V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P RAZE Fakulta financí a účetnictví
katedra finančního účetnictví a auditingu
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2022 Bc. Marek Sloup
V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P RAZE Fakulta financí a účetnictví
katedra finančního účetnictví a auditingu
studijní program: Účetnictví a finanční řízení podniku
Účetní výkaznictví kryptoaktiv
Autor diplomové práce: Bc. Marek Sloup
Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. David Procházka, Ph.D.
Rok obhajoby: 2022
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Účetní výkaznictví kryptoaktiv“
vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v přiloženém seznamu.
V Praze dne 06. 01. 2022
...
Bc. Marek Sloup
Poděkování
Rád bych na tomto místě poděkoval svému vedoucímu práce doc. Ing. Davidu Procházkovi, Ph.D., za cenné znalosti, rady a připomínky, které mi během psaní diplomové práce poskytl. Samozřejmě také děkuji za věnovaný čas při konzultacích a trpělivost v průběhu psaní diplomové práce. Děkuji též celé své rodině, včetně mé snoubenky, která mě v časech mého studia podporovala a vedla správným směrem.
Abstrakt
Název práce: Účetní výkaznictví kryptoaktiv Autor: Bc. Marek Sloup
Vedoucí práce: doc. Ing. David Procházka, Ph.D.
Katedra: katedra finančního účetnictví a auditingu
Diplomová práce se zabývá účetním výkaznictvím kryptoaktiv. Její první část se zaměřuje na věcné aspekty kryptoaktiv, je v ní obsažena jejich definice a typologie, dále pak emise a obchodování s kryptoaktivy a následně právní i finanční regulace.
Další kapitola se zabývá účetním zobrazením kryptoaktiv, kde je důkladně rozebrán přehled existujících účetních regulací ve vybraných státech světa, v další části této kapitoly jsou rozebírány požadavky na účetní zobrazení podle IFRS & US GAAP.
Závěr této kapitoly je věnován předpokládanému vývoji účetního zobrazení krytpoaktiv. V poslední (empirické) části se diplomová práce zabývá samotným účetním zobrazením kryptoaktiv v účetních závěrkách reálných podniků.
Klíčová slova
Kryptoaktiva, kryptoaktivum, bitcoin, alternativní coin, účetní výkaznictví, blockchain, IFRS, US GAAP, regulace kryptoaktiv, kryptoměna
Obsah
Úvod ... 8
1 Věcné aspekty kryptoaktiv ... 10
1.1 Definice a typologie kryptoaktiv ... 12
1.1.1 Definice ... 12
1.1.2 Blockchain ... 13
1.1.2.1 Vznik a vývoj ... 13
1.1.2.2 Definice a princip ... 14
1.1.2.3 Popis jednotlivých pojmů ... 16
1.1.3 Dělení a klasifikace kryptoaktiv ... 17
1.1.3.1 Tokeny ... 18
1.1.3.2 Kryptoměny ... 22
1.2 Emise (těžba) kryptoaktiv ... 25
2 Účetní zobrazení kryptoaktiv ... 28
2.1 Přehled existující účetní regulace v ČR a ve vybraných státech světa ... 28
2.1.1 Stávající právní úprava v ČR ... 28
2.1.2 Regulace proti praní špinavých peněz ... 30
2.1.3 Zahraniční právní regulace ... 31
2.1.3.1 Evropská unie ... 32
2.1.3.2 Spojené státy americké ... 33
2.1.3.3 Japonsko ... 34
2.1.3.4 Čína ... 35
2.2 Požadavky na účetní zobrazení podle IFRS & US GAAP ... 36
2.2.1 IFRS ... 36
2.2.1.1 Hotovost ... 37
2.2.1.2 Finanční aktivum jiné než hotovost ... 38
2.2.1.3 Nefinanční investice ... 39
2.2.1.4 Zásoby ... 40
2.2.1.5 Právo na používání ... 42
2.2.1.6 Nehmotný majetek... 43
2.2.2 US GAAP... 45
2.2.2.1 Kryptoměna jako nehmotné aktivum ... 45
2.2.2.2 Zdanění ... 47
2.3 Předpokládaný vývoj ... 48
3 Vykazování informací o kryptoaktivech v účetních závěrkách reálných podniků ... 49
3.1 Klasifikace společností podle motivu jejich využití ... 49
3.1.1 Kryptoaktiva z pohledu emitentů, směnáren a burz... 49
3.1.2 Kryptoaktiva z pohledu společností přijímajících platby v kryptoměnách . 50 3.1.3 Kryptoaktiva z pohledu investorů ... 54
3.2 Příklady společností a jejich účetních závěrek ... 56
3.2.1 Společnost HIVE Blockchain Technologies ... 56
3.2.1.1 Představení ... 56
3.2.1.2 Účetní závěrka ... 57
3.2.2 Společnost Tesla ... 59
3.2.2.1 Představení ... 59
3.2.2.2 Účetní závěrka ... 60
3.2.3 Společnost MicroStrategy ... 63
3.2.3.1 Představení ... 63
3.2.3.2 Účetní závěrka ... 64
Závěr ... 68
Seznam použité literatury a pramenů ... 70
Seznam obrázků a tabulek ... 76
8
Úvod
Bitcoin – aktuální žhavé téma probírané čím dál větším počtem lidí. V roce 2009, kdy byla síť Bitcoin spuštěna prvním zapsáním bloku do blockchainu a zároveň vytěžením prvních 50 mincí, jež si připsal na svou adresu Satoshi Nakamoto, nikdo nemohl tušit, že bude jedna mince jednoho dne stát šedesát sedm tisíc dolarů. Byla to pouze zábava pro pár nadšených „ajťáků“ a „geeků“, kteří těžili bitcoiny na svých počítačích. O rok později se uskutečnila vůbec první transakce v „reálném“ světě, kdy si floridský programátor Laszlo Hanyecz koupil dvě pizzy z řetězce Papa John’s za deset tisíc bitcoinů (v té době tato suma odpovídala přibližně 30 dolarům).
Následně na přelomu let 2017 a 2018 již jeden bitcoin stál necelých dvacet tisíc dolarů. V loňském roce 2021, kdy na kryptotrh přišli velcí hráči v podobě velkých institucí, jimiž jsou například společnosti Microstrategy, Tesla a třeba také Square, jsme byli svědky ceny šedesát sedm tisíc dolarů za jednu minci, což je v přepočtu přes milion čtyři sta tisíc korun českých. Téma z oboru kryptoaktiv jsem si vybral z toho důvodu, že u kryptoměnového odvětví jsme svědky ultrarychlého vývoje a zároveň obrovské adaptace ze strany velkých společností. Právě ony společnosti musejí nějakým způsobem na kryptoaktiva nahlížet v rámci svých finančních výkazů. Proto je jedním z hlavních cílů této diplomové práce seznámení se základními informacemi o kryptoaktivech, dále pak provedení analýzy dosavadního účetního výkaznictví v oblasti kryptoaktiv a taktéž informování o regulacích v této problematice.
Kryptoměny, kryptoaktiva a s tím spojená témata patří mezi relativně mladá odvětví. Do budoucna věřím, že se tato odvětví budou velice rozšiřovat a že bude vznikat stále více podobných prací, studií, a jak již tomu bývá, více se toto odvětví začne regulovat ze strany světových ekonomik.
Zmíněné téma jsem si zvolil také proto, že se v kryptoměnovém „světě“ pohybuji již druhým rokem a velice mě tato problematika baví. Kryptoaktiva jsou moje práce a zároveň koníček.
Práce se dělí do tří částí. První obsahuje především teoretické základy týkající se kryptoaktiv, dále pak teorie o emisi a obchodování kryptoaktiv a v neposlední řadě teorie právní a finanční regulace kryptoaktiv. Na tuto kapitolu navazuje taktéž teoretická část, jež obsahuje samotné požadavky na účetní zobrazení kryptoaktiv
9
z pohledu IFRS a US GAAP. Dále se v této kapitole věnuji konkrétněji existující účetní regulaci ve vybraných státech světa s ohledem na předpokládaný vývoj v této problematice.
Součástí této diplomové práce je rovněž praktická, třetí část. V ní půjde o ukázku konkrétních účetních závěrek daných společností, jež ve svých účetních výkazech kryptoaktiva zobrazují. Jako příklad jsem si vybral společnosti HIVE Blockchain Technologies, Tesla a MicroStrategy. Každá z nich zastupuje účetní jednotku s odlišným motivem k držení kryptoaktiv.
