Porovnání internetového bankovnictví vybraných bank, vývojové trendy

(1)

Bankovní institut vysoká škola Praha

Katedra financí a ekonomie

Porovnání internetového bankovnictví vybraných bank, vývojové trendy

Diplomová práce

Autor: Bc. Václav Tichý

Finance

Vedoucí práce: Ing. Denis Biedermann, Ph.D.

Praha Duben 2014

(2)

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu.

Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihově BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Duchcově, dne 24. 4. 2014 Bc. Tichý Václav

(3)

Poděkování

Touto cestou bych rád poděkoval všem, kteří mi pomohli při vzniku diplomové práce. Zvláště pak Ing. Denisi Bidermannovi, Ph.D., vedoucímu práce, za pomoc, cenné rady a věnovaný čas při zpracování této práce.

(4)

Anotace

Cílem diplomové práce je porovnání internetového bankovnictví u vybraných bank působících na českém finančním trhu dle stanovených kritérií a následná analýza budoucího vývoje na základně získaných podkladů. Práce je rozdělena do pěti hlavních částí. V první kapitole je definován vývoj internetového bankovnictví a představeny jeho možné alternativy.

Druhá část práce je věnována současným trendům ve světě elektronického bankovnictví a stručnému shrnutí kladů a záporů, které vznikají při jeho využívání. Třetí kapitola je zaměřena na rizika a využívané zabezpečení pro eliminaci těchto rizik. Náplní čtvrté části práce je nastavení kritérií pro srovnání internetového bankovnictví a následné porovnání těchto aplikací u jednotlivých bank. V poslední kapitole je obsažena analýza možného budoucího vývoje. Do závěru práce jsou zakomponovány zjištěné výsledky vzniklé z porovnání a rekapitulace dosažených poznatků.

Klíčová slova:

Internetové bankovnictví, elektronické bankovnictví, trendy, zabezpečení, aplikace, rizika.

Annotation

The target of the diploma thesis is comparison of internet banking among the selected banks operating on the Czech financial market according to the stated criteria. It is followed by the analyses of the future development according to foundation gained. Definition of the internet banking development and its alternatives are introduced in the first chapter. The second part is focused on the current trends in the world of electronic banking and there are also briefly summarized its positives and negatives, which are formed by its usage. The third chapter deals with the risks and security used to eliminate these risks. The fourth part is aimed to set the chosen criteria for comparing internet banking and subsequently comparison these applications among individual banks. The analyses of the possible future development is contained in the last chapter. The results obtained from comparison and recapitulation of knowledge acquired are presented in conclusion.

Key words:

Internet banking, electronic banking, trends, security, aplication, risks.

(5)

8 Obsah

Úvod ... 11

1. Vznik a vývoj internetového bankovnictví ... 13

1.1 Vývoj internetového bankovnictví v ČR ... 13

1.2 Vývoj internetového bankovnictví v zahraničí ... 15

1.3 Podstata internetového bankovnictví ... 17

1.4 Právní úpravy v internetovém bankovnictví ... 18

1.5 Ostatní typy elektronického bankovnictví ... 19

1.5.1 Telefonní bankovnictví neboli Call centrum ... 20

1.5.2 SMS banking ... 20

1.5.3 Homebanking ... 21

1.5.4 GSM banking ... 21

1.5.5 PDA banking ... 22

1.5.6 Multicash ... 22

1.5.7 Smartbanking ... 22

1.5.8 Televizní bankovnictví ... 23

1.5.9 JAVA banking ... 23

1.5.10 Samoobslužné zóny ... 24

1.5.11 Videobankovnictví ... 25

2. Současné trendy ... 26

2.1 Trendy v českém elektronickém bankovnictví ... 27

2.2 Výhody a nevýhody internetového bankovnictví ... 33

3. Možná rizika a využívané zabezpečení ... 35

3.1.1 Phishing ... 36

3.1.2 Scam typu Nigerian 419 ... 36

3.1.3 Podvodné internetové aukce ... 37

3.1.4 Škodlivé kódy ... 37

(6)

9

3.2 Zabezpečení internetového bankovnictví ... 38

3.3 Zabezpečení počítače na straně klienta ... 39

3.4 Zabezpečení pomocí hesla a uživatelského jména ... 39

3.5 Autorizace bankovních operací ... 40

3.5.1 Elektronické certifikáty ... 40

3.5.2 Šifrování dat ... 41

4. Srovnání internetového bankovnictví vybraných bank působících v České republice ... 42

4.1 Zvolené parametry pro srovnání ... 42

4.1.1 Komfort uživatelského prostředí ... 42

4.1.2 Zabezpečení ... 43

4.1.3 Cena poskytnutých služeb ... 43

4.1.4 Rozsah nabízených služeb ... 43

4.2 GE Money bank ... 44

4.2.1 Komfort uživatelského prostředí GE Money Bank ... 45

4.2.2 Zabezpečení aplikace GE Money Bank Internet banka ... 46

4.2.3 Zabezpečení Internet banky ... 46

4.2.4 Rozsah služeb v Internet bance ... 47

4.2.5 Cena Internet banky ... 48

4.3 Česká spořitelna ... 49

4.3.1 Komfort Servisu 24 Internetbanking ... 50

4.3.2 Zabezpečení SERVISU 24 Internetbanking ... 51

4.3.3 Rozsah služeb u SERVISU 24 Internetbanking ... 52

4.3.4 Cena SERVISU 24 Internetbanking ... 53

4.4 Komerční banka ... 54

4.4.1 Komfort uživatelského prostředí Komerční banky ... 55

4.4.2 Zabezpečení aplikace Mojebanka ... 56

(7)

10

4.4.3 Rozsah služeb v aplikaci Mojebanka ... 57

4.4.4 Cena za aplikaci Mojebanka ... 58

4.5 Československá obchodní banka ... 59

4.5.1 Komfort uživatelského prostředí ČSOB ... 60

4.5.2 Zabezpečení aplikace ČSOB InternetBanking 24 ... 61

4.5.3 Rozsah služeb prostřednictvím Internetbanking24 ... 62

4.5.4 Cena za ČSOB Internetbanking24 ... 63

4.6 Raiffeisenbank ... 64

4.6.1 Komfort uživatelského prostředí Raiffeisenbank ... 65

4.6.2 Zabezpečení aplikace eKonto ... 66

4.6.3 Rozsah služeb u eKonta ... 67

4.6.4 Cena za eKonto ... 67

4.7 Vyhodnocení internetového bankovnictví jednotlivých bank ... 69

5. Analýza budoucího vývoje internetového bankovnictví ... 71

Závěr ... 74

Seznam literatury ... 76

Seznam tabulek ... 78

Seznam obrázků ... 78

Seznam grafů ... 79

(8)

11

Úvod

Tato diplomová práce se zabývá srovnáním aktuálních produktů v rámci internetového bankovnictví, které můžou banky běžným klientům na českém finančním trhu nabídnout.

Zároveň také predikuje budoucí vývoj tohoto odvětví. Pro toto téma jsem se rozhodl, protože si myslím, že daná problematika je vzhledem k raketovému vývoji moderních technologií velice zajímavá a aktuální. S tím jak se životní styl lidstva zrychluje a zjednodušují se cesty k informacím, tak se i potřeby všech subjektů mění.

V současnosti žijeme ve světě, kde je internet pro lidi nedílnou součástí jejich životů. Tento svět nám nabízí v mnohém úplně nové možnosti, příležitosti, ale také nebezpečí. Dnes už najdeme pouze malé procento lidí, kteří si tuto skutečnost nepřipouštějí nebo nechtějí na tuto skutečnost brát zřetel. Rozvoj každého odvětví je úzce propojen s rozvojem informačních a telekomunikačních technologií. Bankovní sektor tedy stejně jako mnohá další odvětví musel na tento trend náležitě reagovat a to i přes skutečnost, že zastupuje často tradiční a ustálené postavení. Banky využily obrovského rozmachu mobilních telefonů, počítačů a internetu, tím že vstoupily na trh se svým elektronickým bankovnictvím. Produkty, které můžeme zařadit do této kategorie se okamžitě staly vyhledávanou alternativou, ale také doplňkem využívaným k návštěvám kamenných poboček. Přes tuto nevyvratitelnou skutečnost je stále poměrně dost lidí, kteří mají o elektronickém bankovnictví pouze základní a často mylné informace. Tohle je také jeden z hlavních důvodů proč jsem si dané téma vybral a chtěl jsem se mu hlouběji věnovat.

