Diplomová práce
Současné postavení USA ve světě a jeho budoucnost
Vysoká škola ekonomická v Praze
Diplomová práce
2008 Jan Fiala
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů
Obor: Mezinárodní obchod
Název diplomové práce:
Současné postavení USA ve světě a jeho budoucnost
Vypracoval: Jan Fiala
Vedoucí práce: Prof. Ing. Vladimír Jeníček, DrSc.
P r o h l á š e n í
Prohlašuji, ţe diplomovou práci na téma
„Současné postavení USA ve světě a jeho budoucnost―
jsem vypracoval samostatně.
Pouţitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloţeném seznamu literatury.
V Liberci dne 20. dubna 2008 ...
P o d ě k o v á n í
Touto cestou bych chtěl poděkovat Prof. Ing. Vladimíru Jeníčkovi, DrSc.
za odborné vedení, trpělivost a vstřícnost při vedení této diplomové práce.
Rád bych poděkoval i své mamce za podporu nejen při zpracování
diplomové práce, ale i v celém průběhu studia.
Obsah
Seznam zkratek: ... 2
Seznam obrázků: ... 3
1. Úvod ... 4
2. Obecná charakteristika ... 6
3. Aktuální vývoj ... 9
3.1 Hypotéční krize ... 9
3.2 Recese ... 12
3.3 Kroky na podporu ekonomiky? ... 13
4. Kulturní předpoklady a lidský faktor ... 16
5. Význam dolaru pro americké centrum ... 17
5.1 Rezervní měna, její výhody a nevýhody ... 19
5.2 Aktuální vývoj dolaru ... 22
5.3 Příčiny poklesu dolaru ... 22
5.4 Výhody a nevýhody oslabujícího dolaru ... 24
5.5 Moţné následky oslabujícího dolaru ... 25
5.6 Která měna by mohla nahradit dolar? ... 28
5.7 Ztratí dolar skutečně v budoucnu své postavení? ... 31
6. Zadluţení ... 35
6.1 Historie ... 36
6.2 Je dluh špatný, hrozí bezprostřední krize? ... 37
7. Platební bilance, běţný účet, obchodní deficit ... 40
7.1 Obchodní deficit ... 41
7.2 Problémy obchodního deficitu, příčiny a náprava ... 42
7.3 Ropa – významná poloţka obchodního deficitu ... 45
8. Vojensko-politická dominance ... 47
8.1 Zahraniční politika ... 49
8.2 Anti-amerikanismus a závěry ze světových průzkumů ... 50
8.3 Budoucnost ... 57
9. Technologická nadvláda ... 59
9.1 Měnící se schéma a vývoj v ostatních zemích ... 61
9.2 Financování, srovnání s ostatními zeměmi ... 62
9.3 Tendence ve vývoji ... 62
9.4 Školství, vzdělání, zahraniční studenti ... 65
9.5 Budoucnost ... 67
10. Závěr ... 69
11. Analýza SWOT ... 70
12. Pouţité zdroje ... 71
12.1 Tištěné: ... 71
12.2 Internetové: ... 71
Seznam zkratek:
EU Evropská unie
FED Centrální banka USA
HDI Human Development Index – Index Lidského Rozvoje HDP Hrubý domácí produkt
IOB Íránská ropná burza
NATO Organizace Severoatlantické smlouvy
OECD Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OPEC Organizace zemí vyváţejích ropu
R&D Výzkum a vývoj
USA Spojené státy, Spojené státy americké WTO Světová obchodní organizace
Seznam obrázků:
Obrázek 1 - Základní přehled USA ... 6
Obrázek 2 - Počet lidí ţijících v chudobě ... 8
Obrázek 3 - Vývoj cen rezidenčních nemovitostní a jednotlivé americké recese ... 10
Obrázek 4 - Ztráty bank a finančních společností na rizikových hypotékách (v mld.) 11 Obrázek 5 - Roční růst měnových agregátů ... 21
Obrázek 7 - Aktuální vývoj kurzu dolaru k hlavním měnám ... 22
Obrázek 6 - Index amerického dolaru ... 22
Obrázek 8 - Zahraniční devizové rezervy ... 23
Obrázek 9 - Postavení Eura jako rezervní měny vůči dolaru ... 29
Obrázek 10 - Rezervní měna za 25 let ... 34
Obrázek 11 - Struktura amerického dluhu ... 36
Obrázek 12 - Vládní výdaje ... 37
Obrázek 13 - Vývoj vládního dluhu v poměru k HDP za jednotlivých prezidentů ... 39
Obrázek 14 - Vývoj amerického obchodního deficitu ... 42
Obrázek 15 - Pohled na vývoj deficitu kdyby zahrnoval ropu ... 43
Obrázek 16 - Odkud pochází ropa ... 45
Obrázek 17 - Vojenské výdaje USA ... 49
Obrázek 18 - Souhlas s výkonem funkce prezidenta (pouze vnímání Američanů)... 52
Obrázek 19 - Stáhnout vojáky z Iráku? (pouze vnimání Američanů) ... 55
Obrázek 20 - Podíl výdajů na R&D ... 60
Obrázek 21 - Základní přehled financování R&D, Podíl R&D na HDP ... 62
Obrázek 22 - Přehled nejlepších univerzit ... 66
1. Úvod
Spojené státy americké dnes bezpochyby zaujímají postavení supervelmoci číslo jedna. Není jiné země, která by tak široce ovlivňovala ať uţ pozitivně nebo negativně celosvětové dění. Jejich unikátní postavení je určeno především ekonomickým významem, mocenským aparátem (vojenskou silou) a způsobem, jakým jednají a vystupují ve světě, dále pak jejich členstvím v nejdůleţitějších mezinárodních organizacích a přesvědčením, ţe právě jejich hodnoty a ideály jsou ty nejlepší. Prakticky kaţdý den zaznamenáváme v médiích informace, ve kterých USA hrají ústřední roli – politické dění, vojenská intervence ve světě, akciové trhy, mezinárodní obchod, vývoj amerického dolaru, vyspělost technologií, výzkum vesmíru nebo také způsob zábavy (filmová a hudební produkce) a stravování jsou jen krátkým výčtem oblastí, ve kterých USA potvrzují svůj dominantní vliv. Ţádná jiná země nebyla ve světě tak dominantní kulturně, ekonomiky, technologicky a vojensky minimálně od dob Římské říše.
Existuje mnoho oblastí, ve kterých patří Spojené státy, co se týká absolutního vyjádření mezi ty nejlepší. Podíváme-li se ale na stejnou skutečnost z hlediska relativního a také z pohledu tendence vývoje, pak zjistíme, ţe jsou stále více doháněny, v některých oblastech dokonce předstihovány ostatními zeměmi. Ani z historického hlediska nebylo jejich postavení vţdy tak silné a určující. V průběhu svého vývoje si čelní místo musely vydobýt a díky určitým faktorům a předpokladům se jim to také podařilo. V současné době však jejich vliv postupně oslabuje ve prospěch jiţ ustálených nebo nově vznikajících konkurentů.
Jak vlastně charakterizovat a pojmout postavení USA ve světové ekonomice?
Existuje nespočet ukazatelů, moţných pohledů, kterými by se to dalo postavení USA v jednotlivých oblastech vyjádřit. Z předchozích vět je zřejmé, ţe problematika postavení USA ve světové ekonomice je velmi obsáhlá a komplikovaná. K jejímu vyčerpávajícímu pokrytí by nestačily ani stohy knih.
Ve své práci bych se chtěl soustředit především, jak uţ název této práce napovídá, na současný vývoj Spojených států Amerických a zaměřit se na postavení USA spíše z hlediska toho, co toto postavení určuje, co stojí v pozadí za dosaţeným úspěchem a co pomáhá získáné postavení udrţet, popřípadě co ho ohroţuje.
V první části chci stručně představit základní charakteristiky USA pomocí vybraných ukazatelů. Následně věnuji část práce popsání aktuálního vývoje v USA, především dopady hypotéční a úvěrové krize a moţný nástup recese.
Druhá část je těţištěm této práce a chci v ní popsat a zhodnotit faktory, které dle mého názoru, nejvíce přispěly k získání dominatní pozice USA, a zároveň ovlivňují a určují současné postavení. Prvním faktorem je jednoznačně dolar, o kterém si myslím, ţe je jednou z největších výhod, kterou USA disponují. S tématem dolaru jsou úzce spjaty další dvě problémové oblasti USA – mohutné zadluţení a deficit obchodní bilance, které budou krátce rozebrány. Třetím faktorem je vojenská dominance a politické postavení USA. Posledním analyzovaným tématem je technologická vyspělost, zdroj hospodářského růstu a vztrůstající ţivotní úrovně.
