Bakalářská práce
Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta managementu
Katedra exaktních metod
Finanční bilance domácnosti
Autor diplomové práce: Jan Slezák
„Finanční bilance domácnosti“
jsem vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v přiloženém seznamu.
V Jindřichově Hradci dne 27. června 2021
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Zpracovatel:
Jan Slezák
Studijní program: Ekonomika a management
Obor: Management
Název tématu:
Finanční bilance domácnosti
Zásady pro vypracování:
1. Práce je zaměřena na posouzení finanční bilance domácností a vyhledávání faktorů, které ji ovlivňují. Součástí práce bude i vytipování domácností ohrožených platební
neschopností.
Rozsah práce: 40 Seznam odborné literatury:
1. Seznam publikací bude součástí bakalářské práce.
Datum zadání bakalářské práce: březen 2020 Termín odevzdání bakalářské práce: červen 2021
Jan Slezák doc. RNDr. Jitka Bartošová, Ph.D.
Řešitel Vedoucí práce
Název bakalářské práce:
Finanční bilance domácnosti
Abstrakt:
Cílem této práce je analýza hospodaření domácnosti. Konkrétně tedy zjištění fak- torů, které na hospodaření domácnosti působí, a které ovlivňují její finanční bilanci.
V práci zjistím, jak by měla vypadat bilance domácnosti, aby dokázala dlouhodobě hospodařit a nedostala se do stavu platební neschopnosti. Dále budu analyzovat vliv jednotlivých faktorů, jako je třeba dosažené vzdělání, na hospodaření domácnosti.
Tuto analýzu provedu na základě dat Českého statistické úřadu, konkrétně tedy Sta- tistiky rodinných účtů z roku 2019. Jako další zdroj použiji výsledky online dotazníku, který jsem sám rozšířil. Potom analyzuji rozdíly v bilancích různě boha- tých domácností a statistickými metodami zjistím vliv určitých faktorů na finanční bilanci. Výsledkem je podstatný vliv vzdělání, investic, zdravého přístupu k půjčkám a zásad dobrého hospodaření.
Poděkování:
Obsah
Úvod ... 15
1 Finanční bilance ... 17
1.1 Rozvaha ... 18
1.2 Výkaz zisku a ztráty ... 19
1.3 Výkaz cash-flow ... 19
2 Hospodaření domácnosti ... 21
2.1 Finanční gramotnost ... 22
2.2 Finanční vzdělání ... 23
2.3 Investiční činnost ... 24
2.4 Inflace ... 25
3 Faktory ... 27
3.1 Zadluženost ... 27
3.2 Vzdělání ... 28
3.3 Druh příjmu ... 29
3.4 Věk ... 30
Metodika ... 33
Zdroje dat ... 33
Výzkumné otázky ... 33
Statistické metody ... 34
4 Stav bilance domácností ... 36
4.1 Složení příjmů ... 37
Návrh řešení ... 38
4.2 Složení výdajů ... 39
Návrh řešení ... 40
5 Platební neschopnost ... 42
5.1 Nebankovní půjčka 30 000 na 3 roky... 42
5.2 Spotřebitelský úvěr 200 000 Kč na 5 let ... 44
5.3 Hypoteční úvěr 2 000 000 Kč na 25 let ... 45
Doporučení ... 46
6 Faktory ovlivňující hospodaření domácnosti ... 47
6.1 Charakteristika skupiny respondentů ... 47
6.2 Vliv faktorů na velikost příjmů... 50
Seznam obrázků
Obrázek 1 – Ilustrace účetních výkazů a vztahů mezi nimi ... 17
Obrázek 2 – Velmi jednoduchý náčrt formy rozvahy ... 18
Obrázek 3 – Zadlužení českých domácností v letech 2010-2019 (v mil. Kč) ... 28
Obrázek 4 – Účast na vzdělávání dospělých v posledních 12 měsících (AES) a čtyřech týdnech (VŠPS), formální vzdělávání v % ... 29
Obrázek 5 – Graf zaměstnanosti v ČR podle věku (25 až 54 let) v % ... 31
Obrázek 6 – Graf zaměstnanosti v ČR podle věku (55 až 64 let) v % ... 32
Seznam tabulek
Tabulka 1 –Příklad zjednodušený evidence příjmů a výdajů za jeden měsíc ... 20Tabulka 2 – Příklad rozdělení peněz na jednotlivé cíle ... 22
Tabulka 3 – Vliv inflace na úspory ... 26
Tabulka 4 – Porovnání průměrných příjmů a výdajů domácnosti na osobu v jednotlivých kvantilech ... 36
Tabulka 5 – Průměrné hrubé příjmy domácností v 1. a 2. kvantilu na osobu (v Kč) ... 38
Tabulka 6 – Složení členů domácností v 1. a 2. kvantilu ... 38
Tabulka 7 – Průměrné spotřební výdaje domácností 1. a 2. kvantilu na osobu (Kč) ... 40
Tabulka 8 – Příklad nebankovní půjčky z portálu Zaplo.cz ... 43
Tabulka 9 – Příklad spotřebitelského úvěru od Komerční banky ... 44
Tabulka 10 – Příklad hypoteční úvěru od MONETA Money bank ... 45
Tabulka 11 – Rozdělení respondentů dle druhu bydlení ... 47
Tabulka 12 – Rozdělení respondentů dle počtu dětí ... 47
Tabulka 13 – Rozdělení respondentů dle nejvyššího vzdělání živitelů domácnosti ... 48
Tabulka 14 – Rozdělení respondentů dle výše příjmu na jednoho člena domácnosti ... 48
Tabulka 15 – Rozdělení respondentů dle výše dluhů ... 49
Tabulka 16 – Počet jednotlivých druhů příjmů domácností ... 49
Tabulka 17 – Počet členů v čele domácnosti dle věku ... 50
Tabulka 18 – Závislost příjmů na druhu bydlení – skutečné hodnoty ... 51
Tabulka 19 – Závislost příjmů na druhu bydlení – očekávané hodnoty... 51
Tabulka 20 – Závislost příjmů na vedení finančních záznamů – skutečné hodnoty ... 52
Tabulka 21 – Závislost příjmů na vedení finančních záznamů – očekávané hodnoty ... 52
Tabulka 22 – Závislost příjmů na počtu dětí v domácnosti – skutečné hodnoty ... 53
Tabulka 23 – Závislost příjmů na počtu dětí v domácnosti – očekávané hodnoty ... 53
Tabulka 26 – Závislost příjmů na přístupu k investicím – skutečné hodnoty ... 55 Tabulka 27 – Závislost příjmů na přístupu k investicím – očekávané hodnoty ... 55
Úvod
Ekonomika jako celek je systém, ve kterým probíhá nespočet ekonomických trans- akcí mezi několika druhy základních subjektů. Když se podíváme na model makroekonomického koloběhu, zjistíme, že subjekty v něm vystupující jsou, kromě státu a firem, také domácnosti. Ty jsou v každém státu nejpočetněji zastoupeny a tvoří jeden ze základních stavebních kamenů státního hospodářství (Pavelka, 2006).
Způsob a úspěšnost jejich hospodaření tedy má vliv na ekonomiku jako celek. Zá- jmem každé domácnosti je, nebo by mělo být, hospodařit takovým způsobem, který zajistí její finanční stabilitu do budoucna.
Konkrétní vyjádření úspěšnosti zacházení s majetkem a finančními prostředky nám poskytne právě finanční bilance, která tyto informace zobrazuje v jasném a sro- zumitelném uspořádání. To je jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl zpracovat právě toto téma. Celý život budu členem určité domácnosti a chování v této oblasti může v krajních případech znamenat rozdíl mezi finanční prosperitou a bankrotem. Hlubší náhled do tématu znamená získání více relevantních informací, které mi pomohou jak v soukromém, tak v kariérním životě.
