Kontrola ve veřejné správě (Kontrolní činnost úřadů práce)

(1)

Bankovní institut vysoká škola Praha

Katedra práva a veřejné správy

Kontrola ve veřejné správě

(Kontrolní činnost úřadů práce) Bakalářská práce

Autor: Kateřina Masárová, DiS.

Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce: JUDr., PhDr. Ivo Svoboda, PhD.

Praha Duben 2011

(2)

Prohlášení:

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu.

Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

Ve Vyškově, dne 1.4.2011

Kateřina Masárová, DiS.

(3)

PODĚKOVÁNÍ

Můj vřelý dík patří paní Bc. Petře Durajové, do 31. 3. 2011 vedoucí oddělení aktivní politiky zaměstnanosti Úřadu práce ve Vyškově, od 1 .4. 2011 ředitelce Kontaktního pracoviště Úřadu práce České republiky ve Slavkově u Brna za její pomoc při zpracování mé bakalářské práce.

Bez jejích cenných rad, zkušeností i nejnovějších informací ze sledované oblasti, by moje bakalářská práce nemohla splnit svůj cíl.

Touto cestou děkuji i vedoucímu mé bakalářské práce JUDr., PhDr. Ivu Svobodovi, PhD. za jeho rady i hodnotné připomínky při zpracování mé práce.

(4)

Anotace

Ve své bakalářské práci jsem se zabývala kontrolní činností úřadů práce. Nejprve jsem vymezila kontrolní činnost a předmět kontrol, dále jsem zařadila stručný přehled kontrolní činnosti v minulých letech. Následující kapitoly se věnují aktuálnímu trendu v oblasti kontrol – nelegální práci. Zde jsem zhodnotila situaci, nastínila důvody i dopady nelegálního zaměstnávání a pokusila se vyčíslit finanční úniky, které jsou spojeny s tímto jevem. V závěru jsem zhodnotila kontrolní činnost i oblast nelegálního zaměstnávání a pokusila se navrhnout další moţná řešení, která by vedla ke zefektivnění kontrolní činnosti a eliminovaní rozsahu nelegální práce. Moje práce vydává ucelený přehled o současném stavu kontrolní činnosti úřadů práce na území České republiky.

Annotation

In my Bachelor Thesis I looked at control activities of Labour Offices. First I defined control, and object controls. I also included a brief overview of control activities in recent years. The following chapters deal with the current trend in control - illegal employment. I assessed the situation, outlining the reasons and consequences of illegal employment and attempted to quantify the financial losses associated with this phenomenon. In conclusion, I assessed the control activities and the illegal employment and tried to suggest other possible solutions that would lead to more effective enforcement and eliminating the extent of illegal employment.

My work gives an overview of current status of control operations Labour Offices in the Czech Republic.

(5)

OBSAH

1 ÚVOD ... 6

2 VYMEZENÍ KONTROLNÍ ČINNOSTI ÚŘADŮ PRÁCE ... 9

2.1 Práva a povinnosti kontrolních pracovníků a kontrolovaných osob ... 11

2.1.1 Oprávnění kontrolních pracovníků ... 11

Kontrolní pracovníci jsou při provádění kontrol oprávněni: ... 11

2.1.2 Povinnosti kontrolních pracovníků ... 12

2.2 Fáze kontrolní činnosti ... 12

3 PŘEHLED KONTROLNÍ ČINNOSTI V LETECH 2000 – 2009 NA ÚŘADU PRÁCE VE VYŠKOVĚ ... 14

3.1 Rok 2000 ... 14

3.2 Rok 2001 ... 14

3.3 Rok 2002 ... 14

3.4 Rok 2003 ... 15

3.5 Rok 2004 ... 16

3.6 Rok 2005 ... 17

3.7 Rok 2006 ... 18

3.8 Rok 2007 ... 19

3.8.1 Kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti ... 19

3.8.2 Kontrolní činnost na úseku státní sociální podpory ... 19

3.9 Rok 2008 ... 20

3.10 Rok 2009 ... 21

3.11 Rok 2010 ... 23

4 KONTROLA NELEGÁLNÍHO ZAMĚSTNÁVÁNÍ ... 25

4.1 Průběh kontrol ... 26

4.2 Postup kontrolních orgánů při kontrolách ... 27

(6)

4.3 Nejčastější zjištěné nedostatky ... 28

4.4 Výsledky kontrolní činnosti v jednotlivých okresech ... 29

4.4.1 Úřad práce v Opavě ... 29

4.4.2 Úřad práce v Příbrami ... 30

4.4.3 Úřad práce v Ostravě ... 30

4.4.4 Úřad práce v Semilech ... 30

4.5 Nejčastější důvody nelegální práce ... 31

4.6 Sankce za nelegální práci ... 31

4.7 Opatření do budoucna ... 32

4.8 Dopady nelegální práce na zaměstnance ... 32

4.9 Nelegální práce cizinců ... 33

4.9.1 Sankce za umoţnění výkonu nelegální práce cizincům (ze třetích zemí) ... 34

5 CENA NELEGÁLNÍ PRÁCE ... 35

6 ZÁVĚRY Z KONTROLNÍ ČINNOSTI ... 37

6.1 Oblast samotné kontrolní činnosti ... 37

6.2 Oblast nelegálního zaměstnávání ... 39

7 ZÁVĚR ... 42

(7)

6

1 ÚVOD

Téma kontrolní činnost úřadů práce jsem si vybrala, protoţe je mi tato problematika velice blízká. S tématem zaměstnanosti a úřady práce jsem se poprvé setkala na vyšší odborné škole, kde mě toto téma natolik zaujalo, ţe jsem se mu věnovala ve své absolventské práci (přesný název byl: Úřad práce – organizace, postavení, působnost), která byla velice kladně hodnocena.

Po ukončení studia jsem měla moţnost získat devítiměsíční praxi na Úřadu práce ve Vyškově, kde jsem se dané problematice ještě více přiblíţila a měla jsem moţnost ověřit si v praxi, ţe moje přesvědčení o uţitečnosti této instituce je zcela oprávněné.

V okamţiku, kdy jsem si měla zvolit téma bakalářské práce a měla jsem moţnost věnovat se úřadům práce, byla moje volba jasná. Ve své práci se zaměřuji na kontrolní činnost úřadů práce a tím vlastně navazuji na svou absolventskou práci.

Přesto, ţe oblast kontrol je na úřadech práce poměrně široká a věnuje se jí velký počet pracovníků, nenašla jsem jediný ucelený dokument či publikaci, který by vypovídal o kontrolní činnosti úřadů práce.

Mnoho studentů se ve svých pracích zabývalo tématem zaměstnanosti, popřípadě nezaměstnanosti, častým námětem je aktivní politika zaměstnanosti, ale dosud jsem se nesetkala s tím, ţe by se někdo zabýval kontrolní činností úřadů práce. Důleţitost a význam kontrolní činnosti je nesporný a proto věřím, ţe i tato oblast si zaslouţí, aby se jí někdo věnoval.

Přínos kontrolní činnosti nespočívá jen v samotném procesu kontroly, uloţení pokuty a narovnání vztahů v oblasti zaměstnanosti, nebo v její preventivní funkci, ale především v závěrech kontrolní činnosti a v opatřeních, které můţeme vyvozovat ze zjištěných závěrů.

Při samotných kontrolách můţeme postihnout jen zlomek adresátů politiky zaměstnanosti a uloţená nápravná opatření mají vliv v nejlepším případě na zkontrolované subjekty,

(8)

7

maximálně pokud byl případ medializován, tak můţou mít provedené kontroly a hlavně uloţené sankce dopad i na subjekty, které se o těchto případech dozvěděly. Avšak z celorepublikového hlediska nejsou tyto dopady kontrol relevantní.

Dle mého názoru jsou mnohem důleţitější závěry, které můţeme vyvozovat z jednotlivých kontrolních zjištění, avšak největší význam přikládám opatřením, které je moţné vypracovat na základě kontrolních závěrů a já tato opatření povaţuji za nedílnou součást kontrolní činnosti, protoţe právě v nich spatřuji ten největší přínos kontrolní činnosti.