Hypotézy pro jednotlivé části:
je současné oslabování předzvěstí pádu dolaru z pozice rezervní měny a ohroţení budoucí pozice USA nebo je to jen přechodný vývoj;
je velikost zadluţení zásadním problémem, hrozí bezprostřední krize?;
je současná velikost obchodního deficitu dlouhodobě udrţitelná?;
zahraniční politika a šířící se proti-americké nálady ohroţují budoucnost Spojených států;
USA jsou ohroţeny sílicími aktivitami ostatních zemí ve vědecko-technické oblasti a blíţí se jejich sesazení z čelní pozice.
Základní pouţitou metodou práce bude verbální analýza doplněná analýzou statistických dat a základní srovnání s největšími konkurenty (EU, Čína aj.) Pro přehlednost a bliţší ilustraci bude v práci vyuţito obrázků a grafů shrnujících diskutovanou problematiku.
Na závěr bych chtěl podat souhrnný pohled o slabých a silných stránkách v podobě základní SWOT analýzy.
2. Obecná charakteristika
Spojené státy mají největší a také nejrozvinutější ekonomiku na světě.
Vyprodukované HDP v paritě kupní síly v roce 2007 činilo okolo $13 800 mld. To představuje přibliţně 21% celkového světového produktu. Pro porovnání, celá EU vytvořila za stejné období hrubý produkt ve výši $ 14 800 mld. Zajímavý pohled podává i přínos jednotlivých členských států USA. Hrubý státní produkt Kalifornie, tedy
nejlidnatějšího a z ekonomického hlediska
nejpřínosnějšího státu, činil v roce 2006 přes $1 700 mld. Kdyby tedy Kalifornie byla samostatným státem, zaujímala by asi jedenáctou pozici mezi zeměmi s největším HDP.
Za posledních 15 let vykazovaly USA relativně vysoký růst hrubého domácího produktu v průměru za rok o 3%. Výjimku tvořilo určité zpomalení v roce 2001. Hnací silou ekonomiky je především rychlý růst domácí poptávky (spotřebitelských výdajů) a vládních výdajů. Negativní vliv na hospodářský růst má dlouhodobý deficit obchodní bilance.
Světové ekonomické fórum (Global Competitiveness Report) letos (2007/2008) hodnotí Spojené státy jako nejkonkurenceschopnější zemi na světě. Země je vybavená kombinací vysoce sofistikovaných a inovativních společností, fungujících na velmi efektivních trzích. Navíc disponuje špičkovým systémem univerzit a silnou spoluprací mezi univerzitním a podnikatelským sektorem ve výzkumu a vývoji. USA mají nejproduktivnější a nejvíce inovativní potenciál na světě. Na druhé straně existuje však i řada slabin – makroekonomické nerovnováhy, daňové zatíţení a určité aspekty institucionálního charakteru. Nejpalčivějšími problémy a zároveň slabé umístění v ţebříčku zahrnují systém zdravotní péče (Medicare, Medicaid), základní vzdělání a makroekonomická stabilita (schodek veřejných rozpočtů a obchodní deficit)1
1The Global Competitiveness Report 2007-2008 - http://www.gcr.weforum.org/
Obrázek 1 - Základní přehled USA
Dalším indexem podávajícím přehled o postavení USA můţe být Index ekonomické svobody (Index of Economic Freedom), který je společnou publikací neziskové organizace Heritage Foundation a Wall Street Journalu2. Index poskytuje přehled o vývoji ekonomického prostředí ve 162 zemích světa. Prostřednictvím vybraných kritérií (míra státních intervencí, cenová stabilita, kvalita bankovního prostředí, obchodní politika, daňová zátěţ aj.) hodnotí míru ekonomické svobody, a tím i předpoklady pro moţný budoucí rozvoj země. Nejhorší hodnocení dostaly USA zejména kvůli vysoké daňové zátěţi a rostoucím vládním výdajům. Závěry jsou tedy podobné jako v případě Global Competitiveness reportu. Význam indexu ekonomické svobody nespočívá aţ tak v samotném ohodnocení jednotlivých zemí, nýbrţ v odhalení trendu jejich vývoje.
Existuje totiţ vztah mezi mírou ekonomické svobody a tempem hospodářského růstu.
Ze statistických údajů je patrné, ţe hospodářství zemí s vyšší mírou ekonomické svobody rostla daleko rychleji neţ hospodářství zatíţená restrikcemi, nadměrnými regulacemi, častými vládními zásahy a silnou pozicí státu. V tomto ohledu mají USA do budoucna relativně dobré vyhlídky.
Podle internetové verze známé encyklopedie Britannicy se americká ekonomika vyznačuje značnou odolností, pruţností a inovací. V prvním desetiletí 21. století byla ekonomika schopná ustát řadu nákladných problémů. Splasknutí internetové bubliny, pád akciových trhů, ztráty ze skandálů velkých společností (Enron, Worldcom), teroristické útoky v září 2001, válka v Afghanistánu a Iráku, devastující hurikán Katrina atd3.
Ţivotní úroveň měřená podle HDP na obyvatele v paritě kupní síly se v USA pohybuje okolo 8. místa (odvíjí se od pouţité metodiky a instituce, která prováděla výpočet) s přibliţně 45500 USD (MMF). Podíváme-li se na Index Lidského Rozvoje (HDI), který v sobě zahrnuje očekávanou délku ţivota, míru chudoby, gramotnosti, vzdělání aj. si USA, i přes mírné zhoršení oproti předchozím letům vedou velmi dobře (12. pozice v roce 2007 – s hodnotou indexu 0,951)
Zpráva Rozvojového programu Organizace Spojených národů v roce 2006 řadí USA na 73 příčku ze 126 zemí v nerovnosti příjmů, měřenou Giniho koeficientem (míra rozdělení příjmů ve společnosti) dosahuje v roce 2006 poměru 0,469 - pro srovnání
2 Index ekonomické svobody USA, 2008 http://www.heritage.org/research/features/index/country.cfm?id=Unitedstates
3 United States Economy, Britannica - https://edit.britannica.com/getEditableToc?tocId=256639
hodnota GK pro Mexiko je 0,55, coţ je mezi vyspělými zeměmi jeden z nejvyšších údajů. USA se vyznačují největším počtem miliardářů na světě. Podle Forbes jich v roce 2007 bylo kolem 469. Růstem polarizace bohatství ve společnosti dochází ke sniţování střední třídy, která byla vţdycky chápána jako těţiště demokratických hodnot. Do budoucna by to mohlo znamenat ohroţení postavení USA.
Pětina nejbohatších lidí v USA vlastní téměř 50 % všeho bohatství, na straně druhé nejchudší pětina asi jenom 4%. Nejbohatších 10 % vydělává téměř 16x více neţ 10%
nejchudších a 20% nejbohatších má 8,4x více neţ 20 % nejchudších.
Rostoucí počet lidí pod hranicí chudoby je problematickým aspektem americké společnosti. V průběhu posledních let stoupla chudoba o několik procent. Dnes se pod touto hranicí pohybuje kolem 37 mil. lidí, tj. cca 12,6 % celé populace. Nejohroţenější skupinou jsou svobodné matky s dětmi, Afro-Američané a hispánská menšina.
Problém chudoby je také úzce spjat s gramotností. Ta se v HDI uvádí sice jako téměř stoprocentní, skutečnost je ale taková, ţe téměř 21% Američanů je funkčně negramotných4 - problémy s vyplňováním ţivotopisů, čtení map, porozumění jízdnímu řádu, čtení novinových článků atd. S tím jsou spojeny i prohlubující se problémy a nízká úroveň amerického základního a střední školství. Pokračující zvyšování negramotnosti by samozřejmě mohlo mít velmi nepříznivé dopady na budoucí vývoj Spojených států.
Obrázek 2 - Počet lidí žijících v chudobě
4 Monten M. - More Than One-third of Washington D.C. Residents Are Functionally Illiterate, 2007 http://www.associatedcontent.com/article/183792/more_than_onethird_of_washington_dc.html
3. Aktuální vývoj
3.1 Hypotéční krize
Současné události v USA ovlivňují díky vzájemné propojenosti dění i ve zbytku světa.
Tyto události se projevily v podstatné míře jiţ loni v létě a svými následky zasahují a přispívají k současnému stavu americké ekonomiky.
Původ současné krize sahá do začátku 21. století, po splasknutí internetové bubliny dot.com. Při snaze řešit vzniklou situaci sníţil americký FED v čele s Alanem Greenspanem úrokovou míru na historické minimum 1% proto, aby dodal na trh likviditu.
