Hlavní práce6330_xsolt01.pdf, 563.1 kB Stáhnout

(1)

Vysoká škola ekonomická v Praze

Fakulta mezinárodních vztahů Obor: Mezinárodní obchod

Diplomová práce

Specifika podnikatelského prost ř edí Ukrajiny a její zapojení do mezinárodních vztah ů

Diplomant: Tetyana Solovyova

Vedoucí práce: Doc. Ing. Miroslava Zamykalová, CSc.

Praha 2007

(2)

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem vypracovala samostatně diplomovou práci na téma Specifika podnikatelského prostředí Ukrajiny a její zapojení do mezinárodních vztahů.

Použitou literaturu a další podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne 26. června 2007 . . . podpis diplomanta

(3)

Ráda bych poděkovala vedoucí diplomové práce Doc. Ing. Miroslavě Zamykalové,CSc za velice obětavý a ochotný přístup.

(4)

Obsah

OBSAH ... 3

ÚVOD ... 6

1. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA UKRAJINY ... 8

1.1. GEOGRAFIE A HISTORIE ... 8

1.1.1. GEOGRAFIE UKRAJINY... 8

1.1.2. OBYVATELSTVO ... 8

1.1.3. HISTORIE UKRAJINY ... 9

1.2. PŘECHOD OD CENTRÁLNĚ PLÁNOVANÉ EKONOMIKY K TRŽNÍMU HOSPODÁŘSTVÍ ... 11

1.2.1. PROCES PRIVATIZACE ... 11

1.2.2. VÝVOJ EKONOMIKY V 90. LETECH... 14

1.2.3. SOUČASNÁ EKONOMICKÁ SITUACE NA UKRAJINĚ... 14

1.2.3.1. ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ OBYVATELSTVA ... 17

1.2.4. POLITICKÁ SITUACE NA UKRAJINĚ... 18

2. PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ ... 19

2.1. PRÁVNÍ SYSTÉM ... 19

2.2. PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE... 20

2.2.2. PODMÍNKY VSTUPU ZAHRANIČNÍHO KAPITÁLU... 20

2.2.3. STRUKTURA PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC... 21

2.3. MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY... 22

2.4. BARIÉRY PODNIKÁNÍ ... 24

2.4.1. INFORMAČNÍ BARIÉRY ... 24

2.4.2. INFRASTRUKTURA ... 24

2.4.3. TARIFNÍ PŘEKÁŽKY... 25

2.4.4. NETARIFNÍ PŘEKÁŽKY ... 26

2.4.4.1. OCHRANA DOMÁCÍHO TRHU ... 27

2.4.5. DALŠÍ BARIÉRY ... 28

2.5. ŘEŠENÍ OBCHODNÍCH SPORŮ... 29

2.6. PODMÍNKY PRO ZŘÍZENÍ KANCELÁŘE, SPOLEČNÉHO PODNIKU, REPREZENTACE... 29

(5)

3. OBCHODNÍ ZVYKLOSTI ... 31

3.1. KULTURA OBCHODNÍHO JEDNÁNÍ ... 31

3.2. PRACOVNÍ DOBA A VOLNO... 33

3.3. OBLÉKÁNÍ A VZHLED ... 34

3.4. JÍDLO A STOLOVÁNÍ ... 35

4. ZAPOJENÍ UKRAJINY DO MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ. ... 36

4.1. ÚČAST V MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACI... 36

4.1.1. REGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE ... 37

4.1.1.1. JEDNOTNÝ EKONOMICKÝ PROSTOR (JEP)... 38

4.1.1.2. GUAM... 38

4.2. ZAHRANIČNÍ OBCHOD ... 39

4.2.1. TERITORIÁLNÍ ORIENTACE ... 39

4.2.2. ZBOŽOVÁ STRUKTURA ... 41

4.2.3. ZÓNY VOLNÉHO OBCHODU... 41

4.2.4. OBCHODNÍ BILANCE... 42

5. EKONOMICKÉ VZTAHY ČESKÉ REPUBLIKY A UKRAJINY ... 43

5.1. OBCHODNĚ-EKONOMICKÁ OBLAST MEZI ČR A UKRAJINOU ... 43

5.1.1. PERSPEKTIVNÍ ODVĚTVÍ PRO ČESKÉ EXPORTÉRY... 44

5.1.2. BILANCE VZÁJEMNÉ OBCHODNÍ SMĚNY ... 45

5.1.2.1. BILANCE ZBOŽÍ ... 45

5.1.2.2. BILANCE SLUŽEB ... 47

5.1.3. ČESKÉ INVESTICE... 47

5.1.4. NEJVÝZNAMNĚJŠÍ FIRMY VE VZÁJEMNÉM OBCHODU A V OSTATNÍCH OBLASTECH EKONOMICKÉ SPOLUPRÁCE ČR S UKRAJINOU ... 48

6. SPOLEČNOST REVENT ... 50

6.1. ÚVOD ... 50

6.2. STRUČNĚ Z HISTORIE FIRMY ... 50

6.3. EXPORTNÍ STRATEGIE FIRMY REVENT INTERNATIONAL AB. ... 51

6.4. EXPORTNÍ STRATEGIE FIRMY REVENT PRAHA S.R.O... 51

6.4.1. DEALERSKÁ SÍŤ VYVINUTÁ SPOLEČNOSTÍ REVENT PRAHA S.R.O. ... 52

(6)

6.5. JAK TO ZAČÍNALO NA UKRAJINĚ? ... 54

6.6. VSTUP NA UKRAJINSKÝ TRH ... 56

6.6.1. VÝBĚR DEALERA... 56

6.6.2. PROBLÉMY PŘI DODÁVKÁCH ZAŘÍZENÍ ... 56

6.6.3. PLATEBNÍ PODMÍNKY A JEJICH DODRŽOVÁNÍ... 57

6.6.4. JAK JE MOŽNÉ VYŘEŠIT OTÁZKU NÍZKÉ KOUPĚSCHOPNOSTI?... 58

6.6.4.1. PŘESVĚDČENÍ ZÁKAZNÍKA – PLATÍTE VÍC A I DOSTÁVÁTE VÍC ... 58

6.6.4.2. VYUŽITÍ OUTSOURCINGU ... 60

6.6.4.3. PROGRAM REPASOVANÝCH ROTAČNÍCH PECÍ REVENT ... 60

6.6.5. VLIV POLITICKÉ SITUACE... 61

6.6.6. PŘÍČINY SNÍŽENÍ OBJEMU PRODEJŮ... 61

6.7. SOUČASNÝ TRH PEKAŘSKÉHO ZAŘÍZENÍ NA UKRAJINĚ... 62

6.7.1. TRH CHLEBA A SPOTŘEBITELSKÉ PREFERENCE... 62

6.7.2. KONCENTRACE VÝROBY NA JEDNÉ STRANĚ, MINI-PEKÁRNY NA STRANĚ DRUHÉ... 63

6.7.3. TRH PEKAŘSKÉHO ZAŘÍZENÍ NA UKRAJINĚ... 63

6.8. SWOT ANALÝZA FIRMY NA UKRAJINSKÉM TRHU ... 64

ZÁVĚR ... 66

SEZNAM PŘÍLOH... 70

LITERATURA... 83

(7)

Úvod

Téma mé diplomové práci „Specifika podnikatelského prostředí Ukrajiny a její zapojení do mezinárodních vztahů “ jsem si vybrala proto, že pocházím z Ukrajiny – země krásné, velké, která se v poslední době stala středem pozornosti díky oranžové revoluci, jež proběhla koncem roku 2004 a také díky posledním událostem v politické sféře, které proběhly na jaře letošního roku.

Cílem mé diplomové práce bude prozkoumat podnikatelské prostředí na Ukrajině, popsat jeho specifika a také zaměřit se na zapojení Ukrajiny do mezinárodních vztahů.