V této práci jsem se zaměřil na zhodnocení finanční bilance domácností, a analýzu faktorů, které mohou do jisté míry ovlivňovat finanční situaci. Cílem práce je tedy zaměření se na využití finanční bilance v prostředí domácnosti, jako prostředku ve- dení přehledné evidence úspěšnosti jejího hospodaření. Úspěšnost hospodaření také úzce souvisí se schopností splácet své závazky včas, proto se také podíváme na pla- tební schopnost domácnosti v kontextu půjček a úvěrů. Dále se zaměřím na vyhodnocení dopadu konkrétních faktorů, které mohou nepříznivě ovlivňovat fi- nanční situaci a stabilitu. Z těchto informací bude poté možné zjistit ty faktory, které mají na stav bilance domácnosti největší dopad.
Předpokládám, že mezi faktory, které budou největší měrou ovlivňovat bilanci do- mácnosti, patří nejvyšší dosažené vzdělání v rodině, počet dětí, nebo vlastní bydlení, neboť se v těchto případech jedná o okolnosti přímo zasahující do příjmů a výdajů domácnosti, což je v případě tohoto subjektu to nejdůležitější, co by měla domácnost sledovat, a snažit se aktivně regulovat. Dosažené vzdělání přímo souvisí se šancemi na získání vyššího příjmu pro domácnost a má vliv i na kvalitu finančních rozhodnutí.
Více vyživovaných dětí znamená vyšší výdaje v oblasti nutných výdajů. Tyto faktory jsou v případě každé domácnosti jiné, ale jejich vliv na finanční situaci je srovnatelný.
Mít kontrolu nad finanční situací domácnosti je důležité i z toho důvodu, že hospo- daření v domácnosti, která je ohrožena dluhy, nečekanými výdaji, nebo ztrátou příjmu, může mít dopad i na mentální zdraví všech jejích členů (Araya et al., 2003).
STRANA 16
V první části práce se v rešerši zaměřím na představení pojmu finanční bilance a jejího vedení. Hospodaření domácnosti má svoje specifika, ale finanční bilance se v prostředí domácnosti využít dá, i když se jedná o nástroj finanční kontroly nejvíce využívaný ve firemním prostředí. Vedení finančních záznamů má i v prostředí do- mácnosti svou důležitost. Pak se budu zabývat vzděláním a přístupu k němu v České republice, zejména co se týče finančního vzdělání a dodatečného vzdělávání dospě- lých, neboť u nich je předpoklad, že budou vedoucí osobou domácnosti, a jejich připravenost a vzdělanost bude tedy její hospodaření značnou mírou ovlivňovat.
Dále mě bude zajímat potenciální vliv faktorů ovlivňujících finanční situaci domác- nosti, z hlediska toho, co o tom říkají odborné zdroje.
V druhé části budu zpracovávat a analyzovat získaná data, za účelem potvrzení nebo vyvrácení očekávání. Jedná se o data z Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ), konkrétně tedy data ze Statistiky rodinných účtů (dále jen SRÚ), která obsahují výsledky zkoumání ČSÚ. Je to velmi významný zdroj, který ale neobsahuje mikro data jednotlivých domácností, a nedá se tedy analyzovat statistickými metodami. Tento problém vyřeším pomocí online dotazníku, který je díky počtu respondentů použi- telný pro analýzu dal. Dotazník obsahuje kvalitativní data, takže pro jejich analýzu využiji Chí-kvadrát testu nezávislosti. Výsledkem bude míra závislosti zkoumaných faktorů a výše příjmů domácnosti.
1 Finanční bilance
Samotné slovo bilance vyjadřuje rovnováhu dvou stran. Finanční bilance je potom termín odvozený z účetnictví, ve kterém se bilance používá v účetních výkazech k za- chycení stavů majetku a závazků účetní jednotky. V prostředí podnikání je úkolem výkazů zachycovat údaje, které jsou dále používány pro finanční analýzu podniku, která od finanční analýzy domácnosti liší. V následujících odstavcích jednotlivé vý- kazy stručně představím a pokusím se o vysvětlení jejich významu v kontextu financí domácnosti (Růčková, 2008).
K celkové problematice výkazů chci zmínit nutnost evidence finančních toků a ma- jetku domácnosti. Domácnost samozřejmě nemusí vést svoje účetnictví tak, aby odpovídalo formálním náležitostem. Hlavní je, aby poskytovalo důležité informace v přehledné formě. Způsob zpracování pro potřeby domácnosti samozřejmě nepod- léhá žádné regulaci. Výhodou je, že forma vedení je plně v kompetenci domácnosti.
Nevýhodou pak je to, že domácnost většinou není pod žádným externím tlakem nu- cena si záznamy vést. Vedení jakýchkoliv záznamů znamená obecné zvýšení přehledu členů domácnosti o jejich hospodaření. To poskytuje domácnosti možnost optimalizace v oblasti výdajů, plánování a investování.
Obrázek 1 – Ilustrace účetních výkazů a vztahů mezi nimi
Zdroj: https://cs.wikipe-
dia.org/wiki/P%C5%99ehled_o_pen%C4%9B%C5%BEn%C3%ADch_toc%C3%ADch#/media/S oubor:CashFlow_vazby_mezi_v%C3%BDkazy.png
Z tohoto obrázku je patrná návaznost jednotlivých výkazů. Všechny poskytují infor- mace o finančním hospodaření subjektu, nicméně pro domácnosti nejsou všechny výkazy stejně důležité.
STRANA 18
1.1 Rozvaha
Rozvaha představuje jakýsi „hlavní výkaz“, ostatní výkazy jsou od ní odvozené. Roz- vaha zachycuje stav aktiv a pasiv, neboli stav majetku a zdrojů jeho financování.
Rozvaha plní pro potřeby účetnictví několik úkolů, které jsou relevantní i pro fi- nanční vedení domácností. Jedním z těchto úkolů je poskytnutí přehledného náhledu na strukturu majetku. Samozřejmě je třeba zvážit, zda se vlastněný majetek dá pova- žovat za aktivum, či nikoliv. Druhým úkolem rozvahy je podání informace o struktuře zdrojů financování tohoto majetku.
Při vedení rozvahy je důležité zabývat se otázkou ocenění položek majetku, kdy se musí počítat s měnící se reálnou hodnotou v čase. Ocenění pořizovací cenou tedy není z dlouhodobého hlediska žádoucí. Další otázkou je rozdělení aktiv a pasiv vhod- ným způsobem, který by poskytl subjektu relevantní informace. Existují dva formáty vedení rozvahy, horizontální a vertikální, kdy horizontální je častěji používaný, jed- nodušší, a pro potřeby domácnosti pravděpodobně mnohem vhodnější. V něm se setkáme s přímým vyjádřením rovnosti mezi aktivy a pasivy (Dvořáková, 2014). Ná- sledující obrázek ukazuje náčrt případné rozvahy.
Obrázek 2 – Velmi jednoduchý náčrt formy rozvahy
Zdroj: Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IFRS (Dvořáková, 2014)
Co se dělení aktiv týče, jedna definice říká, že aktiva by měla být ekonomickým zdro- jem, od kterého se očekává, že do budoucna bude přinášet ekonomický prospěch. Ve chvíli, kdy položka přestane splňovat příslib budoucího přínosu, nemůžeme ji nadále za aktivum považovat. Prospěch by měl být do určité míry jistý a aktivum samotné by mělo být spolehlivě ocenitelné. Aktiva můžeme dělit na krátkodobá a dlouhodobá, což je v kontextu domácnosti také třeba rozlišovat (Krupová, 2004).
Krátkodobými aktivy rozumíme např. peníze a peněžní ekvivalenty, které zahrnují hotové peníze, peníze na účtech v bankách, případně ceniny. Krátkodobé investice také spadají do této kategorie, nicméně v domácnostech se běžně nevyskytují, stejně tak, jako se příliš nevyskytují pohledávky. Dlouhodobá aktiva znamenají majetek, jako např. budovy a pozemky, nebo dlouhodobé investice do tohoto majetku, fondů, nebo cenných papírů, jako např. akcie (Krupová, 2004).
