Univerzita Karlova v Praze 1. léka ř ská fakulta
Autoreferát dizerta č ní práce
Karcinogeneze kolorektálního karcinomu a karcinom asociovaný s idiopatickými st ř evními zán ě ty: teoretická východiska a
jejich d ů sledky pro klinickou praxi
MUDr. Martin Bortlík
Praha 2009
Doktorské studijní programy v biomedicíně
Univerzita Karlova v Praze a Akademie věd České republiky Obor: Fyziologie a patofyziologie člověka
Předseda oborové rady: Prof. MUDr. Stanislav Trojan, DrSc.
Školicí pracoviště: 1. LF UK, 4. interní klinika, Iscare I.V.F. Praha
Autor: MUDr. Martin Bortlík
Školitel: Prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.
Oponenti:
………
………
………
Autoreferát byl rozeslán dne: ...
Obhajoba se koná dne: ………. v ………. hod.
kde ………...
………..
S dizertací je možno se seznámit na děkanátě 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
1. Obsah
1. Obsah...1
2. SOUHRN ...2
3. SUMMARY ...3
4. Úvod ...4
5. Teoretická část...5
5.1 Hypotézy ...5
5.2 Cíle ...6
5.3 Metodika...6
5.4 Výsledky...6
6. Výzkumná část ...9
6.1 Hypotézy ...9
6.2 Cíle práce...9
6.3 Metodika...9
6.4 Výsledky...10
7. Diskuse ...13
8. Závěry...16
9. Literatura ...17
10. Seznam publikací ...21
2. SOUHRN
Kolorektální karcinom vzniká v důsledku hromadění genetických změn v buňkách střevní sliznice její postupnou přeměnou přes dysplastické stadium – intraepiteliální neoplázii. U většiny pacientů se sporadickým KRK je touto lézí adenom, u nemocných s ulcerózní kolitidou je označována jako „dysplázie“.
Iniciální genetickou událostí je obvykle změna APC genu v případě sporadického a genu p53 v případě UC asociovaného karcinomu. Tato vstupní porucha u sporadické neoplázie však nemusí postihovat obě alely APC genu a inaktivace druhé alely může souviset s maligní transformací adenomu v karcinom. Významnou roli v patogenezi obou typů neoplázie mají též epigenetické mechanismy, zejména hypermetylace promotorových částí genů.
Epidemiologické studie ukazují, že relativní riziko vzniku KRK u nemocných s UC se v současnosti pohybuje mezi 2-3. Kromě známých rizikových faktorů, tedy rozsahu zánětu ve střevě, délky trvání a koincidence primární sklerozující cholangitidy se ukazuje, že riziko úzce souvisí s tíží zánětu a přítomností strukturálních změn ve střevě. Díky dokonalejší technice jsme schopni většinu dysplastických lézí v terénu IBD identifikovat endoskopicky. Endoskopická léčba IBD dysplázie se zásadním způsobem neliší od terapie sporadických adenomů. V primární prevenci KRK u nemocných s IBD má důležité místo chemoprofylaxe mesalazinem ev.
kyselinou ursodeoxycholovou. Nové poznatky o možnostech primární a sekundární prevence KRK v terénu IBD jsou součástí aktuálních doporučení Evropské organizace pro IBD (ECCO).
3. SUMMARY
Colorectal cancer originates as a consequence of accumulating genetic changes and sequential conversion from normal epithelium through dysplastic, intraepithelial neoplasia. It is called an adenoma in subjects with sporadic cancer and dysplasia in those with ulcerative colitis. An inactivation of the APC gene in former and p53 gene in the later group was found to be an initial genetic event in most cases. However, in case of sporadic adenoma, some data indicate the possibility that mutation of only one APC allele occurs early at the stage of adenoma, while the loss of the second allele may occur later, at the time of adenoma to carcinoma progression. Epigenetic changes, namely hypermethylation of the gene promoter, play an important role during carcinogenesis of both sporadic and UC related types of neoplasia. Recent epidemiologic studies suggest the relative risk for UC associated colorectal cancer varies between 2-3. Besides risk factors already recognized, i.e. disease extension and duration, and coincidental primary sclerosing cholangitis, the severity of inflammation and presence of structural changes in the bowel substantially affect the risk for neoplastic conversion. Using the current technique, most dysplastic lesions in IBD patients are nowadays detectable endoscopically. Also, their endoscopic treatment does not differ from that in sporadic adenomas.
