Hlavní práce5633_xreha03.pdf, 552.6 kB Stáhnout

(1)

Úvod

Svou diplomovou práci jsem v novala proces m a zm nám na pojistném trhu v eské a ve Slovenské republice, a pro takové analyzování situace jsem se rozhodla jednak proto, e poji ovnictví je významnou oblastí národního hospodá ství, která se dotýká ivota celé spole nosti, a jednak, e se ji n kolik let profesn v nuji poji ovnictví. P i psaní své práce jsem rovn cht la zúro it poznatky a informace, získané p i zpracování mé bakalá ské práce, ve které jsem se zabývala vývojem trhu ivotního poji ní v eské republice po zavedení da ových výhod k soukromému ivotnímu poji ní.

Pro analýzu situace také na slovenském pojistném trhu jsem se rozhodla proto, e a do roku 1993 byl eský a slovenský pojistný trh spole ný a bylo zajímavé sledovat vývoj a rozdíly na obou pojistných trzích, a to jak p ed vstupem do Evropské unie, tak po vstupu. Nemalou motivací bylo i to, e jsem se m la mo nost blí e seznámit s tímto trhem v rámci mé stá e na slovenském Ú adu pro finan ní trh.

V mé diplomové práci jsem vymezila sledované období od roku 2003 do roku 2005 a data za rok 2006 jsem do diplomové práce nezahrnula, nebo v dob , kdy jsem zpracovávala svou práci, jsem m la k dispozici pouze p edb né údaje za rok 2006, které by zkreslily získané výsledky.

Sou asný poji ovací systém se vyskytuje ve dvou základních formách, a to ve form sociálního poji ní, na kterém se rozhodujícím zp sobem podílí stát a ve form soukromého poji ní, které provozují komer ní poji ovny, na které byl práv v mé diplomové práci vzat

etel.

V úvodu první kapitoly jsem popsala stru ný historický vývoj poji ovnictví v echách a na Slovensku, dále jsem se v novala charakteristice pojistného trhu, vymezila jsem základní pojmy a zmínila jsem se o jednotném evropském pasu, který úzce souvisí s provozováním poji ovací innosti v rámci Evropského hospodá ského prostoru. Dále jsem se zabývala zaji ovací inností, uvedla její základní formy, v etn charakteristiky jednotlivých forem zprost edkovatel , se kterými se lze na pojistném trhu setkat. V záv ru první kapitoly je zmínka o hlavních innostech státního dozoru nad poji ovnami a o institucích vykonávajících dohledovou innost nad poji ovnami v eské republice a ve Slovenské republice.

Ve druhé kapitole mé práce uvádím, co je hlavním ú elem poji ní a jakým zp sobem se poji ní lení podle jednotlivých pojistných odv tví. Popsala jsem také hlavní produkty ne ivotního a ivotního poji ní, v etn pojednání o soukromém ivotním poji ní, do kterého pat í kapitálové ivotní poji ní, investi ní ivotní poji ní a d chodové poji ní.

V záv ru této kapitoly jsem se v novala charakteristice t í pilí ového d chodového systému, popsala jsem strukturu d chodového systému v echách a na Slovensku, v etn zmínky o metodách a zp sobu financování popisovaných d chodových systém .

V úvodní ásti t etí kapitoly diplomové práce jsem analyzovala oba pojistné trhy podle vývoje p edepsaného pojistného celkem, dále podle p edepsaného pojistného v odv tvích ne ivotního a ivotního poji ní. Z obou pojistných odv tví jsem vybrala nejvýznamn í pojistné produkty, u kterých jsem sledovala vývoj p edepsaného pojistného v daném období.

Z ne ivotních poji ní jsem se zam ila na poji ní úrazu a nemoci, na povinné smluvní poji ní motorových vozidel a na poji ní majetku, ve kterém je zahrnuto jak poji ní domácností, tak poji ní podnikatel , pr myslu a zem lc . V ivotním poji ní jsem svou pozornost up ela na kapitálové ivotní poji ní, investi ní ivotní poji ní, d chodové poji ní

(2)

2

a svatební poji ní. P i tomto zpracování jsem se krom toho sna ila zjistit, jaké spole né znaky mají oba pojistné trhy a naopak v em se li í.

Podobným zp sobem jsem ve t etí kapitole porovnávala vývoj náklad na pojistná pln ní, a to celkem za celý pojistný trh v eské a Slovenské republice, pokra ovala jsem v analýze náklad podle pojistných odv tví ivotního a ne ivotního poji ní.

V záv ru kapitoly jsem se zabývala zm nami v koncentraci pojistného trhu v echách a na Slovensku v daném období, a to jak za celý pojistný trh, tak za trh ivotního a ne ivotního poji ní. Z obou pojistných trh jsem si za tímto ú elem vybrala ty i poji ovny, jejich celkový podíl na p edepsaném hrubém pojistném p esáhl p tiprocentní hranici.

Ve tvrté kapitole své práce jsem porovnávala konkrétní nabídky kapitálového ivotního poji ní od n kterých vybraných poji oven z eského a slovenského pojistného trhu.

Ke stanovení konkuren ního postavení konkrétních nabídek u ivotního poji ní jsem pou ila matici General Electric.

V záv ru své diplomové práce jsem shrnula v echny zji né výsledky, a to jak z hlediska vývoje celkového pojistného trhu, tak z trhu ne ivotního a ivotního poji ní, v etn porovnání nabídek kapitálového ivotního poji ní.

V p edkládané diplomové práci jsem si stanovila následující cíle:

• zmapovat a popsat zm ny, ke kterým do lo na trhu ne ivotního a ivotního poji ní v eské republice a ve Slovenské republice po vstupu do Evropské unie,

• zjistit k jakým podstatným zm nám do lo na trhu ivotního poji ní ve Slovenské republice, kde byla v roce 2004 zahájená d chodová reforma a zavedeno da ové zvýhodn ní k soukromému ivotnímu poji ní,

• prov it, zda do lo k zost ení konkurence na obou pojistných trzích v souvislosti se vstupem eské republiky a Slovenské republiky do Evropské unie.

(3)

3

1. Poji ovnictví a pojistný trh

1. 1. Historický vývoj poji ovnictví

1.1.1. Historie poji ní

Po átky poji ní jsou zalo eny na vzájemnosti a spadají ji do starov ku, ji tehdy vzniká pot eba pomoci a ochrany proti nahodilému p sobení p írodních sil a ne ádoucímu chování lidí.

První dochované doklady o poji ní pocházejí z Egypta (2500 p ed. n. l.), jednalo se o vzájemné dohody o spole ném krytí výdaj na poh by z vybíraných p ísp vk , které mezi sebou uzavírali kameníci. Od starov ku k nejv ím rizik m pat ila rizika spojená s námo ní dopravou a obchodem. V souvislosti s tím byla snaha o zabezpe ení tohoto rizika, a proto se poji ovnictví výrazn ji za alo rozvíjet v ostrovních a p ímo ských státech. Teprve s ur itým asovým zpo ním se poji ovnictví rozvíjí také ve vnitrozemských státech, kde hlavním rizikem byl po ár. Proti následk m po áru p sobily ve m stech od pozdního feudalismu obchodnické gildy a emeslnické cechy, které byly rovn zalo eny na vzájemné pomoci. Nejstar í dochovaná smlouva z oblasti ivotního poji ní je z roku 1308 uzav ená mezi opatem klá tera sv. Denise v Pa i a arcibiskupem kolínským. První pojistná smlouva byla podepsána v Pise 13. 4. 1379.

Ve Francii vzniklo d chodové poji ní tzv. „tontiny“, jeho podstatou byla výnosná státní ka – pojistné pln ní bylo hrazeno z úrok a jistina z stala státu. K rozvoji ivotního poji ní isp l v 16. století výzkum problém lidského ivota a zpracování úmrtnostních tabulek. Díky pr myslové revoluci se za aly budovat specializované pen ní ústavy – poji ovny. V 19. století kv li nezbytnosti ochrany proti velkým rizik m, které ne ilo ani soupoji ní, kdy velká rizika pojistilo více poji oven a na p ípadném pojistném pln ní se podílely ve stanoveném pom ru jednotlivé poji ovny. V d sledku toho vzniklo zaji ní, co je vlastn poji ní poji oven.

První zaji ovna byla zalo ena roku 1846 v Kolín nad Rýnem.

Základním ú elem poji ní je zmírnit i odstranit nep íznivé d sledky zp sobené nahodilými událostmi. P vodní filosofie poji ní byla pomoc v nouzi. Tato my lenka se pomalu vytrácela.¹

Od po átku novov ku a p edev ím s rozvojem pr myslové revoluce byly dosavadní formy vzájemné pomoci nedostate né, a proto bylo t eba vybudovat specializované finan ní instituce - poji ovny, vyu ívající po tu pravd podobnosti a statistiky. Poji ovny za aly poskytovat za pevn stanovený poplatek pojistnou ochranu a v p ípad , e nastala pojistná událost, vyplatily poji ovny po kozenému odpovídající pen ní náhradu.

