Hlavní práce4346_xholp34.pdf, 648.3 kB Stáhnout

B AKALÁ Ř SKÁ PRÁCE

2006 Pavel Holý

Fakulta podnikohospodářská

Obor: Podniková ekonomika a management

Název bakalářské práce:

F INANČNÍ ANALÝZA SPOLEČNOSTI

C ONTINENTAL T ^EVES

C ^ZECH R ^EPUBLIC , ^S . ^R . ^O .

Vypracoval: Pavel Holý

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr Boukal, Ph.D.

P ROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Finanční analýza společnosti Continental Teves Czech Republic, s.r.o.“ jsem vypracoval samostatně. Seznam použité literatury a podkladových materiálů je uveden v závěru této práce.

V Praze, dne 20. prosince 2006 Podpis

P OD Ě KOVÁNÍ

Děkuji panu Ing. Petrovi Boukalovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky při vedení mé bakalářské práce.

Obsah

OBSAH... 6

1 ÚVOD ... 9

1.1 CÍL PRÁCE...10

2 METODOLOGICKÁ ČÁST...12

2.1 SWOT ANALÝZA...12

2.2 ZÁKLADNÍ ROZBOROVÉ TECHNIKY...12

2.3 BILANČNÍ PRAVIDLA...13

2.4 POMĚROVÁ ANALÝZA...13

2.4.1 Ukazatele rentability ...14

2.4.2 Ukazatele likvidity...15

2.4.3 Ukazatele aktivity a obratový cyklus peněz ...16

2.4.4 Ukazatele zadluženosti a finanční páka ...17

2.5 DU PONTŮV ROZKLAD...18

2.6 UKAZATEL EVA...19

2.7 INDEX DŮVĚRYHODNOSTI IN01 ...20

2.8 PRACOVNÍ KAPITÁL...20

2.9 CASH FLOW...21

2.10 ALTMANOVA ANALÝZA...21

3 APLIKAČNÍ ČÁST...23

3.1 POPIS PODNIKU...23

3.1.1 Obecné údaje ...23

3.1.2 Historie společnosti ...24

3.1.3 Profil společnosti ...24

3.1.3.1 Personální a sociální rozvoj ...25

3.1.4 Výroba...25

3.1.5 Skupina Continental Group ...26

3.1.6 Organizační struktura ...27

3.1.7 Výkazy podniku za období 2001 – 2005 ...27

3.1.7.1 Poznámky k sestavování rozvah...27

3.1.7.2 Poznámky k sestavování výsledovek...28

3.1.7.3 Poznámky k sestavování výkazů peněžních toků...28

3.2 FINANČNÍ ANALÝZA...28

3.2.1 SWOT analýza ...29

3.2.2 Vertikální a horizontální analýza...30

3.2.2.1 Rozvaha ...30

3.2.2.1.1 Horizontální analýza rozvahy ...30

3.2.2.1.2 Vertikální analýza rozvahy ...34

3.2.2.2 Výsledovka...38

3.2.2.2.1 Horizontální analýza výsledovky ...38

3.2.2.2.2 Vertikální analýza výsledovky ...41

3.2.3 Doplňující ukazatele ...43

3.2.4 Bilanční pravidla ...44

3.2.5 Poměrová analýza...46

3.2.5.1 Ukazatele rentability...46

3.2.5.2 Ukazatele likvidity...47

3.2.5.3 Ukazatele aktivity a obratový cyklus peněz ...48

3.2.5.4 Ukazatele zadluženosti ...50

3.2.6 Du Pontův rozklad ...51

3.2.7 Ukazatel EVA...52

3.2.8 Index důvěryhodnosti IN 01...53

3.2.9 Pracovní kapitál...54

3.2.10 Analýza Cash Flow ...55

3.2.11 Altmanův index ...56

4 ZÁVĚR ...58

5 ZDROJE ...61

5.1 LITERATURA...61

5.2 WEBOVÉ STRÁNKY...61

5.3 DALŠÍ ZDROJE...62

6 SEZNAM GRAFŮ, TABULEK A PŘÍLOH ...63

6.1 SEZNAM GRAFŮ...63

6.2 SEZNAM TABULEK...63

6.3 SEZNAM PŘÍLOH...64

7 PŘÍLOHY...66

1 Úvod

Rozvíjející se kapitálový trh jakožto zdroj financování podniků sebou přináší vzrůstající nároky na transparentnost a otevřenost informací o jejich finančním zdraví a perspektivě budoucího růstu. Možným zdrojem takovýchto informací může být finanční analýza. Myslím si, že patří k základním dovednostem každého manažera umět sestavit kvalitní analýzu včetně správné interpretace získaných výsledků. To vedlo mimo jiné i mě k výběru tohoto tématu pro zpracování bakalářské práce.

Finanční analýzu využívají nejen interní pracovníci jako manažeři, odboráři, zaměstnanci pro hodnocení minulého, současného i budoucího vývoje (při tvorbě plánů), ale i vlastníci, potenciální investoři, státní aparát, zákazníci, dodavatelé a v neposlední řadě také konkurence.

Každý z těchto subjektů má svůj cíl a sleduje tak jinou oblast podniku. Toto je jedna z velkých výhod finanční analýzy. Udržuje si svou vypovídací schopnost jako celek, ale stejně tak lze pro určitá rozhodnutí využít jen některých dílčích ukazatelů, které zahrnuje.

Podklady pro finanční analýzu tvoří především výkazy finančního a manažerského účetnictví, dále různé vnitropodnikové evidence a také externí informace z kapitálových trhů. Nejdůležitějšími dokumenty pro její zpracování jsou rozvaha, výsledovka, výkaz o peněžních tocích a výkaz o změnách vlastního kapitálu. Nejlepší je, pokud se analytikovi podaří získat výroční zprávy, které obsahují kompletní informace o výsledcích, již podnik za uplynulé období dosáhl a procesech, které v něm probíhaly.

Společnost Continental Teves Czech Republic, s.r.o. je největším zaměstnavatelem na Jičínsku a zároveň jedním z největších v Královéhradeckém kraji. Nachází se v místě mého bydliště, a proto jsem si ji vybral jako objekt analýzy.

Bakalářská práce se sestává z části metodologické, kde se zabývám významem a způsobem konstrukce daných ukazatelů a z části analytické, kde provádím samotnou finanční analýzu na daném subjektu.

Vybrané ukazatele budou porovnány s odvětvovými průměry, které jsem získal ze stránek Ministerstva průmyslu a obchodu. Tyto charakteristiky odvětví uvádím pouze pro přibližnou orientaci čtenáře, neboť jsou to hodnoty za celý OKEČ 34 (Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů) a analyzovaná firma patří do OKEČ 34.3 (Výroba dílů a příslušenství dvoustopých motorových vozidel včetně dílů jejich motorů), čili jde o jemnější členění. Ukazatele odvětví mohou tedy být zkreslené zbývajícími OKEČ 34.1 a 34.2. Dle rozhovoru s pracovníkem MPO nejsou hodnoty pro trojmístné OKEČ k dispozici.