10
1 Věcné aspekty kryptoaktiv
První nezávislá a necenzurovaná digitální měna byla vytvořena před více než deseti lety. Tento vynález se nazývá Bitcoin. Dokáže v sobě skloubit dohromady technologii blockchain, open-source kód, asymetrickou kryptografii, peer-to-peer strukturu počítačové sítě a proof-of-work funkci.
Diplomová práce není zaměřena na charakteristiku a definici technologie jako takové, nýbrž na účetní aspekty spojené s touto oblastí. Nicméně i pro tyto účely je nutné alespoň stručně definovat některé technologické pojmy:
Blockchain by mohl být hodně zjednodušeně nazván veřejnou účetní knihou, do které se trvale zapisují v rámci celé sítě všechny transakce. Dnes a pravděpodobně i do budoucna je blockchain základní technologií pro existenci kryptoaktiv. Obecně má blockchain tyto vlastnosti – je decentralizovaný, distribuovaný, anonymní (pseudonymní) a neměnný. Tyto vlastnosti jsou opakovaně ovlivňovány spolu s blockchainovými záznamy. Díky těmto vlastnostem je technologie jedinečná, což je základní důvod, proč existují projekty, jako je například Bitcoin. Blockchainu se věnuji pro jeho důležitost detailněji v kapitole 1.1.2.
Pojem open source (v češtině někdy jako otevřený software) se používá pro označení programu nebo systému s volně přístupným zdrojovým kódem, který tak může každý libovolně upravovat a měnit za účelem vývoje daného nástroje. Díky této metodě tvorby Bitcoinového protokolu může kdokoliv zdrojový kód zkontrolovat a rovněž se může podílet na jeho neustálém vývoji. Bitcoin i jiné kryptoměny se tak těší vysoké důvěře a neustále se technologicky zdokonalují co do bezpečnosti i funkčnosti.
Asymetrická kryptografie odkazuje na metodu šifrování, jež používá různé klíče pro šifrování a dešifrování. Tím se odlišuje asymetrická kryptografie od kryptografie symetrické. Symetrická kryptografie používá pro šifrování a dešifrování jeden klíč, který musí nejprve poskytnout všechny strany, zatímco v asymetrické kryptografii se užívají klíče dva – soukromý a veřejný.
Struktura peer-to-peer počítačových sítí závisí na komunikaci rovnocenných uživatelů (počítačů). Ve srovnání s klasickou strukturou počítačových sítí (klient- server) je zvláštnost struktury peer-to-peer zřejmá. Níže je vidět samotné zobrazení na obrázku č. 1.
11
Obrázek č. 1 – Rozdíl mezi peer-to-peer sítí a client-server sítí.
Zdroj: Karthika, Jaganathan (2019)
V souvislosti s kryptoaktivy a s předešlou definicí peer-to-peer se lze bavit ještě o pojmech, jako jsou centralizace a decentralizace. Z řad zastánců a podporovatelů kryptoměn je možné slyšet kritiku na aktuální měnový systém, kdy se o měnovou zásobu starají centrální banky (takzvaný centralizovaný systém). Jako protipól tu existují právě kryptoměny, jež se řadí díky již zmíněným technologiím do decentralizovaného systému. V decentralizované síti neexistuje právě jeden centrální bod, avšak těchto center se v ní nachází více. Například v síti Bitcoin tuto úlohu plní takzvaní těžaři, kteří vytvářejí v blockchainu dané bloky. V rámci sítě pak vznikají
„nodes“, ve kterých se vytváří záloha dané sítě, v těchto „nodes“ vnikají centralizované body. V rámci sítě Bitcoinu těchto míst bylo ve větší koncentraci například v Číně. Jako názorná ukázka rozdílu těchto dvou sítí nám pomůže obrázek č. 2.
12
Obrázek č. 2 – Rozdíl mezi centralizovanou a decentralizovanou sítí.
Zdroj: Karthika, Jaganathan (2019)
Opravdu velice zjednodušeně funkce proof-of-work znamená, že se musí v síti vynaložit nějaká „práce“, aby se daný blok v blockchainu pomocí hashovací funkce mohl uzavřít. Tuto práci těžaři vynakládají tak, že se při řešení funkce snaží uhádnout dané (náhodně generované) číslo. Jakmile jej těžař uhádne, zapíše blok a následně obdrží odměnu. Tyto funkce musejí řešit na těžebních strojích (dříve na klasických počítačích, následně na grafických kartách a v současnosti na takzvaných ASIC minerech), které spotřebovávají elektřinu (Skalický, Stroukal, 2018).
Dále si představíme definici a typologii samotných kryptoaktiv.
1.1 Definice a typologie kryptoaktiv 1.1.1 Definice
Kryptoaktiva jsou moderní trend, z důvodu možnosti efektivního platebního systému prostřednictvím decentralizované distribuované účetní knihy, jež nezávisí na politickém procesu a vládním regulačním systému (Corbet, Cumming, Lucey, Peat, Vigne, 2020).
Výraz „kryptoaktiva“ (v anglické podobě „cryptoasset“) byl poprvé použit v roce 2014, ovšem s českým překladem kryptoaktiva se setkáváme až od roku 2017. Širší povědomí o této problematice přinesla kniha „Cryptoassets: The Innovative Investor’s Guide to Bitcoin and Beyond.“ (Burniske, Tatar, 2017)
13
Novela AML zákona, platná od 1. ledna 2021, označuje kryptoměnu za elektronicky uchovávanou jednotku, jež podle zákona o platebním styku není peněžním prostředkem a je akceptována jako platba za zboží či služby i odlišnou osobou než jejím emitentem. Tato novela nahrazuje původní termín „virtuální měna“
za pojem „virtuální aktivum“, kam patří i poměrná část zmiňovaných kryptoaktiv, a nově zahrnuje veškeré kryptoměny.
Podle § 4 odst. 9 AML zákona je virtuálním aktivem elektronicky uchovatelná nebo převoditelná jednotka, která je:
1) schopna uskutečnit platební, směnnou či investiční funkci v případě, že se ovšem nejedná o
a) investiční nástroj, cenný papír nebo peněžní prostředek podle zákona o platebním styku,
b) jednotku podle § 3 odst. 3 písm. c) bodů 4 až 7 zákona o platebním styku, nebo c) jednotku, jíž je uskutečňována platba podle § 3 odst. 3 písm. e) zákona o
platebním styku, nebo
2) jednotkou podle písmene a) bodu 2 a kterou je možno v konečném důsledku zaplatit pouze za stanovený typ zboží nebo služeb, jenž obsahuje elektronicky uchovatelnou nebo převoditelnou jednotku podle písmene a).
1.1.2 Blockchain
1.1.2.1 Vznik a vývoj
Technologie blockchain radikálně změnila vnímání struktury i funkce peněžních systémů a je nepostradatelná pro existenci kryptoaktiv. Ačkoliv je o tuto technologii zájem v různých průmyslových odvětvích, primárním uživatelem tohoto konceptu je finanční segment (Nakamoto, 2008).
Tradiční peněžní systémy mají sice mnoho výhod, ale dnešním moderním ekonomickým trendem a významným alternativním platebním kanálem se stávají kryptoaktiva v čele s kryptoměnami vytvořenými jako decentralizované hotovostní systémy. Z toho vyplývá, že rostoucí online obchod se již tedy nemusí spoléhat pouze na finanční instituce jako důvěryhodnou třetí stranu. Elektronické platby jsou zpracovány bez zásahu jakéhokoliv ústředního orgánu, který by zprostředkoval transakci a zaručil její autentičnost. Hlavní výhodou kryptoaktiv oproti tradičnímu
14
konceptu peněz je zajištění bezpečnosti a ověřitelnosti. Kryptoaktiva tedy představují výsledek kryptografického výpočetního důkazu v chronologickém pořadí transakcí (Nakamoto, 2008; Shi, 1997).
Primárním záměrem vývoje blockchainu nebylo vytvořit novou měnu, ale nastolit principy funkčního systému decentralizovaného hotovostního platebního styku.
Kryptoměna, jež vznikla, byla vedlejším produktem, který sloužil jako prostředek směny, což je základní, ale ne jediná funkce peněz. Deset let po jeho vytvoření získávají ekonomické subjekty kryptoměny nejen za účelem zpracování online hotovostních transakcí, ale také za účelem investice a realizace budoucích kapitálových zisků. Kryptoměny splňují funkci „uchovatele hodnoty“ peněz. Podobně jako u jiných novějších investičních aktiv jsou ceny vysoce volatilní a podléhají prudkému nárůstu či rychlému poklesu. Kromě toho jejich nehmotná (digitální) povaha vyvolává vážné pochybnosti o jejich skutečné (vnitřní) hodnotě a zvyšuje tak jejich cenové výkyvy (Rosic, 2017).
