VŠB – Technická univerzita Ostrava

VŠB – Technická univerzita Ostrava

Fakulta bezpečnostního inženýrství

Katedra bezpečnostních služeb

Bezpečnostní studie výkonu fyzické ostrahy na ochranu objektu

Student: Bc. Radim Faldyna

Vedoucí diplomové práce: doc. Mgr. Ing. Radomír Ščurek, Ph.D.

Studijní obor: 3908T005 Technická bezpečnost

osob a majetku

Termín odevzdání diplomové práce: 14. dubna 2017

Poděkování:

Tímto bych rád poděkoval svému vedoucímu práce, panu doc. Mgr. Ing. Radomíru Ščurkovi, Ph.D., za odborné vedení a vstřícnost při zpracování mé diplomové práce.

Anotace

Ve své diplomové práci se zabývám vlivem kvality výkonu fyzické ostrahy na bezpečnost objektu poskytovatele letových navigačních služeb. Úvodem je provedena rešerše právních předpisů v oblasti civilního letectví se zaměřením na požadavky kladené na zajištění fyzické ostrahy. Následně je specifikován současný stav organizace a zajištění fyzické ostrahy objektu, včetně výkonu kontrolní činnost. Na tuto část navazují analýzy bezpečnostních rizik ovlivňujících kvalitu fyzické ostrahy a spolehlivost lidského činitele.

Závěr práce vyhodnocuje současný stav organizace ostrahy z hlediska právních a normativních předpisů a předkládá možné návrhy na snížení rizikových faktorů výkonu fyzické ostrahy včetně jejich ekonomického zhodnocení.

Klíčová slova

Civilní letectví, fyzická ostraha, spolehlivost lidského činitele, protiprávní činy, bezpečnostní kontrola, bezpečnostní opatření, analýza rizik.

Summary

The diploma thesis deals with the influence of the physical security quality for the building security of an air navigation service provider. At first, the research of legislation in the field of civil aviation had been done. The focus was on the requirements for ensuring the quarding. Subsequently the current state of the organization was described. It specifies the ways of the facility quarding, including the performance of control activities. Next part is an analysis of security risks affecting the quality of the quarding and reliability of the human factor. Finally, it evaluates the current state of the organization of the guarding in terms of legal and normative regulations. It submit possible proposals for the quarding risk factors reduction and their economic evaluation.

Keywords

Civil aviation, guarding, human reliability, unlawful acts, security checks, security measures, risk analysis.

OBSAH

OBSAH 7

Seznam použitých zkratek 8

1 ÚVOD 10

Cíl a struktura diplomové práce 11

1.1

Civilní letectví 12

1.2

2 REŠERŠE POŽADAVKŮ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ NA FYZICKOU OSTRAHU 13

Právní předpisy 14

2.1

Oborové normy 21

2.2

Technické normy 22

2.3

3 VÝZNAM FYZICKÉ OSTRAHY V SYSTÉMU FYZICKÉ OCHRANY OBJEKTU 23

4 METODOLOGIE 26

Cíle 26

4.1

Volba metodologie 26

4.2

4.2.1 SWOT analýza 27

4.2.2 Ishikawův diagram 28

4.2.3 FMEA 28

5 ZDROJE INFORMACÍ PRO POSOUZENÍ RIZIK 30

Stanovení kontextu kritéria pravděpodobnost 30

5.1

Stanovení kontextu kritéria následek 32

5.2

Způsob stanovení míry rizika 34

5.3

6 POSOUZENÍ RIZIK FYZICKÉ OSTRAHY 35

Stanovení hranic zkoumaného systému 35

6.1

Charakteristika bezpečnostního prostředí 35

6.2

6.2.1 Účel objektu 36

6.2.2 Specifikace objektu IATCC 37

Současný stavu fyzické ostrahy 39

6.3

6.3.1 Organizace ostrahy 39

I Kontrolní bod 0 41

II Kontrolní bod 1 42

III Kontrolní bod 2 42

IV Kontrolní činnost 42

6.3.2 Soukromá bezpečnostní agentura 43

I Systém řízení fyzické ostrahy objektu 43

II Školení 44

III Kontrolní činnost 44

SWOT analýza způsobu zajištění ostrahy 45

6.4

I Zajištění ostrahy vlastními zaměstnanci 45

II Zajištění ostrahy smluvní SBA 46

III Zajištění ostrahy kombinovaným způsobem 48

IV Vyhodnocení SWOT analýzy 50

Analýza bezpečnostních rizik ovlivňujících kvalitu fyzické ostrahy 51 6.5

6.5.1 Ishikawův diagram 51

6.5.2 Kategorizace rizik (shrnutí) 53

6.5.3 Identifikace aktiv 54

6.5.4 Stanovení pravděpodobnosti hrozeb 55

6.5.5 Stanovení závažnosti následků 57

6.5.6 Stanovení úrovně rizika 59

6.5.7 Hodnocení rizik 63

I Komparace stanovení úrovní rizik s vymezenými kritérii 63

II Zpracování seznamu nepřijatelných rizik 66

FMEA 68

6.6

6.6.1 Stanovení úrovně rizika 68

6.6.2 Komparace úrovní rizik s vymezenými kritérii 70

6.6.3 Seznam nežádoucích rizik 73

Porovnání výsledků analýz rizik 74

6.7

Identifikace slabých míst 76

6.8

7 OŠETŘENÍ RIZIK 78

Příprava plánu ošetření rizik 79

7.1

Výběr nejvhodnější varianty dle Saatyho metody 88

7.2

Zhodnocení variant návrhů na ošetření nepřijatelných rizik 89

7.3

Implementování plánu ošetření rizik 90

7.4

8 ZÁVĚR 91

Literatura 93

Seznam obrázků 94

Seznam tabulek 94

S EZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

BPS Oddělení Bezpečnostních a požárních systémů BZ Bezpečnostní zóna¹

DBMS Dohled technologických a bezpečnostních systémů budovy IATCC Národní integrované středisko řízení letového provozu

KB Kontrolní bod

LNS Letové navigační služby

NBP Národní bezpečnostní program ochrany civilního letectví České republiky před protiprávními činy

NPBV Národní program bezpečnostního výcviku v civilním letectví České republiky

NPŘK Národní program řízení kvality

1 Zkratka doplněná číslem označuje číslo bezpečnostní zóny.

ŘLP Řízení letového provozu České republiky, státní podnik SBA Soukromá bezpečnostní agentura

10

1 ÚVOD

Tématem mé diplomové práce je posouzení vlivu kvality výkonu fyzické ostrahy na systém fyzické ochrany vybraného objektu kritické infrastruktury.

Česká republika, jako členský stát EU, je povinna implementovat bezpečnostní právní řád, bezpečnostní standardy a odborné normy EU ve vztahu k evropské kritické infrastruktuře, kritické infrastruktuře ČR, jednotlivým subjektům a prvkům kritické infrastruktury.

V zákoně č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a v § 2 a příloze nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, jsou odvětvová kritéria stanovena pro odvětví:

 energetika;

 vodní hospodářství;

 potravinářství a zemědělství;

 zdravotnictví;

 doprava;

 komunikační a informační systémy;

 finanční trh a měna;

 nouzové služby;

 veřejná správa.