Likvidita sice pomohla překonat hospodářský útlum a znovu nastartovat ekonomiku, ale negativním aspektem bylo to, ţe během tak krátké doby se ekonomika nestačila restrukturalizovat5. Dostatek levných úvěrů a určité zklamání z akciových trhů způsobilo, ţe se bublina přelila na jiné trhy, především na trh s nemovitostmi. Trh s bydlením od roku 2001 vzrostl téměř o 50 % z $7.66 na 12.82 bilionů v roce 2006, a to převáţně díky růstu hypoték6. Lidé se nechali zlákat rostoucím spekulativním trhem nemovitostí, kupovali drahé domy s vyhlídkou jejich budoucího prodeje za ještě větší cenu. Efekt byl ještě umocněn přístupem hypotečních bank, které poskytovaly speciální půjčky i slabším klientům, kteří by normálně na hypotéku nedosáhli, tzv. subprime hypotéky.
Rostoucí ceny nemovitostí vyvolávaly mnohých Američanů pocit většího bohatství a s tím rostla i chuť k větší spotřebě. Značná část vytvořených pracovních míst v soukromém sektoru od roku 2001 vznikla v oborech spojených právě s bydlením.
Základním stavebním kamenem tvořícím bohatství domácností jsou právě nemovitosti a akcie. V okamţiku prudkého poklesu (splasknutí bubliny), dojde k podstatnému sníţení hodnoty bohatství domácností. O spoustu peněz během krátkého okamţiku přijde mnoho ekonomických subjektů.
S postupně rostoucími úrokovými sazbami v ekonomice část příjemců úvěrů ztratila schopnost je splácet. Tím se do svízelné situace dostaly i banky, které začaly poţadovat předčasné splacení některých úvěrů a zvýšily další poplatky, aby kryly ztráty. Problémy na trhu se „subprime― hypotékami (který nebyl výrazně velký), se postupně přelily na
5 Vořechovská D.: Krize hypoték teprve začíná. I pro nás - http://www.libinst.cz/clanky.php?id=735
6 Hewitt M.: Empire of debt - http://goldnews.bullionvault.com/US_national_debt_housing_071920073
ostatní trhy7 (úvěrový) a těţce zasáhly americké domácnosti a jejich bohatství. Hypotéky domácností představují 44% celkového soukromého nefinančního dluhu. Současným problémem amerických domácností není likvidita (kterou se snaţí na trhu dodat FED), ale insolvence, tedy neschopnosti splácet své závazky. V insolvenci jsou ohledně splácení hypotečních úvěrů stovky tisíc amerických domácností. Rostoucí neschopnost splácet hypotéky uvádí amerického domácnosti do svízelných problémů ekonomických i společenských.
Výdaje domácností jsou hlavní sloţkou amerického HDP. Profesor Nouriel Roubini řekl, ţe desetiprocentní pád cen nemovitostí se rovná ztrátě 14 % HDP. "Pokud by ceny nemovitostí spadly o třetinu, pak si Amerika můţe odepsat zhruba 42 % HDP a asi 10%
majetku domácností8. Pokles spotřebitelské důvěry by tak ovlivnil celou ekonomiku – nedostatečná poptávka, pokles příjmů maloobchodních firem, propouštění, růst nezaměstnanosti, opětovný pokles spotřebitelské důvěry a následkem by byla recese.
V USA vyšel článek Edwarda Leamera z kalifornské univerzity, který nejlépe vystihuje podstatu současné situace a to, ţe rezidenční investice poskytují daleko nejlepší indikátor blíţící se hospodářské recese. Leamer dokládá, ţe slabost sektoru rezidenčních investic předpověděla osm z deseti poválečných recesí ve Spojených státech. Pouze v roce 1953 a 2001 byly příčiny recese jiné (konec korejské války, resp.
internetová bublina)9.
Obrázek 3 - Vývoj cen rezidenčních nemovitostní a jednotlivé americké recese
7 Americký strašák Subprime obchází svět. Kdo je to a jakou má moc? - http://ipoint.financninoviny.cz/americky-strasak- subprime-obchazi-svet-kdo-je-to-a-jakou-ma-moc.html
8 Králíček T.: Ekonomiku USA postihly další rány: průmyslová výroba a platební bilance http://ekonomika.ihned.cz/c1-23362990- ekonomiku-usa-postihly-dalsi-rany-prumyslova-vyroba-a-platebni-bilance
9 Chvátal J. - Americká hypotéční krize a její důsledky - http://www.stavebni-forum.cz/detail.php?id=9772
Problém s vysokými cenami nemovitostí a přehřátými trhy nemovitostí, není ojedinělou záleţitostí v USA. Rostoucí trend v cenách nemovitostí lze pozorovat i v jiných zemích světa.
Následkem celé situace je, ţe řada amerických hypotéčních společností a některých bank a hedgeových fondů zkrachovala. Ostatní banky a finanční instituce utrpěly značné ztráty. Výjimkou nezůstala ani řada evropských bank (např. německý úvěrový ústav IKB, Credit Suisse), hedgeové fondy aj., které také investovaly
do rizikových instrumentů, spojených s hypotékami.
V souvislosti s odepisováním ztrát vznikla obava, ţe by se některé společnosti mohly snaţit zakrýt část těchto ztrát.
Ve snaze předejít podobným skandálům jako Enron se vybrané subjekty dostaly do vyšetřování americkou FBI.
A kdo je za vzniklou situaci zodpovědný? V tomto případě je třeba říci, ţe viník není jenom jeden, ale jedná se o sdílenou zodpovědnost mnoha subjektů. Na začátku stálo nezodpovědné chování domácností a občanů, kteří místo toho, aby si kupovali levnější domy, ve kterých budou skutečně bydlet, podlehli iluzi rostoucího bohatství a nezodpovědně se zadluţili na hypotékách za draţší domy. Velká část viny za současnou situaci leţí na bedrech hypotečních společností a jednotlivých makléřů.
S vidinou vyšších zisku chtěly prodat co nejvíce hypoték, přitom opomíjeli základní rizika. Investoři vloţili nemalé prostředky do instrumentů vázaných na hypotéky, aniţ by důkladně prozkoumali jejich rizikovost. Za viníka současného stavu je často označován i bývalý šéf centrální banky Alan Greenspan, který sníţil úrokové míry na historická minima (2003/2004 – 1%), coţ mělo za důsledek závratný růst úvěrů/hypoték. Část viny lze připsat i ratingovým agenturám, které nedostatečně vyhodnotily rizika spojená s investicemi do subprime hypoték a ohodnotily tyto instrumenty vyšším ratingem neţ by zaslouţily. S tím jak jednotlivé banky odepisují ztráty, sniţují ratingové agentury těmto bankám jejich rating, někdy i o několik stupňů.
Obrázek 4 - Ztráty bank a finančních společností na rizikových hypotékách
(v mld.)
Problémy v americké ekonomice se projevují i ve zbytku světa prostřednictvím několika různých kanálů: poklesem cen akcií na nejvýznamnějších trzích, růstem ceny zlata a ropy, sníţením vývozní dynamiky např. v EU v důsledku silného eura a slabého dolaru, coţ můţe mít negativní vliv na ekonomický růst EU nebo i vývoz z Asie (většina tamních zemí směřuje svůj vývoz právě do USA). Pokud by klesla poptávka v USA, ohrozilo by to růst hospodářství i v těchto zemích (spotřebitelská poptávka USA za rok se odhaduje na 9,5 biliónů dolarů).
Některé země západní Evropy v čele se Španělskem začínají připravovat programy na podporu ekonomického růstu, mluví se rovněţ o Německu a Velké Británii. Dopady problémů ve Spojených státech a nepříznivý vliv zpomalení americké ekonomiky na zbytek světa letos pomohou zmírnit takzvané mladé ekonomiky. Předpovídá to zpráva s názvem Global Economic Prospects 2008, kterou vydala Světová banka (SB). Zatímco mladé ekonomiky letos vzrostou o 7,1 %, růst ve vyspělých zemích dosáhne sotva 2,2
%. Prozatím to vypadá, ţe i kdyţ je americká ekonomika čím dál tím víc zadřená, zbytek světa roste jako by se nic nedělo10.
3.2 Recese
Dlouhou dobu se vedly diskuze o tom, zda jsou USA v recesi nebo ještě ne. Poslední vývoj základních makroekonomických ukazatelů naznačuje, ţe americké ekonomika uţ do recese spadla. Otázkou zůstává jak dlouhá a hluboká tato recese bude. Ozývají se i názory některých ekonomů, ţe by to mohla být jedna z nejhorších recesí od Velké hospodářské krize z 30. let (např. Feldstein)11.
