Ledňáčkovit (Alcedinidae)
Řád: Srostloprst (Coraciiformes) Čeleď: ledňáčkovit (Alcedinidae) Rody: ledňáček (Alcedo)
ledňáček (Ceyx) ledňák (Dacelo)
rybařík (Megaceryle)
rybařík (Ceryle)
Řád: Srostloprst (Coraciiformes) podřád: Alcedines
Čeleď: ledňáčkovit (Alcedinidae) Podčeleď: Halcyoninae
12rodů -Dacelo(4druhy) Podčeleď: Cerylinae
3rody -Ceryle(1druh)
-Megaceryle(4druhy) Podčeleď: Alcedininae
2rody -Alcedo (16druhů)
-Ceyx(20druhů)
Srostloprst (Coraciiformes)
10 čeledí, 195 druhů
1) Ledňáčkovit (Alcedinidae) -90 druhů, tropy a subtropy 2) Todiovit (Todidae) -5 druhů, Antily
3) Momotovit (Momotidae) -9 druhů,severní a jižní Amerika 4) Vlhovit (Meropidae) -21 druhů, Starý svět
5) Mandelíkovit (Coraciidae) -11 druhů, Starý svět 6) Kurolcovit (Brachypteraciidae) -5 druhů,Madagaskar 7)kurolovit (Leptosomidae) -1 druh, Madagaskar
V ČR: ledňáček říční (Alcedo atthis) mandelík hajní (Coracias garrulus) vlha pestrá (Merops apiaster) dudek chocholatý (Upupa epops)
Řád ptáků, který zahrnuje druhy různého vzhledu a velikosti, pestře zbarvené s
robustním zobákem.Stromové formy, přední prsty mají u kořene srostlé(syndactylní), proto mnozí nejsou schopni kráčivé chůze. Nehybně sedávají a dlouho trpělivě číhají na kořist; loví hmyz,drobné obratlovce a ryby.Nejvíce srostloprstých žije v tropech a subtropech.
Rod: Ledňáček (Alcedo)
•
Jediný rod z čeledi ledňáčkovitých žijící i v Česku.
•
Vyskytuje se nejčastěji v okolí potoků, či stojatých vod, často i v blízkosti lidských sídel.
•
V létě vyhledává místa se strženými břehy, ve kterých hnízdí. V zimě dává přednost nezamrzajícím tokům. V tuhých zimách větší část populace táhne do jižní Evropy, dochází zároveň k velkým ztrátám na životech a kolapsům populace tohoto druhu.
Ledňáček mangrovový (Alcedo pusilla)
•
vyskytuje se v otevřených lesích a v mangrových bažinách na
území Austrálie, Indonésie, Papuy Nové Guiney a na Šalamounových ostrovech
•
Dorůstá 11–13 cm, vršek těla má celý modrý s výjimkou bílé skvrny po straně krku, spodina těla je světlá. Hnízdí od října do března.
•
Ve strmém břehu v blízkosti vody si hloubí dlouhou hnízdní noru, do které
následně klade 5–7 lesklých bílých vajec.
ledňáček říční (Alcedo atthis)
• Dorůstá 16–17 cm, v rozpět křídel měří 24–26 cm a dosahuje hmotnosti
mezi 40–45 g. Má zavalité tělo, krátký ocas a končetiny, široká křídla a zhruba 4 cm dlouhý rovný zašpičatělý zobák.
• Vyskytuje se u pomalu tekoucích čistých vod na velkém území Evropy, Asie a v severní Africe. Ve střední Evropě se jedná o jediného zástupce své čeledi.
• Jeho nejblíže příbuznými druhy jsou ledňáček modrohřbetý, límcový a větší Hlas - v letu nad vodou se ozývá energickým „týt-týt“
početnost
• Populace čítá zhruba 600 000 párů,zaznamenán pokles vyšší jak 30 % a proto je v Červeném seznamu zaznamenán jako málo dotčený druh. Evropská
populace pak čítá 67 000 – 135 000 párů.