Z hlediska nároků kladených na bezpečnost je z definovaných odvětví kritické infrastruktury předpisy Evropského společenství a právními předpisy České republiky oblast fyzické ochrany nejvíce upravena v pododvětví letecké dopravy. Z uvedeného důvodu jsem si pro svou diplomovou práci zvolil objekt Řízení letového provozu, státní podnik (dále také jen „ŘLP“), v němž je v odvětví Doprava, bodu C.2.b) přílohy nařízení vlády č. 432/2010 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zajišťována oblastní služba řízení poskytující letové provozní služby včetně řízení letového provozu ve vzdušném prostoru České republiky.

11

C

1.1

Cílem diplomové práce je posouzení aktuálně zavedeného systému fyzické ostrahy objektu IATCC se zaměřením na hodnocení vlivu kvality fyzické ostrahy na celý systém fyzické ochrany objektu. K dosažení cíle jsou realizovány následující dílčí kroky posouzení:

 vymezení kontextu posouzení včetně popisu stávajícího stavu fyzické ostrahy;

 analýza bezpečnostních rizik ovlivňujících bezpečnost objektu kvalitou a rozsahem fyzické ostrahy;

 určení slabých míst v systému fyzické ostrahy vyplývajících z požadavků na fyzickou ostrahu a výsledků analýzy rizik;

 variantní návrhy opatření ke snížení rizikových faktorů výkonu fyzické ostrahy včetně ekonomického posouzení.

Jednotlivé procesy a postupné stěžejní kroky jsou provedeny v souladu s postupy uvedenými zejména v normách ČSN ISO 31000 Management rizik – Principy a směrnice a ČSN EN 31010 – Management rizik – techniky posuzování rizik. Procesy řízení rizik jsou specifikovány v obrázku č. 1.

Monitorování a přezkoumání Posuzování rizika

Identifikace rizik

Analýza rizik

Hodnocení rizik

Ošetření rizik Komunikace a

konzultace

Vymezení souvislostí

Obrázek číslo 1 Procesy v rámci managementu rizik

12

C

1.2

Civilním letectvím se podle § 2 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, rozumí letecké činnosti provozované v České republice civilními letadly jakékoliv státní příslušnosti pro civilní účely, jakož i letecké činnosti provozované letadly státní příslušnosti České republiky v cizině pro civilní účely a provozování civilních letišť a poskytování leteckých služeb na území České republiky.

Oblast civilního letectví představuje nejrychlejší a dynamicky se rozvíjející způsob dopravy osob a zboží. Pro zajištění potřebné úrovně bezpečnosti civilního letectví jsou požadavky na bezpečnost definovány množstvím mezinárodních smluv, evropských i národních právních předpisů a z jejich požadavků vyplývajícími interními dokumenty provozovatelů a poskytovatelů služeb.

Řízení letového provozu, státní podnik, je organizací založenou Ministerstvem dopravy a spojů České republiky, jejíž posláním je vytváření bezpečného prostředí letového provozu v oblasti civilního letectví. ŘLP poskytuje letové provozní služby uživatelům vzdušného prostoru České republiky a letišť.

Diplomovou prací dotčeným objektem je IATCC - Národní integrované středisko řízení letového provozu, v němž jsou pro naplnění poslání ŘLP zajišťovány činnosti v rozsahu:

 letové provozní služby ve vzdušném prostoru České republiky;

 řízení toku letového provozu a využívání vzdušného prostoru;

 letecké informační služby;

 pátrací a záchranné služby.

Vzhledem k povaze objektu IATCC a charakteru činností, které jsou v objektu IATCC provozovány, je IATCC zařazeno mezi prvky kritické infrastruktury v odvětví doprava na území ČR opatřením obecné povahy čj. 245/2011-030-KR/1 ze dne 30. 12. 2011.

13

2 REŠERŠE POŽADAVKŮ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ NA FYZICKOU OSTRAHU

Předmětem této kapitoly je provedení rešerše základních právních předpisů v oblasti civilního letectví při ochraně před protiprávními činy ve vztahu k zajištění fyzické ostrahy. Poskytovatelé služeb v oblasti civilního letectví jsou na základě právních předpisů povinni zpracovat a specifikovat v interních dokumentech přijatá bezpečnostní opatření k ochraně civilního letectví před protiprávními činy. Při zpracování rešerše jsem vycházel rovněž ze své bakalářské práce na téma Ochrana perimetru mezinárodního letiště.

ŘLP jako poskytovateli letových navigačních služeb ukládají ve vztahu k fyzické ostraze povinnosti zejména:

 zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (Předpis č. 49/1997 Sb.),

 zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů,

 vyhláška č. 410/2006 Sb., o ochraně civilního letectví před protiprávními činy a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997, kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (3),

 zákon č. 455/1991 Sb., zákon o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,

 L-17, ochrana mezinárodního civilního letectví před protiprávními činy, čj. 465/2013-220-AVS/2,

 Národní bezpečnostní program ochrany civilního letectví ČR před protiprávními činy (NBP), čj. 6924-16-110,

 Národní program bezpečnostního výcviku v civilním letectví ČR (NPBV), čj. 6925- 16-110,

 Národní program řízení kvality bezpečnostních opatření k ochraně civilního letectví ČR před protiprávními činy (NPŘK), čj. 6926-16-110,

 Bezpečnostní program ŘLP ČR, s.p. (poskytovatel letových provozních služeb), čj. ÚBP/9672/2015,

14

 ČSN P 73 4450-1 (734450) Fyzická ochrana prvku kritické infrastruktury - Část 1:

Obecné požadavky

P

2.1

V prováděcím nařízení komise (EU) č. 1035/2011, kterým se stanoví společné požadavky pro poskytování letových navigačních služeb a změně nařízení (ES) č. 482/2008 a (EU) č. 691/2010 [1] je v Příloze 1 Všeobecné požadavky pro poskytování letových navigačních služeb, bodu 2 Organizační struktura a řízení uvedeno, že organizační struktura vymezí pravomoc, povinnosti a odpovědnosti jmenovaných představitelů, zejména členů řízení s funkcemi v oblasti provozní bezpečnosti, kvality, ochrany, financí a lidských zdrojů. Dále mají být vymezeny vztahy a hierarchická propojení mezi různými organizačními částmi a procesy organizace. Podle bodu 2.1 písm. a) mají poskytovatelé letových navigačních služeb vymezit v organizační struktuře pravomoci, povinnosti a odpovědnosti jmenovaných představitelů, zejména členů řízení s funkcemi v oblasti:

 provozní bezpečnosti;

 kvality;

 ochrany;

 financí a

 lidských zdrojů.

Poskytovatelé letových a navigačních služeb zřizují a řídí svou organizaci podle struktury, která podporuje bezpečné, účinné a soustavné poskytování letových navigačních služeb.