Za recesi lze označit "výrazný pokles ekonomické aktivity šířící se celou ekonomikou a trvající více neţ několik měsíců12." Na moţnou recesi postupně ukazují čísla o vývoji zaměstnanosti, spotřebitelských nálad, průmyslové výrobě a odbytu ve zpracovatelském a prodejním odvětví, obratu maloobchodu.
10 Mladé trhy pomohou zmírnit dopady problémů v USA - http://ihned.cz//c4-10076500-22727410-P01300_d-mlade-trhy- pomohou-zmirnit-dopady-problemu-v-usa
11 ČTK: Feldstein: USA stojí před těţkou ekonomickou recesí - http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1169579/feldstein-usa-stoji- pred-tezkou-ekonomickou-recesi.html
12 Mladé trhy pomohou zmírnit dopady problémů v USA - http://ihned.cz//c4-10076500-22727410-P01300_d-mlade-trhy- pomohou-zmirnit-dopady-problemu-v-usa
3.2.1 Indikátory naznačující budoucí vývoj v USA13
Spotřebitelská důvěra je v USA nejniţší za posledních 16 let. Obavy vyvolává především nepříznivý ekonomický výhled s rizikem vyšší nezaměstnanosti. Index spotřebitelské důvěry se tak dostal vůbec nejníţe od února 1992. Tak nízko byl index pouze během recesí v polovině sedmdesátých let, na začátku osmdesátých let a počátkem devadesátých let. Růst nezaměstnanosti ovlivňuje spotřebitelský sentiment a výdaje. Americká ekonomika od začátku roku ztrácí pracovní místa. V lednu přišla o 22 000, v únoru o překvapivých 63 000, coţ nikdo ani v nejhorších prognózách nečekal.
Nejvíce postiţeny jsou zpracovatelský průmysl, stavebnictví a maloobchod. Prodej nových domů v USA rekordně klesl. Nových rodinných domů se v USA v roce 2007 prodalo o 26,4 % méně, neţ v roce předcházejícím a ceny domů zaţily nejslabší vývoj za 16 let. Dnešní údaje ministerstva obchodu USA potvrzují, ţe krize na americkém trhu bydlení je jedna z nejhorších v poválečné historii. Loňský propad prodeje překonal dosud nejhlubší zaznamenaný pokles z roku 1980, kdy trh nových domů klesl o 23 %.
Inflace výrobních cen byla v listopadu 2007 v USA nejvyšší za posledních 34 let. Růst spotřebitelské inflace USA v únoru zpomalil na 4 % z předchozích 4,3 % díky dvouprocentnímu poklesu cen pohonných hmot (významná kompenzace pokračujícího růstu cen potravin). Částečné zmírnění inflačních tlaků více uvolňuje ruce americké centrální bance k razantnějšímu uvolňování měnové politiky, tj. sniţování úrokových sazeb. Klesají i trţby maloobchodu, které ukazují na schopnost a ochotu spotřebitelů utrácet. Na spotřebitelské poptávce je americká ekonomika ţivotně závislá. Podle ministerstva obchodu přispívá k útlumu trţeb vedle slabosti ekonomiky i úvěrová krize, kvůli níţ mají spotřebitelé horší moţnosti půjček.
3.3 Kroky na podporu ekonomiky?
Ke zmírnění dopadů hypotéční/úvěrové krize a na podporu americké ekonomiky byla přijatá určitá podpůrná opatření, jak vládou, tak centrální bankou. Vláda odsouhlasila soubor daňových úlev a dalších opatření v hodnotě za zhruba 168 miliard dolarů (coţ představuje téměř 1 % HDP země)14. Zákon počítá s jednorázovou daňovou refundací
13 zdrojem následujících dat je několik článků ze zpravodajského serveru www.ihned.cz – internetová verze Hospodářských novin
14 Aversa J.: Rebate Checks in the Mail bySpring - http://biz.yahoo.com/ap/080213/economy_stimulus.html
aţ 600 dolarů pro jednotlivce mimo nejbohatší vrstvy a 1 200 dolarů pro manţele plus 300 dolarů na kaţdé dítě. Další součástí plánu jsou daňové úlevy na podporu podnikatelských investic do obnovy zařízení. FED zaloţil nový úvěrový program, v němţ si budou moci za diskontní sazbu u centrální banky půjčovat krátkodobé úvěry i jiné finanční firmy neţ komerční banky. Jde o takzvané primární dealery, coţ jsou zejména firmy z Wall Street, které obchodují na finančních trzích. Nový úvěrový program bude otevřen nejméně šest měsíců. FED také rozšířil maximální dobu splatnosti diskontních půjček z 30 na 90 dní. Tento nástroj americká centrální banka nevyuţila od dob Velké hospodářské krize v 30. letech minulého století15. Cílem těchto opatření je posílení likvidity na trhu. Problém se nemusí týkat jen likvidity, ale i solventnosti. V tom případě by účinnost této měnové politiky byla velmi omezená, naopak sniţováním úrokových sazeb se vytváří tlak na růst inflace. Navíc se zdá, ţe opatření FEDu neřeší problém trhu nemovitostí.
3.3.1 Hodnocení podpory
Podpůrné kroky na záchranu ekonomiky vyvolávají mezi ekonomy sporné debaty nejen o jejich účinnosti, ale i o správnosti. Chystaná opatření budou spíše jen krátkodobým stimulem, který nijak nevyřeší hlubší strukturální problémy. Daňovými úlevami se pravděpodobně spotřební výdaje významně nezvýší, ale spíš to přispěje k prohloubení deficitu federálního rozpočtu. Navíc takto koncipovaná podpora není systémově správná, protoţe je zaměřena na pomoc lidem, kteří se v minulosti mohli dopustit nezodpovědného chování, a vládni pomoc tak pozmění jen konečné rozdělení ztrát mezi jednotlivé ekonomické subjekty. Ve volebním roce tento krok spíše zavání předvolební taktikou. Ke schválení tohoto opatření přispěli i Demokraté, kteří naopak Bushovo velkolepé utrácení často kritizují.
Fiskální ani monetární politika nejspíše moc nepomohou. Nikdo nezabrání, aby ceny přestaly klesat. Dostaly se příliš vysoko a současná „krize― neopadne, dokud se ceny nemovitostní nedostanou na úroveň, kterou trh bude povaţovat za dlouhodobě udrţitelnou. „Zaţili jsme růst v cenách nemovitostní, který se děje jednou za sto let a
15 Fed chce odvrátit finanční problémy, spustil program jako za velké krize, IDnes - http://ekonomika.idnes.cz/fed-chce-odvratit- financni-problemy-spustil-program-jako-za-velke-krize-1ag-/eko-zahranicni.asp?c=A080317_074013_eko-zahranicni_jte
nyní proţíváme pád objevující se jednou za sto let―, řekl ekonom na Harvardově univerzitě Kenneth Rogoff16.
Myslím si, ţe současná situace není, tak váţná, jak je mnoha odborníky i laiky prezentována. Na trzích se vytvořily určité anomálie, které se vţdy dříve nebo později musí narovnat. V současné době právě toto narovnání probíhá. Mnoho ekonomických subjektů utrpělo váţnou ztrátu, ale byla to víceméně jejich nezodpovědnost, nedostatečné ohodnocení rizik nebo vidina snadných peněz, která je do této situace dostala. Mnoho ukazatelů dosahuje svých extrémních hodnot za několik let či dokonce desetiletí. Americká ekonomika pravděpodobně je v recesi, ale je to přirozený proces, který ještě nějakou dobu potrvá. Myslím si však, ţe nakonec z toho Spojené státy vyjdou opět posíleni, protoţe se napraví několik nerovnováţných elementů (nedostatečné úspory, deficit obchodní bilance, přehřátý nemovitostní trh). Zároveň je to vhodný okamţik na zamyšlení, kde se stala chyba a jak se ji v budoucnu vyvarovat. Je potřeba si vzít z celé věci ponaučení, ze kterých by pro příště měly vzejít přísnější podmínky pro posuzování rizik nebo úprava metodik ratingových agentur. Americká vláda jiţ připravuje reformu finančních trhů, která má být jednou z největších od Velké hospodářské krize.
Změny se dotknou způsobu regulace celé řady finančních společností, počínaje největšími bankami, přes makléřské firmy a pojišťovny, aţ po hypoteční banky a zprostředkovatele17.
16Coy P.: Recession Time - http://www.businessweek.com/magazine/content/08_12/b4076040784032.htm
17 http://ekonomika.ihned.cz/c1-23706030-americane-zasadne-zmeni-do
Kaţdá země potřebuje pro svůj rozvoj soubor určitých podmínek a předpokladů.