Ukrajina má veliký potenciál, veliké ekonomické možnosti, schopné lidi. Patří k státům s přechodovou ekonomikou, ale v poslední době se otevírají stále větší a větší možnosti podnikání jak pro domácí tak i zahraniční subjekty. Zvláště po příchodu nového prezidenta Viktora Juščenka, který prosazuje zahraniční politiku orientovanou na západ a který také začal na Ukrajině boj s korupcí, mohou čeští podnikatelé očekávat snadnější přístup na ukrajinské trhy.

Ve své práci uvedu krátkou historii vzniku samostatné Ukrajiny, proces přechodu ukrajinské ekonomiky od centrálně-plánované k tržní, dále se budu zabývat probíhajícím procesem privatizace. Poté popíši současnou ekonomickou situaci s uvedením základních ekonomických ukazatelů a také životní úroveň obyvatelstva.

V další kapitole se zaměřím na podnikatelské prostředí na Ukrajině, jakými právními zákony je upravena oblast podnikán, jak probíhá proces investování - právní úprava přímých zahraničních investic, jaké organizačně právní normy mohou být používány při vkládaní přímých zahraničních investic, a také jaká je jejich struktura.

Neméně důležitým faktorem při zkoumání podnikatelského prostředí jsou překážky, s kterými se mohou čeští a jiní zahraniční podnikatelé setkat, proto se seznámíme s bariérami podnikání. A také zjistíte, jaké jsou podmínky pro zřízení kanceláře nebo společného podniku a jaký existuje systém řešení obchodních sporů.

V kapitole Obchodní zvyklosti se podíváme, jak probíhají jednání na ukrajinském teritoriu a co očekávají Ukrajinci od svých obchodních partnerů. Zaměřím se také na zvláštnosti ukrajinských podnikatelů, jejich postoje a normy chování.

Mezinárodním vztahům Ukrajiny je věnovaná zvláštní kapitola, kterou jsem rozdělila na dvě podkapitoly – první podkapitola bude se zabývat účasti Ukrajiny v mezinárodních organizacích a mezinárodních uskupeních, druhá bude věnována mezinárodnímu obchodu.

(8)

V další kapitole bych chtěla věnovat pozornost ekonomickým vztahům České republiky a Ukrajiny, ukázat, jak probíhá vzájemný obchod mezi ČR a Ukrajinou, jaké možnosti mají čeští podnikatelé na ukrajinských trzích, jaký podíl mají české investice na celkových zahraničních investicích a také uvedu, jaké české firmy působí v současné době na Ukrajinských trzích.

Poslední kapitola představuje praktickou část mé práce. V této kapitole se seznámíme se společností, ve které pracuji již třetím rokem. Firma je jednou ze společností, která v současné době působí na ukrajinském trhu a na jejím příkladě se pokusím upozornit, na jaké problémy mohou narazit zahraniční podnikatelé při vstupu na ukrajinský trh, analyzuji překážky podnikání a na závěr prozkoumám možnosti, které nabízí ukrajinský trh pro oblast, ve které společnost podniká. Jelikož firma působí nejen na ukrajinském trhu, ale i ruském, pro pochopení specifik Ukrajiny bude i zajímavé její srovnání s ruským trhem. Přeci jen jde o země bývalého Sovětského svazu, proto některé rysy jsou typické pro obě země.

Z metodologického hlediska jsem pro většinu této práce využila popisný přístup, kdy jsem čerpala z dostupné české, ruské a ukrajinské literatury, nejaktuálnější data pak samozřejmě z internetových stránek. V praktické části kromě již zmíněného popisu je využit i analytický přístup, kdy jsem měla možnost využít jednak vlastní zkušenosti, ale především pak reálná data ze skutečného prostředí, reálné marketingové studie.

(9)

1. Obecná charakteristika Ukrajiny 1.1. Geografie a historie

1.1.1. Geografie Ukrajiny

Plochou se dá Ukrajina, druhá největší evropská země a šestá nejlidnatější na starém kontinentě, téměř přirovnat k území Německa a Francie dohromady.

Přirozenou geografickou hranicí, která přibližně rozděluje zemi na východní a západní, je řeka Dněpr. Protíná zemi ze severu, přitéká do metropole Kyjeva a na jihu země vtéká do Černého moře.

Rozloha Ukrajiny 603,7 tis. km²

Hlavní město je Kiev s počtem obyvatel 2,67 mln.

1.1.2. Obyvatelstvo ¹

Počet obyvatelstva činí cca 47,1 mil., hustota na km2 :78, podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 61,4%

Za posledních 10 let je registrováno přirozené i migrační snižování počtu obyvatelstva. Úbytek obyvatelstva od sčítaní obyvatel z prosince 2001 do července 2005 představuje cca 1,3 mil. osob. Během roku 2006 ubylo 151 tis. osob anebo 7,8 osob na 1000 obyvatel. Z celkového počtu obyvatelstva žije 68% ve městech.

Celkem zde žije více než 130 národností. Národnostní složení: Ukrajinci - 77,8 %, Rusové - 17,3 %, Bělorusové - 0,6 %, Moldavané - 0,5 %, Bulhaři - 0, 4%, Poláci - 0,3%, Maďaři - 0,3%. Podle oficiálních statistických údajů žije na Ukrajině cca 8 tisíc etnických Čechů.

Státním jazykem je ukrajinština, na základě rozhodnutí některých místních orgánů je v úředním styku používána rovněž ruština (především ve východních oblastech - Luhanské, Doněcké, Charkovské oblasti a na Krymu^).

1 SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE Ukrajina - Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Kyjevě ke dni 30.11.2006

(10)

1.1.3. Historie Ukrajiny²

Ukrajina se konstituovala jako samostatný stát až ve 20. století. Ukrajinci dlouho žili rozděleni mezi různé státní útvary. Sám název Ukrajina se objevil v 17. století, dříve se oblasti říkalo Malá Rus nebo Malorusko.

Ve starověku na území dnešní Ukrajiny zasahovaly výboje okolních kmenů, především Sarmatů a Skytů. Později bylo celé pobřeží kolonizováno Řeky. Přibližně v 5. století před naším letopočtem vznikla na pobřeží Azovského moře tzv. Bosporská říše, která se rozpadla až po dlouhých devíti stech letech. Následující staletí byla ve znamení bezvládí, kdy se po území Ukrajiny potloukaly stejně jako po území dnešního Ruska různé kočovné kmeny, mezi nimi i Slované. Právě Slovanům vyvstala velká hrozba, nájezdy vikingských kmenů. To byl hlavní důvod toho, proč se Slované v 9.

století sjednotili, a tak vznikl první slovanský státní útvar, Kyjevská Rus, která se rozkládala na části dnešní Ukrajiny, Běloruska a Ruska. Centrem říše byl starověký Kyjev, v němž v té době vyrostla celá řada významných staveb.

V 9.-12. stol.tvořila ukrajinská území jádro Kyjevské Rusi. Po mongolském vpádu většina připadla Polsku a Litvě, Bukovina a Besarábie Moldavskému knížectví a Podkarpatská Rus Uhrám.

Proti katolizaci a polonizaci vznikla na dolním Dněpru kozácká "republika"

Záporožská Sič. Protipolské povstání vedené hejtmanem Chmelnyckým vedlo v r. 1648 k pokusu o nezávislý stát, který ale kvůli nutnosti vojenské podpory přijal poddanství ruskému carovi (1654). Východní část Ukrajiny se poté ocitla v jednom státním celku s Ruskem.

Další rusko-polský konflikt vedl v roce 1668 k odstoupení polské levobřežní Ukrajiny (na východ od Dněpru) Rusku. Pravobřežní Ukrajina byla k Rusku připojena po dělení Polska (1793 a 1795). Jen Halič připadla Rakousku. Po dobytí Krymského chanátu se tyto oblasti otevřely ruskému a ukrajinskému osídlení.

V 19. století se na Ukrajině objevilo národní hnutí vedoucí ke vzniku moderního ukrajinského národa. Ruská vláda proti němu bojovala mj. zákazem ukrajinštiny ve školách a v tisku. Centrum národního hnutí se přeneslo do Haliče.

