POSUDEK OPONENTA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno a příjmení studenta Soňa Fojtíková
Název práce Inkluzivní vzdělávání žákyně s tělesným postižením na střední škole
Oponent práce Mgr. Magdalena Hanková
Obor Sociální pedagogika
Forma studia Kombinovaná
Kritéria hodnocení práce Stupeň hodnocení
dle stupnice ECTS Formální stránka práce
Přehlednost a členění práce C
Úroveň jazykového zpracování (odborná úroveň textu, gramatická
a stylistická správnost) C
Dodržení formálních náležitostí (dodržení citační normy, úprava práce) B Teoretická východiska práce
Formulace cílů práce D
Analýza a syntéza problému C
Práce s odbornou literaturou (využití relevantních zdrojů, odbornost
a aktuálnost zdrojů) C
Empirická část práce
Formulace výzkumného cíle (náročnost, srozumitelnost, aktuálnost) D Metodika zpracování (druh výzkumu, výzkumný soubor, použité metody
a techniky zpracování) C
Analýza dat a interpretace dat D
Splnění výzkumných cílů a formulace závěrů práce B
Celková kvalita a přínos práce
Kvalita, náročnost a originalita řešení zvoleného tématu D
Odborný přínos práce a možnost jejího praktického využití B Odůvodnění hodnocení práce (silné a slabé stránky práce):
Silné stránky:
+ Aktuální problematika s ohledem na skutečnost, že v mainstreamovém středoškolském prostředí dochází k nárůstu počtu žáků s tělesným postižením
+ Autorský text na začátku každé kapitoly teoretické části + Zaujetí autorky pro pojednávanou tematiku
+ Snaha o triangulaci v empirické části práce
+ Zajímavé a pečlivé zpracování doporučení pro praxi + Kreativní přístup k tvorbě kódů
Slabé stránky:
- Absence obecného cíle bakalářské práce (v Úvodu je formulován pouze empirický cíl)
- Akademický plurál je v teoretické části pečlivě dodržován, v empirické části je však často nahrazen ich formou, což celkově působí rušivým dojmem
- Analýza a syntéza problému v teoretické části je na nižší úrovni – některé informace jsou redundantní, jiné by se daly lépe propojit (např. kap. 1.1 a 1.1.1 či 2.1 a 2.1.1), díky čemuž by se autorka vyhnula kapitolám třetího řádu. Informace o inkluzivním vzdělávání v praxi (str. 36) by bylo vhodnější zařadit do první kapitoly teoretické části
- Názvy kapitol mohly být v některých případech precizněji vymezeny – viz např. 1. kapitola by se mohla jmenovat přímo „Integrace v souvislosti se vzděláním“, stejně tak se domnívám, že 2. kapitola by mohla být nazvána spíše „Žákyně s tělesným postižením“
- Podkapitola věnující se charakteristice adolescentů mohla být propracovanější a více propojena se specifiky vyplývajícími z tělesného postižení (socializace, emoční, zkušenostní deprivace apod.)
- V práci se místy objevují nelogické formulace či nelogické uspořádání informací (viz např. str. 16, 19, 28) - Práce disponuje četnými nedostatky v oblasti interpunkce a gramatiky (viz např. str. 8, 16, 18, 19, 24, 29, 31, 40, 43 atd.)
- Jednoznakové položky a spojky jsou ponechány na konci řádku (viz např. str. 14, 19, 26, 32, 34, 45, 47 atd.)
- Kapitola 2.2 vznikla na základě jediného odborného zdroje (Slowík, 2007)
- Odkazování na zdroje není jednotné (viz např. str. 14 – J. Slowík, str. 15. – V. Lechta – jinde autorka odkazuje na zdroj pouze prostřednictvím příjmení autora), nejednotná bibliografická citace (nejednotné umístění roku vydání publikace)
- Absence cizojazyčného zdroje
- Autorka na str. 37 píše: „Pro tuto bakalářskou práci jsme si vybrali metodu kvalitativního výzkumu“ – přikláněla bych se však ke konstatování, že jde o výzkumnou strategii, resp. druh empirického výzkumu - Ve kvalitativně orientovaných výzkumech je vhodnější hovořit o výzkumném vzorku, nežli o výzkumném souboru
- Z formulace a uspořádání cílů není zřejmé, který cíl je hlavní a které cíle jsou dílčí, ačkoliv výzkumný záměr autorka do určité míry předestírá již v Úvodu a také na str. 36. Pregnantně formulovaný hlavní empirický cíl je však čtenáři prezentován až v Závěru. Druhý cíl navíc působí poněkud vágně
- Absentuje formulace hlavní výzkumné otázky
- Během interpretace dat autorka používá také neodborný jazyk, který není vhodný pro tento typ práce (viz např. „A také se začala setkávat s partičkou nadšenců“; „mateřská školka“; „trochu jí zatrnulo“; „třídní“;
„písemky“; „střední“; „když jde do tuhého“ apod.)
- Interpretace výsledků hloubkového rozhovoru mohla být častěji doplněna o datové fragmenty, které reprezentují dané téma
- Absence odkazu na přílohy v textu bakalářské práce
Ačkoliv se jedná o práci zajímavou, potřebnou a využitelnou v praxi, s ohledem na uvedené nedostatky jak v teoretické, tak praktické části ji hodnotím stupněm D a doporučuji ji k obhajobě.
Otázky k obhajobě:
1. Jaký je obecný cíl autorčiny práce?
2. Kteří zahraniční autoři se zabývají pojednávanou problematikou?
3. Dal by se dle autorky výzkum doplnit o kvantitativně orientované šetření? Pokud ano, jak?
Celkové hodnocení* D
Datum: 8. 5. 2015 Podpis: Magdalena Hanková, v.r.
* Výsledná známka není aritmetickým průměrem jednotlivých kritérií hodnocení práce.