Mesalazine and ursodeoxycholic acid (in case of PSC) are considered to have chemoprophylactic efficacy. The new data regarding cancer prevention have recently been taken into account in current ECCO (European Crohn´s
4. Úvod
Kolorektální karcinom (KRK) je nejčastější malignitou gastrointestinálního traktu. Jeho vznik je podmíněn souhrou vnitřních, genetických faktorů a faktorů zevního prostředí. Většina případů onemocnění patří do skupiny sporadického KRK, menší část tvoří nemocní s familiárním výskytem či hereditárně podmíněnou formou KRK.
Karcinom tlustého střeva patří k nádorům, jejichž výskyt je potenciálně dobře ovlivnitelný díky pomalému růstu a faktu, že většina zhoubných nádorů vzniká z preexistujících adenomových polypů. Screening KRK je proto jednou z medicínských priorit ve vyspělých zemích.
Idiopatické střevní záněty (IBD), tedy ulcerozní kolitida (UC) a Crohnova choroba (CD), patří k chronickým, současnou medicínou nevyléčitelným, zánětlivým chorobám trávicí trubice. Závažnou komplikací ulcerozní kolitidy a Crohnovy choroby v tlustém střevě je vznik kolorektálního karcinomu. U pacientů s IBD se tento nádor objevuje až o 2 dekády dříve oproti běžné populaci a má některé odlišné morfologické charakteristiky. Více postihuje pravou polovinu střeva, častěji je multifokální a má mucinózní charakter. Jeho časná diagnostika je komplikována přítomností chronického střevního zánětu.
Hlavním nástrojem sekundární prevence KRK v terénu IBD je endoskopický dispenzární program založený na diagnostice slizniční dysplázie v mnohočetných, náhodně odebíraných vzorcích sliznice tlustého střeva.
Patogeneze KRK u nemocných s IBD bezprostředně souvisí s chronickým zánětem a v některých aspektech se liší od karcinogeneze sporadického KRK. I přes tyto
odlišnosti a obtíže v diagnostice KRK v terénu IBD se zdá, že sporadický i IBD asociovaný karcinom tlustého střeva se liší méně, než se do nedávné doby předpokládalo. Rovněž platí, že časná diagnostika a prevence, včetně léčby premaligních změn, jsou pro obě formy KRK podobné.
Předložená práce má 2 části. Teoretická část je založena na studiu odborné literatury věnované problematice KRK v terénu IBD a prezentuje rovněž vlastní klinické zkušenosti. Část výzkumná spočívá v hodnocení exprese proteinů APC, MLH1 a MSH2 ve tkáni kolorektálních adenomů a karcinomů.
5. Teoretická část
Kolorektální karcinom u nemocných s IBD – patogeneze, rizikové faktory a možnosti prevence
5.1 Hypotézy
a) základní patogenetické mechanismy sporadického a IBD asociovaného kolorektálního karcinomu jsou shodné;
b) současný způsob sekundární prevence KRK v terénu IBD, tj. dispenzární program, není efektivní a vyžaduje změnu;
c) technické možnosti digestivní endoskopie umožňují v současné době dostatečně účinný a bezpečný program prevence odlišný od současného modelu.
5.2 Cíle
a) zhodnotit poznatky o karcinogenezi KRK a porovnat patogenetické mechanismy sporadického a IBD asociovaného KRK;
b) posoudit současné informace a znalosti o epidemiologii, rizikových faktorech, morfologii, klinickém obrazu a možnostech prevence KRK v terénu IBD ve srovnání s karcinomem sporadickým;
c) navrhnout vhodný způsob primární a sekundární prevence KRK asociovaného s IBD.
5.3 Metodika
Základem teoretické části předložené práce je studium odborné literatury, účast na vědeckých kongresech a konzultace s předními odborníky v ČR i v zahraničí. Její součástí byla dlouhodobá klinická práce s pacienty s ulcerozní kolitidou a Crohnovou chorobou, kolorektálními adenomy a karcinomem tlustého střeva, včetně endoskopických vyšetření. U nemocných s nálezem adenomu nebo IBD dysplázie byly prováděny terapeutické výkony v závislosti na charakteru léze – polypektomie, endoskopická slizniční resekce nebo chirurgický výkon
5.4 Výsledky
a) v karcinogenezi KRK se uplatňují zejména (nikoli výlučně) tyto 3 patogenetické cesty:
• supresorová cesta
• mutátorová cesta
• metylátorová cesta
V případě sporadického KRK je hlavní iniciální změnou alterace APC genu, v terénu IBD jde o gen p53. U nemocných s IBD je vyšší podíl nádorů s mikrosatelitní nestabilitou (1/3) na podkladě inaktivace MLH1 hypermetylací promotorové části genu. Epigenetický mechanismus se uplatňuje i při vzniku sporadického KRK, zejména v proximálním tračníku, prekurzorem karcinomu zde mohou být pilovité adenomy.
b) relativní riziko KRK v terénu IBD se v posledních 30- 40 letech snížilo, nyní se pohybuje mezi 1,05-2,75.