V bodě 4 uvedeného nařízení je uloženo poskytovatelům letových navigačních služeb zřídit systém řízení ochrany před protiprávními činy pro zajištění ochrany svých zařízení a pracovníků před protiprávnými činy narušujícími poskytování letových navigačních služeb. Systém řízení ochrany před protiprávními činy vymezí:

 postupy související s posuzováním a zmírňováním rizika v oblasti ochrany před protiprávními činy, sledováním a zlepšováním ochrany před protiprávními činy hodnocením v oblasti ochrany před protiprávními činy šetřením poznatků;

 prostředky určené k zjišťování narušení ochrany před protiprávními činy a k upozornění pracovníků prostřednictvím vhodných výstrah před protiprávními činy;

15

 prostředky pro zvládnutí účinků narušení ochrany před protiprávními činy a pro určení nápravných opatření a postupů k jejich zmírňování, které zabraňují jejich opětovnému výskytu.

Zákon č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů [2], v § 85b uvádí obecné povinnosti k ochraně civilního letectví před protiprávními činy. Každý, kdo vstupuje do míst sloužících k ochraně civilního letectví před protiprávními činy je povinen při vstupu do těchto míst, jakož i během pobytu v nich, počínat si s náležitou obezřetností tak, aby svým chováním nevystavil civilní letectví nebezpečí protiprávního činu, nebo aby takové chování neumožnil jiným. Povinnost vyplývá z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008.

Objekt IATCC je leteckou stavbou ve smyslu § 36 odst. 2 zákona č. 47/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

V § 92a zákona č. 47/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou uvedeny přestupky na úseku zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy. V odst. 1 je uvedeno, že fyzická osoba se dopustí přestupku:

a) pokud si v rozporu s § 85b nepočíná při vstupu do míst sloužících k zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy, jakož i během pobytu v nich, s náležitou obezřetností.

b) se v rozporu s § 85c odst. 2 neřídí příkazem fyzické nebo právnické osoby zajišťující ochranu civilního letectví před protiprávními činy.

e) v rozporu s § 85y odst. 1 vykonává činnosti v rámci ochrany civilního letectví před protiprávními činy bez platného dokladu o absolvování odborné přípravy.

Za tyto přestupky může být podle odst. 3 písm. b) udělena pokuta do 500 000 Kč.

Zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů [3], je v § 29a uloženo subjektu kritické infrastruktury, odpovídajícímu za ochranu prvku kritické infrastruktury, vypracovat plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury. V plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury jsou identifikována možná ohrožení funkce prvku kritické infrastruktury a stanovena opatření na jeho ochranu. Problematika náležitostí a způsobů

16

zpracování plánu krizové připravenosti a plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury je řešena v samostatném právním předpise (nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 krizového zákona [4]).

Vyhláška č. 410/2006 Sb., o ochraně civilního letectví před protiprávními činy, ve znění pozdějších předpisů [5], nestanovuje konkrétní požadavky na způsob zajištění fyzické ostrahy letecké stavby. Přílohou číslo 3 citované vyhlášky je obsah a struktura Bezpečnostního programu poskytovatele letových provozních služeb, která (ve vztahu k ostraze) zahrnuje v bodě III. Bezpečnostní opatření:

3. Postupy pro vytyčené neveřejné prostory:

 (a) Systém identifikačních průkazů a vjezdových povolení;

 (c) Zásady pro určování a manipulaci se zakázanými předměty;

4. Ochrana perimetru a kontrola vstupu a vjezdu do neveřejného prostoru letiště:

 (a) Vytyčení neveřejného prostoru/zóny;

 (b) Ochrana perimetru, hlídky;

 (c) Kontrola vstupu do prostoru/zóny;

5. Vyhrazený bezpečnostní prostor, 5.1 Stanoviště umístěné mimo prostory letiště:

 (a) Vytyčení vyhrazeného bezpečnostního prostoru;

 (b) Kontrola vstupu do prostoru;

 (c) Odpovědnost za zachování integrity prostoru;

6. Kritická část vyhrazeného bezpečnostního prostoru:

 (a) Vytyčení kritické části vyhrazeného bezpečnostního prostoru;

 (b) Kontrola vstupu do prostoru;

(c) Odpovědnost za zachování integrity prostoru.

7. Bezpečnostní a detekční kontrola osob a jimi vnášených věcí, 7.1. Stanoviště umístěná mimo prostory letiště:

 (a) Odpovědné osoby, jejich oprávnění a povinnosti;

 (b) Postupy pro detekční kontrolu osob jiných než cestujících a předmětů jimi vnášených;

 (c) Technické specifikace bezpečnostního vybavení;

17

8. Bezpečnostní a detekční kontrola vozidel, 8.1 Stanoviště umístěná mimo prostory letiště:

 (a) Odpovědné osoby, jejich oprávnění a povinnosti;

 (b) Bezpečnostní a detekční kontroly;

10. Bezpečnostní pracovníci:

 (a) Organizační struktura bezpečnostních pracovníků;

 (b) Systém služeb a rotace bezpečnostních pracovníků.

V zákoně č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů [6], je orgánům trestního řízení uložen postup správného vyšetření trestného činu, objasnění a spravedlivé potrestání pachatele. V § 76, odst. 2 je uvedeno Zadržení osoby podezřelé: „Osobní svobodu osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté, smí omezit kdokoli, pokud je to nutné ke zjištění její totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů. Je však povinen tuto osobu předat ihned policejnímu orgánu; příslušníka ozbrojených sil může též předat nejbližšímu útvaru ozbrojených sil nebo správci posádky. Nelze-li takovou osobu ihned předat, je třeba některému z uvedených orgánů omezení osobní svobody bez odkladu oznámit.“

V zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů [7], jsou uvedeny pojmy a trestné činy, které jsou trestány. Pro účely práce jsou níže uvedeny paragrafy související s ochranou objektu a působením fyzické ostrahy:

 § 111 K pojmu trestného činu

Trestným činem se rozumí jen čin soudně trestný, a pokud z jednotlivého ustanovení trestního zákona nevyplývá něco jiného, též příprava k trestnému činu, pokus trestného činu, organizátorství, návod a pomoc.

 § 118 Spáchání trestného činu se zbraní

Trestný čin je spáchán se zbraní, jestliže pachatel nebo s jeho vědomím některý ze spolupachatelů užije zbraně k útoku, k překonání nebo zamezení odporu anebo jestliže ji k tomu účelu má u sebe; zbraní se tu rozumí, pokud z jednotlivého ustanovení trestního zákona nevyplývá něco jiného, cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším.

18

 § 119 Spáchání trestného činu násilím

Trestný čin je spáchán násilím i tehdy, je-li spáchán na osobě, kterou pachatel uvedl do stavu bezbrannosti lstí nebo jiným podobným způsobem.

 § 120 Uvedení někoho v omyl a využití něčího omylu prostřednictvím technického zařízení

Uvést někoho v omyl či využít něčího omylu lze i provedením zásahu do počítačových informací nebo dat, zásahu do programového vybavení počítače nebo provedením jiné operace na počítači, zásahu do elektronického nebo jiného technického zařízení, včetně zásahu do předmětů sloužících k ovládání takového zařízení, anebo využitím takové operace či takového zásahu provedeného jiným.