Nejinak je tomu i v případě Spojených států. Velikost jejich území, mnoţství nerostných surovin, obyvatelstvo spolu s kulturním zázemím a hodnotami, postavení dolaru jako rezervní měny a technologická vyspělost, jsou všechno významné faktory nebo také komparativní výhody, které dohromady s vojenským potenciálem a zahraniční politikou přispěly k získání a udrţení současného unikátního postavení ve světě.
4. Kulturní předpoklady a lidský faktor
Kulturní hodnoty zakořeněné v americké společnosti mají značný vliv nejen na formování ekonomického rozvoje, ale i na způsob, jakým Spojené státy vystupují například v mezinárodních vztazích. Tyto hodnoty se utvářely od samého vzniku USA a z velké části byly odkazem prvních osadníků. Mezi nejvýznamnější a nejcharakterističtější americké hodnoty patří individualismus, rovnost, orientace na úspěch, přizpůsobivost, vysoká pracovní mobilita, materialismus, patriotismus a oproti Evropě poměrně vysoká zboţnost i jistá konzervativnost18. Jedinec je nezávislý, spoléhá jen na sám sebe, zcela přebírá odpovědnost za svoji budoucnost, zároveň má stejné podmínky a šance stát se úspěšným a bohatým jako kaţdý jiný, coţ je pro něho výzvou, kterou s radostí přijímá.
Kvalita lidského kapitálu spolu s vysokou produktivitou práce patří k nejdůleţitějším faktorům, které ovlivňují růst amerického hospodářství. Na počátku vývoje USA byl v porovnání s disponibilními přírodními zdroji nedostatek pracovních sil. Mnoţství a kvalitu pracovní síly si Spojené státy zajišťovaly přílivem emigrantů ze všech zemí světa.
To vedlo k tomu, ţe země začala prosperovat a byla schopna pojmout další a další nově příchozí imigranty. Docházelo k míšení velkého mnoţství odlišných kultur, coţ postupně vedlo k utváření dalšího prvku americké kultury, tzv. „melting potu―, resp. „tavícího kotlíku―, který nezdůrazňoval význam původu, ale současnou společnou příslušnost k americkému národu. Co však bylo na počátku utuţujícím prvkem, se dnes začíná jevit jako zdroj společenských problémů a napětí, především se stále rostoucím podílem etnických menšin (Hispánci). Náboţenské a kulturní odlišnosti zapříčinily, ţe mnoho imigrantů nebylo absorbováno do společnosti. Odlišné kultury ţijí odděleně, přičemţ jen
18 Lehmanová, Z. a kol.: Kulturní pluralita v současném světě, Praha, VŠE 2003
zřídka kdy dochází ke společnému kontaktu. Tento fakt vede k zamyšlení, jestli by nebylo vhodnější zvolit multikulturní přístup.
Mnoţství populace a pracovní síly vystupuje na jedné straně jako výrobní faktor, na straně druhé představuje potenciální spotřebitele. USA se svými více neţ 300 mil.
obyvateli, vytváří rozsáhlý vnitřní trh a spotřeba domácností tvoří největší sloţku HDP (aţ 80%). Vývoj počtu obyvatel ve srovnání s ostatními zeměmi dává Spojeným státům určitou konkurenční výhodu. I přes nepříliš pozitivní změny v demografické struktuře obyvatelstva, jeţ jsou patrné ve všech vyspělých zemích, dochází v USA k ročnímu růstu populace ve výši 1 %19. Pro srovnání v EU-15 je to pouze 0,12% (odhad pro rok 2008, CIA Factbook). Ovšem podstatnou část přírůstku obyvatel tvoří imigranti.
Odhaduje se, ţe 53 % ze 100 mil. nových obyvatel, které Spojené státy získaly v průběhu tří uplynulých dekád, jsou právě imigranti nebo jejich potomci. Bez nich by dnes USA měly přibliţně 250 mil. obyvatel20.
5. Význam dolaru pro americké centrum
Který faktor významně napomohl Spojeným státům k jejich výsostnému postavení a dal jim neskutečnou politickou a ekonomickou sílu? Podle mého názoru existuje na tuto otázkou pouze jediná odpověď, a sice dolar! Dolar dal USA jednu z největších komparativních výhod, která jim umoţňuje provádět věci, které by ostatním zemím a jejím ekonomikám dávno zlomily vaz.
Americký dolar je oficiální měnou Spojených států amerických i některých dalších zemí. Vedle zemí, které majících dolar jako zákonné platidlo, existuje řada dalších států, které zavěsily svoje národní měny na dolar či na měnový koš, ve kterém má dolar největší zastoupení.
Kdy se zrodilo postavení dolaru jako nejdůleţitější světové měny? Prvním významným momentem, který odstartoval etapu dolaru, jakoţto vítěze na poli mezinárodních měn, bylo vytvoření Bretton-Woodského systému v roce 1945. Tento systém ustanovil reţim pevného směnného kurzu zaloţeného na dolaru krytého zlatem.
Dolar sice nebyl plně směnitelný za zlato z pohledu běţných občanů, ale mohly ho
19 El Nasser H.: A nation of 300 million - http://www.usatoday.com/news/nation/2006-07-04-us-population_x.htm
20 tamtéţ
směňovat centrální banky jednotlivých států21. Výběr dolaru pro tuto roli rozhodně nebyl náhodný. Během 2. světové války dodávaly Spojené státy svým spojencům zásoby, za které vyţadovaly platbu ve zlatě. Díky tomu se jim podařilo nashromáţdit významný podíl světového zlata. K dalšímu upevnění pozice dolaru pak došlo po válce. USA byly v podstatě jedinou zemí, která nebyla negativně ovlivněna válkou a která tak neměla narušeny své výrobní kapacity. Americká ekonomika zaznamenala v 50. letech enormní růst. Díky svým kapacitám byly USA schopny vyrábět kvalitní výrobky s nízkými náklady a brzy doslova zaplavily svými výrobky mezinárodní trhy. Dolar se tak stal měnou, která byla nejen kryta zlatem, ale také dominovala v mezinárodním obchodě a za kterou bylo moţné nakoupit reálné americké zboţí. V té době bylo všechno, tak jak má být - dolar byl jištěn zlatem a v případě, ţe USA spotřebovaly více, neţ vyprodukovaly, mohly ostatní země poţadovat náhradu ve zlatě. Zlato bylo skutečné, ţádný národ je nemohl lehce vyrobit. Pokud země začala pociťovat úbytek svých zásob zlata, okamţitě se snaţila přijmout opatření vedoucí k napravení nerovnováhy v obchodě, a tím chránit své zásoby zlata. Časem jak sílila pozice USA a rostla ekonomika, začalo být zřejmé, ţe mnoţství dolarů v systému není dostačující a neumoţní pokrýt všechny potřeby. Tuto potřebu ještě umocnilo období vietnamské války, kdy USA potřebovaly dodatečné zdroje na její financování. Spojené státy tedy začaly ―tisknout dolary‖, nakupovat za ně sluţby i zboţí a financovat jimi válku22.
Pokračující problémy vyústily v to, ţe 15. srpna 1971, prezident Richard Nixon zrušil směnitelnost USD za zlato a zavedl 10% daň na dovoz. Dolar jiţ nebyl krytý zlatem. Po zrušení Bretton-Woodského systému se změnil mezinárodní finanční systém. Jednotlivé země přecházely na plovoucí kurzy vůči americkému dolaru. S omezenou moţností vyměnit dolar za zlato a s rostoucím významem ostatních měn, mizel důvod k dalšímu drţení dolarů.
Velmi důleţitým okamţikem v historii dolaru bezesporu bylo uzavření dohody mezi USA a Saudskou Arábií. Spojené státy přislíbily podporu vládnoucímu reţimu za to, ţe Saudská Arábie bude na oplátku prodávat svou ropu pouze za dolary. Ostatní země OPECu (v té době se podílel téměř 50% na produkci ropy23) pak následovaly příkladu
21Hegemonie Dolaru, Wikiepedia - http://cs.wikipedia.org/wiki/Hegemonie_dolaru
22 Petrov K.: Hrozbá Íránské ropné burzy - http://www.mwm.cz/clanek1.php?id=1271&pjmeno=&kredit=&p1
23 Market Share with OPEC - http://www.wtrg.com/opecshare.html
Saudské Arábie24. Od té chvíle začala být tato velmi strategická a nezbytná nerostná surovina udávána a prodávána celému světu výhradně v amerických dolarech. Všechny významné komodity (zlato, obilí, měď) byly nebo postupně začaly být rovněţ oceňovány v dolarech. Jakýkoliv subjekt, který chtěl danou komoditu koupit, musel nejdříve nakoupit dolary. Tato zvýšená poptávka po dolarech umoţnila opět shromaţďovat, udrţovat a dále navyšovat dolarové rezervy. S nadsázkou se dá říci, ţe dolar byl od té doby namísto zlata ―krytý― ropou, ovšem s tím rozdílem, ţe vláda nemusela platit ţádnou ropu.