Hlavními rizikovými faktory jsou:
• rozsah zánětu
• endoskopická a histologická tíže zánětu
• strukturálních změny ve střevě – zkrácení střeva, tubulární tračník, stenóza střeva, segment těžkého zánětu, zánětlivé polypy
• primární sklerozující cholangitida
• délka trvání zánětu
• rodinná anamneza KRK
c) v terénu IBD je prekurzorem karcinomu intraepiteliální neoplázie – dysplázie. Makroskopicky viditelná léze s dysplázií je označována jako DALM (dysplasia associated lesion or mass) a je morfologickou obdobou adenomu v případě sporadického nebo familiárního KRK. S IBD asociovaný KRK je charakterizován vyšším výskytem synchronních nádorů, z histologického hlediska má častěji mucinózní charakter, často jde o nádory z prstenčitých buněk.
d) stávající dispenzární program je neuspokojivý z těchto důvodů:
• časová náročnost a minimální výtěžnost mnohočetných náhodných biopsií
• malá shoda v klasifikaci lehké dysplázie mezi patology
• nejistota dalšího postupu při nálezu lehké dysplázie v ploché sliznici (operace vs. sledování)
d) primární prevence KRK v terénu IBD spočívá v:
• účinné léčbě IBD s cílem omezit vznik těžkých strukturálních změn ve střevě
• chemoprevenci – dlouhodobém užívání mesalazinu v minim. dávce 1,2 g/denně, kyseliny ursodeoxycholové u nemocných s primární sklerozující cholangitidou (PSC) a kyseliny listové
e) základem sekundární prevence by měla být nová podobá dispenzárního programu založená na:
• stratifikaci nemocných podle rizikových faktorů KRK
• koncentraci do center
• zavedení chromodiagnostiky a metod endoskopické terapie při léčbě dysplázie v terénu IBD
• úzké spolupráci s erudovanými patology
6. Výzkumná část
Imunohistochemické stanovení proteinů APC, MLH1 a MSH2 ve tkáni kolorektálních adenomů
6.1 Hypotézy
a) imunohistochemické vyšetření APC proteinu a proteinů MLH1 a MSH2 spolehlivě detekuje alteraci příslušného genu;
b) v případě sporadických adenomů existuje vztah mezi přítomností APC proteinu a morfologií adenomu, zejména parametry tzv. maligního potenciálu (velikost, histologická struktura, stupeň dysplázie). Tento vztah neplatí pro expresi proteinů MLH1 a MSH2;
c) většina sporadických karcinomů neobsahuje funkční APC protein.
6.2 Cíle práce
a) stanovit výskyt APC, MLH1 a MSH2 proteinů ve tkáni sporadických kolorektálních adenomů a karcinomů;
b) porovnat výskyt proteinů APC, MLH1 a MSH2 s klinickými a morfologickými charakteristikami adenomů.
6.3 Metodika
Ve vzorku 118 po sobě jdoucích pacientů, kteří podstoupili koloskopické vyšetření s nálezem adenomu tlustého střeva, byla stanovena exprese proteinů APC, MLH1 a MSH2 imunohistochemicky. Výsledky byly porovnány s morfologickými charakteristikami adenomů,
APC proteinu byla hodnocena ve tkáni 9 a exprese MLH1 a MSH2 ve tkáni 15 sporadických karcinomů.
6.4 Výsledky
a) ve sledované skupině 118 pacientů s nálezem sporadického adenomu tlustého střeva bylo 71 mužů (60%) a 47 žen (40%), průměrný věk skupiny byl 63 let (rozpětí 25-86). Výsledky imunohistochemického vyšetření proteinů APC, MLH1 a MSH2 ukazuje tabulka 1.
Tabulka 1
pozitivní negativní
APC 90 (76%) 28 (24%)
MLH1 107 (91%) 11 (9%)
MSH2 112 (95%) 6 (5%)
MLH1 a/nebo MSH2* 103 (87%) 15 (13%)
*Poznámka: ve 2 případech byla současná negativita MLH1 i MSH2
b) Nezjistili jsme statisticky signifikantní vztah mezi expresí APC proteinu, parametry maligního potenciálu, lokalizací, vzhledem adenomu nebo věkem pacienta.
