Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů
Obor Mezinárodní obchod
Fairtradové kakaové výrobky v České republice
Bakalářská práce Autor: Alice Pechová
Vedoucí práce: doc. Ing. Ludmila Štěrbová, CSs. 2021
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Fairtradové kakaové výrobky v České republice vypracovala samostatně a využitou literaturu jsem označila a uvedla v seznamu literatury.
V Praze dne 26. 4. 2021 Podpis
Poděkování
Ráda bych touto cestou poděkovala doc. Ing. Ludmile Štěrbové, CSs. za odborné vedení a cenné připomínky při vypracovávání bakalářské práce.
Obsah
Seznam obrázků, grafů a tabulek ... 1
Úvod ... 2
1 Fair trade ... 4
1.1 Vznik, historie ... 9
1.2 Plodiny spadající pod Fair trade ... 10
1.3 Fairtrade v České republice ... 12
1.4 Zjištěné rozdíly ... 13
2 Fair Trade na příkladu kakaa ... 15
2.1 Cesta kakaa ke spotřebiteli ... 16
2.2 Standardy pro kakao ... 17
2.3 Světový trh s kakaem ... 20
2.4 Původ rozdílů ... 25
3 Dotazníkové šetření ... 27
3.1 Vyhodnocení dotazníku ... 37
Závěr ... 39
Seznam zdrojů ... 41
Přílohy ... 44
1
Seznam obrázků, grafů a tabulek
Obrázek 1 Známka FAIRTRADE ... 19
Obrázek 2 Známka FAIRTRADE pro surovinu ... 19
Graf 1 Největší exportéři kakaových bobů za rok 2019 ... 20
Graf 2 Největší importéři kakaových bobů za rok 2019 ... 21
Graf 3 Vývoj ceny kakaových bobů v období od října 2019 do ledna 2021 ... 25
Graf 4 Rozdělení vzorku dle kraje ... 30
Graf 5 Otázka č. 1: Nejdůležitější faktory při rozhodování o koupi ... 30
Graf 6 Otázka č. 2 a č. 3: Význam značky ... 31
Graf 7 Otázka č. 4: co se Vám vybaví, když tuto značku vidíte? ... 32
Graf 8 Otázka č. 12: Je na trhu dostatek fairtradových výrobků? ... 33
Graf 9 Otázka č. 5: Nakupujete fairtradové produkty? ... 33
Graf 10 Otázka č. 7 a č. 11: Důvody pro nakoupení a nenakoupení ... 34
Graf 11 Otázka č. 8: Kde tyto výrobky nejčastěji nakupujete? ... 35
Graf 12 Otázka č. 9: Jak často nakupujete fairtradové výrobky? ... 35
Graf 13 Otázka č. 10: Kolik průměrně utratíte za tyto výrobky za 1 měsíc? ... 36
Graf 14 Otázky č. 13 a č. 14: Zájem o Fair trade ... 36
Graf 15 Otázky č. 16 a č. 17: Důvody k nakoupení a nenakoupení ... 37
Tabulka 1 Meziroční srovnání prodaného množství vybraných plodin za roky 2018 a 2019 . 11 Tabulka 2 Největší společnosti v cukrářském průmyslu pro rok 2020 ... 22
Tabulka 3 Rozdělení vzorku dle pohlaví ... 28
Tabulka 4 Rozdělení vzorku dle věku ... 28
Tabulka 5 Rozdělení vzorku dle vzdělání ... 28
Tabulka 6 Rozdělení vzorku dle statusu ... 29
Tabulka 7 Rozdělení vzorku dle čistého příjmu domácnosti ... 29
Tabulka 8 Rozdělení vzorku dle sídla ... 29
2
Úvod
V dnešním globalizovaném světě, kde žádná vzdálenost není již doopravdy velká, je dnes většina zboží dostupná všem spotřebitelům. Současná konzumní společnost má na výběr z nepřeberného množství druhů zboží z různých koutů světa, může je mezi sebou porovnávat a vybírat si mezi nimi. Na základě tohoto rozhodování si pak spotřebitel zakoupí produkt, který mu nejvíce vyhovuje. Ať už se rozhoduje podle ceny, kvality, původu, obalu, značky či jiných kritérií. Při vychutnávání si sladkého banánu či popíjení lahodné kávy mnoho lidí ale nepomýšlí na to, za jakých podmínek byly tyto plodiny vypěstovány či jak k nám doputovaly.
Pro nás mnohdy nepředstavitelnou skutečností je, že i v dnešní době ve spoustě zemích jsou pracovníci nespravedlivě odměňováni za vykonanou práci, mají nepřiměřenou pracovní dobu, jejich děti musí pracovat místo toho, aby chodily do školy, a bohužel je někde stále i řeč o otroctví. Mezinárodní obchod dané rozvojové země často záleží na pár základních plodinách, které je schopná nabídnout k vývozu, což je pro ně velikou nevýhodou.1 Stejně tak pěstitelé nemají silnou vyjednávací pozici na rozdíl od nadnárodních společností, jež si drží v mezinárodním obchodě důležitou roli, určují si podmínky prodeje a mohou tím velice znevýhodňovat pěstitele. V současné době jsou také pěstitelé ohroženi situací s covid-19 a v sázce je jejich návrat do chudoby či prohloubení dětské práce.