Bez ohledu na to, jaká je jejich současná hodnota, tvoří kryptoaktiva poměrně významnou část bohatství (majetku) na finančním trhu. Podle serveru Coinmarketcap.com bylo aktuálně (listopad 2021) v oběhu 14 124 kryptoměn s celkovou tržní kapitalizací 2 827 138 160 391 USD. Objev krytpoaktiv výrazně ovlivnil také účetnictví prostřednictvím dvou aspektů. Zaprvé technologie blockchain pravděpodobně ovlivní způsob, jakým mohou být účetní transakce zaznamenávány a ověřovány, například může podstatně ovlivnit práci auditorů. Zadruhé, pokud jsou kryptoaktiva používána společností při podnikání, musí být účtována a prezentována v účetní závěrce.
1.1.2.2 Definice a princip
Blockchain je definován jako určitý druh decentralizovaných forem distribuovaných elektronických databází, kde dochází k anonymnímu zápisu všech transakcí. Vychází z anglického pojmu Distributed Ledger Technology (dále též jako DLT). Pojem distribuovaný v pojmu DLT znamená, že databáze jsou spravovány paralelně v jeden čas a na odlišných místech (síťových uzlech) zároveň. Jedná se o chronologický řetězec záznamů (obrázek č. 3), skládajících se z datových bloků, kde jeden blok obsahuje více transakcí (Obrázek č. 3, TX1). Každý blok se skládá
15
z hlavičky, „hashe“, náhodně generovaného čísla a nové transakce. Jednotlivé bloky lze ověřit pomocí kryptografických prostředků. Kromě transakcí obsahuje každý blok časové razítko, „hashovací“ hodnotu předchozího bloku („nonce“) a náhodné číslo pro ověření „hashe“. Tento koncept zajišťuje integritu celého blockchainu až po první blok. Blockchain se tedy skládá z jednotlivých datových bloků, které jsou spojeny digitálními otisky. Funkce „hashe“ zajistí pomocí různých dat stejně dlouhé číslo i na výstupu. Z výsledného „hashe“ nelze již znovu vytvořit původní data. Hodnoty jsou jedinečné a slouží jako prevence falšování, protože změny bloku v řetězci by okamžitě změnily příslušnou hodnotu „hashe“. Pokud se většina síťových uzlů shodne mechanismem konsensu na platnosti transakcí v bloku i na platnosti samotného bloku, lze jej přidat do řetězce. K těmto záznamům mají přístup všichni uživatelé systému.
Externě nelze tento systém ovlivnit, jelikož by muselo dojít k falzifikaci evidence všech uživatelů, kteří spravují jeho autentičnost.
Obrázek č. 3 – schéma blockchainu Zdroj: Poongodi, Ashutosh, Vijayakumar, Vaibhav, Abhinav, Razi, Rajiv (2020)
Výše popsaný systém distribuovaného blockchainu má mnoho výhod. Na rozdíl od centralizovaných systémů funkce sítě přetrvávají, i když se jednotlivé uzly rozpadnou. To zvyšuje důvěryhodnost zprostředkovatele nebo jiných účastníků v síti.
Absence zprostředkovatelů také podporuje zabezpečení dat (Nofer, Gober, Hinz, Shiereck, 2017).
16 1.1.2.3 Popis jednotlivých pojmů
• Distributed Ledger Technology (DLT)
DLT je digitalizovaná forma systému evidence, jež je sdílena a synchronizována v rámci sítě, společnosti nebo geografických oblastí. Skládá se z uzlů (nodes) a zvyšuje transparentnost celého systému. Uzly disponují záznamy sdílenými skrz celou síť.
DLT pravidelně obnovuje transakce po konsenzuálním procesu. Vznikla pro centrální orgán, ale nyní jde již o databázi decentralizovanou. Význam by mohla mít do budoucna ve veřejné správě (daně, mzdy, dávky, pasy, průkazy atd.) (Rouse, 2017).
• Smart kontrakty („chytré smlouvy“)
Smart kontrakty představují soubor instrukcí důležitý pro kontrolu a autenticitu.
Tyto příkazy (instrukce) jsou ukotveny ve zdrojovém kódu a uskutečňovány skrze počítačový program. Základními vlastnostmi smart kontaktů jsou stálost, samokontrola, samorealizace, automatické vynucení, šetření výdajů, eliminace třetí strany a prostředníků. Smart kontakty stanovují pravidla a sankce specifického, nově vytvořeného, vztahu (jako klasické smlouvy). Ovšem realizace tohoto vztahu je za těchto podmínek nedobrovolná. Jsou automatické a tvoří základní prvek veřejného blockchainu. Kód a tato smlouva bez sebe nefungují, proto zde není možnost separace (Kučera, 2017).
• Síťové uzly
Síťové uzly jsou komponenty blockchainové sítě, jež představují základ tohoto celého procesu. Jejich význam je z hlediska funkčnosti této sítě. Celou síť tvoří soubor takovýchto uzlů. Vznikne tak nástroj, jenž propojí počítače a osoby, zatímco pravidla určují stanovené parametry. Mají peer-to-peer vlastnosti, které byly vysvětleny v úvodu kapitoly 1. Tyto uzly tedy vytváří repliku účetní knihy. Lze je klasifikovat na standardní, úplný a master uzel. Standardní uzel se po stažení peněženky specifické mince jednotlivcem spojí se sítí a stáhne transakce této mince v rámci sítě (vybraného uživatele). Úplný uzel zahrnuje kompletní transakční kopii blockchainového procesu (v porovnání se standardními uzly, jež mají omezenou kopii určenou jen pro uživatele).
Master uzly validují, ukládají a vydávají transakce, vytváří operace protokolu a stanovují pravidla procesu blockchainu („Blockchain Nodes | What Are Nodes and How Do They Work?", b.r.).
17
• Hash
Hash je často nazýván digitálním otiskem. „Hashovací“ algoritmus převezme informace neomezeného rozsahu a přemění je na neměnný alfanumerický řetězec znaků v závislosti na „hashovací“ funkci. V Bitcoinu se používá „hashovací“ funkce SHA-256. Tento výstup označujeme jako hash. Neměnná délka výstupu přispívá k lepší bezpečnosti (nelze odhadnout skutečnou délku vstupu). Každý vstup je jedinečný a jednosměrný. Vytváří se tím výstup, jenž je unikátní za využití jednosměrné funkce (Agrawal, 2019).
1.1.3 Dělení a klasifikace kryptoaktiv
Kryptoaktiva se všeobecně mohou klasifikovat na tokeny a kryptoměny. V této klasifikaci je kryptoměna jednoduchá platební forma specifické kryptoměnové platformy. Token je pak považován za pouhý smart kontrakt na kryptoměnové platformě. Výsledkem tohoto technického dělení je, že kryptoměna je nativní token specifické kryptoměnové platformy. Rozdíl mezi tokeny a kryptoměnou je v kupní síle. Význam kryptoměny je platební styk a transakce, zatímco tokeny mají rozsáhlejší využití, ale menší objem. Oproti kryptoměnám tokeny podporují funkci uzavřených systémů a nemají veřejný blockchain (Stroukal, Skalický, 2018).
ESMA (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) v roce 2018 klasifikoval kryptoaktiva na tři podkategorie:
• platební tokeny,
• užitkové tokeny (přínosové nebo také utility tokens),
• investiční tokeny (security tokens).
Kryptoměny jsou řazeny do platebních tokenů, což je nejvýznamnější a nejrozšířenější skupina. Utility tokeny jsou coiny nebo tokeny aplikací, tudíž je jejich význam v podobě přístupu k službě či produktu, nikoliv investice. Jejich základní využití je uvnitř produktu (nejčastěji decentralizované aplikace), podpora získání kapitálu a rozvoj decentralizovaných sítí skrze ICO (Initial Coin Offering). Investiční (security) tokeny jsou odvozeny od slova „securities“, jehož význam se překládá jako cenné papíry. Jejich základním principem je jejich zisk v podobě výměny
18
investovaných prostředků. Investoři pak inkasují dividendy nebo úroky, sdílejí zisky společnosti nebo formují výnosy držitelům tak, že investují do odlišných tokenů případně jiných aktiv (Horák, 2018).
1.1.3.1 Tokeny
• Historie
Slovo token se v souvislosti s problematikou kryptoaktiv objevilo v 90. letech.