Výsledky ukazuje tabulka 2:
Tabulka 2
parametr APC+ APC- p
velikost v mm
(SD) 13.5(±14.2) 13.8(±15.5) 0.3641) tubulární 62(76%) 20(24%)
tubulovilózní 24(75%) 8(25%) histologie
vilózní 4(100%) 0(0%)
0.3272)
low-grade 78(76%) 25(24%) dysplázie
high-grade 12(80%) 3(20%) 0.4943) pokročilý 36(78%) 10(22%)
pokročilost*
nepokročilý 54(75%) 18(25%)
0.4143) levý tračník 66(80%) 17(20%)
lokalizace
pravý tračník 24(69%) 11(31%) 0.1573) přisedlý 66(76%) 21(24%)
typ růstu
stopkatý 24(77%) 7(23%) 0.5713)
< 41 5(63%) 3(37%)
41-50 7(64%) 4(36%)
51-60 27(84%) 5(16%)
věk
> 60 51(76%) 16(24%)
0.4382)
1)Mann-Whitney test, 2)Chi-square test, 3)Fisher´s test
*Poznámka: pokročilý adenom splňuje alespoň jednu z těchto charakteristik: velikost 10 mm a více, vilózní charakter, přítomnost těžké dysplázie
c) Nepozorovali jsme žádný vztah mezi expresí MLH1 a/nebo MSH2 a charakteristikami adenomů. Výsledky ukazuje tabulka 3:
Tabulka 3
parametr MLH1/MSH2+ MLH1/MSH2- p
velikost v mm
(SD) 13.5(±14.3) 13.7(±15.9) 0.7741)
tubulární 70(85%) 12(15%) tubulovilózní 30(94%) 2(6%) histologie
vilózní 3(75%) 1(25%)
0.3412)
low-grade 89(86%) 14(14%) dysplázie
high-grade 14(93%) 1(7%) 0.3983) levý tračník 73(89%) 9(11%)
lokalizace
pravý tračník 29(83%) 6(17%) 0.2653) přisedlý 77(88%) 11(12%)
typ růstu
stopkatý 26(87%) 4(13%) 0.5633) věk (SD) 62,7(±13,2%) 64,2(±17,8) 0.4011)
1)Mann-Whitney test, 2)Chi-square test, 3)Fisher´s test
d) Vyšetření APC proteinu ve tkáni 9 karcinomů ukázalo negativní výsledek v 7 případech (78%). Proteiny MLH1 a MSH2 nebyly prokazatelné imunohistochemickou reakcí ve 2 z 15 vyšetřených vzorků (13%).
7. Diskuse
Kolorektální karcinom je podle současných představ důsledkem postupného hromadění genových alterací (mutací, alelických ztrát nebo inaktivací epigenetickými mechanismy) ve sliznici tlustého střeva. Vyvíjí se obvykle postupně přes stadium dysplastické, avšak neinvazivně rostoucí léze, kterou je u většiny nemocných adenom, u pacientů s IBD ložisko dysplázie.
Tento obecný model karcinogeneze KRK se uplatňuje i v případě karcinomu vzniklého v terénu IBD. Výzkumy v 90. letech vedly ke zjištění, že hlavním rozdílem v patogenezi sporadického a IBD asociovaného KRK je časová posloupnost jednotlivých genetických změn.
V současné době se zdá, že tento rozdíl je méně výrazný, než se původně předpokládalo. Mutace APC genu, tradičně považovaná za klíčovou iniciální událost, nemusí v případě sporadických adenomů postihovat obě alely, přesto může být funkčně významná. Jedním z důkazů jsou práce dosvědčující přítomnost APC proteinu ve většině adenomů. K takovému výsledku jsme dospěli i my, když jsme ve skupině sporadických adenomů pozorovali přítomnost nezkráceného APC proteinu ve ¾ vzorků. Současně jsme nezjistili žádnou souvislost mezi expresí APC proteinu a některým z parametrů maligního potenciálu (velikost, histologický charakter, stupeň dysplázie). Vzhledem k tomu, že v karcinomech je absence APC proteinu přítomna v 80%
případů, je možné, že inaktivace druhé alely APC genu souvisí s progresí adenomu v karcinom.