1.1.2. Poji ovnictví v eských a Slovenských zemích

Historie poji ovnictví na území dne ní eské a Slovenské republiky je dolo ena ze 17. století, kdy se jednalo o poji ní po áru. Kolem roku 1699 podal Jan Kry tof Bo ek návrh na zavedení obligatorního po árního poji ní budov v echách, tento návrh v ak nebyl realizován.

Za vlády Marie Terezie byly polo eny po átky pojistného práva, které v ak neupravovaly otázku zakládání poji oven, ani poji ování osob. Teprve v patentu císa e Franti ka I. z roku 1819 byla upravena problematika z izování poji oven a poji ní osob.²

První poji ovny, které zahájily na na em území innost byly v roce 1822 C. k. priv. Azienda Assecuratrice z Terstu a C. k. priv. první rakouská poji ovací spole nost z Vídn . V roce 1827

1 V. ejková, J. edová, D. apková: Poji ovnictví, Masarykova univerzita v Brn , 2001, str. 7

2 Kolektiv autor eské asociace poji oven: Vybrané kapitoly z poji ovnictví, eská asociace poji oven, 1996, str. 12

(4)

4

vznikla První eská vzájemná poji ovna se sídlem v Praze a Moravsko-slezská vzájemná poji ovna v Brn . Poji ní osob bylo zpo átku zaji ováno penzijními ústavy a první poji ovna zabývající se poji ním osob byla zalo ena v roce 1823 ve Vídni, jednalo se o V eobecný zaopat ovací ústav pro poddané rakouského císa ského státu. Na základ císa ského patentu . 253 . z., z roku 1852, tzv. spolkového zákona bylo mo né zakládat akciové spole nosti. V roce 1869 byla zalo ena první eská Vzájemná poji ovací banka Slavia v Praze, která poji ovala osoby a krátce po svém vzniku roz ila svojí innost na poji ování majetku.

První eská zaji ovna, a. s., byla zalo ena v Praze roku 1872.

edch dkyn dne ní nejv í poji ovny na eském trhu eské poji ovny byla zalo ena v roce 1827, pod názvem Císa sko-královský privilegovaný poji ující ústav. Poji ovna zpo átku provozovala pouze poji ní proti po áru. O ty i desítky let pozd ji poji ovna zm nila sv j název na První eskou vzájemnou poji ovnu a zárove roz ila svojí nabídku o poji ní proti kodám zp sobeným krupobitím a na za átku 20. století poskytovala poji ovna také ivotní poji ní, poji ní proti úrazu, zákonné odpov dnosti a poji ní proti kráde i vloupání.

Na po átku 20. století rozvoj poji ovnictví u nás pokra oval a z té doby lze zmínit vznik Zemské poji ovny markrabství moravského/Zemská poji ovna v roce 1900 v Brn , dále Patria, a. s., poji ující proti úrazu, vloupání a povinné ru ení, zalo ené v roce 1910 v Praze, dále ízení Moldavia, a. s., poji ovny eských pr myslník v roce 1912 v Praze, ve které se kapitálov podílela ivnostenská banka. ivnostenská banka se rovn výrazn ú astnila p i ení vá ných finan ních potí í První eské zaji ovny, a. s., do nich se tato zaji ovna dostala v souvislosti se zem esením v San Franciscu a Valparaisu.

Po 1. sv tové válce se existující poji ovny zdokonalují a po vzniku eskoslovenské republiky sou asn vznikají i nové poji ovny, v roce 1920 to byl Lloyd, a. s., v Praze a Evropská akciová spole nost pro poji ní náklad a cestovních zavazadel v Praze. Z té doby je známa také první poji ovací aféra, a to poji ovny Phönix/Fénix, která p sobila i na na em území a pokou ela se zbrzdit uskute ovanou reformu v poji ovnictví v tehdej ím eskoslovensku. V roce 1936 víde ská poji ovna Phönix-Leben zkrachovala a v eskoslovensku se poda ilo eliminovat tuto skute nost p em nou jejího zdej ího jm ní na poji ovnu Star.³

Po 2. sv tové válce byl p ijat Ko ický vládní program a vydán dekret prezidenta republiky . 130/1945 Sb., o znárodn ní soukromého poji ovnictví, byla z ízena Poji ovací rada v Praze, která m la jednotn vést poji ovnictví v eskoslovensku. Poji ovny se jako národní podniky staly majetkem státu a mo nost z izovat nové poji ovny byla pouze na základ usnesení vlády na návrh Ministra financí po sly ení Poji ovací rady. Na základ vyhlá ek . 2086, 2088, 2090, 2092 a 2094 z roku 1946 bylo ke dni 1. 1. 1947 ustanoveno p t poji oven národních podnik , a to: poji ovna Slavie, n. p., Pra ská poji ovna, n. p., První eskoslovenská poji ovna, n. p., poji ovna Slovan, n. p., a Nemocenská poji ovna, n. p. innost Rady skon ila ke dni 1. 1. 1948. Po únoru 1948 byl proces centralizace dovr en slou ením p ti stávajících poji oven, a to tak, e na První eskoslovenskou poji ovnu – národní podnik, byl p eveden majetek ostatních poji oven. Posléze byl zm n název této poji ovny na eskoslovenskou poji ovnu, národní podnik, s monopolním, tedy bezkonkuren ním postavením v republice a se zna ným majetkem. V této form z stalo poji ovnictví upraveno a do vydání zákona . 82/1966 Sb., o poji ovnictví. Na základ tohoto zákona m l právo vykonávat poji ovací innost výlu poji ovací a zaji ovací podnik s názvem Státní poji ovna. Zákonem . 162/1968 Sb., kterým se m nil zákon . 82/1966 Sb., v souvislosti s federativním uspo ádáním státu byly vytvo eny ze

3 JUDr. Jan Hule , Ing. Jana Hornigová: Ú etnictví poji oven, Linde Praha, a. s., 1997, str. 7-9

(5)

5

Státní poji ovny dva samostatné podniky – eská státní poji ovna se sídlem v Praze a Slovenská státní poji ovna se sídlem v Bratislav .

ed rokem 1990 nabízela eská státní poji ovna spolu se Slovenskou státní poji ovnou v ivotním poji ní následující produkty: do asné poji ní pro p ípad smrti, poji ní pro p ípad smrti nebo t lesného po kození úrazem, do ivotní nebo trvalé poji ní pro p ípad smrti, smí ené ivotní poji ní, poji ní pro p ípad smrti nebo do ití s rostoucí pojistnou ástkou, poji ní na spojené ivoty. Dále se ivotní poji ní rozli ovalo podle toho, zda se jednalo o kolektivní formu ivotního poji ní nebo zda lo o individuální ivotní poji ní. S n kterými druhy poji ní je mo né se setkat i v sou asné nabídce poji oven. Je to nap íklad do asné poji ní pro p ípad smrti, trvalé poji ní pro p ípad smrti, smí ené ivotní poji ní, ov em tyto druhy poji ní jsou dnes uzavírány za zcela odli ných pojistných podmínek.⁴

V ne ivotním poji ní nabízela tehdej í státní poji ovna majetkové poji ní, v rámci kterého bylo mo né sjednat sdru ené poji ní domácností, dopravní poji ní, poji ní proti po áru, havarijní poji ní, poji ní odpov dnosti, a u dobrovolné, povinné i zákonné. Dále lo sjednat u státní poji ovny tzv. ostatní druhy poji ní, v rámci kterých bylo mo né pojistit epravované v ci nebo jednotlivé v ci, jako byly televize, fotoaparáty, kola, sou ástí ostatních druh poji ní bylo mo né se pojistit pro p ípad ztráty klí nebo de tník . Dále státní poji ovna poskytovala poji ní budov, které byly len ny na obytné budovy v osobním vlastnictví, rekrea ní chaty a chalupy, gará e a jiné drobné stavby v osobním vlastnictví, hospodá ské budovy a ploty. Povinné bylo poji ní v zem lství. Krom plodin a zví at mohli zem lci sjednat poji ní proti vybraným rizik m, které se vztahovalo na n které druhy plodin, jako bylo ovoce, chmel, vinná réva a tabák. Poji ní pr myslu nebylo po ur itou dobu v bec uplat ováno, a od roku 1967 bylo toto poji ní zavedeno, nicmén byly pou ívány oproti poji ní v zem lství nadsazené pojistné tarify. Státní poji ovna ve velké mí e nabízela r zné kombinace sdru eného poji ní, které zahrnovaly r zné varianty majetkového i úrazového poji ní.⁵

1.1.3. Vývoj eského a slovenského pojistného trhu v 90. letech

Obnovu soukromého poji ovnictví nastartovaly na po átku 90. let p edev ím legislativní zm ny, které umo nily vznik pojistného trhu. V echách byl p ijat zákon . 185/1991 Sb., o poji ovnictví a na Slovensku schválila Národní rada SR zákon . 24/1991 Sb., o poji ovnictví a zárove byl novelizován ob anský zákoník.

