijským levnějším importem. Nejvíce se recese projevila právě v textilním

22 Ministerstvo zahraničních věcí České republiky: Světová obchodní organizace WTO [online]. Česká republika,

2021 [cit. 2021-4-26]. Dostupné z:

https://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/cr_v_mezinarodnich_organizacich/wto_svetova_obchodni_organi zace/index.html.

23 Norwood, B. (1969). The Kennedy round: A Try at Linear Trade Negotiations. The Journal of Law &

Economics, 12(2), 297-319. Retrieved April 30, 2021, from http://www.jstor.org/stable/724755.

24 World Trade Organization: General Agreement on Tariffs and Trade 1994 [online]. WTO, 1995 [cit. 2021-4- 29]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/docs_e/legal_e/06-gatt_e.htm.

(23)

20

průmyslu, kde byla vysoká míra nezaměstnanosti a zastaralé techniky. Proto muselo dojít k inovacím.²⁵

ATC neboli Dohoda o textilu a oděvech, je článkem dohody GATT z roku 1995, což je Všeobecná dohoda o clech a obchodu, jenž pomáhá Světové obchodní organizaci řídit mezinárodní obchod a řešit spory mezi členy organizace. Je důležitá také pro spotřebitele, protože ovlivňuje dostupnost zboží i cenu. ATC se zabývalo co největším omezením kvót na dovoz textilu a oblečení mezi roky 1995 a 2005.²⁶

25 RESMINI, Laura; BRUGNOLO, Alberto. 11. 9. 1996. Working Group n°2 – Trade relations. Textiles and Clothing Trade: Trends and Development after the Europe Agreements and the Uruguay Round. Bruxelles. ECSA Europe

26 World Trade Organization: General Agreement on Tariffs and Trade 1994 [online]. WTO, 1995 [cit. 2021-4- 29]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/docs_e/legal_e/06-gatt_e.htm.

(24)

21

Necelní překážky obchodu

Postupem času se začaly tarifní překážky snižovat a přešlo se na zavádění netarifních překážek, aby si státy i tak alespoň zčásti uchránily svoji konkurenceschopnost v daném odvětví. Necelní překážky obchodu jsou překážky jiné, než dovozní nebo vývozní clo. Může se jednat o kvóty, celní zpoždění, dotace, nějaké technické překážky nebo i další překážky. Slouží spíše ke kontrole cen a množství dovezeného zboží a snaží se zabránit nekalým praktikám typu dumpingové ceny nebo neznámému původu zboží nebo také snaze jiných států se pomstít za zhoršení jejich partnerských vztahů kvůli novým opatřením.

Tyto překážky se snaží ochránit také spotřebitele a to tím, že kontrolují kvalitu zboží a bezpečnost výrobku a taktéž z části i jeho cenu. Jsou zde také zahrnuty ochranářské tendence vůči životnímu prostředí a zabraňují ničení přírodního bohatství.

Čím více rostl význam těchto opatření, tím více se o nich začalo mluvit na jednáních WTO a vědělo se, že se musí legislativně vytvořit a sjednotit jejich pravidla. Dnes v pravidlech WTO můžeme najít korigování antidumpingu, vyrovnávacích a ochranných opatření, technických a sanitárních norem, subvencí, státních obchodních politik, kontrol před naloděním zboží a také dovozních licencí.

Dle klasifikace UNCTADU netarifní opatření zahrnují 7 skupin a ty jsou následující:

• Opatření ke kontrole cen

• Kvantitativní opatření

• Paratarifní opatření

• Finanční opatření

• Monopolistická opatření

• Automatická licenční opatření

• Technická a sanitární opatření

• Dále jsou k nim zahrnována také opatření na kontrolu výroby a vývozu.

K opatřením ke kontrole cen řadíme antidumpingové ceny, které eliminují prodej dovezených výrobků za nižší cenu, než je cena na domácím trhu v zemi vývozu. Jedná se o antidumpingová cla, antidumpingová šetření a zaručenou výši ceny. Dále přirážky a odvody z cen. Stanovení minimální ceny, jenž znamená, že se stanoví referenční nebo směrná cena.