Bohužel, pokroky v genetickém výzkumu KRK zatím nepřinesly zásadní změnu do diagnostiky jeho časných
nevykazuje senzitivitu a specificitu dostačující k tomu, aby byl použitelný v klinické praxi. Právě nemocní s IBD by ovšem mohli z takového diagnostického postupu významně těžit. Jsou ve zvýšeném riziku KRK, který u nich roste rychleji a jeho časná diagnostika je obtížnější ve srovnání se sporadickým karcinomem.
Současnou situaci v oblasti prevence KRK u nemocných s IBD lze označit za poněkud schizofrenní. Implementace nových poznatků do praxe, tak rychlá při uvádění nových léků na trh, je v případě preventivních opatření kolorektální neoplázie v terénu IBD velmi pozvolná. To vše navzdory jednoznačným důkazům o neefektivnosti původního dispenzárního programu založeného na vyšetření 30-60 náhodně odebraných biopsií v průběhu tlustého střeva. Především práce Rutterovy a Hurlstoneovy, ale i studie ze Spojených států, ukazují podstatně vyšší výtěžnost programu založeného na cíleném odběru biopsií s využitím chromodiagnostiky.
Řada autorů rovněž prokázala bezpečnost endoskopické léčby dysplastických ložisek v terénu IBD za předpokladu, že tato léčba vede ke kompletnímu odstranění dysplastické léze. V tomto ohledu se však dysplázie u nemocných s IBD neliší od sporadických adenomů; také ty je nutno endoskopicky odstranit kompletně, a pokud nejsme schopni tuto podmínku splnit, je obvykle indikován chirurgický výkon.
Výsledky většiny studií, včetně rozsáhlé metaanalýzy, svědčí pro to, že důležitou roli v prevenci dysplázie a karcinomu v terénu IBD může hrát chemoprevence v podobě mesalazinu. Tato skutečnost by měla již dnes přímo ovlivňovat náš léčebný postup u nemocných s UC:
podávání mesalazinu by mělo být automatickou součástí léčby bez ohledu na její protizánětlivou účinnost.
Ideálním způsobem pro ověření účinnosti metod primární i sekundární prevence KRK u nemocných s IBD by byla prospektivní randomizovaná studie na dostatečném počtu pacientů. Její provedení je však nereálné s ohledem na potřebnou délku trvání (desítky let) a také z důvodů etických.
V březnu 2006 byla Pracovní skupinou pro IBD České gastroenterologické společnosti na 3. Česko-slovenském IBD sympoziu prezentována a většinou účastníků schválena nová podoba dispenzárního programu pro nemocné s IBD. Jejím základem je stratifikace nemocných nejen podle délky trvání zánětu a jeho rozsahu, ale též podle dalších hledisek, zejména endoskopického nálezu ve střevě. Důraz je kladem na cílený odběr biopsií, dispenzarizaci těchto pacientů v centrech personálně a technicky vybavených k provádění chromodiagnostiky a endoskopické léčby a spolupracujících s erudovanými patology. Váha argumentů podporujících změny v prevenci KRK v IBD populaci se již projevila i v doporučeních Evropské organizace pro IBD (ECCO) publikovaných v roce 2008.
Tato doporučení připouští využití chromodiagnostiky a cílených biopsií jako alternativu mnohočetných necílených odběrů ze sliznice. Jednoznačně též doporučují chemopreventivní podávání mesalazinu a kyseliny ursodeoxycholové (u pacientů s PSC).
8. Závěry
a) Patogenetické mechanismy karcinomu v terénu IBD se zásadně neliší od karcinogeneze sporadického KRK.
b) K úplné ztrátě APC proteinu (jako ekvivalentu bialelické mutace APC genu) dochází pouze u menší části pacientů (1/4) se sporadickými adenomy tlustého střeva.
c) V našem souboru jsme nepozorovali vztah mezi absencí APC, MLH1 a MSH2 proteinů a morfologickými charakteristikami sporadických adenomů.
d) Základem primární a sekundární prevence KRK v terénu IBD se stává chemoprevence a nová forma dispenzárního programu založená na cíleném odběru biopsií a endoskopické léčbě dysplastických lézí v případě jejich resekability.
e) Definitivní účinnost nových opatření pro snížení výskytu KRK a nebo úmrtnosti na karcinom v populaci nemocných s IBD bude nutno ověřit dalšími studiemi.
9. Literatura
1. Kinzler K.V., Vogelstein B. Colorectal tumors. In:
Vogelstein B., Kinzler K.W. eds. The genetic basis of human cancer. New York: McGraw-Hill, 1998: 565-87.