1.1 Cíl práce

Cílem mé práce je vytvořit finanční analýzu společnosti Continental Teves Czech Republic, s.r.o. tak, aby si uživatel mohl vytvořit objektivní názor na finanční pozici, výkonnost a změnu ve finanční pozici tohoto podniku. Chci také posoudit jeho finanční stabilitu v budoucnu.

Proto volím následující strukturu práce. Jako první provedu horizontální a vertikální analýzu výkazů, abych si udělal představu o vývoji jednotlivých ukazatelů a položek rozvahy a výkazu zisků a ztrát. Ověřím, jak podnik dodržuje bilanční pravidla a získám tak bližší představu o finanční stabilitě společnosti. Následovat bude poměrová analýza. Z té bychom se měli dozvědět, jak je podnik výkonný, zda efektivně využívá svá aktiva, zjistíme míru zadluženosti a likvidity.

Vhodné je navázat Du Pontovým rozkladem, jenž vychází z idey pyramidového rozkladu ukazatelů a poskytuje tak vedle paralelní soustavy další pohled na rentabilitu vložených prostředků. Zkonstruuji také ukazatele EVA a index IN01, které se oba zabývají tvorbou hodnoty. V dalším bodě se budu zabývat pracovním kapitálem, kde zjistím, kolik prostředků společnost potřebuje k financování své denní činnosti a kolik jich má k dispozici. Na tuto část naváže analýza Cash Flow. Ta je důležitá pro posouzení okamžité likvidity podniku a také pro zjištění změny ve finanční pozici. Na závěr sestrojím Altmanův souhrnný index považovaný za rychlé orientační měřítko finančního zdraví firmy.

Při práci jsem vycházel z údajů, které mi poskytlo oddělení Controllingu společnosti.

Veškerá data bylo nutné přepsat do elektronické podoby. K dispozici jsem měl rozvahy, výsledovky a výkaz o peněžních tocích v plném rozsahu za roky 2000 – 2003 a výroční zprávy za roky 2004 a 2005. Dále jsem využíval volně dostupných informací jak na internetu, tak v knižní podobě. Seznam veškerých informačních zdrojů uvádím na konci bakalářské práce a odkazuji se na něčíslem literatury pomocí poznámek pod čarou.

2 Metodologická č ást

Struktura finanční analýzy byla nastíněna v odstavci „Cíl práce“ a je stejná v obou částech – metodologické i aplikační.

2.1 SWOT analýza

SWOT analýza slouží k odhalení silných (S) a slabých (W) stránek podniku, dále k rozpoznání možných příležitostí (O) a hrozeb (T) okolí, které mohou firmu postihnout. Tato analýza poskytuje ty nejzákladnější podkladové informace pro finanční řízení a plánování. Měla by z ní vycházet strategie budoucího způsobu řízení společnosti. Mezi silné stránky patří ty činnosti, které může společnost provádět lépe či na vyšší úrovni než konkurence. Slabé stránky tvoří protipól stránek silných. Příležitostí by měl podnik využívat k eliminaci rizika hrozeb a dále k rozvoji svých silných stránek.

2.2 Základní rozborové techniky

K základním rozborovým metodám patří absolutní a relativní metoda práce s účetními výkazy. Obě metody vycházejí přímo z údajů uvedených ve finančních výkazech, které není třeba dále upravovat.

Metoda absolutní analyzuje vývoj jednotlivých položek výkazů, metoda relativní analyzuje jejich poměry. Jedná se o nejjednodušší techniky, jejichž výsledky jsou odrazovým můstkem pro další rozbor.

1 [8, 9]

2 [2, 5]

Do relativních metod patří horizontální a vertikální analýza. Při horizontální analýze zjišťujeme, jak se jednotlivé položky procentuálně mění v čase (popřípadě využijeme indexů), při analýze vertikální sledujeme strukturu aktiv a pasiv rozvahy poměřením jednotlivých položek k celkovým aktivům, resp. pasivům a strukturu položek výsledovky, které poměřujeme buďto s celkovými výnosy, náklady nebo s tržbami. Já budu jednotlivé položky výsledovky poměřovat při vertikální analýze s provozními tržbami, do kterých zahrnu i tržby za prodej zboží.

2.3 Bilan č ní pravidla

Existují určitá pravidla, kterými by se měl podnik řídit, aby se nedostal do finančních problémů. Nedodržení těchto pravidel může být známkou možných budoucích problémů s finanční stabilitou. Nejčastěji se můžeme setkat s těmito pravidly:

Zlaté bilanční pravidlo – časový horizont trvání majetkových částí slaďujeme s časovým horizontem zdrojů, ze kterých jsou financovány (dlouhodobý majetek by se měl rovnat dlouhodobým zdrojům).

Zlaté pravidlo vyrovnání rizika – říká nám, že poměr mezi cizím a vlastním kapitálem by měl být vyrovnaný.

Zlaté pari pravidlo – dlouhodobý majetek by měl být financován z vlastního kapitálu a hlavně, z vlastního kapitálu by neměl být financován i oběžný majetek.

Zlaté poměrové pravidlo – říká nám, že tempo růstu investic nesmí ani v krátkém období předbíhat tempo růstu tržeb.

2.4 Pom ě rová analýza

Na předchozí analýzu absolutních vstupních dat navazuje analýza poměrových ukazatelů, jenž tvoří jádro finanční analýzy. Do paralelní soustavy ukazatelů patří ukazatele rentability, aktivity, zadluženosti, likvidity, produktivity práce, kapitálového trhu a hodnotové ukazatele výkonnosti. Nelze říci, který z ukazatelů je důležitější a ani neexistují pevně dané hodnoty, kterých by ukazatele měly nabývat. Je na analytikovi, aby dokázal získané informace vhodně interpretovat.

3 [5, 7]

Já se budu zabývat prvními čtyřmi skupinami poměrových ukazatelů.

2.4.1 Ukazatele rentability

Rentabilita bývá označována jako výnosnost, návratnost a vypočítá se jako poměr výstupu dosaženého podnikatelskou činností (zisk) s nějakým vstupem (aktiva, vlastní kapitál...). Tyto ukazatelé patří mezi jedny z nejsledovanějších.

Klíčovým měřítkem je rentabilita aktiv ROA. Poměřuje výsledný efekt s celkovými aktivy bez ohledu na to, jakou formou jsou financována. V čase se očekává růst ROA. Ke konstrukci ukazatele lze použít několik druhů zisku (před nákladovými úroky a daní = EBIT, čistý zisk = EAT,...). Je-li použito čistého zisku v čitateli, jde o ukazatel produkční síly aktiv. Tento ukazatel vypovídá o celkové výdělečné schopnosti podniku neovlivněné daněmi ani strukturou kapitálu.