Zdroje financování dělíme podle několika hledisek. Základní a nejčastější dělení je na vlastní a cizí zdroje. Vlastními zdroji jsou nejčastěji příjmy členů domácnosti z vý- dělečné činnosti. Nejvíce využívanou formou získávání příjmu je zaměstnání. Dále sem mohou patřit také dary nebo výhry, i když příjmy tohoto typu jsou poměrně vzácné, a hlavně nejsou dlouhodobě se opakující. Cizí zdroje naproti tomu zároveň znamenají závazek, který je nutné splatit. Poskytovatel cizích zdrojů je tedy vzhle- dem k domácnosti v pozici věřitele a má nárok na zaplacení. Dluhová povaha cizích zdrojů může vytvářet finanční a psychický nátlak na domácnost, zejména ve špatné finanční situaci. Závazky můžeme také dělit na dlouhodobé a krátkodobé (Krupová, 2004) (Režňáková, 2012).
Přehled domácnosti o všech těchto veličinách napomáhá rozumnému hospodaření a budoucí prosperitě, kdy sám přehled může podvědomě směřovat členy domácnosti k takovému finančnímu chování, které odpovídá jejich současné situaci.
1.2 Výkaz zisku a ztráty
Výkaz zisku a ztráty zachycuje stavy výnosů a nákladů subjektu. Pro potřeby účetnic- tví člení výnosy a náklady na daný počet podkategorií, nicméně pro potřeby domácnosti pravděpodobně nemá smysl tento výkaz vést, protože většina domác- ností spíše bude počítat s příjmy a výdaji, jejichž evidence v prostředí domácnosti není složitá. V tomto ohledu se domácnosti vzdalují od podvojného účetnictví a ve- dou spíše daňovou evidenci, která namísto nákladů a výnosů pracuje právě s příjmy a výdaji.
1.3 Výkaz cash-flow
Právě výkaz cash-flow, neboli výkaz peněžních toků, složí k zaznamenání veškerých pohybů peněz subjektu. Příjmy můžeme dělit na příjmy aktivní, které plynou z napří- klad z pravidelné závislé činnosti, a pasivní, které plynou do domácnosti např.
z pronájmu, dividend, nebo úroků z finančních investic. Výdaje můžeme dělit na pra- videlné a nepravidelné, kdy typickým pravidelným výdajem je např. nájem. U nepravidelných výdajů se může jednat o jakékoliv větší jednorázové nákupy, např.
domácích spotřebičů, nebo oprav majetku domácnosti. Údaje o příjmech a výdajích se dají považovat za zdaleka nejdůležitější, pokud jde o domácnosti (Jaroslava Pavel- ková et al., 2012). Cílené řízení příjmů a výdajů takovým způsobem, aby rozdíl byl v kladných číslech, má vliv na celou finanční existenci domácnosti a na její možnosti.
Domácnosti toto vnímají, jak dokazuje i statistika Ministerstva práce a sociálních věcí z roku 2017, která zachycuje nárust veličin, jako je např. čistý příjem domác- nosti, průměrná mzda, sociální příjmy, výše úspor a výše důchodů. Na druhou stranu
STRANA 20
také zaznamenává nárust, inflace, spotřebitelských cen a objemu úvěrů (MPSV ČR, 2017). Tato proměnlivost ovlivněná finanční situací státu dále potvrzuje význam ve- dení záznamu a příjmech a výdajích v prostředí domácnosti. Následující tabulka představuje možnou formu vedení záznamů o příjmech a výdajích.
Tabulka 1 –Příklad zjednodušený evidence příjmů a výdajů za jeden měsíc Příjmy a výdaje – červenec 2020
Příjmy Výdaje
Mzda 28 000 Kč Náklady na bydlení 11 000 Kč
Úroky z investic 3 500 Kč Spotřební výdaje 10 000 Kč
Finanční služby 2 000 Kč
Koníčky 5 000 Kč
CELKEM 31 500 Kč CELKEM 28 000 Kč
Zdroj: vlastní zpracování
Výkaz cash-flow používaný v účetnictví je zbytečně složitý. Domácnosti stačí vést ja- koukoliv evidenci o jejich peněžních tocích, pokud bude vedena efektivní formou.
Můžeme dokonce říct, že záznam o příjmech a výdajích, je pro řízení hospodaření domácnosti mnohem důležitější než veškeré ostatní záznamy. Poskytuje jasnější a jednoznačnější informace než jiné výkazy. Po jeho zpracování je okamžitě poznat, zda za daný časový úsek domácnost hospodařila s přebytkem, vyrovnaným rozpoč- tem, nebo se ztrátou.
Hospodaření, jehož výsledkem je přebytek peněz, je známkou zdravého subjektu, ať se jedná o firmu, nebo domácnost. Přebytkové prostředky se poté dají využít např.
na investice, ale je důležité přebytky udržovat i z důvodu schopnosti splácet závazky a vyrovnat se s nárazovým zvýšením nákladů, nebo případně s výpadkem příjmů. Zá- porný výsledek cash flow, pokud se opakuje, navíc v budoucnosti povede k výraznému zhoršení finanční situace domácnosti, což sebou nese rizika mnohá vážná rizika (Mills a Yamamura, 1998).
Některé zákonitosti týkající se cash-flow můžeme převést z prostředí firem a apli- kovat je na hospodaření a z něho vyplívající možnosti domácnosti. Vytvořený příjem by v podnikatelské sféře měl být použitý hlavně k investiční činnosti, kdy o jeho vy- užití rozhodující vlastníci firmy. Investiční činnost napomáhá budoucí prosperitě firmy a jejímu růstu. I přesto, že ten samý efekt platí i v případě domácností, jejich většina má k investicím nezdravý přístup (Režňáková, 2012).
2 Hospodaření domácnosti
Je důležité určit, jakým způsobem by měla domácnost hospodařit, aby dosáhla pro- sperity a finančního zajištění, což se poté odrazí ve vedených finančních záznamech.
Žádoucím je, aby výsledkem hospodaření domácnosti byl finanční přebytek. Faktem je, že v současné době velký počet domácností dosahuje výsledků, kdy příjmy sotva stačí pokrýt výdaje. Vyrovnaný rozpočet sice nemusí znamenat z krátkodobého hle- diska problém, nicméně tím pádem domácnosti nezbývá na investování do své budoucnosti.
Důležitost finančních záznamů a výkazů tkví v tom, že dosažení finančních pře- bytků bez jejich vedení není možné. Přitom i po dosažení skutečně
„investovatelných“ přebytků je většina domácností používá na dosažení krátkodo- bých finančních cílů, jako je například nákup automobilu, nebo vybavení bytu. Jen ve výjimečných případech lidé plánují v řádu desítek let dopředu, a jen v opravdu vzác- ném případě plánují na generace dopředu (Smrčka, 2010).
Tento jev je způsoben myšlením lidí a jejich přístupu k životu, kdy plánování na desítky let dopředu s určitým finančním cílem je sice logické, ale není běžné. Toto můžeme pozorovat ve velkém množství zemí, nicméně je silnější v postkomunistic- kých státech (Smrčka, 2010). Je zajímavé podívat se na finanční plánování v kontextu vztahu lidí k plánování jiných věcí.
V případě dovolené mají lidé sklon naplánovat svoji činnost na každý den a připra- vit se i na krizové situace, jako je například náhlé zhoršení počasí. Ve finančním plánová ale obvykle žádný plán dopředu sestaven nebyl. Mnoho domácností přežívá od výplaty k výplatě, rezervy si netvoří a doufají, že se nic nestane. Něco se ale stane vždycky, je to jen otázka času. Poté může dojít až o tomu, že si bude třeba na nečekaný výdaj vzít úvěr, čímž si domácnost ještě zvýší výdaje o nutnost splácet závazek. Jasný přehled o příjmech a výdajích může takovým nepříjemnostem předejít a finanční plán pomůže ujasnit, které výdaje jsou zbytečné (Syrový a Tyl, 2020).