Po uskute ní legislativních krok byly nejprve eská státní poji ovna a Slovenská státní poji ovna p em ny na státní podniky a v roce 1992 byly p etransformovány v rámci privatizace ze státních podnik na akciové spole nosti, a to na eskou poji ovnu a Slovenskou poji ovnu. Ob tyto poji ovny si v první polovin devadesátých let udr ují dominantní postavení na pojistném trhu. Vedle privatizovaných poji oven v roce 1991 vstoupily na eskoslovenský pojistný trh t i nové poji ovny, a to Kooperativa, esko-slovenská poji ovna, a. s., Istota, .p., a Ot ina, a. s.

V roce 1992 a 1993 probíhala transformace pojistného trhu dynamicky, v roce 1992 p sobilo na území SFR celkem 15 poji oven, z toho 9 poji oven bylo v echách a 6 poji oven vykonávalo svou innost na Slovensku.

V roce 1993 pokra oval zájem domácích i zahrani ních subjekt o zalo ení nových poji oven, a to jak v echách tak na Slovensku. V d sledku toho se zvy ovala konkurence na

4 Doc. Ing. Margita Lau íková, Csc., Doc. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc.: Poistenie, ALFA, SNTL, Praha, 1983, str. 126-132

5 Doc. Ing. Margita Lau íková, Csc., Doc. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc.: Poistenie, ALFA, SNTL, Praha, 1983, str. 146-157

(6)

6

obou pojistných trzích. V tomto roce p sobilo na pojistném trhu v eské republice 21 poji oven a na Slovensku 10 poji oven a 1 poji ovací spolek, kterým byl Poh ební podp rné sdru ení Betliar.

Do lo k výrazné diverzifikaci na obou pojistných trzích. N které nov vzniklé poji ovny vstupovaly na pojistný trh s cílem zam it se na ur itou klientelu, jako p íklad lze uvést ivnostenskou poji ovnu, a. s., která nabízela majetkové a odpov dnostní poji ní pro ob any a malé a st ední podnikatele. Jiné poji ovny nabízely své produkty prost ednictvím ostatních finan ních institucí, se kterými byly ve skupin , ve snaze nabídnout zákazník m komplexn í finan ní slu by nejen v poji ovnictví, ale i v bankovnictví. Pr kopníkem v nabídce komplexních finan ních slu eb byla IPB Poji ovna, a. s. Dal í poji ovny se zam ily na ur itý produkt poji ní a sna ily se získat v daném odv tví poji ní významný podíl na trhu, tak jako se to poda ilo Nationale Nederlanden ivotní poji ovn , v ivotním poji ní nebo Kooperativa poji ovn , která se zam ila na poji ování pr myslových a podnikatelských rizik, a to jak v echách, tak na Slovensku.

etransformované eská poji ovna, a Slovenská poji ovna, m ly oproti nov vznikajícím subjekt m výhodu husté obchodní sít a rozsáhlé klientely. Naopak nov vzniklé subjekty m ly výhodu dokonalej í technické úrovn a vybavenosti. Dal í výhodou nových poji oven bylo, e tyto poji ovny uzavíraly pojistné smlouvy, které ji byly p izp sobeny aktuálním po adavk m a pot ebám pojistného trhu. Naopak eská poji ovna a Slovenská poji ovna, se musely postupem asu vyrovnat se starými pojistnými smlouvami p edev ím v majetkovém poji ní, ze kterých na základ zastaralých v eobecných pojistných podmínek musely poskytovat mnohem vy í pojistná pln ní v porovnání s konkuren ními poji ovnami. Dále ve starých pojistných smlouvách v inou uzav ených je p ed rokem 1989 nebyly n které nové druhy rizik o et eny.

Tabulka . 1 - P ehled po tu poji oven v R

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Po et poji oven celkem 27 27 23 34 35 35 35 35 34 33 33

z toho: ivotních 2 0 2 3 2 2 2 2 2 2 3

ne ivotních 11 10 14 15 16 15 16 16 16 15 15

univerzální 14 17 17 16 17 18 17 17 16 16 15

Pramen: Zpráva o dohledu nad pojistným trhem a vývoji tohoto trhu v roce 2005, str. 18 Tabulka . 2 - P ehled po tu poji oven v SR

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Po et poji oven celkem 15 19 23 26 28 28 28 29 28 25 26

z toho: ivotních 1 2 2 3 3 4 6 7 7 5 6

ne ivotních 1 3 5 6 7 5 4 4 4 4 4

univerzální 13 14 16 17 18 19 18 18 17 16 16

Pramen: Ro ná správa o stave pois ovnictva za rok 2005, str. 7

V této diplomové práci jsou ivotními poji ovnami my leny poji ovny, které nabízejí pouze produkty ivotního poji ní. Ne ivotními poji ovnami jsou ozna ovány poji ovny, které se specializují výhradn na odv tví ne ivotního poji ní. Univerzálními poji ovnami jsou my leny poji ovny, které provozují sou asn odv tví ivotního poji ní a ne ivotního poji ní.

(7)

7

1. 2. Charakteristika pojistného trhu

V na em okolí se vyskytují jevy a procesy, které jsou nahodilé a nejisté. N která rizika lov k není schopen eliminovat a ani není schopen odhadnout jejich rozsah, t mto rizik m se íká rizika viz major (rizika vy í moci). Jsou to nap . r zná rizika spojená s p írodními katastrofami, válkami i zm nami re imu.

Ke vzniku poji ní vedla pot eba pomoci a ochrany proti nahodilému p sobení p írodních sil nebo ne ádoucímu chování lidí, které nep ízniv zasahuje do ivota ob an a podnikatelských subjekt . Základním ú elem poji ní je zmírnit nebo odstranit nep íznivé d sledky a rozd lit riziko kod a jejich následk mezi v í po et ú astník , kte í se smluvn zavázali v pojistných smlouvách.

„Pojistný trh je specifickou formou kapitálového trhu, který je celosv tov jedním z nejvýznamn ích odv tví ekonomiky. Prost ednictvím poji ovací innosti jsou vytvá eny a rozd lovány speciální pojistné finan ní rezervy a fondy, které slou í k uhrazování pojistných pot eb vznikajících v závislosti na p sobení poji ného rizika z nahodilých událostí. Na pojistném trhu se st etává nabídka a poptávka po pojistné ochran .“⁶

Poji ovny nabízejí poji ní, jedná se o „specifickou pen ní slu bu, kdy pojistitel, kterým je poji ovna, za úplatu (p ijaté pojistné) poskytuje pojistnou ochranu a v p ípad pojistné události“⁷, tj. pokud poji né osob vznikne koda, poji ovna po pro et ení pojistné události stanoví vý i pojistného pln ní, které je poji né osob vyplaceno.

Poji ní je len no na odv tví ivotního a ne ivotního poji ní. ivotní poji ní kryje rizika, která ohro ují zdraví a ivoty lidí. Do ne ivotního poji ní pat í poji ní úrazu, zdravotní a nemocenské poji ní, dále poji ní majetku a odpov dnostní poji ní.

Poji ovny se zárove chovají jako podnikatelské subjekty a v souvislosti s tím se sna í, co nejefektivn ji investovat do asn volné pen ní prost edky. Tyto volné pen ní prost edky získávají poji ovny z p ijatého pojistného, co je zaplacené pojistné poji ným. Poji nou osobou m e být jak právnická tak fyzická osoba.

Zem , které v roce 2004 vstoupily do Evropské unie se staly sou ástí jednotného evropského pojistného trhu. Nové lenské zem ⁸ se na obyvatelstvu EU podílejí více ne 16%.

Charakteristické je pro nov p istoupené zem nízká celková poji nost ve srovnání s p vodními 15 zem mi EU, kde je celková poji nost ve vý i 8,3%. Nízká úrove poji nosti v nových lenských zemích je ovlivn na celkovými ekonomickými podmínkami v jednotlivých státech, ivotní úrovní obyvatelstva, technickou a technologickou rozvinutostí.