Tato opatření mohou být zapracována do zákonů, mohou mít podobu různých strategií, mohou být i součástí programů politických stran a tím pádem mít dopad na celou Českou republiku a tím působit na maximální počet subjektů.

Prostřednictvím těchto opatření je moţné ovlivnit budoucí vývoj v oblasti zaměstnanosti v celém státě a efektivnost těchto opatření závisí ve velké míře právě na kvalitě provedené kontrolní činnosti a na věrohodnosti vyvozených závěrů.

Význam kontrolní činnosti si uvědomuje i současný ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, který si jako jeden ze svých hlavních cílů stanovil boj s nelegálním zaměstnáváním a jako svou hlavní zbraň si vybral právě kontrolní činnost.

Právě z tohoto důvodu jsem se rozhodla věnovat značnou část své bakalářské práce kontrolní činnosti na úseku nelegálního zaměstnávání, a aby bylo moţné docenit význam kontrolní činnosti v této oblasti, musela jsem objasnit také celospolečenskou nebezpečnost nelegální práce.

Cílem mé práce je zjistit, jak je kontrolní činnost prováděna, co bylo v minulosti předmětem kontrol, a největší část mé práce bych chtěla věnovat kontrole nelegálního zaměstnávání, protoţe na tuto oblast je v současnosti kladen největší důraz. Na základě získaných informací bych se chtěla pokusit zhodnotit stávající situaci pokusit se navrhnout nějaké opatření, které by bylo moţné přijmout na základě aktuálních výsledků kontrolní činnosti.

(9)

8

Moje bakalářská práce by měla umoţnit čtenáři vytvořit si ucelený přehled o současném stavu kontrolní činnosti prováděné úřady práce (od 1. 4. 2011 Úřadem práce České republiky) na území České republiky.

(10)

9

2 VYMEZENÍ KONTROLNÍ ČINNOSTI ÚŘADŮ PRÁCE

Kontrolní činností pověřuje úřady práce zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Tento zákon také stanovuje jednotlivé kontrolované oblasti.

Na základě zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti jsou úřady práce pověřeny kontrolovat:

 dodrţování pracovněprávních předpisů (pro účely tohoto zákona se za pracovněprávní předpisy povaţují právní předpisy o zaměstnanosti a právní předpisy o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele),

 výši průměrného měsíčního výdělku, a to v rozsahu potřebném pro stanovení výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci,

 zaměstnávání cizinců - zda cizinec vykonává práci pro fyzickou nebo právnickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy a zda ji vykonává v souladu s vydaným povolením k zaměstnání nebo zelenou kartou,

 rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatnění práva na zaměstnání,

 hlášení volných pracovních míst,

 činnost agentur práce,

 zaměstnávání OZP a plnění povinného podílu,

 informační povinnost zaměstnavatelů o zaměstnávání občanů z Evropské unie,

 výpočet výše průměrného měsíčního výdělku pro účely výpočtu podpory v nezaměstnanosti,

 provedení vyšetření lékařem na ţádost úřadu práce do 15 dní.

Dle zákona č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti kontrolují úřady práce insolvenci zaměstnavatelů.

Pro kontrolu dodrţování podmínek čerpání prostředků ze státního rozpočtu podle tohoto zákona a pro uplatňování sankcí při porušení rozpočtové kázně platí zvláštní právní předpisy (zákon č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole). Kontrolní činnost je prováděna na základě pověření ředitele úřadu práce v těchto oblastech:

 dohody na veřejně prospěšné práce;

(11)

10

 dohody na společensky účelná pracovní místa;

 dohody uzavřené s uchazečem o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti;

 kontrola §78 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti - příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením.

Kontrolní činnost odboru státní sociální podpory úřadu práce se provádí na základě §65 zákona 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů:

 kontrola plnění podmínky nezaopatřenosti u dětí po skončení povinné školní docházky do 18. roku věku, vedených jako uchazeči o zaměstnání bez nároku na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,

 plnění podmínek pro přiznání příspěvku na bydlení,

 kontrola souladu mezi daňovým přiznáním, prohlášením o čtvrtletních příjmech a evidencí osob SVČ,

 kontrola, zda dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek nenavštěvuje mateřskou školu v rozsahu větším, neţ připouští zákon,

 plnění podmínky nezaopatřenosti u studentů vysokých a středních škol,

 kontrola přiznávání příjmů odměn členů obecního zastupitelstva,

 kontrola přiznávání vrácené částky jako přeplatku na nákladech na bydlení.

Výše uvedenou kontrolní činnost do 31. 3. 2011 vykonávaly tzv. „okresní“ úřady práce, kterých bylo do tohoto data v České republice 78. Od 1. 4. 2011 nabyl účinnost nový zákon č. 73/2011 Sb. o Úřadu práce České republiky, který zřizuje Úřad práce České republiky a zároveň zrušuje původní Úřady práce, které byly zřízeny podle zákona č. 435/2004 Sb.

o zaměstnanosti.

Tímto zákonem jsou převedeny veškeré úkoly a pravomoci v oblasti kontrol na úseku zaměstnanosti z původních úřadů práce na Úřad práce České republiky. Organizačně se nový Úřad práce České republiky člení na generální ředitelství a krajské pobočky, které se dále dělí na kontaktní pracoviště. Kontrolní činnost bude provádět 14 krajských poboček a v rámci těchto poboček to bude oddělení kontrolně právní, konkrétně referát kontroly.

(12)

11

Referát kontroly má za úkol plánovat kontrolní činnost, vézt evidenci všech kontrolních úkolů, provádět kontroly, ale také kontrolovat plnění opatření, která byla přijata k odstranění zjištěných nedostatků, vyvozovat a ukládat sankce, vypracovávat zprávy o kontrolní činnosti, archivovat podklady k provedeným akcím. Při své činnosti má za úkol úzce spolupracovat s finančními úřady, ţivnostenskými úřady, Policií České republiky a dalšími orgány státní správy.

Podle dalších zamýšlených změn, které zveřejnil ministr práce a sociálních věcí je toto uspořádání kontrolní činnosti na úseku zaměstnanosti pouze dočasné řešení, protoţe Jaromír Drábek plánuje od roku 2012 převézt veškerou kontrolní činnost pod oblastní inspektoráty práce.

2.1 Práva a povinnosti kontrolních pracovníků a kontrolovaných osob

Samotný postup při provádění kontrol podle zákona o zaměstnanosti se řídí zákonem č. 552/1991 Sb. o státní kontrole.

2.1.1 Oprávnění kontrolních pracovníků

Kontrolní pracovníci jsou při provádění kontrol oprávněni:

 vstupovat do objektů, zařízení a provozů, na pozemky a do jiných prostor kontrolovaných osob, pokud souvisí s předmětem kontroly;

 poţadovat na kontrolovaných osobách, aby ve stanovených lhůtách předloţily originální doklady a další písemnosti, záznamy dat na paměťových médiích prostředků výpočetní techniky, jejich výpisy a zdrojové kódy programů;

 seznamovat se s utajovanými informacemi, pokud se kontrolní pracovníci prokáţou osvědčením pro příslušný stupeň utajení těchto informací;

 poţadovat na kontrolovaných osobách poskytnutí pravdivých a úplných informací o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech;

 zajišťovat v odůvodněných případech doklady; jejich převzetí musí kontrolované osobě písemně potvrdit a ponechat jí kopie převzatých dokladů;

(13)

12

 poţadovat, aby kontrolované osoby podaly ve stanovené lhůtě písemnou zprávu o odstranění zjištěných nedostatků;

 v případech stanovených tímto zákonem ukládat pořádkové pokuty;

 pouţívat telekomunikační zařízení kontrolovaných osob v případech, kdy je jejich pouţití nezbytné pro zabezpečení kontroly.

2.1.2 Povinnosti kontrolních pracovníků

Kontrolní pracovníci jsou povinni:

 prokazovat se doklady (sluţebním průkazem);

 šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob;

 předat neprodleně převzaté doklady kontrolované osobě, pominou-li důvody jejich převzetí;

 zajistit řádnou ochranu odebraných originálních dokladů proti jejich ztrátě, zničení, poškození nebo zneuţití;

 pořizovat o výsledcích kontroly protokol,

 zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu kontroly a nezneuţít znalosti těchto skutečností.