Fair trade jako jeden ze způsobů mezinárodní pomoci rozvojovým státům nabízí pěstujícím z globálního Jihu příležitost zlepšit své ekonomické, sociální i environmentální podmínky a být spravedlivě odměňováni za práci, stejně tak jako jsou spravedlivě odměňováni i pracující lidé v zemích vyspělých. Princip, na kterém funguje Fair trade, znamená udržitelný způsob obchodu, kdy pěstitelé v družstvech mohou investovat peníze do zlepšování sociálních podmínek místa, ve kterém žijí, do nových technologií, dále děti mohou získat vzdělání, díky kterému pak dostanou lepší pracovní pozice, a to přispívá dalšímu rozvoji místních komunit.
Právě podporou odbytu fairtradových produktů mohou spotřebitelé ovlivnit ty, jež tyto plodiny pěstují, a pomoci jim tak se vymanit z chudoby.
Jedna z plodin, která je obchodovaná pod záštitou Fair trade, je kakao. Tato významná komodita je součástí mnoha cukrářských výrobků, ale najdeme její využití například i ve farmacii. Mezinárodní obchod s kakaem se typicky vyznačuje fluktuací ceny na světovém trhu, což vytváří pěstitelům obrovskou nejistotu ohledně pokrytí nákladů na produkci
1 RANSOM, David. Fair trade. Brno: Doplněk, 2011.
3
a budoucího rozhodování. Fair trade má dopad na mezinárodní obchod, neboť se snaží pomoci farmářům účastnit se na mezinárodním obchodě s kakaem prostřednictvím eliminace jejich znevýhodnění a docílit tím tak udržitelné produkce kakaa.
Cílem mé bakalářské práce je zjistit, jak fairtradové kakaové výrobky vnímají čeští spotřebitelé.
V první kapitole proto na základě literární rešerše vymezím rozdíly mezi fairtradovými produkty a produkty, které tuto certifikaci nenesou. V další kapitole zjistím původ těchto rozdílů s ohledem na fairtradový trh s kakaem opět s využitím literární rešerše. Závěrečnou kapitolu věnuji dotazování českých spotřebitelů ohledně fairtradových kakaových výrobků a k tomu použiji zjištěná specifika z předešlých kapitol.
Celý text je rozdělen do tří kapitol. V první kapitole představím koncept Fair trade, jeho hlavní principy, výhody pro producenty a pro obchodníky s fairtradovým zbožím a dvě nejznámější Fair trade organizace. Dále zmíním stručnou historii a nejvíce pěstované plodiny pod záštitou Fair trade. V další části se pak zaměřím na činnost organizace Fairtrade pro Česko a Slovensko a na již provedený výzkum povědomí českých spotřebitelů o této značce. V závěru potom stanovím zásadní rozdíly fairtradových výrobků od těch, které takto označeny nejsou.
Druhou kapitolu zaměřím na jednu z plodin, jejíž pěstování spadá pod Fairtrade, a to konkrétně na kakao. Aplikuji zjištěné rozdíly z první kapitoly právě na tuto plodinu, představím její pěstování, zpracování až po cestu ke spotřebiteli. Část kapitoly věnuji standardům, které musí být splněny, aby byl výrobek označen logem Fairtrade, a také světovému trhu s kakaem. Cílem kapitoly je zjistit, kde mají původ rozdíly mezi fairtradovými a nefairtradovými produkty se zaměřením na kakao.
Ve třetí kapitole provedu kvantitativní šetření prostřednictvím dotazníku, ve kterém zjistím, jak čeští spotřebitelé vnímají fairtradové kakaové produkty. Zaměřím se na to, zda jsou ochotni kupovat tyto výrobky a zda vnímají specifika, která ostatní produkty nenesou. Na konci kapitoly potom vyhodnotím výsledky dotazníku.
4
1 Fair trade
Fair trade bývá definováno různě, ale nejpřednější organizace zabývající se tímto způsobem obchodu jako jsou například WFTO nebo Fairtrade International se shodují v této definici:
„Fair trade je obchodní partnerství založené na dialogu, transparentnosti a respektu, které usiluje o větší spravedlnost v mezinárodním obchodě. Přispívá k udržitelnému rozvoji tím, že nabízí lepší obchodní podmínky a chrání práva producentů a pracovníků na okraji společnosti zejména z oblasti globálního Jihu.“2
Fair trade má podpořit pěstitele v rozvojových zemích a tím vyvstává otázka, proč tuto pomocnou ruku vlastně potřebují. Obyvatelé těchto zemí bývají velice znevýhodněni. Mají omezený přístup k trhu, neboť často nemají prostředky, jak se na trh dostat, a jsou nuceni využívat prostředníky, kteří pěstitele navštěvují a vykupují od nich danou plodinu. Zároveň jsou ohroženi nedostatkem informací a o současném poklesu či nárůstu světové ceny se mnozí musí dozvídat právě od prostředníků, protože sami nemají k těmto aktuálním informacím přístup. Při kolísání světové ceny se běžní pěstitelé mohou zabezpečit sjednanou cenou ve smlouvě, kterou v budoucnosti obdrží. Znevýhodnění pěstitelé ale s prostředníky takové smlouvy sjednávat nemohou. Příležitostí pro ně může být změna produkované plodiny.
Zpravidla bývá cena vyšší za organické pěstování plodiny. Přechod na toto pěstování ale vyžaduje určité počáteční vyšší náklady, pěstitel potřebuje informace, co je zapotřebí při přechodu na tento způsob pěstování. Farmář ze Severu má možnost půjčky na zajištění vstupních nákladů, také má přístup ke školením, které informují, jak pěstovat organickou plodinu, a v případě neúspěchu stát poskytuje sociální zajištění.3
Fair trade má pro tyto pěstitele znamenat formu spravedlivějšího obchodu, snahu eliminovat či alespoň omezit vzniklé nerovnosti, proti kterým tito lidé nejsou sami schopni bojovat.