Před 1.svět.válkou východní Ukrajina až po řeku Zbruč včetně Volyně náležela Rusku, Halič Rakousku-Uhersku, Bukovina byla rozdělena mezi habsburskou říši a Rumunsko a Podkarpatská Rus byla součástí Uher. Po válce území připadlo zase čtyřem

2 http://www.i-ru.cz/clanky.asp?ID=5109

(11)

státům: SSSR (Ukrajinská sovětská republika, ruská Krymská autonomní republika), Polsko (Halič, Volyň), Rumunsko (Bukovina a jižní Besarábie) a Československo (Podkarpatská Rus).

Po krátkém neúspěšném pokusu o vlastní stát (Ukrajinská lidová republika, 1918) byla naplněním ukrajinské státnosti Ukrajinská sovětská republika, která existovala už před vznikem Sovětského svazu a poté téměř 70 let v něm.

Ukrajina byla obilnicí a kovárnou Ruska už v 19. století. Po vzniku SSSR však násilná kolektivizace zemědělství spojená se vznikem kolchozů a sovchozů vedla k tomu, že i na úrodné Ukrajině panoval za sovětské vlády hladomor. Nebývalý rozvoj za sovětské vlády doznal těžký těžební průmysl.V poválečném období pak bylo na Dněpru a jeho přítocích postaveno několik přehrad s vodními elektrárnami.

Ukrajinskou SSR zprvu charakterizovalo krátké období ukrajinizace školství a armády, obsazování pozic místními elitami. Od konce 20. let ji ale postihla násilná kolektivizace, následoval hladomor a zničení ukrajinské elity. Šlo o národní katastrofu, odborníky srovnávanou s holokaustem. ³

Od osudu národů SSSR, deportovaných za protisovětskou orientaci do Střední Asie, Ukrajince uchránilo to, že neexistovalo místo, kam by mohli být v takovém počtu přesídleni.

Po 2. světové válce byly k Ukrajinské SSR připojeny Podkarpatská Rus, Halič, severní Bukovina a jižní Besarábie. V roce 1954 Nikita Chruščov daroval Ukrajincům Krym u příležitosti výročí připojení Ukrajiny k Rusku. Ukrajinská SSR v rámci SSSR i v souladu se svazovou Ústavou měla některá formální práva a znaky suverénního státu:

území, státní vládní a správní orgány, státní rozpočet, státní vlajku, znak, hymnu a ústavu. Na základě rozhodnutí nejvyššího sovětu (parlamentu SSSR) bylo v roce 1944 svazovým republikám, včetně Ukrajinské SSR, navráceno právo na samostatné zahraniční vztahy. V roce 1945 se Ukrajinská SSR stala jedním ze zakladatelů OSN. Od roku 1944 až do roku 1990 podepsala 156 mezinárodních smluv, stala se členem 16 mezinárodních organizací a účastnila se práce v 60 stálých a dočasných mezinárodních orgánech. Ukrajina měla "vlastní zastoupení" v OSN, ve skutečnosti ale její delegace reprezentovala zájmy Sovětského svazu.

3 holokaust – je označení pro hromadné vyvražd‘ování obyvatelstva

(12)

Stalinský teror zcela eliminoval ukrajinské národní hnutí. Po uvolnění v 60.

letech následovala tvrdá rusifikace, její konec nastal až v 2.polovině 80.let s nástupem národního hnutí Ruch.

Dne 16. července 1990 Parlament Ukrajiny přijal historicky významnou deklaraci - Akt o státní suverenitě, ve kterém byla prohlášena samostatnost a svrchovanost státní moci na celém území Ukrajiny, nezávislost a rovnoprávnost v zahraniční politice. Dne 24. srpna 1991 vyhlásil ukrajinský parlament nezávislost Ukrajiny. Území bylo prohlášeno za nedělitelné a nedotknutelné, spravované výhradně ústavou a zákony Ukrajinské republiky. Všeukrajinské referendum, které se konalo 1.

prosince 1991 i tuto volbu potvrdilo více než 90% hlasů. Po vyhlášení nezávislosti uznalo Ukrajinskou republiku více než 130 států a s více než 120 státy byly navázány diplomatické styky.

1.2. P ř echod od centráln ě plánované ekonomiky k tržnímu hospodá ř ství

Po Rusku byla Ukrajina dalece nejdůležitější ekonomickou součástí bývalého Sovětského svazu, produkující asi čtyřnásobnou produkci než jako republika další v pořadí. Její úrodná černozem produkovala více než 1/4 sovětské zemědělské produkce a její farmy zásobovaly značným množstvím masa, mléka, obilí a zeleniny další republiky. Obdobně její různorodý těžký průmysl dodává vybavení a suroviny do průmyslových a těžebních středisek v ostatních oblastech bývalého SSSR.

Brzy po rozpadu SSSR v prosinci 1991 Ukrajinská vláda uvolnila většinu cen a vybudovala zákonný systém pro privatizaci.

1.2.1. Proces privatizace

Za zahájení privatizace můžeme považovat schválení zákonů O malé privatizaci a Privatizaci majetku státních podniků na jaře 1992. Počátek privatizace byl zásadně ovlivněn paragrafem zákona O privatizaci majetku státních podniků, který dává parlamentu jako jedinému státnímu orgánu možnost zastavit privatizaci jmenovitých podniků, které mohou být umístěny na tzv. Zakázaný seznam. ⁴

4 Radek Tichý, Ekonomická transformace Ukrajiny – diplomová práce

(13)

Kvůli tehdejším politickým okolnostem se privatizace reálně rozběhla až od roku 1995. Prostřednictvím programu velké privatizace (privatizačním médiem byly tzv. "vaučery") začal probíhat částečný, nebo úplný převod majetku středních a velkých podniků do soukromých rukou. Původně měla být velká privatizace uskutečněna v průběhu dvou let, t.j. do roku 1996. Bohužel, opět v důsledku především politické nevůle, byl zmíněný proces několikrát prolongován až do konce roku 1999. Paralelně probíhala privatizace malých podniků především formou přímých prodejů, pronájmu s právem následného přednostního odkoupení, aukcí a prodejem akciových podílů v tzv.

akciových společnostech otevřeného typu.

S ukončením velké privatizace a v souladu s nutností vytváření rozšířených zdrojů naplňování státního rozpočtu vypracovala ukrajinská vláda nový privatizační program na období let 2000 - 2002. Uvedený program (zákon) se soustřeďuje především na prodej podle možnosti kontrolních akciových podílů ve strategických průmyslových podnicích investorům, schopným vkládat investiční prostředky do jejich rozvoje. Zákon stimuluje snížení státních podílu u více než 2500 státních a částečně privatizovaných podniků. V důsledku uvedeného se v průběhu let 2000 - 2001 stát vzdal rovněž svého podílu ve značné části strategických a monopolních podniků, včetně distributorů elektrické energie.

Zákon definuje následující hlavní způsoby privatizace:

a) zvýhodněný prodej zaměstnancům a managementu, b) komerční konkurs,

c) mezinárodní tendr (komerční konkurs za pomoci mezinárodního finančního poradce), d) prodej prostřednictvím místních a mezinárodních burz cenných papírů,

e) prodej prostřednictvím tzv. Národní sítě aukčních center.⁵

Od roku 2000 jsou veškeré prodeje státního majetku možné výlučně v peněžní formě.

Podle údajů Státního Statistického Úřadu, od r. 1992 formu vlastnictví na Ukrajině změnily skoro 90,5 tis. podniků, nejvíce privatizační proces se uskutečnil v průmyslových odvětvích, kde na dnešek ve statním vlastnictví se nachází jenom 15 % podniků. ⁶

5 www.mzv.cz

6 Alexander Baranovskij, Vladimir Sidenko, Zerkalo nedeli, 15.05.2004

(14)

Po nástupu nového prezidenta Viktora na Ukrajině začal probíhat proces reprevatitzace 13.05.2005 prezident Juščenko: Ukrajina by mohla zopakovat privatizaci 29 podniků⁷:

Ukrajinské úřady vytvořily seznam 29 společností, jejichž privatizace se uskutečnila za pochybných okolností a mohla by se opakovat. Investoři požadují, aby Juščenko co nejdříve vyjasnil osud společností, které stát prodal v době, kdy stál v čele země prezident Leonid Kučma. Juščenko po svém nástupu do funkce prohlásil, že nemá v úmyslu provést rozsáhlou revizi privatizace v 90. letech. Upozornil však, že v případech, kdy nastalo jasné pochybení, by se mohl prodej opakovat.