Dal ím typickým rysem nových lenských stát je nízký podíl ivotního poji ní na celkovém p edepsaném pojistném, v roce 2004 to bylo v pr ru 38%, v p vodních zemích EU inila poji nost v ivotním poji ní 59%. Nejvy í poji nost z nový len mají Malta a Kypr, kde dosahuje cca 50%, oproti tomu nejni í poji nost v ivotním poji ní má Litva, Estonsko a Loty ko, kde se pohybuje okolo 25%. Tato situace je ovlivn na zejména ekonomickou úrovní, podmínkami na finan ních trzích, ením pot eb lidí v produktivním v ku, p ístupem jednotlivých stát ke spo ícím produkt m a poskytováním da ových výhod k jednotlivým finan ním produkt m. Nové zem EU se sna í dohnat vysp lej í leny EU, o em sv í rychlý

7 Ing. Eva Duchá ková, CSc.: Poji ovnictví , Vysoká kola ekonomická, Praha, 1997, str. 119

8 Nové lenské zem : eská republika, Estonsko, Kypr, Litva, Loty sko, Ma arsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko.

(8)

8

st p edepsaného pojistného, a to p edev ím v ivotním poji ní. Zvý ená dynamika ivotního poji ní souvisí mimo jiné s podporou tohoto poji ní ze strany státu, existujícím potenciálem, s celkovým ekonomickým vývojem a s nastartováním nezbytn nutné d chodové reformy v n kterých zemích.

Situace na eském pojistném trhu a i Slovenském pojistném trhu je závislá jednak na domácích ekonomických podmínkách, a to p edev ím na kupní síle obyvatelstva, mí e inflace, vý i nezam stnanosti, situaci na kapitálovém trhu a v poslední dob také na reform

chodového systému. Dále jsou oba pojistné trhy ovlivn ny legislativními podmínkami, ze kterých poji ovnám plyne povinnost dodr ovat p i vykonávání poji ovací innosti stanovená pravidla a ur uje chování poji oven na trhu. Oba pojistné trhy jsou zárove zna závislé na situaci na sv tových pojistných trzích a p edev ím na evropském pojistném trhu. Závislost na zahrani ních trzích je zp sobena jednak vysokým podílem zahrani ních akcioná na obou pojistných trzích, kdy problémy mate ské zahrani ní spole nosti mohou výrazn ohrozit innost poji ovny p sobící v echách i na Slovensku. Nemalý vliv na eský i Slovenský pojistný trh má rovn situace na zahrani ních finan ních trzích, nebo velká ást poji oven provozujících svou innost v echách a na Slovensku investuje ást svých volných pen ních prost edk do zahrani ních cenných papír a tento trend je zesílil po vstupu eské a Slovenské republiky do Evropské unie.

Sou asný evropský pojistný trh se vyzna uje následujícími rysy:

• uplat ování princip jednotného pojistného trhu v rámci Evropské unie,

• vzájemným propojování poji ovacích slu eb s ostatními finan ními slu bami,

• poji ování velkých rizik a s tím související pojistné události dosahující obrovských kod,

• vysoký podíl ivotního poji ní na p ijatém pojistném,

• rychlej í r st p ijatého pojistného, ne je r st hrubého domácího produktu,

• zvy ování významu samopoji ování a kaptivních poji oven.⁹

Trend vzájemného propojování poji ovacích slu eb s ostatními finan ními slu bami souvisí se snahou finan ních institucí poskytovat svým klient m komplexní finan ní slu by a sou asn tyto instituce usilují o sní ení vlastních náklad . Dal ím motivem pro propojování poji ovacích a bankovních slu eb je rozvoj informa ních technologií.

V zemích Evropské unie byla v roce 2005 celková poji nost¹⁰ na úrovni 8,3%, z toho ivotní poji ní se podílelo z 5,2% a ne ivotní poji ní z 3,1%. V porovnání s tím eská republika výrazn zaostává v poji nosti za vysp lej ími leny Evropské unie, nebo v roce 2005 inila celková poji nost v R 3,9%, z toho v ivotním poji ní byla na úrovni 1,5%

a v ne ivotním poji ní na úrovni 2,4%. Na Slovensku bylo dosa eno o n co vy í poji nosti oproti eskému pojistnému trhu, kdy celková poji nost byla v roce 2005 na úrovni 4,3%

a z toho poji nost v ivotním poji ní dosáhla 1,9% a v ne ivotním poji ní 2,4%. Nicmén i na Slovensku je stále poji nost polovi ní ve srovnání s rozvinut ími státy Evropské unie.

Pokud budeme porovnávat vývoj p edepsaného pojistného v eské republice a ve Slovenské republice v letech 1993 – 2003 zjistíme, e na Slovensku rostlo p edepsané pojistné, jak v ivotním poji ní, tak v ne ivotním poji ní rychleji ne v echách. V ivotním poji ní se edepsané pojistné na Slovensku zvý ilo 8,8 krát, v echách to bylo 6,8 krát. V ne ivotním poji ní se na Slovensku zvý il p edpis 3,9 krát, v echách to bylo jen 3,8 krát.

9 Ing. Eva Duchá ková, CSc.:Poji ovnictví a poji ní, Vysoká kola ekonomická v Praze, 2000, str. 40 -"Kaptivní poji ovnu zakládá podnikatelský subjekt (pr myslový podnik, koncern) se zám rem poji ovat své vlastní pot eby, jedná se o jistou formu samopoji ní, tyto poji ovny mají vlastní kapitál a rezervy, riziko nesou sami."

10 Poji nost je pom r p edepsaného pojistného ku HDP.

(9)

9 Tabulka . 3 - Poji nost v R a SR

2003 2004 2005

Poji nost celkem R 3,3% 3,6% 3,7%

Poji nost N P R 2,3% 2,4% 2,4%

Poji nost P R 1,1% 1,2% 1,3%

Poji nost celkem SR 4,0% 4,3% 4,3%

Poji nost N P SR 2,4% 2,6% 2,4%

Poji nost P SR 1,6% 1,7% 1,9%

Pramen: Výro ní zpráva 2004 a 2005 eské asociace poji oven, str. 36 a Ro ná správa Slovenské asociace poji oven 2005, str. 51 a za rok 2004, str. 48

V roce 2005 se v zemích Evropské unie na celkovém p edepsaném pojistném podílelo edepsané pojistné z ivotního poji ní z 62% a z ne ivotního poji ní z 38%. eská republika dosáhla opa ného pom ru, kdy podíl ne ivotního poji ní na celkovém p edepsaném pojistném byl 61% a podíl ivotního poji ní inil pouze 39%. Na Slovensku podobn jako v echách má í podíl na celkovém p edepsaném pojistném ne ivotní poji ní, a to 57%, podíl ivotního poji ní na celkovém p episu je 43%.¹¹

Tabulka . 4 - Podíl ivotního a ne ivotního poji ní v R a SR

2003 2004 2005

Podíl P na celkovém p edepsaném pojistném R 39,0% 39,3% 38,8%

Podíl N P na celkovém p edepsaném pojistném R 61,0% 59,8% 61,2%

Podíl P na celkovém p edepsaném pojistném SR 40,5% 39,6% 43,1%

Podíl N P na celkovém p edepsaném pojistném SR 59,5% 60,4% 56,9%

Pramen: Výro ní zpráva 2004 a 2005 eské asociace poji oven 2005, str. 36 a Ro ná správa Slovenské asociace poji oven 2005, str. 51 a za rok 2004, str. 48

Graf 1.1. - Vývoj poji nosti celkem v R a SR

4,0% 4,3% 4,3%

3,3% 3,6% 3,7%

0,00%

0,50%

1,00%

1,50%

2,00%

2,50%

3,00%

3,50%

4,00%

4,50%

5,00%

2003 2004 2005

Pojinost (%)

Poji nost celkem R Poji nost celkem SR

Pramen: Tabulka . 3 - Poji nost v R a SR

11 Výro ní zpráva 2005 eské asociace poji oven 2005, str. 17

(10)

10 Graf 1.2. - Vývoj poji nost v ne ivotním poji ní v R a v SR

2,3%

2,4% 2,4%

2,6%

2,00%

2,10%

2,20%

2,30%

2,40%

2,50%

2,60%

2,70%

2003 2004 2005

Pojinost (%)

Poji nost N P R Poji nost N P SR

Pramen: Tabulka . 4 - Podíl ivotního a ne ivotního poji ní v R a SR

Graf 1.3. - Vývoj poji nosti v ivotním poji ní v R a v SR

1,1%

1,6%

1,2% 1,3%

1,7% 1,9%

0,00%

0,20%

0,40%

0,60%

0,80%

1,00%

1,20%

1,40%

1,60%

1,80%

2,00%

2003 2004 2005

Pjinost (%)

Poji nost P R Poji nost P SR

Pramen: Tabulka . 4 - Podíl ivotního a ne ivotního poji ní v R a SR

„Nízký zájem o ivotní poji ní jak v echách, tak na Slovensku je pot eba hledat v minulosti, kdy bylo ivotní poji ní n kolikrát posti eno státním zásahem. Nejvýrazn í íkladem byla m nová reforma v roce 1953, kdy byly ivotní pojistky p epo teny kurzem 1:30 (b ný kurz 1:5, peníze kulak a jiných nep átel 1:50), p em tímto trestným kurzem se epo ítávaly i ivotní pojistky sjednané po únoru 1948. Tuto zku enost si lidé pamatovali a do sedmdesátých let.“¹²

Rozdíl v poji nosti mezi eskem, Slovenskem a zem mi Evropské unie je dlouhodobý a má strukturální charakter. Tento stav má adu p in, jako jsou rozdíly v sociálním zabezpe ení, d chodovém systému, ivotní úrovni, motivaci ob an k uzavírání jednotlivých druh poji ní.