 § 121 Vloupání

Vloupáním se rozumí vniknutí do uzavřeného prostoru lstí, nedovoleným překonáním uzamčení nebo překonáním jiné jistící překážky s použitím síly.

 § 311 Teroristický útok

(1) Kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky, narušit nebo zničit základní politickou, hospodářskou nebo sociální strukturu České republiky nebo mezinárodní organizace, závažným způsobem zastrašit obyvatelstvo nebo protiprávně přinutit vládu nebo jiný orgán veřejné moci nebo mezinárodní organizaci, aby něco konala, opominula nebo trpěla,

a) provede útok ohrožující život nebo zdraví člověka s cílem způsobit smrt nebo těžkou újmu na zdraví,

b) zmocní se rukojmí nebo provede únos,

c) zničí nebo poškodí ve větší míře veřejné zařízení, dopravní nebo telekomunikační systém, včetně informačního systému, pevnou plošinu na pevninské mělčině, energetické, vodárenské, zdravotnické nebo jiné důležité zařízení, veřejné prostranství nebo majetek s cílem ohrozit tím lidské životy, bezpečnost uvedeného zařízení, systému nebo prostranství anebo vydat majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu,

d) naruší nebo přeruší dodávku vody, elektrické energie nebo jiného základního přírodního zdroje s cílem ohrozit tím lidské životy nebo vydat majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu,

e) zmocní se letadla, lodi, jiného prostředku osobní či nákladní dopravy nebo pevné plošiny na pevninské mělčině, nebo nad takovým dopravním prostředkem nebo pevnou plošinou vykonává kontrolu, anebo zničí nebo vážně poškodí

19

navigační zařízení nebo ve větším rozsahu zasahuje do jeho provozu nebo sdělí důležitou nepravdivou informaci, čímž ohrozí život nebo zdraví lidí, bezpečnost takového dopravního prostředku anebo vydá majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu,

f) vyrábí nebo jinak získá, přechovává, dováží, přepravuje, vyváží či jinak dodává nebo užije výbušninu, jaderný materiál, jadernou, biologickou, chemickou nebo jinou zbraň, bojový prostředek nebo materiál obdobné povahy, anebo provádí výzkum a vývoj jaderné, biologické, chemické nebo jiné zbraně nebo bojového prostředku nebo výbušniny, nebo

g) vydá lidi v obecné nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že způsobí požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání, nebo takové obecné nebezpečí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění,

 § 205 Krádež

(1) Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a a) způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou, b) čin spáchá vloupáním,

c) bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí,

d) čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, nebo

e) čin spáchá na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace osob, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

ŘLP musí dodržovat i ustanovení zákona 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů [8]. Zákon upravuje zásady pro stanovení informací jako informací utajovaných, podmínky pro přístup k nim a další požadavky na jejich ochranu, zásady pro stanovení citlivých činností a podmínky pro jejich výkon a s tím spojený výkon státní správy.

Vyhláška č. 528/2005 Sb., o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků, ve znění pozdějších předpisů [9] stanovuje bodové ohodnocení jednotlivých opatření fyzické bezpečnosti, nejnižší míru zabezpečení zabezpečené oblasti a jednací oblasti. Uvádí základní metodu hodnocení rizik, požadavky na opatření fyzické

20

bezpečnosti a náležitosti certifikace technického prostředku. V příloze 1 je uvedeno pět typů:

 Ostraha typu 1 odpovídá střežení objektu napojením na dohledové a poplachové přijímací centrum umožňující rychlý zásah.

 Ostrahu typu 2 zabezpečují zaměstnanci orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, o jejichž objekt jde, příslušníci ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů anebo zaměstnanci bezpečnostní ochranné služby.

U ostrahy typu 2 nejsou vyžadovány obchůzky.

 Ostrahu typu 3 zabezpečují zaměstnanci orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, o jejichž objekt jde, příslušníci ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů anebo zaměstnanci bezpečnostní ochranné služby.

Intervaly obchůzek jsou závislé na vnitřním provozu a míře předpokládaného rizika

 Ostrahu typu 4 zabezpečují pouze příslušníci ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů. Ostraha provádí obchůzky v intervalu ne větším než 6 hodin.

 Ostrahu typu 5 zabezpečují pouze příslušníci ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů. Ostraha provádí obchůzky po náhodně vybraných trasách v náhodných intervalech ne větších než 2 hodiny.

Podle informací uvedených v Seznamu platných, neplatných osvědčení a certifikátů podnikatele [10] je ŘLP držitelem platného osvědčení podnikatele stupně utajení Důvěrné pro seznamování, poskytování nebo vznik utajované informace. Pro tento stupeň utajení postačuje ostraha typu 1.

Objekt IATCC je podle zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky [11] zařazen do objektů důležitých pro obranu státu. Zákon stanovuje povinnosti státních orgánů, územních samosprávných celků, právnických a fyzických osob k zajišťování obrany před vnějším napadením a odpovědnost za porušení těchto povinností.

Obrana státu představuje souhrn opatření k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením. Obrana státu zahrnuje výstavbu účinného systému obrany státu, přípravu a použití odpovídajících sil a prostředků a účast v kolektivním obranném systému.

V § 29, odst. 2 jsou uvedeny další objekty důležité pro obranu státu:

a) pozemky a stavby, k nimž výkon vlastnického práva státu a jiných majetkových práv státu vykonává ministerstvo nebo právnická osoba jím zřízená nebo založená,

21 b) pozemky a stavby určené k ochraně obyvatel,

c) pozemky, stavby a další objekty strategického významu, které určí vláda,

d) pozemky a stavby, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou mít strategický význam a které určí vláda.

Podle § 29, odst. 3 může statutární orgán nebo jím pověřená osoba, do jejíž působnosti objekty důležité pro obranu státu náleží, z důvodu veřejného zájmu nebo z důvodu bezpečnosti fyzických osob, vstup omezit nebo zakázat.

O

2.2

Podle leteckého předpisu L-17 - Ochrana mezinárodního civilního letectví před protiprávními činy [12] musí poskytovatel letových provozních služeb:

 stanovit a zavést příslušná opatření, která se vztahují k ochraně civilního letectví tak, aby byly splněny požadavky NBP;

 zajistit, aby vstupy a vjezdy do neveřejných prostor užívaných pro potřeby civilního letectví, byly kontrolovány za účelem předejít neoprávněným vstupům;

 zajistit, aby byly zavedeny identifikační systémy a postupy pro vstup osob a vjezd vozidel do neveřejných a vyhrazených bezpečnostních prostorů. Vstupy a vjezdy do všech těchto prostorů musí být kontrolovány, přičemž tato kontrola musí být nepřetržitá, aby bylo zajištěno, že do těchto prostorů nevstoupí žádná neoprávněná osoba.

V Národním programu bezpečnosti ochrany civilního letectví České republiky před protiprávními činy [13] je poskytovateli letových provozních služeb v bodu 1.1.14 uloženo zajistit ochranu objektů, jejichž fungování má přímý vliv na bezpečnost letového provozu a nastavená opatření popsat v bezpečnostním programu poskytovatele letových provozních služeb.