Akcionáře a společníky zajímá hlavně rentabilita vlastního kapitálu ROE. Pomocí tohoto ukazatele zjišťujeme jak podnik využívá (zhodnocuje) vlastníky vložený kapitál. Rentabilita vlastního kapitálu by měla být vyšší než bezrizikový výnos (například státní obligace). Pokud by tomu tak nebylo, pak nemá smysl do takové firmy investovat a investor raději nakoupí bezrizikové finanční instrumenty.

Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu ROCE nám říká, jakou hodnotu (měřeno pomocí EBIT) přináší podnik akcionářům a věřitelům z nimi investovaného kapitálu (tedy zpoplatněného kapitálu).

Posledním ukazatelem rentability, kterým se budu zabývat, je rentabilita tržeb ROS.

Z tohoto ukazatele se dozvíme, kolik korun zisku připadá na korunu tržeb. V čitateli lze opět použít více variant zisku EAT, EBIT (pokud se jedná o podniky s proměnlivými podmínkami).

aktiva ROA₁= EBIT

aktiva ROA₂= EAT

kapitál vlastní

zisk čistý ROE=

tržby EBIT) (nebo ROS=EAT

4 [3, 4, 5, 7, 8]

dlouhodobé úvěry

bankovní závazky

dlouhodobé rezervy

kapitál vlastní

čistýzisk

ROCE= + + +

2.4.2 Ukazatele likvidity

Schopnost podniku hradit své splatné závazky měří ukazatele likvidity. U likvidity jde vlastně o přeměnu aktiv firmy na peněžní prostředky, které podnik potřebuje k včasnému splacení závazků. Problémem je, že v peněžních prostředcích (tedy oběžných aktivech) je vázán kapitál společnosti, který neprodukuje žádný zisk. To je v rozporu s rentabilitou, která usiluje právě o co nejnižší stav oběžných prostředků. Podnik však musí udržovat takovou míru oběžných aktiv, aby se nedostal do platební neschopnosti a neohrozil tak svou existenci.

Rozlišujeme tři druhy likvidity – běžnou, pohotovou, peněžní:

Běžná likvidita nám říká, o kolik máme více dlouhodobých zdrojů než oběžných aktiv.

Oběžná aktiva by totiž neměla být financována dlouhodobými zdroji. Jinak řečeno, udává, jak oběžná aktiva kryjí krátkodobé závazky. Doporučené hodnoty dle Ministerstva průmyslu a obchodu jsou 1,5 – 2.

Pohotová likvidita lépe vyjadřuje likviditu podniku, neboť do oběžných aktiv nepočítá zásoby, které jsou méně likvidním artiklem a pokud se jich společnost zbavuje, nedosahuje z této transakce povětšinou žádného zisku. Hodnoty doporučené MPO jsou v rozmezí 1 – 1,5.

Peněžní likvidita je nejdetailnějším pohledem na pohotovost podniku splatit své závazky.

Je to také nejpřísnější kritérium likvidity. Počítá pouze s pohotovými platebními prostředky (peníze na účtu, šeky...). Doporučená hodnota je 0,2.

výpomoci finanční

krátkodobé úvěry

bankovní krátkodobé

závazky krátkodobé

aktiva oběžná likvidita

běžná

+

= +

výpomoci finanční

krátkodobé úvěry

bankovní krátkodobé

závazky krátkodobé

zásoby - aktiva oběžná likvidita

pohotová

+

= +

výpomoci finanční

krátkodobé úvěry

bankovní krátkodobé

závazky krátkodobé

majetek finanční

krátkodobý likvidita

peněžní

+

= +

5 [3, 8]

Nevýhodou těchto ukazatelů je jejich statická vypovídací schopnost.

2.4.3 Ukazatele aktivity a obratový cyklus pen ě z

Tato skupina ukazatelů měří, jak efektivně podnik využívá daná aktiva. Společnost je využívá pro řízení svých aktiv. V těchto ukazatelích dochází k propojení informací z výsledovky (tržby), ke kterým jsou poměřovány jednotlivé součásti majetku (nebo závazků) zjištěné z rozvahy. Ukazatele lze sestrojit buďto jako dobu obratu nebo jako počet obratů (obrat) za dané období, kdy se dozvídáme, kolikrát se daná položka aktiv za časové období (nejčastěji rok) obrátila.

Obrat aktiv – jak intenzivně podnik využívá svá aktiva, kolikrát se celková aktiva obrátí Obrat zásob – kolikrát je každá položka zásob v průběhu roku prodána a znovu naskladněna Obrat pohledávek – kolikrát za rok podnik inkasuje peníze za své splatné pohledávky Doba obratu zásob – kolik dní jsou zásoby vázány v podnikatelském procesu – ukazatel

chceme co nejnižší, avšak podnik nesmí ohrozit své produkční schopnosti

Doba inkasa pohledávek – ukazuje počet dní, po které se majetek nachází ve formě pohledávek – ukazatel chceme co nejnižší

Doba obratu krátkodobých závazků – říká nám, kolik dní jsme dlužníkem našim věřitelům – ukazatel chceme co nejvyšší.

Doba inkasa pohledávek by měla být shodná nebo o něco málo nižší než je doba obratu krátkodobých závazků, aby se podnik vyhnul případným problémům s likviditou.

celkem aktiva

tržby aktiv

obrat =

zásoby tržby zásob

obrat =

zásob obrat zásob

obratu

doba 360

=

pohledávky tržby pohledávek

obrat =

pohledávek obrat

pohledávek 360 splatnosti

doba =

6 [1, 4, 5, 6, 8]

výpomoci finanční

kr.

úvěry bankovní krátkodobé

závazky krátkodobé

tržby závazků

kr.

obrat

+

= +

závazků ch

krátkodobý obrat

závazků 360 ch

krátkodobý obratu

doba =

Obratový cyklus peněz nám říká, jak dlouho má podnik vázány své prostředky v oběžných aktivech. To znamená čas, který uplyne mezi zaplacením materiálu a služeb a okamžikem inkasa za prodané výrobky. Zjistíme ho odečtením doby splatnosti krátkodobých závazků od doby obratu zásob a doby inkasa pohledávek. Růst tohoto ukazatele nám samozřejmě zvyšuje potřebu pracovního kapitálu.

2.4.4 Ukazatele zadluženosti a finan č ní páka

Podnik by měl využívat k financování svých aktiv v určitém poměru jak vlastní, tak cizí kapitál. Využívání pouze vlastního kapitálu je to nejdražší možné financování. Naopak využívat pouze cizí kapitál není možné už jen z legislativních důvodů. To, v jakém poměru podnik cizí kapitál využívá a jak je to pro něj výhodné, vyjadřují ukazatele zadluženosti. Management by měl pečlivě zvážit, jakou formou podnik financovat, aby ho nepřivedl do platební neschopnosti z důvodu vysokých nákladových úroků, nebo naopak aby zbytečně nesnižoval výnosnost vlastního kapitálu jeho nadměrným využíváním k financování aktiv.

