Vysoká škola ekonomická v Praze
Bakalářská práce
2020 Anna Valentová
Fakulta podnikohospodářská
Studijní obor: Podniková ekonomika a management
Název bakalářská práce:
Padělané zboží na českém trhu
Autor bakalářské práce: Anna Valentová
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Olga Horová, Ph.D.
P r o h l á š e n í
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma
„Padělané zboží na českém trhu“
vypracovala samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.
V Praze dne Podpis
Poděkování
Poděkování patří paní Ing. Olze Horové, Ph.D. za odborné vedení, trpělivost a velmi cenné rady, které mi pomohly tuto práci dokončit. Děkuji také panu Ing. Mgr. Jiřímu Fröhlichovi za ochotné poskytnutí rozhovoru.
Title of the Bachelor´s Thesis:
Counterfeit goods on the Czech market
Abstract:
The aim of this bachelor thesis is to test the consumers knowledge of the main issues of counterfeiting and suggest a solution to improve the awareness in order to limit the demand for counterfeit goods. The thesis also summarizes the negative effects of counterfeit trade and determines the role played by the consumer in mitigating these. In the first half of this paper, the current situation on the counterfeit market is reviewed and new trends as well as measures taken by the institutions to stop the trade are evaluated. In the second half, results of a survey and an interview confirm the tested hypothesis that consumers would reduce their spending on counterfeit goods if they were more informed about the negative consequences. In conclusion, recommendations to achive higher awareness and limit the impact conservatively are presented.
Especially in the current period of the coronavirus crisis, when many citizens feel overly constrained by the government, introducing more radical restrictive measures would not be appropriate. Therefore solutions to the problem in non-violent way are suggested.
Key words:
counterfeit, consumer behaviour, negative impacts
Název bakalářské práce:
Padělané zboží na českém trhu
Abstrakt:
Cílem této bakalářské práce je především ověřit míru informovanosti spotřebitelů o negativních dopadech padělaného zboží a na základě toho navrhnout řešení, jak informovanost o tomto problému zlepšit a přispět tak ke snížení poptávky po padělcích. Práce rovněž tyto negativní dopady shrnuje a vymezuje, jak se na prodeji padělků podílejí spotřebitelé svojí neklesající poptávkou. V první polovině práce je popsána aktuální situace na trhu padělků, nové trendy v oblasti padělání i současná opatření, kterými se snaží různé instituce rostoucí množství padělků řešit. Ve druhé polovině práce je za pomoci dotazníkového šetření a rozhovoru s odborníkem potvrzena domněnka, že spotřebitelé by padělky kupovali méně, kdyby byli při svém nákupním rozhodnutí o uváděných negativních dopadech dostatečně informovaní.
Na závěr jsou sepsána doporučení, jak lze tohoto zjištění v době rozvoje internetu využít.
Obzvláště v současném období koronavirové krize, kdy se mnozí občané cítí vládou nadměrně omezováni, by nebylo vhodné zavádět další radikální omezující opatření. Proto je pracováno s doporučeními, která navrhují řešení problému nenásilnou cestou.
Klíčová slova:
padělky, chování spotřebitele, negativní dopady
OBSAH
Úvod ... 1
1 Základní pojmy ... 3
2 Organizace bojující proti padělkům ... 7
2.1 Státní organizace ... 7
2.2 Nevládní spotřebitelské organizace ... 10
3 Negativní dopady padělaného zboží ... 12
4 Data a metody ... 17
5 Výsledky dotazníku ... 20
6 Přepis rozhovoru ... 31
7 Diskuse ... 35
8 Doporučení ... 38
Závěr ... 40
Reference ... 42
Příloha č.1 – e-mailový rozhovor s tiskovým mluvčím ČOI panem Ing. Mgr. Jiřím Fröhlichem ... 47
Příloha č. 2 – ukázka jednoho z vyplněných dotazníků ... 51
1
Úvod
Padělání je dlouhá léta řešeným problémem v mnoha oblastech trhu. Ze všeho nejčastěji se však setkáváme s paděláním zboží, které navíc s příchodem internetu a snadnějšího zakládání e-shopů nabírá nový směr. Zvyšují se objemy prodávaných padělků, protože jsou cílení zákazníci daleko dostupnější a zároveň se padělatelům nabízejí nové možnosti, jak zákazníka oklamat. Stále mnoho lidí navíc není schopno padělky rozeznat a ubránit se tak podvodnému jednání. Jak uvádí dTest, padělky též začínají být lépe zpracované a je tak o to náročnější podvod odhalit (dTest, 2011). Na internetu také spotřebitel nemá přehled o tom, s kým jedná, nemůže si výrobek „osahat“ a v případě, že se vyskytne problém nemá jistotu, jaká míra vymahatelnosti se k výrobku váže. (ČOI, 2019)
Podobně jako se vyvíjejí trendy v módě, se vyvíjejí i trendy v oblasti padělání. Objevují se nejen kvalitněji zpracované padělky, ale také se mění strategie jejich pašování. Bylo například zpozorováno rozesílání padělků v menších zásilkách, což komplikuje jejich dohledání a vyžaduje vyšší počty kontrol. Věrohodnější padělky se zase dostávají do kamenných obchodů, kde je vyšší šance, že někoho oklamou. (Blažek, 2016) To vše ale stále představuje zlomek toho, co má prodej padělků za následky v celosvětovém měřítku. V roce 2013 byl podíl padělaných výrobků na celosvětovém obchodu 2,5%, což představuje hodnotu 338 mil. EUR, v roce 2016 to už byla 3,3% tedy hodnota 460 mil. EUR. (EUIPO a OECD, 2019) Trh s padělaným zbožím výrazně ovlivňuje světovou a s tím přirozeně i českou ekonomiku, má negativní dopad na výrobce originálů značek, na pracovní trh a v neposlední řadě i na spotřebitelovo zdraví. Zisk z prodeje padělků též podporuje zločinné organizace a další nelegální činnosti s tím spojené. (Celní správa ČR, 2018) Nové taktiky si žádají nové prostředky a díky novelizaci zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci mají nově inspektoři větší pravomoci včetně vstupování do uzavřených prostor. (ČOI, 2020)
Existuje samozřejmě ale i velké procento spotřebitelů, kteří padělky kupují vědomě a práci inspektorům odhalujícím padělky komplikují. Tyto negativní dopady si ovšem mnoho z nich již neuvědomuje. Základním předpokladem této práce je, že spotřebitelé by kupovali padělky méně, kdyby byli při svém nákupním rozhodnutí dostatečně informovaní. Je tedy nějaký způsob, jak dostat tyto negativní dopady více do povědomí společnosti a pokud ano, změnilo by se následně nákupní chování spotřebitelů? A také když je tento problém řešeným již desítky let, kde jsou mezery, kvůli kterým se padělky na trhu stále vyskytují? To jsou základní otázky, kterými se bude tato práce zabývat.
2 Tato bakalářská práce je rozdělená do dvou částí. První čtyři kapitoly práce (1 až 4) představují teoretickou část, a tedy první polovinu práce. Poslední čtyři kapitoly (5 až 8) reprezentují praktickou část, jinak řečeno druhou polovinu práce. V první polovině práce budou definovány základní pojmy potřebné pro uchopení tématu, dále bude následovat historický vývoj padělaného zboží a také popis činnosti a kompetencí státních i nevládních organizací, které proti padělkům v České republice bojují. Bude podrobněji rozebrané také ekonomické pozadí tohoto problému a popsány metody, které poslouží ke zpracování praktické části práce. V druhé polovině práce budou zpracované otázky k dotazníku a rozhovor s tiskovým mluvčím České obchodní inspekce. Následovat bude diskuse a budou navrhnuta řešení, jak je možné tento problém alespoň částečně řešit.
Cílem této práce je nejen shrnout skryté negativní dopady obchodu s padělaným zbožím, které nejsou veřejnosti vždy známé, ale rovněž poukázat na podíl, který mají na tomto problému samotní spotřebitelé. Významnou příčinou, proč celý tento koloběh funguje není jen touha padělatelů přiživit se na úspěchu a vybudovaných hodnotách cizí značky, ale rovněž neklesající poptávka po padělaném zboží. Cílem práce je proto ověřit informovanost běžných spotřebitelů o výskytu padělků a jejich negativních dopadech a navrhnout opatření, jak lze informovanost o tomto problému zlepšit a podpořit tak omezení prodeje padělků v České republice.