Podle Bezpečnostního programu ŘLP [14] odpovídá DRSL/SCL/BPS za:

 bezpečnost a výkon ostrahy objektů ve správě ŘLP;

 provozuschopnost a technické zajištění bezpečnostních systémů, jakož i jejich obnovu.

22

T

2.3

ČSN P 73 4450-1 (734450) Fyzická ochrana prvku kritické infrastruktury - Část 1:

Obecné požadavky [15], definuje ve vztahu k ostraze:

 osoby pověřené výkonem fyzické ostrahy podle ČSN EN 15602 musí splňovat podmínky odborné způsobilosti k výkonu strážní služby podle právního předpisu [16]. Jejich znalosti musí být periodicky prověřovány;

 fyzická ostraha může být zajištěna vlastními zaměstnanci subjektu KI nebo smluvním poskytovatelem bezpečnostních služeb. Pokud je fyzická ostraha zajišťována poskytovatelem bezpečnostních služeb, musí být požadavky a podmínky výkonu fyzické ostrahy stanoveny smluvním vztahem;

 doba, rozsah, podmínky výkonu, práva a povinnosti fyzické ostrahy musí být jednoznačně stanoveny, např. formou směrnice pro výkon fyzické ostrahy;

 pracovníci fyzické ostrahy mj.:

o kontrolují vstupy/výstupy osob, o kontrolují vjezdy/výjezdy vozidel,

o kontrolují pohyb materiálu do/z objektu (osoby/vozidla),

o provádějí kontrolní obchůzkovou činnost ve stanovených periodách a stanovených trasách,

o identifikují mimořádné situace,

o provádějí zákrok v případě ohrožení života, zdraví nebo majetku v souladu s postupy danými bezpečnostní dokumentací.

23

3 VÝZNAM FYZICKÉ OSTRAHY V SYSTÉMU FYZICKÉ OCHRANY OBJEKTU

Fyzická ochrana je ucelený, vzájemně provázaný soubor bezpečnostních opatření, který se skládá z:

 instalace systémů technické ochrany;

 aplikovaných režimových opatření;

 výkonu fyzické ostrahy.

Uvedené dílčí oblasti fyzické ochrany mají úzké vazby. Jejich vyvážená kombinace tvoří ucelený systém fyzické ochrany. Účinnost systému fyzické ochrany je dána jeho nejslabším prvkem.

Systém fyzické ochrany se buduje pro každý subjekt a jeho objekty s respektováním právních předpisů, technických a oborových norem a specifik objektu.

Systém fyzické ochrany musí být jednoznačně zdokumentován a periodicky ověřován i aktualizován.

Systém fyzické ochrany garantuje přiměřenou úroveň ochrany odpovídající bezpečnostním rizikům a vytváří podmínky pro předcházení bezpečnostně nestandardních stavů i jejich řešení. Současně je základním prvkem pro optimalizaci nákladů v oblasti bezpečnosti.

Fyzická ostraha je prostředkem zajištění fyzické ochrany, který je realizován prostřednictvím aktivní činnosti fyzických osob. Osoby pověřené výkonem fyzické ostrahy - bezpečnostní pracovníci/strážní - musí být pro tuto činnost vybrány, náležitě proškoleny a vycvičeny. Úroveň výběru, rozsah a obsah školení a výcviku musí odpovídat požadavkům právních předpisů, analyzovaným bezpečnostním rizikům a specifikům ochrany daného druhu objektu.

Fyzická ostraha je zajišťována vlastními zaměstnanci provozovatele objektu nebo smluvní soukromou bezpečnostní agenturou.

24

Možné formy zajišťování fyzické ostrahy vztažené k objektu IATTC:

 místní výkon ostrahy nebo recepční služby;

 pochůzková služba v definovaných periodách uvnitř střeženého objektu;

 pochůzková služba v definovaných periodách vně střeženého objektu;

 patrolování;

 dohledové a poplachové přijímací centrum (pult centralizované ochrany);

 zásahová skupina v případě dálkového monitoringu;

 pořadatelská služba;

V ČR neexistuje explicitně zákon upravující poskytování bezpečnostních služeb.

Vznik a poskytování bezpečnostních služeb umožňují např. zákon č. 455/1991 Sb., zákon o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů [16], a Občanský zákoník [17].

Výkon fyzické ostrahy se řídí vždy písemně stanovenými požadavky, které obsahuje smlouva (v případě dodavatelského zajištění), Směrnice pro výkon ostrahy a další interní předpisy a dokumenty upravující režim objektu.

Fyzická ochrana není funkční bez vzájemných vazeb a podpory jejich jednotlivých částí. Vazby technické ochrany, režimových opatření a fyzické ostrahy je nutné zajistit a zdokonalovat v jednotlivých fázích životního cyklu bezpečnostního systému. Jednotlivé části systému fyzické ochrany musí být vzájemně vyváženy a doplňovány. Zajištění funkčnosti při nedostatečné robustnosti jednoho opatření musí být zpravidla vyváženo posílením jiného bezpečnostního prvku.

Základní vzájemné souvislosti jednotlivých částí systému fyzické ochrany:

 vazby jednotlivých systémů technické ochrany zvyšují uživatelské využití a komfort obsluhy včetně fyzické ostrahy;

 systémy technické ochrany vytváří podmínky pro aplikaci režimových opatření a výkon fyzické ostrahy;

 systémy technické ochrany vytváří podmínky pro řešení mimořádných událostí fyzickou ostrahou;

 jednoznačnost stanovení režimových opatření usnadňuje činnost ostrahy při vymáhání a kontrole jejich dodržování.

25

V rámci zpracovaných postupů řešení mimořádných událostí musí být stanovené i pravidla úpravy systému fyzické ochrany např. v důsledku výpadku činnosti systémů technické ochrany.

Vazby fyzické ostrahy na úroveň fyzické ochrany objektu z pohledu provozovatele objektu:

 obsluha systémů technické ochrany;

 zajištění monitorování systémů technické ochrany;

 reakce na poplachové stavy systémů technické ochrany;

 zajištění režimu vjezdu a vstupu zaměstnanců a smluvních partnerů;

 zajištění režimu vjezdu a vstupu návštěv včetně jejich doprovodů;

 kontrola osob, zavazadel a vozidel;

 kontrola pohybu materiálu do a z objektu;

 vizuální kontrola systémů technické ochrany;

 kontrola stanovených režimových opatření v rámci pochůzkové činnosti;

 prevence proti nežádoucímu pohybu osob;

 součinnost při řešení mimořádných událostí;

 možnost nepravidelného a nárazového zvýšení počtu strážných.

26

4 METODOLOGIE

Počátečním krokem managementu rizik je definování neboli stanovení kontextu.

V rámci tohoto procesu jsou vymezeny vnější a vnitřní kontext, kontext v rámci procesu managementu rizik a definování kritérií rizik. V rámci procesu posouzení rizik budou zpracovány dílčí procesy vymezující identifikaci rizik, analýzu a hodnocení rizik.

Posuzování rizik slouží k pochopení rizik, jejich příčin, zranitelností, následků a pravděpodobnosti. Navazujícím procesem je pak proces ošetření rizik, který zahrnuje výběr jedné nebo více možností pro změnu (modifikování) rizik a jejich zavedení s cílem eliminace rizik na přijatelnou úroveň.