V souvislosti s ukazateli zadluženosti se objevují termíny jako finanční páka a daňový štít.

Pokud finanční páka působí kladně, zvyšuje nám výnosnost vlastního kapitálu díky využívání levnějšího cizího kapitálu, ale jen do té doby, než se úroková sazba vyrovná výnosnosti aktiv.

Další zadlužování pak ztrácí smysl. Daňový štít nám zlevňuje cizí kapitál, neboť úroky z jeho použití jsou částí nákladů, které snižují základ daně a podnik tak nese nižší daňové břemeno.

Ukazatel úrokového krytí říká, jak jsou kryté nákladové úroky cizího kapitálu EBITem.

Hodnota by pro zdravou firmu neměla klesnout pod 3. Ostatní ukazatele vysvětlovat nebudu, jejich obsah je zřejmý již z jejich konstrukce.

7 [1, 2, 3, 5]

kapitál vlastní

zdroje kapitálu cizí

o t vlastníh

zadluženos =

aktiva celková

zdroje t cizí

zadluženos

celková =

úroky nákladové krytí EBIT

úrokové =

kapitál vlastní

aktiva páka

finanční =

aktiva

* EBIT VK aktiva EBIT*

ČZ ROE=

2.5 Du Pont ů v rozklad

Du Pontův rozklad umožňuje identifikovat základní složky ovlivňující jednak rentabilitu aktiv ROA, jednak rentabilitu vlastního kapitálu ROE.

aktiva tržby tržby

ROA=EBIT*

kapitál vlastní

aktiva aktiva

tržby tržby

ROE=EBIT* *

Management ovlivňuje dílčí činitele tak, aby dosahoval jím požadovaného směru vývoje podniku. Lze rozpoznat několik strategií podle toho, jakým směrem vedení podniku na které ukazatele působí. Například u velkoobchodů jde managementu při maximalizaci ROA hlavně o maximalizaci obratu (tržby/aktiva) a minimální ziskovou marži. U zakázkové výroby je tomu naopak.

8 [3, 8]

2.6 Ukazatel EVA

Economic value added je hodnotové měřítko využívané k určení faktorů, vedoucích k růstu přidané hodnoty jak pro shareholdery, tak stakeholdery. Za cíl podniku se zde považuje ekonomický zisk, který je rozdílem veškerých výnosů a ekonomických nákladů. Patří sem tradičně náklady věřitelů a dále pak náklady vlastního kapitálu. Je totiž mylnou domněnkou, že vlastní kapitál je zde k dispozici zcela bezplatně a nenese tudíž žádné náklady.

Základní vzorec pro výpočet ukazatele EVA vypadá následovně: C

* WACC NOPAT

EVA= −

Vychází ze tří základních hodnot:

o NOPAT – provozní zisk po zdanění lze stanovit takto: NOPAT=EBIT*(1-t)

EBIT – provozní zisk

t – sazba daně z příjmů právnických osob

o WACC – průměrné náklady na kapitál vypočtou se následovně:

C

*E C r

*D t) - (1 r

WACC= _d + _e

rd - náklady na cizí kapitál

t - sazba daně z příjmů právnických osob D - cizí kapitál

C - celkový kapitál

re - náklady na vlastní kapitál E - vlastní kapitál

o C – celkový kapitál

jeho velikost zjistíme následovně: C=dlouhodobýmajetek+čistýpracovníkapitál

9 [3, 4, 6, 7]

Je-li ukazatel EVA kladné číslo, podnik tvoří přidanou hodnotu a jeho cena roste.

2.7 Index d ů v ě ryhodnosti IN 01

Index IN byl vytvořen Inkou a Ivanem Neumaierovými speciálně pro české prostředí.

Altmanova analýza je určena podnikům nacházejícím se v prostředí s rozvinutými kapitálovými trhy, proto nevyhovuje českým podmínkám. Index IN 01 v sobě zahrnuje věřitelský index IN 95 a vlastnický index IN 99, zkonstruovaný na základě diskriminační analýzy.

Pomocí indexu velmi dobře zjistíme výkonnost podniku a zda tvoří ekonomicky přidanou hodnotu (EVA). Nezjistí ale její absolutní výši. Je však výhodou, že oproti ukazateli EVA nemusíme znát náklady na vlastní kapitál (WACC), které se jinak zjišťují z kapitálového trhu nebo odhadem.

+ +

+

= celkováaktiva

EBIT úroky

nákladové EBIT zdroje

cizí

aktiva celková

* 0,13 2001

IN 0,04* 3,92*

závazky krátkodobé

aktiva oběžná aktiva

celková výnosy

* 09 , 0

* 21 ,

0 +

+

Vyhodnocení:

IN 2001 > 1,77 ⇒ podnik tvoří hodnotu

0,75 < IN 2001 < 1,77 ⇒ šedá zóna, podniky netvoří hodnotu, ale také nebankrotují IN 2001 < 0,75 ⇒ podnik spěje k bankrotu

2.8 Pracovní kapitál

Jde o rozdíl oběžných aktiv a krátkodobých závazků. Pokud je záporný znamená to, že část oběžných aktiv je financována z dlouhodobých zdrojů a manažeři mají omezený prostor pro zajištění bezproblémového průběhu produkční činnosti. Nabývá-li kladných hodnot, chápou ho manažeři jako zdroj, kterého mají co nejlépe využít.

10 [7]

11 [7]

Problémem je mezipodnikové srovnávání, kdy nejde o stejně velké podniky. V tomto případě se pracovní kapitál nejeví jako vhodné kritérium pro porovnání.

2.9 Cash Flow

Výkaz Cash Flow poskytuje pohled na reálné peněžní toky podniku. Nezahrnuje výnosy ani náklady, nýbrž příjmy a výdaje. Dělí se na Cash Flow z provozní, finanční a investiční činnosti.

Výkaz lze sestavit přímou nebo nepřímou metodou. Za společnost Continental Teves Czech Republic, s.r.o. je v příloze uveden výkaz sestavený nepřímou metodou.

2.10 Altmanova analýza

Altmanovu analýzu lze použít pro rychlou orientaci o finančním zdraví firmy. Jde o globální posouzení, kdy bylo vytipováno několik nejdůležitějších ukazatelů finančního zdraví podniku, jim přiřazena určitá váha a takto získaný souhrnný index se porovnává s danými hodnotami.

Můžeme tak určit, zda se podnik nachází v dobrém finančním zdraví nebo mu hrozí brzký bankrot. V podmínkách České republiky, kde není příliš rozvinutý kapitálový trh, spadá mnoho podniků do takzvané šedé zóny. V této oblasti se nedá jednoznačně určit, jak si podnik vede.

Na místě je třeba ještě upozornit, že se jedná spíše o orientační kritérium, které je vhodné doplnit například indexem IN, avšak v žádném případě tyto indexy nenahrazují finanční analýzu.