2.2 Fáze kontrolní činnosti

a) sestavení plánu kontrol - plán kontrolní činnosti na úřadech práce sestavuje oddělení kontrolní a právní čtvrtletně a předkládá ho ke schválení řediteli úřadu práce,

b) schválení kontroly – kontrolní pracovník předloţí zamýšlenou kontrolu, která koresponduje s plánem kontrol, svému nadřízenému,

c) příprava kontroly – v tomto kroku se přesně stanovuje subjekt kontroly, stanovuje se místo kontroly, předmět kontroly a kontrolované období,

d) zahájení kontroly – oznámení o zahájení kontroly se zasílá kontrolovanému subjektu a obsahuje například seznam vyţadovaných podkladů, místo a čas kontroly,

e) provedení kontroly (šetření na místě, vyţádání dokumentů a podkladů),

f) vyhotovení protokolu – protokol musí mít stanovené náleţitosti, jsou tam uvedeny údaje o průběhu kontroly, o zjištěných skutečnostech, ukládá nápravná opatření nebo sankce – vzor kontrolního protokolu je přílohou mojí práce,

g) seznámení s protokolem, podpis protokolu,

(14)

13

h) podání námitek proti protokolu – v případě, ţe kontrolovaný subjekt nesouhlasí s výsledky kontroly, můţe podat námitky,

i) vyjádření k námitkám – úřad práce můţe k podaným námitkám přihlédnout, nebo je zamítnout,

j) uloţení sankce, k) ukončení kontroly,

l) uzavření kontrolního spisu – vyhotoví se seznam dokumentů, které jsou součástí spisu, je jim přidělen čárový kód a připraví se k digitalizaci.

(15)

14

3 PŘEHLED KONTROLNÍ ČINNOSTI V LETECH 2000 – 2009 NA ÚŘADU PRÁCE VE VYŠKOVĚ

V České republice bylo do 31. 3. 2011 celkem 78 úřadů práce, jejichţ činnost byla koordinovaná Ministerstvem práce a sociálních věcí a dá se usuzovat, ţe kontrolní činnost probíhala i na zbývajících 77 úřadech práce velice podobně.

3.1 Rok 2000

Bylo provedeno celkem 208 kontrol a šetření v oblasti pracovněprávních vztahů u zaměstnavatelských subjektů. Z toho 112 kontrolních šetření bylo realizováno na základě písemných podnětů a stíţnosti občanů týkajících se nedostatků a porušování ustanovení právních norem v oblasti pracovního práva.

Písemné stíţnosti občanů upozorňovaly zejména na to, ţe někteří uchazeči o zaměstnání, kteří jsou evidováni na úřadu práce pracují, a současně také pobírali hmotné zabezpečení nebo sociální dávky, další stíţnosti se týkaly chybného výpočtu průměrného výdělku, nevyplacení mzdy za odvedenou práci, dále na porušení paragrafů zákoníku práce týkajících se přesčasové práce, nevydání potvrzení o zaměstnání a dále stíţnosti na zaměstnavatele, kteří odmítli vyplatit potvrzení uvolňující organizace (při ukončení zaměstnání, za účelem výpočtu podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikace).

3.2 Rok 2001

Údaje nejsou k dispozici

3.3 Rok 2002

V tomto roce bylo provedeno celkem 148 kontrol, z toho 25 bylo následných. Ve 35 případech bylo navrţeno nápravné opatření

Oblast kontrolní činnosti:

 právní předpisy o zaměstnanosti – 33 kontrol,

(16)

15

 zákoník práce a mzdy – 115 kontrol,

 kolektivní vyjednávání - 1 kontrola,

 platební neschopnost zaměstnavatele- 2 kontroly.

U zaměstnavatelských subjektů, kterým byla uloţena nápravná opatření, byly zjištěny především tyto nedostatky:

 § 32, odst. 3 zákoníku práce – informace zaměstnavatele,

 vyplacení niţších mezd neţ minimální mzdové tarify,

 chyběly písemné souhlasy s vysláním na pracovní cestu.

Během roku 2002 přišlo na Úřad práce ve Vyškově 124 písemných podnětů na zaměstnavatelské subjekty i uchazeče o zaměstnání. 34 písemných podnětů bylo postoupeno místně příslušným úřadům práce.

Tyto písemné stíţnosti občanů se týkaly:

 Porušení §111 zákoníku práce – nevyplacení mzdy za odvedenou práci,

 porušení §60 odst. 2 zákoníku práce – nevydání potvrzení o zaměstnání,

 zaměstnavatel odmítal vyplnit potvrzení uvolňující organizace,

 chybný výpočet průměrného výdělku,

 uchazeči o zaměstnání vedení na úřadu práce pracují.

V tomto roce bylo také provedeno 9 kontrol u zaměstnavatelů zaměřených na zaměstnávání cizích státních příslušníků a 4 kontroly zaměřené na zaměstnávání Slováků.

Pokuty byly uloţeny třem kontrolovaným subjektům, celková výše uloţených pokut byla 15 000 Kč.

3.4 Rok 2003

V tomto roce bylo provedeno 103 kontrol, z toho 15 následných a ve 32 případech byla uloţena nápravná opatření.

(17)

16

V roce 2003 bylo podáno 120 písemných podnětů na zaměstnavatelské subjekty a uchazeče o zaměstnání, z toho 26 bylo postoupeno místně příslušným úřadům práce.

Písemné stíţnosti občanů upozorňovaly na:

 nevyplacení mzdy za odvedenou práci,

 nedodrţování minimálních mzdových tarifů,

 nevyplácení příplatků za práci v noci nebo přesčasovou práci,

 nevydání potvrzení o zaměstnání,

 zaměstnavatele, kteří odmítali vyplnit potvrzení uvolňující organizace,

 chybné výpočty průměrného výdělku,

 oproti minulému roku narostl počet stíţností na uchazeče o zaměstnání vedené úřadem práce, kteří pracují

V tomto roce bylo provedeno 22 kontrol zaměřených na zaměstnávání cizích státních příslušníků.

Byly uloţeny 3 pokuty v celkové výši 68 000 Kč.

3.5 Rok 2004

V roce 2004 bylo provedeno 115 kontrol, z toho 3 byly následné a 31 následných finančních kontrol. Při následných finančních kontrolách bylo ve dvou případech zjištěno porušení dohody uzavřené s úřadem práce.

Při kontrolách pracovněprávní vztahů jsou porušovány nejčastěji:

 náleţitosti pracovní smlouvy,

 povinnost zaměstnavatel písemně informovat zaměstnance o právech a povinnostech vyplývajících z pracovní smlouvy, pokud tyto informace nejsou součástí pracovní smlouvy byly chybně sjednávány změny pracovních podmínek,

 chybné vedení evidence pracovní doby,

 nebyla vyplácena stejná mzda za stejnou práci a za práci stejné hodnoty,

 mzda a náhradní volno za práci přesčas (chybné odměňování za práci přesčas), za svátek,

(18)

17

 nebyly dodrţovány minimální mzdové tarify

V této oblasti bylo uloţeno 55 nápravných opatření, nedostatky byly odstraněny ve stanovené lhůtě.

V roce 2004 bylo podáno 105 podnětů ke kontrole za zaměstnavatelské subjekty a uchazeče o zaměstnání. 19 podnětů bylo postoupeno místně příslušným úřadům práce.

Písemné podněty občanů se týkaly převáţně nevyplacení mzdy za odvedenou práci a nedodrţování minimálních mzdových tarifů, dále nevydání potvrzení o zaměstnání, chybně vypočítané průměrné výdělky a insolvence zaměstnavatele.

U osmi zaměstnavatelů byly provedeny kontroly na zaměstnávání cizích státních příslušníků.

Při těchto kontrolách nebyly nalezeny ţádné nedostatky.

V tomto roce byla uloţena pokuta ve výši 40 000 Kč.

3.6 Rok 2005

V tomto roce bylo provedeno 183 kontrol, z toho 58 bylo následných finančních kontrol a ve 4 případech bylo zjištěno porušení dohody uzavřené s úřadem práce.