V historickém kontextu mohou kryptografické tokeny na blockchainu kombinovat oba koncepty: přístupová práva k nějaké základní ekonomické hodnotě (majetku) nebo povolení přístupu k majetku či službám někoho jiného nebo ke společnému statku.
Toto zařízení anebo služba mohou být veřejné (Bitcoin Network) nebo soukromé (byt, který si pronajímá soukromá osoba). Je důležité si uvědomit, že pojem „token“
nepředstavuje digitální soubor, jenž je odeslán z jednoho zařízení na druhé. Místo toho odkazuje na aktiva a / nebo přístupová práva, která jsou kolektivně spravována sítí počítačů, blockchainovou sítí nebo jinou distribucí. Aktuálně se v České republice dokonce vyvíjí tokenizace nadějných lidí, kdy můžete na počátku jejich kariéry do jejich potenciálu investovat a následně, když se stanou úspěšnými, z jejich úspěchu prosperujete právě díky vlastnictví jejich tokenů (jedná se o projekt IKISEQ) (Stroukal, Skalický, 2018).
• Definice
ČNB definuje určitou kategorii digitálních aktiv jako „převodní (transfer) tokeny“, ale zároveň Ministerstvo financí používá stejnou definici pro virtuální měnu.
Proto lze v různých publikacích najít odlišné zařazení tokenů (ČNB, 2018).
Obecně lze token považovat za „žeton“, sloužící k výměně za specifickou službu, případně zboží. Zboží a služba musejí být přesně specifikovány v konkrétním oboru.
Je možné se setkat i s náhradou za reálné peníze v kasinu (ruleta, poker atd.).
Po kryptoměnách se jedná o největší skupinu kryptoaktiv, jež je spojena formou ICO (Initial Coin Offering). Význam ICO spočívá ve zvýšení zájmu o investice pro rozvoj projektu, kdy společnosti vydávají tyto tokeny v předběžném prodeji, než vstoupí tokeny na klasickou burzu (podobný proces jako u akcií je IPO – Initial Public Offering). Pro klasické projekty je nejčastější formou investice Bitcoin a Ethereum
19
(obzvláště na síti Ethereum se vytváří veliké množství těchto tokenů). V tomto případě jsou interními aktivy tokeny, které slouží jako analogie akcií. Mezi hlavní výhody tokenů patří kupní síla, reprezentace investora v projektu (společnosti) a to, že jde o měnu v uzavřeném systému. Token představuje projektovou hodnotu (virtuální akcie, reputační bod nebo odměnu programátorům za vývoj platformy). Jejich význam spočívá v získání produktů a služeb (Stroukal, Skalický, 2018; Horák, 2018).
Na základě tří základních charakteristik je možné tokeny klasifikovat (dále definované detailněji) na:
• směnné či platební,
• užitkové,
• investiční.
Podle vlastností lze tokeny klasifikovat na tři základní typy (dále definované detailněji):
• appcoiny (tokeny aplikací),
• termínované tokeny,
• tokeny-akcie.
(Skalický, Stroukal, 2018; Hacker, Thomale, 2019).
• Platební tokeny
České právo definuje platební tokeny jako movitou a nehmotnou věc a token samotný neposkytuje svému vlastníkovi žádná práva, což představuje jeho hlavní odlišnost od investičních a užitkových tokenů. Z hlediska zákona tedy nejsou platební tokeny platidlem. Jejich hlavní využití je ve formě investičních účelů, uchování hodnoty, směny, nákupu a prodeje (ne vydavatel tokenu). U spotřebitelů a jednotlivců ovlivňují jejich využití flexibilita, adopce na burzách a likvidita. Tokeny jsou vzácné, jelikož lze předvídat jejich množství v čase (těžba, frekvence). Jejich cena je stanovena na základě kapitálového trhu, nabídky a poptávky (Houben, Snyers, 2018; Hanych, 2018).
20
• Užitkové (utility) tokeny
Jejich hlavní význam je z hlediska dostupnosti specifického produktu nebo služby prostřednictvím platformy distribuovaných elektronických databází. Nejsou ovšem přijímány jako platební prostředek za jiné služby nebo zboží, což je důvod, proč se na ně v současnosti nevztahuje regulační omezení (na rozdíl od tokenových cenných papírů). Používají se například v cloudových službách (Stroukal, Skalický, 2018).
V současné době je na finančním trhu těžké určit, které lze pokládat za užitkové.
Zákazníci nakupují většinu užitkových tokenů s cílem okamžitého zhodnocení a prodeje na sekundárním trhu. Existuje zde tedy podstatný nesoulad mezi pojmenováním tokenů a jejich skutečnou podstatou. Tento problém vyřešil FINMA (švýcarský orgán dohlížející na finanční trh), který tokeny nesplňující svůj účel v období prodeje označil za investiční prostředky. Z právního hlediska jsou pak tyto užitkové tokeny stavěny na stejnou úroveň jako asset tokeny. Tokeny nebudou (podle švýcarského orgánu dohlížejícího na finanční trh) považovány za investiční prostředek v případě, že zde není spojení s finančním trhem, jež je charakteristické pro investiční prostředky (EBA, 2017; FINMA 2018).
• Investiční (security) tokeny
Investiční tokeny udělují práva, včetně případného práva na výplatu odměny z investice v podobě dividend. Běžně se vyskytují prostřednictvím tzv. ICOs, kdy instituce vydávají kryptoaktiva vůči zákonným rozhodnutím za účelem zisku prvotního kapitálu. Z hlediska financování Evropský orgán pro bankovnictví stanovil, že investiční tokeny jsou ICO (Initial Coin Offering) tokeny s účelem finančního zisku, kdy se nejedná o platební a užitkové tokeny. Švýcarský orgán dohlížející na finanční trh označuje investiční token zároveň jako asset (majetkový) token. S tímto pojmem se lze setkat, jelikož doporučení tohoto švýcarského orgánu představoval jeden z prvních oficiálních dokumentů z hlediska problematiky kryptoaktiv. Stanovuje, že pokud je učiněna nabídka těchto majetkových tokenů veřejnosti, musí být standardizované a dostupné pro kolektivní obchod. Dále musí splňovat podmínky investičních prostředků a dodržovat příslušné zákony. Z právních hledisek je u
21
definice majetkových tokenů větší benevolence než u investičních. Z tohoto důvodu tuto kategorii tvoří větší počet členů (EBA, 2017; FINMA 2018).
• Appcoiny
Téměř všechny Initial Coin Offering start-ups disponují mobilní aplikací či webovou platformou. Cirkulace appcoinů v těchto projektech je významná zejména z hlediska interních operací, kde appcoin slouží jako interní platidlo. Lze se s nimi setkat například v projektu TrafficX (kryptoměnová analogie Uberu), kde appcoiny konkrétně slouží jako finance za jízdu.
• Termínované tokeny
Základní principy termínovaných tokenů jsou přínos dividend a jejich dlouhodobé vlastnictví v mezích projektu. Z právního hlediska investoři nesmí po stanovenou dobu vyzvednout peníze z depozitu.
• Tokeny-akcie
V případě, že se firma stává prodejnou v oblasti burzy, token se transformuje na token-akcií. Poptávka udává tržní cenu tokenu. Větší část participantů Initial Coin Offering start-ups pokládá tokeny za akcie. V nedávné době dokonce jedna z největších kryptoměnových burz Binance spustila na svých stránkách obchod s tokenizovanými akciemi společností Tesla a Apple (další společnosti budou s největší pravděpodobností přibývat) (Stroukal, Skalický, 2018; MFČR 2018).
22 1.1.3.2 Kryptoměny
• Historie
První zmínka o kryptograficky zabezpečené elektronické hotovosti pochází z roku 1983 od kryptografa Davida Chauma. Poprvé se zde setkáváme se systémem ecash, jenž je definován jako elektronické peníze s možností anonymního převodu bez prostředníka. O dvanáct let později vyvinul další systém, DigiCash, používající kryptografii k utajení ekonomických transakcí. První zmínka a myšlenka tákající se kryptoměny se datuje do roku 1998. Tehdy začal Wei Dai uvažovat o vývoji nové platební metody, která by používala kryptografický systém a jejíž hlavní charakteristikou byla decentralizace. V roce 2008 zasáhla finanční trh globální ekonomická krize a peníze začaly ztrácet na své hodnotě. V roce 2009 vytvořila osoba/skupina pod pseudonymem Satoshi Nakamoto první kryptoměnu – Bitcoin.