2. Lukáš M, et al. Idiopatické střevní záněty. Nejistoty, současné znalosti a klinický přístup. Praha, Galén, 1998.
3. Lukas M, Bortlik M, Maratka Z. What is the origin of ulcerative colitis? Still more questions than answers.
Postgrad Med J 2006; 82: 620-25
4. Munkholm P. Review article: The incidence and prevalence of colorectal cancer in inflammatory bowel disease. Aliment Pharmacol Ther 2003; 18 (Suppl. 2): 1- 5.
5. Powell S.M., Zilz N., Beazer-Barclay Y. et al. APC mutations occur early during colorectal tumorigenesis.
Nature 1992;359:235-237.
6. Iwamoto M., Ahnen D.J., Franklin W.A, Maltzman T.H.
Expression of beta-katenin and full-lenght APC protein in normal and neoplastic colonic tissues. Carcinogenesis 2000;21:1935-1940.
7. Kim J.C., Koo K.H., Roh S.A. et al. Genetic and epigenetic changes in the APC gene in sporadic colorectal carcinoma with synchronous adenoma. Int J Colorectal Dis 2003;18:203-209.
8. Bortlík M, Vítková I, Papežová M, et al. Deficiency of APC protein in sporadic colorectal adenomas and its associations with clinical phenotype and histology.
World J Gastroenterol 2006; 12: 3901-5.
9. Bortlík M, Vítková I, Papežová M, et al. Vztah exprese proteinů mismatch repair systému (MLH1, MSH2) k charakteristikám adenomů tlustého střeva. Čes a Slov Gastroent a Hepatol 2005; 59: 155-61.
10. Červený P, Bortlík M, Kuběna A, et al. Nonadherence in inflammatory bowel disease: results of factor analysis.
Inflamm Bowel Dis 2007; 13: 1244-1249
11. Imai K, Yamamoto H. Carcinogenesis and microsatellite instability: the interrelationship between genetics and
12. Jass JR. Classification of colorectal cancer based on correlation of clinical, morphological and molecular features. Histopathology 2007; 50:113-130.
13. Mařatka Z, Nedbal J, Kociánová J., et al. Incidence of colorectal cancer in proctocolitis: a retrospective study of 959 cases over 40 years. Gut 1985; 26: 43-49.
14. Eaden JA, Abrams KR, Mayberry JF. The risk of colorectal cancer in ulcerative colitis: a meta-analysis.
Gut 2001;48:526-35.
15. Loftus EV. Epidemiology and risk factors for colorectal dysplasia and cancer in ulcerative colitis. Gastroenterol Clin N Am 2006; 35: 517-531.
16. Rutter MD, Saunders BP, Wilkinson KH, et al. Thirty- year analysis of a colonoscopic surveillance program for neoplasia in UC. Gastroenterology 2006;130:1030- 1038.
17. Ekbom A, Helmick C, Zack M., et al. Ulcerative colitis and colorectal cancer. A population-based study. N Engl J Med 1990; 323:1228-33.
18. Rutter M, Saunders B, Wilkinson K, et al. Severity of inflammation is a risk factor for colorectal neoplasia in ulcerative colitis. Gastroenterology 2004; 126:451-9.
19. Rutter MD, Saunders BP, Wilkinson KH, et al. Cancer surveillance in longstanding ulcerative colitis:
endoscopic appearances help predict cancer risk. Gut 2004; 53: 1813-16.
20. Odze RD, Brown CA, Hartmann CJ, Noffsinger AE, Fogt F. Genetic alterations in chronic ulcerative colitis- associated adenoma-like DALMs are similar to non- colitic sporadic adenomas. Am J Surg Pathol 2000; 24:
1209-16.
21. Leedham SJ, Graham TA, Oukrif D., et al. Clonality, founder mutations, and field cancerization in human ulcerative colitis-associated neoplasia. Gastroenterology 2009; 136: 542-50.
22. Fujiwara I, Masakazu Y, Naoshi K, Kiyoshi M, Kosei H. Ulcerative colitis-associated colorectal cancer is frequently associated with the microsatellite instability pathway. Dis Colon Rectum 2008; 51: 1387-94.
23. Delaunoit T, Limburg PJ, Goldberg RM, et al.
Colorectal cancer prognosis among patients with inflammatory bowel disease. Clin Gastroenterol Hepatol 2006; 4: 335-42.
24. Itzkowitz S.H., Present D.H. Consensus conference:
Colorectal cancer screening and surveillance in inflammatory bowel disease. Inflamm Bowel Dis 2005;
11: 314-321.
25. Itzkowitz S.H., Harpaz N. Diagnosis and management of dysplasia in patients with inflammatory bowel disease. Gastroenterology 2004; 126: 1634-1648.