Sestavení finančního plánu je přitom jednoduché. Za plán se dá považovat už to, že si stanovíme cíl, který ohodnotíme finanční částkou. Z toto potom vyplývá potřeba vyvinou určité úsilí k dosažení našeho plánu. Je třeba nalézt zdroje, pomocí kterých plán naplníme. Nejspíš bude mít domácnost svých cílů více a s postupem času budou ubývat, přibývat, a měnit se. Každý cíl domácnosti je vhodné si zaznamenat, stanovit k němu datum a částku potřebnou k dosažení. Evidence cílů domácnosti může být například vedena formou následující tabulky, která vyjadřuje jak datum a částku, tak i způsob dosažení (Syrový a Tyl, 2020).
STRANA 22 Tabulka 2 – Příklad rozdělení peněz na jednotlivé cíle
Cíle Zdroje
Co Kdy Kolik Kč Jednorázově Pravidelně Kam
Škola pro děti 6 let 300 tis. 290 000 Kč 0 Kč Smíšené fondy Důchod 20 let 5 mil. 0 Kč 12 000 Kč Akciové fondy
Zdroj: https://obalky.kosmas.cz/ArticleFiles/275188/auto_preview.pdf/FILE/Osobni- finance_Ukazka.pdf (Syrový a Tyl, 2020)
2.1 Finanční gramotnost
Vedení záznamů o příjmech, výdajích, majetku a závazků domácnosti, i když nemusí být zaznamenáváno přímo do výkazu, je jednou ze zásad dobrého hospodaření. Už tato činnost jasně říká, že taková domácnost má alespoň o peníze zájem, a má o nich i přehled. Taková domácnost bude mít pravděpodobně dobrý postoj, který napo- může úspěšnosti jejího hospodaření.
Mnoho lidí ale v dnešní době takový postoj stále nemá, stejně jako nemají některé znalosti a dovednosti potřebné k hospodaření s penězi. Soubor těchto znalostí a do- vedností se nazývá finanční gramotnost. „Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních pro- duktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace (Altmanová, 2010).“ Z této definice vyplývá, že nedostatek nebo podcenění finanční gramotnosti může mít za následek horší platební schopnost, horší finanční situaci jako celek, nižší životní úro- veň a sníženou schopnost reagovat na peněžní šoky způsobené makroekonomickými skutečnostmi.
Finanční gramotnost je široký pojem, který zahrnuje, nebo se dotýká, dalších ob- lastí. Je součástí obecné ekonomické gramotnosti, do které patří navíc např.
schopnost zajištění příjmu, dávání svých rozhodnutí do kontextu dopadu na příjmy, orientace na trhu práce, atd. (Altmanová, 2010).
Součástí finanční gramotnosti jsou také znalosti o makroekonomických jevech, které mohou neznalého nepříjemně překvapit, znalost daňové oblasti, a znalost práva. Finanční gramotnost vychází ze základních znalostí v oblasti operací s čísly, finančních produktů, ale i práva. Rozvoj v těchto oblastech přispívá k fungování člo- věka jako občana státu a člena společnosti (Altmanová, 2010). Podle (Jaroslava
Pavelková et al., 2012) finanční gramotnost konkrétně tvoří zejména tyto znalosti a dovednosti:
• hospodaření s penězi (přístup k utrácení a spoření, znalosti o investování),
• získávání peněz (různé možnosti vytváření příjmů, komunikace s peněžními ús- tavy, přístup k půjčování peněz),
• znalost reálné hodnoty peněz a povědomí o jejím vývoji (inflace, směnné kurzy),
• schopnost plánovat finance a dosahovat finanční cíle (sestavování rozpočtů),
• schopnost ochrany proti předlužení.
Lidé jsou téměř pravidelně vystavováni situacím, ve kterých je nutné správné a rychlé rozhodování. V dnešní době přicházíme do styku se širokou škálou finančních produktů a příležitostí, což nároky na finanční vzdělání a správné finanční návyky zvyšuje.
2.2 Finanční vzdělání
Ze všech těchto poznatků je patrné, že finanční gramotnost a vzdělání v oblasti fi- nancí jsou velice důležité. To potvrzuje i fakt, že v posledních letech stoupá zájem o stav finančního vzdělání v mnoha zemích světa. Je jasné, že svůj podíl na vzniku eko- nomických krizí mají právě vědomosti občanů státu, proto už přes 40 zemí, včetně České republiky, zařadilo nějakou formu finančního vzdělání do svého vzdělávacího systému (Ševčík, 2016). Jediný způsob, jak zamezit negativním následkům nedosta- tečného finanční gramotnosti občanů státu je zvýšit povědomí o této problematice skrze vzdělání, nejen ve školách, ale i skrze pomoc dalších, i soukromých institucí.
V České republice proběhlo v roce 2015 měření úrovně finanční gramotnosti po- pulace nad 18 let. Závěry z tohoto šetření ukazují, že kvalita finančního vzdělání a chování občanů ČR je nevalná, jelikož se jich většina nechová z pohledu financí zod- povědně. Testy ekonomického chování odhalily, že dobré finanční návyky má jen malé procento lidí. Obecně se jedná o starší a vysokoškolsky vzdělané. Co se rozpočtu domácnosti týče, z respondentů šetření si ho nesestavuje ani polovina lidí. To samé také platí o finančních cílech. Sklon k horšímu finančnímu chování mají paradoxně například vícečlenné rodiny, které by svému rozpočtu naopak měli věnovat větší po- zornost (Ministerstvo financí ČR, 2020).
Na tato zjištění reagovalo Ministerstvo financí zpracováním Národní strategie fi- nančního vzdělávání 2.0, jejímž cílem je vytvoření systému pro finanční vzdělávání, který zvýší úroveň finanční gramotnosti v ČR. Tato strategie počítá s poskytovateli finančního vzdělání z veřejného i soukromého sektoru. Příjemcům vzdělání, mezi které mimo jiné patří už žáci základních a středních škol, by měli předávat svoje zna- losti a dovednosti z řešené oblasti. Realizace této strategie by mělo mít dlouhodobý
STRANA 24
pozitivní dopad na všechny subjekty ekonomiky. Domácnosti by měli znát své po- třeby, chovat se odpovědněji a lépe se orientovat ve finanční sféře. Stát by byl méně zatížen lidmi, kteří jsou závislý na sociální podpoře. Ekonomická aktivita lidí by měla vzrůst a ekonomika jako celek by měla zaznamenat snížení zadlužení a počtu exekucí (Ministerstvo financí ČR, 2019).
Zakomponování finančního vzdělávání do výuky na základních a středních ško- lách, by mělo mít do budoucna za následek omezení vzniku nevyhovujících finančních situací domácností, jako je například nadměrné zadlužení. Další generace, kterým se tohoto vzdělání dostalo skrze školské vzdělání, budou lépe připravené dě- lat kvalitní finanční rozhodnutí v dospělosti (Opletalová, 2015).
Existují samozřejmě mnohé zdroje finančního vzdělání mimo školní docházku. Vý- zkum, který proběhl v USA v roce 2003 se zaměřením na finanční management domácností (Hilgert et al., 2003), zjistil vztah vyhledávání zdrojů a kvality finančního rozhodování domácností. Toto chování bylo v oblasti managementu cash-flow, řízení dluhů, spoření a investování. Domácnosti s nízkou kvalitou chování další zdroje vzdělání vyhledávaly minimálně. Čím více kvalita chování rosta, tím spíše se domác- nosti učily z vlastní zkušenosti, což může ukazovat i jejich motivaci učit se a vyhledávat informace. Nicméně se nepodařilo prokázat, která skutečnost způsobuje kterou (Hilgert et al., 2003).
2.3 Investiční činnost
Stav finančního vzdělání, gramotnosti, přístupu k financím a navyklého chování lidí vede k určitému odporu k investování finančních prostředků. Tento jev může být způsoben několika specifiky procesu investování, mezi které patří vztah potenciál- ního výnosu a rizika investice. Za investici jako takovou se dá považovat jakýkoliv vklad do něčeho, od čeho očekáváme v budoucnu zhodnocení. Podle této definice se za investici dá považovat např. čas věnovaný finančnímu vzdělání. V této práci se nicméně zaměříme na investici ve významu investování finančních prostředků do aktiv.