Hlavním záměrem bylo vytvořit nový způsob platby, jenž by mohl být použit mezinárodně, decentralizovaně a bez jakékoli finanční instituce. K vytvoření kryptoměny ho možná motivovala velká hospodářská krize z let 2007–2009, která zasáhla miliony občanů. Rovněž bylo potřeba upozornit lidi na existenci jiného druhu peněz, jenž není běžný. V aktuální době se kryptoměny stávají moderním trendem finančního trhu a jejich používání a investice se zvyšují. Zpočátku společnost této nové formě příliš nedůvěřovala, nicméně v průběhu času se tento koncept mění. Spousta společností kryptoměny aktivně začíná využívat i umožňovat platby svých produktů a služeb s těmito virtuálními měnami (příkladem může být Tesla), a dokonce si vytváří vlastní (Davies, 2019).
• Bitcoin (BTC)
První a nejvyužívanější kryptoměnou současné doby je Bitcoin (BTC).
Bez ohledu na celosvětovou popularitu je Bitcoin proslulý svou nadměrnou volatilitou, proto má mnoho hlavních investorů obavy vstoupit na trh s bitcoiny. Nedostatek vhodných právních zákonů a regulací pro decentralizované virtuální měny ve skutečnosti způsobil, že ceny bitcoinů jsou dost spekulativní (Ahmed, 2020).
Volatilita Bitcoinu je extrémní nejen ve výrazně delším horizontu, ale také na denní bázi. Je zhruba osmkrát vyšší než volatilita akcií (Baur & Hoang, 2021).
23
Existují dvě vysvětlení pro pojem Bitcoin. První, že Bitcoin (psaný s „B“) je nezávisle dostupný platební systém integrovaných počítačů a finálních majitelů, kteří mezi sebou uskutečňují platby (odesílání i příjem). Druhá ho definuje jako jednotku bitcoin (psanou s „b“ – zkratka je BTC), kterou si uživatelé vzájemně skrze sítě posílají. Tuto základní jednotku lze dělit až na osm desetinných míst (takzvané Satoshi podle tvůrce Bitcoinu). Má omezený počet jednotek (omezen na 21 milionů) BTC.
Bitcoin využívá technologii blockchain (viz kapitola 1.1.2), kde jsou záznamy o transakcích spojovány do bloků, z nichž vzniká jednotný záznam (blockchain).
Těžba bitcoinů probíhá za pomoci algoritmu SHA-256 na základě proof-of-work funkce (Franco, 2014).
Platební systém Bitcoinu nespravuje žádná ústřední autorita nebo nadřazená správcovská instituce, jež by realizovala potřebné úkony, ověřování příkazů ke zhotovení transakcí nebo regulaci emisí dalších jednotek měny. Management bitcoinového systému je automatický, stabilní a decentralizovaný, kde jsou všechny zdrojové kódy přístupné na internetu, veškeré transakce a IP adresa odesílatele jsou registrovány do volně dostupných protokolů (Ashton, 2016).
• Ethereum (ETH)
Vznik Etherea se datuje do roku 2015. Jako první jej popsal Vitalij Buterin, který na základě svého výzkumu vymyslel novou platformu pro úplnou transformaci internetu. Z hlediska tržní kapitalizace je Ethereum po Bitcoinu druhou kryptoměnou.
Ethereum je decentralizovaná platforma založená na systému blockchain a tvoří decentralizovaný virtuální počítač – EVM (Ethereum Virtual Machine) (Kumar &
Shrivastava & Tanwar, 2019).
Základním principem jsou smart kontrakty, což znamená, že na rozdíl od Bitcoinu lze transformovat akcie, zboží, práva nebo třeba majetek od jednoho uživatele ke druhému bez potřeby třetí osoby (právník, notář atd.). V porovnání s Bitcoinem prozatím nemá omezený počet jednotek měny. Dále má oproti Bitcoinu více možností použití a je založeno na rozdílné technologii (Kumar & Shrivastava & Tanwar, 2019).
Význam Etherea nespočívá jen ve formě plateb, ale je to hlavně počítač. Takže blockchain systém zaznamenává i stavy výpočtů a zdrojové kódy příslušných aplikací.
Z důvodu jiného algoritmu není k těžbě etherea nezbytný specifický hardware, ale stačí
24
běžná grafická karta. Z toho vyplývají navýšení jeho ceny a jeho celkový nedostatek.
V současnosti se polemizuje o převodu Ethera na koncept proof-of-stake v rámci projektu Ethereum 2.0, kdy by byly transakce ověřeny většinovými majiteli Etherea (Miksa, 2018).
• Litecoin (LTC)
Litecoin vznikl roku 2011. Po Bitcoinu je to nejstarší kryptoměna, která dlouho sloužila i jako jeho alternativa (procesy, které chtěli vývojáři nasadit na Bitcoin, se testovaly na této kryptoměně). Opět se jedná o decentralizovanou platformu na principu blockchain. Litecoin je schopen poměrně rychle zpracovat vyšší množství transakcí. Jeho hlavním využitím jsou mikroplatby v rámci sítě Lighting Network.
V porovnání s Bitcoinem je tedy rychlejší (přibližně 2,5krát) ve zpracování transakcí, z čehož vyplývají i nižší cenové náklady. Počet jednotek je v porovnání s Bitcoinem vyšší, ale taktéž omezeno (84 000 000 LTC).
Těžba litecoinu probíhá pomocí algoritmu s názvem Scrypt. Ten je komplikovanější než SHA-256 a těžení probíhá jako u dalších kryptoměn na specifických těžebních strojích. Z Litecoinu je odvozena velká většina dalších minoritních kryptoměn (Pune, 2018).
• Tether
Tether (USDT) vznikl roku 2014 a je spojen s hongkongskou kryptoměnovou burzou Bitfinex. V porovnání s ostatními kryptoměnami byl cílem jeho vytvoření rychlý a snadný převod mezi klasickými měnami a kryptoměnami. Je to měna krytá americkým dolarem v poměru 1:1, což znamená, že každý 1 USDT je podložen skutečným USD a množství tetherů je pravidelně zveřejňováno a kontrolováno pomocí bankovních výpisů (tento druh kryptoměn se nazývá stablecoin). Tethter je také znám pro svou kauzu z roku 2017, kdy byla společnost nařčena ze snahy o umělé navyšování ceny bitcoinů. Od roku 2019 čelila tato společnost žalobě z kanceláře generální prokurátorky New Yorku. Podle jejích vyšetřování se měla společnost iFinex Inc.
(mateřská společnost) pokusit o zakrytí 850 milionové ztráty tím, že rozpouštěli rezervy, jimiž měly být kryty stablecoiny USDT (De, 2019). Soudní řízení bylo v roce
25
2021 ukončeno tak, že společnost zaplatila 18,5 milionovou pokutu a přislíbila plnou transparentnost rezerv, jimiž kryje svou kryptoměnu (Shevchenko, 2021).
• Cardano (ADA)
Cardano je akademický decentralizovaný projekt založený předními kapacitami z akademické půdy v čele se spoluzakladatelem Etherea Ch. Hoskinsonem. Tento projekt se zásadně liší od předešlých kryptoměn, neboť je oproti Bitcoinu založen na principu proof-of-stake (blíže popsáno v kapitole 1.2.2). Jedná se o kryptoměnu třetí generace, jež by do budoucna měla poskytovat svou síť k dispozici třetím zemím.
První spolupráci navázali v Etiopii, kde budou svůj systém poskytovat v začátcích zejména pro školství (vytváří decentralizovaný systém pro evidenci studentů a jejich prospěchu). Cena jedné mince ADA se ještě v roce 2020 pohybovala kolem jedné koruny české. Na přelomu let 2020 a 2021 došlo k takzvanému bulltrendu, kdy se aktuální kurz této mince (ke 14. listopadu 2021) pohyboval kolem 45 Kč za jednu minci ADA. Uvidíme, jak se tomuto projektu bude dále dařit, ale jestli se povede naplnit všechny slibované etapy projektu, může takto kryptoměna do budoucna přinést možnou revoluci pro finanční systémy třetích zemí (Akcie Průvodce, 2020).
1.2 Emise (těžba) kryptoaktiv
V následující kapitole budou popsány těžba kryptoaktiv a její základní principy.
Vytvoření specifických kryptoaktiv (převážně kryptoměn) je ovlivněno technologií blockchainu. Základní postup těžby:
- integrace transakcí do paměťového poolu,
- verifikace jednotlivých transakcí v paměťovém poolu těžaři (pomocí matematických výpočtů),
- nejrychlejší skupina těžařů dostane finální kryptoměnu (odměna za blok) a transakční poplatky,
- zkontrolovaný paměťový pool (blok) je integrován do blockchainu.