Tak v procesu reprivatizace byl prodán vedoucí metalurgický kombinát

„Krivorožstal“. Kombinát koupila největší světová ocelářská společnost „Metal steel“

(Německo). Má tak 93% akcí, které získala za 5 miliardu dollarů.

Na rok 2005-2006 Kabinet ministrů přijal plán privatizace na rok 2005-2006, dle kterého 540 podniků budou rozprodány pomoci aukci. Na seznamu byly i objekty, které jsou ztrátové a je potřeba do nich investovat. Pro rok 2007 byl vytvořen seznam společnosti – celkem 577 podniků, které mají být privatizovány v r. 2007 a které mají vynést státnímu rozpočtu 10 mld.UAH⁸ . Příjmy do rozpočtu od privatizace v roce 2006 činily 552,4 mil hřiven⁹.

Co se týče privatizace pozemků, poslední informace od prezidenta Ukrajiny Viktor Juščenka ze dne 23 května 2007 zněla, že v průběhu 7-8 měsíců bude dokončena. Takže se předpokládá, že bude odvoláno moratorium na prodej pozemků a od r. 2008 tak začne fungovat pozemkový trh.

Opozice v čele s premiérem Ukrajiny Viktorem Janukovičem na jednání Evropského parlamentu v březnu r.2007 prohlásila, že do konce svého volebního období by měl být ukončen proces privatizace, t.j do konce r.2011. Rovněž vláda plánuje podporovat ekonomický růst v období 2007-2011 a udržovat ho na úrovni 7,5 % ročně.

Viktor Janukovič prohlásil, že chce udržovat inflaci a vnější dluh v rámcích Maastrických kriterií.

7 www.ukrajinci.cz

8 UAH – hrubna – peněžní jednotka Ukrajiny

(15)

1.2.2. Vývoj ekonomiky v 90. letech

Ekonomické reformy, které začaly v polovině 90-tých let, přinesly částečný efekt (takzvaná "třetí cesta"). Privatizace a investice ze Západu probíhaly zdlouhavěji než v ostatních postkomunistických zemích centrální Evropy. A to především díky některým negativním jevům: zásahy státu jsou dosti značné, dále vysoké daně, existence organizovaného zločinu, neschopnost státu zaručit dodržování zákona. Světová banka zaznamenává mnohem větší úroveň korupce na Ukrajině ve srovnání s kteroukoli jinou zemí regionu. HDP na hlavu se pohybovalo na nízké úrovni.

1.2.3. Současná ekonomická situace na Ukrajině

V roce 2005 se očekávalo proti předchozímu roku zpomalení růstu HDP na úroveň zhruba 6,5 % ročně, ale celkově za rok za rok 2005 HDP vzrostl jen o 2,6 %. V období leden–říjen 2006 se tempo oživilo a HDP vzrostl o 6,5 %. Růst HDP v r. 2006 činil 7,1 %¹⁰. Čísla o růstu HDP v minulých letech i nyní však zakrývají řadu problémů, které se souhrnně projevovaly pracovním a emigračním „hlasováním nohama" a relativně prudkým poklesem počtu obyvatelstva - jen mezi roky 1998–2003 se počet obyvatel snížil o 2,6 miliónů osob, z toho za rok 2005 o více než 350 tisíc osob a tento pokles pokračuje i v roce 2006, kdy jen za první pololetí ubylo 151 tisíc osob.

Symptomaticky nízká byla a je nízká i úroveň přímých zahraničních investic, což v souhrnu odráželo rizikovost místního prostředí, když se polovina ekonomiky nacházela v šedočerné zóně. Boj s korupcí a šedou a černou ekonomikou také nové vlády vyhlašují jako svou prioritu, nicméně se ukazuje, že je to nesnadný úkol, protože existují pevné řetězce fungujících korupčnických svazků. Dostatečně varovným příkladem je všeobecně známé korupčnictví v ukrajinské Centrální bance v době, kdy jejím předsedou byl V. Juščenko. V oblasti investic se zřejmě zejména díky politické stabilizaci situace postupně mění k lepšímu, jak ukazují čísla za prvních 9 měsíců roku 2006, kdy bylo do ukrajinské ekonomiky investováno 3,72 mld. $.

Pro ukrajinskou ekonomiku závislou na exportu je také typické, že v jeho struktuře převažují kovy a výrobky z kovů, suroviny a paliva - tj. vesměs výrobky s

10 http://www.bank.gov.ua/Engl/Macro/index.htm

(16)

nízkou přidanou hodnotou - které společně tvoří zhruba 64 % veškerého ukrajinského exportu.

Nebezpečím pro ukrajinskou ekonomiku je zrychlující se tempo růstu inflace, které za rok 2005 dosáhlo úrovně 10,3 %. V prvních měsících roku 2006 dosáhla roční úroveň inflace (červen 2006–červen 2005) 6,8 %, od počátku roku 3,8 %, z toho v srpnu 2006 byla inflace 0 % a za období říjen 2006/říjen 2006 o 8,7 %. Z dlouhodobého hlediska však bude nejzávažnějším problémem ekonomiky restrukturalizace a modernizace a obecně vytvoření standardního institucionálního prostředí, a to formálními institucemi (zákony) počínaje a neformálními etickými a společenskými normami konče. Což je úkol na léta, i když v řadě oblastí již Ukrajina nestojí na samém začátku a nezbytné základy pro fungování kapitalistické ekonomiky - jako soukromé vlastnictví, finančnictví a bankovnictví, akciový trh nebo daňová soustava - již několik let existují. Nicméně tyto a další problémy, jako je katastrofální ekologická situace v některých oblastech anebo zanedbaná infrastruktura, budou i nadále překážkou rychlého výstupu Ukrajiny z evropského ekonomického suterénu.¹¹

Prvotním politickým cílem Ukrajiny po zvolení proevropského prezidenta Juščenka v roce 2005 bylo otevření západu a vstup do Evropské unie. Pro ten však musí Ukrajina splnit tyto podmínky:

dosáhnout evropské úrovně v oblasti demokracie a občanské společnosti , rozvoje technologii a produktivity práce a zvýšení životní úrovně obyvatelstva

Současné vztahy Evropské unie a Ukrajiny jsou upraveny Akčním plánem a Dohodou o partnerství a spolupráci, které jsou platné až do roku 2008. Ty by po jejich skončení měly být nahrazeny novými dokumenty. Jak doufá i premiér Viktor Janukovič, EU by měla začít pracovat na nové politice a přístupu vůči Ukrajině, která by měla být završena minimálně perspektivou budoucího členství Ukrajiny v EU. Takto se i vyjádřil premiér během posledních dvou návštěv v Bruselu, kde jednal s nejvyššími představiteli EU a NATO. EU je prozatím ochotna akceptovat spolupráci v rámci tzv. Sousedské politiky a jako maximum nyní vidí otevření společné zóny volného obchodu, tj prozatím bez jasné vidiny členství . I tuto variantu však EU podmiňuje nutností vstupu Ukrajiny

(17)

do WTO a nekolizní případné účasti Ukrajiny v některých integračních projektech, především s RF.

Pro obchod Ukrajiny s EU-15 bylo charakteristické záporné saldo obchodní bilance. Od roku 1996 převyšuje import nad exportem. Do rozšíření EU měl evropský trh druhořadý význam po SNS, nyní představuje 1. místo. V roce 2003 objem zahraničního obchodu s EU-15 činíl 11,4 mld. dolarů při exportu – 5,3 mld. dolarů, importu- 6,1 mld.¹² Rating mezinárodní konkurenceschopnosti World Economic Forum svědčí o značném zaostávání Ukrajiny v indexu konkurenceschopnosti růstu i v konkurenceschopnosti obchodu. V roce 2003 Ukrajina obsadila 84. místo ( ze 108) a 71.

místo (z 95) v daných ukazatelích.¹³.