Postup pro výpočet Altmanova Z-skóre pro neobchodované podniky:

+ +

+

= celkováaktiva

* EBIT 107 , aktiva 3 celková

zdaneni po

zisk

* 847 , aktiva 0 celková

kapitál pracovní

* 0,717 Z

tržby celkové

splatnosti lhute

po závazky

* 000 , aktiva 1 celková

tržby celkové

* 998 , dluhy 0 celkové

kapitál vlastní

* 420 ,

0 + −

+

Vyhodnocení:

Z > 2,9⇒ uspokojivá finanční situace, finanční zdraví

12 [2, 3, 7]

13 [3, 4, 5, 7]

1,21 < Z < 2,89 ⇒ nevyhraněná finanční situace (tzv. šedá zóna) Z < 1,2 ⇒ silné finanční problémy, pravděpodobnost bankrotu

Uvedený vzorec platí pro podniky v České republice, kde se přidává ke standardnímu typu vzorce Altmanova Z-Skóre výše uvedený šestý ukazatel a má za úkol popsat platební schopnost podniku. Pokud se vzorec používá pouze o pěti ukazatelích, posouvají se hranice hodnocení na 1,8 a 2,9.

3 Aplika č ní č ást

3.1 Popis podniku

3.1.1 Obecné údaje

Firma Continental Teves Czech Republic, s.r.o.

Město Jičín

Ulice Hradecká 1092

PSČ 506 01

Telefon 493 589 100

Fax 493 589 210

IČO 62024922

DIČ CZ62024922

Hlavní stránka www.contiteves.com

Právní forma Společnost s ručením omezeným Typ vlastnictví Soukromé

Datum založení 2. srpna 1994 Kapitál 917 000 tis. Kč Počet zaměstnanců 2005 » 1375

Obrat 2005 » 10 253 824 tis. Kč Čistý zisk 2005 » 936 355 tis. Kč

Statutární orgány Ing. Ladislav Drážný - jednatel Vlastníci společnosti Continental AG

343000 – Výroba dílů a příslušenství

dvoustopých motorových vozidel včetně dílů jejich motorů

Podnikatelské aktivity dle OKEČ

519000 – Ostatní velkoobchod ISO/TS 16949:2002

Certifikáty

DIN EN ISO 14001

Tab. 1 Continental Teves Czech Republic, s.r.o.

14 [12, 13, 14, 16, 20]

3.1.2 Historie spole č nosti

Výrobní závod byl vybudován v Jičíně v průmyslové zóně na pozemcích společnosti Continental Teves (původně ITT Automotive Czech Republic, s.r.o.) v době od června 1995 do února 1996. První posilovače byly vyrobeny již v dubnu 1996. Do září 1998 byla jediným vlastníkem společnost ITT Industries Europe GmbH ze Spolkové republiky Německo. V roce 1998 byla společnost prodána firmě Continental AG a stala se tak součástí koncernu Continental AG, jednoho z největších producentů pneumatik a zároveň předního producenta brzdných systémů na světě. Společnost zároveň změnila název na Continental Teves Czech Republic, s.r.o.

V říjnu 1998 celosvětově vznikla divize koncernu pod obchodním názvem Continental Automotive Systems, jež se zabývá vývojem a výrobou veškerých komponent brzdových systémů pro osobní automobily a jejíž součástí je i Continental Teves Czech Republic, s.r.o.

Jičínský montážní závod se stal výhradním evropským výrobcem brzdových posilovačů v rámci koncernu. V období let 1999 až 2002 prošel prudkým nárůstem výroby. Bylo rozhodnuto o rozšíření výrobních kapacit v Jičíně (instalace nových výrobních linek a dostavba druhé výrobní haly). V letech 1999 – 2001 a 2005 byla společnost oceněna plaketou „Podnik roku - SAP“ v českém automobilovém průmyslu, v roce 2002 pak zákaznickou firmou FORD cenou Q1, kterou v roce 2004 obhájila. Závod byl nominován do funkce kompetenčního centra skupiny Continental, které poskytuje podporu a předávání zkušeností sesterským závodům v USA, Asii a Japonsku. Od roku 2002 realizuje firma v praxi systém jakosti podle Modelu úspěšnosti (EFQM Excellence Model) s využitím všech dostupných nástrojů – strategických plánů, sebehodnocení a benchmarkingu. V roce 2003 získala firma Národní cenu České republiky za jakost a ředitel závodu byl vyhlášen Manažerem kvality ČR.

3.1.3 Profil spole č nosti

Orientace závodu jde cestou intenzifikace vlastních procesů a produktivity práce, hledání vlastních rezerv a cest ke zlepšování všech procesů. Jedním z cílů celkové podnikatelské strategie je zajistit základní motivační, ekonomické a kvalifikační předpoklady pro stabilizaci a následné rozvíjení systému řízení jakosti jako prostředku pro dosažení konkrétních cílů a postupné realizace a aktualizace strategie jakosti.

Hlavním vnějším cílem činnosti závodu je spokojený zákazník v oblasti kvality, cen a dodávek. Zákazník, kterému jsou dodávány inovativní a konkurenceschopné produkty špičkových parametrů. Vnitřním cílem činnosti společnosti je využití kvalifikovaného, motivačně a ekonomicky stabilizovaného a spokojeného personálu, který je schopen naplňovat požadavky na kvalitu produktu, ale i úzce spolupracovat s dodavateli i odběrateli.

3.1.3.1 Personální a sociální rozvoj

Společnost se ve své činnosti řídí zásadami Corporate Governance a hlavními principy uznávaných standardů Corporate Social Responsibility, které jsou zahrnuty i do krátkodobé či dlouhodobé strategie a cílů závodu. Continental Teves Czech Republic, s.r.o. je již nedílnou součástí života regionu Jičínska, kde je největším zaměstnavatelem.

3.1.4 Výroba

Hlavním výrobním programem je montáž brzdových posilovačů a hlavních brzdových válců pro osobní automobily. Continental Teves Czech Republic s.r.o. je jedním z největších závodů svého druhu v Evropě.

Brzdový systém je dnes jednou z nejvýznamnějších integrálních součástí automobilu, která nejvíce přispívá k pasivní ale především aktivní bezpečnosti jeho posádky. Tím, že zajišťuje přenos síly brzdného účinku z nohy řidiče na zbytek brzdového systému, je podstatnou součástí automobilu. Brzdové posilovače se vyrábějí na základě požadavku zákazníka v mnoha různých modifikacích.

Na konci roku 2005 překročil počet vyrobených posilovačů 40 mil. kusů a roční obrat se přehoupl přes 10,2 miliardy Kč. Více jak 97% výrobků jde na vývoz. Mezi největší odběratele patří společnosti jako VW, Ford, Daimler Chrysler, PSA, BMW.

Součástí výroby je i předmontáž pístů, nádržek a dalších komponentů používaných k výrobě brzdového posilovače.