3
1 Základní pojmy
V následujících odstavcích budou definovány základní pojmy související s tématem a rovněž bude blíže charakterizováno historické pozadí padělání zboží.
Padělky a nedovolené napodobeniny
Pojem padělek lze dle Nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 vymezit jako zboží včetně jeho obalu, které je neoprávněně označené ochrannou známkou shodující se s ochrannou známkou platně zapsanou pro stejný druh zboží, nebo kterou nelze od této ochranné známky ve svých podstatných znacích odlišit. Dále lze za padělek považovat jakýkoliv další symbol ochranné známky (zahrnuje loga, etikety, nálepky, apod.) a to i v případě, že bude předložen samostatně.
Stejně tak tento pojem zahrnuje obalové materiály, které jsou označeny ochrannými známkami padělků samostatně. Jednodušeji lze padělek také definovat jako jakékoliv neoprávněně vyrobené zboží, jehož speciální vlastnosti chrání práva duševního vlastnictví (Cordell a spol., 1996).
Dále se lze setkat s pojmem napodobenina, to se ve stejném Nařízení označuje za „nedovolenou napodobeninu“. Ve stručnosti se jedná o „zboží, které představuje nebo obsahuje kopie pořízené bez souhlasu držitele autorského práva“ nebo také práva k průmyslovému vzoru aj. (Nařízení Rady (ES) č. 1383/2003). S napodobeninami se z převážné většiny může běžný spotřebitel setkat na čínských e-shopech, kdy zboží pouze napodobuje vybranou značku ovšem např.
nápisy nebo loga mají upravené písmeno v názvu nebo jsou jiným způsobem pozměněná. Za tuto napodobeninu by bylo možné považovat například i dva luxusní obchodní domy, které vznikly v čínském městě Renhuai před dvěma lety. Jeden s názvem Loius Vuitton, viditelně napodobující luxusní značku Louis Vuitton a druhý s názvem Plada, napodobující další velice známou luxusní značku Prada. Oba obchodní domy vypadaly na první pohled identicky s těmi pravými, ale v oficiálním názvu na venkovních fóliích měli pozměněné pořadí písmen, například v případě Louis Vuitton na „Louis Vutiton“. O to těžší bylo následně dokázat, že dochází k porušení duševního vlastnictví. (Thomas, 2018)
Za zboží porušující právo duševního vlastnictví se mimo padělek nebo nedovolenou napodobeninu považuje také například zboží porušující patent, národní odrůdové právo a jiné.
Podoby padělků
S padělky je možné se setkat v mnohých oblastech obchodu. Může jít také o padělky bankovek, ty má ale na starost Česká národní banka a nejsou předmětem této práce. Co se týká padělaného
4 zboží, nejčastěji se především v médiích spotřebitelé setkávají s padělky značkové obuvi, oděvů, hraček, elektroniky.. Existují zde však i méně známé kategorie. Jak ukazuje studie OECD a EUIPO, importuje se do Evropské Unie v nemalém zastoupení například i padělané jídlo a nápoje, lékařské přístroje, hudební nástroje, vozidla a jejich náhradní díly a také léčiva.
To ostatně potvrzují i statistiky přímo Celní správy ČR, která v nemalém množství zabavuje padělané steroidy a antikoncepce.
Držitel práva a porušovatel
Držitelem práva je dle Nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 držitel ochranné známky, práva k průmyslovému vzoru, patentu, držitel autorského práva nebo práva s ním souvisejícího aj.
Dále také jakákoliv osoba oprávněná užívat kterékoli z práv duševního vlastnictví uvedených výše.
Porušovatelem se pak rozumí ten, kdo porušuje právo duševního vlastnictví. Za porušovatele lze považovat jak výrobce padělků jinak též padělatele, nebo také prodejce či distributora padělků. Záměr padělatelů se samozřejmě vždy váže na nelegální činnost, jak uvádí Yi-Chieh Jessica Lin, padělatelé parazitují na již vybudovaném úspěchu a reklamě značky originálního výrobce a zneužívají skutečnosti, že má tato značka již vybudovanou důvěru spotřebitelů po celém světě a zároveň i prvotřídní reklamu. (Yi-Chieh, 2011) Podle Phillipse lze však tento záměr padělatelů rozdělit ještě na dvě další kategorie. První kategorií jsou padělky vytvářené padělateli záměrně tak kvalitně, aby bylo možné oklamat spotřebitele. Druhá kategorie, pravděpodobně daleko rozšířenější, zahrnuje padělky, které nejsou tak kvalitní, ale je o ně přímý zájem ze strany spotřebitelů. Zájem je o ně právě pro jejich nižší cenu i přes to, že standardy těchto výrobků neodpovídají požadovaným normám a jsou znatelně horší kvality, čehož si je ale spotřebitel vědom. (Phillips, 2005)
Související legislativa a její vývoj
V České republice je téma padělaných výrobků pokryto především Zákonem o ochraně spotřebitele. Do února 2016 byl prodej či skladování výrobků porušujících některá práva duševního vlastnictví označován jako nekalá obchodní praktika. Jak upozorňuje ale redaktorka týdeníku Ekonom Alžběta Vejvodová, problém byl v tom, že definice nekalé obchodní praktiky v Zákoně o ochraně spotřebitele zahrnuje podmínky, které bylo nutné brát při inspekci v potaz.
Obchodní praktika je totiž klamavá, pokud je skrze ni podnikatel schopen ovlivnit spotřebitelovo rozhodování tak, že může spotřebitel učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak
5 neučinil, případně pokud může „spotřebitele uvést v omyl ohledně ceny výrobku“. Díky novelizaci tohoto zákona právě v únoru roku 2016 a „vyjmutí problematiky padělaného zboží z režimu nekalých praktik“, jak uvádí Vejvodová, je nyní pro inspektory uplatňování zákazu obchodování s padělky v praxi podstatně snadnější. Z poznatků uveřejněných v týdeníku Ekonom tím ovšem vyplývá, že ačkoliv padělání představuje rozsáhlý problém již od 90. let (Dostál, 2019), česká legislativa na něj reaguje poměrně se zpožděním. Podobně v listopadu roku 2018 vstoupila v platnost novelizovaná zákonná pravomoc ustanovení dle § 6 odst. 1 zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci. Díky němu se nyní mohou inspektoři České obchodní inspekce při důvodném podezření dostat za přítomnosti nezúčastněné osoby nejen do staveb, ale i například do dopravního prostředku nebo pozemku. (ČOI, 2020) Jak bude ještě zmíněno v následujících řádcích, ve Francii jsou zákonem hlídáni nejen prodejci či výrobci padělků, ale i kupující, což v České republice zavedeno není. Podle některých podnikatelů však zavedení takového trestu značí spíše selhání státu. Podobně je tomu i v Itálii, kde za nákup padělku, ač z nedbalosti, hrozí i 6měsíční pobyt ve vězení a pokuta v rozmezí 100 EUR až 7 tisíc EUR. Při úmyslném zakoupení padělku se pak pobyt ve vězení může prodloužit až na 8 let. (Vejvodová, 2016)
Historie padělání zboží
Jak zmiňuje Tim Phillips ve své knize Knockoff: The Deadly Trade in Counterfeit Goods (v překladu Padělek: Smrtící obchod s padělaným zbožím), padělání je podle něj druhou nejstarší profesí. Ve své knize zmiňuje první možný padělek z roku 27 před Kristem. Jedná se o zátku od vína, kterou pravděpodobně zfalšoval někdejší Galský obchodník vína. V té době bylo Římské víno velmi oblíbené a kvalitní, tomu ale samozřejmě odpovídala i jeho cena. Aby obchodník rychle nabyl peněz, dostal nápad vydávat nakoupené Francouzské víno za víno Římské. Protože etiketa na lahvi vína v té době označovala jejího prodejce nikoliv výrobce, postačilo zfalšovat zátku vína. Obchodník ovšem neuměl psát ani číst, pokud by někdo zkoumal zátku podrobněji, pravděpodobně by si všimnul, že písmena označující jméno výrobce vypadají spíše jako zvláštní patvary. Tato zátka je v současné době uložena v muzeu padělků v Paříži (Musée de la Contrefaçon). (Phillips, 2005)
Gordon Mcconnell zase uvádí, že padělání má svůj původ v dobách, kdy byla většina známého světa ovládnuta Evropou a pár zemí soupeřilo o nejlepší pozici. Pro získání obchodní výhody nebo její udržení byly země ochotny udělat cokoliv. Tím se padělání rozšířilo a stalo se na nějakou dobu dokonce podporovanou formou podnikání.