26. Rutter M.D., Saunders B.P., Wilkinson K.H., et al. Most dysplasia in ulcerative colitis is visible at colonoscopy.
Gastrointest Endosc 2004; 60: 334-339.
27. Rubin PH, Friedman S, Harpaz N, et al. Colonoscopic polypectomy in chronic colitis: conservative management after endoscopic resection of dysplastic polyps. Gastroenterology 1999; 117: 1295-300.
28. Hurlstone DP, Sanders DS, Atkinson R, et al.
Endoscopic mucosal resection for flat neoplasia in chronic ulcerative colitis: can we change the endoscopic management paradigm? Gut 2007; 56: 838-46.
29. Kiesslich R, Fritsch J, Holtmann M, et al. Methylene blue-aided chromoendoscopy for the detection of intraepithelial neoplasia and colon cancer in ulcerative colitis. Gastroenterology 2003; 124:880-888.
30. Rutter M.D., Saunders B.P., Schofield G., et al.
Pancolonic indigo carmine dye spraying for the detection of dysplasia in ulcerative colitis. Gut 2004; 53:
256-26.
31. Velayos FS, Terdiman LP, Walsh JM, et al. Effect of 5- aminosalicylate use on colorectal cancer and dysplasia risk: a systematic review and metaanalysis of observational studies. Am J Gastroenterol 2005; 100:
1345-53.
32. Rubin DT, Losavio A, Yadron N, et al. Aminosalicylate therapy in the prevention of dysplasia and colorectal cancer in ulcerative colitis. Clin Gastroenterol Hepatol
33. Pardi DS, Loftus EV, Kremers WK, et al.:
Ursodeoxycholic acid as a chemopreventive agent in patients with ulcerative colitis and primary sclerosing cholangitis. Gastroenterology 2003; 124: 889-893.
34. Wolf JM, Rybicki LA, Lashner BA. The impact of ursodeoxycholic acid on cancer, dysplasia and mortality in ulcerative colitis patients with primary sclerosing cholangitis. Aliment Pharmacol Ther 2005; 22: 783-8 35. Lukáš M. Idiopatické střevní záněty a kolorektální
karcinom. Nové souvislosti a další perspektivy. Čes a Slov Gastroent a Hepatol 2006; 60:113-118.
36. Biancone L, Michetti P, Travis S, et al. European evidence-based consensus on the management of ulcerative colitis: Special situations. Journal of Crohn´s and Colitis 2008; 2:63-92.
10. Seznam publikací
Publikace in extenso, které jsou podkladem dizertace:
a) s IF
1. Červený P, Bortlík M, Kuběna A, Vlček J, Lakatos PL, Lukáš M. Nonadherence in inflammatory bowel disease: results of factor analysis. Inflamm Bowel Dis. 2007 Oct;13(10):1244-9. IF=4.705 PubMed PMID:
17538983.
2. Lukas M, Bortlik M, Maratka Z. What is the origin of ulcerative colitis? Still more questions than answers. Postgrad Med J. 2006 Oct;82(972):620-5. IF= 1.093 PubMed PMID:
17068271; PubMed Central PMCID:
PMC2653902.
3. Šulová M, Zídková K, Kleibl Z, Stekrová J, Kebrdlová V, Bortlík M, Lukáš M, Kohoutová M. Mutation analysis of the MYH gene in unrelated Czech APC mutation-negative polyposis patients. Eur J Cancer. 2007
Jul;43(10):1617-21. IF= 4.454 Epub 2007 May 23. PubMed PMID: 17524638.
4. Pardini B, Naccarati A, Novotny J, Smerhovsky Z, Vodickova L, Polakova V,Hanova M,
Slyskova J, Tulupova E, Kumar R, Bortlik M, Barale R, Hemminki K,Vodicka P. DNA repair genetic polymorphisms and risk of colorectal cancer in the Czech Republic. Mutat Res. 2008 Feb 1;638(1-2):146-53. IF=4.159 Epub 2007 Oct 2. PubMed PMID: 17991492.
b) bez IF
1. Bortlik M, Vitkova I, Papezova M, Kohoutova M, Novotny A, Adamec S, Chalupna P, Lukas M.
Deficiency of Adenomatous Polyposis Coli protein in sporadic colorectal adenomas and its associations with clinical phenotype and histology. World J Gastroenterol. 2006 Jun 28;12(24):3901-5. PubMed PMID: 16804979.