Cílem této práce je provést srovnání internetového bankovnictví u jednotlivých bank působících v českém bankovním sektoru a nabízejících tento produkt v různých provedeních.

Zároveň je stanoveno za cíl na základě získaných podkladů analyzovat další možný vývoj v oblasti internetového bankovnictví.

Práce se skládá z 5 hlavních kapitol, ve kterých se podrobně věnuji dané problematice. V rámci první kapitoly se zaměřuji na vývoj internetového bankovnictví u nás, ale i vývoj v zahraničí. Jsou zde definovány právní úpravy, které oblast elektronického bankovnictví nějakým způsobem ovlivnily. Jako poslední jsou do první kapitoly zahrnuty veškeré možné alternativy, které může uživatel využít k internetovému bankovnictví nebo místo tohoto produktu. Druhá část popisuje trendy, které byly představeny v posledních letech v oblasti

(9)

12

českého internetového bankovnictví. Zmíním v této kapitole také výhody a nevýhody plynoucí pro klienta i banku z využívání této aplikace. Ve třetí části práce nejdříve definuji různé typy rizik, která uživatelům obecně hrozí, a zároveň uvedu jednotlivé formy zabezpečení využívané bankovními domy, pomocí kterých jsou tyto hrozby eliminovány na minimum. Čtvrtá část obsahuje nejdříve stanovení kritérií, prostřednictvím kterých budou vybrané banky porovnávány a posléze krátké představení vybraných bank a jejich produktů.

Následuje hodnocení kritérií na internetovém bankovnictví jednotlivých bankovních domů.

Na závěr této kapitoly je zařazeno vyhodnocení získaných poznatků prostřednictvím komparace na stupnici od 1 do 5 a banky jsou zde seřazeny sestupně od těch, které dosáhly v uskutečněném srovnání nejlepších výsledků. V poslední části práce se snažím nastínit, kam by se mohlo internetové bankovnictví a jeho alternativy v nejbližších letech ubírat. Závěr je věnován celkovému shrnutí dosažených výsledků a je v něm zprostředkován náhled na zjištěné skutečnosti.

V diplomové práci budou v rámci teoretické části nejprve použity metody sběru dat a následná deskripce dané problematiky. Poté v praktické části bude využita metoda komparace, kterou aplikuji v případě, kdy je nutné porovnat více podobných variant internetového bankovnictví mezi sebou. V závěrečné kapitole této práce bude zařazena analýza, která spočívá v rozkladu budoucího vývoje internetového bankovnictví do několika základních bodů. Z dalších metod v diplomové práci lze ještě zmínit bodovací metodu a metodu stanovení vah jednotlivých kritérií.

(10)

13

1. Vznik a vývoj internetového bankovnictví

Vznik je datován do 60. až 70. let minulého století. Jako počátek elektronického bankovnictví je nejčastěji vnímán vznik debetních karet, zde jsou transakce účtovány okamžitě nebo s minimálním časovým prodlením. Jako předchůdci platebních karet jsou považovány věrnostní karty, které byly použity poprvé v roce 1914 Western Union Telgraph Company. Zde klienti pouze předložili kartu a měli možnost odesílat telegramy a telefonovat bez nutnosti okamžitého placení. Později v roce 1950 se začaly objevovat v USA karty Diners Club, které byly univerzálnějším platebním instrumentem. Klienti s nimi hradili platby v restauracích, obchodech, hotelech a ostatních institucích, které měly se společností Diners Club uzavřené dohody. V roce 1951 se začala karta Diners Clubu využívat k uhrazení výdajů i v Kanadě a tímto způsobem vznikla první internacionální platební karta. Ve stejném roce byla představena i první skutečná bankovní karta od společnosti The Franklin National Bank, kterou již bylo možné využít k hotovostním a šekovým operacím. V sedmdesátých letech minulého století vzniklo i sdružení VISA International, které bylo průkopníkem v oblasti platebních karet. Zlomový okamžik však nastal 1. října 1989, kdy začala své působení First Direct Bank, což byla britská banka náležící skupině HSBC. Na začátku svého působení nabízela tato banka svým klientům služby výhradně prostřednictvím telefonní linky, ale rychle se stala populární a vyhledávanou bankou. V roce 1995 měla již přes půl miliónu spokojených zákazníků.¹

1.1 Vývoj internetového bankovnictví v ČR

Prvním průkopníkem základů internetového bankovnictví v České republice byla v polovině 90. let 20. století Rodinná záložna, která však brzy po uvedení zkrachovala. 4. května 1998 převzala od Zemské banky licenci Expandia Banka, a.s., a začala jako první poskytovat plné ovládání účtu přes internet. Šlo jí převážně o přesvědčení klientů, že internetové bankovnictví je bezpečné a že pro běžné služby není potřeba chodit na pobočku banky. Pokud čeští klienti chtěli s bankou komunikovat právě tímto způsobem, nemohli si mezi bankami příliš vybírat.

________________________

1GRUBLOVÁ, E.; PRUSÁK, J.; PŘÁDKA, M.; STEINOVÁ, M. Internetová ekonomika. Ostrava: Repronis, 2002, str. 6, ISBN 80-7329-000-6.

(11)

14

Nabídka Expandia Banky v rámci elektronického bankovnictví se rychle rozrůstala. Dokázala jako první nabídnout již v roce 1998 Internetové bankovnictví, Mobilní bankovnictví a ve spolupráci s tehdejším mobilním operátorem Pegas GSM Banking. Fakticky takto odstartovala vývoj elektronického bankovnictví v České republice. Následující rok už v její nabídce služeb byl také PDA banka. Tato banka se postupem času transformovala do eBanky a v současnosti je součástí Raiffeisenbank a.s. Jako další jí v investicích do elektronického bankovnictví následovaly Česká spořitelna, Československá obchodní banka a Komerční banka.²

V 90. letech často převažovaly místo investic do internetového bankovnictví spíše investice do rostoucích Call center. Do aktuálnější verze internetového bankovnictví se z velkých bankovních domů nejdříve pustila Komerční banka v roce 2000. Nabízela službu na internetu, jak pro retailovou klientelu, tak pro podnikovou sféru. V roce 2002 se začala poprvé nabízet i autorizace platebních operací přes SMS klíč, který byl zasílán pro každou transakci zvlášť. Na začátku vývoje u nás byli klienti omezování zejména technickými možnostmi počítačů a internetového připojení. Od roku 2005 se služby na internetu rozšířily i na možnost poskytování úvěrů, což byl další postupný krok ve vývoji internetového bankovnictví v České republice. Obliba internetové bankovnictví u nás rychle rostla a tomu se přizpůsobily i všechny banky působící na našem trhu. V roce 2003 se pohyboval počet klientů využívajících tuto službu mezi 2% až 3% procenty. V roce 2010 byl počet klientů s aktivním internetovým bankovnictvím na 23%.

_____________________________________

(12)

15 Graf č. 1 IB v letech 2003 – 2010

Zdroj: http://www.finance.cz/zpravy/finance/319968-jak-moc-se-pouziva-internetove-bankovnictvi-ve-svet

1.2 Vývoj internetového bankovnictví v zahraničí

Vývoj internetového bankovnictví byl raketový i v zahraničí. V roce 1994 většina lidí v USA vybírali peníze přímo na pobočce nebo na poště a o internetové bance pouze slyšela. Roku 1995 byla založena v USA v Kentucky první čistě internetová banka na světě s názvem Security First Network Bank. Po dvou letech činnosti tato banka ukončila svou aktivitu v poskytování bankovních služeb a vydala se cestou vývoje softwaru pro elektronické bankovnictví. Po této události se internetové bankovnictví začalo dynamicky rozšiřovat do celého světa.