Ve srovnání s ostatními novými leny Evropské unie byla celková poji nost v eské republice tvrtá nejvy í, vy í poji nost m lo Slovinsko s 5,8%, Malta s poji ností 5,2%

a Kypr, jeho poji nost inila 4,8%. Slovensko m lo celkovou poji nost ve vý i 3,5%, co sta ilo na esté místo. Poji nost eské republiky v ne ivotním a v ivotním dosáhla v porovnání s dal ími novými lenskými zem mi na t etí místo. S výjimkou Kypru a Ma arska, kde je vy í poji nost v ivotním poji ní, je struktura poji nosti v ostatních zemích podobná

12 Prof. Ing. Jaroslav Da hel, CSc.: ivotní poji ní není spo ení, serverwww.fpweb.cz, 14. 12. 2006

(11)

11

jako v eské republice, kdy na celkové poji nosti se podílí v í m rou ne ivotní poji ní, ne ivotní poji ní.

Tabulka . 5 – Celková poji nost v nových lenských státech EU v roce 2004 eská republika 4,0%

Estonsko 2,2%

Kypr 4,8%

Litva 1,3%

Loty sko 2,1%

Ma arsko 3,0%

Malta 5,2%

Polsko 3,6%

Slovensko 3,5%

Slovinsko 5,8%

Pramen: Pavel Nesejt: Poji ní v esku ztrácí na dynamice r stu, serverwww.Finance.cz, 28. 6. 2006

1.2.1. Poji ní poskytované v rámci jednotného evropského pasu

Se vstupem eské a Slovenské republiky do Evropské unie vstoupil v platnost na obou trzích nový institut nazývanýjednotný evropský pas(single passport). Termín jednotný evropský pas znamená, e poji ovna, je získala v n kterém lenském stát licenci pro provozování poji ovací innosti, m e poji ovací innost provozovat i v dal ích lenských státech Evropské unie, a to bu formou zalo ení pobo ky nebo formou do asného poskytování slu eb.

ina zahrani ních poji oven v obou zemích up ednostnila poskytování poji ovacích slu eb na základ práva svobodného poskytování slu eb bez z ízení pobo ky. D vodem tohoto postupu zahrani ních subjekt je krátká doba lenství eské a Slovenské republiky a dal ích nových len v Evropské unii. Dal ím d vodem pro zahrani ní subjekty volily tuto variantu je, e si pot ebují nejprve prozkoumat a seznámit se s novými trhy a jejich charakteristikami a dal ím d vodem je jednodu í oznamovací proces. V prvém roce lenství obou zemí v EU neovlivnilo p eshrani ní poskytování poji ovacích slu eb pojistný trh v echách a ani na Slovensku.

V eské republice ke konci roku 2004 bylo evidováno 187 oznámení poji oven z 19 lenských zemí Evropské unie. Nejv í zájem poji oven byl z Velké Británie (63), Irska (26), Nizozemska (20), N mecka (13), Rakouska (12), Itálie (11). V ne ivotním poji ní projevilo zájem poskytovat poji ovací slu by 163 poji oven, v ivotním poji ní 11 poji oven a 13 poji oven m lo zájem o smí enou innost, tzn. poskytování ivotního a ne ivotního poji ní sou asn . V eské republice k 31. 12. 2004 vykonávalo poji ovací innost 7 pobo ek, z nich 6 p sobilo v ne ivotním poji ní a 1 pobo ka se zam ila na ivotní poji ní.¹³

V roce 2004 projevilo 8 poji oven se sídlem v eské republice zájem o poskytování poji ovacích slu eb v Evropské unii i Evropském hospodá ském prostoru. V ech 8 poji oven lo zájem o proniknutí na slovenský pojistný trh, dále byl zájem mezi poji ovna v 5 p ípadech o Polsko a ve 4 p ípadech o n mecký a rakouský pojistný trh.¹⁴

13 RNDr. Ivo Mádr: Aktivity poji oven z lenských stát EU do asn poskytujících slu by v R, Pojistný obzor, 6/2005, str. 6

14 AIG CZECH REPUBLIC poji ovna, Allianz poji ovna, Euler Hermes escob úv rová poji ovna, Evropská cestovní poji ovna, Komer ní poji ovna, Kooperativa poji ovna, Maxima poji ovna a Poji ovna Slavia.

(12)

12

Na Slovensku bylo k 31. 12. 2004 evidováno celkem 131 oznámení zahrani ních poji oven, z toho v 107 p ípadech v ne ivotním poji ní, 8 v ivotním poji ní a v 16 p ípadech poji ovny poskytovaly sou asn ivotní i ne ivotní poji ní. Jedna poji ovna z jiného

lenského státu z ídila na Slovensku pobo ku.¹⁵

Na Slovensku byly ke konci roku 2004 evidovány 4 poji ovny se sídlem v SR¹⁶, které splnily oznamovací povinnost a mohou vykonávat poji ovací innost v ostatních lenských státech EU. V echny 4 poji ovny m ly zájem poskytovat své slu by v eské republice a 3 poji ovny cht ly roz it svou innost do Polska.

1.2.2. Pojistný trh

Bez ohledu na to, zda poji ovna provozuje ivotní poji ní nebo ne ivotní poji ní, lze pojistný trh rozd lit na dv neodd litelné ásti, a to na:

• cný pojistný trh, kde je nabízena a poptávána finan ní slu ba poji ní, která je sou ástí trhu zbo í a slu eb,

• investi ní pojistný trh, na kterém jsou investovány volné pen ní prost edky, tento trh je sou ástí finan ního trhu.

cný pojistný trh

„Poji ovací innost se skládá z n kolika díl ích inností, kterými jsou poji ovací innost, zaji ovací innost, zábranná innost, zprost edkovatelská innost, innosti související s poji ním, slou ící k podpo e a rozvoji poji ovnictví a roz ování a zkvalit ování poji ovacích slu eb.“¹⁷ Tyto innosti jsou vykonávány v rámci v cného pojistného trhu.

Poji ovací innost

Poji ovací innost je slo ena z n kolika díl ích inností, kterými jsou obchodní innost, provozní innost, likvida ní innost a pojistn technická innost.

Hlavním úkolem obchodní innosti je vyhledávat potenciální klienty poji ovny, uzavírat s nimi pojistné smlouvy, pe ovat o klienty po dobu platnosti pojistné smlouvy, p ípadn upozor ovat stávající klienty na nové produkty a prodlu ovat pojistné smlouvy, u kterých kon í jejich platnost.

V rámci provozní innosti jsou spravovány jednotlivé pojistné smlouvy, p edev ím je sledována jejich platnost, stanovovány jsou bonusy nebo malusy. Sou ástí této innosti je také správa inkasovaného pojistného, p ípadn jsou upozor ovány poji né osoby na nedoplatky nebo jsou jim vyú továvány p ípadné p eplatky na pojistném.

Následuje likvida ní innost, její sou ástí je evidence nahlá ených pojistných událostí od poji ných osob. Likvidáto i poji oven u pojistných událostí zji ují velikost kod a na základ

et ení stanovují vý i pojistného pln ní, dále je zpracován spis pojistné události. V p ípad pot eby vyzve poji ovna po kozeného, aby dolo il dal í pot ebné dokumenty, tak aby mohla poji ovna ukon it likvidaci pojistné události a vyplatit pojistné pln ní. Po ukon ení et ení edá úsek likvidace, ekonomickému úseku p íkaz k výplat pojistného pln ní. Podle zákona

15 Ro ná správa o stave pois ovnictva za rok 2004, str. 9

16 Allianz - Slovenská poji ovna, QBE poji ovna, Kooperativa poji ovna a Union poji ovna.

17 Ing. Eva Duchá ková, CSc.: Poji ovnictví , Vysoká kola ekonomická, Praha, 1997, str. 122

(13)

13

. 39/2004 Sb., je poji ovna povinna ukon it et ení pojistné události do 3 m síc , co byla pojistná událost poji ovn nahlá ena. Nem e-li poji ovna ukon it et ení ve stanovené lh , je poji ovna povinna oznámit osob , která má nárok na pojistné pln ní d vody, pro které nemohlo být et ení ukon eno. Pokud se jedná o kodu v ího rozsahu m e po kozený po ádat poji ovnu o poskytnutí zálohy na pojistné pln ní.