Výnos a riziko jsou faktory přítomné v každé investici a jsou navzájem propojené následujícím způsobem:
• Vysoký výnos požaduje podstoupit vysoké riziko,
• Podstoupení vysokého rizika nezaručuje vysoký výnos (Kohout, 2010).
Tento vztah spolu s ostatními okolnostmi způsobuje, že většina lidí se investicím buďto zdaleka vyhne, nebo naopak začnou investovat s neúplnými informacemi a milnými představami. To ve spojení s neznalostí problematiky dále odrazuje domác- nosti od výnosných investic. Některé domácnosti proto sahají po „bezpečné“
alternativě a začínají investovat pomocí nástrojů peněžního trhu, jako jsou například termínované vklady, kdy riziko je sice minimální, ale výnos samozřejmě také.
V těchto případech je vhodné zvážit, jestli výnos vůbec stačí na pokrytí znehodnocení peněz inflací (Kohout, 2010).
Pokud se domácnost rozhodne investovat, měla by tak učinit až poté, co na to bude připravena. Příprava by měla zahrnovat pochopení základních principů investovaní, např. vztahu rizika a výnosu, ale také zjištění aktuálních informací, potřebných k uči- nění rozhodnutí. Mezi tyto informace patří dostupné investiční prostředky, ale také například současná míra inflace a její vývoj, nebo současná fáze hospodářského cyklu. Samozřejmě že není nikdy možné učinit naprosto informované rozhodnutí s naprosto předvídatelným důsledkem. V tom případě by se podle vztahu výnosu a rizika jednalo o bezrizikovou investici, která by vzhledem k mizivému výnosu byla zbytečná.
Pokud se firma rozhodne investovat, dělá tak za účelem dosažení svých dlouhodo- bých cílů. Domácnost by měla postupovat stejným způsobem. Investice provedené za účelem dosažení určitého cíle totiž mohou být kontrolovány a vyhodnoceny, což po- skytne informace pro další investiční činnost. Rozhodování o investování by mělo brát v potaz jak vnitřní prostředí domácnosti, tak možný vliv vnějších faktorů.
2.4 Inflace
Inflace je ekonomický fenomén, který se dotýká všech zemí světa. Projevuje se jako dlouhodobé snižování reálné hodnoty peněz a jejich kupní síly. Nepůsobí jen na kon- krétní komodity, ale na obecnou cenovou hladinu. Jedná se neustále probíhající globální jev, na který je třeba pamatovat (Frisch, 1983). Z hlediska domácností se jedná o jeden z hlavních důvodů, proč využívat nástroje finančního trhu a investiční příležitosti za účelem uchování, nebo nárustu, hodnoty peněz. Přístup domácností k investicím, které skutečně stačí na pokrytí celé míry inflace, ale naznačuje, že nega- tivní vliv inflace na osobní finance je podceňován.
Následující tabulka slouží jako příklad situace, kdy se domácnosti sice povedlo na- spořit částku 100 000 Kč, ale rozhodla pro nejhorší, ale nejbezpečnější variantu, a sice uložení kdesi doma ve formě hotovosti. Tato situace sice v dnešní době nejspíš příliš často nenastane, ale pro ilustraci efektu inflace poslouží nejlépe, a vzhledem k výši úroku, které banky poskytují na běžných účtech, její výsledek není tak daleko od reality. Pro příklad jsem zvolili míru inflace 2,5 %, která se nachází v tolerančním pásmu inflace podle ČNB.
STRANA 26 Tabulka 3 – Vliv inflace na úspory
Naspořená částka (v Kč)
Průměrná míra
inflace Počet let Výsledná částka
(v Kč)
100 000 2,5 % 5 88 385,43
100 000 2,5 % 10 78 119,84
100 000 2,5 % 20 61 027,09
Zdroj: vlastní zpracování
Z tabulky je zřejmé, že efekt inflace na naše úspory může být extrémní, pokud zvo- líme nevhodný způsob uchování jejich hodnoty. Již v poměrné krátkém období 5 let úspory v tomto příkladu ztratily téměř 12 % reálné hodnoty. Bankoví produkt, který nám pomůže inflaci překonat, bychom hledali těžko, proto je investování peněž tak důležité.
3 Faktory
Finanční bilanci domácnosti ovlivňuje značné množství faktorů, což potvrzuje i ob- rovský rozsah šetření ČSÚ v oblasti rodinných účtů. Statistický soubor „Příjmy a životní podmínky domácností 2019“ obsahuje data od počtu členů domácností, přes strukturu příjmů, vzdělání osob a velikosti obce, až po subjektivní názory účastníků šetření. Tato data jsou dále řazeny podle mnoha kategorií, mezi které patří decilové rozdělení příjmů, počet dětí a pracujících členů, nebo vzdělání manželů (Český sta- tistický úřad, 2019). V této kapitole se zaměřím na předběžný odhad dopadu některých faktorů na finanční situaci a platební schopnost domácnosti z hlediska toho, jak tyto faktory hodnotí relevantní zdroje.
3.1 Zadluženost
Přítomnost dluhů v domácnosti je faktor, který působí finanční napětí, neboť u něj musíme neustále myslet na schopnost dluh splácet. To může mít dopad na finanční chování domácnosti, zejména na její spotřební návyky, kdy snížení nákladů může být jeden ze způsobů, jak kompenzovat splátky úroků a jistiny dluhu. Zadluženost také způsobuje určité psychické napětí v domácnosti.
Domácnost pak musí být dostatečně finančně stabilní, aby tento dodatečný fi- nanční stres unesla. Domácnosti, které hledí do budoucnosti, a jsou připraveny na výdaje navíc, nemusí vůbec změnu ve spotřebních návycích potřebovat. K dosažení tohoto stavu pomáhají např. investice. Naopak ty domácnosti, jejich platební schop- nost je více omezená, pravděpodobně budou muset dočasně snížit svůj životní standard, nebo využít jiný zdroj pro pokrytí dodatečných nákladů, což může zname- nat např. čerpání úspor. Právě množství úspor domácnosti a míra zadlužení jsou v silné negativní korelaci. Domácnosti bez dluhů mohou mít zásobu finančních pro- středků několikanásobně vyšší, než ty zadlužené (Flodén et al., 2019).
Samozřejmě musíme počítat s tím, že ne všechny dluhy jsou stejné. Vždy záleží na hospodaření dlužníka a na podmínkách, ke kterým se „upsal“. Může nastat situace, kdy se některá forma úvěru jeví jako dobré řešení. V tom případě se musíme podívat na aktuální příjmy a stav majetku budoucího dlužníka. Stabilní příjem je důležitý pro schopnost splácet dluh, jinak bychom se mohli dostat do nepříjemné situace. Samo- zřejmě záleží i na výši příjmu, ale jeho stabilita v tomto případě je tím důležitějším faktorem. Hodnota majetku potom může být rozhodující v tom, jestli banka vůbec úvěr poskytne. Banka musí chránit své investice, a pokud člověk nemá čím ručit za vysoký úvěr, logicky ho nedostane (Janda, 2013).
STRANA 28
Je třeba brát v zřetel i výši úvěru. Velký úvěr, jakým může být hypotéka na bydlení, nebo vyšší spotřebitelský úvěr na různé účely bude těžší získat, protože banka má náročnější kritéria pro přidělování těchto úvěrů. Na druhou stranu je tu i možnost půjčit si řádově desítky nebo stovky tisíc korun. Tady už kritéria tak přísná nejsou a v dnešní době vidíme v televizi denně reklamy na půjčku v řádech desítek tisíc, kdy peníze dostaneme hned. Z tohoto vyplývá, že menší půjčky jsou pro člověka mnohem nebezpečnější. Pokud se člověk rozhodne pro nebankovní cestu, riskuje až neslušné přeplacení na úrocích, poplatcích, a dalších podmínkách. Bankovní instituce jednají s určitou slušností, kdyžto ty nebankovní subjekty se mohou pohybovat až na hranici lichvy a používat metody vymáhání až na hraně zákona (Janda, 2013).