EU-15 s postupem času posilovalo svoje pozice. V roce 1995 podíl členských zemí EU v zahraničním obchodě Ukrajiny představoval 13 %, v roce 2003 to bylo již 25 %. ¹⁴

V současné době po vstupu nových členských států do EU je Evropská unie pro Ukrajinu největším obchodním partnerem. Druhým největším partnerem je Rusko, jehož podíl představuje přibližně 18 % u exportu a téměř 42 % u importu.

Co se týče obchodu EU jako celku (tudíž s nově přistoupivšími zeměmi) ukrajinská statistika zatím ho nesleduje.

Teritoriální struktura zahraničního obchodu se nijak výrazně nezměnila a patrně budou pokračovat dosavadní dlouhodobé trendy poklesu významu zemí SNS a Ruska ve prospěch EU a zbytku světa.

Do zemí SNS bylo exportováno 29,8 % zboží a služeb. Na Rusko připadalo 20,4 %, Turecko 6,9 %, Itálii 6,7 %, USA 3,5 %, Polsko a Německo 3,2 %, Bělorusko 2,9 %.

V dovozu připadalo na země SNS 47,9 %. Nejvíce zboží a služeb bylo dovezeno z Ruska 32,7 %, Turkmenistánu 9,9 %, Německa 8,7 %, Číny 4,7 %, Polska 4,3 %, Itálie 3,1 % a Běloruska 2,4 %.¹⁵

12 Mirovaja ekonomika i meždunarodnyje otnošenija 2005, č.1, str. 100-106, N. Kucharskaja

13 SidenkoV., Baranovskij A. Neljogkij put k rynku Evropejského Sojuza, Zrkalo nedeli.2004. č 1

14 Jan Bárta, Evropské perspektivy Ukrajiny

(18)

Současné ekonomické ukazatele:

Od roku 2001 do roku 2004 ukrajinská ekonomika pokračovala v slibném ekonomickém růstu (viz. tabulka ), při poměrně nízké inflaci. Ale však v r. 2005 dynamika HDP se zhoršila, což bylo vyvoláno samozřejmě nestabilní politickou situaci.

V r. 2005 růst HDP činil jenom 2,6%, pro ilustraci v r. 2004 tento růst byl 11,7 %.

Tabulka 1 Základní ekonomické ukazatele

2001 2002 2003 2004 2005 2006

HDP, růst % 9,2 5,2 9,4 11,7 2,6 7,1

HDP/ob, $ 785 883 1040 1340 1716 1860

Inflace, růst % 6,1 -0,6 8,2 12,3 10,3 8,7

Nezaměstnanost,% 10,9 9,6 9,1 8,6 7,2 2,8

Zdroj: www.bank.gov.ua

1.2.3.1. Životní úroveň obyvatelstva

Propast mezi nejbohatšími a nejchudšími je daleko vyšší než v ekonomicky vyspělých zemích. Životní úroveň se liší také podle regionů a je značně rozdílná mezi městem a vesnicí. Životní úroveň se za roky reforem snížila 10-15x. Podle údajů World Bank Ukrajina je na 139. místě ze 160. Životní standard jako ukazatel relace důchodů 10 % nejvíce bohaté části obyvatelstva k důchodům stejné části nejméně chudého obyvatelstva EU představuje 6:1, a na Ukrajině 40:1.¹⁶

Některé prameny uvádějí, že na 70 % finančních příjmů lidí na Ukrajině pochází z „černé“ nebo „šedé“ ekonomiky. Z toho plyne, že skutečná koupěschopnost obyvatel velkých měst je mnohem vyšší. Přehled o koupěschopnosti lidí na Ukrajině může proto být jen relativní.

HDP na obyvatele dle statistik Světové Banky v r.2005 činil 1,520¹⁷ amerických dolarů (GNI per capita, Atlas method).

16 Mirovaja ekonomika i meždunarodnyje otnošenija 2005, č.1, str. 100-106, N. Kucharskaja

17 Rozdíl se statistickými údaji vedenými Národním Bankou Ukrajiny (asi v používané statistické metodě)

(19)

1.2.4. Politická situace na Ukrajině

Ukrajina již po druhé za dobu své samostatné existence upoutala pozornost celého světového společenství ke své nestabilní politické situaci. Poprvé se tak stalo koncem roku 2004, kdy proběhla tzv. „oranžová revoluce“, kdy byly zpochybňovány volby prezidenta, ve kterých zvítězil proruský Viktor Janukovič, proběhly masové manifestace, výsledkem kterých byla obnova volebního procesu pod přísnou kontrolou zahraničních představitelů, kde vítězem se stal proevropský prezident Viktor Juščenko.

Po oranžové revoluci (prosinec 2004), která přivedla do čela státu prezidenta Viktora Juščenka a do čela premiérského úřadu Julii Tymošenkovou se Ukrajina vydala cestou demokratizačních a ekonomických reforem, které se však novému establishmentu nepodařilo zcela zvládnout. Výsledkem byl rozkol v táboře demokratických sil, který vedl k odvolání vlády J. Tymošenkové (8. září 2005) a jmenování nové vlády pod vedením Jurije Jechanurova. Jechanurova vláda byla za legislativních zmatků rovněž odvolána/neodvolána parlamentem (10. ledna 2006), který využil svých pravomocí, jež mu byly uděleny politickou reformou. 26. března 2006 proběhly na Ukrajině parlamentní volby, které opět víceméně rozhodovaly o příštím směřování země. Obecně byl průběh voleb demokratický, což potvrdilo i množství zahraničních pozorovatelských misí. Faktickým vítězem voleb se stala strana Regionů Ukrajiny opozičního předáka V. Janukovyče, avšak síly tzv. oranžové kolace nabraly dostatek hlasů pro vytvoření koalice, čímž mohlo dojít k pokračování nastoleného

kurzu. Demokratické (oranžové) síly se však nedokázaly dohodnout, a tak po 4. měsíčním maratónu vyjednávání a poté, co oranžový tábor opustila Socialistická

strana O. Moroze, aby se přidala na stranu V. Janukovyče (byla tím vytvořena tzv.

antikrizové koalice), vznikla zcela jiné politická realita. Prezident Juščenko se dostal do situace, kdy mohl využít v podstatě jen dvě ústavní možnosti: rozpustit nově zvolený parlament nebo navrhnout jmenování V. Janukovyče příštím ministerským předsedou.

Prezident nakonec rozhodl pro druhou variantu. V rámci zainteresovaných parlamentních stran bylo 3.8. 2006 podepsáno společné politické memorandum (tzv.

Universal národní jednoty) a 4. srpen 2006 byl zlomovým dnem při řešení ukrajinské vnitropolitické krize. Parlament doplnil svou kvótu členů Ústavního soudu a na návrh prezidenta Juščenka jmenoval V. Janukovyče premiérem. Ten ihned sněmovně představil složení nového kabinetu. Strana regionů se socialisty a komunisty v

(20)

parlamentu nečekaně prosadila usnesení, které znemožňuje Ústavnímu soudu rušit nebo měnit tzv. politickou reformu, což výrazně oslabilo příští manévrovací prostor prezidenta. Křehká celonárodní koalice parlamentních stran (bez Bloku Julie Tymošenkové, který se jako jediný ocitl v opozici) začala pracovat v nové vládě, která je však značně ideově rozdělena (ekonomické resorty obsadila Strana regionů a zahraničněpolitickou a bezpečností oblast Naše Ukrajina, zbytek pak komunisté a socialisté). Situace dospěla do stádia, kdy se do čela vlády vrátil vyzývatel prezidenta Juščenka v prezidentských volbách 2004 V. Janukovyč a země vstoupila do nové etapy vývoje. Nová vláda si za hlavní cíl vytýčila zlepšení stavu ekonomiky a do této oblasti se bude upírat její pozornost především. Vývoj v podzimních měsících ovlivnil přechod proprezidentské Naší Ukrajiny do opozice a stálé konflikty jejich ministrů nebo ministrů jmenovaných z tzv. prezidentské kvóty s předsedou vlády. Část ministrů delegovaných do vlády Naší Ukrajinou byla odvolána (ministr spravedlnosti a kultury.¹⁸

Po druhé proběhla destabilizace politického systému v letošním roce.