Například v Asii internetové bankovnictví zaznamenalo největší rozmach v Jižní Koreji, kde se v roce 2000 pohyboval počet klientu využívajících internetové bankovnictví okolo dvou milionů. Další rok to však bylo už přes pět milionů klientů.³

____________________________________

http://ihned.cz/c3-19571060-000000_d-19571060-000000_d-19571060-900000_d

(13)

16 Graf č. 2: Využívání internetového bankovnictví

Zdroj: http://www.finance.cz/zpravy/finance/319968-jak-moc-se-pouziva-internetove-bankovnictvi-ve-svete

Také využívání internetového bankovnictví v rámci Evropské Unie se každým dalším rokem zvyšuje. Například v roce 2004 bylo klientů využívajících tuto službu zhruba 16%. Nyní využívá internet banku více jak 36% a každým rokem další klientů přibývá. Množství klientů v rámci EU snižují státy bývalého východního bloku, kterých ekonomika zatím stále není v ideální kondici a od toho se odvíjí i pomalejší vývoj bankovnictví. Úplně nejmenší množství klientů využívajících internetové bankovnictví nalezneme v Rumunsku a Bulharsku, kde podle statistik tuto službu využívá pouze 2% až 3% obyvatel. Naopak nejvíce klientů, kteří využívají ve své bance výhody internet banky, najdeme na severu Evropy v Norsku až 83%, ve Finsku 77% a ve Švédsku 76%. Zde je celkově bankovnictví velmi rozvinuto. Obrovský rozdíl je dán hlavně rozdílnou kvalitou a rychlostí internetového připojení v daných státech.

Severské státy jsou obecně považovány za státy s nejvíce využívaným rychlostním internetem v domácnostech a firmách, na rozdíl od právě Bulharska či Rumunska.⁴

_____________________________________

Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/319968-jak-moc-se-pouziva-internetove-bankovnictvi-ve- svete-/

(14)

17

1.3 Podstata internetového bankovnictví

Internetové bankovnictví spadá do kategorie elektronického bankovnictví. V současnosti je nejspíše tou nejvyužívanější a nejvíce propracovanou variantou. Přímé bankovnictví, někdy také nazývané elektronické bankovnictví má více definic, ale podstata je vlastně vždy stejná a to taková, že klient si může vyřídit platební příkazy a veškeré svoje potřeby aniž by musel fyzicky docházet do banky. Je mu umožňována komunikace s bankou přímo ze svého domova nebo kanceláře prostřednictví technických prostředků. Elektronické bankovnictví nemůže mít žádnou přesnou, taxativně vymezenou definici z toho důvodu, že aktuální obsah se vyvíjí spolu s rychlostí změn v oblasti informačních technologií. Internet banka je určena běžným občanům a drobným podnikatelům ke každodennímu využívání. Není však vhodný pro ty klienty, kteří potřebují přenášet velké objemy dat do svých účetních systémů. Pro tyto klienty banky nabízejí homebanking, který je založen na programech vytvořených bankami.⁵

Internet banka je trend, který je ruku v ruce spojen s rozvojem informačních a telekomunikačních technologií. Internet se stal spojovacím kanálem budoucnosti a tudíž je pochopitelné, že naprostá většina peněžních ústavů u nás službu internetového bankovnictví poskytuje. Jelikož je navyšována výkonnost výpočetní techniky a neustálému se snižuje cena, za kterou je prodávána. Každá banka působící na našem trhu umožňuje svým klientům rozlišné internetové bankovnictví a nabídka jejich služeb je tedy velmi rozmanitá. Některé bankovní instituce nabízejí jen primární služby, do kterých zařadíme příkazy k úhradě a zůstatky na účtech. Jiné finanční instituce dokážou poskytnout rozsáhlejší služby, jako jsou trvalé příkazy nebo zahraniční platby. Na trhu se ovšem objevují i banky, které mají tak propracované systémy, že už se přes ně dají provést veškeré operace jako na kamenné pobočce.⁶

Ke správnému fungování internetového bankovnictví je nezbytný řádně připojený počítač k internetové síti s předinstalovaným operačním systémem. Pro komfortní využívání poslouží některý z webových prohlížečů podporující tuto službu.

_____________________________________

http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=306

6 PŘÁDKA, Michal a Jan KALA. Elektronické bankovnictví. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000. s. 1. ISBN 80-7226-328-5.

(15)

18

Pokud bude chtít internetové bankovnictví plně rozčlenit podle komfortu, který nám nabízí, tak si ho rozdělíme takto:

plnohodnotné, neplnohodnotné.

Plnohodnotné internetové bankovnictví je charakteristické tím, že nám nabízí službu internetového bankovnictví z libovolného počítače. Jedinou podmínkou je zde právě připojení k síti a zařízení, které je způsobilé autentizovat obě strany.

Neplnohodnotné nám nabízí spojení, které je vázáno na určitý počítač s nainstalovaným programem. U této varianty je charakteristický digitální podpis nebo bezpečnostní certifikát, které slouží jako zabezpečení.⁷

1.4 Právní úpravy v internetovém bankovnictví

Na základě vývoje mezinárodních trhů a přeshraničního obchodu v rámci Evropské Unie bylo zapotřebí nějakým způsobem vymezit právní aspekty týkající se elektronického platebního styk a s ním souvisejícím elektronickým bankovnictvím.

Jako první a v určitých ohledech i nejdůležitější zákon upravující problematiku internetového bankovnictví si uvedeme zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech. Tento zákon vstoupil v účinnost dne 1. ledna 2003 a pomocí tohoto zákona je do českého právního řádu implementovaná řada Směrnic, ale také Doporučení Evropské unie. Tento zákon upravuje zejména podmínky platebního styku, dále pak práva a povinnosti činitelů, kteří jsou součástí převodů finančních prostředků. Další důležitou součástí tohoto zákona je definice elektronických platebních prostředků, elektronických peněz a elektronického bankovnictví.

Poprvé byl tento zákon novelizován v listopadu 2009 zákonem o platebním styku č. 284/2009 Sb. Poslední aktualizace proběhla v roce 2011, kdy nabyl účinnost zákon č. 139/2011 Sb., tímto byl zákon o platebním styku plně novelizován.

_____________________________________

7 PŘÁDKA, Michal a Jan KALA. Elektronické bankovnictví. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000. s. 74. ISBN 80-7226-328-5.

(16)

19

Dalším zákonem, který stojí za zmínění je zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Tento zdroj říká, že písemná forma je zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která tento právní úkon učinila.⁸

Z důležitých Směrnic si můžeme uvést například Směrnici č. 2002/65/ES, vymezující uvádění finančních služeb na trh. Další je Směrnice č. 2002/65/ES, tato Směrnice má za úkol zabránit nekontrolovatelnému vydávání elektronických peněz a posílit důvěru zákazníků vůči těmto platebním instrumentům. Směrnicí č. 97/7/ES o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku, z které je určován průběh při zneužití platební karty klienta.

Důležité je vyzdvihnout také uvedené Doporučení například Doporučení č. 97/489/ES. Toto doporučení je vydanou Komisí EU a definuje hlavně úkony prováděné elektronickými prostředky a specifický vztah mezi vlastníkem a vydavatelem.⁹

Jako jeden z důležitých zdrojů lze označit také Všeobecné obchodní podmínky. Těmi jsou dány zejména zásady vedení účtu klientů u daných bank, provádění platebního styku a zúčtování na běžných účtech.