V důsledku rostoucích cen komodit v 70. letech (surovinová, potravinová krize) se řada centrálních bank rozhodla přeměnit značnou část svých peněţních rezerv za dolary. Stejný krok provedla i řada společností, které investovaly do aktiv denominovaných v dolarech, především do různých forem amerických vládních dluhopisů, které jsou chápány jako téměř bezrizikové a tudíţ preferovány před ostatními investicemi nebo do amerických nemovitostní. Díky ropě oceňované v dolarech, díky rostoucímu počtu zahraničních subjektů, které začaly drţet aktiva v dolarech v očekávání jejich potřeby při budoucí koupi ropy nebo jiných důleţitých komodit a díky jeho vnímané bezpečnosti i potřebě, získal dolar zvláštní výhodu – výhodu, která ocenila dolar vyšší vnitřní hodnotou, neţ je jeho hodnota skutečná.
Oceňování ropy v dolarech nebylo samozřejmě jediným důvodem, který přispěl k výsostnému postavení dolaru ve světě. Vysoká konkurenceschopnost amerických výrobků pramenící z kvalitní průmyslové výroby a relativně nízkých cen, svoboda podnikání bez větších omezení a poměrně nízké zdanění, které lákalo zahraniční společnosti k investicím do USA, vysoká míra úspor - to všechno jsou faktory, které se nakonec promítly do postavení dolaru jako rezervní měny.
5.1 Rezervní měna, její výhody a nevýhody
Všechny výše uvedené důvody přispěly k získání pozice dolaru jako světové rezervní měny, tedy měny všeobecně přijímané a ţádané. Dolar sesadil z pomyslného trůnu britskou libru, která si tento status zachovávala do té doby. Právě význam dolaru jako rezervní měny dal Spojeným státům podle mého názoru nejvýznamnější výhodu, která
24 tamtéţ
se následně projevila v současné ekonomické dominanci Amerického centra. Charles de Gaulle tuto výhodu pojmenoval jako „exorbitant privilege― tedy něco jako
„nadměrná/přehnaná výsada―. Podíl dolaru na světových zahraničních rezervách se v průběhu uplynulých desetiletí sníţil z 80% v polovině 70. let na cca 63 % dnes. Přesto stále hraje nejvýznamnější úlohu ve většině mezinárodních transakcí, kde dolar funguje jako transakční měna – aţ 80% těchto transakcí je uskutečňováno právě v dolaru, navíc významná část světových exportů a také například půjčky Mezinárodního měnového fondu nebo Světové banky jsou denominovány v dolarech25.
Kromě základních funkcí měny, rezervní měna plní světové potřeby a národ, který ji vlastní můţe mít dluh po delší dobu v rozměrech, které by okamţitě zruinovaly měnu jakékoliv jiné země. Navíc v určitém měřítku se americká ekonomika vymyká základním ekonomickým teoriím. Díky postavení dolaru si Spojené státy mohou dovolit například udrţovat po delší dobu dvojitý deficit (obchodní bilance a deficit veřejných rozpočtů).
Mají zajištěnu poptávku po dolaru, která jim umoţňuje získávat velmi levné zdroje. Není náhodou, ţe v současné době jsou USA největším spotřebitelem světových úspor a ve své podstatě jako velmoc číslo jedna, ţijí na dluh. USA emitují dolary, jejichţ tisknutí
„nic― nestojí a za které následovně ze zbytku světa získávají skutečné zboţí a sluţby26. Kdyby dolar nebyl rezervní měnou, byly by USA do značné míry omezeny vlastní produkcí a domácími úsporami. Ovšem tato pravomoc má také stinné stránky. Jedno české úsloví říká, ţe s jídlem roste chuť. USA si dobře uvědomují tuto výhodu a snaţí se jí do sytosti vyuţít, coţ ovšem do mezinárodního systému vnáší prvek značné nezodpovědnosti. Dominantní pozice amerického dolaru je tak dvousečnou zbraní, která na jedné straně umoţňuje USA čerpat výhody jiným zemím zapovězené, na druhé straně s vědomím své síly, je přirozeně lákavé tuto výhodu do určité míry zneuţívat.
V souladu s monetární ekonomickou teorií, je jedinou hlavní příčinou zodpovědnou za růst cenové hladiny zvyšování peněţní zásoby. Přemíra dolarů v oběhu zaplavuje svět a rostoucí zásoba dolarů má za následek zvyšující se zadluţení (amerických domácností, vlády) hroutící se trh s bydlením a rostoucí inflaci (kterou bude obtíţné dostat pod kontrolu i přes vyvinuté úsilí FEDu), která se promítá ve sniţování kupní síly domácího obyvatelstva. Dolary, které jsou emitovány, se dostávají do rukou zahraničních věřitelů
25 Putland D.: The War To Save The U.S. Dollar - http://www.trinicenter.com/oops/iraqeuro.html
26 tatméţ
(centrální banky, institucionální investoři), tyto peníze i přes nízké úrokové sazby pak nacházejí uplatnění při nákupu amerických vládních dluhopisů, akcií nebo nemovitostí.
Tato skutečnost se následně projevuje v přehřívání trhu nemovitostí nebo i akciových trhů. Problém rostoucí měnové zásoby není neduhem jen USA. Měnové agregáty M3 v některých zemích rostou ročně i dvoucifernými čísly (v %) – Singapur, Brazílie, Čína27.
Obrázek 5 - Roční růst měnových agregátů
Americká centrální banka přestala od března 2006 zveřejňovat vývoj peněţního agregátu M3. V oficiální zprávě FEDu byly hlavním důvodem k ukončení zveřejňování tohoto ukazatele vysoké náklady na jeho zjišťování a také skutečnost, ţe neposkytuje ţádné doplňující informace o ekonomických aktivitách, která by jiţ nebyly zachyceny v agregátu M228. Neoficiálně se však hovoří i o jakési odvetné akci proti tehdy uvaţovanému otevření Íránské ropné burzy29 (viz dále). Ukazatel M3 je/byl nejspolehlivějším indikátorem mnoţství dolarů v oběhu. Některé neoficiální statistiky (Shadow Government Statistics) se snaţí tento agregát i nadále spočítat a poukázat na obrovský nárůst dolarů ve světě. Ekonomové a finanční odborníci se obávají o sníţení průhlednosti systému (vydávání a objem dolarů), protoţe není moţné zjistit skutečnou hodnotu dolaru. Rostou i obavy zda budou USA schopny dostát svým závazkům.
Nárůstem mnoţství dolarů v oběhu dochází k ředění dluhu. Systém zvyšování peněţní nabídky a snadného vypůjčování v zahraničí ale není stimulující ve smyslu podpory vlastní domácí výroby a úspor, naopak podporuje zadluţení. Dochází tak k omezování vlastní výrobní základny.
27 Samuelson D., Musgrave B.: Gold at $1,700 an ounce? - http://www.amergold.com/library/pgold1700.shtml
28 FED: Discontinuance of M3 - http://www.federalreserve.gov/releases/h6/discm3.htm
29 Chapman D.: What's Happened To M3? - http://www.gold-eagle.com/editorials_05/chapmand112205.html
V rámci mezinárodního obchodu patří mezi nezanedbatelnou výhodu oceňování většiny amerického importu dolarem, coţ pomáhá vykrývat kurzová rizika a podporuje tak americké exportéry.