C

4.1

Cílem této analýzy rizik je identifikovat a vyhodnotit rizika v oblasti fyzické ostrahy objektu IATCC, doporučit vhodné způsoby zvládání rizik a zpracovat návrh bezpečnostních opatření.

V

4.2

V souladu s výběrem metodologie byla zvolená kombinovaná metodika založená na principech a technikách procesu řízení rizik. Zvolená metodologie respektuje postupy a techniky vyplývající z ČSN EN 31010 Management rizik – Techniky posuzování rizik [18].

Metodika vychází ze základní definice rizika, kdy riziko je definováno jako bezrozměrná funkce pravděpodobnosti výskytu a následků události. Tato bezrozměrná funkce se rovněž uvádí jako:

𝑅 = 𝑓(𝑃; 𝑁) (1)

Kde písmeno R charakterizuje Rizikové číslo (rovněž úroveň rizika), P – pravděpodobnosti výskytu události/bezpečnostního incidentu a N charakterizuje následek dané události.

27

Uvedená riziková funkce charakterizuje rizikový profil, kdy hrozba má určité nebezpečné vlastnosti, které společně se zranitelností udávají pravděpodobnost výskytu bezpečnostních incidentů, respektive mimořádných událostí.

Obrázek číslo 2 Rizikový profil

Interakci pravděpodobnosti výskytu mimořádné události v kombinaci s následky na jednotlivých aktivech (na obrázku č. 1 jsou znázorněna základní aktiva z pohledu bezpečnosti) udává velikost neboli úroveň rizika.

Jednotlivé využité metody a techniky v rámci posouzení bezpečnostních rizik budou dále specifikovány v kapitole číslo 6 Posouzení rizik.

4.2.1 SWOT analýza

SWOT analýza [19] je využita k posouzení způsobu zajištění ostrahy vlastními zaměstnanci ŘLP, smluvní SBA a kombinovaným způsobem. Jednotlivé varianty byly analyzovány odpověďmi rozdělenými do skupin silnými (strengths) a slabými stránkami (weaknesses), a příležitostí (opportunities) a hrozbou (threats). Každé odpovědi byla přiřazena váha v rozsahu 0.0 až 1.0. Odpovědi skupin silných stránek a příležitostí byly ohodnoceny kladnými čísly v rozsahu 1 až 5 s krokem 1. Odpovědi skupin slabých stránek a hrozeb byly ohodnoceny zápornými čísly v rozsahu -1 až -5 s krokem -1.

Kvalitativní význam hodnot, použitých k ohodnocení odpovědí je uveden v tabulce číslo 1.

28 Parametry SWOT analýzy Tabulka číslo 1

Silné Stránky Význam stupnice Slabé stránky Význam stupnice

1 nejnižší spokojenost -1 nejnižší nespokojenost

2 menší spokojenost -2 menší nespokojenost

3 střední spokojenost -3 střední nespokojenost

4 vyšší spokojenost -4 vyšší nespokojenost

5 nejvyšší spokojenost -5 nejvyšší nespokojenost

Závěrečné vyhodnocení SWOT analýzy je provedeno součtem hodnot ze silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb.

K získání odpovědí na jednotlivé otázky byly provedeny SWOT analýzy s využitím programu EXCEL.

4.2.2 Ishikawův diagram

Ishikawův diagram [20], neboli diagram příčin a následků se využívá při analýze problémů nebo situace, kdy jsou zjišťovány příčiny (faktory/receptory), které buď negativně, nebo pozitivně ovlivňují sledovaný výsledek (následek/důsledek).

Pomocí této analytické metody je možné jednoduše strukturovat a identifikovat jednotlivé příčiny, které vyvolávají určitý problém. Na základě struktury příčin je možné analyzovat vzájemné souvislosti mezi nimi a vytvořit tak hierarchii kritických faktorů.

Diagram pracuje na principu kauzality – každý problém nebo porucha vzniká v důsledku své vlastní příčiny nebo kombinací několika příčin. [25]

4.2.3 FMEA

Pro verifikaci provedené analýzy bezpečnostních rizik je aplikována metoda FMEA - Failure Mode and Effects Analysis, vycházející z normy ČSN EN 60812 - Techniky analýzy bezporuchových systémů [21].

29

Každému z identifikovaných rizik je přiřazena výsledná míra rizika, charakterizována rizikovým číslem R, jež je funkcí součinu pravděpodobnosti výskytu rizika (P), závažnosti následků (N) a odhalitelnosti rizika (H):

R = P* N* H.

Výsledné hodnoty rizikových čísel R pro jednotlivá rizika jsou uvedeny v tabulce číslo 2. Každý z koeficientů P, N, H nabývá v této aplikaci metody FMEA celočíselných hodnot z intervalu <1;5>, jejich součin, tedy číslo R, pak nabývá celočíselných hodnot z intervalu <0;125>, který je dále rozdělen na 5 sub intervalů, zařazujících rizika do příslušných kategorií přijatelnosti.

Stanovená míra rizika je charakterizována rovněž barevnou škálou. Jednotlivé barevné škály charakterizují míru, respektive úroveň rizika pro daná aktiva. Zelená barva charakterizuje přijatelná rizika pro daná aktiva. Žlutá barva vymezuje podmínečně přijatelná rizika. Červená barva charakterizuje nepřijatelná rizika, která musí být prioritně ošetřena v rámci procesu ošetření rizik. Tabulka číslo 2 obsahuje přehled hodnotících kritérií využitých při hodnocení rizik metodou FMEA.

Hodnotící kritéria FMEA Tabulka číslo 2

R Míra rizika N Závažnost následků

0 - 3 Bezvýznamné riziko 1 Malý delikt

4 - 20 Akceptovatelné riziko 2 Střední delikt, větší škoda

21 - 50 Mírné riziko 3 Vyšší delikt, vyšší škoda

51 - 100 Nežádoucí riziko 4 Těžký delikt, vysoká škoda

101 - 125 Nepřijatelné riziko 5 Velmi vysoká škoda

P Pravděpodobnost rizika H Odhalitelnost rizika

1 Nepravděpodobná 1 Před výskytem

2 Nahodilá 2 V momentě výskytu

3 Pravděpodobná, reálná 3 V řádu několika minut

4 Velmi pravděpodobná 4 Do 1 dne

5 Trvalá 5 Více než 1 den

30

5 ZDROJE INFORMACÍ PRO POSOUZENÍ RIZIK

Primárním zdrojem informací pro vypracování analýzy rizik jsou situační plán areálu a objektu IATCC [23], podklady ŘLP a řízené pohovory se zaměstnanci.

Ze situačních plánů byly zejména čerpány podstatné informace o stavební dispozici, poloze vůči zastavěnému i nezastavěnému území a v neposlední řadě umístění důležitých stavebních a funkčních prvků budov, včetně systémů technické ochrany.

Tyto základní informace umožnily objektivně identifikovat významné zdroje rizika z pohledu fyzické ostrahy vyžadující následné provedení analýzy rizik. Jako základní kritéria pro určení rizikového čísla, respektive úrovně rizika jsou určeny pravděpodobnosti výskytu a následky na stanovených aktivech.