Při kontrolách pracovněprávních vztahů, byla zjištěna porušování těchto ustanovení:

 povinnost zaměstnavatel písemně informovat zaměstnance o právech a povinnostech vyplývajících z pracovní smlouvy, pokud tyto informace nejsou součástí pracovní smlouvy,

 chybně sjednávané změny pracovních podmínek,

 odstupné,

 porušování některých ustanovení zákoníku práce o dovolené na zotavenou,

 chyby při výpočtu mzdy a odměny za pracovní pohotovost,

 splatnost mzdy,

 porušování minimálních mzdových tarifů.

(19)

18

Na základě těchto kontrol bylo uloţeno 23 nápravných opatření, které byly provedeny ve stanovené lhůtě.

V roce 2005 bylo přijato 60 podnětů ke kontrole na zaměstnavatelské subjekty a uchazeče o zaměstnání. 28 podnětů bylo postoupeno příslušným úřadům.

Tyto podněty se týkaly především:

 nevplacení mzdy za odvedenou práci,

 nedodrţování minimálních mzdových tarifů,

 nevydání potvrzení o zaměstnání,

 nedodrţení výplatního termínu,

 nelegální práce uchazečů o zaměstnání.

U 13 zaměstnavatelů byly provedeny kontroly na zaměstnávání cizích státních příslušníků. Při kontrolách byli zjištěni 2 cizinci, kteří pracovali bez povolení od úřadů práce. Cizinci byli vyhoštěni cizineckou policií.

V tomto roce nebyly uloţeny ţádné pokuty.

3.7 Rok 2006

V tomto roce bylo provedeno celkem 164 kontrol, z toho 55 bylo následných finančních kontrol a v 17 případech bylo kontrolováno čerpání příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením.

Při následných finančních kontrolách bylo zjištěno ve 2 případech porušení dohody uzavřené uchazečem o zaměstnání s Úřadem práce ve Vyškově.

U 4 zaměstnavatelů bylo kontrolováno zaměstnávání cizích státních příslušníků. Při těchto kontrolách nebylo zjištěno porušení zákona o zaměstnanosti.

V jednom případě bylo zjištěno neoprávněné zprostředkování pracovních příleţitostí do zahraničí. Toto porušení zákona bylo řešeno ve správním řízení.

(20)

19

3.8 Rok 2007

3.8.1 Kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti

V roce 2007 bylo provedeno celkem 146 kontrol, z toho bylo 58 následných finančních kontrol, 23 kontrol bylo zaměřeno na čerpání příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením, 53 kontrol na plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením, 10 kontrol zaměstnávání cizích státních příslušníků, 1 kontrola dodrţování zákona o insolvenci, 1 kontrola výkonu nelegální práce.

Následné finanční kontroly se týkaly dohod uzavřených na veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa a dohody uzavřené s uchazečem o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Při těchto kontrolách bylo zjištěno pouze jedno porušení dohody.

Při kontrolování plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením byly zjištěny 2 nedoplatky do státního rozpočtu.

Při 10 kontrolách zaměřených na zaměstnávání cizích státních příslušníků bylo zjištěno 5 případů nelegálního zaměstnávání.

V roce 2007 byly uloţeny 3 pokuty v celkové výši 110 000 Kč.

3.8.2 Kontrolní činnost na úseku státní sociální podpory

Kontrolní činnost se na tomto úseku prováděla v následujících oblastech:

 správnost potvrzování příjmů – bylo zkontrolováno 9 organizací a nesoulad s potvrzením pro odbor státní sociální podpory a mzdových listů byl zjištěn ve 23 případech,

 kontrola, zda dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek nenavštěvuje mateřskou školu ve větším rozsahu neţ povoluje zákon – kontrola byla provedena ve dvou mateřských školách a v jednom případě bylo zjištěno porušení zákona,

(21)

20

 kontrola plnění podmínek pro přiznání příspěvku na bydlení – v součinnosti s 12 obecními úřady okresu Vyškov byl kontrolován okruh společně posuzovaných osob pro potřebu tohoto příspěvku a v 9 případech byly zjištěny nesrovnalosti,

 plnění podmínky nezaopatřenosti studentů vysokých a středních škol – kontroly byly provedeny u 15 vybraných škol a nesplnění oznamovací povinnosti o ukončení studia bylo zjištěno v 25 případech,

 kontrola souladu mezi prohlášením o čtvrtletních příjmech, daňovým přiznáním a evidencí osob samostatně výdělečně činných – nesrovnalosti byly zjištěny ve 4 případech,

 přezkoumání nároku na dávku nebo její výše u 5 příjemců dávek státní sociální podpory – nesplněním ohlašovací povinnosti byl ve 2 případech porušen zákon.

3.9 Rok 2008

V roce 2008 bylo provedeno celkem 142 kontrol dle ředitelem úřadu práce schváleného plánu. 58 kontrol bylo následných finančních, 29 kontrol se týkalo přispívání na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením, 48 kontrol bylo zaměřeno na plnění zaměstnávání povinného podílu osob se zdravotním postiţením, ve 3 případech bylo kontrolování zaměstnávání cizinců, stejný počet kontrol se týkalo agentur práce a pouze jedna kontrola byla zaměřena na kontrolu nelegálního zaměstnávání.

Následné finanční kontroly se týkaly dohod uzavřených na veřejně prospěšné práce, dohod na zřízení společensky účelných pracovních míst a dohod uzavřených s uchazeči o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Porušení dohod bylo zjištěno jen ve 3 případech.

Při kontrolách plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením byly ve 4 případech zjištěny nedoplatky do státního rozpočtu a v několika případech byla porušena povinnost písemně ohlásit plnění povinného podílu.

(22)

21

Při kontrolách zaměřených na zaměstnávání cizích státních příslušníků nebyly zjištěny ţádné nedostatky.

Pokuty v roce 2008 nebyly uloţeny.

Kontrolní činnost na úseku státní sociální podpory byla prováděna v těchto oblastech:

 správnost potvrzovaných příjmů (kontrola provedena v 6 organizacích),

 kontrola, zda dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek nenavštěvuje mateřskou školu v rozsahu větším, neţ povoluje zákon (kontrola v jedné mateřské škole),

 plnění podmínek nároku příspěvku na bydlení (kontroly provedeny v celkem 5 obcích),

 plnění podmínky nezaopatřenosti u studentů vysokých a středních škol pobírajících příspěvek na dítě (zkontrolování studenti 10 vybraných škol),

 kontrola plnění podmínky nezaopatřenosti u dětí po skončení povinné školní docházky do 18. roku věku, vedených jako uchazeči o zaměstnání bez nároku na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci (6 kontrol),

 kontrola souladu mezi daňovým přiznáním, prohlášením o čtvrtletních příjmech a evidencí osob samostatně výdělečně činných (1 kontrola).

Při kontrolách na úseku státní sociální podpory bylo zjištěno celkem 35 různě závaţných nedostatků.

3.10 Rok 2009

V tomto roce bylo dle plánu kontrol schváleným ředitelem úřadu práce ve Vyškově provedeno 169 kontrol, z toho bylo 59 následných finančních kontrol, 32 kontrol se týkalo přispívání na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením, 62 kontrol na plnění povinného podílu, 2 kontroly na zaměstnávání cizích stáních příslušníku ze třetích zemí a 14 ostatních kontrol.

(23)

22

Následné finanční kontroly byly zaměřeny na plnění dohod na veřejně prospěšné práce, na společensky účelná pracovní místa a dohody uzavřené s uchazeči o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti a jedna kontrola se týkala chráněné dílny.