3.1.5 Skupina Continental Group

Podnik patří do skupiny Continental Group, kterou tvoří více než 100 společností, jenž jsou autonomními právními jednotkami. Firma Continental AG, Hannover, Německo, má jako vedoucí společnost přímý nebo nepřímý zájem v těchto podnicích.

Kromě vedoucí společnosti měla společnost Continental Teves Czech Republic, s.r.o.

vztahy především s těmito partnery v rámci koncernu:

Continental Teves Asheville Continental Teves Brasilien Continental Teves France Continental Teves Germany Continental Zvolen

Continental Mexico Continental Hungaria Continental Elastorsa Continental Vibration Contitech Hungaria

Conti-Gummi Finance B.V. Amsterdam Continental Japan

Společnost má uzavřeny smlouvy o službách, dodávkách a o licenci obchodní značky mezi členy skupiny. V roce 2005 činily největší nákupy od společnosti Continental Teves Germany, největší tržby měl podnik u společnosti Continental Teves France.

3.1.6 Organiza č ní struktura

3.1.7 Výkazy podniku za období 2001 – 2005

Rozvahy, výsledovky a výkazy peněžních toků podniku uvádím v příloze bakalářské práce.

3.1.7.1 Poznámky k sestavování rozvah

Protože se v roce 2003 měnila struktura výkazů a u některých položek došlo k jejich přesunutí do jiné části rozvahy nebo k jejich sloučení, musel jsem výkazy za rok 2001 vhodným způsobem upravit.

Kursové rozdíly aktivní jsou nyní součástí nákladů příštích období a kursové rozdíly pasivní jsou součástí výnosů příštích období.

Vedení společnosti

Logistika Výroba Kvalita

Nákup

Prototypy a malé série Vývoj

Příprava výroby Personální

řízení

Controlling

Technologie

Rezervy na kursové ztráty jsem převedl do ostatních rezerv a rezervy zákonné do rezerv podle zvláštních právních předpisů.

Odložená daňová pohledávka je dnes součástí dlouhodobých pohledávek a odložený daňový závazek je součástí dlouhodobých závazků.

Dohadné účty aktivní nejsou nyní součástí ostatních aktiv, ale dlouhodobých či krátkodobých pohledávek. Stejně tak dohadné účty pasivní jsem převedl mezi krátkodobé a dlouhodobé závazky.

3.1.7.2 Poznámky k sestavování výsledovek

Ve výsledovce bylo nutné sloučit některé položky, o kterých se dnes již neúčtuje. Jedná se zejména o položky Zúčtování rezerv a časového rozlišení provozních výnosů, Tvorba rezerv a časového rozlišení provozních nákladů, Zúčtování opravných položek do provozních výnosů, Zúčtování opravných položek do provozních nákladů. Všechny tyto položky byly sloučeny do položky Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období. Do položky Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti byly sloučeny položky Zúčtování rezerv do finančních výnosů, Tvorby rezerv na finanční náklady, Zúčtování opravných položek do finančních výnosů a Zúčtování opravných položek do finančních nákladů.

Údaje, které se mi nepodařilo zjistit, jsem označil křížkem.

3.1.7.3 Poznámky k sestavování výkaz ů pen ě žních tok ů

Zde bylo třeba rozúčtovat položku Změna stavu časového rozlišení mezi položky Změna stavu pohledávek z provozní činnosti a přechodných účtů aktiv a Změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti a přechodných účtů pasiv.

3.2 Finan č ní analýza

U výpočtů vývoje ukazatelů v čase jsou uvedeny již čisté změny hodnot – buď v procentech, nebo jako desetinné číslo.

3.2.1 SWOT analýza

SWOT analýzu jsem provedl na základě výročních zpráv společnosti za poslední dva roky, dále pak díky vlastním znalostem podniku.

S - výhradní výrobce brzdových posilovačů v rámci koncernu v Evropě - dobré vztahy s městem Jičín, kde společnost sídlí, dobrá pověst podniku - téměř žádné dlouhodobé závazky

- zázemí velkého koncernu s dlouholetou tradicí a zkušenostmi - kvalita produkce

- schopný management - dobrá infrastruktura W - informační uzavřenost

- závislost tržeb, mimo jiné, na kurzu koruny O - zlepšování péče o zaměstnance

- rychlý růst odvětví

- dodržování ekologických norem - diferenciace produktů, neustálý vývoj

- výstavba nových automobilek v republice, smlouvy o dodávkách

T - možný nedostatek pracovníků (kapacita kvalifikované síly je v regionu omezená) - výstavba podobného závodu v některé evropské zemi v případě nepokrytí poptávky –

ztráta výsadního postavení – nutno zakomponovat do plánů rozvoje firmy

Dle této analýzy bych mohl managementu podniku doporučit strategii, která se ubírá cestou inovací produktů, rozvojem stávajících trhů, pronikat do nich hlouběji a v neposlední řadě hledat nová odbytiště pro své výrobky.

3.2.2 Vertikální a horizontální analýza

3.2.2.1 Rozvaha

3.2.2.1.1 Horizontální analýza rozvahy

Rozvaha – vybrané položky – aktiva v tis. Kč 02/01 03/02 04/03 05/04

AKTIVA CELKEM 0,072 0,218 0,229 0,204

B. Dlouhodobý majetek 0,103 -0,039 -0,072 -0,024

B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek 0,351 -0,371 -0,400 -0,421

B.II. Dlouhodobý hmotný majetek 0,101 -0,036 -0,070 -0,023

C. Oběžná aktiva 0,081 0,502 0,450 0,308

C.I. Zásoby -0,026 0,189 -0,023 -0,014

C.I.1. Materiál -0,139 0,167 -0,078 0,063

2. Nedokončená výroba a polotovary 0,203 0,118 0,185 -0,102

3. Výrobky 0,140 -0,004 -0,013 -0,011

C.II. Dlouhodobé pohledávky x x x -0,011

C.III. Krátkodobé pohledávky -0,082 0,598 0,860 0,328

C.III.1. Pohledávky z obchodních vztahů -0,096 -0,081 -0,063 0,218

2. Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami x x 0,587 -0,195

4. Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení x x 4,380 0,638

C.IV. Krátkodobý finanční majetek 1,901 0,498 -0,835 1,570

C.IV.1. Peníze -0,996 0,367 0,745 -0,578

2. Účty v bankách 3,225 0,498 -0,835 1,580

D.I. Časové rozlišení -0,972 4,050 -0,963 11,713

Tab. 2 Horizontální analýza rozvahy – vybrané položky – aktiva

Vývoj aktiv - absolutní hodnoty

0 2 000 4 000 6 000 8 000

2001 2002 2003 2004 2005

mil. Kč

AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva

Graf 1 Vývoj aktiv - absolutní hodnoty

Vývoj oběžných aktiv - absolutní hodnoty

-500 0 500 1 000

2001 2002 2003 2004 2005

mil. Kč

0 1 000 2 000 3 000 4 000 5 000

mil.Kč

Zásoby Dlouhodobé pohledávky

Krátkodobý finanční majetek Krátkodobé pohledávky

Graf 2 Vývoj oběžných aktiv – absolutní hodnoty

Pro vizualizaci vývoje krátkodobých pohledávek je v grafu použita osa hodnot na levé straně grafu s jiným měřítkem, a to z důvodu jejich vysoké výše.