V praxi to vypadá tak, že když je cena nižší než referenční, tak je na zboží uvalen variabilní

(25)

22

odvod neboli proměnlivé clo. Patří sem také dobrovolná limitace vývozních cen, což znamená, že vývozci zboží si sami nastavují cenové limity, aby předešli uvalení antidumpingových cel.

Také jsou zde vyrovnávací opatření. Jedná se o cla, která limitují dovozce, na jejichž dovoz zboží byla poskytnutá státní subvence na výrobu nebo vývoz jejich zboží.

Kvantitativní opatření je velká skupina opatření, jež korigují množství dovezeného zboží. Nejvyužívanějším opatřením jsou dovozní kvóty. Nejčastěji se stanovují pouze dočasně a jsou průběžně měněny. Přidělují se bud’ konkrétním zemím nebo dovozcům. Dalším opatřením je zákaz dovozu a využívá se většinou pouze na určité zboží, jako jsou drogy nebo zbraně nebo na takové, které nesplňuje sanitární nařízení. Patří sem také dobrovolná omezení vývozu, sloužící k předcházením situací, kdy by na jejich zboží byla nejistota uvalení například kvóty nebo jiného netarifního opatření.

Paratarifní opatření se týká dodatečných daní a celních přirážek, vnitřních daní a povinné celní ohodnocení dovozu. Zahrnuje spotřební daně, poplatky za dovozní licence, kolky, daně z dopravních prostředků, daně pro citlivé komodity, daně z měn apod. Přirážky za dovoz slouží ke zvýšení ceny zahraničního výrobku na domácím trhu, a to pouze v případě, že je mezinárodní cena nižší než domácí.

Následující finanční opatření reguluje způsob placení za dovoz, opožděný transfer deviz, klade se požadavek na placení předem a jsou zde také restrikce na alokaci deviz. Dovozní depozita kladoucí si za cíl omezování prostředků jejich čerpáním, aby mohly být použity na další dovoz. Dovozci jsou depozita potom vrácena, ale tyto náklady navíc zvyšují cenu dovozu a tím pádem větší konkurenceschopnost domácích výrobců. Do finančních opatření lze zahrnout také změna fixního směnného kurzu, které se využívá pro zvýšení exportu díky záměrnému podhodnocování měny centrální bankou. Tyto opatření se využívají při problémech s platební bilancí.

U monopolistických opatřeních se jedná o vytváření monopolu na území státu, který může dovážet, a to ve formě takové, že vznikne organizace, která jediná může dovážet výrobky anebo dovozci musí využít domácí služby jako třeba pojištění nebo domácího dopravce, jinak nemůže dovážet. Jedná se většinou o vládní agenturu nebo rádoby nezávislý soukromý subjekt, jehož prostřednictvím státní správa kontroluje dovezené výrobky. Tato forma kontrolovaného dovozu se využívá především v socialistických zemích, a dokonce i v Československu byla

(26)

23

uplatňována. Státní obchodní podnik má možnost svým působením kontrolovat export a import a někdy je tímto způsobem možné zakamuflovat státní podporu vývozu.

Automatická licenční opatření fungují na principu, že kdo si první požádá o licenci, ten jí dostane. Obdržet licenci je vhodné za předpokladu, že je na jejich výrobek, jež dováží, uvalená kvóta. Je to tím pádem administrativa kvantitativních opatření, které jsou zmíněny výše. Kontrolu vydávání licencí vykonává WTO. Toto opatření napomáhá k monitoringu dovozu a když je příliš mnoho dovezeného zboží, tak se může hned zasáhnout. Celkově napomáhá ke sledování cen různých výrobku za určité delší období.

Technická a sanitární opatření jsou asi nejdůležitějším opatřeními, které chrání spotřebitele, obzvlášť co se týče zemědělských výrobků a potravin a léku nebo hraček pro děti.