Prozápadně orientovaný ukrajinský prezident Viktor Juščenko v noci na 3.04.2007 dekretem rozpustil parlament a na 27. května vypsal předčasné volby. Tvrdil také, že proruský premiér Viktor Janukovič usiluje o chopení moci. Situace je dodnes nevyřešena.

2. Podnikatelské prost ř edí 2.1. Právní systém

Se získáním nezávislosti v roce 1991 se na Ukrajině začal rychle rozvíjet soukromý (nestátní) obchod. Nejvíce rozšířenou formou malého podnikání na Ukrajině jsou společnosti s ručením omezeným.

Podnikání na Ukrajině je upraveno celou řadou zákonů a normových aktů.

Právnická základna podnikání na Ukrajině je skoro stejná jako v jiných státech.

Především se toto týká registrace subjektů podnikatelské činnosti, zakládání bankovních účtů, investování a ochrany investic.

(21)

Podnikání na Ukrajině je řízeno Státním výborem pro otázky regulační politiky a podnikání¹⁹. Daňová politika Ukrajiny a režim zdanění podnikání se stále nachází na jednacím stole státu.

Ukrajinou jsou vytvořeny podmínky pro investory a zahraniční podnikatele.

Sporné otázky vedení podnikatelské činnosti na Ukrajině se řeší pomocí Arbitrážního práva a při mezinárodním sporu - Mezinárodním obchodním Arbitrážním soudem při Obchodně-průmyslové komoře Ukrajiny.

2.2. P ř ímé zahrani č ní investice

2.2.2. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu²⁰

Základním zákonem upravujícím podmínky pro zahraniční investování je zákon Ukrajiny "O podmínkách zahraničního investování". Zákon definuje podnik se zahraniční kapitálovou účastí jako podnik s jakoukoli organizačně právní formou, vytvořený v souladu s ukrajinskou legislativou, v němž podíl zahraniční investice v základním jmění činí minimálně 10%. Zákon neuvádí omezení týkající se maximální a minimální výše zahraničních investici na území Ukrajiny.

Zákon stanoví právní podmínky investiční činnosti. Pro zahraniční investory jsou na území Ukrajiny stanoveny domácí podmínky investiční a hospodářské činnosti, s výjimkou případů stanovených ukrajinskými zákony a mezinárodními smlouvami, které Ukrajina uzavřela s konkrétními státy. Zákon nestanoví daňové zvýhodnění pro podniky se zahraniční kapitálovou účastí. Tyto podniky platí daně v souladu s ukrajinskými daňovými zákony. Zvýhodněné podmínky investiční a jiné hospodářské politiky mohou být stanoveny v případě účasti investorů na projektech, které jsou realizovány v souladu se státními programy rozvoje prioritních odvětví ekonomiky, sociální sféry a územního rozvoje při dodržování rovných podmínek pro domácí a zahraniční investory.

Při přerušení investiční činnosti zákon zaručuje zahraničnímu investorovi právo na vrácení jeho investice v naturální formě nebo v investované měně bez úhrady vývozního poplatku a rovněž příjmu z investici. Po zaplacení daní, poplatků a dalších povinných plateb by měl být zahraničnímu investorovi zaručen okamžitý volný převod

19 Deržpidpryjemnyctvo,ukr.

20 http://www.gazdagroup.com/gazda/cz/busines.html

(22)

příjmů, zisků apod. Státní investice musí být zaregistrovány způsobem určeným ustanovením Kabinetu ministrů "O způsobu státní registrace zahraničních investici"

během tří pracovních dnů po jejich faktickém vložení.

Při vkládání zahraničních investic na Ukrajině se nejčastěji užívají následující organizačně právní normy:

• dceřiné podniky se 100% zahraničním vlastnictvím,

• společný podnik s ukrajinským partnerem ve formě akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným,

• zastoupení zahraničního investora.

Každá z výše uvedených forem má své finanční zvláštnosti, především v případech zdanění, úhrad příspěvků na sociální pojištění a užívaní devizových prostředků. Při registraci jakékoliv organizačně právní formy se uplatňuje ustanovení Kabinetu ministrů Ukrajiny ze dne 25. 1. 1996 "O státní registraci subjektů podnikatelské činnosti“. Zahraniční investor předkládá kromě dokumentů povinných pro rezidenty také dokumenty, které potvrzují registraci zahraniční právnické osoby v zemi, kde má sídlo (výpis z obchodního rejstříku). Tento dokument musí být ověřen v souladu se zákony země vydání, přeložen do ukrajinského jazyka a legalizován konzulátem Ukrajiny, nestanoví-li mezinárodní smlouvy jinak.

Na Ukrajině jsou zahraničním investorům zákonem poskytovány stejné podmínky účasti na privatizaci a vkládání kapitálu do zprivatizovaných podniků jako domácím investorům.

2.2.3. Struktura přímých zahraničních investic²¹

Od vzniku nezávislé Ukrajiny do konce roku 2005 byly na Ukrajině zaregistrovány přímé zahraniční investice v hodnotě 8,4 mld. $, což činí přibližně 180 $ na jednoho obyvatele. Nejvýznamnější investicí v roce 2005 byla v jeho druhé polovině privatizace Krivorožstali, za kterou indická společnost Mittal zaplatila 4,4 mld. $. Přímé zahraniční investice za první pololetí 2006 dosáhly úrovně 2,3 mld. $, což je 3,7 krát více než ve stejném období minulého roku.

Z teritoriálního hlediska mají nejvyšší podíl na investicích USA, Kypr, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Nizozemsko a SRN. Podíl Ruska nepřesahuje několik procent.

21http://www.gazdagroup.com/gazda/cz/busines.html

(23)

Z hlediska odvětvového členění byla většina investic vložena do průmyslových podniků. Mezi nejpřitažlivější sektory ekonomiky patří potravinářský průmysl a zpracování zemědělských výrobků, obchodní síť, strojírenství a doprava a spoje.²²

2.3. Malé a st ř ední podniky

Zvláštní kapitolu bych chtěla věnovat malým a středním podnikům (dále MSP), protože právě MSP představují jeden z hlavních sektoru ekonomiky, který podstatně ovlivňuje tempo růstu ekonomiky, strukturu a kvalitu HDP a celkovou úroveň blahobytu. V rozvinutých tržních ekonomikách MPS produkují 55-70% HDP a vytvářejí víc než 70% pracovních míst. V transformujících zemích rozvoj MSP vede k nasycenosti vnitřního trhu zboží a službami místní výroby.

Dnes je podíl MSP na HDP na Ukrajině příliš malý. Podle odhadu Goskomstata²³ podíl MSP na HDP činí 16%, ale v tomto je započtena také šedá ekonomika. Počet podnikatelů (46 podnikatelů na 1000 Ukrajinců²⁴) odpovídá úrovni Střední Evropy, ale, jak jsem uváděla před tím, podíl MSP na HDP v Evropě představuje 60-70%, což znamená pro malé a střední podniky Ukrajiny obrovský potenciál.

Je také potřeba zmínit, že poté, co v roce 2000 byla zavedena jednotná daň²⁵, počet podnikatelů se dvojnásobil. Stalo se tak díky tomu, že se spousta podnikatelů vynořila ze stínové ekonomiky. V dalších letech se počet podnikatelských subjektů neustále zvyšoval. Do zavedení jednotné daně počet podnikatelských subjektů – osm tisíc, dnes - víc než dva miliony.²⁶

Co se týče struktury MSP, pak v 90.letech byl největší podíl MSP v obchodní činnosti, ale posledních 10 let se podíl obchodu snižuje: Velkoobchodní sítě vytlačuje maloobchod. Kromě toho roste podíl MSP v sektoru služeb, stavebnictví a výrobě.