Poslední z poji ovacích inností je pojistn technická innost, v rámci ní se stanovuje vý e pojistného k jednotlivým pojistným produkt m a s tím související vý e pojistn technických rezerv.

Pojistn technické rezervy se tvo í z ijatého pojistného, co je uhrazené pojistné poji nou osobou. Pojistn technické rezervy se pou ívají tehdy, pokud poji ovn nesta í b né

íjmy na výplatu pojistného pln ní v b ném období.¹⁸

Podle pot eby zabezpe ení budoucích závazk plynoucích z poji ní, se poji ní d lí na rizikovéarezervotvorné.

„Riziková poji ní jsou taková poji ní, u kterých se ze zaplaceného pojistného nevytvá í rezerva na pokrytí budoucích nárok .“¹⁹ U rizikového poji ní se p ijaté pojistné spot ebovává

hem daného roku, a proto tyto prost edky musí být v krátké dob likvidní.

„Rezervotvorná poji ní jsou dlouhodobá poji ní uzav ená na dobu n kolika let, u kterých je jisté, e do jejich skon ení vznikne poji nému nárok na pln ní. Po dobu platnosti poji ní se z p ijatého pojistného vytvá í technická rezerva k pokrytí budoucích závazk . Rezerva postupn nar stá a do vý e dohodnuté pojistné ástky, p ípadn zvý ené smluvn dohodnutým podílem poji ného na výnosech z rezerv.“²⁰

S rezervotvornými poji ními se setkáváme nap . u v ech forem poji ní pro p ípad do ití, chodového poji ní, poji ní pro p ípad smrti nebo do ití a poji ní pro p ípad smrti sjednaného na dobu del í ne jeden rok. V echna ostatní poji ní jsou riziková.

U rezervotvorného poji ní je p ijaté pojistné pou ito v budoucnu, z tohoto d vodu jsou tyto prost edky dlouhodob investovány na finan ním trhu.

V Evropské unii, tzn. také v eské republice a ve Slovenské republice na základ platných edpis , musí poji ovny p ísn odd lovat ú tovní náklad a výnos rezervotvorných poji ní od poji ní rizikových.

Zaji ovací innost

Úlohou poji oven je chránit poji né proti p ípadným kodám, co by poji ovny teoreticky mohly init pouze do vý e svých finan ních mo ností, tj. do vý e vlastního vrubu.

Pokud by poji ovny kryly rizika pouze do vý e vlastního vrubu, do lo by k tomu, e n která rizika by byla nad finan ní mo nosti jakkoliv velké a finan silné poji ovny, a v d sledku toho by poji ovny nebyly schopny n která rizika v bec pojistit (nap . nafta ské vrtné plo iny na mo i, chemické továrny i moderní letadla atd.). Také by docházelo k tomu, e malé poji ovny by p icházely o významn í obchody jeliko by nebyly dostate finan silné. Rovn m e nastat situace, kdy poji ovna musí krýt klient m velké mno ství malých kod, je nastaly v jednom asovém úseku a ve své sou tu by byla pojistná pln ní tak veliká, e by p ekro ily finan ní mo nosti poji ovny. Jde nap . o rozsáhlé záplavy, vich ice, smr , zem esení a jiné

18 Ing. Eva Duchá ková, CSc.: Poji ovnictví a poji ní, Vysoká kola ekonomická, Praha, 2000, str. 50

(14)

14

ivelné pohromy. Proto hledají poji ovny zp sob, jak rozlo it rizika a ochránit sebe a své ekonomické výsledky.

Tyto problémy pomáhá poji ovnám it specializovaná instituce zabývající se zaji ovací inností, která se nazývá zaji ovna. Zaji ní je nejlep í zp sob pro rozlo ení rizik v ase, v prostoru i v homogenit pojistných ástek. Poji ovna p ená í na zaji ovnu tu ást rizika, která p esahuje její finan ní mo nosti, a která by naru ila rovnováhu jejího pojistného kmene.²¹ Pojistný kmen je souhrn pojistných smluv, které poji ovna spravuje.

Zp soby zaji ní lze rozd lit do dvou skupin na fakultativní a obligatorní. Fakultativní zaji ní znamená, e ur itý pojistný obchod se navrhuje k zaji ní individuáln a zále í na zajistiteli nebo skupin zajistitel , zda je ochoten nést celé riziko nebo jen ást rizika.

U smluvního (obligatorního) zaji ní se sjednávají smlouvy o zaji ní na ur ité del í období dop edu a zajistitelé se zavazují u dohodnutých druh poji ní podílet se spole s pojistitelem na pojistném pln ní.

Krom toho se zaji ní lení na zaji ní "proporcionální, kdy se riziko mezi pojistitelem a zajistitelem d lí v ur itém pom ru. Stanovený pom r se uplat uje jak u pojistného pln ní, tak u p ijatého pojistného."²² Proporcionální zaji ní se vyskytuje ve dvou formách, a to ve form kvótového zaji ní a form excedentního zaji ní.

U kvótového zaji ní je pevn stanovena procentuální kvóta, kterou se zajistitel podílí na krytí rizika. Stanovená, kvóta se vztahuje na v echny p edm tné pojistné smlouvy. Naopak u excedentního zaji ní není podíl zajistitele na krytí rizika stejný. V zajistné smlouv se ur í vlastní vrub poji ovny a zajistitel kryje pouze tu ást rizika, která p esahuje vlastní vrub poji ovny.

Dal í mo ností d lby rizika je "neproporcionální zaji ní, u kterého se podíl zajistitele na krytí rizika odvozuje od velikosti kody a zajistné je stanoveno nezávisle na vý i pojistného."²³

Jednou z variant neproporcionálního zaji ní, je zaji ní kodního nadm rku, kdy se zajistitel zavazuje nést ur itou ást ztrát, které vzniknou poji ovn p i nep íznivém kodním pr hu, v inou je v zajistné smlouv stanovena horní hranice krytí. Tento druh zaji ní se asto vyu ívá u ivelních, odpov dnostních, úrazových, dopravních, havarijních i leteckých poji ní.

Vedle základních skupin zaji ní existují r zné varianty vý e uvedených zaji ní nap íklad zajistné smlouvy fakultativn – obligatorní.

Zábranná innost

Zábrannou inností je my lena zábrana kod uskute ná pojistiteli r znými zp soby.

Zábrannou inností je nap íklad osv tová innost, pou ívání bonus , co jsou slevy na pojistném p i beze kodním pr hu nebo malus , co jsou naopak p irá ky k pojistnému v p ípad astého pojistného pln ní. Dále m e poji ovna v rámci zábranné innosti krátit nebo odmítnout výplatu pojistného pln ní v p ípad nedodr ení pojistných podmínek ze strany poji ného. Rovn m e být vý e pojistného pln ní sní ena o spoluú ast poji ného na

22Doc. Ing. Arno t Böhm, CSc.: Úvod do ekonomiky a ízení poji oven, Vysoká kola finan ní a správní, v edici EUPRESS, 2004, str. 54

23 Doc. Ing. Arno t Böhm, CSc.: Úvod do ekonomiky a ízení poji oven, Vysoká kola finan ní a správní, v edici EUPRESS, 2004, str. 54

(15)

15

pojistném pln ní. V p ípad , e poji ný nedodr í pojistné podmínky nebo vzniklá koda není sou ástí poji ného rizika m e poji ovna odmítnout pojistné pln ní. V n kterých p ípadech má poji ovna mo nost odmítnout pojistnou ochranu, nap . pokud se jedná o poji ného, u kterého je asto vypláceno pojistné pln ní nebo bylo poji ovnou zji no, e poji ný se pokusil o pojistný podvod. Dal ím d vodem pro odmítnutí pojistné ochrany, m e být skute nost, e poji ované riziko m e být nad finan ní mo nosti poji ovny.

Zábranná innost je financována z fondu zábrany kod, který poji ovny vytvá ejí, velikost tohoto fondu si stanovují poji ovny samy. Fond je tvo en z p íd ze zisku.

Zprost edkovatelská innost

Poji ovací zprost edkovatel nachází pro konkrétního zákazníka, optimálního pojistitele.