Zahrnují nutnost nezávadnosti potravin, na udržení zdraví zvířat a rostlin, inspekci před naloděním a různé celní formální požadavky. Výrobky musí mít technickou nezávadnost jako je určitá kvalita potravin, uvedení pravdivých informací na balení výrobku, provádění pravidelných inspekcí, a také musí mít záruku.

Netarifní opatření klasifikovalo také OECD, kdy opatření rozdělilo na dvě skupiny.

Core non-tariff measures, pod které spadá kontrola cen a množství a na Non-core border non-tariff measures, kam patří kategorie standardů a certifikací, kategorii domácí správy, para-tarifní opatření, monopolistická opatření, celní procedury, automatické licencování a finanční opatření. I když opatření dle OECD mají napomáhat domácí ekonomice, tak podnikatelé, kteří obchodují na zahraničních trzích, to vnímají jen jako překážku.²⁷

27 Mezinárodní obchod ve světové krizi 21. století. Praha: Grada, 2013, 368 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247- 4694-4.

(27)

24

2. Změna postavení Turecké republiky na světovém trhu textilních výrobků

Graf 6:Index konkurenceschopnosti Turecka v letech 2007-2017

Zdroj: World Bank: Global Competitiveness Index [online]. 2020 [cit. 2021-04-29].

Dostupné z:

https://tcdata360.worldbank.org/indicators/gci?country=TUR&indicator=632&viz=line_ch art&years=2007,2017, vlastní graf.

Na grafu pozorujeme index turecké konkurenceschopnosti od roku 2007 do 2017.

Už ze spojnice trendu můžeme vidět, že konkurenceschopnost v průběhu 10 let klesla. V tomto měření se zahrnulo 137 států. V roce 2007 bylo Turecko na 53. pozici. O rok později se Turecko propadlo na 63. místo, v následujících letech se už však jeho pozice posilovala. V roce 2009 bylo na 61. místě a rok poté si umístění udrželo. V roce 2011 se jeho pozice zlepšila a dostalo se na 59. místo. V roce 2012 se konkurence Turecka zlepšila o 16 umístění. V roce 2013 se to

53

63

61 61

59

43 44 45

51 55

53

35 40 45 50 55 60 65 70

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

(28)

25

o místo zhoršilo, stejně tak i rok následující. Rokem 2015 se situace zhoršila o 6 pozic. V roce 2016 bylo Turecko na 55. místě a v roce 2017 se zlepšilo a posunulo se dopředu na 53. místo.²⁸

Graf 7:Podíl tureckého exportu s textilními výrobky na celkovému exportu země v letech 1995-2019 (v

%)

Zdroj: UNCTAD: Merchandise trade matrix – exports of individual economies in thousands United States dollars, annual [online]. UNCTAD, 2021 [cit. 2021-04-19].

Dostupné z:

https://unctadstat.unctad.org/wds/TableViewer/tableView.aspx, vlastní graf.

Dále je vhodné představit tendence v tureckém exportu textilu na celkovému exportu Turecka, jenž je klesající. Průměrný podíl za 24 let je 26 %. Maximální podíl byl v roce 1995 a minimální podíl v roce 2019. Z grafu můžeme vyčíst, že se dařilo tureckým firmám exportovat především do roku 2003, následně tam byl dalších 10 let velký propad, ať už kvůli

28 World Bank: Global Competitiveness Index [online]. 2020 [cit. 2021-04-29]. Dostupné z:

https://tcdata360.worldbank.org/indicators/gci?country=TUR&indicator=632&viz=line_chart&years=2007,2017 .

40,8% 39,3% 39,1% 40,3% 38,5% 37,8% 34,3% 34,8% 32,7% 28,3% 26,0% 23,3% 21,6% 17,6% 19,1% 19,3% 18,6% 16,8% 18,4% 18,7% 18,4% 18,5% 17,1% 16,6% 15,8%

0,0%

5,0%

10,0%

15,0%

20,0%

25,0%

30,0%

35,0%

40,0%

45,0%

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

(29)

26

nepříznivé ekonomické situaci Turecké republiky a nižší konkurenceschopnosti na trhu, nebo velké inflaci, která probíhala v Turecku v těchto letech. Nebo také kvůli zastaralé výrobě textilu a textilních výrobků jako takových. Od roku 2013 se situace začala zlepšovat. V poslední letech je podíl exportu textilních výrobků na celkovém exportu Turecka více méně stabilní a pohybuje se nad tendencí okolo 17 %.