• I přesto, že je jeho populace na českém území v posledních letech na mírném vzestupu, stále jej řadíme mezi silně ohrožené a tudíž i přísně chráněné
druhy. Na území ČR totiž hnízdí pouze v počtu 300–700 párů, a to maximálně
do nadmořské výšky 900 m.
potrava
• Živí se především menšími rybami,ale v malé míře se v jeho potravě objevuje i vodní hmyz a obojživelníci.
• Na kořist většinou číhá vsedě na větvi visící obvykle 1–2 m nad vodou. Pokud kořist spatří, vrhá se rychlým střemhlavým letem pod vodní hladinu, uchopí ji do zobáku a poté se opět vrací zpět. Může se potopit i 1 m pod vodní hladinu, obvykle však
nepřesahuje hloubku 25 cm. Pod vodou má oči otevřené, ale chráněné jemnou blankou, díky které nevidí a spoléhá se tak pouze na dotek .
• Ulovenou potravu následně zabijí údery o větev a polyká ji hlavou napřed, aby se neporanil o rybí šupiny a ploutve.
• Úspěšnost lovu je velmi nízká, jen totiž přibližně každý desátý pokus je úspěšný.
• Jeho let je rychlý a dokáže dosáhnout i rychlosti vyšší jak 45 km/h. Ledňáček ztrácí rychlým létáním hodně energie, denně proto musí spořádat takové množství
potravy, které se vyrovná celým 60 % jeho celkové hmotnosti.
Prostředí
• Nejčastěji obývá řeky, potoky, rybníky, jezera, přehrady a mokřiny. Během zimního období často zalétává i k poloslaným vodám. Ledňáčci slouží také
jako bioindikátory čisté vody.
Rozmnožování
•Ledňáček říční je po většinu roku samotářsky žijící a přísně teritoriální pták. V případě, že na jeho území vnikne konkurent, skloní se, začne pomalu kývat hlavou ze strany na stranu a roztahuje křídla. K soubojům dochází jen zřídkakdy, jeho podstatou je však shození jednoho z účastníků do vody a jeho přidržení pod ní. Tyto souboje se však téměř vždy obcházejí bez jakýchkoli vážných zranění.
•Obě pohlaví ledňáčka říčního pohlavně dospívají ve stáří jednoho roku. Hnízdění je po celý rok jediné období, kdy se nezdržuje samotářsky, ale v párech, každý pár přitom obhajuje teritorium velké až 1 km.
•Při námluvách samec pronásleduje samičku, oba se spolu střemhlav vrhají do vody, avšak v poslední chvíli změní směr a let vysoko ke korunám stromů. Ledňáččí zásnuby mohou trvat i několik hodin, poté dochází k tzv. zásnubnímu krmení. Samec přináší samici potravu, uklání se a předává ji přímo samičce do zobáku.
•Obě pohlaví se zbarvením nijak výrazně neliší, samice však na rozdíl od samců mají červeně zbarvený kořen spodní čelisti.
•Hnízdí v norách, které si sám hloubí ve strmých březích vod(mohou být až půl metru hluboké s malou komůrkou
nakonci), v jedné snůšce přitom bývá 5–7 světlých vajec na kterých sedí oba rodiče po dobu 19-21 dnů a mláďata krmí po dobu 25 dnů.
Hnízdo mláďata opoušt po 23–27 dnech.
Hnízdí v dubnu až červenci dvakrát ročně.
ledňáček mindanajský (Alcedo argentata)
ledňáček říční (ALcedoAtthis)
ledňáček modroprsý (Alcedo euryzona) ledňáček modrohřbetý
(Alcedo meninting)
ledňáček límcový (Alcedo semitorquata)
ledňáček větší (Alcedo hercules)
ledňáček luzonský (Alcedo cyanopectus)
ledňáček bělobřichý (Alcedo leucogaster)
ledňáček mangrovový (Alcedo pusilla)
ledňáček třpytivý
(Alcedo quadribrachys) ledňáček drobný
(Alcedo coerulescens)
ledňáček modropláštkový (Alcedo cristata)
Rod: Ledňáček (Ceyx)
Ledňáček trpasličí (Ceyx pictus )
• Rozířený v celé subsaharské Africe a to díky jeho
schopnosti žít v široké škále různých typů lesů, není tedy vázán na vodu jako náš ledňáček a rybami se krmí velice zřídka, hlavní složkou potravy je různý hmyz a drobní obratlovci.