5.2 Aktuální vývoj dolaru
V posledních letech nastoupil dolar dráhu oslabování. Vůči některým měnám dosáhl historických extrémů. Dolar stabilně oslabuje k euro, v rozmezí let 2001-2007 poklesl o 65%, v nedávné době překonal i novou „magickou― hranici US$ 1,60/1€. Rovněţ pokořil
milník z roku 1995, kdy byl dolar nejníţe vůči německé marce, coţ by dnes odpovídalo asi 1,45$/€. Vůči kanadskému dolaru poprvé v historii dosáhl parity, stejně tak ke švýcarskému franku a blízko k paritě má i u australského dolaru. V listopadu 2007 překonal hranici 2,1$/£, nejslabší za 26 let a v březnu 2008 poprvé za 12 let padl pod hodnotu 100¥/$. Souhrnný pohled na mezinárodní hodnotu dolaru a jeho oslabení podává Index amerického dolaru (USDX). Tento index vztaţený ke koši 6 hlavních světových měn (těchto 6 měn reprezentuje 17 zemí, významných obchodních partnerů) byl spuštěn v březnu 1973, krátce po rozpadu Bretton-Woodského systému. V tu dobu měl hodnotu 100, v červenci 2001 byl na úrovni 124, v dubnu 2008 se jeho hodnota pohybuje kolem 72 – coţ znamená, ţe je dolar o dost slabší ve srovnání s ostatními měnami v koši, neţ byl na začátku 70. let30
Obrázek 7 - Aktuální vývoj kurzu dolaru k hlavním měnám
5.3 Příčiny poklesu dolaru
Na poklesu dolaru a na utváření jeho kurzu se podílí celá řada faktorů. Některé z nich jsou zřejmé, jiné o něco méně:
30 U.S. Dollar Index, Wikipedia - http://en.wikipedia.org/wiki/US_Dollar_Index
Obrázek 6 - Index amerického dolaru
Dlouhodobými faktory ovlivňujícími současný pokles dolaru patří strukturální problémy, především rozpočtový deficit a deficit obchodní bilance;
Situace na hypotéčním trhu, zadluţení domácností, ztráty bank rovněţ přispívají k poklesu dolaru;
Hrozba recese a zpomalení ekonomického růstu znamená niţší výnos z akciových obchodů, to působí na odliv investorů, kteří hledají alternativní výkonnější investice jinde – zbavují se dolarů, a to urychluje propad;
Předchozí skutečnost ještě umocňuje rostoucí úrokový diferenciál mezi dolarem a eurem, s tím jak FED sniţuje úrokové sazby;
Geopolitické, sociopolitické napětí, růst anti-amerických nálad mají za následek odmítání dolaru a nahrazování ho eurem nebo jinou měnou (např. Íránská ropná burza);
Centrální banky ve světě (Čína, Rusko, Kuvajt, Saudská Arábie, Švýcarsko, Venezuela aj.) se snaţí diverzifikovat svoje rezervy, hledají alternativu dolaru v bezpečnějších ekonomikách, především v Evropě, to má za následek sniţující se nabídku eura a zvyšují nabídku dolarů, kterých se zbavují, coţ
vytváří tlak na oslabování dolaru (od roku 2000 se sníţily dolarové rezervy z 70%
na 63% dnes);
Nadměrná nerovnováha mezi světovými úsporami a spotřebou umoţnila Asijským centrálním bankám nashromáţdit enormní dolarové rezervy, které pouţívají k udrţení jejich směnných kurzů záměrně podhodnocených vůči dolaru (především čínský juan), čím si udrţují komparativní výhodu pro svoje exportní odvětví. Dolary získané z mezinárodního obchodu jsou směňovány za domácí měnu. To zvyšuje nabídku dolarů a přispívá k jeho oslabování;
Některé asijské země a země OPECu uvaţují o opouštění zavěšení vůči dolaru;
Obrázek 8 - Zahraniční devizové rezervy
Dolar nepadá jenom kvůli makroekonomickým nerovnováhám a problémům domácí ekonomiky, ale i proto, ţe ostatní měny odráţejí zlepšující se hospodářské podmínky jednotlivých zemí;
Rostoucí mnoţství dolarů ve světě (M3 viz výše), rostoucí nabídka dolaru, tlak na oslabování;
Faktorem spíše pro zajímavost je určitá pozitivní korelace, která se nachází mezi oblíbeností prezidenta a oslabováním dolaru31.
5.4 Výhody a nevýhody oslabujícího dolaru
Slabý dolar je prostorem k narovnání nerovnováh (rychlý růst spotřeby a zadluţení, deficit obchodní bilance) a měl by podpořit vyšší poptávku Američanů po domácí produkci a podpořit americké exportéry. Argumentem ve prospěch slabého dolaru je, ţe zlevňuje americké exporty, které se tak stávají konkurenceschopnými na zahraničních trzích a jejich růst má pozitivní vliv na obchodní bilanci. Zatím jsou pozorovatelné tendence v rostoucím tempu růstu exportu, zároveň však roste i import (především cenově) a nedochází tedy k výraznějšímu narovnání obchodní bilance. Nárůst exportů je při současném vývoji americké ekonomky důleţitým faktorem, který částečně pomáhá vykrývat problémy ve spotřebitelské oblasti (pokles cen domů, bankroty domácností, sníţení spotřebitelských výdajů). Klesající dolar by měl způsobit nárůst cen importovaného zboţí. Následně by mělo dojít k substituci importovaného zboţí za americké, čímţ by se zvýšila poptávka po domácích výrobcích. Vyšší ceny importovaného zboţí by také mohly odradit část amerických spotřebitelů, kteří by odloţili svoji spotřebu a zvýšila by se tak míra úspor obyvatelstva. Problém na straně amerických importů je dán jejich obtíţnou nahraditelností nebo neelastickou poptávkou (ropa, japonská auta aj.) Kvůli této obtíţné nahraditelnosti by rostoucí cena importů měla v USA vyvolat cenovou inflaci. Nicméně americké importy představují asi jenom 16% ekonomiky USA a mnoho zahraničních dodavatelů se zdráhá ohrozit svoji pozici na americkém trhu, tím ţe by podstatně zvedly své ceny. To je jednou z výhod velkého a vysoce konkurenčního spotřebitelského trhu. Více neţ třetina dováţeného zboţí se do USA přiveze z Asie, tedy ze zemí, které mají svoje měny více či méně svázané s dolarem. Růst cen zboţí pocházejícího z Evropy spadá na luxusní výrobky a tak dopadá
31 Gross D.: The Bush-Dollar Curve - http://www.slate.com/id/2165579/htmlfile%5CShell%5COpen%5CCommand
pouze na bohaté Američany, kteří si to mohou dovolit32. Proto slabý dolar zatím nepůsobí tolik pro-inflačně. Z oslabujícího dolaru mají prospěch domácím výrobci, protoţe sniţuje domácí náklady (mzdy, nájmy) v porovnání s náklady zahraničních konkurentů. Také to ale znamená, ţe američtí pracovníci a nájemci spatřují odpovídající pokles v reálných hodnotách svých mezd a nájmů. Tím jak posilují měny ostatních zemí, stává se americká pracovní síla méně nákladnou. Část dříve outsourcovaných pracovních míst by se mohla přesunout zpátky do USA. Následně by se tak mohla zlepšit i nezaměstnanost. Turisté přijíţdějící do USA si mohou dovolit více utrácet, a proto slabý dolar by mohl mít pozitivní dopad na oblast cestovního ruchu. Ačkoliv pro někoho můţe slábnoucí dolar znamenat varovný signál, existují investoři, kteří vítají skutečnost, ţe s padajícím dolarem padá i cena amerických aktiv a jejich pořízení je tak výhodnou koupí. Slabý dolar je v zájmu USA, ale i světové ekonomiky, jakoţto zdroj rostoucí poptávky po americkém zboţí jak doma tak i v zahraničí33.
5.5 Možné následky oslabujícího dolaru
Padající dolar je spatřován jako znamení probíhající recese nebo někdy i dokonce pádu USA z postavení světového vůdce. Prostřednictvím oslabujícího dolaru dochází k ředění dluhu, to by mohlo vyvolat signál pro věřitele, ţe USA se nechystají k jeho splacení. Kdyby to mu tak skutečně bylo a klesající trend dolaru pokračoval dlouhodobě, pak by investoři mohli přestat mít zájem o americké vládní dluhopisy. S poklesem dolaru klesá hodnota aktiv drţených zahraničními věřiteli. Zahraniční subjekty svými investicemi do USA pomáhají vykrývat nedostatek domácích úspor, vypadl by tedy významný zdroj financování. Není překvapením, ţe hlavním kupujícím amerického dolaru jsou centrální banky, které nakonec stejně utrácí peníze daňových poplatníků34. S pokračujícím oslabováním dolaru roste nespokojenost a racionální snahou investorů je vykrývat další moţné ztráty. Lze pozorovat několik tendencí, které mají za společný následek další oslabování dolaru a ohroţení jeho pozice jako rezervní měny:
32 Cowen T.: The Dollar is Falling, and That‘s Good News -
http://www.nytimes.com/2007/12/02/business/02view.html?_r=4&or&oref=slogin&oref=sloginhtmlfile\Shell\Open\Command&oref
=slogin
33 Browne J.: Is A Weak Dollar Good For America? Not On Your Life -
http://moneynews.newsmax.com/money/archives/articles/2007/7/25/090909.cfm
34 Schiff P.: The U.S. Dollar's Days as the World's Reserve Currency are Numbered - http://www.safehaven.com/article-2758.htm
5.5.1 Pokles hodnoty portfolií a diverzifikace
Velký deficit, který vedou USA se zbytkem světa, nutí obchodní partnery drţet stále rostoucí mnoţství dolarů. V minulých letech bylo ukládání do dolaru a poptávka po něm způsobena díky relativně vyšším úrokovým mírám a určité prémii v podobě ekonomické stability, kterou USA jako největší ekonomika světa nabízí, nicméně v poslední době dochází k vyššímu ekonomickému růstu v EU a Japonsku, centrální banky zvedly úrokové sazby, čímţ sníţily prémii investorům, kterou získaly drţením dolarů35.