1.5 Ostatní typy elektronického bankovnictví

Základní výhodou všech služeb elektronického bankovnictví v platebním styku je to, že je k dispozici 24 hodin denně a můžeme na něm zadávat příkazy k úhradě, příkazy k inkasu, zjišťovat stav účtu a mnoho dalšího. Kromě časové úspory přináší zejména výhodu finanční úspory na poplatcích za provádění platebního styku, jelikož je i pro banku nesrovnatelně levnější než transakce prováděné pracovníky banky. Všechny služby elektronického bankovnictví jsou poskytovány vždy na základě smluvního vztahu mezi bankou a klientem.

Již při podpisu smlouvy na pobočce, se klienti dozvědí veškerá hesla pro využívání vybrané služby.

____________________________________

8 § 40 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

9 Směrnice č. 2000/46/ES – o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz

(17)

20

1.5.1 Telefonní bankovnictví neboli Call centrum

Telefonní centrum bývá pracoviště banky, provozované na náklady banky. Klienti zde mohou s bankou snadno komunikovat prostřednictvím telefonu. V ČR bezplatně používáním tzv.

zelené linky. Call centra podávají klientům informace o zůstatcích na jejich účtech, příkazy k úhradě, příkazy k inkasu, zadávat, měnit nebo rušit trvalé příkazy a automatické převody. S Call centrem je možno komunikovat pomocí dvou variant: buď pomocí tlačítek telefonu s hlasovým počítačem, který klienta navádí, co a jak má udělat nebo s telefonním bankéřem. U varianty s počítačem je potřeba používat telefon s tónovou předvolbou, aby mohl zadávat pokyny pomocí číselné klávesnice. Každý kontakt klienta s Call centrem je zpravidla nahráván, aby bylo možné dokumentovat jeho pokyny pro případ budoucích sporů. Aby mohl klient využívat výhodu Call centra musí zajít na pobočku, kde uzavře písemnou smlouvu se svojí bankou a obdrží speciální kód. Kdykoliv klient bude volat do telefonního centra, musí se nejprve identifikovat svým rodným číslem a sdělením vybrané pozice ze svého PINU. Pokud projde úspěšně touto kontrolou, může tuto službu bezpečně využívat podle svých potřeb.

Využívání Call centra pro zadávání příkazů bývá poplatkově nejdražší variantou elektronického bankovnictví.¹⁰

1.5.2 SMS banking

SMS banking je komunikace klienta s jeho bankou prostřednictvím nešifrovaných SMS zpráv. Zprávy klient zasílá v předem stanovených formátech a banka požaduje po klientovi potvrzení zprávy autentizačním kalkulátorem. Tato služba se využívá zejména na zasílání aktuálních zůstatků na účtu klienta a informace o platbách. SMS banking je v současné době již na ústupu a nešifrovanými SMS zprávami je možné zasílat již jen kurzovní lístky a spíše méně důležité informační zprávy. Výhodou této služby je jistě snadná dostupnost k bankovním informacím a rychlý přístup ke klientovu účtu, aniž by klient musel navštívit pobočku banky. Nevýhodou je zasílání zpráv a požadavků bance v pevně stanovených formátech, kde je velké riziko přepsání a dlouhá lhůta mobilního operátora na doručení potřebné odpovědi.

____________________________________

10 MÁČE, Miroslav Platební styk – klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, str. 171, ISBN 80-247- 1725-5.

(18)

21

1.5.3 Homebanking

Homebanking je služba, která umožňuje kontakt klienta se svojí bankou prostřednictvím propojení osobního počítače klienta. Počítač klienta je opatřen speciálním softwarem banky a ten je přes modem propojen s počítačem banky. Klient jistě ocení u této aplikace možnost propojení bankovního systému s ekonomickým a účetním programem. Tato služba není zcela jednoduchá na ovládání, proto je klient zaškolen při podepisování smlouvy nebo obdrží manuál na obsluhu počítačového systému. Klient může zadávat příkazy, zjišťovat si zůstatky na účtech a vyřizovat si ostatní potřeby. Nevýhodou této služby je skutečnost, že je často provázána pouze s jedním konkrétním počítačem, ve kterém je nainstalována bankovní aplikace. Je tedy na rozdíl od internetové banky nepřenosnou aplikací.¹¹

1.5.4 GSM banking

GSM banking neboli mobil banka je moderním způsobem komunikace klienta s bankou prostřednictvím mobilního telefonu a technologie SIM Toolkit. Klient zadává speciální PIN, který je zašifrován do SMS zprávy po celou dobu přenosu dat a využívání této služby. Je možné zadávání příkazů, ale závisí na technických možnostech vybrané banky a mobilním telefonu klienta, který musí tuto službu podporovat. Speciální SIM kartu obdrží klient od banky při zřízení této služby. Bankovní aplikace nahraná na SIM kartě kromě samotného šifrování a dešifrování, zejména usnadňuje zadávání odeslaných zpráv a interpretaci přijatých zpráv na displeji klientova mobilního telefonu v uživatelsky příjemnější formě. Tímto způsobem je zajišťována vyšší bezpečnost a hlavně větší komfort dané služby. Naopak hlavní nevýhodou této služby může být často malá rychlost přenosu dat. Prostřednictvím technologie SIM Toolkit je umožněno klientům:

zjistit aktuální zůstatek na účtu, zadat platební příkaz,

získat informace o aktuálním kurzu, získat informace o úrokových sazbách, ověřit pohyby na účtu.¹²

_____________________________________

11 -12-26]. Dotupné z: .

http://www.penize.cz/nakupy/15760-home-banking

12 PŘÁDKA, Michal a Jan KALA, J. Elektronické bankovnictví. 1. vyd. Praha : Computer Press, 2000. 55 s, ISBN 80-7226-328-5.

(19)

22

1.5.5 PDA banking

PDA banking je méně využívanou službou, která je poskytována vybranou bankou v rámci elektronického bankovnictví. PDA banking je zjednodušený miniaturní osobní počítač s nainstalovaným operačním systémem, displejem, klávesnicí a plnohodnotnými internetovými protokoly. Klient si může zadávat platební příkazy pomocí svého kapesního počítače, napojeného na internet pomocí technologie WI-FI. Zde je nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje tuto službu kvalita signálu u klientova kapesního počítače. Tuto službu je možno využít i přes takzvané GPRS, což je přenos dat v GSM síti. Jeho nejdůležitější vlastností je rychlost spojení, jelikož data jsou posílána nebo přijímána ihned po vzniku požadavku.

Nevýhodou tohoto kanálu elektronického bankovnictví je to, že oproti klasickému počítači je zde miniaturní klávesnice a displej, což omezuje práci pouze na nejběžnější poskytované služby.¹³

1.5.6 Multicash

Multicash je služba využívána firmami, které předávají ke zpracování větší množství platebních příkazů. Spojení s bankou je možné využít přes modem nebo prostřednictvím internetové sítě s pevným ID. Služba umožňuje komunikovat s více bankami. Je možné tuto službu využít k pořizování dat tuzemského i zahraničního platebního styku, přenos a archivace výpisů, sběr informací o aktuálních zůstatcích, pohybech na účtu, příjem avíz k zahraničním platbám a nastavení oprávnění jednotlivých uživatelských profilů.