Obrázek 3 – Zadlužení českých domácností v letech 2010-2019 (v mil. Kč)
Zdroj: ČNB, databáze časových řad ARAD
https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_period=12&p_sort=2&p_des=50&p_sest uid=1538&p_uka=1%2C2%2C3&p_strid=AAD&p_od=201012&p_do=202009&p_lang=CS&p_for
mat=4&p_decsep=%2C
3.2 Vzdělání
Míra vzdělanosti člověka, zejména pokud se jedná o vedoucí osobu domácnosti, bude mít vliv na veškerá jeho rozhodnutí, nejen co se financí týče. V souvislosti s argumen- tem, že domácnosti tvoří velkou část ekonomiky jakéhokoliv státu, se dá říct, že míra vzdělání populace má přímý efekt na ekonomiku jako celek. Je proto žádoucí, aby míra vzdělání lidí neustále rostla.
Pokud v této souvislosti zmíním formální vzdělávací systém ČR, tedy systém škol, můžu říct, že se v něm za posledních 30 let příliš velké změny neudály, neboť této
problematice nebyla věnována příliš velká pozornost a důslednost. Tento fakt má zá- sadní vliv na budoucnost každého jedince už z toho důvodu, že školní docházka formuje zvyky a charakter člověka, a má vliv i na jeho finanční chování v dalších fá- zích života.
Dosažené vzdělání ve školském systému navíc ovlivňuje i to, do jaké míry bude každý člověk vyhledávat další vzdělání po zbytek svého života. Z toho vyplývá, že skupina lidí s nízkou kvalifikací, jejichž uplatnění bude ovlivňovat i hospodaření a životní úroveň jejich domácnosti, další vzdělání ani nevyhledávají. Toto potvrzuje i studie provedená mezi českými dělníky, které naznačuje, že tato skupina lidí další rozvoj nevyhledává (Vodochodský, 2011; Simonová a Hamplová, 2016).
Obrázek 4 – Účast na vzdělávání dospělých v posledních 12 měsících (AES) a čtyřech týd- nech (VŠPS), formální vzdělávání v %
Zdroj: Další vzdělávání dospělých v České republice– kdo se ho účastní a s jakými důsledky? (Si- monová a Hamplová, 2016)
Tento graf ukazuje na významnou závislost formálně dosažené úrovně vzdělání a zájmu o další rozvoj. Zobrazuje data z výzkumu Další vzdělávání dospělých (Adult Education Survey), který provedl ČSÚ v roce 2007, a výsledky Výběrového šetření pracovních sil provedené ČSÚ v roce 2014 (Český statistický úřad, 2009; 2011).
Tyto dále ukazují na problém nedostatečného vzdělání, nejen v oblasti finanční gramotnosti. Závislost mezi dosaženým vzděláním, které má vliv na finanční gramot- nost, a vyhledáváním dalšího vzdělání, staví domácnosti s méně vzdělanými a kvalifikovanými členy do ještě slabšího postavení. Domácnosti, ve kterým mají čle- nové nižší příjmy, tedy budou pravděpodobně i méně znalostně vybaveni k správnému finančnímu chování.
3.3 Druh příjmu
Na finanční situaci domácnosti bude zcela jistě mít vliv i zdroj, případně zdroje, jejich příjmů. U příjmu totiž nezáleží jen na jeho výši, ale také na tom, za jaké činnosti po- chází. Příjmy fyzických osob jsou, hlavně co se jejich zdanění týče, upraveny zákonem
STRANA 30
č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu. Ten definuje příjmy tvořící předmět daně z příjmu fyzických osob následovně, přičemž se počítají jak peněžní, tak nepeněžní příjmy:
• příjmy ze závislé činnosti (§ 6),
• příjmy ze samostatné činnosti (§ 7),
• příjmy z kapitálového majetku (§ 8),
• příjmy z nájmu (§ 9),
• ostatní příjmy (§ 10) (Česko, 1992).
V zákoně sice není přesně definováno, co je považováno za příjem, můžeme ale od- vodit, že se jedná o mzdu nebo plat, v závislosti na zaměstnavateli, dále odměny, příjmy z podnikání, pronájmu, prodej nemovitostí, aj. Oceňování nepeněžních příjmů se provádí na základě zákona o oceňování majetku, tj. zákon č. 151/1997 Sb. Zákon rozděluje druhy příjmů fyzických osob, tedy domácností, od těchto pěti skupin z dů- vodu rozdílného výpočtu základu pro stanovení základu daně z příjmu FO (Pelc a Pelech, 2014). Je tedy vhodné si tyto rozdílné výpočty uvědomit a případně zvážit strukturu příjmů domácnosti z hlediska daňové optimalizace.
Druhy příjmů také mají zcela rozdílné potenciály. Co se závislé činnosti týče, mu- síme si uvědomit, že příjem je do značné míry omezen faktem, že závislé zaměstnání se dá vykonávat jen po určitý čas, a právě čas strávený touto prací bude určovat výši odměny. To platí u všech druhů mzdy, včetně měsíční, protože všechny práce vyža- dují náš čas a přítomnost. Jinými slovy, v zaměstnání existuje fyzický strop příjmů, kterých jsme schopni touto cestou dosáhnout.
U dalších druhů příjmů, tedy samostatné činnosti, kapitálových investic, pronájmu a ostatních příjmů, není bezpodmínečně nutná naše přítomnost. V podnikání jsme schopni zajistit fungování firmy tak, že v ní nemusíme denně trávit pracovní dobu.
Kapitálové investice už naši přítomnost nevyžadují vůbec, vyžadují pouze finance na investování. Jediným časovým nákladem v tomto případě by měl být čas věnovaný na získání vzdělání v oblasti investování a provedení vlastní investice. Pronájem také do značné míry „funguje bez nás“. Z tohoto jednoduchého faktu vyplývá, že ostatní druhy příjmů nejsou limitovány naším omezeným časem, a je v nich tedy při pohledu do budoucna mnohem větší potenciál než v zaměstnání, i v tom nadprůměrně place- ném.
3.4 Věk
Problém zajištění příjmu se s navyšujícím se věkem člověka stává stále více naléha- vým. S věkem obecně klesá schopnost aktivně vydělávat. Pokud je tedy v čele domácnosti osoba pokročilého věku vykonávající závislou činnost, je třeba uvědomit si potřebu zajištění dalšího zdroje příjmu. Státní sociální systém sice do jisté míry
kompenzuje omezenou práceschopnost v pokročilém věku, hlavně pomocí starob- ního důchodu, stejně však po dosažení důchodového věku a opuštění pracovního poměru většina lidí zaznamená pokles v životní úrovni. Tomuto poklesu se dá vy- hnout právě využitím dalších zdrojů příjmů.
Následující grafy ukazují míru zaměstnanosti v ČR v letech 2015 až 2019 v závis- losti na věku. Z jejich srovnání vyplývá, že pokročilý věk ovlivňuje zaměstnatelnost člověka poměrně zásadní mírou. I když se zaměstnanost lidí ve věku 55+ v posled- ních letech zvyšuje, stále je zde vidět jasný pokles oproti mladším lidem.
Zaměstnanost lidí ve věku 55+ je podle grafů v průměru o zhruba 20 % nižší než v kategorii 25 až 54 let.
Obrázek 5 – Graf zaměstnanosti v ČR podle věku (25 až 54 let) v %
Zdroj: https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tepsr_wc110/default/line?lang=en (Eurostat, 2021)
STRANA 32 Obrázek 6 – Graf zaměstnanosti v ČR podle věku (55 až 64 let) v %
Zdroj: https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tepsr_wc110/default/line?lang=en (Eurostat, 2021)
Pozn.: Chci upozornit na nešťastnou skutečnost, že grafy mají na ose Y rozdílné rozpětí hodnot.
Optické srovnání křivek grafů proto může být zavádějící.