S

5.1

Pravděpodobnosti výskytu události je brána jako dvousložková funkce, která je charakterizována úrovní dané hrozby (H) a úrovní zranitelností skupiny aktiv (Z).

𝑃 = 𝑓(𝐻; 𝑍) (2)

Tato premisa vychází z rizikového profilu, kdy hrozba uplatní svůj nežádoucí potenciál v případě zranitelnosti aktiva, které je vůči hrozbě zranitelné. Úroveň hrozby je charakterizována v tabulce č. 3 semikvantitativním způsobem, kdy každé číselné hodnotě (charakterizuje úroveň hrozby) je přiřazen slovní popis a popis úrovně hrozby.

Charakteristika úrovně hrozby Tabulka číslo 3

Úroveň hrozby

Hodnota Popis úrovně hrozby Slovní popis

1 Velikost účinku hrozby je nepatrná, dopad hrozby na funkčnost

aktiva je marginální. velmi nízká

2 Velikost účinku hrozby je malá, dopad hrozby na funkčnost

aktiva není podstatný. nízká

3 Velikost účinku hrozby je významná, dopad hrozby na funkčnost

aktiva je závažný. střední

31

Úroveň hrozby

Hodnota Popis úrovně hrozby Slovní popis

4 Velikost účinku hrozby je velmi významná, dopad hrozby na

funkčnost aktiva může být destruktivní. vysoká

5 Velikost účinku hrozby je katastrofická, dopad hrozby na

funkčnost aktiva je fatální. velmi vysoká

Zranitelnost aktiva je charakterizována v tabulce č. 4 semikvantitativním způsobem, kdy každé číselné hodnotě (charakterizuje zranitelnost aktiva) je přiřazen slovní popis včetně popisu úrovně zranitelnosti.

Zranitelnost aktiva rovněž charakterizují bezpečnostní opatření, která jsou realizována v rámci ŘLP a rovněž je brán zřetel na znalost bezpečnostního systému vzhledem k již známým zranitelným místům a pokusu o překonání bezpečnostních opatření.

Charakteristika zranitelnosti aktiv Tabulka číslo 4

Zranitelnost aktiva (skupiny aktiv)

Hodnoty Popis zranitelnosti Slovní popis

1

Zranitelnost neexistuje nebo je zneužití zranitelnosti velice málo pravděpodobné. Existují velmi kvalitní bezpečnostní opatření, které jsou schopna včas detekovat možné slabiny nebo případné pokusy o překonání opatření.

velmi nízká

2

Zranitelnost je málo pravděpodobná až pravděpodobná. Existují kvalitní bezpečnostní opatření, jejichž účinnost je pravidelně kontrolována. Schopnost bezpečnostních opatření včas detekovat možné slabiny nebo případné pokusy o překonání opatření je omezena. Nejsou známé žádné úspěšné pokusy o překonání bezpečnostních opatření.

nízká

3

Zranitelnost je pravděpodobná. Bezpečnostní opatření existují, ale jejich účinnost nepokrývá všechny potřebné aspekty a/nebo nejsou pravidelně kontrolována. Jsou známé dílčí úspěšné pokusy o překonání bezpečnostních opatření.

střední

4

Zranitelnost je velice pravděpodobná. Bezpečnostní opatření téměř nejsou realizována, anebo je jejich účinnost omezena. Jsou známé pokusy o překonání bezpečnostních opatření.

vysoká

5

Zranitelnost je velmi pravděpodobná až po víceméně jisté zneužití.

Bezpečnostní opatření nejsou realizována anebo je jejich účinnost značně omezena. Neprobíhá kontrola účinnosti bezpečnostních opatření. Jsou známé úspěšné pokusy překonání bezpečnostních opatření.

velmi vysoká

32

Jelikož je pravděpodobnost určena jako funkce úrovně hrozby a zranitelnosti aktiv (skupiny aktiv) je zapotřebí transformovat hodnotu pravděpodobnosti vzhledem k intervalu hodnot, které nabývá. Uzavřený interval hodnot transformované pravděpodobnosti je

<1;25>. Pravděpodobnost výskytu je charakterizována v tabulce č. 5, kdy každé číselné hodnotě je přiřazen slovní popis včetně intervalu hodnot transformované funkce pravděpodobnosti.

Charakteristika pravděpodobnosti výskytu události Tabulka číslo 5

Pravděpodobnost

Hodnota Popis pravděpodobnosti Interval hodnoty

1 Nepravděpodobná <1;5)

2 Nahodilá <5;10)

3 Pravděpodobná, reálná <10;15)

4 Velmi pravděpodobná <15;20)

5 Téměř jistá <20;25>

S

5.2

Při stanovení kontextu kritérií rizik budou v rámci rizikového profilu hodnoceny následky, které hrozba způsobí při naplnění vzájemné interakce mezi hrozbou a aktivem (skupinou aktiv).

Pro posouzení následků u hrozby a aktiva je postačující naplnění jednoho kritéria následek. Kritérium následek je tvořeno subkritérií zdraví a život, majetek a informace, které jsou charakterizovány v tabulce č. 6.

33 Charakteristika kritéria následek Tabulka číslo 6

Následek

Hodnota Popis následků

Zdraví a život Hmotný majetek Informace

1 Bez následků na zdraví a životech.

Málo závažný delikt, jehož

stupeň společenské

nebezpečnosti je nepatrný.

Škoda na majetku nepřesahuje hodnotu 5.000 Kč.

Událost má malý dopad na integritu objektu, nejsou ohroženy zájmy společnosti, je tolerováno delší časové období pro nápravu.

2 Nepatrné následky na zdraví a životech

Středně závažný delikt, jehož

stupeň společenské

nebezpečnosti je vyšší než nepatrný. Škoda na majetku nepřesahuje hodnotu 50.000 Kč.

Událost má střední dopad na integritu objektu. Dlouhodobější dopad může vést k ohrožení zájmu společnosti.

3 Vážnější následky na zdraví a životech.

Vyšší delikt, jehož stupeň společenské nebezpečnosti je vysoký. Škoda na majetku nepřesahuje hodnotu 500.000 Kč.

Událost má vysoký dopad na integritu objektu. Dopad vede k poškození zájmů společnosti s nižším dopadem.

4 Vysoké následky na zdraví a životech.

Těžký delikt, jehož stupeň společenské nebezpečnosti je velmi vysoký. Rozsáhlá škoda na majetku nepřesahující však hodnotu 5.000.000 Kč.

Incident má těžký dopad na integritu objektu. Dopad vede k těžkému poškození zájmů společnosti.

5 Velmi vysoké následky na zdraví a životech.

Velmi těžký delikt, jehož stupeň společenské nebezpečnosti je kritický. Kritická škoda na majetku přesahující hodnotu 5.000.000 Kč.

Incident má velmi těžký dopad na integritu objektu. Dopad vede k velmi těžkému poškození zájmů společnosti.