Díky zprost edkovateli m e poji ný u et it náklady, nebo zprost edkovatel má p ehled o nabízených produktech na pojistném trhu, a proto je schopen klientovi nabídnout poji ní, které bude nejlépe vyhovovat jeho pot ebám.

V roce 2004 v eské republice nabyl ú innosti zákon . 38/2004 Sb., o poji ovacích zprost edkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Na základ tohoto zákona ídilo Ministerstvo financí registr poji ovacích zprost edkovatel a samostatných likvidátor a od 1. 4. 2006 správu tohoto registru p evzala eská národní banka. Do registru poji ovacích zprost edkovatel jsou na základ p edchozí ádosti zapisovány jak fyzické, tak právnické osoby.

Vý e uvedená právní úprava lení zprost edkovatele poji ní do n kolika kategorií, a to na vázané poji ovací zprost edkovatele, pod ízené poji ovací zprost edkovatele, poji ovací agenty, poji ovací maklé e a poji ovací zprost edkovatele s domovským lenským státem jiným, ne je eská republika.

Vázaný poji ovací zprost edkovatel vykonává zprost edkovatelskou innost jménem a na et jedné nebo více poji oven, neinkasuje pojistné a nevyplácí pojistné pln ní. Tento zprost edkovatel je vázán písemnou smlouvou s poji ovnou a poji ovna je odpov dná za

ípadnou kodu zp sobenou tímto zprost edkovatelem.²⁴

Pod ízený poji ovací zprost edkovatel spolupracuje s poji ovacím maklé em nebo agentem, se kterým uzav el písemnou smlouvu, neinkasuje pojistné a ani nevyplácí pojistné pln ní. Pod ízený poji ovací zprost edkovatel se ídí pokyny maklé e nebo agenta, jeho jménem a na jeho ú et jedná. Agent i maklé odm ují pod ízeného zprost edkovatele a nesou odpov dnost za p ípadnou kodu zp sobenou pod ízeným zprost edkovatelem.²⁵

Poji ovací agent vykonává zprost edkovatelskou innost na základ písemné smlouvy, jménem a na ú et jedné nebo více poji oven. Agent musí být poji n pro p ípad odpov dnosti za kodu zp sobenou svou inností, a to s platností na celé území Evropského hospodá ského prostoru.²⁶ Dále musí agent spl ovat kvalifika ní po adavky. Agent se ídí vnit ními p edpisy poji ovny, za kterou jedná, m e p ijímat pojistné a zprost edkovávat pln ní z pojistných smluv.²⁷

26 lenskými státy Evropského hospodá ského prostoru jsou Island, Lichten tejnsko, Norsko a 25 lenských zemí EU (bez Rumunska a Bulharska).

(16)

16

Poji ovací maklé uzavírá smlouvu se zájemcem o poji ní. Na základ smlouvy maklé zpracovává analýzy pojistných rizik a pojistných produkt , návrhy pojistných program , poskytuje konzulta ní a poradenskou innost, spravuje uzav ené pojistné smlouvy a spolupracuje i likvidaci pojistných událostí. Maklé musí spl ovat zákonem dané kvalifika ní po adavky, musí mít ty letou praxi. Maklé je odm ován poji ovnou pokud není dohodnuto jinak. Maklé musí být poji n pro p ípad odpov dnosti za kodu zp sobenou svou inností, a to s platností na celé území Evropského hospodá ského prostoru.²⁸

Poji ovací zprost edkovatel s domovským lenským státem jiným, ne je eská republika, m e vykonávat v eské republice zprost edkovatelskou innost v rozsahu, v jakém je tuto innost oprávn n provozovat v domovském stát . Na po ádání je povinen p edlo it klientovi nebo poji ovn osv ení o zápisu do registru, krom toho m e klientovi na po ádání sd lit zp soby svého odm ování. Zprost edkovatel odpovídá za kodu zp sobenou provozováním své innosti.²⁹

Tabulka . 6 – Po et poji ovacích zprost edkovatel v R

Pramen:www.cnb.cz, eská národní banka - Poji ovnictví - Vývoj n kterých sledovaných ukazatel Tabulka . 7 – Po et jednotlivých kategorií poji ovacích zprost edkovatel v R v roce 2005

2005

Maklé i 481

Agenti 10 721

Vázaný zprost edkovatel 5864 Pod ízený zprost edkovatel 17835

Samostatný likvidátor 96

Zahrani ní zprost edkovatel 338

Celkem 35 335

Pramen: Zpráva o dohledu nad pojistným trhem a o vývoji tohoto trhu v roce 2005, str. 13

Na Slovensku je innost poji ovacích maklé a agent upravena zákonem . 340/2005 Z. z., tento zákon podobn jako v echách upravuje podmínky vykonávání zprost edkovatelské innosti, zápis a zp sob vedení registru zprost edkovatel a vykonávání dohledu nad zprost edkovateli poji ní a zaji ní.

Tabulka . 8 – Po et poji ovacích zprost edkovatel v SR

2003 2004 2005

Maklé i 2 480 2 972 2 555

Agenti 22 120 19 189 26 679

Celkem 24 600 22 161 29 234

Pramen: Ro ná správa Slovenské asociace poji oven 2004, str. 46 a 2005, str. 49

Na eském i slovenském pojistném trhu v sou asné dob p sobí velké mno ství jak mezinárodních zprost edkovatelských firem, tak eských, resp. slovenských spole ností.

Ji n kolik let se sna í velké pr myslové podniky vytla it maklé e z trhu tím, e zakládají vlastní zprost edkovatelské organizace, které poji ní sjednávají a uzavírají s poji ovnami samostatn a p ímo. Jedním z d vod tohoto trendu jsou provize, které mnohdy nejsou zanedbatelné. Tito maklé i jsou ozna ováni zakaptivní maklé e.

2003 2004 2005

Registrivaní poji ovací zprost edkoatelé 43 274 43 574 35 335

(17)

17

1.2.3. Investi ní pojistný trh

V souvislosti s provozováním poji ní a p edev ím ivotního poji ní tvo í poji ovny pojistn technické rezervy. Poji ovny jsou povinné vytvo ené pojistn technické rezervy krýt aktivy, a proto jsou poji ovny významnými instituciálními investory finan ního trhu.

Pojistn technické rezervy ivotního poji ní a d chodového poji ní jsou ur eny ke krytí budoucích závazk vyplývajících z uzav ených pojistných smluv. Pro ivotní a d chodové poji ní je charakteristický dlouhodobý proces spo ení. Prost edky rezerv v ivotním poji ní jsou vhodné pro dlouhodobé investování na kapitálovém trhu. Naopak u prost edk rezerv ne ivotního poji ní se po aduje, aby tyto prost edky byly k dispozici v krátkém ase, proto musí být tyto prost edky likvidní.

Investování pojistn technických rezerv je v eské republice upraveno zákonem . 39/2004 Sb., o poji ovnictví a na Slovensku je investi ní innost poji oven upravena vyhlá kou . 39/2005 Z.z. Z uvedených právních p edpis vyplývá, e poji ovny jsou povinné p i investování dodr ovat zásadu bezpe nosti, co znamená, e u investovaných prost edk musí být zaji na návratnost, dále musí být u investovaných prost edk zabezpe en výnos nebo zisk v p ípad prodeje, co jezásada rentability. Dal í zásadou, kterou musí poji ovny dodr ovat je zásada likvidity, kdy ást investovaných prost edk musí být pohotov k dispozici k výplat pojistného pln ní, poslední ze zásad je zásada diverzifikace, kdy poji ovna má povinnost rozlo it investované prost edky mezi v í po et subjekt , mezi nimi není vztah ovládané a ovládající osoby.

V obou státech mohou být na základ právních p edpis investovány prost edky pojistn technických rezerv do následujících finan ních instrument :

• státních dluhopis vydaných eskou republikou, resp. Slovenskou republikou,

• dluhopis vydaných bankami,

• kotovaných dluhopis vydaných obchodními spole nostmi,

• pokladni ních poukázek,

• kotovaných komunálních dluhopis ,

• ek, úv a jiných pohledávek, jejich spln ní je zaji no bankovní zárukou,

• sm nek, jejich spln ní je zaji no bankovní zárukou,

• nemovitostí na území eské republiky, resp. Slovenské republiky

• hypoté ních zástavních list ,

• vkladových list ,

• kotovaných akcií,

• depozit a depozitních certifikát u bank,

• kotovaných podílových list a podílových list otev ených podílových fond ,

• edm a d l um lecké kulturní hodnoty, které musí být ocen ny nejmén dv ma znalci,

• státních dluhopis , jejich emitenty jsou lenské státy Evropské unie nebo centrální banky chto stát ,

• zahrani ních cenných papír , s nimi se obchoduje na regulovaném trhu lenských stát Evropské unie,

• zahrani ních cenných papír , s nimi se obchoduje na regulovaném trhu lenských stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj,

• derivát ,

• ek poji ným, kte í uzav eli s poji ovnou smlouvu na ivotní poji ní.