Metodika
Zdroje dat
V souvislosti s povinnostmi vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii provedl ČSÚ šetření pod názvem Životní podmínky 2019, které má od roku 2017 ná- vaznost na Statistiku rodinných účtů. Cílem této snahy je získat informace o příjmech jednotlivých typů domácností, o kvalitě bydlení a nákladech na něj, a dále např. na hmotné a zdravotní podmínky. Součástí tohoto šetření byl i samostatný modul, ve kterém jsou data týkající se přenosu existenčních podmínek mezi generacemi, jako je chudoba, nebo sociální znevýhodnění.
Výběr domácností byl proveden pomocí náhodného dvoustupňového výběru, který byl proveden tak, aby počet vybraných domácností odpovídal velikosti kraje.
Tímto stylem bylo provedeno dotazníkové šetření v 10 895 domácnostech. Výsled- kem je soubor sekundárních dat, které obsahují údaje, jak jsou např. pracovní aktivita osob, druh zaměstnání, rodinný stav, vzdělání, údaje o bydlení, o finanční si- tuaci, peněžní a naturální příjmy, a mnohé další.
Vzhledem k náchylnosti této metody šetření ke zkreslování dat, nemůžeme tyto údaje brát jako zcela přesný obraz situace ve všech domácnostech v zemi. Mohou se vyskytovat domácnosti, jejichž situace není v této statistice dobře reprezentována.
Nicméně vzhledem k rozsahu šetření a metodice, která je dále popsána v přílohách SRÚ, můžeme s těmito daty dále pracovat.
Dalším zdrojem je dotazníkové šetření, které jsem provedl já, a jehož účelem je poskytnout data, která, i přes svůj značný rozsah, šetření v rámci SRÚ nezachycuje.
Dotazník bude rozšířen online formou. To napomůže zvýšení rozsahu výsledného vzorku, ale na druhou stranu ho nebude možné považovat za přesnou reprezentaci všech obyvatel ČR, už ze samotné podstaty dotazníku. Zcela náhodný výběr respon- dentů je nemožný. Další faktor ovlivňující výsledky online dotazníků je, že tyto dotazníky pravděpodobně bude vyplňovat jen určitá skupina obyvatelstva. To zna- mená, že závěry z výsledků dotazníku můžeme činit jen v rámci skupiny respondentů, ale i tak musíme počítat s tendenci lidí poskytovat lživé informace, ať už úmyslně, nebo z důvodu bezmyšlenkovité odpovědi na otázku.
Výzkumné otázky
Výzkumné otázky, na které by měla praktická část poskytnout odpovědi vychází z cílů práce, které byly zmíněny výše v úvodu. Jde o tyto otázky:
• Jak by měla vypadat bilance finančně „zdravé“ domácnosti?
• Které domácnosti jsou ohroženy platební neschopností?
• Které faktory ovlivňují finanční hospodaření domácnosti?
• Které faktory mají na bilanci největší vliv?
První dvě z těchto otázek budou v praktické části zodpovězeny pomocí analýzy dat z SRÚ. Otázka dobré bilance je celkem jednoduchá, i vzhledem k tomu, jak relativně jednoduché je finanční řízení domácnosti v porovnání např. s řízením větší firmy. Co se platební neschopnosti týče, tento problém přímo souvisí s bilanci domácnosti, a proto při zkoumání této otázky budeme vycházet i z výsledku té předchozí. Otázka faktorů a jejich vlivu na hospodaření domácnosti je složitější a k jejímu zodpovězení použijeme statistickou analýzu výsledku dotazníkového šetření.
Konkrétní hypotézy v části analýzy vlivu faktorů zní takto:
• H0: Výše příjmů domácnost je nezávislá na druhu bydlení.
• H1: Výše příjmů domácnosti je závislá na druhu bydlení.
• H0: Výše příjmů domácnost je nezávislá na vedení finančních záznamů.
• H1: Výše příjmů domácnosti je závislá na vedení finančních záznamů.
• H0: Výše příjmů domácnost je nezávislá na počtu dětí.
• H1: Výše příjmů domácnosti je závislá na počtu dětí.
• H0: Výše příjmů domácnost je nezávislá na dosaženém vzdělání.
• H1: Výše příjmů domácnosti je závislá na dosaženém vzdělání.
• H0: Výše příjmů domácnost je nezávislá na přístupu k investicím.
• H1: Výše příjmů domácnosti je závislá na přístupu k investicím.
Otázka financí není jednoduchá a ovlivňuje ji mnoho vnějších i vnitřních vlivů, které na domácnost působí. Praktická část by měla na základě analýzy statistických dat a jejich vyhodnocení poskytnout jasné informace o tom, na které vlivy je třeba se zaměřit. Přitom se nejspíše nebude jednat jen o faktické údaje, jako jsou úrokové míry, nebo počet dětí v domácnosti, ale finanční situace domácnosti bude pravděpo- dobně odrážet i postoj jejich pracujících členů k penězům obecně. Velkou roli bude v tomto hrát i finanční gramotnost a postoj k ní, což jsou faktory, jejichž stav by měl vyplynou z výsledků dotazníku.
Statistické metody
K zodpovězení výzkumných otázek týkajících se faktorů ovlivňujících hospodaření budu používat metody analýzy kvantitativních dat, tedy konkrétně Chí-kvadrát test nezávislosti. Tento test budu provádět pomocí programu MS Excel, ve kterém využiji
funkci CHISQ.TEST. Chí-kvadrát test funguje na základě porovnání 2 kontingenčních tabulek, kdy jedna obsahuje skutečné zjištěné, a druhá očekávané výsledky. Test vy- hodnotí, do jaké míry skutečné výsledky odpovídají očekávaným. Očekávané výsledky jsem vypočetl pomocí tohoto vzorce (Skalská, 2013):
𝑛𝑖𝑗 =𝑛𝑖 ∗ 𝑛𝑗 n
ni … součet hodnot ve sloupci nj … součet hodnot v řádku n … celkový součet
K provedení Chí-kvadrát testu nezávislosti je dále potřeba vypočíst testové kritérium a stupně volnosti, které funkce CHISQ.TEST vypočte sama podle tohoto vzorce:
χ2=∑ ∑(𝐴𝑖𝑗− 𝐸𝑖𝑗)2 𝐸𝑖𝑗
𝑐
𝑖=1 r
𝑗=1 Aij … aktuální četnost v i-tém řádku a j-tém sloupci Eij … očekávaná četnost v i-tém řádku a j-tém sloupci r … počet řádků
c … počet sloupců
Funkce nakonec rovnou vrátí tzv. P-hodnotu, kterou potom porovnáme s předem stanovenou hladinou významnosti. Pokud je P-hodnota nižší než tato hladina, zamí- táme nulovou hypotézu. Čím nižší je P-hodnota, tím vyšší je statistická nekompatibilita zkoumaných dat a nulové hypotézy. Tato nekompatibilita se dá in- terpretovat jako zpochybnění nulové hypotézy nebo předložení důkazů proti ní (Wasserstein a Lazar, 2016).
Dotazník, ze kterého budu v této části práce čerpat, byl navržen tak, aby obsahoval jen kvantitativní data. Důvod je hlavně ten, že získat konkrétní odpověď např. na otázku výší příjmu domácnosti není snadné. Lidé přirozeně tyto skutečnosti neradi sdělují, proto jsem se rozhodl pro použití intervalů (např. příjem 10 tis. až 20 tis.)
Co se týče dat z SRÚ, přístup k primárním datům bohužel není možný. Český sta- tistický úřad tato mikro data pro účely bakalářských prací za normálních okolností neposkytuje. Z toho důvodu můžeme s těmito daty pracovat jen v rámci srovnávání a použití komplexnějších statistických metod tedy nebude možné. Toto omezení po- může vyřešit právě dotazník, kdy při práci s větším vzorkem odpovědí budu moci použít metody analýzy kvalitativních dat.
4 Stav bilance domácností
Jedním z cílů této práce je odhadnout, které domácnosti jsou nejvíce ohroženy pla- tební neschopností. Tento stav může způsobit celá řada vnějších vlivů, ale i finančních návyků domácnosti. Pokud bychom měli definovat „platební schopnost“, celá problematika a působení všech faktorů se setkají v jednom bodě, ve kterém je na první pohled jasné, jak se daří domácnosti hospodařit. Právě konkrétní výsledek finanční bilance, tzn. příjmů a výdajů, nám podá jasnou a srozumitelnou informaci a úspěšnosti hospodaření domácnosti.