6 Například světovými lídry v oblasti technologické strojní výroby byli po mnoho let Holanďané.
Ovšem v důsledku jejich velmi otevřené politiky vůči zahraničním pracovníkům brzy zjistili, že jejich náskok oproti ostatním zemím se postupně začíná zmenšovat. V roce 1751 tedy vláda konečně vydala zákon, který zakazoval nejen vývoz strojů, ale omezoval i emigraci zkušených zaměstnanců, aby se zamezilo krádežím místního know-how. Tou dobou už však většinu způsobených škod nebylo možné vzít zpět. Na rozdíl od Holandska Velká Británie, v té době nejmocnější země světa, zareagovala na tuto situaci poněkud dříve. V roce 1719 vydala několik zákonů, aby svoji strojovou výrobu ochránila. Dokonce měli významní a pro výrobu klíčoví zaměstnanci zákaz emigrace až do roku 1825. (Mcconnell, 2016)
Evropské země se postupně stávaly konkurenceschopnějšími a opatrnějšími vůči ostatním zemím. Některým z klíčových zaměstnanců bylo dokonce povoleno emigrovat, aby v zahraničí pod slibem velké odměny ohlídali konkrétní technologii, to se časem stalo poměrně známou záležitostí. Země tehdy většinou měly patentové zákony, nicméně obvykle buď vyžadovaly malý důkaz originality, nebo záměrně neuznávaly zahraniční technologie. Tak tomu bylo i v případě Spojených států amerických, které neuznávaly zahraniční patenty až do roku 1891.
(Mcconnell, 2016)
Ve Francii došlo k většímu převratu v roce 1872. V tom roce se totiž semkly tehdejší farmaceutické společnosti, aby společně zamezily padělání jejich výrobků Německými konkurenty. Následkem toho ten samý rok vznikla Union des fabricants (v překladu Unie výrobců, dnes se zkratkou UniFab. Díky nátlaku právě Unie výrobců má v současné době Francie jedny z nejpřísnějších zákonů v oblasti padělání na světě. Tyto zákony se netýkají pouze padělatelů a prodejců padělků, ale i samotných spotřebitelů, a to bez rozdílu, zda se jedná o obyvatele Francie nebo o turistu. Pokud by nějaká návštěvnice Francie chtěla nosit na veřejnosti např. svojí padělanou Chanel kabelku, mohlo by se jí také stát, že její kabelka skončí v muzeu padělků, které spravuje právě Unie padělků. Jak také zmiňuje Phillips, toto muzeum je důkazem, že v podstatě „neexistuje nic, co by mohlo být vyrobeno a nebylo zároveň paděláno“. (Phillips, 2005)
7
2 Organizace bojující proti padělkům
Ve světě se lze setkat s množstvím organizací, které se snaží bojovat proti prodeji nelegálního zboží i proti jeho transportu mezi jednotlivými zeměmi. V České republice existují státní organizace i nevládní spotřebitelské organizace, na které se může spotřebitel nejen ve věci padělků obrátit. Nevládní organizace navíc přispívají ke vzdělávání veřejnosti svojí tvorbou časopisů, seminářů a jiných aktivit. Níže je popsáno, co je náplní práce jednotlivých organizací a jak k boji proti padělkům přispívají samy.
2.1 Státní organizace Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) jako ústřední orgán státní správy zastřešuje mimo jiné vnitřní obchod a má za cíl hájit zájmy spotřebitelů s ohledem na evropskou spotřebitelskou politiku. Dále „koordinuje zahraničně obchodní politiku ČR ve vztahu k jednotlivým státům“.
Spolupracuje například s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a dalšími mezinárodními organizacemi, na svých stránkách uveřejňuje důležité aktuality týkající se Ochrany práv k duševnímu vlastnictví. Podřízenými organizacemi MPO je například Česká obchodní inspekce nebo Puncovní úřad. (MPO, 2016)
Česká obchodní inspekce
Česká obchodní inspekce (ČOI) je orgánem státní správy a její náplní práce je ve zkratce zajišťování kontroly podnikatelů, jakožto fyzických i právnických osob, kteří „nabízejí, dodávají nebo uvádějí na trh výrobky, nabízejí nebo poskytují služby případně vyvíjejí jinou činnost podle zákona o ČOI“. Stručně, provádí dozor nad trhem. Tato kontrola probíhá na základě řady zákonů včetně zákona o ochraně spotřebitele nebo zákona o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh. (ČOI, 2019) V tomto zákoně je pojednáno mimo jiné o podmínkách, které musí nově uváděné výrobky na trh splňovat, jako je např. jakost, bezpečnost, ochrana životního prostředí a další. Část čtvrtá tohoto zákona pak jedná o přestupcích, kde se v paragrafech 53 až 55 lze též dočíst o přestupcích týkajících se padělků.
Česká obchodní inspekce je jedním ze subjektů Mimosoudního řešení spotřebitelských sporů (ADR). V rámci ADR lze řešit spory z kupních smluv a smluv o poskytování služeb. V případě podezření na koupi padělku se lze tedy obrátit na ČOI.
8 Další užitečnou aplikací pro spotřebitele, kterou též provozuje Česká obchodní inspekce, je seznam rizikových e-shopů, které byly Českou obchodní inspekcí označeny za nevěrohodné.
Zároveň ve spolupráci se společností Seznam.cz a ESET antivirovým systémem aplikace umožňuje si do vlastního prohlížeče nainstalovat doplňky, které při vstupu do některého z rizikových e-shopů informují uživatele, aby byl na pozoru.
Česká obchodní inspekce provádí pravidelné kontroly nejen na vyzvání spotřebitelů, ale především celoročně sama o sobě. Jak se lze dočíst ve výroční zprávě ČOI z roku 2019, ročně provedou její pracovníci stovky kontrol, při kterých jsou odhaleny desítky tisíc kusů výrobků porušující některá práva duševního vlastnictví. Při zásazích mnohdy spolupracují s Celní správou ČR, Policií ČR, Hasičským záchranným sborem, živnostenskými, městskými nebo obecními úřady či za pomoci Cizinecké policie a dalších. Ve výkonu této činnosti též České obchodní inspekci pomáhá nová již zmiňovaná pravomoc, která umožňuje inspektorům ČOI vstupovat do uzavřených prostor. Jak uvádí v tiskové zprávě ředitel ČOI Mojmír Bezecný, často se totiž stává, že kontrolovaná osoba svoji provozovnu nebo dodávku s příchodem inspektorů uzamkne a vzdálí se. (ČOI, 2020) Dle provedených kontrol za rok 2019 se nejčastěji padělky vyskytují v příhraničních oblastech na hranicích Německa a Rakouska, pomyslné druhé místo pak zaujímá hlavní město Praha a severní části České republiky. Nejčastěji se jednalo o oděvy, v menší míře pak o výrobky z kategorie audio-video dohromady v hodnotě originálů téměř 152 milionů korun. (ČOI, 2020) Za první polovinu roku 2020 byly nejvíce padělanou ochrannou známkou PokémonWizards, a to jak v kategorii hraček, tak v kategorii oděvů, podobně na tom byla u oděvů i ochranná známka Calvin Klein. Zabavené výrobky se následně likvidují, případně pokud nejsou nijak označené padělanou ochrannou známkou, jsou využity pro humanitární účely. (ČOI, září 2020)
Z výroční zprávy ČOI též vyplývá, že v posledních letech se podstatně zvyšuje podíl padělaných výrobků na internetu, což se dá s rozvojem internetu a sociálních sítí očekávat.
Spotřebitel na internetu nemá vždy přehled o tom, s jakým hospodářským subjektem jedná, jakou kvalitou a bezpečností výrobky disponují a jaká je míra vymahatelnosti oprávněných spotřebitelských zájmů v případě, že se vyskytne vada výrobku či nějaký jiný problém. Proto je kontrola těchto internetových obchodů jednou z priorit ČOI.
9 Celní správa České republiky
Celní správa České republiky je bezpečnostní sbor, který je podřízený Ministerstvu financí ČR.