• velikost - délka nepřesahuje 13cm
• Hnízdí v hliněných, erozí vymletých březích strouh, potoků apod, kde si vyhrabává hnízdní nory.
• Hlavní hnízdní sezóna říjen - prosinec, 3-6 vajec,
inkubace cca 18 dní, po cca 3 týdnech jsou mladí
připravení na samostatný život.
Ledňáček džunglový (Ceyx erithaca)
Ledňáček rezavý (Ceyx fallax)
Ledňáček lesní (Ceyx lepidus )
Ledňáček madagaskarský (Ceyx madagascariensis)
Ledňáček zlatý (Ceyx melanurus)
Ledňáček trpasličí (Ceyx pictus)
Rod: Ledňák (Dacelo)
Ledňák obrovský (Dacelo novaeguineae)
•Dorůstá 45 cm, je zavalitý s velkou hlavou, velkýma hnědýma očima a silným zobákem.
•Spod těla a hlava je převážně krémově bílá, přes oko se mu táhne tmavě hnědý pruh, který ve slabší podobě zasahuje až na temeno. Hřbet a křídla jsou hnědá, na křídlech je patrné i jasně modré zbarvení některých per. Vrchní čelist zobáku má tmavou, spodní lehce růžovo-oranžovou.
•Pohlaví jsou si velmi podobná, samice jsou však mírně větší.
•Živí se hady, malými savci, hmyzem, ještěrkami, malými ptáky a jejich mláďatay Rozšíření
•Vyskytuje se v blahovičníkovitých porostech, galeriových lesích a v kulturní krajině na rozsáhlém území východní Austrálie,Tasmánie, Nového Zélandu a na jihozápadě západní Austrálie.
•V Česku jej chová např. Zoo Hluboká, Zoo Plzeň a několik dalších.
Ekologie
•Ledňák obrovský žije v rodinných hejnech; mladí ptáci přitom první rok setrvávají v blízkosti svých rodičů a pomáhají jim s výchovou dalších mláďat. Hnízdí v dutinách stromů. V jedné snůšce bývají 2-4 bílá vejce, na kterých sedí 24-26 dnů.
• Popis
• Má velkou hlavu, krátký krk a tupě ukončený ocas.Hlava je zbarvena krémově s hnědými proužky. Křídla a kostřec jsou modré. Hrdlo je bílé, a spodní partie těla jsou vzorovány světlými oranžovo-hnědými proužky. Záda jsou hnědá.
Běháky jsou šedé. Spodní část zobáku je žlutavá, horní tmavá.
• Jeho celková délka se pohybuje až okolo 40 cm.
• Oproti jeho blízkému příbuznému,ledňákovi obrovskému,je menší, postrádá tmavou masku, má více modrá křídla a (obvykle) světle zbarvené oči. Také hlas je drsnější než u ledňáka obrovského.
• Vyskytuje se u něj dosti výrazný pohlavní dimorfimus. Samec má ocas modrý, samice rezavý s příčnými černými proužky. Jinak jsou si obě pohlaví podobná.
Mláďata mají na hlavě bledší proužky s tmavým mramorováním.
Rozšíření
• Vyskytuje se od jihu Nové Guinei po většinu pobřežních a příbřežních oblast severní Austrálie.
• V Červené knize IUCN je řazen mezi druhy blízko ohrožení.
Ledňák modrokřídlý(Dacelo leachii)
• Prostředí
• Obývá tropické a subtropické otevřené lesnaté oblasti, bažinaté porosty dřeviny, porosty podél břehů vod a farmářské oblasti.