1.5.7 Smartbanking

V současnosti nejmodernější formou elektronického bankovnictví je právě smartbanking. V podstatě je to varianta plnohodnotného mobilního internetového bankovnictví. Na českém trhu ji začala poskytovat jako první v roce 2011 Fio Banka a UniCredit Bank. Posléze ve stejném roce se přidala GE Money Bank a Citibank. Jako poslední ji v roce 2012 začaly nabízet ČSOB, Era, Česká spořitelna a Komerční banka. Tato varianta cílená na chytré mobilní telefony s předinstalovaným operačním systémem Android. Aplikace nabízí klientům zobrazení zůstatků na jejich účtech, kompletní historii transakcí, možnost zadávání příkazů, platby na kreditní kartu, vyhledání nejbližších poboček a bankomatů vybraných bank podle

_____________________________________

13 ČESKO. Idnes.cz, Pda banking -12-26]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/pda- banking-c8m-/bank.aspx?c=A050427_155714_viteze_zal

(20)

23

aktuální polohy klienta a v neposlední řadě dokáže přijímat aktuální sdělení od banky, která jsou určená přímo klientovi. Smartbanking je i co do bezpečnosti jednou z nejpropracovanějších variant elektronického bankovnictví. Dokáže reagovat na aktuální potřebu klienta pružně změnit stávající limit pro výběr debetní kartou, autorizovat platební transakce či zablokovat debetní kartu při ztrátě nebo zcizení. Smartbanking se dostává rychle do popředí používaných služeb přímého bankovnictví, jelikož přibývá lidí vlastnících právě takzvané chytré telefony a banky na tuto skutečnost musí pružně reagovat. Tuto skutečnost podporuje i to, že mobilní bankovnictví nabízí všichni současní čeští operátoři.¹⁴

1.5.8 Televizní bankovnictví

Tuto variantu zde budu uvádět hlavně pro ucelený přehled o všech poskytovaných kanálech elektronického bankovnictví. V roce 2008 bylo Televizní bankovnictví poprvé uvedeno Poštovní spořitelnou jako jedinou bankou v České republice. V rámci této služby může klient ovládat svůj bankovní účet prostřednictvím televizního ovladače. Tato možnost je ovšem poskytována klientům, kteří mají již zřízené internetové bankovnictví, protože přihlašovací údaje jsou stejné jako v klientem využívaném internetovém bankovnictví. Klient může standardně zadávat v rámci této služby příkazy k úhradě, inkasa, dobíjet svůj mobilní telefon či zjišťovat seznam bankomatů a poboček. Poštovní spořitelna ovšem přestala nakonec tuto službu v roce 2012 v České republice poskytovat a experiment zrušila, kvůli technickým nedostatkům digitálních televizí. U nás se tedy tento kanál v současnosti nevyužívá, ale je hojně využíván ve Velké Británii, Španělsku a Nizozemí.¹⁵

1.5.9 JAVA banking

Tato forma elektronického bankovnictví je spíše zmenšenou podobou klasického internetového bankovnictví a je možné ji instalovat již pouze do vybraných typů mobilních telefonů. JAVA aplikace, která spojuje dohromady přenosné mobilní bankovnictví s pohodlným internetového bankovnictví. Pro uživatele je ve srovnání například GSM

_____________________________________

14 ČERMÁK, Miloš. Zaujalo nás: Je smartbanking bezpečnější než internetbanking?[online]. ©2013 [cit. 2014- 01-25]. Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com/zaujalo-nas-je-smartbanking-bezpecnejsi-nez- inteMrnetbanking-19830

Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/televizni-bankovnictvi/

(21)

24

bankingem pohodlnější a pro většinu lidí hlavně přehlednější. Tato aplikace prostřednictvím mobilního telefonu komunikuje s bankou a umožňuje elektronického bankovnictví pomocí datovému spojení v on-line režimu. Další výhodou oproti GSM bankingu je skutečnost, že nemusí klient čekat na doručení SMS zprávy od operátora až 72 hodin a klient není omezen ani 160 znaky v SMS zprávě jako tomu je právě v uvedeném GSM bankingu. V zabezpečení je na tom JAVA banking podobně jako ostatní typy mobilního bankovnictví. Pro přihlášení do této aplikace je vyžadováno nejdříve identifikační uživatelské číslo a poté vstupní bezpečnostní heslo. Každou provedenou transakci potvrzuje klient jednorázovým transakčním heslem. Kvalita a rozsah poskytovaných služeb pomocí JAVA aplikace je vyšší než u podobné technologie SIM toolkit a klient se stává méně závislým na mobilním operátorovi. Je zde však nutné počítat s poplatky za zprostředkování datové přenosy.¹⁶

1.5.10 Samoobslužné zóny

Samoobslužné zóny jsou někdy nazývány jako automatizované přepážky. V podstatě jsou to technická zařízení, která bývají propojena s internetem. Tato zařízení jsou vybavena obrazovkou a dotykovým displejem. Existuje několik druhů samoobslužných zón:

bankomaty,

informační přepážky, směnárenské automaty,

výpisové či transakční terminály.

K přístupům k těmto vyjmenovaným terminálům je zapotřebí platební karta a při provádění platebních transakcí i heslo. Automatizované přepážky umožňují aktivní i pasivní operace s účtem. K nejčastěji prováděným operacím prostřednictvím samoobslužných zón můžeme zařadit:

výběr a vklad hotovosti, zjištění aktuálního stavu účtu, informace o pohybech na účtu, provádění směnárenské operací, vygenerování výpisů z běžného účtu,

__________________________________________

16 ČESKO. Idnes.cz, Java banking: nová alternativa. -01-03]. Dostupné z:

http://finance.idnes.cz/java-banking-nova-alternativa-d27-/viteze.aspx?c=A060609_114347_fi_blind_vra

(22)

25 dobíjení kreditu.

Nevýhodou samoobslužných zón pro banky je jejich vysoká pořizovací cena. Pro klienta je hlavní nevýhodou, že nemá terminál vždy ve své blízkosti, oproti jiným kanálům elektronického bankovnictví. Nejvyužívanějšími samoobslužnými zónami v České republice jsou bankomaty a informační terminály, které jsou umístěny přímo v centrech měst.¹⁷

1.5.11 Video-bankovnictví

Video-bankovnictví je poskytováno prostřednictvím video-bankéře, kterým je speciálně vyškolený pracovník banky. Tento pracovník banky komunikuje s klientem prostřednictvím počítače připojeného k internetu a webové kamery. Klientovi je touto komunikací přímo s bankéřem navozen pocit, jako by byl přímo v bance. Aby klient mohl využívat video- bankovnictví, postačí mu webová kamera a pokrytí digitálním TV signálem. Díky přímému vizuálnímu kontaktu se bankéř může pokusit nabídnout klientovi i produkty, které prostřednictvím žádné jiné služby elektronického bankovnictví nabídnout nemohl. Video- bankovnictví bylo u nás spuštěno již 1. 8. 2006 Československou obchodní bankou na zkušební tři měsíce. Služba byla provozována třemi pobočkami banky a to v Nymburce, Plzni a Brně. Služby video-bankovnictví zde byly zaměřeny především na poskytování hypotečních úvěrů, jelikož ne každé obchodní místo hypoteční poradenství poskytuje. Video-bankovnictví nemělo tak velký úspěch a po zkušební tříměsíční době bylo prozatím zrušeno.¹⁸

___________________________________

(23)

26

2. Současné trendy

Zájem o služby internetového bankovnictví stále vzrůstá. Zatímco v minulosti bylo jeho hlavním úkolem zprostředkovávat možnost pohodlně spravovat bankovní účet s přístupem prakticky z jakéhokoliv místa vybaveného internetovým připojením, dnes se v oblasti přímého bankovnictví otevírají nové možnosti. Hlavní roli ve vývoji elektronickém bankovnictví hrají aktuálně zejména mobilní telefon a bezkontaktní platby. V současnosti se potřeby klientů bank mění a stále častější je zájem klientů jednat s bankou prostřednictvím online kanálů.

Zajímavý na celkovém vývoji je fakt, že nárůst využívání internetového bankovnictví je nižší než nárůst používání internetu. To lze připsat existující nižší důvěře v online finanční transakce oproti užívání internetu obecně. Důvěra je velmi silným faktorem, který ovlivňuje volbu internetového kanálu pro přístup do banky a také to, zda u něj klient zůstane dlouhodobě. Je dokonce předpovídáno, že banky budou mít pro své internetové bankovnictví problém se získáváním nových klientů, neboť existuje velký znalostní rozestup mezi těmi, kteří už internetové bankovnictví používají, a těmi, kdo o něm mnoho nevědí. Uživatelé internetu, kteří nakupují aktivně různé věci online, mají také obecně vyšší důvěru v internetové bankovnictví. Není žádným překvapením, že internetové bankovnictví využívají častěji lidé s vyššími než průměrnými příjmy, což ovšem nemusí být pravidlem. Podle studií je možné usuzovat, že někteří klienti již před lety přesunuli část zdrojů do čistě internetových bank. V této souvislosti bylo zaznamenáno, že průměrná americká banka má aktiva ve výši 1 mld. dolarů, aktiva průměrné čistě internetové banky dosahují ovšem překvapivě až 3,5 mld.

dolarů.