Má dva základní stupně, kdy prvním je Generální ředitelství cel v Praze a druhým stupněm jsou celní úřady rozmístěné v krajských městech. Těch je dohromady 15, kdy jeden Celní úřad se nachází přímo na letišti Václava Havla – Celní úřad Ruzyně v Praze. Celní správa ČR má za úkol chránit ekonomické a bezpečnostní zájmy České republiky a Evropské unie, včetně jejich občanů. Je to další státní organizace, která bojuje proti podvodům na trhu a jak již bylo zmíněno, v boji proti padělkům často spolupracuje s dalšími státními orgány. Ročně zadrží na desetitisíce padělků. (Celní správa ČR, 2020)
V případě, že spotřebitel zakoupí na internetu v dobré víře originální výrobek, ale přijde mu padělek, případně narazí-li na tržnici na prodejce padělků, může se obrátit právě na Celní správu ČR. Ta má na svých internetových stránkách předpřipravený formulář, který lze jednoduše vyplnit a porušení práva duševního vlastnictví či jiné nekalé praktiky prodejce nahlásit.
Podobně jako ČOI i Celní správa provádí stovky kontrol ročně a zadržuje nejen zboží na vnitrostátním trhu, ale i při celním řízení. (Celní správa ČR, 2020) O jejích konkrétnějších zásazích je více pojednáno v kapitole 3.
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Jedná se o státní ústav podřízený Ministerstvu zdravotnictví. Zabývá se mimo jiné dohledem nad padělanými doplňky stravy a léčivy, která jsou podle Vejvodové třetím nejčastěji zabavovaným zbožím v Evropské Unii. (Vejvodová, 2016) Na stránkách SÚKL lze nalézt databázi veškerých léků a potravin, které jsou určené ke zvláštním lékařským účelům i kompletní seznam padělaných či nelegálních přípravků. (SÚKL, 2010) Pro spotřebitele je nutné mít se na pozoru především, pokud kupují léčiva přes internet, nebo na tržnicích. Podle prezidenta České lékárenské komory Lubomíra Chudoby je ale u kamenných lékáren výdej padělků prakticky vyloučen díky evropské protipadělkové směrnici FMD (Falsified Medicines Directive), která je v tomto ohledu velmi důsledná. (Dostál, 2019)
10 2.2 Nevládní spotřebitelské organizace
dTEST
Společnost dTEST je nevládní spotřebitelskou organizací, která pomáhá spotřebitelům orientovat se lépe při nákupu výrobků, při výběru poskytovatelů služeb a při uplatňování spotřebitelských práv. Na jejich webových stránkách i v informačních brožurách, které vydávají, se snaží spotřebitele vzdělávat o jejich právech tak, aby je byli spotřebitelé schopni následně využít v běžném životě. Společnosti lze též přisuzovat velké „plus“ v zakoupení testovaných výrobků přímo v obchodech, nikoliv od výrobce a bez jakékoliv informace dodavateli či výrobci pro zachování odstupu a objektivnosti výsledků. (dTest, 2020)
Skrze jejich poradenskou linku nebo e-poradnu se na ně spotřebitel může obrátit se svým dotazem. Společnost dTEST totiž mimo jiné poskytuje i bezplatné řešení mimosoudních sporů prostřednictvím stránky VašeStížnosti.cz. Jedná se v podstatě o stejný koncept jako již zmíněné Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů ADR spadající pod Ministerstvo průmyslu a obchodu. Skrze portál VašeStížnosti.cz dTEST vypomáhá Ministerstvu průmyslu a obchodu pro rychlejší odbavení dotazů a pokud řešený problém spadá do kompetence jiného orgánu, dTEST zákazníka odkáže na jinou příslušnou organizaci ADR (epravo.cz, 2014).
Společnost dTEST se samozřejmě také zabývá padělky a již pár let nazpět na svých stránkách uvedla zajímavou informaci upozorňující na měnící se strategii prodejců padělků. Ve zkratce se jedná o tři věci, které přispěly k prodeji dražších a lépe zpracovaných padělků. První příčinou je to, že čerstvě vzniklé e-shopy prodávající podezřele levné zboží, už nyní nevzbuzují takový zájem. Dříve se sice hojně rozrůstaly, nyní už jsou ale spotřebitelé chytřejší. Druhým důvodem je pak snaha dvou čínských portálů Aliexpress a Alibaba prorazit do Evropy a USA a navázat spolupráce s velkými značkami. Tyto portály byly totiž ještě pár let nazpět nejvýznamnějšími zdroji padělaného zboží. A třetí příčinou je pak změna nákupních zvyklostí na internetu.
S rozrůstáním internetu se prodej luxusního zboží přesouvá i na internet a spotřebitelé se proto nebojí utrácet velké částky online. Z těchto důvodů se prodejci padělků zaměřují na lepší zpracování padělků, které je příliš nestojí, ale výrobek lze následně prodat za podstatně vyšší cenu. (dTest, 2015).
11 Sdružení českých spotřebitelů
Sdružení českých spotřebitelů (SČS) je nejdéle působící nevládní organizací v oblasti ochrany spotřebitelských zájmů v České republice. Cílem této organizace je stejně jako u dTESTu ochrana zájmů spotřebitelů, snaha o jejich informovanost a rozvoj a kultivace podnikatelského a konkurenčního prostředí. SČS vydává tiskové publikace, poskytuje rady pro nevidomé a neslyšící i pro mládež prostřednictvím krátkých instruktážních videí.
Stejně jako je tomu u dTESTu je možné se v případě dotazů obrátit i na Sdružení českých spotřebitelů, které má na svých stránkách k dispozici formulář k vyplnění. Mimo „obyčejný dotaz“ se lze na SČS obrátit také v řešení skrze mimosoudní řešení spotřebitelských sporů.
(MPO, 2020)
12
3 Negativní dopady padělaného zboží
V roce 2013 byl proveden průzkum agenturou GfK na vzorku 1300 respondentů z Česka a Slovenska, který potvrdil, že až polovina Čechů, by si vědomě zakoupila padělek. Koupi padělků podporovaly spíše ženy a respondenti s nižšími platy. (Týden.cz, 2018) Jak uvádí ale Celní správa, spotřebitelé, kteří vědomě kupují padělané zboží by si měli uvědomit, že tím podporují padělatele zboží a s nimi skrze jejich příjmy z prodeje padělků i teroristické organizace, obchodování s lidmi a jiné nebezpečné a nelegální aktivity ve světě. (Celní správa, 2018)
Padělky totiž neovlivňují nepříznivě pouze vybrané oklamané spotřebitele. Velmi negativně se také podepisují na ekonomikách jednotlivých zemí a vůbec mají hlubší dopady než si mnoho spotřebitelů uvědomuje. Jak vyplývá ze studie “Trendy v obchodě s padělky a s pirátskými výrobky“, kterou uveřejnily Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) v první polovině roku 2019, podíl padělaných výrobků v porovnání s objemem celosvětového obchodu nadále roste. Dokud ale zároveň neklesne poptávka po padělaném zboží, budou se zde padělky stále vyskytovat. Otázkou tedy zůstává, chovali by se spotřebitelé jinak, kdyby o všech těchto negativních dopadech věděli?
V roce 2013 byl podíl padělaných výrobků na celosvětovém obchodu 2,5% (338 mil. EUR), v roce 2016 to už byla 3,3% (460 mil. EUR). Zároveň vzrostl objem dovážených výrobků ze třetích zemí. Z daleka nejvýrazněji se na dovozu stále podílejí Čína a Hong-Kong, po nich následuje Turecko a Singapur viz graf č.1. To potvrzuje ve své knize i autorka Jessica Lin Yi- Chieh informací, že Čína zdaleka není jedinou zemí, která by produkovala velké množství padělků, ty podle ní vznikají i v Brazílii, Indii, Indonésii, Makedonii, Vietnamu a Rumunsku.
Čína ale zůstává bezpochyby největším vývozcem. (Yi-Chieh, 2011)
13 Graf č.1: Top 25 provenienčních ekonomik pro padělané a pirátské zboží, 2014-2016.
Zdroj: OECD a EUIPO, 2019
Jak vyplývá z grafu č.2, nejvíce se v celosvětovém měřítku padělá obuv a oděvy, což odpovídá i statistikám Celní správy České republiky. V roce 2013 tvořily dle ročních statistik Celní správy největší podíl na zabaveném zboží právě oděvy, v roce 2016 pak také obuv, hračky nebo tabákové výrobky.