Subjekty vykonávající tento proces označujeme za těžaře. Ti dříve v síti Bitcoinu pracovali s grafickými procesorovými jednotkami (graphical processing unit – GPU)
26
v grafických kartách, aktuálně je proces těžby již náročnější, proto se pro něj už používají specializovaná zařízení (ASIC minery). Ve veřejném blockchainu jsou všechny údaje uvedeny ve volně dostupném seznamu. Princip těžby spočívá v komunikaci všech uzlů v jedné síti a ověření autenticity každé kopie. Vznik nového bloku zajišťují „hashe“. Po nalezení optimálního „hashe“ (docílení vybraného počtu úspěšných těžařů) vzniknou nový blok a odměna ve formě kryptoměny. Nově vzniklý blok a jeho transakce se dostanou do blockchain systému a informace o něm přijme každý uzel, jenž je na tento blockchain navázán. Každá těžba je ovlivněna konkrétní kryptoměnou. Mezi základní principy mechanismů určených k docílení konsenzu patří proof-of-work a proof-of-stake (Chi, 2018; Coinnounce Team, 2018).
Proof-of-work („důkaz prací“) představuje souhrn pravidel, která slouží ke zvýšení prevence z hlediska kybernetiky. První zmínka o něm pochází z roku 1993 od C. Dworka a M. Naora. Termín proof-of-work vznikl v roce 1999 a jeho autoři jsou M. Jakobsson a A. Juels. Již autor Bitcoinu popsal jeho význam z hlediska distribuce a jistoty konsenzu. Základním principem je, že transakce, jež dosud neprošly ověřovacím procesem, se integrují do bloku a těžaři je následně ověří. Po správném matematickém výpočtu pro konkrétní blok získá nejrychlejší těžař odměnu ve formě kryptoměny. Nakonec se transakce zaznamená do blockchainu (Stroukal, Skalický, 2018; Rosic, 2017).
Proof-of-stake je náhradní možnost ověřování a kontroly transakcí a bloků. Jeho první využití se datuje do roku 2012. Prvním instrumentem využívajícím proof-of- stake byl Peercoin (dále ShadowCash, Nxt, BlackCoin nebo již zmiňované Cardano).
Hlavním rozdílem je výměna těžařů za validátory, u nichž je důležitý podíl (stake) a období držení tohoto podílu (age) v peněžence. Čím je čas disponování tímto podílem delší, tím jsou hodnota a pravděpodobnost validace bloku vyšší. Z toho vyplývá, že vzniká důvěryhodná síť spolehlivých validátorů, jejichž odměnou jsou transakční poplatky (Rosic, 2017).
27
PoW – těžba je ovlivněna výkonem těžaře, odměna pro nejrychlejšího těžaře, velká spotřeba energie, ekologicky náročnější, bezpečnější z hlediska kybernetiky (Radhakrishnan, 2017).
PoS – těžba ovlivněná částkou a dobou držení u validátora, odměna transakčními poplatky, ekologicky šetrnější, levnější (Radhakrishnan, 2017).
K detailnějšímu porovnání těchto dvou mechanismů poslouží následující tabulka:
Tabulka č. 1–Porovnání mechanismů PoW a PoS
Zdroj: (Mechkaroska, Dimitrova, Popovska-Mitrovikj, 2018; The Dawn of Ethereum 2.0, 2020)
VLASTNOST/
MECHANISMUS
PROOF-OF-WORK PROOF-OF-STAKE
PROCES Těžař potřebuje těžební zařízení (nejčastěji asic miners)
Validátor zamyká danou sumu kryptoměny a za tento stake dostává odměny
POTŘEBNÁ
"ENERGIE"
Výkon těžaře spaluje energii z
"reálného" světa
Suma a doba držení kryptoměny daného validátora
NÁKLADY NA TĚŽBU
Vyšší Nižší - není potřeba zakoupení
nákladných těžebních strojů EKOLOGICKÁ
ŠETRNOST
Nízká Vysoká
ZABEZPEČENÍ Vyšší Nižší - prozatím relativně nové, abychom vyvozovali více závěrů PŘÍKLAD
KRYPTOMĚNY
Bitcoin, Ethereum EOS, Ethereum 2.0, Cardano
28
2 Účetní zobrazení kryptoaktiv
Tato kapitola se věnuje kryptoaktivům z hlediska účetnictví. Budou zde popsány dva nejdůležitější účetní principy – IFRS (International Financial Reporting Standards) a US GAAP (General Accepted Accounting Principle). Systém IFRS využívá přibližně 90 % institucí. US GAAP je systém, jenž se využívá zejména v USA.
V určitých případech se transakce kryptoměn účtuje jako transakce cizí měny, a to navzdory tvrzení centrálních bankéřů, že kryptoměny nejsou peníze. Stejným způsobem se ukazuje, že kryptoměny nelze rozpoznat a vykazovat jako nehmotná aktiva, přestože mají digitální (virtuální) formu a regulační orgány na takové zacházení naléhají. Znázornění se liší podle vykazujících subjektů a závisí na jejich skutečném obchodním modelu spolu s ekonomickou realitou podkladové transakce. Těžba kryptoměn se proto bude řídit jinými účetními principy, než jsou přijímání plateb v kryptoměnách nebo investování do kryptoměn (Procházka, 2018). Následující kapitoly budou věnovány srovnání dvou hlavních konkurenčních modelů.
2.1 Přehled existující účetní regulace v ČR a ve vybraných státech světa
Významným zájmem státních orgánů je minimalizace kriminálních aspektů a trestných činů, proto je důležitá právní a finanční regulace kryptoaktiv.
2.1.1 Stávající právní úprava v ČR
Zákon § 489 č. 89/2012 definuje jako věc vše, co se odlišuje od jednotlivce a je určeno k jeho potřebě. Kryptoaktiva lze ovládat podle požadavků majitele soukromého klíče, což dokazuje fakt, že se jedná o věc. Z právního hlediska jsou tedy kryptoaktiva považována za věc, z čehož vyplývá možnost individuálním i právnickým subjektům nést a uskutečňovat práva s kryptoaktivem spojená (zákon č. 89/2012 Sb., 2012).
Paragraf § 496 občanského zákoníku definuje věci na hmotné a nehmotné. Za hmotné věci se považují kontrolovatelné segmenty vnějšího světa s povahou nezávislého subjektu. Z toho následně vyplývá, že kryptoaktiva jsou věc nehmotná, jelikož se nejedná o ovladatelnou část vnějšího světa s povahou předmětu. Většina
29
kryptoaktiv není vázána žádnými společnými právy, proto jejich cena a přijetí vyplývají z předpokladu, že jsou pokládána za vzácné statky. Z právního hlediska nemá vlastník jakákoliv práva proti těžařům, již dělají nové bloky transakcí, a proto nelze tuto transakci ani právně vynutit (Vrbíková, Vyskočil, 2014; zákon č. 89/2012 Sb., 2012).
Občanský zákoník v § 499 rozděluje věci na zastupitelné a nezastupitelné a v § 500 na zuživatelné a nezuživatelné. Zde se zařazení jednotlivých kryptoaktiv liší v závislosti na konkrétním kryptoaktivu. Například většina platebních a užitkových tokenů se považuje za věci zastupitelné a zuživatelné, co se týká investičních tokenů, lze sem zařadit pouze některé. Za věc nezastupitelnou a neuživatelnou jsou považovány například sběratelské tokeny (zákon č. 89/2012 Sb., 2012; Směrnice Evropského parlamentu a rady (EU), 2018).
Ačkoliv je podle § 514 občanského zákoníku cenný papír formulován jako listina, kryptoaktiva se za listinu (cenné papíry) nepovažují, přestože zde existuje paralela z hlediska jejich vlastností. U kryptoaktiv neplatí ani korekce zaknihovaných cenných papírů podle § 525 občanského zákoníku, jelikož zde nedochází k evidenčnímu záznamu, jímž je podle § 91 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu jen centrální evidence zaknihovaných cenných papírů, avšak ne privátní nebo veřejný blockchain. Podle § 526 až § 528 občanského zákoníku aplikaci blockchainu omezuje i korekce majetkového účtu majitele a zákazníka (European Banking Authority, 2014).
Přesto, že na vykazování kryptoaktiv v účetnictví mohou společnosti nahlížet z různých úhlů pohledu, Ministerstvo financí vydalo v roce 2018 sdělení, jež obsahuje informace o jednotném účtování tohoto druhu aktiv. Sdělení říká: „Ministerstvo financí doporučuje účtovat a vykazovat digitální měny jako zásobu ‚svého druhu‘ ve smyslu § 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.