Dalším zajímavým aktuálním trendem je skutečnost, že ač počet online klientů bank vůči počtu uživatelů internetu začal stagnovat, zvyšuje se počet online transakcí na jednoho klienta. Například mezi dubnem 2005 a dubnem 2006 vzrostl počet návštěv internetového bankovnictví o 9 %.¹⁹

____________________________________

19 ČESKO. Bankovnictvi.iHned.cz., Trendy ve světě internetového bankovnictví [online]. 2006. Dostupné z:

http://bankovnictvi.ihned.cz/2-19571060-900000_d1-3b

(24)

27

Internetové bankovnictví bývá ve většině vyspělých zemí nadprůměrně ziskové, proto banky do něj v poslední době hodně investují a snaží se vylepšit bezpečnostní prvky. Kromě toho klienti, kteří ho používají, patří zpravidla k těm s vyššími zůstatky na účtech a s vyšší loajalitou k bance.

U ostatních typů elektronického bankovnictví je zaznamenán nárůst ve využívání smartphonů a také tabletů, což donutilo banky propojit tato zařízení s elektronickými kanály. Mobilní aplikace se rozšířily velmi rychle a klienti si na jejich běžné využívání navykli. Aplikace pro smartphony nabízí již většina bank. Obsahy těchto aplikací se výrazně liší podle množství nabízených funkcí, bezpečnosti a množství podporovaných zařízení, na kterých je možné mobilní bankovnictví ovládat. Uživatelé chytrých telefonů si také zvykli tyto služby hodnotit a poskytují tím bankám velmi kvalitní zpětnou vazbu a návrhy na inovace. Zpětná vazba je pro banky velmi cenná, protože je většinou poměrně rychlá a banky tak mohou stejně rychle reagovat na systémové chyby a připomínky uživatelů.

2.1 Trendy v českém elektronickém bankovnictví

Každá banka působící na českém trhu se v současnosti snaží ubírat směrem inovací a co nejvíce vyjít vstříc klientovi, jelikož internetové bankovnictví nemusí být jenom usnadnění, ale hlavně se stává konkurenční výhodou. Hlavní strategií českých bank je přeměna komunikačních kanálu podle moderních trendů a přání zákazníků, která by měla vést k lepší interaktivní komunikaci s klienty. V budoucích plánech v rámci bankovního sektoru se nabízí inovace Call centra, kdy by měla být využíván video chat. Inovace se ovšem očekávají i na kamenných obchodních místech, kde by mělo být více mobilních zařízení, které budou sloužit k nabídkám různých finančních řešení a vizualizaci produktů.

Některé banky v ČR již dokážou nabídnout možnost založení účtu přes internet, ovšem stále je často zapotřebí finální návštěva kamenné pobočky pro předání a podpis bankovních dokumentů. Nejčastěji nabízejí komplexní služby založení účtu online banky, které fungují převážně na bázi internetových komunikačních kanálů. Většinou to probíhá tak, že klient vyplní žádost o založení účtu na oficiálních stránkách banky a přiloží k této žádosti ofocené podklady. Tento formát je pro uživatele internetových bank, ale i pro banky samotné velice výhodná, protože to zlehčuje akvizici potencionálních nových klientů.

(25)

28

V současnosti roste také poptávka po možnost provádění výběrů hotovosti bez platební karty pouze prostřednictvím chytrých telefonů. Tady do ČR plyne inspirace ze zahraničí, kde už možnost výběru hotovosti prostřednictvím mobilních telefonů některé banky umožňují. Tato skutečnost vypovídá zejména o narůstající oblibě mobilního bankovnictví u nás. Většina klientů, kteří zatím nevyužívají možnost mobilního bankovnictví, buď nevlastní chytré mobilní telefony, nebo nedůvěřují současnému zabezpečení. Proto banky hledají stále nové způsoby, jak na zabezpečení pracovat a ověřovat své klienty.

U větších bank v ČR klienti například již mohou prostřednictvím internetového bankovnictví uzavírat smlouvy o stavebním spoření, žádat o podnikatelské úvěry, kalkulovat si svůj hypoteční úvěr a najít přímý kontakt na svého bankovního poradce. Klienti tedy už nemusí navštěvovat pobočku banky, ani zasílat poštou žádné tištěné dokumenty. Pokud se vrátí k hypotékám, tak klienti si budou moci vymodelovat parametry hypotéčního úvěru podle své libosti a následně zašlou žádost přímo svému poradci.²⁰

Mezi další novinky můžeme zařadit například možnost placení faktur za energii, platby daní a cel přímo prostřednictvím internetového bankovnictví. Pravidelné vyúčtování služeb a daní se dalo platit několika způsoby, avšak ani jeden nebyl uživatelsky přívětivý. Nejdříve tuto službu začala nabízet Česká spořitelna již v roce 2009 ve službě e-Faktury. Všem svým klientům v internetovém bankovnictví umožňují přijímat faktury od svých vybraných dodavatelů a firmám zprostředkovávají výměnu vlastních elektronických faktur mezi účetními systémy obchodních partnerů. Pro tuto službu stačí, aby si klient nastavil ve své internetovém bankovnictví, že chce faktury přijímat pouze elektronicky prostřednictvím Servisu 24 a službu si zde aktivuje. Česká spořitelna by měla ve stejný den informovat dodavatele o klientovo přání a ten následně službu aktivovat ideálně do druhého dne. Ve chvíli, kdy klient obdrží fakturu do svého internetového bankovnictví, dostane zároveň zdarma zprávu ve formě SMS nebo e-mailu. Od chvíle, kdy klient začne přijímat faktury elektronicky, tak mu přestanou být doručovány papírovou formou. Banka v elektronické faktuře předvyplní za klienta povinné údaje pro platbu a klientovi stačí danou platbu pouze potvrdit. Elektronickou fakturu je

_______________________________

20 ČESKO. Trendybydleni.cz, Trend: přímé bankovnictví dále rozšiřuje své služby [online]. 2008 [cit. 2014- 04-04]. Dostupné z: http://www.trendybydleni.cz/finance/trend-prime-bankovnictvi-dale-rozsiruje-sve- sluzby.html

(26)

29

možno jednoduše zobrazit, vytisknout a uložit. Stejnou službu v trochu jiném podání nabízí také Raiffeisenbank. Zde si po přihlášení do internetového bankovnictví klient zvolí záložku s názvem „Platby“ a poté „Platby a cla“. Poté se klientovi zobrazí formulář s nabídkou všech nabízených daní a on si zvolí tu, kterou má v plánu uhradit. Následně zadá jeden ze sedmi regionů České republiky, kde sídlí zvolený finanční úřad. Po zadání těchto náležitostí je klient přesměrován do předpřipraveného platebního příkazu s číslem účtu finančního úřadu, konstantním symbolem a specifickým symbolem. Tuto možnost můžou využívat fyzické, ale i právnické osoby.²¹

_____________________________________

21 TŮMOVÁ, Věra. Vychytané speciality v českém internetovém bankovnictví online]. 2009 [cit. 2014-01-04].

Dostupné z: http://www.penize.cz/prime-bankovnictvi/49368-vychytane-speciality-v-ceskem-internetovem- bankovnictvi

(27)

30 Obrázek č. 1 Výsledky výzkumu

Zdroj: http://www.mediar.cz/pruzkum-mobilni-banking-uz-v-cr-vyuzily-tri-ctvrtiny-majitelu-chytrych-telefonu

(28)

31

V předchozím obrázku jsou zobrazeny výsledky výzkumu z roku 2012 týkající se internetového a mobilního bankovnictví. Z uskutečněného výzkumu vyplývá, že již více jak 80% české populace využívá internet a většina z uživatelů preferuje pro komunikaci s bankou internetové bankovnictví. Necelých 10% již používá ke komunikaci se svojí bankou smartbanking.