Graf č.2: Rozdíly v provenienčních ekonomikách v oblasti padělaného a pirátského obchodu, 2013. Ze shora: obuv, oděvy, kožené výrobky, elektronika, hodinky, foto a lékařské výrobky, kosmetika, hračky, šperky a farmaceutické produkty.
Zdroj: OECD a EUIPO, 2019
14 Studie OECD a EUIPO “Trendy v obchodě s padělky a s pirátskými výrobky“ z roku 2019 informuje, že nejčastějším způsobem dopravy zůstává od roku 2014 poštovní balíková doprava.
Ta za tři roky mezi lety 2014 a 2016 tvoří podíl téměř 57% zachycených zásilek. Letecká doprava pak představuje cca 15% podílu, expresní doprava 12% a námořní doprava podíl 10%.
Co se množství zadržených kusů padělků týče ale významně vedla mořská doprava, kdy se zboží převáží v lodních kontejnerech. Jak dále uvádí studie, padělatelé ovšem začali přicházet na novou strategii, jak propašovat co nejvíce zboží. A to skrze větší množství menších zásilek, kdy je pro celníky výrazně náročnější zásilky dohledat. Celní správě tak přibývá větší množství práce. Tento fakt podkládají čísly, kdy zásilky do 10 kusů činily mezi lety 2011 až 2013 podíl 43% z celkového počtu zásilek, mezi lety 2014 a 2016 už byl podíl 85% z celkového počtu zásilek.
Vliv pandemie Koronaviru na vývoj padělků v České republice
Jak vyplývá ze statistiky Celní správy České republiky, během prvních osmi měsíců roku 2020 měla největší podíl na zadrženém zboží v celním řízení neobvykle kategorie „ostatní“. Tato změna přímo souvisí s aktuální pandemií Koronaviru, protože kategorie zahrnovala ve velkém podílu dezinfekce, mýdla a roušky, jak také potvrdila v rozhovoru mluvčí Finančního ředitelství SR Ivana Skokanová pro deník iDnes. Dále byly pak zadrženy ve velkém oděvní doplňky, elektronika a oblečení, ale v podstatně menších objemech, jak vyplývá i z tabulky č.1.
Porovnávaná jsou data za rok 2019 a prvních osm měsíců roku 2020 a lze vypozorovat, že pandemie počty zadrženého zboží příznivě ovlivnila, přičemž počet zabavených kusů v prvních osmi měsících roku 2020 je o rekordních 4 130 617 kusů nižší než za rok 2019. Číslo se ještě může ale před Vánoci výrazněji změnit, protože jak varuje Celní správa, padělky před Vánoci většinou přibývají a spotřebitelé by se proto měli držet na pozoru, odkud jaké zboží objednávají.
(Celní správa ČR, 2019)
Tabulka č.1: Počty zabavených kusů padělků a nedovolených napodobenin Celní správou ČR za rok 2019 a leden-srpen 2020.
2019 led-srp 2020
Celkový počet zabavených výrobků (v ks) 4 182 292 51 675
Hodnota odhadem v cenách originálů v Kč 224 779 103 Kč 20 326 235 Kč Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat Celní správy České republiky, 2020.
Na vnitrostátním trhu jsou pak nejčastěji zabavovány též padělané oděvy a hračky.
15 Vliv padělků na pracovní místa
Dovoz padělků se negativně projevuje také na dalších oblastech ekonomiky, jako například na úbytku pracovních míst. Jak uvádí EUIPO ve svém reportu z poloviny roku 2019, dochází k celkovým ztrátám 7,4 % na celkových tržbách v 11 klíčových ekonomických sektorech. Jedná se o oblasti kosmetiky a osobní péče, obuvi a příslušenství, oděvů, sportovního zboží, hraček a her, šperků, kabelek a zavazadel, vína, léčiv, hudebních nahrávek, pesticidů a chytrých telefonů.
Ročně tak přichází o práci v daných sektorech kvůli padělání odhadem 468 000 lidí napříč Evropskou Unií. Pro Českou republiku je to odhadem úbytek 13 800 pracovních míst ročně v devíti sledovaných odvětvích, konkrétně v odvětví kosmetiky, oblečení a obuvi, sportovních potřeb, hraček, šperků, léčiv a dalších. (ČTK, 2016)
Tyto škody vznikají především z důvodu, že legitimní výrobci vyrábějí méně, než by měli v případě, že by se padělání neprovozovalo. Proto se zaměstnává méně pracovníků a sektory přicházejí o statisíce, v Česku desetitisíce, pracovních míst.
V České republice to také například znamená škody v řádech desítek milionů, jak uvádějí tisková mluvčí českého výrobce hodinek PRIM Adéla Dittmannová nebo také obchodní ředitelka české kosmetické značky Ryor Jana Štěpánková v rozhovoru pro portál byznys.ihned.cz. Barbora Bystřická z exportního oddělení společnosti Dermacol též odhaduje způsobené škody v řádech milionů. Všechny tři české značky se s růstem jejich oblíbenosti v posledních letech začaly stále více potýkat s paděláním a tím zároveň i s vysokými finančními ztrátami. (Ťopek, 2018)
Zdravotní závadnost
Tato hrozba se netýká pouze padělaných hraček, které často neodpovídají povinným standardům EU, ale také padělaných doplňků stravy či léčiv. Užívání mnohých přípravků uváděných na seznamu zachycených padělků a nelegálních přípravků SÚKL představuje vážná zdravotní rizika. Velice často totiž tyto přípravky obsahují jiné než uváděné množství účinné látky a nelze tedy mluvit o účinných a kvalitních, a především bezpečných přípravcích. (SÚKL, 2020) Nebezpečné také mohou být padělané nápoje, především ty alkoholické. Podobně jako padělaná léčiva totiž mohou obsahovat smrtelně nebezpečnou složku methyl alkohol, což ostatně potvrzuje i Metanolová aféra v České republice z roku 2012. Při ní na otravu metanolem zemřelo téměř 50 lidí a 120 lidem nastaly zdravotní komplikace, v mnoha případech i s trvalými následky. (Perdoch, 2013) Užití metanolu totiž mimo jiné způsobuje trvalé poškození zraku.
16 Dětská práce
Nejen, že nákup padělku nelze reklamovat, ale při nákupu padělku většinou spotřebitel ani nezná jeho původ. Jak uvádí Phillips, u každého legitimního čínského výrobku musí být uvedený název továrny a telefonní číslo, aby bylo možné továrnu prověřit. U padělaného zboží toto nelze a spotřebitel si nemůže, i kdyby chtěl, ověřit, jaký je původ daného výrobku. Jak navíc dle Phillipse varuje Mezinárodní organizace práce, ve světě pracuje 246 milionů dětí a převážně právě v na černo existujících továrnách. (Phillips, 2005)
Malware v padělaných telefonech
Malware je v podstatě vir, který byl vytvořen za účelem napadení systému proto, aby ho například poškodil, odcizil data jeho uživateli, sledoval uživatele apod.
(Internetembezpecne.cz, 2018) Jak uvádí Ronan Cremin ve svém článku o padělaných telefonech, v dnešní době existuje mnoho případů, kdy byl v nepadělaném telefonu operačního systému Android nalezen předinstalovaný malware. U padělaných telefonů toto nebezpečí hrozí výrazně více. Padělaný telefon vypadá na první pohled úplně stejně jako originál, vnitřní struktura se ale liší. Modely nových vlajkových lodí v sobě mívají často zabudované starší pomalejší komponenty, navíc hrozí předinstalovaný neodstranitelný malware. Ten v telefonu může přetrvávat bez projevení i několik týdnů a následně může telefon např. zablokovat a vyžadovat po uživateli „výkupné“, aby se uživatel dostal ke svým datům. Tato strategie ještě zvyšuje marži padělatelů. Mimo ukradená data také hrozí nebezpečí v podobě nezabezpečeného telefonu, kdy otisky prstů nesnímají pouze uživatelův otisk, ale odemknou se i po přiložení cizího prstu. (Cremin, 2019)
17
4 Data a metody
V této části práce je definováno, jaká data budou pro zpracování praktické části shromážděna a také metody, jakými bude nejlepší tyto získané informace zpracovat pro účely této práce.
Data
Pro zpracování praktické části této práce budou využita primární data i sekundární data.