563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále ‚vyhláška‘). Pro ocenění digitálních měn se použije § 25 odst. 1 písm. c), d) a l) a odst. 4 a 5 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále ‚zákon‘). Pro ocenění digitálních měn v okamžiku jejich nabytí se dále použije § 49 vyhlášky a pro ocenění digitálních měn k rozvahovému dni § 55 vyhlášky upravující tvorbu a použití opravných položek.“ Tato aktiva musejí náležitě projít inventarizačním procesem
30
k datu závěrky (ve smyslu § 29 zákona č. 563/1991 Sb.) a zároveň musí účetní jednotka vzhledem ke způsobu uložení kryptoaktiv velmi dbát na dokumentaci – například na stav virtuální peněženky, bezpečně uložené soukromé klíče hardwarové peněženky, a také zejména na podrobnou evidenci jednotlivých digitálních měn (Ministerstvo financí, 2018).
Zároveň ve svém sdělení Ministerstvo financí doporučuje digitální měny v rozvaze vykázat na samostatném řádku v rámci složky „C.I.2. Nedokončená výroba“, „C.I.3.1. Výrobky“ nebo „C.I.3.2. Zboží“ (v souladu se zvoleným způsobem účtování). Lze také využít § 4 odst. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb. a vykázat digitální měnu odděleně od ostatních položek zásob. Následně pak v příloze v účetní závěrce musí být část věnovaná těmto aktivům, v níž se uvedou informace o záměru nabytí a držení, způsobu jejich ocenění a o případné tvorbě opravné položky. V závěru Ministerstvo financí dodává, že pravděpodobně postupem času dojde v této problematice k aktualizaci (Ministerstvo financí, 2018).
2.1.2 Regulace proti praní špinavých peněz
Kryptoaktiva jsou jako směnný nástroj spravována AML zákonem č. 253/2008 Sb., jehož hlavním cílem je zabránit legalizaci zisků z trestné činnosti a financování terorismu. Pozdější úprava tohoto zákona (platná od 1. ledna 2017) určuje dopad tohoto zákona i na jednotlivce, nabízející služby související s kryptoaktivy. Tato regulace tak zahrnuje i prostředky, jež nejsou podle konstantního názoru České národní banky platebními nástroji. Tato regulace se pak týká i herních měn, jež mají v porovnání s virtuální měnou obdobné charakteristiky, zákon je tedy staví na stejnou úroveň jako Bitcoin. Podnikatelé v této činnosti podle této regulace musí hlásit všechny pochybné transakce finančnímu analytickému orgánu (AML, 2018).
Podle § 2 odst. 1 písm. l) určuje, že povinnou osobou, jíž se týkají závazky ze zákona vyplývající, je osoba umožňující služby spojené s kryptoaktivy, jež jsou z hlediska tohoto zákona definována jako elektronicky uchovávaná jednotka s emitentem i bez něj, která není podle zákona o platebním styku peněžním nástrojem, ale je akceptována jako platba za produkty nebo služby i další osobou odlišnou od jejího emitenta. V zákonem určených případech pověřený jednotlivec ztotožňuje a
31
ověřuje klienta. Ztotožnění (identifikace) znamená ověření a záznam identifikačních údajů, ověřováním (kontrolou) se rozumí průběžné monitorování obchodního vztahu i prověření obchodů uskutečněných během existujícího vztahu s cílem prozkoumat, zda se obchody shodují s tím, co povinný jednotlivec ví o klientovi a jeho podnikatelském a rizikovém charakteru (AML, 2018).
Podle trestního zákoníku § 216 je legalizace zisků z trestné činnosti vážným ztěžováním nebo vědomým zabraňováním při odhalování původu věcí nabytých trestným činem nebo věcí nabytých ve formě odměny za uskutečněný trestný čin. Dále sem patří i věci, jež byly pořízeny za tyto věci, nebo spojení se za účelem takového jednání. Základním principem bitcoinové platformy je anonymita, veškeré transakce mohou být považovány za vědomé komplikování původu věcí. V porovnání s tradičními transakcemi je identifikace vlastníka bitcoinu náročná a často neúspěšná.
Příslušné orgány dohlíží na tok prostředků a podle IP adresy finálního bloku v řetězu identifikují vlastníka bitcoinu vzniklého trestnou činností. V případě, že tato varianta není úspěšná lze použít další nepřímé důkazy pro identifikaci (zákon č. 89/2012 Sb., 2012).
AML zákon se v závislosti na konkrétních charakteristikách vztahuje i na virtuální aktiva, jež jsou podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu považována za investiční prostředky. Do tohoto zákona nepatří prostředky nevyhovující přesné formulaci pojmů cenný papír a virtuální měna (AML, 2018).
2.1.3 Zahraniční právní regulace
V této kapitole bude pro srovnání věnována pozornost unijní a zahraniční právní regulaci. Bude zde podrobněji rozebrán pohled na kryptoaktiva z hlediska dalších zahraničních jurisdikcí, jejich vnímání vládou a příslušnými orgány a směr, jímž se ubírají. Tato kapitola se zaměří na globální finanční centra, jako jsou Evropská unie, Spojené státy americké, Japonsko a Čína.
32 2.1.3.1 Evropská unie
Do Evropské unie se řadí 27 států (2021), které mají vlastní právní regulaci v národním měřítku. Každý jednotlivý stát vykazuje vlastní charakteristickou legislativu. Evropská legislativa zatím kryptoaktiva souhrnně nereguluje. Podle AML zákona legislativní iniciativa v národním měřítku zakomponovala jednotlivce nabízející služby z hlediska kryptoaktiv mezi povinné osoby. V nové regulaci směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ohledně praní špinavých peněz a finanční podpory terorismu, bylo akceptováno evropské řešení. Dále Evropská komise v roce 2016 koncipovala speciální zákon pro kryptoměnové burzy a zavedení kryptoměnových peněženek. Byl dán podnět k registraci a licenci veškerých kryptoměnových burz a ke vzniku centrální databáze s údaji o majitelích kryptoaktiv.
V roce 2018 hlavní evropský orgán v oblasti bankovnictví, EBA (European Banking Authority), aplikoval společný evropský návrh ohledně kryptoaktiv. Hlavní úskalí představovalo, že poměrná část kryptoaktiv je spravována v národním měřítku členských států a nepatří pod Evropskou unii (European Banking Authority, 2014; AML, 2018).
• Vývoj regulace
2012 – definice kryptoměn podle EBA ve smyslu konvertibilních decentralizovaných virtuálních měn, regulace finančního sektoru se netýká kryptoaktiv (European Central Bank, 2012),
2013 – burzy s kryptoaktivy se nepovažují za banky, regulace se netýká burzovních aktivit, z toho důvodu nedochází k ochraně vlastníků před ztrátou nebo krachem (EU Banking Regulator Issues Warning on Virtual Currencies, 2013),
2014 – kryptoaktiva jsou brána jako riziko pro jejich vlastníky z hlediska nedostatečné právní regulace, EBA navrhuje finančním společnostem do zavedení nové a lepší legislativy neobchodovat a nevlastnit kryptoaktiva (EU Banking Regulator Issues Warning on Virtual Currencies, 2013; European Central Bank, 2014),
2015 – regulace z hlediska prevence zneužívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu,
2016 – uveřejnění publikace Hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu o nedoporučení přímé regulace, ECB navrhuje podporu registrace a licencování kryptoměn a změnu definice kryptoměn, a zároveň varuje před
33
negativním vlivem na kontrolu množství peněz v oběhu (European Central Bank, 2016),
2018 – novelizace doporučení od finančního akčního výboru (FATF) se zahrnutím virtuálních aktiv, EBA, EIOPA a ESMA varují uživatele před riziky virtuálních měn, 2020 – diskuse o zavedení jednotné evropské regulace, registrační režim pro osoby nabízející služby v oblasti virtuálních měn.
• Daně
Transakce a danění kryptoaktiv se řídí vnitřními předpisy členských států Evropské unie. Specificky se přistupuje ke zdanění přidané hodnoty, jelikož podle Soudního dvora EU (2015) se transakce spojené s Bitcoinem v podobě fiatových peněz nebudou danit. Česká národní banka nepokládá kryptoaktiva za peníze, měny ani cenné papíry, z tohoto důvodu nepodléhají příjmy z kryptoměn dani z kapitálových zisků. Všechny transakce v rámci obchodování či držení kryptoměn jsou řazeny pod ostatní příjmy fyzické osoby (Evropský soudní dvůr, 2015).