V roce 2009 bylo zjištěno 26 nedostatků a porušení kontrolovaných dohod a právních předpisů, ale pouze v jednom případě byla uloţena pokuta ve výši 10 000 Kč.

 správnost potvrzovaných příjmů (kontrola provedena u 18 organizací a celkem u 238 zaměstnanců),

 kontrola, zda dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek nenavštěvuje mateřskou školu v rozsahu větším, neţ připouští zákon (ve čtyřech mateřských školách),

 plnění podmínek nároku příspěvku na bydlení (kontrola provedena v součinnosti se čtyřmi obecními úřady),

 plnění podmínky nezaopatřenosti u studentů vysokých a středních škol pobírajících příspěvek na dítě (zkontrolováni studenti 12 škol),

 kontrola plnění podmínky nezaopatřenosti u dětí po skončení povinné školní docházky do 18. roku věku, vedených jako uchazeči o zaměstnání bez nároku na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci (bylo provedeno 5 kontrol),

 kontrola souladu mezi daňovým přiznáním, prohlášením o čtvrtletních příjmech a evidencí osob samostatně výdělečně činných (1 kontrola),

 přezkoumání nároku na dávku (2 kontroly).

K porušení povinností došlo v 89 případech.

(24)

23

3.11 Rok 2010

V loňském roce bylo provedeno celkem 208 kontrol dle plánu kontrol, který schválil ředitel úřadu práce. Z celkového počtu kontrol bylo 82 následných finančních kontrol (dohod uzavřených oddělením aktivní politiky zaměstnanosti – 40 dohod na veřejně prospěšné práce, 11 dohod na zřízení společensky účelných pracovních míst a 31 dohod uzavíraných s uchazeči o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti), celkem 66 kontrol zaměřených na § 78 zákona 435/2004 Sb. – zaměstnávání osob se zdravotním postiţením, 17 kontrol na plnění povinného podílu, 32 kontrol nelegálního zaměstnávání a 1 kontrola agentury práce.

Při následných finančních kontrolách nebylo zjištěno ţádné porušení uzavřených dohod.

Ţádné porušení právních předpisů nebylo nalezeno ani při kontrolách zaměstnávání osob se zdravotním postiţením.

Z celkového počtu 32 kontrol zaměřených na nelegální zaměstnávání bylo 12 zacíleno na zaměstnávání cizinců ze třetích zemí. Porušení zákona bylo odhaleno ve 3 případech.

V roce 2010 bylo ve správních řízeních uloţeno celkem 40 pokut.

 správnost potvrzovaných příjmů (kontrola provedena u zaměstnanců 7 organizací),

 kontrola, zda dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek nenavštěvuje mateřskou školu v rozsahu větším, neţ připouští zákon (ve 3 mateřských školách),

 plnění podmínky nezaopatřenosti u studentů středních škol pobírajících příspěvek na dítě (zkontrolováni studenti 8 škol),

(25)

24

 kontrola plnění podmínky nezaopatřenosti u dětí po skončení povinné školní docházky do 18. roku věku, vedených jako uchazeči o zaměstnání bez nároku na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci (bylo provedeno 5 kontrol),

 kontrola přiznání příjmu přijatého za výkon funkce v obecním zastupitelstvu do příjmu rozhodného pro přiznání dávek státní sociální podpory.

K porušení povinností došlo v 89 případech

(26)

25

4 KONTROLA NELEGÁLNÍHO ZAMĚSTNÁVÁNÍ

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, který byl jmenován do funkce v roce 2010 se rozhodl bojovat proti nelegální práci, protoţe v ní vidí problém s vysokou společenskou nebezpečností, který nesmí být přehlíţen ani tolerován a to zejména proto, ţe stát touto cestou přichází o velký objem prostředků do státního rozpočtu, zejména daňové úniky důchodového a zdravotního systému.

Definice nelegální práce (pro účely zákona o zaměstnanosti):

a) pokud fyzická osoba nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o manţela nebo dítě této fyzické osoby, nebo

b) pokud cizinec nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o osobu uvedenou v manţela nebo dítě této fyzické osoby, nebo ji vykonává v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona povolení k zaměstnání vyţadováno.¹

Podle současného ministra práce a sociálních věcí je tato definice problematická a nelegální práce je podle ní obtíţně prokazatelná. Ministr plánuje definici upravit tak, aby prokazování nelegální práce bylo snazší. V budoucnu má být jasné, ţe pokud se někdo vyskytuje na pracovišti, pak zaměstnavatel odpovídá za to, ţe tam takový člověk nepracuje ilegálně.

Boj s nelegální prací zahájil ministr Drábek intenzivní kontrolní činností, kterou prováděly úřady práce ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení, Státním úřadem inspekce práce (prostřednictvím svých oblastních inspektorátů práce), celní správou a orgány cizinecké policie a následně také ţivnostenskými úřady a Českou obchodní inspekcí. Tato spolupráce mezi více státními organizacemi znásobila účinek těchto kontrol a všemi zúčastněnými orgány státní správy byly velice kladně hodnoceny. Jednotlivé sloţky si mohli vyjít

1. Česká republika. Zákon č. 435/2004 Sb. ze dne 26. července 2004, o zaměstnanosti. In Sbírka zákonů České republiky 2004, částka 144.

(27)

26

maximálně vstříc a díky operativní výměně informací z vlastních databází bylo moţné dosáhnout maximální rychlosti, účinnosti a efektivnosti prováděných kontrolních akcí.

Kontrolní činnost nelegální práce byla ve zvýšené míře započata v září 2010 a probíhala do konce roku. Porada vedení Ministerstva práce a sociálních věcí schválila program, podle kterého kontroly probíhaly. Kontroly koordinovaly úřady práce na místní úrovni a byly monitorovány Ministerstvem práce a sociálních věcí prostřednictvím úřadů práce.

Tato zintenzivněná kontrolní činnost se ukázala jako velice přínosná a proto se v ní v letošním roce pokračuje. Kontroly jsou stále primárně zaměřeny na nelegální zaměstnávání, dodrţování pracovněprávních předpisů v oblasti zaměstnanosti a bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a právních předpisů v oblasti sociálního pojištění.

Výsledky kontrolní činnosti v rámci České republiky za 1. čtvrtletí roku 2011:

Počet zahájených koordinovaných kontrol: 455

Počet ukončených kontrol: 270

Počet zaměstnavatelů porušujících kontrolované právní předpisy: 206

Počet vydaných nápravných opatření: 538

Počet uloţených pokut: 46

Celková výše uloţených pokut: 1 265 000 Kč

4.1 Průběh kontrol

Kontrolní týmy byly sestaveny z pracovníků úřadů práce, pracovníků Celních úřadů a pracovníků Inspektorátů cizinecké policie a dále zaměstnanců Okresních správ sociálního zabezpečen a Oblastních inspektorátů práce. Kontrolních šetření na místě provádělo přibliţně 6 aţ 14 pracovníků a jeden pracovník úřadu práce, který poskytoval na základě telefonických poţadavků informace z různých databází, především, evidence vydaných povolení k zaměstnání, údaje ze ţivnostenského či obchodního rejstříku.

(28)

27

V průběhu kontrol byly vyuţívány všechny stávající legislativní nástroje, například udílení pořádkových pokut a důsledná realizace sankcí, předávání podnětů na pozastavení činnosti, zrušení oprávnění k podnikání na ţivnostenské úřady.

Kontroly probíhaly zejména ve stavebnictví, pohostinství a cestovním ruchu. Největší podíl nelegální práce je ve firmách, kde je velký tok hotovostních peněz, lidé za svou práci dostávají peníze „bokem“ a neodvádějí z nich pojištění ani daně.

Sloţky zúčastněné na těchto koordinovaných kontrolních akcích tuto moţnost spolupráce hodnotí velice kladně, protoţe bylo moţné dosáhnout maximální rychlosti, účinnosti a efektivnosti kontrolních akcí. Při kontrolních akcích bylo moţné vyměňovat si operativně informace z databází, které vedou jednotlivé úřady. Záporem těchto akcí byly kompetenční spory, kdy nebylo jasné, kdo kontrolní skupinu vede, nebo kdo bude vypracovávat protokol o kontrole.

4.2 Postup kontrolních orgánů při kontrolách

Úřady práce a oblastní inspektoráty práce řešily své vzájemné podněty ke kontrole v této oblasti přednostně a v úzké součinnosti.

K písemným podnětům k provedení kontroly byly vţdy přikládány listinné doklady získané při své kontrole (např. pracovní smlouvy), výstupy z vlastní kontroly a další podklady vyuţitelné při kontrole.