Primární data lze vymezit jako data získávaná přímo od respondentů nebo dotazovaného v rozhovoru. Pro účel této práce budou data sbírána skrze elektronický dotazník a také skrze polostrukturovaný rozhovor. Sekundární data jsou pak popisována jako již existující data vytvořená pro jiný účel, například již existující studie nebo statistiky. Sekundární data byla využita primárně pro prvotní výzkum před samotným sbíráním primárních dat, současně byla také sekundární data v podobě reportů a tiskových zpráv zmiňovaných organizací využita pro zpracování teoretické části.
Cílovou skupinou a zároveň základním souborem pro tuto práci jsou spotřebitelé, tedy česká populace starší osmnácti let. Na tuto cílovou skupinu je dotazník zaměřený proto, že se každého člena toto téma méně či více pravděpodobně dotýká. Oslovit všechny spotřebitele v České republice starší osmnácti let by ale bylo velice časově, a především finančně, náročné. Pro účely této bakalářské práce byl zvolen výběrový soubor 150 respondentů, z různých věkových skupin i různých částí České republiky pro zachování co největší objektivity.
Pro výběr respondentů byl využit prostý náhodný výběr. Byl vytvořen online dotazník, který byl následně rozeslán deseti lidem, kteří dostali za úkol stejným způsobem dotazník rozeslat dále. Každý z rozesílatelů si měl zaznamenat, kolika lidem formulář zaslal, výsledná návratnost dotazníku byla 68 %, vyplněných 150 z 220 rozeslaných formulářů.
Pro zajištění informovanosti běžného spotřebitele o výskytu padělků a jeho informovanosti o negativních dopadech prodeje padělků bylo využito nevyčerpávající šetření. To je definováno jako šetření, kdy tazatel nemá možnost oslovit každého člena jeho dotazované cílové skupiny, a proto své informace vztáhne pouze na výběrový soubor. Výsledky šetření se pak vztahují pouze k výběrovému souboru a je nutné tyto informace zobecnit na základní soubor pomocí některé ze statistických metod, jako jsou statistické odhady, hypotézy a další. (Survio.cz, 2020) V případě této práce nebylo možné oslovit všechny členy základního souboru, protože je příliš velký a zajištění takové ankety by bylo velice časově i finančně nákladné. Pro zobecnění v této práci bude použita metoda testování hypotéz.
18 Co se zajištění odborného názoru na toto téma týká, informace byly zprostředkovány skrze e- mailový rozhovor s panem Ing. Mgr. Jiřím Fröhlichem, tiskovým mluvčím České obchodní inspekce.
Metody
Pro zpracování získaných dat bude využita kombinace více metod výzkumu. Existují dva základní typy výzkumu, a to kvalitativní nebo kvantitativní výzkum. Dle Švaříčka (Švaříček &
Šeďová, 2014) je kvantitativní výzkum typický číselnými výsledky analýzy dat. To znamená, že získaná data rozřazujeme do předem zřízených kategorií podle pevných pravidel. Typickou metodou užívanou pro získávání dat ke kvantitativnímu výzkumu je dotazník. Respondent většinou vybírá z nabízených možností a tyto odpovědi lze následně statisticky zpracovat, seřadit apod.
Naproti tomu kvalitativní výzkum je takový výzkum, „jehož výsledků nelze dosáhnout pomocí statistických procedur nebo jiných způsobů kvantifikace.“ (Švaříček & Šeďová, 2014) Jinými slovy je to analýza textů, která vede k porozumění zkoumaných jevů. Mimo porozumění dále slouží i k popisu a interpretaci jevu. Kvalitativní výzkum je tedy typický získáváním velkého množství informací postupně od menšího počtu respondentů. Nejobvyklejšími metodami sběru dat je zúčastněné pozorování, analýza osobních dokumentů nebo např.
nestandardizovaný rozhovor. Tento typ výzkumu je velmi validní, což znamená, že během zpracování nedochází k tak výraznému zkreslení informací jako tomu může být u kvantitativního výzkumu. Na druhou stranu zde platí nižší reliabilita daná subjektivním zpracováním a interpretací konkrétního výzkumníka. (Olecká & Ivanová, 2010)
Jak již bylo naznačeno v předcházejících řádcích, pro sběr dat pro kvalitativní výzkum lze použít metodu pozorování. Ta může mít dvě podoby. Prvním typem je zúčastněné pozorování, kdy „sledujeme stanovené jevy přímo v prostředí, kde se odehrávají a zároveň dochází k interakci mezi výzkumníkem a pozorovanými účastníky výzkumu.“ (Švaříček & Šeďová, 2014) Druhou podobou je pak nezúčastněné pozorování, při němž sledujeme probíhající interakce, aniž by o nás pozorovaní věděli.
Výsledky kvalitativního výzkumu lze v některých případech též vyjádřit čísly, avšak to už skrze následnou kvantifikaci kvalitativních dat. Nejčastějším vyjádřením výsledku kvalitativního výzkumu zůstává nadále slovní vyjádření.
V praktické části je z metod kvantitativního výzkumu využit dotazník. Ten je použit z toho důvodu, že umožňuje získat poměrně velký vzorek dat se zároveň slušnou vypovídací
19 hodnotou. Lze tak skrze něj jednodušeji ověřit informovanost běžných spotřebitelů z různých věkových skupin, s různými místy bydliště apod. při velkém počtu dotazovaných.
Z metod kvalitativního výzkumu bude použit polostrukturovaný rozhovor, v současné situaci elektronickou formou. Polostrukturovaný rozhovor lze definovat jako formu hloubkového rozhovoru, ten Švaříček a Šeďová (2014) definují jako „nestandardizované dotazování jednoho účastníka výzkumu zpravidla jedním badatelem pomocí několika otevřených otázek“. Díky hloubkovému rozhovoru má pak badatel možnost získat odpovědi i slova se zachováním jejich přirozené podoby, což je důležitým principem kvalitativního výzkumu.
20
5 Výsledky dotazníku
Pro ověření informovanosti spotřebitelů autorka práce zpracovala dotazník obsahující devět otázek. První tři otázky zjišťovaly základní identifikační údaje o respondentech. Dalších šest otázek zjišťovalo informovanost dotazovaných v oblasti padělků. V první otázce se zjišťovalo pohlaví respondenta, jednalo se o otázku uzavřenou, kde respondent vybíral jednu z nabízených možností. Ve druhé otázce byl respondent dotázán o zařazení do věkové kategorie, i zde se jednalo o otázku uzavřenou a bylo možné zvolit pouze jednu odpověď. Třetí otázka byla opět uzavřenou otázkou a týkala se nejvyššího dosaženého vzdělání respondenta. Čtvrtá, též uzavřená, otázka zjišťovala, zda se respondent již někdy setkal s padělkem, jakožto padělkem značkového oblečení, obuvi či jiného zboží. Následující otázka navazovala na otázku předchozí, a vybízela dotazovaného k výběru místa, kde se s padělkem setkal, pokud v předchozí otázce vybral odpověď „Ano“. V této otázce měl respondent možnost případně doplnit, pokud se s padělkem setkal na jiném než uvedených místech, jednalo se tedy o otázku polouzavřenou. Šestá otázka byla sestavena jako kvíz a zjišťovala, zda respondent podle předložených obrázků rozezná, kdy se jedná o padělek. Jednalo se o otázku uzavřenou, respondent mohl volit z více možností. Sedmá otázka zjišťovala, zda respondent ví o nějakých negativních dopadech prodeje padělků. Otázka byla uzavřená a na výběr byla pouze jedna ze dvou možností. Osmá otázka opět navazovala na otázku předchozí a respondent měl vybrat, o kterém nebo kterých z uvedených negativních dopadů prodeje padělků věděl. Otázka dávala respondentovi možnost zvolit více možností, případně doplnit svoji vlastní odpověď, byla tedy polouzavřená. V poslední otázce byl respondent dotázán, zda by informovanost o některém z negativních dopadů ovlivnila jeho nákupní rozhodnutí. Otázka byla uzavřená a na výběr byla jedna z možností.
Dotazníkové šetření proběhlo anonymně náhodným výběrem skrze online dotazníkový průzkum, kdy byl formulář rozeslán deseti lidem a ti měli za úkol dotazník rozesílat podobným způsobem dále. Výsledný celkový počet oslovených respondentů byl 220, přičemž se vrátilo 150 odpovědí, což činí 68%ní návratnost dotazníku. V úvodu online formuláře byl respondent seznámen se záměrem dotazníkového šetření, způsobem jeho zpracování, kdy výsledky poslouží čistě výzkumu k této bakalářské práci a následovalo poděkování za vynaložený čas při vyplnění dotazníku.