Stabilní struktura malých a středních podniků zatím neexistuje a dá se říci, že se tato struktura bude i nadále měnit.

23 Goskomstat – zkrátka pro Státní statistický úřad (Gosudarstvennyj kommitet statistiky)

24 http://www.expert.ua/articles/16/0/3076/

25 Plátci jednotné daně jsou podniky, ve kterých počet zaměstnanců nepřesahuje 50 a tržby za 1 rok jsou méně než 1 mil. hřiven. Plátce daně aplikuje jednu z následujících sazeb: bud´ 6% z tržeb pokud je plátcem DPH, nebo 10% z tržeb pokud není plátcem DPH.

26 http://www.expert.ua/articles/16/0/3076/

(24)

Graf 1 Struktura malých a středních podniků dle podnikatelských činností

Zdroj: http://www.expert.ua/articles/16/0/3076/

V současné době oficiální statistické údaje o objemu trhu MSP neexistují ( poslední údaj na začátek r.2003 253,8 tis. malých podniků, objem produkce, kterou vyrábějí malé podniky, činí 7,3 %). Ale podle odhadu roční tempa růstu MSP představují 30-40%²⁷. Takto vysoké tempo růstu nutí bankovní sektor aktivně se zapojit své služby do tohoto sektoru.

V 90.letech banky spíše preferovaly velké společnosti a organizace, ale s postupem času financovali také i fyzické osoby, ale sektor MSP pořad zůstával ve stínu. V poslední době se situace změnila a stále větší pozornost věnují banky poskytováním úvěru malým a středním podnikům. Napomáhají taky tomu různé finanční programy, nejvýznamnější z nich jsou programy poskytované Evropskou bankou pro rekonstrukce a rozvoj. Nyní probíhají programy mikroúvěrování a Program německo-ukrajinského fondu. Financování těchto programů probíhá přes banky „Aval“,

„Kreditprombank“, „Nadra“, „Privatbank“, „Forum“, „ProKreditbank“. Velikost úvěru – od 100 do 25 000 $ v případě mikroúvěrování (na dobu od 6 měsíců do 1,5 roků), od 25 000 do 100000 $ na dobu od 1 do 3 let. Úroková míra - maximální 18,5 % ročně (mikroúvěry) a 13,5 % pro menší úvěry²⁸. V praxi však tyto úrokové míry ještě nižší, což je výhodné.

27 http://www.expert.ua/articles/16/0/3076

28 http://www.usb.com.ua/ru/finances/news/economics/2006/09/5/

(25)

2.4. Bariéry podnikání

Při posuzování bariér podnikání je nutné přihlédnout k několika skutečnostem.

Ukrajina s téměř padesáti miliony obyvatel a ročním exportem téměř 18 mld. USD je možností vytvoření budoucích pevných obchodních vazeb.

Při bližším prozkoumání trhu zjistíme náročnost zejména z hlediska obchodně- politických a obchodně-technických překážek. Samotné provedení průzkumu trhu je nadmíru obtížné, což je dané nesnadným získáváním informací.

2.4.1. Informační bariéry²⁹

Potenciální exportér si v případě Ukrajiny zatím nemůže například prostřednictvím internetu a na něm zveřejňovaných celních a výrobních statistik v poměrně krátké době zjistit, jaké je zastoupení předmětného výrobku na místním trhu především z hlediska dovozu a stejně tak, pokud se jedná o domácí výrobu. Informace, veřejně dostupné na webových stránkách místního statistického úřadu, popřípadě celní správy, jsou zatím dost málo podrobné a nedostatečně přehledné. Nicméně existují specializované firmy, které jsou schopny dodat kvalitní marketingové informace, jež samozřejmě nejsou levné.

2.4.2. Infrastruktura

Ve své bakalářské práci jsem uváděla, že na Ukrajině je nedostatečně rozvinutá infrastruktura, že silnice nejsou dost kvalitní (průměrná rychlost tranzitu zboží silniční kamionovou dopravou přes území Ukrajiny je přibližně 16 km/h³⁰), že existují rizika obtěžování přepravců kriminálními strukturami. Avšak za 2 roky, co uplynuly od napsaní mojí bakalářské práci, situace se změnila k lepšímu. Hodně k tomu přispívá vládní koncepce rozvoje dopravního sektoru. Mezi priority v oblasti dopravní infrastruktury patří zvyšování bezpečnosti dopravy, ochrana životního prostředí, integrace do evropského a světového dopravního systému.

Pro jednotlivé druhy dopravy byly stanoveny prioritní směry rozvoje, které uvádím níže:

29http://www.ukrembassy.cz/cz/tem/zviazky.html

30 http://www.ukrembassy.cz/cz/tem/zviazky.html

(26)

V železniční dopravě bude kladen důraz na obnovu vozového parku, rozvoj telekomunikací, zavádění moderních technologií, rozšíření komplexu servisních služeb, organizování systému komplexní dopravní obsluhy s důrazem na zavádění kombinované přepravy a s tím souvisejících informačních a logistických technologií.

Bude třeba přizpůsobit se mezinárodním dopravním koridorům a evropským standardům.

V silniční dopravě bude hlavní prioritou vytvoření rozvinuté silniční sítě.

Současná silniční infrastruktura při porovnání s evropskými standardy podstatně zaostává. Zlepšení kvality bude závislé na státním financování, případně mezinárodních úvěrových programech provázaných s případnými možnostmi koncesí jednotlivých silničních a dálničních úseků. V roce 2005 byla dána do provozu dálnice (resp.

vysokorychlostní silnice) Kyjev - Oděsa.

V letecké dopravě je prioritou vytvoření podmínek pro růst poptávky po vnitrostátních a mezinárodních leteckých spojích a kvalitní obsluhu přeletů ve vzdušném prostoru Ukrajiny. Od poloviny roku 2002 Ministerstvo dopravy Ukrajiny svými regulačními zásahy umožnilo výrazné snížení cen letenek na vnitrostátních linkách, čímž došlo k rapidnímu nárůstu poptávky po vnitrostátních přeletech. Pro další rozvoj bude rozhodující obnova letadlového parku, zavádění globálních satelitních systémů CNS/ATM a rozvoj mezinárodních a regionálních letišť (modernizace a výstavba vzletových a přistávacích drah, jejich osvětlení, naváděcí systémy, letištních hal apod.).

V oblasti námořní dopravy bude rozhodující roli hrát modernizace nákladních přístavů s cílem vytvoření ekonomicky výhodných podmínek pro zajištění zbožových toků mezi evropskými a asijskými státy.³¹

2.4.3. Tarifní překážky³²

Zboží dovážené na Ukrajinu je obvykle zatíženo dovozním clem, spotřební daní a DPH. Zmíněné odvody nejsou u vybraných položek aplikovány při dočasném dovozu, reexportu a transitu zboží. Ukrajina podepsala dohody s některými státy umožňující

32 http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/ukrajina/

(27)

výjimky z vybraných dovozních sazeb. Některé procedury související s režimem reexportu jsou zvlášť obtížné s cílem eliminovat možné zneužití daného režimu.

Ukrajina používá tyto druhy celních sazeb:

ad valorem - v procentech z celní hodnoty zboží

specifické - fixní sazba v EUR za jednotku zboží (litr, kilogram, ks apod.) kombinované - ad valorem za podmínky minimální specifické sazby

Celní sazby na dovážené zboží se nachází ve škále od 0 %, například u mléčných výrobků z vybraných prioritních dovozních zemí, až po 100 % například u zlatnické produkce. Clo na dovážené zboží se obvykle platí v domácí měně a je splatné při proclení zboží. Dovážené zboží určené k investování do společných podniků nepodléhá clu.