Způsobem pomoci, jaký Fair trade nabízí, dostávají pěstitelé možnost se některých těchto znevýhodnění zbavit a dále se rozvíjet.
Mezi hlavní principy, o které se Fair trade opírá, je garantovaná minimální cena, jež má pokrýt náklady na vypěstování plodiny a na životní náklady pro farmáře a jeho rodinu. Při fluktuaci světové ceny jsou pěstitelé chráněni proti poklesu ceny. Pokud totiž světová cena klesne
2 WHO WE ARE. In: World Fair Trade Organization [online]. 6. 9. 2014 [cit. 01.12.2020]. Dostupné z: https://wfto.com/who-we-are
3 NICHOLLS, Alex a Charlotte OPAL. Fair trade: market-driven ethical consumption. London ; Thousand Oaks, Calif: SAGE, 2005.
5
pod stanovenou hranici, producenti dostanou zaplaceno od nakupujících stanovenou minimální cenou. V případě, že je světová cena vyšší, obdrží pěstitelé tuto cenu či cenu sjednanou ve smlouvě. K dalším principům náleží seskupování se pěstitelů do družstev, které fungují na základě demokracie. V těchto družstvech mohou společně vyjednávat s obchodníky a zároveň rozhodovat o rozdělení prémiových odměn. To je další z důležitých principů Fair trade. Prémiové odměny (často 5 až 10 % z ceny zboží) jsou určeny pro investice do vylepšování tamních komunit. Tyto peníze obdrží družstvo od dovozců a všichni členové se podílí na rozdělení prémií do oblastí, kde jsou nejvíce potřeba. Investují například do stavění nových škol, zdravotnických zařízení, do technologií na zlepšení produkce či vodních systémů, do místní infrastruktury, do školení členů družstva apod.4 Fair trade se dále soustředí na pracovní podmínky zaměstnanců. Netoleruje špatné pracovní podmínky, čímž je myšlena například dlouhá pracovní doba nebo nepřiměřené peněžní ohodnocení. Pracovníci musí dostávat alespoň nejnižší legální mzdu. Zakázána je dětská práce a také nucená práce.
Zaměstnanci mají právo se sjednocovat a vytvářet odbory. Fair trade bere ohled i na životní prostředí, zakazuje určité pesticidy a svými podmínkami se snaží minimalizovat užívání chemických prostředků při pěstování plodin. Tyto podmínky ale nejsou totožné s podmínkami ekologického zemědělství. To se hlavně zaměřuje na přísné podmínky ohledně užívání pesticidů, umělých hnojiv, zakazuje geneticky modifikované produkty. Zabývá se také životními podmínkami pro zvířata.5 Fair trade a bio jsou dvě odlišné certifikace. Mnoho fairtradových výrobků nese obě, protože za organicky vypěstované plodiny mohou producenti dostat vyšší cenu. Fair trade se dále snaží o snížení prostředníků v rámci dodavatelského řetězce, aby se snížily přidané marže. Zakládá si na udržování dlouhodobých vztahů, neboť pro pěstitele je jistota příjmu rozhodující. Mohou tak více plánovat do budoucnosti a se zaručeným budoucím příjmem se nemusí tolik obávat například změny pěstování plodiny, která by pro ně mohla být výnosnější. Producenti dostávají i možnost předfinancování, pokud o to zažádají. Obchodníci jsou povinni jim předem poskytnout až 60 % z nákupní ceny.6 Nyní se na výhody Fair trade podíváme ze dvou stran. Ze strany producentů a společností, které od nich dané plodiny odebírají. Silnou stránkou těchto producentů je oblast, která zajišťuje
4 DRAGUSANU, Raluca, Daniele GIOVANNUCCI a Nathan NUNN. The Economics of Fair Trade. The Journal of Economic Perspectives [online]. American Economic Association, 2014, roč. 28, č. 3 [cit. 15.01.2021].
Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/23800584
5 What is the difference between Fairtrade and organic? In: Fairtrade Foundation [online]. 25. 9. 2020 [cit. 17.01.2021]. Dostupné z: https://www.fairtrade.org.uk/media-centre/blog/what-is-the-difference-between- fairtrade-and-organic/