Dalším aktuálně velmi zmiňovaným tématem je využití QR kódů v bankovnictví a některé banky již tuto variantu začali aktivně využívat. Tyto kódy slouží pro rychlé načítání webových stránek a k placení různého zboží prostřednictvím chytrých telefonů. Nedávno se začali tyto kódy využívat u papírových vyúčtování plateb za plyn, paušálu za telefon nebo elektřinu. Placení těchto kódu funguje tak, že si uživatel pomocí svého chytrého telefonu jednoduše daný příkaz vyfotí a prostřednictvím aplikace na čtení QR kódů automaticky načte platbu do platebního příkazu. Po načtení si uživatel příkaz k úhradě zkontroluje a následně odešle platbu. Tento způsob placení umožní uživateli zaplatit platbu bez zbytečného vypisování údajů. Aplikace softwaru pro QR kódy je důležitým trendem současnosti pro všechny banky. V následujícím obrázku je zobrazeno jaká informace a na jakém místě je v QR kódu umístěná.²²

Obrázek č. 2 QR kód

Zdroj: http://www.root.cz/clanky/qr-kody-kilobajty-v-malem-obrazku/

_____________________________________

22 BUBÁK, Michal. Raiffesenbak bank uvádí „vychatanou“ verzi mobilniho bankovnictví využívájící QR kódy [online]. 2012 [cit. 2014-01-06]. Dostupné z: http://mbpoint.cz/1083-Mobilni-bankovnictvi- Raiffeisenbank.aspx?ID=1083

(29)

32

Posledním aktuálním trendem, který bude v této kapitole zařazen je MasterPass. Jedná se o elektronickou službu, která umožňuje uživateli prostřednictvím jakékoliv platební karty, smartphonu nebo tabletu okamžitý nákup pouhým kliknutím. Pomocí této služby se jakékoliv zmíněné zařízení stává platebním nástrojem. Při nákupech na internetu umožňuje tento systém kupujícímu rychlé odbavení, jelikož odpadá při každém jednotlivém nákupu nutnost vyplňování podrobných údajů. Jednotlivé instituce zprostředkovávající tuto službu nabízejí takzvanou integrovanou elektronickou peněženku. S touto peněženkou mohou klienti využívat i jiné karty než MasterCard. U této služby obchodníci nemusí využívat nákladné platební terminály, takže to znamená vysokou úsporu i pro ně. K provedení každé platby stačí chytré telefony a technologie NFC.

Obrázek č. 3 Master

Pass

Zdroj: https://masterpass.com/index_uk.html

(30)

33

2.2 Výhody a nevýhody internetového bankovnictví

Jako každá služba v bankovnictví a vlastně každá poskytovaná služba obecně nám poskytuje internetové bankovnictví velké množství výhod, ale má samozřejmě i svá negativa. Právě shrnutí kladů a záporů se tedy nyní budeme věnovat. Výhody internetového bankovnictví vznikají pro koncového uživatele, ale samozřejmě i pro banku samotnou. Obecně se určitě dá říct, že klady silně převládají, což je znát i na narůstající oblibě mezi širokou veřejností.

Nejdříve se budeme věnovat výhodám, které přináší používání internetového bankovnictví pro klienta. Největší výhody pro klienta je určitě skutečnost, že nemusí fyzicky docházet do banky kvůli každé finanční operaci, kterou potřebuje provést. Potřebnou transakci si uskuteční klient z libovolného místa, bez čekání ve frontě a není omezen otevírací dobou kamenné pobočky banky. Dalším pádným argumentem pro internetové bankovnictví je ušetření na poplatcích, jelikož v bance jsou cenové relace za provedení požadavku vyšší, než při provedení stejného úkonu na internetovém serveru. Neméně důležitou předností je také rychlost provedení požadovaného požadavku, která je minimálně stejná nebo rychlejší než při docházení do bankovní instituce. Toto jsou tedy základní výhody zlehčující práci pro klienta vybrané banky.

Využívání internetového bankovnictví samozřejmě poskytuje výhody i finančním institucím, které jejich používání zprostředkovávají. Za hlavní výhodu lze považovat snížení nákladů za personál, který je do určité míry nahrazen. Z dalších výhod bychom neměli zapomenout na omezení chyb způsobených pracovníky banky, úspora na transakčních nákladech a při dobrém zpracování internetového bankovnictví může vzniknout i konkurenční výhoda.

Nevýhod pro uživatele nejspíše tolik nenajdeme, ale samozřejmě i zde některé jsou. Z negativ můžeme jmenovat například to, že používání internetového bankovnictví vyžaduje technické vybavení a online připojení, kterým nedisponuje každý klient. Další nedostatek může někdo spatřovat v nedostatečném zabezpečení a možnosti zneužití naspořených prostředků uživatele.

V neposlední řadě můžeme jako nevýhodu chápat skutečnost, že nestandardní požadavek musíme řešit nakonec stejně na pobočce banky a může vzniknout chyba na straně uživatele z důvodu neznalosti daných postupů při používání.

(31)

34

Jako poslední se podíváme na nevýhody, které přináší internetové bankovnictví poskytovatelům, tedy bance samotné. Hlavním negativem jsou hlavně poměrně vysoké náklady na prvotní pořízení webového serveru, internetové aplikace a následný provoz.

Dalším jsou vysoké požadavky vztahující se k bance na zabezpečení provozované internetové aplikace, riziko poruchy webového serveru, servis a nejasnosti vznikající používáním internetového bankovnictví. Nakonec bychom mohli podotknout i nevýhodu toho, že klientovi nedocházejícímu na pobočku, není možné aktivně nabídnout nové produkty a služby poskytované bankou.

(32)

35

3. Možná rizika a využívané zabezpečení

Náš svět se vývojem internetu zcela změnil a nástroje hackerů se v posledních letech posouvají naprosto stejnou rychlostí jako samotný vývoj internetu. Virtuální zločin dříve nebyl tak troufalý a vloupání se do počítače bylo motivováno potřebou něco objevit, získat informace nebo se poučit. Hackeři z minulosti jsou dnes většinou zaměstnáni jako odborníci na počítačovou bezpečnost, kteří se snaží poskytnout znalosti a dovednosti k omezení rizika, které dříve sami otevírali. Nebezpečí se s rozvojem širokopásmového připojení přesunulo doslova na všechny oblasti a cokoliv, co je zranitelné.

Obrázek č. 4 Nejčastější podvody

Zdroj:http://img.ihned.cz/attachment.php/12935090/aiotu3458CDEGIJLMOjklQdghprxy12A/BA1006s8a.jpg

(33)

36

3.1.1 Phishing

Jednou z největších hrozeb je v současnosti Phishing. Je známý také jako carding nebo brand spoofing. Nejjednodušeji se dá tento pojem definovat jako způsob odeslání falšovaného e- mailu příjemci, který klamavým způsobem napodobuje legální instituci s úmyslem vyzvědět od příjemce důvěrné informace jako číslo platební karty nebo heslo k bankovnímu účtu. Tento e-mail většinou nabádá příjemce k návštěvě některé webové stránky a zde zadat důvěrné informace. Většinou mají tyto stránky podobný design jako instituce, za kterou se podvodník vydává, aby získal potřebnou důvěru. Výsledkem je, že poskytnuté informace jsou ukradeny a zneužity za účelem dosažení zisku. Proto je phishing obecně označován jako rybaření, kde podvodník nahazuje háčky v naději, že se do nich pár obětí chytí. Phishing vznikl přibližně v roce 1995. Objevily se programy, které automatizovaly proces phishingu v souvislosti s údaji o účtu a platebních kartách. V minulosti se phishing nepoužíval v oblasti elektronické pošty, ale spíše u chatování po internetu. Phishers napodobovali administrátora a sdělovali obětem, že se objevil problém s vyúčtováním a že je potřeba obnovit údaje o platební kartě a přihlašovací údaje. První útok phishingu proti finanční instituci se objevil poprvé v červenci 2003. Terčem byly hlavně E-loan, E-gold, Wells Fargo a Citibank. Nejpozoruhodnější fintou bylo, že přinesl novou kategorii vektorů útoku, na kterou se nedostávalo v rozpočtu na zabezpečení IT u téměř všech finančních institucí a tou je lidský faktor. Tento způsob zkompromitoval důvěrné uživatelské údaje a měl zásadní dopad na důvěru mezi finančními institucemi a klienty. Během posledních tří měsíců roku 2004 phishing nabral organizovanější směr. Phisheři svoje útoky propracovali, jak v případě e-mailu, tak malwaru a začali se zaměřovat na specifické sekundární cíle.²³