Spotřební daň na určité druhy dováženého zboží je stanovena v rozsahu od 5 do 35 %. Do seznamu zboží, podléhajícího spotřební dani, spadají především již zmíněný alkohol, tabákové výrobky a osobní automobily. V případě dovozu zboží podléhajícího spotřební dani musí dovozce vyplnit předběžnou deklaraci a předem zaplatit odpovídající peněžní obnos (clo + spotřební daň + DPH). Celními orgány náležitě potvrzena zmíněná deklarace slouží jako podklad k vstupu předmětného zboží na celní území Ukrajiny.

Daní z přidané hodnoty ve výši 20 % je zatížena převážná část dováženého zboží. Od DPH jsou osvobozeny knihy, školní pomůcky, léky, lékařské pomůcky apod.

2.4.4. Netarifní překážky

K netarifním překážkám obchodu patři technické překážky (standardy, normy, certifikáty), licence, kvóty a jiné překážky.

Nejvážnější technickou překážku dovozu zboží na Ukrajinu je certifikace značného množství zbožových položek. Hlavním kontrolním orgánem, který provádí kontrolu nad dodržováním pravidel certifikace zboží, na které se certifikace vztahuje, je Státní výbor technické regulace a spotřebitelské politiky Ukrajiny. Jeho činnost by měla být v souladu s mezinárodními normami, především v souladu s Dohodou o technických bariérách v obchodu WTO (TBT čl. 2.).

Ze strany mezinárodních organizací je vyvíjen na Ukrajinu tlak vytvářet stejnou úroveň technických požadavků na kvalitu dováženého zboží, jako je tomu ve vztahu k

(28)

domácím výrobcům. Problém certifikace rovněž souvisí se zatímní malou ochotou ukrajinské strany přijímat certifikáty vydávané zahraničními zkušebnami.

Státní výbor technické regulace a spotřebitelské politiky Ukrajiny definuje seznam zboží, k jehož dovozu je nutná certifikace. Produkt může být certifikován na základě prověrky samotného dováženého zboží, nebo prostřednictvím inspekce přímo ve výrobním závodě (certifikáty na 3 roky). Zahraniční certifikáty Ukrajina uznává jenom v mezích mezinárodních smluv, které podepsala, nebo ke kterým se připojila.

Konkrétní certifikáty platí jenom pro konkrétní dovozce, t.j. dva odlišní dovozci nemohou používat certifikát na stejné zboží. Zahraniční dovozci hodnotí certifikáční procedury jako složité, nepřehledné a nepřiměřeně nákladné.³³

2.4.4.1. Ochrana domácího trhu³⁴

Hlavním zákonem vztahujícím se k problematice ochrany domácího výrobce je Zákon Ukrajiny ze dne 22. 12. 1998 č.332-XIV "O zavedení zvláštních opatření týkajících se dovozu na Ukrajinu". Licence a kvóty mohly být všeobecně v souladu s platnou legislativou zaváděny v několika případech, jako např. prudkého zhoršení bilance zahraničního obchodu nebo v případě odvetných opatření na diskriminační omezení ze strany jiných států, a to v souladu s mezinárodními dohodami, které Ukrajina podepisuje, nebo ke kterým se připojuje. Existuje několik druhů dovozních (vývozních) licencí, přičemž na každý druh zboží může být aplikován maximálně jeden druh licence:

generální

jednorázová (individuální) otevřená (individuální)

antidumpingová (individuální) kompenzační (individuální) speciální (individuální)

33 http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/ukrajina

(29)

Kvóty se uplatňují formou stanovení režimu vydávání individuálních licencí. Na Ukrajině existuje následující systém kvót, přičemž na každý druh zboží může být aplikována jenom jedna kvóta:

globální skupinové individuální antidumpingové kompenzační speciální

Licence vydává Ministerstvo ekonomiky a některé místní administrace (Krym, Kyjev, Sevastopol). Licence na převody devizových prostředků mezi subjekty zahraničního obchodu s cílem investování a /nebo úvěrování vydává Národní banka Ukrajiny. Platná legislativa umožňuje uplatňování kvót a licenčních režimů až po šedesáti dnech po oficiálním zveřejnění odpovídajícího omezujícího rozhodnutí.

Ukrajinská legislativa v rámci pojednání o nekalé konkurenci při uskutečňování zahraničně obchodních operací rozlišuje:

uskutečňování dumpingových dovozů, proti nimž se zavádějí antidumpingová opatření

uskutečňování subvencovaných dovozů, proti nimž se zavádějí vyrovnávací (kompensační) opatření

uskutečňování jiných operací, jež se mohou považovat za formy nekalé konkurence

Podle výsledků antidumpingového, antisubvenčního případně speciálního šetření jsou přijímána odpovídající řešení o zavedení antidumpingových, vyrovnávacích, případně speciálních opatření, proti nímž je možné se odvolat v měsíční lhůtě od momentu zavedení odpovídajícího opatření.

2.4.5. Další bariéry

Všeobecným problémem je stabilita dodávek/koupě zboží na Ukrajině, což je způsobeno zejména nízkou koupěschopností obyvatelstva a firem. Dalším problémem je nepříliš dobrá platební morálka, obtížné získávání a malá dostupnost bankovní úvěrů(ale situace se zlepšuje), nedostupnost hospodářských informací o podnicích, vysoká míra byrokracie a korupce ve státní správě na všech jejích úrovních, obcházení zákonů a jejich nesnadná vymahatelnost.

(30)

2.5. Ř ešení obchodních spor ů

Obchodní spory lze řešit u arbitrážního soudu při Obchodně průmyslové komoře Ukrajiny, jež se nachází v každém oblastním městě. Při podání žádosti musí žalující strana uhradit tzv. státní daň ve výši 5 % ze sumy vymáhaného dluhu, která se platí při předložení žádosti. Zmíněná 5 % daň se vrací žalující straně v případě její výhry soudního sporu. Při předkládání žádosti je rovněž potřeba arbitráži předložit důkaz o vystavení protestu vůči straně žalované, týkajícího se neplnění jejích závazků vyplývajících z kontraktu. Arbitráži musí být rovněž předloženo potvrzení o odeslání kopie žádosti druhé straně, tj. straně žalované. Kontrakt, který bude arbitráž posuzovat, by měl obsahovat formulace týkající se způsobu řešení sporů. Po vynesení soudního výroku u arbitrážního soudu se může kterákoli ze stran odvolat k Vyššímu arbitrážnímu soudu Ukrajiny.³⁵

2.6. Podmínky pro z ř ízení kancelá ř e, spole č ného podniku, reprezentace

³⁶

Zahraniční subjekty vyvíjejí svoji činnost na Ukrajině nejčastěji prostřednictvím akciových společností, společností s ručením omezeným a zahraničních zastoupení (bez právní subjektivity).

Jmění akciových společností a společností musí být rozděleno nejméně mezi dva akcionáře. Legislativa rozlišuje tzv. "akciové společnosti otevřeného typu" (akcie veřejně obchodovatelné) a "akciové společnosti uzavřeného typu" (akcie nejsou veřejně obchodovatelné). Minimální základní jmění u obou druhů akciových společností bylo stanoveno na 1250-násobek minimální mzdy, která činí zhruba 70 $. Společnost s ručením omezeným musí mít počáteční kapitál ve výši 100 minimálních mezd.

Zastoupení (bez právní subjektivity na území Ukrajiny) zahraničních firem se registrují při Ministerstvu ekonomiky Ukrajiny po předložení nezbytné dokumentace (žádost, oficiální překlady registračních dokladů a stanov mateřské firmy, oficiální

(31)

překlad potvrzení domácí banky o klientském vztahu s mateřskou firmou, výroční zpráva atd.) a po zaplacení příslušného správního poplatku. Následně po registraci má zahraniční zastoupení za povinnost registrovat se u místního státního daňového úřadu, státní celní služby, fondů sociálních a zdravotních plateb (kvůli odvodům za místní zaměstnance). Podle záměru vlády a výnosu prezidenta mají fungovat registrace na základě principu „jediného okna" (tj. registrace na jednom místě), avšak zatím v praxi tato „jediná okna" nefungují, resp. Fungují pouze částečně.