2.1.3.2 Spojené státy americké
Spojené státy americké jsou nejrozvinutějším kapitálovým trhem na světě.
Z právního hlediska zde byla charakteristika virtuálních aktiv dlouho nejasná, ale dnes se zde již běžně setkáme se specifickými bankomaty pro směnu fiatových peněz za kryptoměny. Kryptoaktiva jsou v USA pokládána za komoditu a jsou kontrolována Komisí pro termínové obchodování s komoditami (angl. Commodity Futures Trading Commission, CFTC). Z federálního hlediska jsou ve FCEN (Financial Crimes Enforcement Network) kryptoměnové instituce (například burzy) zaznamenány jako postupitelé peněz (money transmitters). Podle individuálního státu podléhá aktivita těchto institucí licencování. Prodej a nákup kryptoměn se zdaňují. Výplaty zaměstnanců v Bitcoinu spadají pod federální daň z příjmu a mzdovou daň.
Z 50 států Unie dnes podléhají specifické legislativě pouze tři – New York, Západní Virginie a Florida. V roce 2014 se kontrolní komora Spojených států věnovala ochraně práv uživatelů kryptoměn. Následující rok Newyorská burza jednou denně publikovala informace o srovnání ceny mezi dolarem a bitcoinem. V roce 2016 bylo vytvořeno Quorum – privátní blockchain s podporou Etherea. Prvním státem, kde bylo
34
dovoleno kooperovat s kryptoaktivy, byla Kalifornie (2015). V tomtéž roce zavedl stát New York licenci na spravování kryptoměnového byznysu (BitLicense). Ve státě Washington lze provádět transakce kryptoměn pouze s licencí. V roce 2013 zde byl Bitcoin odsouhlasen jako měna opatřená stejnou finanční legislativou jako ostatní měny (Federal Court in New York Enters Preliminary Injunction Order against Patrick K. McDonnell and His Company CabbageTech, Corp. d/b/a Coin Drop Markets in Connection with Fraudulent Virtual Currency Scheme | CFTC, 2018; New York Stock Exchange Launches Bitcoin Price Index, 2015; FBI, 2012; GAO, 2014).
2.1.3.3 Japonsko
Japonsko je jednou z nejvýznamnějších zemí z hlediska transakcí s kryptoaktivy.
Je to první země, jež přijala kompletní regulaci formou licencování a dohledu nad osobami nabízejícími služby z hlediska kryptoaktiv. V roce 2014 se zde z důvodu podpory státních orgánů vytvořila Komise pro digitální aktiva. Následujícího roku Rada pro finanční systém (FSC) uveřejnila regulaci kryptoměn a návrh na registraci burz. Dále byl v roce 2016 akceptován Bitcoin jako zákonný nástroj měny a kryptoměny definovány jako asset value a schváleny coby zákonný nástroj směny, nikoliv platidlo (Ken Yagami, 2017; Government-Backed Bitcoin Industry Association to Launch in Japan, 2014; Staff, 2018).
Transakce kryptoaktiv jsou zdaněny podle příjmu fyzických osob ve formě kryptoměn. Prodej kryptoměn se dříve řadil do předmětu daně z přidané hodnoty.
Rozvoji kryptoměnových transakcí v Japonsku pomohla daňová reforma, jež ruší u těchto aktiv daň z přidané hodnoty kryptoměn ve výši, která byla ve výši 8 %. Výnos z kryptoměn je zařazen stejně jako v naší zemi do daně z příjmu fyzických a právnických osob. Pokud jsou tedy bitcoiny využívány v rámci běžné obchodní aktivity, jedná se o obchodní příjem (Kably, 2017).
V roce 2017 zde byla schválena novela zákona o platebních transakcích (JaZOPS), jež kontroluje osoby zodpovědné za transformaci kryptoměn za peníze.
Tyto osoby navíc musí dodržovat regulaci podle zákona o prevenci převodu zisků z trestné činnosti. Překvapivým výsledkem těchto regulací byl rozvoj místního finančního odvětví. Státní orgán chtěl touto regulací docílit rozvoje obchodu s kryptoaktivy a stabilního ekonomického růstu země. Podle JaZOPS musí vložit
35
uživatelé kooperující s kryptoměnami základní kapitál v hodnotě 10 milionů jenů a mít minimální počet zaměstnanců. Instituce pracující s kryptoměnami se od roku 2017 registrovaly prostřednictvím agentury finančních služeb. Výhody měly již vyskytující se burzy a směnárny v podobě nepřerušení činnosti z důvodu registrace.
Nově vzniklé společnosti musely počkat do registrace. FSA v září toho roku akceptovala 11 nových kryptoměnových burz a směnáren (Yap, 2017).
2.1.3.4 Čína
Čína je na světě v oblasti kryptoaktiv významná zejména z hlediska rychle rostoucího finančního trhu a produkce hardwaru pro těžbu kryptoměn. Ačkoliv se jedná také o asijskou zemi, je postoj Číny v porovnání s Japonskem jiný. Před akceptováním významných restrikcí Čínskou lidovou republikou byl juan považován za nejvýznamnější obchodovanou měnu (90 %). V roce 2013 stanovila zákaz obchodu s Bitcoinem pro finanční společnosti a byl pokládán za virtuální komoditu (Bloomberg, 2013; Wilmoth, 2017; Yu, 2018).
V roce 2017 byl zakázán provoz místních směnáren, burz i těžebních farem.
V září toho roku eliminovala největší burzy, jako byly BTCC China, Huobi, a OKCoin. Investoři a významné čínské burzy se proto přemístili do Japonska. Dále se začalo využívat zahraničních burz a mimoburzovních platforem. Po tomto odlivu byl v následujícím roce zakázán přístup prostřednictvím GFW (velký čínský firewall) (Wilmoth, 2017; Yu, 2018).
Státní orgány pak v roce 2018 utlumily mezinárodní internetový přístup k zahraničním platformám s kryptoměnami a ICO. Následně byl nákup ICO dokonce zakázán. V důsledku kriminálních aspektů se v Číně objevilo 60 pochybných platforem nabízejících ICO. V roce 2019 Národní čínská rozvojová a reformní komise (NDRC) uveřejnila seznam veškerých průmyslových projektů, jež nesplňovaly legislativní zákony. Například sem patřila těžba kryptoměn. Instituce se opět přesunuly do zahraničí (Hongkong) (Brenda, Alun, 2019; Labbe, 2017).
Čínská lidová republika nadále omezuje transakce v oblasti kryptoměn. Nelze zde najít žádné specifické regulace pro zdanění kryptoaktiv, proto jejich prodej spadá do daně z přidané hodnoty a výnosy i příjmy do daně z příjmů právnických osob (Buterin, 2013). Následně roku 2021 byla definitivně v Číně zakázána těžba kryptoaktiv.
36
2.2 Požadavky na účetní zobrazení podle IFRS & US GAAP
2.2.1 IFRS
Podle orgánu zodpovědného za stanovení IFRS (IASB) nebyly oficiálně uveřejněny žádné účetní regulace a standardy pro kryptoměn. V červnu 2019 vydal IFRIC IC Agenda decision pro vybranou část kryptoměn. V této interpretaci rada rozebírá jednotlivé standardy IFRS a jejich pohled na držení kryptoaktiv společně s analýzou podstaty kryptoaktiv. Při určování vhodného účetního postupu je důležité, aby účetní jednotka dodržovala základní zásady účetních standardů. Není tolik důležitý zisk účetní položky, ale důvod. Účel a použití zaúčtované položky představuje klíčové determinanty její prezentace v účetní uzávěrce. Kryptoměny se řadí mezi již stávající aktiva, jež se vyberou na základě obdobného principu a vlastností. V tomto případě (pokud neexistuje IFRS pro konkrétní transakci) se tedy účetní musí spolehnout na svůj úsudek při uplatnění těchto pravidel. Je proto důležité správné použití účetních standardů. Do kategorie aktiv, jejichž vlastnosti a princip se nejvíce podobají kryptoměnám či mohou být relevantní pro jejich účetní zobrazení, patří (Procházka, 2018):
• hotovost (Cash),
• finanční aktivum jiné než hotovost (Financial asset),
• nefinanční investice (Non-financial investment) – např. umění,
• zásoby (Inventories),
• právo na užívání (Leases),
• nehmotný majetek (Intangible assets).
Následující kapitoly popíší relevantnost každého aktiva i jeho dopad na účetní závěrku a primárně vycházejí z analýzy (Procházka, 2018).