3.1.2 Scam typu Nigerian 419

Tento scam je známý také jako podvod typu vymáhání zálohového poplatku. Objevil se mezi námi již začátkem 80. let a vyskytuje se nejčastěji ve formě faxu, dopisu nebo e-mailu. Snaží se oklamat příjemce tak, aby odesílateli daroval nějakou formou peníze. Tento scam je v

_____________________________________

23 LANCE, J. Phishing bez záhad. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007, s. 24 – 30. ISBN : 978-80-247- 1766-1.

(34)

37

podstatě velmi dobře propracovaný a zapojení do něj je velmi nebezpečné. Podle tajné služby byly některé jeho oběti i zavražděny.²⁴

3.1.3 Podvodné internetové aukce

Tento scam čítá až 64% veškerých internetových podvodů a jsou hlavním druhem podvodů používaného na internetu. S popularitou eBay a jiných firem, které podporují aukce on-line se na internetu vyrojilo množství podvodníků. Toto riziko se vyskytuje v mnoha různých podobách jako klamná sdělení, stohování poplatků a prodeje kradeného zboží. Rozmáhá se i z důvodu vzniku nových nevyzkoušených e-shopů a stránek, které nám zprostředkovávají výhodný nákup.

3.1.4 Škodlivé kódy

Metoda pomocí škodlivého kódu je mírně složitější. Nejdříve dojde k nakažení počítače uživatele trojským koněm či jiným škodlivým kódem. To je pro uživatele počítače naprosto neviditelné a může se mu to stát kdykoliv při prohlížení internetu nebo při pročítání elektronické pošty a otevírání přiložených souborů. Nikdo nemá jistotu, že právě prohlížená stránka není zdrojem nákazy. Často se jedná o online videa, zpravodajské či herní servery, a dokonce i cílené pracovní e-maily. Po nakažení počítače škodlivým kódem nebo trojským koněm nastává fáze vyčkávání. V tuto chvíli je již počítač uživatele nakažen, ale škodlivý kód vyčkává na připojení klienta k jeho bance. Jakmile uživatel spustí svůj webový prohlížeč a přejde na stránky své banky, škodlivý kód se aktivuje. Nyní nastává fáze vlastní krádeže přístupových údajů nebo přímo provedení podvodné transakce. Při zcizení přístupových údajů a certifikátů jsou data automaticky zasílána na server, který patří útočníkovi. Ten pak ukradené přihlašovací údaje sám použije k přihlášení, ale mnohem častěji se stává, že je prodává v internetovém podsvětí dál. V případě automatizovaných podvodných transakcí systém žádné přístupové údaje nikam neodesílá, ale tyto transakce jsou provedeny okamžitě po přihlášení uživatele na pozadí, který samozřejmě nic netuší.

____________________________________

24 LANCE, J. Phishing bez záhad. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007, s. 31 – 32. ISBN : 978-80-247- 1766-1

(35)

38

3.2 Zabezpečení internetového bankovnictví

Důležitým faktorem dalšího rozvoje internetového bankovnictví je bezpečnost a zajištění důvěry, které jdou ruku v ruce. Toto téma je v řadách veřejnosti často diskutované a to zejména u starší generace, která se této hrozby velmi obává. Jedná se většinou o strach z nedostatečného zabezpečení osobních informací a hlavně finančních prostředků uživatelů. Z tohoto důvodu se bankovní instituce snaží neustále reagovat na vzniklé hrozby a ideálně jim předcházet různými ochrannými metodami. Jednou z hlavních součástí předcházení vzniklým hrozbám je kvalitní informovanost vlastních klientů o využívání internetového bankovnictví, jelikož drtivá většina úspěšných útoků je založena na různých druzích oklamání uživatelů využívajících této služby. Pokud se bude každý uživatel řídit pokyny banky a dodržovat základní zásady bezpečnosti, tak jsou možnosti jakéhokoliv zneužití minimální. V této kapitole se budu tedy věnovat způsobům jak zabezpečit internetové bankovnictví ze strany klienta, ale zejména ze strany banky.²⁵

Graf č. 3 Nárůst ztrát z podvodů

Zdroj: http://bankovnictvi.ihned.cz/c3-19571060-900000_d

_____________________________________

http://ihned.cz/c3-19571060-000000_d-19571060-000000_d-19571060-900000_d

(36)

39

3.3 Zabezpečení počítače na straně klienta

O toto zabezpečení se nestará banka různými opatřeními a bezpečnostními kódy, ale především sám klient svým chováním. Při využívání internetového bankovnictví je velmi důležitou součástí antivirová ochrana a dobře chráněný počítač. Při používání počítače obecně bychom měli mít přehled o základním zabezpečení, jinak zvyšujeme riziko, že s naším osobními údaji dostane možnost manipulovat cizí osoba. Tomuto riziku se dá snadno předcházet zakoupeným operačním systémem MS Windows nebo Linux a v něm řádně nainstalovaný některý z typů antivirového programu, který budeme pravidelně aktualizovat.

Další součástí bezpečnosti by měla být Brána firewall, která nám zajistí předem nastavená pravidla u spojení s ostatními počítači. Alternativa ochrany může být Antispyware, který přezkoumává přijímané informace a předchází potencionálním nástrahám. I když klient dbá na doporučené bezpečnostní systémy, které jsou zde vyjmenované, tak i přes to by měl věnovat pozornost správnému zvolení silného hesla pro přihlášení. Toto heslo nesmí být snadno uhodnutelné, proto se doporučuje kombinace písmen s čísly. V současnosti můžeme najít na různých portálech systém, který nám ověří kvalitu a bezpečnost stanoveného hesla.

3.4 Zabezpečení pomocí hesla a uživatelského jména

Toto je nejběžnější zabezpečení využívané bankou. Tento způsob požaduje po klientovi při přihlášení uvést uživatelské jméno a jeho heslo. Tento způsob je v současnosti méně bezpečný a vyžaduje dostatečně dlouhé heslo, které by mělo obsahovat minimálně 8 znaků z písmen a číslic. Pokud se při tomto způsobu dostane do počítače škodlivý kód umějící sledovat stisknuté klávesy, tak naše heslo může být po zjištění odesláno podvodníkům. U této metody je možné použít grafickou klávesnici, která bezpečnost zvýší, ale i tato metoda se dá škodlivým kódem zjistit. Když si klient zvolí tento typ přihlášení, tak by měl pro zvýšení bezpečnosti zvážit další doplňkové služby, jako například nastavení denního limitu nebo možnost poskytnutí informace po každé aktivní transakci. Ve stínu těchto skutečnosti se toto zabezpečení u banky využívá u klientů, kteří využívají zejména pasivní operace.

Tento způsob zabezpečení se dnes vyvinul a zdokonalil. Většina bank doplňuje toto přihlášení pomocí přihlašovacího jména a hesla o autentizaci při každém přihlášení v podobě SMS zprávy na mobilní telefon klienta, což bezpečnost výrazně zvyšuje. Druhým způsobem, který se využívá k doplnění autentizace klienta, je certifikát. Certifikát slouží jako elektronický