6 NICHOLLS, Alex a Charlotte OPAL. Fair trade.
6
příznivé podmínky pro pěstování dané plodiny. Existují jen určitá podnebí, kde se bude dařit například kakau, kávě či banánům. S pěstováním většinou už mívají i zkušenosti, neboť se v rodinách tato činnost často dědí. Naopak jejich slabou stránkou jsou již výše zmíněné nerovnosti jako neschopnost vyjednávat o ceně či nedostatek informací o trhu. Důvodem, proč se producenti přihlašují k Fair trade, může tedy být zajištění minimální ceny, která pokryje jejich náklady na pěstování, čímž se podaří eliminovat hrozbu kolísání ceny plodiny na světovém trhu. Rozdíl nízké světové ceny a minimální garantované ceny je hrazen dovozci, kteří od pěstitelů nakupují. Dalším důvodem mohou být sociální prémie, které producenti dostávají od dovozců nad rámec minimální ceny. Tyto prémie mohou využít k různým vylepšením v rámci jejich komunity, například na pořádání školení, která mohou přispět k větší informovanosti o pěstování plodiny či ke zvýšení úrovně finanční gramotnosti. Dlouhodobé udržování obchodních vztahů je jistě dalším pozitivem, kvůli kterému stojí za zvážení připojit se k Fair trade. Producenti pak mají větší jistotu v budoucím obchodování. S Fair trade je ale spojená i dokumentace, vypracovávání různých zpráv, například o dopadu na životním prostředí apod. Aby se producent mohl připojit k Fairtrade7, musí na samém začátku podat žádost o udělení certifikace. Za podání přihlášky se platí poplatek. Dále následuje audit, který má prověřit, zda produkce odpovídá stanoveným standardům. Pokud neodpovídá, pěstitel může vylepšit nevyhovující podmínky. V případě, že je vše v pořádku, dostane rozhodnutí o udělení certifikace. Od té doby platí producent každý rok ve stejný měsíc určitý certifikační poplatek.8 Na opačné straně obchodníci, kteří přistoupí na podmínky Fair trade, souhlasí s placením minimální stanovené ceny a s placením prémiových odměn. Dále platí certifikační poplatek za užívání loga. Všechny transakce provedené s producenty musí zaznamenávat a pokud jsou o to požádáni, musí požadované informace například o zaplacení minimální nebo prémiové ceny doložit. Pro obchodníky může být administrativa s tím spojená odrazující. Na druhé straně jejich důvodem k etickému způsobu obchodování může být vylepšení image značky, která se bude prezentovat spravedlivým obchodem. Také ale tlak veřejnosti, neboť v současné době spotřebitelé kladou velký důraz na udržitelnost. K tomu přispěla větší informovanost díky médiím a internetu, které upozornily i na neetické chování velkých korporací.9 Dalším z faktorů, proč se rozhodnout pro podnikání s fairtradovými produkty, může být jejich vlastní touha po změně a zodpovědnosti vůči znevýhodňovaným pěstitelům. Společnostem to také
7 Podmínky se vztahují na získání certifikace u Fairtrade International.
8 How the Fairtrade certification process works. In: [cit. 16.01.2021]. Dostupné z: https://www.flocert.net/solutions/fairtrade/how-it-works/
9 NICHOLLS, Alex a Charlotte OPAL. Fair trade.
7
dává konkurenční výhodu před ostatními firmami v odvětví, protože se tímto způsobem mohou od ostatních odlišit. Na straně obchodníků také platí výhoda udržování dlouhodobých obchodních vztahů.
V průběhu let se utvořily certifikační známky, které mají spotřebiteli poskytovat informace o výrobním procesu. Aby na sobě výrobek mohl nést Fair trade známku, musí být splněny standardy pro ni utvořenou. Mezi dvě nejznámější Fair trade známky, které jsou k nalezení na výrobcích na českém trhu, patří certifikační známka od Fairtrade International a od World Fair Trade Organization. Proto jsem si je vybrala pro detailnější porovnání na základě jejich činností a způsobu fungování.
Pravděpodobně jedna z nejznámějších organizací na světě udělující Fair trade certifikaci produktům je Fairtrade International. Tato společnost se sídlem v Bonnu v Německu, jež vlastní značku FAIRTRADE, byla založena v roce 1997. Certifikací pověřila společnost FLOCERT, jakožto nezávislou třetí stranu, která se věnuje přijímání nových členů, vysílání auditorů na místa pěstování plodiny, kde mají prověřit, zda jsou splněny dané podmínky a zda jim certifikaci udělí. Audity probíhají opakovaně a mohou být i předem neoznámené.10 Organizace Fairtrade International zohledňuje ve svých standardech všechny základní principy Fair trade a dělí je do tří základních oblastí, a to sociální, ekonomické a environmentální.
Standardy dále rozlišuje podle toho, komu jsou určeny. Sem řadí malé producenty, jimiž jsou myšleni farmáři, kteří pracují na vlastních pozemcích, při pěstování nenajímají pracovníky a obstarávají plodinu sami s pomocí rodinných příslušníků. Tito producenti se shlukují do družstev. Dále jsou standardy speciálně pro najaté pracovníky a pro pěstitele, kteří zatím nejsou součástí žádného družstva. U těchto tří skupin je dále rozděluje na základě plodin, které pěstují, a jsou v nich zohledněna jejich specifika. Může to být například otázka různých druhů plodin, účastníků v dodavatelském řetězci či předfinancování, které není dostupné u všech plodin. Pak se ve standardech zvlášť věnuje obchodníkům s fairtradovým zbožím, klimatu, textilu a těžbě drahých kovů.11 K úplnému pochopení, na jakém základě funguje tato organizace, nám poslouží výroční zpráva, kde jsou k nalezení informace, odkud společnost přijímá finance a na co je vydává. Z období v letech 2019-2020 lze vyčíst, že organizace získává příjmy z největší části z poplatků za užívání značky FAIRTRADE (79 %), menší část příjmů (14 %) tvoří sponzorské dary a dotace a posledním druhem příjmu je prodej (7 %).
10 Fairtrade International. In: Fairtrade International [online] [cit. 05.12.2020]. Dostupné z: https://www.fairtrade.net/about/fairtrade-international
11 Fairtrade Standards. In: Fairtrade International [online] [cit. 16.01.2021]. Dostupné z: https://www.fairtrade.net/standard
8
Získané peníze vydává potom na financování producentů (41 %), komunikaci (16 %), řízení společnosti (14 %), správu produktů a programů (13 %) aj.12
Další z organizací, která se Fair trade zabývá, je World Fair Trade Organization (WFTO).