Potřeba rostoucího objemu rezerv drţených rozvojovými zeměmi podstatně vzrostla také po finančních krizích v 90. letech. Drţením vysokých dolarových rezerv chtějí tyto země předejít rizikovým spekulacím na národní měnu; výsledkem je ţe hodnota rezerv drţených těmito zeměmi přesahuje 20% jejich HDP (dolar v těchto portfoliích dominuje);
Postupné oslabování dolaru znamená kontinuální pokles hodnot těchto rezerv (oslabení dolaru např. o 10 % =˃ poměr rezerv k HDP 20% =˃ ztráta 2% HDP, to někdy odpovídá rozpočtu tamní vlády); to by mohlo způsobit ekonomické problémy36.
Příkladem země, která se rozhodla diverzifikovat svoje devizové rezervy ve snaze omezit moţnou budoucí ztrátu je Čína. V průběhu uplynulých let se rezervy Číny zvýšily na neuvěřitelnou hodnotu 1,4 biliónu dolarů. Pouze během pěti let narostly o 850 miliard dolarů. V roce 2006 tak předběhla v hodnotě devizových rezerv Japonsko, které do té doby mělo největší portfolio. Za vysokým nárůstem stojí především velký obchodní přebytek. Odhaduje se, ţe aţ 70 % těchto rezerv je drţených v dolarově denominovaných aktivech. Čína oznámila, ţe bude preferovat silnější a stabilnější měny neţ dolar. Sdělení je i určitou výhrůţkou Spojeným státům, aby přestaly kritizovat Čínu a nevytvářely takové nátlaky na apreciaci čínského juanu.
5.5.2 Ekonomické potíže pro obchodní partnery
Oslabování dolaru staví obchodní partnery USA před dilema, jestli nechat svoji měnu posílit ve vztahu k dolaru nebo intervenovat na devizovém trhu s cílem udrţet domácí měnu relativně stabilní ve vztahu k dolaru. Obě volby mají své negativní následky, kaţdá bolí jiným způsobem. Kanada, největší obchodní partner USA, nechává svoji měnu posilovat, ta poprvé v historii dosáhla parity s americkým dolarem. Ačkoliv je
35 Jubak J.: Why The Dollar Keeps Dropping -
http://articles.moneycentral.msn.com/Investing/JubaksJournal/WhyTheDollarKeepsDropping.aspx
36 Baker D.: Are Dollar Reserves Still Safe? - http://www.strategy-business.com/press/16635507/05112
posilování kanadského dolaru dobré pro občany Kanady, o to těţší je pro kanadské exportéry do USA, jejichţ vývozy představují aţ 40 % celkového kanadského exportu.
Silnější měna můţe způsobit změnu preferencí Američanů směrem od kanadského zboţí a důsledkem by mohl být slabší růst37. Obdobný problém postihuje i EU a trvale posilující euro. Posilování eura můţe mít nepříznivé dopady pro evropské exportéry a evropské hospodářství. Na druhé straně stojí Čína, která naopak intervenuje ve snaze udrţet stabilní měnu. Ta tak zůstává relativně levná, díky masivnímu odkupu dolarů centrální bankou za účelem udrţení jüanu podhodnoceného. Bez intervence by došlo k vysokému přílivu dolarů do čínské ekonomiky. Vysoká nabídka dolarů by tlačila na oslabení kurzu dolaru a naopak by vyvolávala tlaky na zhodnocení čínské měny. Silnější jüan by znamenal draţší čínské zboţí pro americké spotřebitele, coţ by pro zemi, jejíţ HDP je z velké částí taţen právě exportem (1/5 do USA) znamenalo sníţení hospodářského růstu, růst nezaměstnanosti38. Stinnou stránkou devizových intervencí je růst čínské peněţní zásoby a s tím spojené vysoké inflační tlaky (i přes snahu centrální banky sterilizovat prodej vládních bondů).
5.5.3 Růst cen komodit
Současný vývoj dolaru se promítá i do růstu cen nerostných surovin a komodit, které jsou většinou ohodnocovány v dolarech. S tím, jak se očekává oslabení dolaru, roste cena i těchto komodit. Producenti těchto komodit vědí, ţe kupní síla dolarů, které získávají za svoji produkci, klesá, zvedají proto jejich ceny, aby ochránili svoje zisky. Za růstem cen některých komodit stojí i spekulativní důvody nebo čistě ochrana před inflací spojená s oslabením dolaru. Tyto tendence jsou patrny především na trzích s drahými kovy, obzvláštně pak na trhu se zlatem. Zlato je vyhledávanou investicí v dobách nejistoty, zajišťuje proti inflaci. V roce 2001 stála trojská unce 250 dolarů, nyní se jeho cena pohybuje okolo 900 dolarů. Někteří významní investoři (Buffet, Gates) chrání svoje aktiva a ve větší míře investují do komodit typu zlato a stříbro jiţ delší dobu.
Obecně růst ceny ropy a jiných základních surovin by mohl znamenat ochlazení hospodářského růstu v celé světové ekonomice. Nárůst v cenách komodit je částečně kompenzován v zemích, jejichţ měny vůči dolaru posilují, naopak země se zavěšenými
37 Jubak J.: Our biggest export: Inflation -
http://articles.moneycentral.msn.com/Investing/JubaksJournal/OurBiggestExportInflation.aspx
38 tamtéţ
měnami na dolar se dostávají do problému s rostoucí inflací. V reakci na tento problém se některé země rozhodly ustoupit od zavěšení na dolar a přistoupily k měnovému koši, ve kterém je opět dolar z velké části zastoupen (Kuvajt – 20. května, Sýrie – 4. června, moţná v budoucnu i SA nebo Hong Kong39)
5.6 Která měna by mohla nahradit dolar?
Současná tendence v oslabování dolaru ve spojení s celkovým vývojem americké ekonomiky vyvolává pochybnosti o budoucnosti dolaru jako rezervní měny. Libra si udrţovala výsadní roli ještě 50. let po tom co USA překonali britskou úroveň HDP.
Upadla jenom kvůli šoku z 1. světové války, během které byl britský obchod a investice narušeny a Británie musela prodat svá četná zahraniční aktiva. Británie spadla z pozice čistého věřitele do pozice čistého dluţníka, stejný přechod platí i pro USA. Dvě vyčerpávající války a dvě epizody devalvace britské libry a dolar nahradil libru. Otázky ohledně dolaru vznikaly uţ v 90. letech, ale výsadní postavení mu zůstalo. Nicméně v té době neexistovala ţádná schůdná alternativa, dnes můţe být konkurent v podobě eura.
5.6.1 Ohrožení v podobě Eura?
Jaké charakteristiky by měla rezervní měna a země, která jí vydává, splňovat? Mělo by jít o velkou ekonomiku, která disponuje vyspělými finančními trhy, vyznačuje se měnovou stabilitou, ekonomické subjekty (domácí i zahraniční) v danou měnu mají důvěru, měna má vnitřní i vnější směnitelnost, značný počet obchodů a transakcí se provádí právě v této měně. Ekonomika EU je zhruba stejně velká jako ekonomika USA.
EU je rovněţ největším světovým vývozcem (včetně intra-trade) a od vytvoření eura se finanční trhy také prohloubily a zlikvidnily. Navíc EU je otevřená volnému obchodu. ECB se také snaţí drţet inflaci pod kontrolou, v současné doby má EU vyšší úrokové míry, coţ můţe lákat zahraniční investory. EU (resp. eurozóna) nemá neduhy v podobě obrovského zadluţení nebo obchodní deficitu. Podstatnou nevýhodou a moţnou hrozbou pro euro jako rezervní měnu je skutečnost, ţe euro je nadnárodní měnou. Její důvěryhodnost sniţuje skutečnost, ţe není svázána s konkrétním státem. Občas se objeví hlasy, které volají po zrušení eura a opětovném zavedení původních národních měn40. Politická nejednotnost Evropy a pravidelně zaznívající hlasy (Francie, Itálie), ţe
39 Incontrera K.: Brokedown Greenback - http://www.dailyreckoning.com/Issues/2007/WEDR092207.html
40 Čermák P.: Proč je slabý dolar čím dál slabší - http://www.penize.cz/29371-proc-je-slaby-dolar-cim-dal-slabsi