2. Bortlík M, Vítková I, Papežová M, et al. Vztah exprese proteinů mismatch repair systému (MLH1, MSH2) k charakteristikám adenomů tlustého střeva. Čes a Slov Gastroent a Hepatol 2005; 59: 155-61.
3. Bortlík, M. Chemoprevence nádorů gastrointestinálního traktu. Remedia 2007; 17:
356-361.
4. Bortlík, M. Chemoprevence, nebo screening kolorektálního karcinomu? Endoskopie 2007; 16:
31-37.
5. Bortlík, M. Idiopatické střevní záněty a
kolorektální karcinom - nové možnosti prevence a časné diagnostiky. Endoskopie 2005; 14: 53-57.
6. Bortlík M. Kolorektální karcinom. Remedia 2003; 13: S64-S74.
7. Lukáš M., Vítková I., Bortlík M., Kohoutová M.:
Idiopatické střevní záněty a kolorektální karcinom. Interní medicína pro praxi 2005; 7(5):
250-254.
8. Bortlík M.: Kolorektální karcinom. In Lukáš K.
Gastroenterologie a hepatologie pro zdravotní sestry. Grada Publishing, a.s. - Avicenum, 2005, 195-202.
Publikace in extenso bez vztahu k tématu dizertace:
a) s IF
1. Slanar O, Bortlík M, Buzková H, Donoval R, Pechandová K, Sebesta I, Lukás M, Perlík F.
Polymorphisms of the TPMT gene in the Czech healthy population and patients with
inflammatory bowel disease. Nucleosides Nucleotides Nucleic Acids. 2008 Jun;27(6):835- 8. IF=0.723 za r.2007 PubMed PMID:
18600549.
2. Slanar O, Chalupná P, Novotný A, Bortlík M, Krska Z, Lukás M. Fatal myelotoxicity after azathioprine treatment. Nucleosides Nucleotides Nucleic Acids. 2008 Jun;27(6):661-5. IF=0.723 PubMed PMID: 18600523.
3. Lenicek M, Juklova M, Zelenka J, Kovar J, Lukas M, Bortlik M, Vitek L. Improved HPLC analysis of serum 7alpha-hydroxycholest-4-en-3-one, a marker of bile acid malabsorption. Clin Chem.
2008 Jun;54(6):1087-8. IF=4.803 PubMed PMID: 18509016.
4. Hradsky O, Lenicek M, Dusatkova P, Bronsky J, Nevoral J, Valtrova V, Kotalova R, Szitanyi P, Petro R, Starzykova V, Bortlik M, Vitek L, Lukas M, Cinek O. Variants of CARD15, TNFA and PTPN22 and susceptibility to Crohn's disease in the Czech population: high frequency of the CARD15 1007fs. Tissue Antigens. 2008 Jun;71(6):538-47. IF=2.245 PubMed PMID:
18489434.
b) bez IF
1. Malíčková K, Janatková I, Bortlík M, Komárek V, Lukáš M. Calprotectin levels in patients with idiopathic inflammatory bowel disease
comparison of two commercial tests. Epidemiol Mikrobiol Imunol. 2008 Nov;57(4):147-53.
Czech. PubMed PMID: 19069028.
2. Červený P., Vlček J., Lukáš M., Bortlík M. Risk of drug interactions and their possible solutions in the population of patients with inflammatory bowel disease Ceska Slov Farm. 2007 Apr;56(2):77-84.
3. Lukáš M., Bortlík M.: Komplikace
terapeutických endoskopických výkonů. In Dítě P. Akutní stavy v gastroenterologii. Praha, Galén, 2005, 247-266.
4. Lukáš M., Adamec S., Bortlík M., Novotný A., Chalupná P.: Balonová dilatace pooperačních stenóz u Crohnovy choroby. Endoskopie 2004;
13(2): 27-31.
5. Chalupná P., Lukáš M., Šroubková R., Bortlík M., Stříteský J., Kumšta M., Šebesta I.: 6- thioguanine therapy in inflammatory bowel disease. Léčba 6-thioguaninem u pacientů s idiopatickými střevními záněty. Folia gastroenterologica et hepatologica 2004; 2(3):
112-120.
6. Bortlík M., Lukáš M.: Parecoxib versus midazolam plus pethidin v premedikaci před koloskopickým vyšetřením – otevřená pilotní studie. Endoskopie 2004; 13(3): 46-50.
7. Lukáš M., Chalupná P., Bortlík M.:
Imunosupresivní a biologická terapie ulcerózní kolitidy a Crohnovy nemoci. Remedia 2003;
13(Suppl.1): S75-S86.