Oblast kontrol byla rozčleněna do dvou základních skupin:

 kontrola zaměstnávání občanů České republiky, jejich rodinných příslušníků, kteří nejsou občany Evropské unie/Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska, občanů Evropské unie/Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska a jejich rodinných příslušníků, kteří nejsou občany Evropské unie/Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska, a cizinců, občanů kteří nepotřebují povolení k zaměstnání nebo zelenou kartu,

 kontrola zaměstnávání cizinců, kteří však potřebují povolení k zaměstnání nebo zelenou kartu.

(29)

28

Kontrolní činnost v rámci nelegální práce byla zaměřena především na tyto oblasti:

 kontrola zaměstnaneckého poměru - kontroly probíhaly přímo na pracovišti, byl porovnáván skutečný stav na pracovišti s evidencí firmy,

 nahrazování pracovních poměrů obchodními smlouvami (tzv. švarcsystém),

 kontrola výše průměrného měsíčního čistého výdělku v rozsahu nutném pro stanovení výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci,

 vyplácení mzdy niţší, neţ je právními předpisy zaručena,

 kontrola hodinových sazeb u dohod o provedení práce – často dochází k zakrývání skutečně odpracovaných hodin tím, ţe hodinové sazby jsou neúměrně vysoké za vykonávanou práci,

 neplacení zdravotního a sociálního pojištění.

4.3 Nejčastější zjištěné nedostatky

V rámci České republiky byla zjištěna různá porušení, ale v drtivé většině se kontrolní závěry a zjištěné nedostatky velice podobaly.

 neplacení příplatků za práci v sobotu a neděli, ve svátek a za noční práci,

 zaměstnavatel odmítá vystavit potvrzení o zaměstnání,

 zaměstnavatel vyplácí niţší mzdu, neţ je nejniţší úroveň zaručené mzdy

 nerovné zacházení se zaměstnanci v oblasti odměňování a náhrad mezd za nevyčerpanou dovolenou,

 zaměstnavatel ani zaměstnanec nepopírají vznik pracovněprávního vztahu, ale například z nedostatku právních znalostí nebyla uzavřena řádná pracovní smlouva dle platných právních předpisů,

 zaměstnavatel ani zaměstnanec nepopírají výkon závislé činnosti, ale odvolávají se na ústně uzavřenou dohodu o provedení práce, ale existuje důvodné podezření, ţe výkon práce přesahuje rozsah stanovený zákoníkem práce,

 kontrolované osoby uvádějí, ţe práce je vykonávaná na základě jiné smlouvy (např. smlouvy o dílo), ale existují zde znaky výkonu závislé práce,

 cizinec nemá platné povolení k zaměstnání pro vykonávanou činnost ani zelenou kartu, zaměstnanec ani zaměstnavatel nepopírají výkon závislé činnosti cizincem,

(30)

29

 cizinec nemá platné povolení k zaměstnání pro vykonávanou činnost ani zelenou kartu a kontrolované osoby popírají výkon závislé práce cizincem, neexistuje ţádný smluvní základ pro pracovněprávní nebo jiný smluvní vztah,

 cizinec nemá platné povolení k zaměstnání pro vykonávanou činnost ani zelenou kartu a kontrolované osoby uvádějí, ţe práce je vykonávána na základě jiné smlouvy neţ pracovní, ale existují zde znaky závislé činnosti,

 závislá práce je vykonávána na základně platné pracovní smlouvy, ale zaměstnavatel zaměstnance nepřihlásil k sociálnímu a zdravotnímu pojištění,

 zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci oficiálně pouze 4000 Kč, tedy odměnu v maximální výši, kdy člověk ještě neztrácí moţnost být veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a zbytek peněz dostanou zaměstnanci „bokem“,

 nesplnění informační povinnosti zaměstnavatele při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí,

 porušení zákona při změnách a skončeních pracovních poměrů.

4.4 Výsledky kontrolní činnosti v jednotlivých okresech

Všechny úřady práce vypracovávali zprávy o průběhu kontroly na úseku nelegální práce a některé z těchto zpráv byly zveřejněny na serveru www.mpsv.cz a poskytovaly mnoho zajímavých informací, ty nejzajímavější z nich jsou uvedeny níţe.

4.4.1 Úřad práce v Opavě

Bylo provedeno celkem 13 velkých koordinovaných kontrolních akcí v součinnosti s Oblastním inspektorátem práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj a Okresní zprávou sociálního zabezpečení v Opavě. Tyto akce byly zaměřeny primárně na odhalování nelegální práce a bylo zkontrolováno 49 zaměstnavatelů. Některé kontroly byly prováděny dokonce v nočních hodinách.

Porušení právních předpisů bylo zjištěno ve 22 případech.

(31)

30 4.4.2 Úřad práce v Příbrami

Dvanáctičlenná skupina kontrolních pracovníků Úřadů práce v Příbrami, Celního úřadu Benešov, Inspektorátu cizinecké policie Příbram a Oblastního inspektorátu cizinecké police Příbram provedla kontrolu u dvou podnikatelských subjektů (jeden z oblasti stavebnictví a druhý z potravinářského průmyslu), u kterých byl předpokládán výkon nelegální práce.

Členové kontrolní skupiny odhalili celkem 17 případů výkonu nelegální práce.

4.4.3 Úřad práce v Ostravě

Tento úřad práce ve spolupráci s ostatními sloţkami zúčastněnými na koordinovaných kontrolách provedl celkem 61 kontrol, v 8 případech odhalil porušování právních předpisů o zaměstnanosti, dalších 14 zaměstnavatelů neplnilo informační povinnost vůči úřadu práce při zaměstnávání občanů Evropské unie a 27 občanům České republiky byl prokázán souběh výkonu práce a evidence na Úřadu práce a ve 3 případech nebyl umoţněn výkon kontroly.

Celkem u jedné třetiny kontrolovaných subjektů byly odhaleny větší či menší porušení kontrolovaných právních předpisů.

4.4.4 Úřad práce v Semilech

Bylo provedeno celkem 43 koordinovaných kontrol za účasti pracovníků Úřadu práce v Semilech, Okresní správy sociálního zabezpečení v Semilech a Celního úřadu v Liberci a policistů Cizinecké policie České republiky v Semilech, při kterých byl odhalen výkon nelegální práce u 12 osob, jedna osoba pracovala bez povolení k zaměstnání cizinců a neplnění informační povinnosti vůči úřadu práce ve 2 případech.

Na Semilsku se kontrolní týmy setkali s různými výmluvami za účelem znemoţnění výkonu kontroly, jako například nevpuštění na stavbu bez bezpečnostních přileb a reflexních vest, nebo do potravinářských provozů bez zdravotního průkazu.

Velice paradoxní byly situace, kdy pracovníci před kontrolory prchali, přestoţe se po zadrţení ukázalo, ţe měli všechny dokumenty v pořádku.

(32)

31

4.5 Nejčastější důvody nelegální práce

Důvodů pro výkon nebo umoţnění výkonu nelegální práce je mnoho, níţe jsou popsány ty nejčastější:

 zaměstnavatelé se nechtějí vázat pracovními smlouvami např. z důvodu nepředvídatelnosti pracovní vytíţenosti,

 spousta zaměstnavatelů se snaţí na nelegálních zaměstnancích ušetřit,

 celosvětová ekonomická krize, která ještě více podtrhuje výše uvedené důvody,

 neznalost zákona – v mnoha případech (zejména ve firmách s maximálním počtem 5 zaměstnanců) je porušení zákona způsobeno jeho neznalostí, kterou zapříčiňuje především to, ţe si mnozí zaměstnavatelé vedou veškerou agendu sami nebo jen za pomoci rodinných příslušníků – podle dosavadních výsledků kontrol bylo zjištěno, ţe aţ 73% pracovních smluv má nedostatky,

 většina nelegálních pracovníků je vedena na úřadu práce, dostává podporu v nezaměstnanosti, sociální dávky, neplatí daně ani pojištění a další peníze si vydělají právě výkonem nelegální práce a v konečném výsledku je jejich finanční situace lepší, neţ kdyby pracovali legálně.