Jestliže zmíníme konkrétní čísla, tak v roce 1995 byl podíl 40,8 %, v roce 1996 39,3

%, v roce 1997 byl podobná jako předešlý rok a to 39,1 %. V roce 1998 byl druhý největší podíl za celá zmiňovaná léta a představoval podíl 40,3 %. Následující rok se podíl snížil až o necelé 2procentní body na 38,5 %. V roce 2000 byl ještě relativně vysoký podíl, který činil 37,8 %.

V dalším roce klesl podíl až o více než 3procentní body na 34,3 %. V roce 2002 došlo k navýšení podílu na 34,8 % a v roce 2003 opět klesl a to na 32,7 %. Každým následujícím rokem klesl podíl meziročně o 2 až 3procentní body, až do roku 2009. Pakliže se vrátíme zpět na konkrétní čísla, tak v roce 2004 podíl dosáhl 28,3 %, v roce 2005 byl 26 %, v roce 2006 byl podíl ne celkovému exportu Turecka 23,3 % a v roce 2007 21,6 %. V roce 2008 neboli

na počátku finanční krize byl podíl 17,6 %. Následující rok se podíl po několika letech opět zvýšil na hodnotu 19,1 %. V roce 2010 se podíl mírně zvýšil a to na 19, 3 %. Rok 2011 znamenal opět pokles v podílu a to na 18,6 %. V Roce 2012 byl pokles o 2procentní body na 16,8 %. V roce 2013 se situace změnila a začal se podíl přibližovat k průměrnému trendu na konkrétní roky s podílem 18,4 %. Od roku 2014 se podíl pohybuje nad průměrným trendem, který je však jak už bylo zmíněno, klesající. V roce 2014 byl podíl na 18,7 %, v roce 2015 na 18,4 %, v roce 2016 na 18,5 % a v roce 2017 už byl pokles o 1,4procentní body na 17,1 %.

V roce 2018 byl podíl 16,6 %. V roce 2019 byl zatím nejnižší podíl exportu textilních výrobků na celkovém exportu Turecka, a to s podílem 15,8 %.²⁹

(30)

27

2.1. Kdo jsou největší partneři Turecka textilním průmyslu

Graf 8:Za kolik Turecko vyvezlo textil v letech 1995-2019

Zdroj: UNCTA: Merchandise trade matrix – exports of individual economies in thousands United States dollars, annual [online]. UNCTAD, 2019 [cit. 2021-03-30].

Dostupné z:

https://unctadstat.unctad.org/wds/TableViewer/tableView.aspx?ReportId=195183, vlastní graf.

Důležité je nejdříve zmínit kolik textilních výrobků Turecká republika vyvezla do světa za posledních 25 let. V roce 1995 vyvezla zboží za 8 813 026 tisíc amerických dolarů. V roce 2000 částka činila 10 398 181 tisíc amerických dolarů. Velký skok v exportu Turecko zažilo v roce 2005, kdy se částka zvýšila téměř dvojnásobně na 19 128 466 tisíc amerických dolarů.

V roce 2010 to bylo 21 969 133 tisíc amerických dolarů, v roce 2015 26 418 198 tisíc amerických dolarů a v roce 2019 to bylo 28 624 952 tisíc amerických dolarů.³⁰

8 813 026 10 398 181

19 128 466

21 969 133

26 418 198

28 624 952

0 5000000 10000000 15000000 20000000 25000000 30000000 35000000

1995 2000 2005 2010 2015 2019

(31)

28

Graf 9:Do jakých světadílů Turecko exportovalo své textilní výrobky v letech 1995-2019

Zdroj: UNCTAD: Merchandise trade matrix – exports of individual economies in thousand United States dollars, annual [online]. UNCTAD, 2019 [cit. 2021-03-30]. Dostupné z: https://unctadstat.unctad.org/wds/TableViewer/tableView.aspx?ReportId=195183, vlastní graf.