Ta byla založena v roce 1989 a sídlí v Nizozemí. Její členové jsou podniky a producenti, kteří uplatňují Fair trade. Na rozdíl od společnosti Fairtrade International, která posuzuje, zda jsou produkty Fair trade, WFTO hodnotí, zda takto může být označovaný celý podnik. To znamená, zda jsou jeho hlavní prioritou producenti a pracovníci. Členové mohou užívat certifikaci WFTO na všech svých produktech.13 WFTO na svých oficiálních stránkách uvádí 10 principů, kterými se všichni členové řídí. Odráží se v nich všechny základní principy Fair trade. Podniky, jež se staly členy organizace, neplatí žádný licenční poplatek. Existuje ale zde poplatek pro ty, kteří nakupují výrobky od členů.14 Výroční zpráva za rok 2019 prezentuje příjmy, které z poloviny tvořily příjmy z grantů a projektů a z druhé poloviny roční členské příspěvky a poplatky od nečlenů. Peníze potom organizace vydávala na mzdy a na náklady na projekty.15 Toto jsou jedny ze společností, které certifikují Fair trade produkty. Už jen z těchto dvou příkladů můžeme vidět, že se jejich podmínky na udělení certifikace budou lišit, neboť Fairtrade International uzpůsobuje své standardy určité plodině, naopak standard WFTO specifikuje podmínky pro podniky a jejich celkovou činnost. V hlavních a zásadních principech, o které se Fair trade opírá, se shodují a požadují jejich bezpodmínečné splnění.
Ale v detailnějším měřítku mohou mít svá vlastní zaměření a priority. V roce 2012 se například organizace Transfair USA rozhodla odpojit od Fairtrade International a vytvořit v USA paralelní značku Fair Trade USA z důvodu, že požadovala certifikaci vlastníků velkých plantáží, ne pouze malých producentů.16 Na tomto příkladu můžeme vidět rozdíly pohledů společností na certifikaci.
Samozřejmě se na Fair trade najde i oprávněná kritika. Jednou z nejčastějších výtek, která přichází od běžných spotřebitelů, je vyšší cena fairtradových produktů. Nemusí to být vždy u všech druhů výrobků pravidlem, ale pokud je v regálu na výběr obyčejný produkt a fairtradový, častěji ten s certifikací stojí více. To může mít různé příčiny. Jedním z důvodů
12 fairtrade-international-annual-report-2019-2020.pdf [online] [cit. 29.12.2020]. Dostupné z: https://files.fairtrade.net/publications/fairtrade-international-annual-report-2019-2020.pdf
13 WHO WE ARE.
14 Our Fair Trade System. In: World Fair Trade Organization [online]. 21. 3. 2019 [cit. 05.12.2020]. Dostupné z: https://wfto.com/our-fair-trade-system
15 WFTO Annual Report 2019.pdf [online] [cit. 05.12.2020]. Dostupné z: https://wfto.com/sites/default/files/WFTO%20Annual%20Report%202019.pdf
16 DRAGUSANU, Raluca, Daniele GIOVANNUCCI a Nathan NUNN. The Economics of Fair Trade.
9
je existence poplatků za certifikaci. Ve finální ceně pro spotřebitele se promítne i minimální a prémiová cena zaplacená producentům. Jiným důvodem jsou přirážky maloobchodníků.
Ti mohou navyšovat cenu, protože vědí, že zákazníci jsou ochotni koupit produkty Fair trade za vyšší cenu.17
1.1 Vznik, historie
Volné obchodování mezi zeměmi mělo časem za následek velké rozdíly mezi Severem a Jihem.
Počátky liberalizace obchodu se připisují hlavně dohodě GATT (Všeobecná dohoda o clech a obchodu), která vznikla po druhé světové válce a směřovala k volnému obchodu. Dalšími událostmi, které směřovaly k liberalizaci, bylo založení Mezinárodního měnového fondu a vznik Světové obchodní organizace. Růstem mezinárodního obchodu došlo ale i k nerovnoměrnému rozdělení bohatství mezi zeměmi, k prohloubení chudoby v různých oblastech světa a ke vzniku znevýhodnění pěstitelů, které se Fair trade snaží zmírnit.18
Vznik Fair trade v USA (zprvu nazýván alternative trade) započal, když Edna Ruth Byler vycestovala se svým mužem v roce 1946 do Portorika a stala se svědkem příběhu ženy, která se živí prodejem výšivek. Vydělané peníze jí nestačily dostatečně na to, aby mohla uživit všechny své děti. Edna viděla místní chudobu a rozhodla se Portorikánce pomoci prodejem těchto výšivek v rodné Americe. Vzala je proto s sebou zpět domů a prodávala je ženám v okolí z kufru svého auta. Při tom vyprávěla o životě nebohé matky a tím informovala o chudobě na Jihu. Lidé měli o výšivky zájem, a to později dalo vznik Ten Thousand Villages, což je dnes známá Fair trade organizace.19 Zároveň v této době v USA vznikla SERRV, jedna z prvních Fair trade organizací, která navázala obchodní vztahy s evropskými uprchlíky po druhé světové válce, aby jim pomohla získat peníze obchodováním jejich výrobků. Později své kontakty rozšířila i do dalších zemí.20
V Evropě zaznamenáváme příchod Fair trade později, a to na konci 50. let. Oxfam, spojení nezávislých nevládních organizací ve Spojeném království, které zde později utvořilo první Fair trade organizaci, začalo prodávat ve svých obchodech výrobky vytvořené čínskými uprchlíky. Spojené Království ale nebylo jedinou zemí, kde se objevil Fair trade, v roce 1967 byla v Nizozemí založena organizace Fair Trade Original, která se zaměřovala na dovoz fairtradových výrobků. Důležitými hráči se také staly nevládní organizace, které
17 NICHOLLS, Alex a Charlotte OPAL. Fair trade.
18 Ibid.
19 History. In: [cit. 30.12.2020]. Dostupné z: https://www.tenthousandvillages.com/history
20 SERRV, a Nonprofit Fair Trade Retailer Since 1949. In: SERRV [online] [cit. 30.12.2020]. Dostupné z: https://www.serrv.org/category/about-us
10
si uvědomovaly přítomnost chudoby, a proto navazovaly vztahy mezi Jihem a Severem. Tyto nevládní organizace cílily na větší rovnost v mezinárodním obchodě a tím se začal formovat Fair trade, jaký známe dnes.