Pokud má domácnost finančně fungovat, měla by hospodařit minimálně s vyrov- naným rozpočtem. Pokud bude dlouhodobě vykazovat výší výdaje než příjmy, může se dostat např. do dluhové pasti, což je stav, kdy si domácnost půjčuje na splácení půjček. Vyrovnaný rozpočet sice toto riziko nemusí přinášet, ale jen do té doby, než přijde nárazový výdaj. Z této logické úvahy tedy vyplívá, že „zdravá“ bilance by měla být přebytková, aby měla domácnost možnost pokrýt nárazové výdaje, aniž by mu- sela zvyšovat své výdaje o splátky úvěrů. Přebytek je také možné investovat a vytvořit si další zdroj příjmů.
Soubor SRÚ z roku 2019 obsahuje údaje jak o příjmech domácností, tak o jejich spotřebních výdajích. Dostupná data jsem použil pro rozdělení domácností na kvan- tily, podle výše jejich příjmů a výdajů. Z následujícího srovnání je patrné, která skupina domácností čelí bezprostřednímu riziku platební neschopnosti.
Tabulka 4 – Porovnání průměrných příjmů a výdajů domácnosti na osobu v jednotlivých kvantilech
Rozdělení na kvan- tily
Průměrné příjmy (v Kč)
Průměrné spotřební
výdaje (v Kč) Rozdíl
Nejnižších 20 % 107 724 116 789 -9 065
Druhých 20 % 150 131 128 015 22 116
Třetích 20 % 179 536 151 376 28 160
Čtvrtých 20 % 226 597 173 686 52 911
Nejvyšších 20 % 373 773 225 671 148 102
Zdroj: (Český statistický úřad, 2019)
Příjmy a výdaje jsou vyjádřené v Kč na osobu na rok. Příjmy se rozumí čisté příjmy, tj. očištěné o zdravotní a sociální pojištění a o daň z příjmu fyzických osob. Částky jsou zaokrouhlené na celé Kč podle pravidel.
Tabulka výše ukazuje, že podle SRÚ 2019 se záporným výsledkem bilance hospo- daří první kvantil domácností, tzn. nejnižších 20 %. Z dat ČSÚ se také dá odhadnout, proč je tak velký rozdíl mezi prvním a druhým kvantilem, kdy domácnosti druhého kvantilu mají v průměru o 39 % vyšší příjmy, ale jen o 10 % vyšší výdaje.
4.1 Složení příjmů
Pro analýzu složení příjmů domácnosti využijeme také data z SRÚ 2019, konkrétně s příjmy domácností v prvním a druhém kvantilu. Následující tabulka obsahuje prů- měrné příjmy domácností rozdělených do jednotlivých kategorií. Data SRÚ dělí příjmy jinak, než zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu. Podle metodiky SRÚ jed- notlivé kategorie příjmů v šetření a jejich obsah vypadají následovně:
• Příjmy ze závislé činnosti,
• pracovně-právní poměr,
• služební nebo obdobný poměr,
• příjmy členů, společníků a jednatelů společností za práce vykonané pro společ- nost,
• odměny z dohod o práci, aj.
• Příjmy z podnikání,
• zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství,
• příjmy ze živnosti, z podnikání podle zvláštních předpisů,
• příjmy z autorských práv, aj.
• Sociální příjmy,
• důchody
• všechny dávky nemocenského pojištění,
• pěstounská péče, porodné, pohřebné,
• stipendia, aj.
• Ostatní příjmy,
• z kapitálového majetku tzn. úroky, výnosy, dividendy, podíly na zisku,
• z pronájmu,
• z životního pojištění,
• z penzijního připojištění, aj.
Tabulka 5 – Průměrné hrubé příjmy domácností v 1. a 2. kvantilu na osobu (v Kč) Druh příjmů Nejnižších 20 % Druhých 20 % Rozdíl
Ze závislé činnosti 66 006 87 743 21 737
Z podnikání 11 568 13 943 2 375
Sociální 36 133 62 698 26 565
Ostatní 4 321 3 739 -582
Celkem 118 028 168 123 50 094
Zdroj: (Český statistický úřad, 2019)
Tabulka obsahuje hrubé příjmy, jelikož toto dělení je v datech SRÚ 2019 k dispozici pouze u hrubých příjmů. Částky jsou zaokrouhlené na celé koruny podle pravidel.
Z posledního sloupečku je vidět, že největší rozdíl mezi oběma kvantily je v příjmech ze závislé činnosti a v sociálních příjmech. Z těchto dat vyplívá, že domácnosti dru- hého kvantilu jsou jednat schopny na jednoho člena vydělat více peněz závislou činností, a zároveň pobírají větší sociální podporu.
Návrh řešení
Z tabulky č. 5 můžeme dojít k závěru, že domácnosti druhého kvantilu dokážou efek- tivněji vydělávat peníze závislou činností a více využívají státního systému sociální podpory. Nicméně závěry učiněné pouze z těchto údajů by mohly být krátkozraké, proto jsem domácnosti obou kvantilů ještě srovnal jednak podle počtu členů, ale také podle jejich složení. Toto srovnání obsahuje následující tabulka.
Tabulka 6 – Složení členů domácností v 1. a 2. kvantilu Typy členů Počet v prvních 20 % Počet v druhých 20 %
Všichni členové 2,90 2,34
Pracující 0,84 0,78
Vyživované děti 1,10 0,55
Nezaměstnaní 0,17 0,03
Nepracující
důchodci 0,53 0,9
Ostatní 0,27 0,09
Zdroj: (Český statistický úřad, 2019)
Z těchto údajů vidíme, že vyšší průměrné příjmy na osobu domácností druhého kvantilu musí být ovlivněny složením, které je v obou případech poměrně rozdílné.
Domácnosti druhého kvantilu sice mají obecně méně členů, ale také mají v průměru
o polovinu méně vyživovaných dětí. Také mají téměř dvojnásobně více členů v kate- gorii nepracujících důchodců. Z těchto údajů můžeme učinit závěr, že domácnosti druhého kvantilu zkrátka mají v průměru více členů, kteří mají příjem ze závislé čin- nosti, nebo sociální příjem.
Řešení platební neschopnosti v oblasti příjmů není jednoznačné. Nicméně zvýšení finanční gramotnosti a alespoň sestavení orientační rozpočtu na dalších několik let by mohlo pomoci předejít situaci, že se domácnost ocitne v situaci, kdy má příliš málo vydělávajících členů na zajištění chodu domácnosti. Dle tabulky č. 6 můžeme také říct, že domácnosti druhého kvantilu prakticky nemají nezaměstnané členy. Zvýšení zaměstnatelnosti členů schopných vydělávat by také mohlo být součástí řešení.
4.2 Složení výdajů
Z dar SRÚ můžeme udělat obecný závěr, že domácnost s vyššími příjmy bude mít i vyšší výdaje na většinu druhů spotřeby. Pokud ale srovnáme domácnosti z prvního a druhého kvantilu, zjistíme, že v některých případech toto neplatí. V určitých katego- riích mají nejchudší domácnosti ještě vyšší výdaje, než mají domácnosti s vyššími příjmy. SRÚ 2019 pod pojmem „spotřební výdaje“ zahrnuje tyto kategorie:
• Potraviny a nealkoholické nápoje,
• Alkoholické nápoje a tabák,
• Odívání a obuv,
• Bydlení, voda, energie, paliva,
• Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy,
• Zdraví,
• Doprava,
• Pošty a telekomunikace,
• Rekreace a kultura,
• Vzdělávání,
• Stravování a ubytování,
• Ostatní zboží a služby.
Tyto kategorie jsou dále podrobněji členěny. Následující tabulka tyto zobrazuje vět- šinu situací, ve který má chudší domácnost větší výdaje na spotřebu.