21
Základní údaje o respondentech
V první otázce měl respondent vybrat své pohlaví, zda se jedná o ženu či muže. Z celkových 150 odpovědí odpovídalo 69 mužů a 81 žen viz graf č.3. Druhá otázka se týkala věkových kategorií. Jelikož průzkum cílil na spotřebitele starší osmnácti let, jednotlivé kategorie byly rozděleny na stejné intervaly po 14ti letech, přičemž většinu respondentů (téměř 75%) tvořili spotřebitelé kategorie ve věku 18 až 33 let. Z kategorie od 34 do 49 let odpovědělo 25 respondentů, tj. cca 16%. Dohromady tyto dvě kategorie obsáhly přibližně 90% respondentů a podíl respondentů nad 50 let byl pak zbývajících 10%. Tento výrazný rozdíl může být způsobený především tím, že v dnešní době stále internet využívají převážně mladší generace a bylo tedy pro dotazující náročné oslovit starší generace. Také nebylo možné sbírat odpovědi osobně s vytištěnými formuláři kvůli vyhlášenému nouzovému stavu a jeho opatřením. Proto jsou výsledky tohoto dotazníku ovlivněny vysokou segmentací kategorie do 33 let.
Graf č.3: Rozdělení pohlaví dle věkových kategorií.
Zdroj: Vlastní zpracování.
Další otázka pak byla zaměřená na nejvyšší dosažené vzdělání respondentů. Z výsledků vyšlo, že největší podíl tvořili respondenti se středoškolským vzděláním zakončeným maturitní zkouškou, konkrétně 49%, druhou největší kategorii pak tvořili respondenti s vysokoškolským vzděláním o podílu 45%. Zbývajících 6% tvořily kategorie respondentů se středoškolským vzděláním bez maturity a se základním vzděláním. Středoškolsky s maturitou byli vzdělaní spíše muži, kdežto vysokoškolský titul mělo více žen viz graf č.4.
53
11
5 57
14
7 3
0 10 20 30 40 50 60
18 - 33 let 34 - 49 let 50 - 65 let 65 let a více
Pohlaví dle věkové kategorie
Muž Žena
22 Graf č.4: Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů rozděleno dle pohlaví.
Zdroj: Vlastní zpracování.
Čtvrtá otázka zjišťující, zda se respondenti již někdy setkali s padělkem, ukázala, že 82%
respondentů (123 ze 150) se již s padělkem setkalo viz graf č.5. Z grafu vyplývá, že se s padělky setkávaly obě pohlaví podobně.
Graf č.5: Setkání respondentů s padělky dle pohlaví.
Zdroj: Vlastní zpracování.
Následující otázka se týkala pouze respondentů, kteří v předchozí otázce odpověděli, že se s padělkem setkali, tedy 123 z celkových 150. Z odpovědí vyplývá, že nejčastěji spotřebitelé přichází do kontaktu s padělky na tržnici v České republice, tuto skutečnost potvrzuje 83
1
6
37 37
30
38
1 0
5 10 15 20 25 30 35 40
Muž Žena
Nejvyšší dosažené vzdělání dle pohlaví
středoškolské bez maturity středoškolské s maturitou vysokoškolské
základní
59
64
10
17
0 10 20 30 40 50 60 70
Muž Žena
Setkání s padělky dle pohlaví
Ano
Ne nebo o tom nevím
23 respondentů viz graf č.6. Dále se pak s padělky respondenti setkávali na tržnicích v zahraničí, padesáti třem respondentům přišel padělek z e-shopu a z toho v 18ti případech šlo dokonce o český e-shop. V 16ti případech se s nimi pak spotřebitel setkal v kamenném obchodě. V této otázce byla možnost uvést i vlastní odpověď. Jeden z respondentů tedy navíc uvedl, že se setkal s padělkem na S-bazaru, další respondent se s padělkem setkal u podomního prodejce na ulici a jiný respondent uvedl, že přesně neví kde, zkrátka obecně. V 80 případech (65%; 80 ze 123) uvedl respondent, že se setkal s více než dvěma z uvedených možností. Nejčastěji (v 51 případech) respondenti uvedli, že se s padělkem setkali jak na české, tak na zahraniční tržnici.
Graf č.6: Kde se nejčastěji spotřebitelé setkávají s padělky?
Zdroj: Vlastní zpracování.
Šestá otázka byla dobrovolná a představovala kvíz, ve kterém byly respondentovi předloženy čtyři fotky padělků. Fotky byly staženy ze stránek Celní správy ČR a respondent měl vybrat, ve kterém či ve kterých z případů se jedná o padělky. Návratnost odpovědí byla 130 ze 150 odpovědí (87 %) a pouze 6 respondentů (4% z celkového počtu odpovědí) rozeznalo, že se ve všech případech jednalo o padělky. Nejčastěji respondenti vybírali padělek bot Nike, ty označilo za padělané 100 respondentů (67% z celkových 150) viz graf č.7, dále pak kabelka Gucci rozeznalo 82 respondentů (55% z celkových 150), padělek čističe WC Bref rozeznalo 26 respondentů (17% z celkových 150) a padělek pracího prášku Rex rozeznalo pouze 16 respondentů (10% z celkového 150). Tato skutečnost je pravděpodobně ovlivněna faktem, že nejčastěji se v médiích spotřebitelé setkávají právě s padělaným oblečením a kabelkami,
9 15
41 36 10
9
20
42 40 6
0 5 10 15 20 25 30 35 40 45
Přišel mi z českého e-shopu Přišel mi ze zahraničního e-shopu Na tržnici v Česku Na tržnici v zahraničí V kamenném obchodě
Kde se nejčastěji spotřebitelé setkávají s padělky
Žena Muž
24 případně obuví a hračkami, ale o padělané drogerii a dalších kategoriích zboží spotřebitelé příliš nevědí.
Graf č.7: Počty rozpoznaných padělků respondenty.
Zdroj: Vlastní zpracování.
Sedmá a osmá otázka se zabývaly informovaností o negativních dopadech prodeje padělků.
Nejprve byl respondent dotázán, zda o nějakém negativním dopadu ví. Ze 150 odpovědí uvedlo 127 respondentů (85%), že ano, 24 respondentů (15%) si nebylo žádného negativního dopadu vědomo. O negativních dopadech měli povědomí s drobným rozdílem spíše muži viz graf č.8, ve vztahu k věkové kategorii byli informovaní především mladší respondenti.
82 100 16
26
0 20 40 60 80 100 120
Kabelka Gucci Boty Nike Prací prášek Rex Čistič WC Bref
Rozpoznání padělku
25 Graf č.8: Povědomí o negativních dopadech prodeje padělků dle respondenta.
Zdroj: Vlastní zpracování.
Osmá otázka následně zjišťovala, o kterých konkrétních dopadech respondent věděl, pokud v předchozí otázce odpověděl „ano“, týkala se tedy 127 respondentů. Otázka byla polouzavřená, respondent mohl zvolit více možností a případně dopsat jiný negativní dopad, který nebyl ve výběru zmíněn. Jednotlivé možnosti zahrnovaly zdravotní závadnost padělaných výrobků, úbytek tržeb prodejcům originálů značek, úbytek pracovních míst v České republice v důsledku prodeje padělků, další možností bylo také financování nelegálních činností výdělky z prodeje padělků a v neposlední řadě byly zmíněny také padělané telefony, které mohou obsahovat předinstalovaný malware. Nejfrekventovanější odpovědí byla zdravotní závadnost viz graf č.9. O té vědělo 113 ze 127 respondentů (75% z celkových 150 respondentů), přičemž obě pohlaví byla informovaná stejně. O skutečnosti, že prodejem padělků přicházejí prodejci originálů značek o tržby, vědělo 94 respondentů (63% z celkových 150). Již méně respondentů, konkrétně 52 (35% z celkových 150), ale vědělo o tom, že výdělky z padělání mnohdy financují i nelegální činnosti. Podobně s počtem 51 odpovědí (34% z celkových 150) tomu bylo i u informovanosti o předinstalovaném malwaru. O úbytku pracovních míst v České republice vědělo pouze 7 respondentů (5% z celkových 150).
8
61 15
66
0 20 40 60 80 100 120 140
Ne Ano
Povědomí o negativních dopadech prodeje padělků
Žena Muž
26 Graf č.9: Povědomí o negativních dopadech prodeje padělků u jednotlivých oblastí.
Zdroj: Vlastní zpracování.