V roce 1988 v Nizozemí byla představena první certifikační známka Max Havellar pojmenovaná po fiktivní postavě, která se postavila proti vykořisťování holandských sběračů kávy.21 Na samotném začátku se objevovala pouze na kávě a vznikla právě proto, aby se odlišovala od ostatních produktů, které byly k zakoupení v běžných obchodech. Tento způsob označování fairtradového zboží se později uchytil a rozšířil.
Později vznikly dnes velice známé společnosti jako Fairtrade Labelling Organisation (FLO), dnes ji známe pod jménem Fairtrade International. A dále International Fair Trade Association (IFAT), dnes známé jako World Fair Trade Organisation. Vytvořily si své vlastní certifikační známky, které na produktech můžeme nalézt.22
1.2 Plodiny spadající pod Fair trade
Ze začátku se pod záštitou Fair trade obchodovaly různé druhy produktů a postupem času a s rozvojem samotného konceptu se otevřely dveře dalším novým surovinám. Když se řekne Fair trade, většinou se člověku vybaví jako první ty nejznámější suroviny, například káva, kakao, čaj, bavlna, banány, květiny, cukr. Tyto plodiny tvoří právě největší část prodeje fairtradových produktů. Ale dnes už pod tuto certifikaci můžeme zahrnout nespočet druhů produktů. Patří sem džusy, koření, med, ořechy, oleje, quinoa, rýže, víno, zlato, sportovní míče aj.
Pokud bychom se měli podívat blíže na některé z těchto plodin, tak káva jako jedna z nejznámějších obchodovaných plodin pod Fair trade by neměla být opomenuta. Na pěstování kávy závisí živobytí mnoha lidí. Ti se potýkají mimo jiné s velmi nestabilním trhem, na kterém cena velmi často kolísá, což činí rozhodování do budoucnosti pro pěstitele velmi složité.
Na vývoj všech trhů má nyní v současnosti vliv propuknutí pandemie. Ta měla například u kávy za důsledek kolísání cen, negativní dopad na zaměstnanost, exporty a domácí spotřebu v zemích produkujících kávu. Také se přerušily dodavatelské řetězce právě kvůli vládami
21 DRAGUSANU, Raluca, Daniele GIOVANNUCCI a Nathan NUNN. The Economics of Fair Trade.
22 S, Michael. History of Fair Trade. In: World Fair Trade Organization [online]. 20. 1. 2016 [cit. 30.12.2020].
Dostupné z: https://wfto.com/about-us/history-wfto/history-fair-trade
11
nařízeným lockdownům.23 Mezi největší producenty fairtradové kávy řadíme Peru, Honduras, Kolumbii, Brazílii, Nikaraguu, dále Mexiko, Indonésii, Guatemalu a další.24
Pěstování banánů je pro některé země klíčovou činností. Často se jim říká banánové republiky a jejich ekonomiky jsou na vývozu banánů závislé. Mezi největší exportéry fairtradových banánů patří Dominikánská republika, Kolumbie, Ekvádor a Peru.25 Zprávy o pracovnících na banánových plantážích mluví často o špatných podmínkách, pod kterými musí pracovat.
Například nízké mzdy, častá omezení na shromažďování se a také používání chemických prostředků bez dostatečné ochrany pro pracovníky.26 V reakci na podporu spravedlivého obchodu s banány a s ananasy vznikla kampaň Make Fruit Fair, která má za účel pomoci pěstitelům, kteří se nemohou bránit tlaku kolísání cen a obchodních praktik společností.27 V České republice je pojmenovaná Za férové banány.
Ve svých výročních zprávách uvádí Fairtrade International prodané množství těch nejvýznamnějších plodin. Nejvýznamnějšími se myslí takové plodiny, které jsou vyprodukovány více než 90 % všech pěstitelů. Na základě těchto hodnot jsem vypočítala meziroční změnu, která vypovídá o tom, jakým způsobem se vyprodukované množství změnilo oproti předchozímu roku, což lze vidět v tabulce 1. Hodnoty všech plodin jsou uvedeny v metrických tunách vyjma květin, které jsou v tisících kusech.
Tabulka 1 Meziroční srovnání prodaného množství vybraných plodin za roky 2018 a 2019
2018 2019 Meziroční změna (v %)
Banány 686 603 747 425 8,86
Kakao 260 628 233 497 -10,41
Káva 207 158 218 162 5,31
Bavlna 10 172 10 265 0,91
Květiny 825 197 933 783 13,16
Cukr 199 517 175 855 -11,86
Čaj 9 864 8 041 -18,48
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z výročních zpráv Fairtrade International.