Potrava
• Živí se širokou škálou bezobratlých a obratlovců. Požírá hlavně hmyz, ještěrky,
obojživelníky během vlhčích měsíců, a ryby, raky,štry, pavouky, hady, kroužkovce a malé ptáky a savce během zbytku roku.
• Po "kontrolovaném pádu" s otevřeným zobákem, je kořist sebrána ze země. Zobák má speciální rýhu (žlábek) na horní čelisti, který ledňákům pomáhá s držením kořisti.
Hnízdění
• Hnízdí v dutinách stromů. Dutina je obvykle vysoko až 25 m. Průměr hnízdní dutiny bývá obvykle 50cm.
• Snáší 2-5 bílých vajec, která jsou inkubována 26 dní.Mláďata pak v hnízdě zůstávají po dobu 36ti dní.
• Jejich rodinné skupiny čítají až 12 členů.
Chov
• Chová jej například Zoo Praha, která jej i úspěšně odchovává. Podle jejich zkušenost je počet jedinců ve skupině opravdu zásadní. Při chovu skupiny pozorovali větší chuť do hnízdění než u jednotlivě chovaného páru.
Ledňák rezavobřichý(Dacelo gaudichaud)
Ledňák modrokřídlý(Dacelo leachii ) Ledňák obrovský(Dacelo novaeguineae )
Ledňák aruský (Dacelo tyro)
Rod: Rybařík (Megaceryle)
Rybařík velký (Megaceryle maxima)
• Dorůstá až 43cm
• rozšířený hlavně v subsaharské Africe, od Jihoafrické republiky po Keňu a Ugandu , výskyt lokálně, hlavně v nadmořských výškách od 1500 do 2700m v okolí vodních toků, kdekoli, kde je dostatek potravy a vegetace v okolí tvoří převislé porosty.
• Potravu tvoří hlavně krabi. Ryby a žáby jsou pouze zbytkem jeho potravy, loví jako ostatní ledňáčci z místa s dobrým výhledem.
• Hnízdo - noru v kolmém pískovém nebo hliněném břehu staví pár společně a tunely k hnízdu mohou být až 8m dlouhé,obvykle jsou však mnohem kratší.
• O 3-5 vajec se stará pár společně, inkubace trvá 25 - 27 dnů, ve hnízdě cca 37 dnů a mláďata jsou po vylétnut na rodičích ještě asi 3 týdny závislá.
Rybařík pruhoprsý(Megaceryle alcyon) Rybařík chocholatý (Megaceryle lugubris)
Rybařík velký (Megaceryle maxima) Rybařík obojkový (Megaceryle torquata )
Rod: Rybařík (Ceryle)
Rybařík jižní
• Rybařík jižní dorůstá 17 cm a je výrazně zbarven s černobílou svrchní část těla a bílým břichem. Nápadný je též jeho dlouhý, zašpičatělý zobák a chocholka na hlavě.
Mezi pohlavími je vyvinut patrný dimorfismus, samice má totiž jen jeden tmavý pruh na hrudi, zatmco samec má pruhy dva.
• Je běžný na rozsáhlém území subsaharské Afriky a jižní Asie v rozmezí od Indie až po Čínu. Jedná se o stálý druh s výjimkou krátkých sezónních migrací. K životu přitom vyhledává jezera, bažiny, řeky a jejich úst.
• Je třetm nejhojnějším zástupcem své čeledi a díky své hlučné povaze je navíc i velmi dobře známý.
• V porovnání s ostatními zástupci čeledi je relativně společenský a hřaduje obvykle ve velkých hejnech. Živí se zejména rybami, ale požírá i korýše a velký vodní hmyz. Na kořist většinou číhá za třepotavého letu nad vodou a poté se za ní poušt rychlým vodorovným pádem do vody.
• Hnízdí od února do dubna. Jeho hnízdo je nora vyhloubená v příkrém bahnitém břehu asi 5 m nad vodou, do které klade 3 - 6 bílých vajec.