Následující otázka měla za úkol ověřit stanovený předpoklad v úvodu této bakalářské práce
„Spotřebitelé by kupovali padělky méně, kdyby byli při svém nákupním rozhodnutí dostatečně informovaní.“ Pro ověření závislosti mezi informovaností a nákupním rozhodnutím spotřebitele byly určeny nulová a její alternativní hypotéza. Nulová hypotéza, kterou bylo cílem zamítnout, zněla „předpokládáme, že neexistuje závislost mezi informovaností a nákupním rozhodnutím“.
K ní alternativní hypotéza zněla „předpokládáme, že existuje závislost mezi informovaností a nákupním rozhodnutím“.
V případě tohoto průzkumu je za dostatečnou informovanost spotřebitele považován stav, kdy si je spotřebitel vědom veškerých negativních dopadů uvedených v kapitole 3 Negativní dopady padělaného zboží. Zmíněné negativní dopady byly shrnuty do osmé otázky dotazníku, ze kterého vyplynulo, že si jich je vědomo jen určité procento respondentů. Pro ověření, zda lze nulovou hypotézu přijmout či zamítnout byla stanovena následující kritéria vyhodnocení.
Předpokladem výzkumu bylo, že spotřebitelé nejsou o problematice negativních dopadů prodeje padělků příliš informovaní. Proto byly jednotlivé možné odpovědi v otázce č.8 obodovány dle jejich významnosti, a to následujícím způsobem:
57
47
4
19 22
56
47
3
33
29
0 10 20 30 40 50 60
Zdravotní
závadnost zboží Prodejci originálů
přicházejí o tržby ČR přichází o 13 tisíc pracovních
míst ročně
Výdělek z padělání financuje
nelegální činnosti
Padělané telefony často obsahují
malware
Povědomí o negativních dopadech prodeje padělků
Muž Žena
27 Odpovědím o zdravotní závadnosti, o tržbách prodejců originálů značek a o malwaru v padělaných telefonech byl přiřazen jeden bod viz tabulka č.2, protože jsou tato fakta autorkou práce považována za poměrně obecně známá. Odpovědi týkající se financování nelegálních aktivit byly oproti tomu přiřazeny body dva, protože se jedná již o méně známou informaci. Co se týká odpovědi o úbytku pracovních míst, ta byla ohodnocena třemi body, protože se jedná o informaci málo známou, zmiňovanou pouze v rámci několika internetových článků a vychází navíc z anglicky psané ekonomické studie. Byla vyvinuta snaha o co největší objektivitu.
Znalost těchto faktů je samozřejmě individuální.
Tabulka č.2: Bodové ohodnocení jednotlivých odpovědí osmé otázky dotazníku.
Hodnocená odpověď Počet bodů
Zdravotní závadnosti (nekvalitní zpracování bot, nebezpečné hračky, léky aj.) 1
Prodejci originálů značek přicházejí o tržby 1
ČR přichází o 13 tisíc pracovních míst ročně 3
Výdělek z padělání financuje nelegální aktivity, obchod s lidmi, podpora
teroristických organizací 2
Padělané telefony mohou obsahovat předinstalovaný malware (odcizení dat,
viry) 1
Zdroj: Vlastní zpracování.
Proto dle bodové ohodnocení je možné za neinformovaného nebo jen málo informovaného spotřebitele možné považovat takového respondenta, který dosáhnul celkového bodového ohodnocení od 0 do 2 bodů viz tabulka č.3. Mohl mít tedy např. povědomí o zdravotní závadnosti a o ušlých tržbách originálních prodejců. Za středně informovaného spotřebitele lze považovat respondenta se součtem bodového ohodnocení od 3 do 5 bodů. Například by tento respondent mohl mít povědomí o všech negativních dopadech mimo úbytek pracovních míst v ČR. Vysoce informovaným spotřebitelem je pak ten, který získal bodové ohodnocení od 6 do 8 bodů. Vypovídá to o skutečnosti, že zná i informaci o úbytku pracovních míst na českém trhu, což zdaleka není běžně známo, jak ostatně potvrdily i výsledky dotazníku.
28 Tabulka č.3: Rozdělení úrovní informovanosti spotřebitele podle součtu bodového ohodnocení jeho odpovědí.
ÚROVEŇ INFORMOVANOSTI
Bodové ohodnocení Slovní ohodnocení
0-2 Neinformovaný nebo málo informovaný
3-5 Středně informovaný
6-8 Vysoce informovaný
Zdroj: Vlastní zpracování.
Následně bylo provedeno ověření hypotézy pomocí Chí-kvadrát testu. Ten se používá při ověřování závislosti dvou kvalitativních proměnných. Jak již vyplývá z předchozích řádků, v této práci byla ověřována existence závislosti mezi informovaností a nákupním rozhodnutím.
Chí-kvadrát test byl proveden skrze porovnání p-hodnoty s hladinou významnosti α. Ta byla určena jako α = 0,05, což znamená pravděpodobnost chyby 1.druhu nepřekračuje hodnotu 5%.
P-hodnota je nejnižší hladinou významnosti α, při níž je ještě možné zamítnout nulovou hypotézu. Čím nižší by byla p-hodnota, tím menší nám z testu vyplývá pravděpodobnost, že nulová hypotéza platí.
Proto platí následující pravidla:
p-hodnota < hladina významnosti α → nulovou hypotézu zamítáme
p-hodnota > hladina významnosti α → nulovou hypotézu nezamítáme
Na základě výpočtu v aplikaci Microsoft Excel vyšla p-hodnota rovna hodnotě 0,04332, což je hodnota nižší než 0,05 a nulovou hypotézu lze tedy zamítnout. Tabulky č.4 a č.5 sloužily jako podklad pro výpočet p-hodnoty.
29 Tabulka č.4: Rozdělení absolutních četností.
ano, minimálně bych koupi padělku
nejprve zvážil/a
ano, padělek bych si nekoupil/a
ne, koupil/a bych si padělek
i nadále
Celkový součet
Neinformovaný 29 40 10 79
Středně
informovaný 20 45 1 66
Vysoce
informovaný - 5 - 5
Celkový součet 49 90 11 150
Zdroj: Vlastní zpracování.
Tabulka č.5: Očekávané četnosti. Pzn. hodnoty jsou zaokrouhlené.
ano, minimálně bych koupi padělku
nejprve zvážil/a
ano, padělek bych si nekoupil/a
ne, koupil/a bych si padělek i
nadále
Celkový součet
Neinformovaný 25,81 47,40 5,79 73,21
Středně
informovaný 21,56 39,60 4,84 61,16
Vysoce
informovaný 1,63 3 0,37 4,63
Celkový součet 49 90 11 150
Zdroj: Vlastní zpracování.
Jak dále shrnuje graf č.10, nejpočetnější skupinu tvoří neinformovaní nebo málo informovaní respondenti. Do této kategorie spadá 79 odpovědí (53% ze 150). Jen o pár respondentů méně pak patří do skupiny středně informovaných v počtu 76 respondentů (51% ze 150). Zbylých 5 respondentů lze označit za vysoce informované (6% ze 150).
30 Graf č.10: Povědomí o negativních dopadech prodeje padělků dle respondenta. Pzn. kategorie neinformovaný zahrnuje i respondenty málo informované.
Jak ukazuje výstižněji graf č.11, 93% oslovených respondentů by bylo ovlivněno v nákupním rozhodnutí, z toho 60% respondentů uvedlo, že by si padělek nekoupilo, kdyby mělo povědomí o uvedených negativních dopadech.
Graf č.11: Procentuální vyjádření odpovědí na otázku o ovlivnění nákupního rozhodnutí informacemi o negativních dopadech padělků uvedených v osmé otázce dotazníku.
Zdroj: Vlastní zpracování.
20
29
5
45 40
1
10
0 10 20 30 40 50
Vysoce informovaný Středně informovaný Neinformovaný
Nákupní rozhodnutí dle informovanosti respondenta
ne, koupil/a bych si padělek i nadále
ano, padělek bych si nekoupil/a
ano, minimálně bych koupi padělku nejprve zvážil/a
33%
60%
7%
Pokud jste o některém z dopadů v předchozí otázce nevěděl/a, ovlivnilo by to nyní vaše nákupní rozhodnutí?
ano, minimálně bych koupi padělku nejprve zvážil/a ano, padělek bych si nekoupil/a
ne, koupil/a bych si padělek i nadále