23 coffee-break-series-3e.pdf [online] [cit. 31.12.2020]. Dostupné z: http://www.ico.org/documents/cy2019- 20/coffee-break-series-3e.pdf
24 Key data: Fairtrade coffee. In: Fairtrade International [online] [cit. 30.12.2020]. Dostupné z: https://www.fairtrade.net/impact/key-data-fairtrade-coffee
25 Key data: Fairtrade bananas. In: Fairtrade International [online] [cit. 30.12.2020]. Dostupné z: https://www.fairtrade.net/impact/key-data-fairtrade-bananas
26 Banana farmers and workers. In: Fairtrade Foundation [online] [cit. 31.12.2020]. Dostupné z: https://www.fairtrade.org.uk/farmers-and-workers/bananas/
27 MakeFruitFair [online] [cit. 30.12.2020]. Dostupné z: http://makefruitfair.org/key-messages-of-the-make-fruit- fair-campaign/
12
Oproti roku 2018 zaznamenaly nárůst květiny spolu s banány, kávou a bavlnou, i když u bavlny nebyl nárůst tak značný. Na zvýšení množství květin měly vliv retailingové řetězce a také prodej fairtradových květin do Španělska. Na růst množství prodané kávy působí důraz na udržitelnost a také závazky hlavních světových značek prodejců kávy. U banánů pomohl k nárůstu vliv maloobchodníků a také prodej organických banánů.
Naopak pokles vykázalo kakao, cukr a čaj, kde byl pokles největší. Pokles cukru Fairtrade International odůvodňuje nestálým trhem. Na severoamerickém a evropském trhu ale zůstává poměrně stabilní, má v plánu hledat příležitosti pro další rozvoj pro nepotravinářské účely.
Potenciální růst v oblasti prodeje čaje vidí společnost v prémiových čajích, ledových a ready- to-drink čajích.28
1.3 Fairtrade v České republice
Fairtrade pro Česko a Slovensko popisuje na svých stránkách činnosti a aktivity, kterým se věnuje. Většina z nich slouží za účelem propagace značky použitím například vzdělávacích brožur. Pokouší se o prosazení na sociálních sítích jako jsou Instagram a Facebook. Jedním z programů, které Fairtrade pořádá, jsou Fairtradová města a školy. Za splnění daných podmínek jsou takto označena ta města a ty školy, které podporují myšlenku Fair trade a propagují ji.29 Není to ale jediná akce, kterou organizace pořádá, lze se také účastnit Férové snídaně či Výstavě na stromech. Během podzimu 2020 zahájila organizace kampaň, jejímiž hlavními tvářemi se staly dvě známé osobnosti, a to slovenská herečka Zuzana Kronerová a český cestovatel a spisovatel Ladislav Zibura.30 Využitím tzv. opinion leaders může Fairtrade budovat větší důvěru ve vztahu ke spotřebitelům, upoutat jejich pozornost, ovlivnit smýšlení a názory a zviditelnit svou značku. Je tedy zřejmé, že svou propagaci organizace nezanedbává.
Ve výroční zprávě se můžeme dočíst konkrétní množství nejvíce prodávaných surovin v Česku a na Slovensku. Za rok 2019 sklidilo největší úspěch kakao (2 886 486 kg) a jako důvod společnost uvádí otevření programů, které dalo možnost užití fairtradového kakaa do produktů, v nichž zbylé užité suroviny fairtradové nejsou. Nenesou tedy klasickou známku FAIRTRADE, ale speciální, pro tyto výrobky utvořenou. Kakao následovala káva, jejíž prodané množství činilo 1 200 574 kg, a poté bavlna s 229 695 kg. Ke každé surovině je také uvedeno, kolik činil
28 fairtrade-international-annual-report-2019-2020.pdf.
29 Fairtradová města a školy. In: Fairtrade Česko a Slovensko [online] [cit. 29.12.2020]. Dostupné z: https://fairtrade-cesko.cz/zapojte-se/fairtradova-mesta/
30 Moje férová volba. In: Fairtrade Česko a Slovensko [online] [cit. 29.12.2020]. Dostupné z: https://fairtrade- cesko.cz/moje-ferova-volba/
13
prémiový příplatek u každé z nich, tzn. kolik peněz dostali producenti na zlepšování podmínek svých komunit.31
Z činnosti organizace Fairtrade pro Česko a Slovensko vyplývá, že se snaží spotřebitelům co nejvíce přiblížit tento koncept a obeznámit je s certifikační známkou. Proto zadala výzkum o povědomí o značce společnosti MEDIAN, s.r.o., který proběhl v období od 5. června do 14. června 2019. Dohromady odpovědělo 1 021 respondentů. Při ověřování spontánní znalosti značky si vzpomnělo 8 % respondentů. Ale při zaměření otázky, která se ptala na lepší pracovní podmínky, si značku Fairtrade vybavilo 25 % respondentů. Při předložení známky FAIRTRADE 32 % respondentů vědělo, o jakou značku se jedná, 27 % respondentů sdělilo, že značku vidělo, ale nejsou si jistí, co znamená, a 41 % toto označení vůbec neznalo. Výzkum se pak dále věnoval ztotožnění respondentů s cíli Fairtrade, zda takové zboží má být podle nich nabízeno v obchodních řetězcích nebo zda si v posledních měsících vědomě zakoupili fairtradový produkt.32 Není pochyb, že výzkum přinesl mnoho přínosných informací a dal tak organizaci Fairtrade pro Česko a Slovensko jistý směr, kterým se zaměřit. Certifikační známku FAIRTRADE vidělo dohromady 59 % respondentů, což vypovídá o tom, že tato značka není českým spotřebitelům úplně cizí. Fairtrade v České republice má základy, na kterých může stavět, a pokud bude společnost více komunikovat s veřejností své cíle a snažit se oslovit další spotřebitele svou činností, má značka velikou šanci udržet se na českém a slovenském trhu a dále podporovat pěstitele v rozvojových zemích.