34

Z

5.3

Stanovení míry respektive úrovně rizika probíhá na základě hodnoty rizika a komparace úrovní rizika s tabulkou č. 7. Tabulka č. 7 charakterizuje vypočtenou úroveň rizika a vymezení její přijatelnosti, podmínečné přijatelnosti a nepřijatelné úrovně rizika.

Přijatelnost rizik je vymezena intervalem hodnot, který charakterizuje úroveň rizika včetně barveného rozlišení, kdy červená barva charakterizuje nepřijatelná rizika, žlutá podmínečně přijatelná a zelená barva definuje přijatelná rizika pro ŘLP.

Míra (úroveň) rizika Tabulka číslo 7

Riziko

Hodnoty Míra (Úroveň) rizika Interval hodnot Barevné rozlišení a míra rizika

1 Velmi nízká <1;5) Přijatelné

2 Nízká <5;10)

Podmínečně přijatelné

3 Střední <10;15)

4 Vysoká <15;20)

Nepřijatelné

5 Velmi vysoká <20;25>

35

6 POSOUZENÍ RIZIK FYZICKÉ OSTRAHY

Jedním ze základních sub-procesů managementu rizik je stanovení kontextu, respektive vymezení parametrů pro řízení rizik. Součásti tohoto subprocesu je vymezení vnějšího a vnitřního kontextu, kritérií rizik a stanovení hranice objektů, které budou předmětem posouzení rizik. Během stanovení kontextu je nutné stanovit cíle posuzování rizik. Nedílnou součástí stanovení kontextu je rovněž vymezení předmětu sledování při řízení bezpečnostních rizik.

S

6.1

Zkoumaný systém je vymezen svou adresností a chráněnými aktivy, které se v daném objektu vyskytují. Charakteristika aktiv bude specifikována v subprocesu identifikace aktiv.

Zkoumaný systém fyzické ostrahy je charakterizován objektem IATCC, jehož specifikace z bezpečnostního hlediska je uvedena v následující kapitole.

C

6.2

ŘLP poskytuje letové provozní služby uživatelům vzdušného prostoru České republiky a letišť Praha-Ruzyně, Brno-Tuřany, Ostrava-Mošnov a Karlovy Vary-Olšoví Vrata. Letové provozní služby musí být poskytovány v souladu s platnými právními předpisy a mezinárodními standardy civilního letectví.

Při zpracování posouzení rizik byla zohledněna rovněž struktura kriminality v dané oblasti, ve které se vybraný objekt nachází. Tzv. mapa kriminality je vizualizována na obrázku číslo 3.

36

Obrázek číslo 3 Mapa kriminality v okolí objektu [24]

Na území obce Jeneč, které spadá do gesce obvodního oddělení Policie ČR v Hostivicích, se za sledované období posledních tří let vyskytuje vysoký index kriminality. Na obrázku č. 3 je zřetelné, že index kriminality je vysoký v souladu s příslušnou metodologií mapování kriminality, ale směrem od hlavního města Prahy klesá (viz sousední obvod Unhošť). V rámci porovnání indexu kriminality je obvod Hostivice na 147. místě v rámci celé ČR.

6.2.1 Účel objektu

Středisko ŘLP v Jenči bylo uvedené do provozu (z hlediska poskytování služeb) 17. února 2007 a jedná se o moderní objekt, při jehož výstavbě byly zohledňovány kritéria a požadavky na aplikaci bezpečnostních opatření ve vztahu k významu objektu.

Bezpečnostní systém fyzické ochrany objektu IATCC je budován primárně s cíli zajištění bezpečnosti osob, zejména řídících letového provozu, a fyzické ochrany systémů, které slouží k zajištění řízení letového provozu ve vzdušném prostoru ČR. Charakteristika

37

objektu ŘLP v Jenči z bezpečnostního hlediska je definovaná zejména následujícími hledisky:

 jedná se o jediné místo pro poskytování letových provozních služeb uživatelům vzdušného prostoru České republiky, přičemž z ekonomických důvodů není vybudované záložní pracoviště;

 bezpečnost poskytovaných letových provozních služeb je nejdůležitějším kritériem hodnocení výkonnosti ŘLP. V případě mimořádných událostí se závažným vlivem na poskytované služby lze oprávněně předpokládat značné důsledky této mimořádné události s dopady na zdraví a životy osob i s ekonomickými aspekty;

 celá činnost ŘLP je prioritně směřovaná k zajištění bezpečnosti poskytovaných letových provozních služeb a všechny technologické a bezpečnostní systémy k zajištění činnosti ATM systémů jsou instalovány v objektu IATCC v Jenči.

6.2.2 Specifikace objektu IATCC

Jedná se o uzavřený (oplocený) areál, který se nachází na okraji obce Jeneč, v blízkosti frekventovaných komunikací I/6 Praha – Karlovy Vary a III/201 směr Unhošť (viz obrázek číslo 4).

Obrázek číslo 4 Dislokace IATCC

38

V areálu ŘLP jsou některé prostory pronajímány smluvním partnerům za účelem poskytovaných služeb, např. gastro provoz. Další právnické subjekty, které nesouvisí s provozem IATCC, se v areálu nenachází.

Vzhledem k charakteru činností, které jsou v objektu IATCC provozovány, jsou písemně stanovena bezpečnostní pravidla, která specifikují jednotlivé bezpečnostní zóny včetně konkrétních bezpečnostních pravidel (např. pravidla pro vnášení předmětů, pravidla používání ID karet, pravidla pohybu návštěv atd.) pro každou níže uvedenou bezpečnostní zónu. Konkrétně jsou v objektu IATCC stanoveny tyto bezpečnostní zóny:

 Zóna 0 – zahrnuje areál IATCC – zahradní a parkovací plochy, vjezdovou a vstupní vrátnici, plášť budovy a vstup do haly administrativní budovy;

 Zóna 1 – zahrnuje administrativní objekt, stravovací a rehabilitační objekt, 1. PP administrativního objektu, vstupy a vjezdy pro zásobování a vjezd do garáží technologických vozidel a provozním objektu;

 Zóna 2 – zahrnuje převážnou část provozního objektu a části 1. PP pasáže, dále kolektory z energobloků a provoznímu objektu;

 Zóna 3 – zahrnuje sály CST, ATS, ITS a DBMS. Dále prostory AČR, zázemí sálu ATS s prostory pro odpočinek.

Jednotlivé zóny se liší nejen skupinou osob a zaměstnanců oprávněných ke vstupu do jednotlivé zóny, ale především charakterem kontroly, která je prováděna. Pro každou z uvedených bezpečnostních zón jsou ve Směrnici zpracovány komplexní pravidla přístupu. Součástí Směrnice je také přehledné grafické znázornění jednotlivých zón (viz kapitola 6.3.1, obrázek č. 5). Takto stanovené bezpečnostní zónování bylo schváleno generálním ředitelem ŘLP i zástupci zřizovatele v rámci výstavby objektu (schválená Bezpečnostní studie apod.)

V areálu objektu ŘLP v Jenči se nachází následující stavební objekty:

 objekt IATCC, který zahrnuje části:

o administrativní budova (zóna 1);

o pasáž (zóna 1);

o provozní blok (zóna 2);

o energobloky (2 objekty);

 vrátnice (vjezd do zóny 0);