Tento graf zobrazuje, kolik Turecko exportovalo do určitých světadílů svých textilních výrobků za posledních 25 let. Největším partnerem pro Tureckou republiku jsou zajisté evropské státy. Není překvapením, že Asie není významným odbytištěm, jelikož je spousta asijských zemí, co samy vyvážejí textil. Světadíl Austrálie není v grafu uváděn, protože se tam vyváží nepatrné množství textilu a na grafu by se to tak vůbec neprojevilo.

V roce 1995 vývoz do Evropy činil 6 827 milionů amerických dolarů, do Ameriky pouze 857 milionů dolarů, do Asie a Oceánie 596 milionů dolarů a do Afriky 103 milionů dolarů. V roce 2000 se vývoz pouze nepatrně zvýšil do Evropy na 7 527 milionů dolarů, naopak vývoz textilu do Ameriky se zdvojnásobil na 1 560 milionů dolarů. Do Asie a Oceánie se vyvezlo zboží v částce 680 milionů dolarů, do Afriky celkem 305 milionů dolarů. V roce 2005 můžeme vidět, že dovoz textilu do Evropy je dvakrát vyšší, než v roce 2000 a čítá částku 14 042 milionů dolarů. Export Turecka do Ameriky byl na částce 1 686 milionů dolarů, do Asie a Oceánie byl na 1320 milionech dolarů a export do Afriky byl na 489 milionech amerických dolarů. V roce 2010 pokračovala rostoucí tendence, jako v předešlých letech, a do Evropy se vyvezlo zboží za 17 042 milionů dolarů. Nastala zde změna, a to v druhém pořadí. Už více

6 827 7 527

14 409

17 042

18 371 19 344

857 1 560 1 685

918

1 345

2 010

596 680 1 320 2 520

4 686 5 238

103 305

489 1 020 1 703 2 030

0 2 000 4 000 6 000 8 000 10 000 12 000 14 000 16 000 18 000 20 000

1995 2000 2005 2010 2015 2019

Evropa Amerika Asie a Oceánie Afrika

(32)

29

textilního zboží se vyvezlo do Asie a Oceánie a do Afriky než do Ameriky. Do Asie a Oceánie se vyvezlo za 2 520 milionů dolarů, do Afriky za 1020 milionů dolarů a do Ameriky se částka za vyvezené zboží velmi drasticky snížila na 918 milionů dolarů. V roce 2015 posílil vývoz do Asie a Oceánie, ale hlavním odbytištěm zůstává s přehledem Evropa s částkou 18 371 milionů dolarů. Asie a Oceánie nakoupila turecký textil za celkem 4 686 milionů dolarů, Afrika za 1 703 milionů dolarů a Amerika za 1 345 milionů dolarů. Nejaktuálnější informace jsou za rok 2019, kdy Turecko nadále pokračuje v dodávání textilu do Evropy, a to v celkové částce 19 344 milionů dolarů. Na druhé pozici je Asie a Oceánie s částkou 5238 milionů dolarů. Téměř dvojnásobně méně se vyváží do Afriky za částku 2 030 milionů dolarů a do Ameriky, která je hned v závěsu, jako partner pro koupi tureckých textilních výrobků za částku 2 010 milionů amerických dolarů.³¹

Následně je nutné popsat, kdo je významným partnerem Turecké republiky a jak se v průběhu let jejich vzájemné vztahy měnily.

Graf 10:Největší partneři Turecka v roce 1995

31 UNCTAD: Merchandise trade matrix – exports of individual economies in thousand United States dollars,

3 015 798

767 089

577 958 522 518 454 041 376 715 344 852

219 363 151 395 124 779 0

500 000 1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000 3 000 000 3 500 000

Německo USA

Velká Británie

Francie

Rusko

Nizozemsko Itálie

Polsko

Belgie-Lucembursko

Maďarsko