Z grafu vidíme, že výše celkových aktiv se poměrně rychle zvyšuje, v posledních třech letech pokaždé o více jak jednu pětinu. Důvodem jsou oběžná aktiva, konkrétně extrémní nárůst krátkodobých pohledávek. V roce 2004 narostly dokonce o 86%. Největší krátkodobé pohledávky jsou ve výši 2,6 mld. Kč za společností Continental AG, který je také členem koncernu. To by mohl být signál špatné strategie řízení pohledávek a myslím, že se takový vývoj promítne do potřeby pracovního kapitálu. Na krátkodobé pohledávky bude tedy zaměřena další pozornost v poměrové analýze a analýze pracovního kapitálu. Zásoby jsou udržovány na ustálené hladině a podnik operativně řídí jejich výši. Finanční majetek vykazuje solidní růst až do roku 2004, kdy došlo k významnému poklesu o 83%. Důvodem snížení jsou nejspíše běžné účty v bankách, vykazující tentýž pokles. Myslím, že se to promítne do ukazatele peněžní likvidity.

Objem dlouhodobého majetku se neustále zmenšuje. Děje se tak díky odpisům, které snižují jeho účetní hodnotu. Čili jde o běžný trend a není třeba se tímto znepokojovat. Jeho hlavními složkami jsou stavby a samostatné movité věci.

Rozvaha – vybrané položky – pasiva v tis. Kč 02/01 03/02 04/03 05/04

PASIVA CELKEM 0,072 0,218 0,229 0,204

A. Vlastní kapitál 0,136 0,457 0,459 0,221

A.III. Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku 0,559 0,244 0,504 0,000

A.IV. Výsledek hospodaření minulých let 0,742 0,290 0,871 0,704

A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let 0,332 0,290 0,871 0,704

A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období -0,320 2,813 0,462 -0,297

B. Cizí zdroje 0,007 -0,005 -0,122 0,169

B.I. Rezervy 0,974 0,479 -0,195 0,186

4. Ostatní rezervy 0,953 0,495 -0,195 0,091

B.III. Krátkodobé závazky -0,225 -0,297 0,030 0,150

B.III.1. Závazky z obchodních vztahů -0,083 -0,404 -0,008 0,094

10. Dohadné účty pasivní 0,043 0,297 0,115 0,296

C.I. Časové rozlišení 0,028 -0,260 -0,356 0,025

Tab. 3 Horizontální analýza rozvahy – vybrané položky – pasiva

Vývoj pasiv - absolutní hodnoty

0 2 000 4 000 6 000 8 000

2001 2002 2003 2004 2005

mil. Kč

0 100 200 300

mil. Kč

PASIVA CELKEM Vlastní kapitál

Cizí zdroje Časové rozlišení

Graf 3 Vývoj pasiv – absolutní hodnoty

Vývoj vlastního kapitálu - absolutní hodnoty

0 500 1 000 1 500 2 000 2 500 3 000 3 500

2001 2002 2003 2004 2005

mil. Kč

Základní kapitál Kapitálové fondy

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období

Graf 4 Vývoj vlastního kapitálu – absolutní hodnoty

Vývoj cizích zdrojů - absolutní hodnoty

-500 0 500 1 000 1 500

2001 2002 2003 2004 2005

mil. Kč

Rezervy

Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci

Graf 5 Vývoj cizích zdrojů - absolutní hodnoty

Časová rozlišení jsou z důvodu nízké výše opět vykázána na vedlejší ose hodnot.

Pasiva vykazují samozřejmě stejný růst jako aktiva, to vyplývá z bilančního principu.

Vlastní kapitál vykazuje růst v čase. Z grafu je evidentní, že má největší zásluhu na růstu celkových pasiv. To je dáno hlavně růstem nerozděleného zisku minulých let, který v roce 2004 vzrostl dokonce o 87% a výsledkem hospodaření běžného období, který zaznamenal pokles jen v roce 2002 růstem některých nákladů, nejvíce tvorbou rezerv, odpisů a vývojem osobních nákladů a v roce 2005, ve kterém se opět navýšily osobní náklady a daňová povinnost. Zajímavé je se podívat, jak společnost rozděluje zisk. Evidentní se jeví strategie rozdělování čím dál menšího podílu hospodářského výsledku běžného období, kdy v roce 2005 bylo podnikem zadrženo 100% zisku roku 2004. Toto znamená jistě pozitivní zprávu pro samotnou společnost.

Cizí zdroje mají rozkolísaný vývoj. Výše této položky se však pohybuje okolo 1,5 mld. Kč. Jejich významnou část tvoří krátkodobé závazky, jež klesaly do roku 2003. Vliv by to mohlo mít na potřebu pracovního kapitálu i jeho celkovou výši. Pokles krátkodobých závazků byl však kompenzován růstem rezev, tudíž tyto změny neměly velký vliv na výnosnost vlastního kapitálu.

Neobvyklý vývoj má položka rezerv. Největší nárůst 97% je v roce 2002 a 48% v roce 2003.

Právě v roce 2002 to mohlo být jednou z příčin nízkého výsledku hospodaření. Za zmínku stojí ještě klesající výnosy příštích období, které mají negativní vliv na peněžní toky.

3.2.2.1.2 Vertikální analýza rozvahy

Rozvaha – vybrané položky –

aktiva v tis. Kč 2001 2002 2003 2004 2005

AKTIVA CELKEM 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00%

B. Dlouhodobý majetek 51,30% 52,81% 41,66% 31,43% 25,47%

B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek 0,39% 0,50% 0,26% 0,13% 0,06%

B.II. Dlouhodobý hmotný majetek 50,91% 52,31% 41,41% 31,31% 25,41%

C. Oběžná aktiva 46,75% 47,14% 58,13% 68,56% 74,47%

C.I. Zásoby 9,58% 8,70% 8,50% 6,75% 5,53%

C.I.1. Materiál 5,94% 4,77% 4,57% 3,43% 3,03%

2. Nedokončená výroba a polotovary 0,95% 1,07% 0,98% 0,95% 0,71%

3. Výrobky 2,69% 2,86% 2,34% 1,88% 1,54%

C.II. Dlouhodobé pohledávky 0,00% 0,00% 0,00% 3,05% 2,50%

C.III. Krátkodobé pohledávky 33,61% 28,80% 37,78% 57,16% 63,03%

C.III.1. Pohledávky z obchodních vztahů 32,82% 27,68% 20,89% 15,92% 16,10%

2. Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami 0,00% 0,00% 8,05% 10,39% 6,95%

4.