(18)

18

V následujících tabulkách jsou uvedeny p ehledy, v jakém pom ru investují poji ovny volné prost edky pojistn technických rezerv v eské republice a ve Slovenské republice.

Tabulka . 9 – Investování volných prost edk pojistn technických rezerv v R

(v mil. K ) 2003 2004 2005

Dluhopisy 62,8% 63,1% 64,0%

Majetkové cenné papíry 5,2% 12,9% 13,2%

Nemovitosti 4,4% 3,9% 3,2%

ky 2,7% 2,0% 0,1%

Depozita 9,6% 7,3% 8,6%

Pohledávky za zaji ovnami 7,6% 6,4%

Ostatní 15,3% 3,2% 4,5%

Celkem 100,0% 100,0% 100,0%

Poznámka: "Ostatní" zahrnuje: sm nky, um lecké p edm ty, zahrani ní cenné papíry obchodovatelné v OECD a deriváty

Pramen: Zpráva o dohledu nad pojistným trhem a vývoji tohoto trhu v roce 2005, str. 27 Tabulka . 10 – Investování volných prost edk pojistn technických rezerv v SR

2003 2004 2005

Dluhopisy 73,0% 70,0% 75,8%

Majetkové cenné papíry 0,1%

Nemovitosti 4,8% 4,0% 4,0%

ky 0,3% 0,4% 0,4%

Depozita 13,5% 16,1% 15,8%

Hypoté ní zástavní listy 10,0% 11,3% 10,9%

Ostatní 1,3% 1,4% 1,9%

Celkem 102,9% 103,1% 108,8%

Poznámka: "Ostatní" zahrnuje: sm nky, podílové listy otev ených podílových fond

Pramen: www.uft.sk, Doh ad nad pois ovnictvom - Ukazovatele a správy - Technické rezervy pois ovní – Umístenie technických rezerv

1.2.4. Státní dohled nad poji ovnami

Institut dozoru existoval v poji ovnictví u v bývalém Rakousku-Uhersku od roku 1888 a zru en byl v roce 1953, kdy tato innost p la na vedení Státní poji ovny.

Do p sobnosti státního dozoru spadá povolovací innost, kontrolní innost, legislativní innost a ostatní innosti.

V rámci povolovací innosti je ud lováno povolení k innosti (licence), to nejen poji ovnám, ale nap . zprost edkovatel m. U zprost edkovatel provádí státní dozor registraci.

Povolení je poji ovnám ud lováno na základ jejich ádosti. V ádosti musí poji ovny uvést mimo jiné, která odv tví poji ní cht jí provozovat a sou asn musí dolo it, e k provozování jednotlivých druh poji ní spl ují zákonem stanovené podmínky, jakými jsou:

odpovídající vý e základního kapitálu, právní forma spole nosti, poji ovny musí p edlo it obchodní plán, základní principy zaji ní, metody výpo tu pojistného a výpo tu technických rezerv a dal í.

V pr hu své innosti mohou poji ovny po ádat o roz ení povolení na dal í poji ovací produkty nebo mohou roz it svou innost o dal í odv tví ivotního i ne ivotního poji ní.

Také je mo né, aby poji ovny po ádaly o odn tí povolení na n který z provozovaných produkt

(19)

19

nebo mohou univerzální poji ovny po ádat o omezení innosti pouze na jedno z poji ovacích odv tví.

V rámci kontrolní innosti je pozornost soust ed na na dodr ování právních p edpis , zda poji ovna provozuje svou innost v souladu s ud lenou licencí, kontrolováno je hospoda ení poji ovny z hlediska zabezpe ení splnitelnosti jejích závazk , dále je kontrolován zp sob tvorby a pou ití technických rezerv, správnost finan ního umíst ní aktiv, která slou í ke krytí pojistn technických rezerv a zda poji ovna plní opat ení ulo ená státním dozorem.

Legislativní innost státního dozoru je zm ena na p ípravu návrh právních p edpis a na ast v p ipomínkovém ízení v legislativním procesu.³⁰

V eské republice vykonávalo státní dohled nad poji ovnami a do 31. 3. 2006 Ministerstvo financí. Od 1. 4. 2006 p el výkon dohledu nad poji ovnami na eskou národní banku.

Na Slovensku provád lo dohled nad poji ovnami nejprve Ministerstvo financí, pak tuto innost p evzal od 1. 7. 2000 nov z ízený Ú ad pro finan ní trh a nakonec výkon dohledové innosti p el od 1. l. 2006 na Národní banku Slovenska.

30 Ing. Eva Duchá ková, CSc.: Poji ovnictví a poji ní, Vysoká kola ekonomická Praze, 2000, str. 44

(20)

20

2. Poji ní, pojistné produkty a d chodové systémy

2.1. Poji ní

V na em okolí se vyskytují jevy a procesy, které jsou nahodilé a nejisté. N která rizika lov k není schopen eliminovat a ani není schopen odhadnout jejich rozsah, t mto rizik m se íká rizika viz major (rizika vy í moci). Jsou to nap . r zná rizika spojená s p írodními katastrofami, válkami i zm nami re imu.

Jednou z mo ností jak sní it riziko je poji ní. Poji ní je nástroj finan ní eliminace negativních d sledk nahodilosti, pat í mezi finan ní slu by. Poji ní p esouvá ást finan ních prost edk tam, kde jsou v daném okam iku t eba.

Sou asný poji ovací systém se vyskytuje ve dvou základních formách, a to ve form sociálního poji ní, na kterém se rozhodujícím zp sobem podílí stát a ve form soukromého poji ní, které provozují komer ní poji ovny, poskytující ve kerou pojistnou ochranu na komer ních principech.

Poji ní p edstavuje právní vztah, p i kterém pojistitel (poji ovna) na sebe p ebírá závazek, e poji nému poskytne pojistné pln ní, nastane-li nahodilá, v pojistných podmínkách blí e ozna ená událost.

Komer ní poji ní se zabývá pouze istými riziky, u kterých lze sledovat jak objektivní, tak subjektivní stránku. Objektivní riziko je dáno nezávisle na lidech (nap . blesk, p írodní katastrofa). Subjektivní riziko existuje v závislosti na innosti lidí, a u v domé i nev domé, rizikové momenty závisí na du evních a charakterových vlastnostech lidí - neopatrnost, schopnosti a morální riziko (nap . há ství, manuální zru nost).

Poji ní lze lenit z mnoha hledisek, a to podle zp sobu financování na sociální poji ní, kdy jsou sociální rizika hrazena v rozsahu daném rozhodnutím státu a na komer ní (soukromé) poji ní. Dále je mo né poji ní d lit z právního hlediska na dobrovolné poji ní a na povinné poji ní. U dobrovolného poji ní je uzavírána pojistná smlouva na základ dobrovolného rozhodnutí pojistníka. Povinné poji ní se dále lení na povinné smluvní poji ní, kdy povinnost sjednat si p íslu né poji ní a uzav ít pojistnou smlouvu je ur ena p edpisem a na zákonné poji ní, v tomto p ípad povinnost vyplývá ze zákona a pojistná smlouva se nesjednává.³⁰

Podle vý e pojistného pln ní se poji ní d lí na poji ní sumové a na poji ní kodové.

Sumové poji ní je n kdy nazýváno poji ním na pojistnou ástku, nebo p i pojistné události se vyplácí pojistné pln ní ve vý i dohodnuté pojistné ástky nebo v rozsahu ur itého procenta z pojistné ástky. Pojistné pln ní není závislé na vý i kody. Sumových poji ní se vyu ívá u rizik, kde koda není p esn pen vy íslena, nap . u poji ní osob, poji ní na do ití, poji ní smrti, poji ní invalidity i poji ní pracovní neschopnosti.³¹

Oproti tomu kodové poji ní je závislé na vý i nastalé kody, jde o krytí konkrétní pot eby.

Mezi typická kodová poji ní pat í poji ní majetku a poji ní odpov dnosti. U kodových poji ní se rozeznává n kolik forem poji ní, a to ryzí zájmové poji ní, kdy koda je hrazena pln a není stanovena pojistná ástka. Dále se jedná o poji ní na první riziko, p i kterém je

30 Ing. Eva Duchá ková, CSc.: Poji ovnictví a poji ní, Vysoká kola ekonomická v Praze, 2000, str. 16

31 Ing. Eva Duchá ková, CSc.: Poji ovnictví a poji ní, Vysoká kola ekonomická v Praze, 2000, str. 25