4.6 Sankce za nelegální práci

Součástí boje s nelegálním zaměstnáváním jsou bezpochyby i sankce ukládané jednak za výkon nelegální práce, ale i umoţnění výkonu nelegální práce.

 maximální moţná pokuta se za výkon nelegální práci se zvýší ze současných 10 000 Kč na 100 000 Kč,

 firmám přistiţeným při nelegálním zaměstnávání bude hrozit pokuta aţ 5 milionů Kč,

 zaměstnavatelům bude hrozit trestní stíhání, v netěţších případech aţ tříleté vězení,

 trestní odpovědnost bude i na zaměstnanci, zejména se bude zkoumat, zda mu nebyly neoprávněně vyplaceny jakékoli sociální dávky,

 odebrání ţivnostenského oprávnění,

 zavření provozovny,

(33)

32

 firmy na dalších pět let ztratí moţnost jakékoli státní podpory, dotace vyplacené 12 měsíců před uloţením povinnosti budou muset vrátit

4.7 Opatření do budoucna

Dalším krokem v potírání nelegální práce jsou opatření, která plánuje přijmout ministr práce a sociálních věcí.

 Kontrolní činnost byla do 31.3.2011 v oblasti zaměstnanosti rozdělena mezi úřady práce a Státní inspektorát práce, nově ji zabezpečují krajské pobočky Úřadu práce Česká republika a do budoucna přejde celá kontrolní činnost v této oblasti pod inspektoráty – tento krok je plánován na začátek roku 2012,

 zaměstnavatel bude muset prokázat, ţe svým zaměstnancům vyplácí alespoň tzv.

zaručenou mzdu,

 nedodrţení písemné formy u dohody o provedení práce by měla znamenat neplatnost právního úkonu, protoţe je to příliš velká mezera pro nelegální zaměstnávání,

 trestnost zneuţívání sociálních dávek při výkonu nelegální práce a povinnost tyto dávky vrátit,

 při podezření na nelegální práci budou uchazeči o zaměstnání posílání do rekvalifikačních kurzů a job klubů, aby jim byl případný výkon nelegální práce znemoţněn.

4.8 Dopady nelegální práce na zaměstnance

Většina pracovníků, kteří se nechají nelegálně zaměstnat, si neuvědomuje, jaké to pro ně můţe mít následky a neuvědomují si, ţe se připravují o mnoho práv, které by jim plynuly z legálního pracovního poměru.

 Pracují bez zdravotního pojištění – hrazení zdravotního pojištění je povinné, pokud ho za zaměstnance neplatí stát (nejsou vedeni na úřadě práce) tak těmto zaměstnancům vzniká povinnost hradit si toto pojištění sám, pokud takto nečiní, nabíhá jim dluh na veřejném zdravotním pojištění,

(34)

33

 nelegální pracovníci pracují bez nároku na nemocenskou,

 Odpracovaná doba se těmto zaměstnancům nezapočítává na důchod,

 Při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání nedostanou ţádné odškodnění,

 Zpravidla pracují bez základních ochranných pomůcek,

 Většinou pracují za niţší mzdu, neţ je zaručená minimální mzda

 při nevyplacení mzdy, se nelegální zaměstnanci nemohou bránit (zpravidla jsou registrováni na úřadě práce a pobírají sociální dávky),

 nelegální pracovníci pracují bez nároku na dovolenou na zotavenou

 nelegální pracovníci přicházejí o moţné zaměstnanecké benefity, jako jsou například stravenky nebo příspěvek na závodní stravování, příspěvek na penzijní připojištění a soukromé ţivotní pojištění,

4.9 Nelegální práce cizinců

Velkou část nelegální práce vykonávají na našem území právě cizinci. Často pracují bez jakéhokoli povolení, někteří sice pracovní povolení mají, ale vykonávají úplně jiný druh práce, neţ ten, který je uveden v pracovním povolení.

Velká část cizinců obchází pracovní povolení získáním ţivnostenského oprávnění, jehoţ získání je jednodušší oproti získání povolení k zaměstnání, i kdyţ i cizinec ţádající o ţivnostenské oprávnění musí splnit určité podmínky (např. doloţit uhrazení zdravotního pojištění na 2 roky předem, doloţit drţení určité finanční hotovosti sloţené na bankovním účtu). Často jsou tato ţivnostenská oprávnění účelovým krokem a pod obchodními vztahy se skrývá zaměstnanecký poměr.

Podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu podnikalo v České republice v roce 2009 1,9 milionu ţivnostníků a z toho více neţ 87 tisíc tvořili právě cizinci. Oproti tomu platných pracovních povolení u nás bylo ve stejné době přibliţně 58 tisíc.

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek prosazuje názor, ţe v současné době, kdy je nezaměstnanost na poměrně vysoké úrovni by měl být český pracovní trh prioritně určen pro občany České republiky, jejich rodinné příslušníky, občany EU/EHS a Švýcarska a jejich rodinné příslušníky.

(35)

34

Úřady práce velmi zvaţují udělování povolení k zaměstnání a prodluţování těchto povolení.

Kaţdá ţádost je posuzována s přihlédnutím k situaci na trhu práce a je jí vyhověno jen v těch případech, kdy se jedná o pracovní místo, které nemůţe být jinak obsazeno.

Ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu plánuje Jaromír Drábek přehodnotit udělování ţivnostenských oprávnění cizincům ze třetích zemí a celkově zpřísnit podmínky pro získání tohoto oprávnění.

4.9.1 Sankce za umoţnění výkonu nelegální práce cizincům (ze třetích zemí)

S účinností nejpozději do 20. 7. 2011 u nás vstoupí v platnost tzv. sankční směrnice. Přijetí této směrnice je součástí implementace evropské právní úpravy do právního řádu České republiky a jejím předmětem je především postihování zaměstnavatelů zaměstnávajících nelegální pracovníky ze třetích zemí a přesná definice nepovoleného zaměstnávání.

Sankční směrnice přinese následující tresty:

 zaměstnavatel, kterému bude prokázáno nelegální zaměstnávání cizince, bude na 5 let vyloučen z účasti na veřejných zakázkách,

 po dobu 5 let mu nebude za ţádných podmínek poskytnut jakýkoli státní příspěvek nebo dotace,

 takovému to zaměstnavateli nastane povinnost vrátit veškeré příspěvky či dotace, které mu byly poskytnuty v posledních 12 měsíců (toto opatření bude platit i pro subdodavatele),

 zaměstnavatel, jemuţ bude prokázáno nelegální zaměstnávání, bude muset proplatit pracovníkovi mzdu za 3 měsíce a především za stejnou dobu odvézt odpovídající odvody do státního rozpočtu z těchto mezd.

(36)

35

5 CENA NELEGÁLNÍ PRÁCE

Rozsah nelegální práce se dá jen velice těţko stanovit. Na základě výsledků podzimních kontrolních akcí loňského roku spíše optimistické dohady hovoří o jednom milionu nelegálních pracovníků, coţ tvoří přibliţně 15% hrubého domácího produktu.

Cenu nelegální práce spatřuji především v neodvedených daních a příspěvcích na zdravotní a sociální pojištění a také v neprávem vyplacených dávkách.

Budeme-li vycházet z předpokladu, ţe většina pracovníků vykonávající nelegální práci pracuje především na pozicích pomocných nekvalifikovaných pracovníků v oblasti stavebnictví, pohostinství a cestovního ruchu, stanovím měsíční hrubou mzdu na 9 000 Kč.

To je odhad, který je pravděpodobně niţší neţ skutečnost, ale já se pokusím alespoň orientačně vyčíslit minimální úniky příjmů státního rozpočtu.

Hrubá mzda: 9 000 Kč

Odvody na zdravotní pojištění za zaměstnance: 405 Kč Odvody na zdravotní pojištění za zaměstnavatele: 810 Kč Odvody na sociální pojištění za zaměstnance: 585 Kč Odvody na sociální pojištění za zaměstnavatele: 2 250 Kč

Daň: 1815 Kč

Sleva na dani: 1815 Kč

Záloha na daň: 0 Kč

Celkové odvody do státního rozpočtu za zaměstnance i zaměstnavatele by měly činit 4 050 Kč na jednu nelegálně pracující osobu.