Pohledávky za společníky, členy družstva a za

účastníky sdružení 0,00% 0,00% 6,52% 28,55% 38,85%

C.IV. Krátkodobý finanční majetek 3,56% 9,64% 11,85% 1,59% 3,40%

C.IV.1. Peníze 1,12% 0,00% 0,00% 0,01% 0,00%

2. Účty v bankách 2,44% 9,63% 11,84% 1,59% 3,40%

D.I. Časové rozlišení 1,95% 0,05% 0,21% 0,01% 0,07%

Tab. 4 Vertikální analýza rozvahy – vybrané položky – aktiva

0%

20%

40%

60%

80%

100%

2001 2002 2003 2004 2005

Struktura aktiv

Časové rozlišení Oběžná aktiva Dlouhodobý majetek

Graf 6 Struktura aktiv

0%

20%

40%

60%

80%

100%

2001 2002 2003 2004 2005

Struktura oběžných aktiv

Dlouhodobé pohledávky Zásoby

Krátkodobý finanční majetek Krátkodobé pohledávky

Graf 7 Struktura oběžných aktiv

Ze struktury aktiv je evidentní trend zvyšování podílu oběžných aktiv na celkových aktivech. V roce 2005 netvořila dlouhodobá aktiva ani třetinu aktiv celkových. Důvodem růstu oběžných aktiv je růst krátkodobých pohledávek, v letech 2003 – 2005 hlavně za členy koncernu a ovládanými a řízenými osobami. Zásoby jsou úměrné výkonům, avšak jejich podíl na oběžných aktivech se stále snižuje. Výborný je stav dlouhodobých pohledávek, které společnost téměř nemá, s výjimkou posledních dvou let, kdy se objevila odložená daňová pohledávka. Dle mého názoru měl podnik příliš málo krátkodobého finančního majetku v roce 2004, kdy došlo k výraznému poklesu oproti předešlým rokům.

Téměř stoprocentní část dlouhodobého majetku tvoří majetek hmotný. Vzhledem k oboru působnosti podniku je to zcela v pořádku. Největší část tvoří samostatné movité věci a soubory věcí jako montážní linky a podobně, které jsou velmi nákladné. Struktura tohoto majetku je v čase stálá.

Odvětvové ukazatele Struktura aktiv

2001 2002 2003 2004 2005

Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek 56,39% 55,04% 54,23% 49,51% 49,78%

Oběžná aktiva 37,69% 38,82% 42,95% 47,26% 43,20%

Tab. 5 Vertikální analýza rozvahy – odvětvové srovnání – aktiva

Vzhledem k tomu, že společnost nevlastní žádný dlouhodobý finanční majetek, lze ztotožnit dlouhodobý majetek podniku s položkou dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek za celé odvětví. Podnik vykazuje výraznější pokles podílu dlouhodobého majetku na celkových aktivech než je tomu v odvětví. Tam se jedná o mírný pokles. U společnosti Continental Teves Czech Republic, s.r.o. je to zapříčiněno výrazným nárůstem podílu oběžných aktiv, konkrétně krátkodobých pohledávek, na aktivech. Jejich podíl je v posledním roce téměř dvojnásobný, než je tomu v odvětví.

Rozvaha – vybrané položky –

pasiva v tis. Kč 2001 2002 2003 2004 2005

PASIVA CELKEM 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00%

A. Vlastní kapitál 49,08% 52,02% 62,23% 73,83% 74,86%

A.III.

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze

zisku 0,88% 1,28% 1,31% 1,60% 1,33%

A.IV. Výsledek hospodaření minulých let 12,58% 20,44% 21,65% 32,95% 46,64%

A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let 16,45% 20,44% 21,65% 32,95% 46,64%

A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období 9,83% 6,24% 19,52% 23,21% 13,55%

B. Cizí zdroje 43,80% 41,15% 33,62% 24,00% 23,29%

B.I. Rezervy 8,39% 15,46% 18,77% 12,29% 12,11%

4. Ostatní rezervy 8,39% 15,29% 18,77% 12,29% 11,14%

B.III. Krátkodobé závazky 33,47% 24,21% 13,97% 11,71% 11,19%

B.III.1. Závazky z obchodních vztahů 23,79% 20,35% 9,96% 8,04% 7,30%

10. Dohadné účty pasivní 3,23% 3,15% 3,35% 3,04% 3,27%

C.I. Časové rozlišení 7,12% 6,83% 4,15% 2,17% 1,85%

Tab. 6 Vertikální analýza rozvahy – vybrané položky – pasiva

0%

20%

40%

60%

80%

100%

2001 2002 2003 2004 2005

Struktura pasiv

Časové rozlišení Cizí zdroje Vlastní kapitál

Graf 8 Struktura pasiv

0%

20%

40%

60%

80%

100%

2001 2002 2003 2004 2005

Struktura vlastního kapitálu

Kapitálové fondy

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření běžného účetního období

Výsledek hospodaření minulých let

Základní kapitál

Graf 9 Struktura vlastního kapitálu

0%

20%

40%

60%

80%

100%

2001 2002 2003 2004 2005

Struktura cizích zdrojů

Bankovní úvěry a výpomoci Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Rezervy

Graf 10 Struktura cizích zdrojů

Vlastní kapitál má na celkových pasivech stále větší podíl a v roce 2005 tvoří více jak dvě třetiny. Děje se tak díky nerozdělenému zisku minulých let a výsledku hospodaření běžného období. Již zde vidíme, že podnik porušuje zlaté bilanční pravidlo. Je zřejmé, že podnik část svých oběžných aktiv má financovánu právě z vlastního kapitálu. Jelikož se výše základního kapitálu nemění, jeho proporce k vlastnímu kapitálu téměř lineárně rok od roku klesá.

Na cizích zdrojích mají největší podíl rezervy, které podnik do roku 2003 rapidně zvyšoval, a krátkodobé závazky, jenž se do roku 2003 dařilo snižovat, což mělo jistě vliv na běžnou a pohotovou likviditu, která tak bude nejspíše nabývat vyšších hodnot. Od roku 2003 je jejich podíl vcelku vyrovnaný.

3.2.2.2 Výsledovka

3.2.2.2.1 Horizontální analýza výsledovky

Výsledovka – vybrané položky – v tis. Kč 02/01 03/02 04/03 05/04

II. Výkony -0,009 0,085 0,047 0,039

B. Výkonová spotřeba -0,042 0,013 0,032 0,046

+ Přidaná hodnota 0,172 0,410 0,102 0,011

C. Osobní náklady 0,183 0,070 0,161 0,143

E. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 0,218 0,159 0,105 0,006 Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a

G. komplexních nákladů příštích období 15,983 -0,180 -1,583 1,389

H Ostatní provozní náklady 0,138 0,289 1,457 -0,556