Celková částka na 1 milion nelegálně pracujících osob tedy činí 4,05 miliard Kč měsíčně, budeme-li přepokládat, ţe kaţdý nelegální pracovník vykonává nelegální práci pro dobu 6 měsíců, je roční únik na odvodech do státního rozpočtu 24,3 miliard Kč.

U českých státních příslušníků se dá předpokládat, ţe u nich dochází k souběhu výkonu nelegální práce a evidence na úřadu práce a pobírání sociálních dávek nebo podpor

(37)

36

v nezaměstnanosti/při rekvalifikaci, coţ znamená, ţe cena tohoto výkonu nelegální práce nespočívá jen v neodvedených částkách ze mzdy, ale i neprávem vyplacených dávkách.

Českých nelegálních pracovníků je přibliţně jedna polovina, tedy 500 000. Dle kvalifikovaného odhadu je průměrná měsíční podpora na takového člověka přibliţně 2 500 Kč a jak uţ jsem uvedla výše, předpokládám, ţe doba výkonu nelegální práce je u kaţdého jednotlivce 6 měsíců. Celkové neprávem vyplacené příspěvky/dávky jsou tedy ročně v celkové výši 7,5 miliard Kč.

Celkové ztráty České republiky, nebo cena nelegální práce je celkem 31,8 miliard Kč ročně.

Pro rok 2011 byl schválen státní rozpočet se schodkem 135 miliard Kč a v případě, ţe by se nám povedlo zlikvidovat nelegální práci, náš státní rozpočet by si vylepšil saldo o 31,8 miliard Kč, coţ by bylo 23,56 % a to jistě není zanedbatelná částka.

V okamţiku, kdy se nám podaří takto vyčíslit finanční dopady nelegální práce, je ještě zřejmější, proč je nutné směrovat kontrolní činnost úřadů práce právě tímto směrem.

(38)

37

6 ZÁVĚRY Z KONTROLNÍ ČINNOSTI

6.1 Oblast samotné kontrolní činnosti

Kontrolní činnost úřadů práce je poslední dobou velice diskutovaným tématem a v průběhu vypracovávání mé práce se mi povedlo velice jasně ukázat, jak velký je její význam.

Tím, ţe je kontrolní činnost úřadů práce z původních „okresních“ úřadů práce od 1. 4. 2011 přenesena na krajské pobočky Úřadu práce Česká republika se původní působnost orgánu v rámci okresu změnila na krajskou působnost.

Já osobně jsem zastáncem názoru, ţe výkon státní správy můţe být tím efektivnější, čím blíţ je svým adresátům a toto je zcela opačný krok.

Kontrolní pracovníci, kteří působili na okresní úrovni se výborně orientovali v situaci ve svém okrese a mohli kontrolní činnost snadno přizpůsobovat aktuálním poţadavkům trhu práce konkrétního území. Tato znalost situace na trhu práce ve své působnosti nejlépe prokázaly podzimní kontroly nelegálního zaměstnávání, kdy dobrý výběr kontrolovaných subjektů znamenal velkou efektivnost těchto kontrol.

Ve stávající situaci budou kontrolní činnost vykonávat liniově řízení pracovníci krajských poboček Úřadu práce České republiky, kteří sice budou fyzicky přítomni na kontaktních pracovištích (bývalých „okresních“ úřadech práce), ale kontroly budou plánovány z krajských poboček. Myslím si, ţe není moţné, aby se krajští kontrolní pracovníci orientovali na kontrolovaném území tak dobře, jako tomu bylo doposud a tím pádem klesne efektivnost i kvalita prováděných kontrol.

Moţný problém vidím v případech, kdy je nutné, aby členové kontrolního týmu byly z různých úřadů, coţ nastává právě při koordinovaných kontrolách zaměřených na nelegální zaměstnávání. Tato různorodost členů kontrolních skupin je zapříčiněna zejména z toho důvodu, ţe kompetence potřebné k provedení kontroly jsou rozděleny mezi různé subjekty vykonávající státní správu.

(39)

38

Tyto problémy pramení z jednoduchých organizačních záleţitostí, kdy je třeba stanovit termín kontroly tak, aby vyhovoval všem subjektům zúčastněným na výkonu kontroly, kdy je třeba zvolit vhodný dopravní prostředek, nejčastěji se pouţívají osobní automobily, které pojmou zpravidla maximálně 5 lidí, přičemţ kontrolní týmy mívají často více členů. Tato administrativní náročnost sjednání termínu kontroly se často projevuje tím, ţe dojde úniku informací a kontrolované subjekty se o zamýšlené kontrole dozví, coţ znamená veliký problém zejména při kontrolách, které byly zamýšlené jako „přepadové akce“.

Další část problémů jsou tzv. kompetenční spory, kdy při výkonu kontrol, na kterých se účastní pracovníci několika úřadů, často není jasné, kdo je vedoucím kontrolní skupiny, kdo provádí zápis o průběhu kontroly, kdo jedná s kontrolovaným subjektem za celou skupinu a podobně.

Tyto problémy by se dali snadno eliminovat uskutečněním záměru ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, sjednotit veškerou činnost na úseku zaměstnanosti, bezpečnosti práce a pracovně právních předpisů převézt pod jediný subjekt.

Já osobně tento jeho záměr hodnotím velice kladně, avšak pouze za předpokladu, ţe se podaří překonat určitá úskalí.

V současné době čerpají jednotlivé úřady pro provádění kontrol informace ze svých spisů a databází. V budoucnosti úřad provádějící kontroly bude muset mít přístup ke všem potřebným informacím, coţ nebude administrativně jednoduché. V neposlední řadě jsou v těchto databázích uchovávány i citlivé informace, jejichţ ochrana musí být bezpodmínečně zajištěna.

Kontrolovaná oblast bude velice široká a tudíţ velmi náročná na objem právních předpisů a znalostí, které budou muset kontrolní pracovníci perfektně ovládat.

Myslím si, ţe pro splnění poţadavku efektivnosti prováděných kontrol bude nezbytné, aby měly tyto kontrolní úřady působnost v rámci okresu.

(40)

39

Kontrolní činnost na úseku nelegálního zaměstnávání nám ukázala, jak velikou část našeho trhu práce tvoří nelegální zaměstnávání a umoţnila nám navrhnout moţná opatření vhodná k boji s nelegálním zaměstnáváním.

Některá opatření k potírání nelegální zaměstnanosti, která prosazuje ministr práce a sociálních věcí jsem uvedla v jedné z předcházejících kapitol.

Mezi těmito opatřeními mi chybí především nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Její finanční přinos nespočívá v okamţité úspoře financí, ale ve zvýšení legální zaměstnanosti a tudíţ sníţení nelegální zaměstnanosti.

6.2 Oblast nelegálního zaměstnávání

Právě kvalitní kontrolní činnost nám ukázala skutečný rozsah nelegální práce a umoţnila nám alespoň rámcově vyčíslit finanční ztráty, které z černé práce vyplývají pro nás stát. Vzhledem k tomu, jak velký podíl na celkové zaměstnanosti tvoří nelegální zaměstnanost a jak velké finanční úniky jsou s ní spojeny, je zcela nezbytné přijmout opatření, která nelegální práci srazí na minimum.

Opatření, které zamýšlí uvézt v platnost ministr práce a sociálních věcí hodnotím velice kladně a to zejména zapracování evropské sankční doloţky do našeho právního systému a zpřísnění trestů za výkon i umoţnění výkonu nelegální práce.

Dle mého názoru jsou důleţitým nástrojem, jsou nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a to zejména cílené programy zaměřené na zaměstnávání osob. V okamţiku, kdy se nám podaří zaměstnat pracovníky legálně, nebudou mít prostor pro výkon nelegální práce. Dalším přínosem těchto programů je motivace zaměstnavatelů zaměstnat pracovníky legálně.

Uţitečnost tohoto nástroje aktivní politiky je ověřena několikaletými zkušenostmi. Pro příklad uvádím Program Pomocná ruka – pracovník asistenční sluţby, který byl realizován Úřadem práce ve Vyškově v roce 2006 (tisová zpráva o tomto projektu je uvedena v přílohách).