1.4 Zjištěné rozdíly
Nyní již víme, jaké hlavní principy Fair trade zastává, a je možné stanovit, čím se od sebe obyčejné výrobky od fairtradových liší. Jaký produkt si tedy spotřebitel kupuje, pokud je označen jako Fair trade? Certifikace nesoucí označení Fair trade, informuje spotřebitele, že pracovník, který se staral o pěstování plodiny a o proces následné úpravy, jež plodina vyžaduje, dostal spravedlivou odměnu, která mu náleží. Pracovník měl také dobré pracovní podmínky, bylo mu zajištěno bezpečné prostředí pro práci a na žádnou fázi procesu nebyla využita dětská nebo nucená práce. Zároveň byl brán ohled na životní prostředí a byla snaha o užívání pesticidů a chemikálií v co nejmenším množství. Fair trade dále garantuje pěstitelům, že v případě, když cena dané plodiny na světovém trhu klesla pod minimální, obdržel farmář minimální stanovenou cenu, která pokryla jeho náklady na vypěstování plodiny. Družstvo,
31 VZ-Fairtrade-za-2019-CZ_final-1.pdf [online] [cit. 29.12.2020]. Dostupné z: https://fairtrade-cesko.cz/wp- content/uploads/2020/08/VZ-Fairtrade-za-2019-CZ_final-1.pdf
32 Median2019_Fairtrade_CZ_PRESS.pdf [online] [cit. 29.12.2020]. Dostupné z: https://fairtrade-cesko.cz/wp- content/uploads/2019/09/Median2019_Fairtrade_CZ_PRESS.pdf
14
do kterého se pěstitelé shromažďují, dostalo sociální prémii, o které si demokraticky rozhodlo, jak ji rozdělí a do čeho ji investuje. Na druhou stranu častým znakem takového produktu může být i vyšší cena z důvodu výše poplatků kvůli certifikaci, přirážek maloobchodníků či pokrytí minimální a prémiové ceny.
15
2 Fair Trade na příkladu kakaa
Kakao jakožto přísada čokolády, zmrzliny a spousty dalších cukrářských výrobků bývá denní součástí našich jídelníčků. Těmto výrobkům, jak je známe dnes, ale předcházel dlouholetý vývoj. Na samém počátku v oblastech Mexika a Střední Ameriky užívali obyvatelé kakaové boby jako platidlo anebo popíjeli z nich vyrobenou čokoládu, která byla hořká a velmi kořeněná. Až evropská kultura přidala cukr, který dál čokoládě sladký nádech. Nejrozsáhlejší oblastí, kde se dnes kakao pěstuje je západní Afrika. Otázkou tedy je, jak se z oblasti Střední Ameriky dostalo do těchto končin. Důvodem byli španělští kolonizátoři, kteří v průběhu 17. století zprostředkovali čokoládu i dalším evropským panovníkům a později společně s Portugalci zjistili, že ve svých koloniích při pobřeží Guinejského zálivu najdou stejně vhodné podmínky pro pěstování kakaa jako v Americe. Další výhodou se pro ně ukázala vzdálenost, která byla kratší než cesta přes Atlantský oceán.33
V současné době se kakaovník pěstuje převážně v oblastech Latinské Ameriky, západní Afriky a také v jižní a jihovýchodní Asii, ale úplně původním místem, kde se kakaovník vyskytoval, byl Amazonský prales. Zde rostlině kakaovníku vyhovují zastíněná místa, kde je chráněna před větrem, a zároveň vlhké podnebí s teplotami mezi 20 až 32°C. Důležitý je pro ni také dostatek srážek. Tyto příznivé podmínky poskytuje oblast kolem rovníku do 10° severní a jižní šířky. Zásluhu na rozšiřování kakaových semen v tropickém lese mají zvířata, kterým hořké kakaové boby nechutnají a odhazují je.34 Rozlišujeme tři základní druhy kakaovníku, a to Criollo, Forastero a Trinitario. Criollo pochází ze Střední Ameriky, pěstovalo se především v minulosti, přináší nižší úrodu než ostatní, ale zároveň je považováno za kvalitnější. Dnes dominuje druh Forastero pocházející z Jižní Ameriky, protože lépe odolává nemocem.
Trinitario je považováno za křížence předešlých dvou. Další důležité dělení v rámci kakaa je dělení kakaových bobů do dvou základních skupin, a to fine or flavor a ordinary.
Fine or flavor (méně než 5 % na světovém trhu) představují boby z kakaovníků druhu Criollo a Trinitario, naopak ordinary náleží druhům Forastero. Dělení ale není tak jednoznačné a při hodnocení, do jaké kategorie kakaové boby spadají, se bere v potaz více kritérií. Například stupeň fermentace, sušení, kyselost, chemické a chuťové vlastnosti apod.35
33 ARCIMOVIČOVÁ, Jana a Pavel VALÍČEK. Čokoláda - pokrm bohů. Benešov: Start, 1999.
34 Ibid.
35 Fine or Flavor Cocoa [online] [cit. 09.02.2021]. Dostupné z: https://www.icco.org/fine-or-flavor-cocoa/
16 2.1 Cesta kakaa ke spotřebiteli
Celá cesta začíná na farmách malých pěstitelů v oblastech příznivých pro jeho růst, které byly zmíněny výše. Pěstování ve většině případů neprobíhá na velkých plantážích kvůli hrozbě šíření nemocí. Pěstitelé zasadí semena kakaovníku a rostlina je schopna nést plody tři až pět let od zasazení. Největší plodnost nabízí po deseti až patnácti letech. Pěstitelé mohou většinou během roku sklízet kakaovník dvakrát, jednou jako velkou sklizeň a po druhé menší. Například rozložení sklizně v Pobřeží Slonoviny probíhá v období od října do března (velká sklizeň) a v období od května do srpna (malá sklizeň). V zemích Afriky může mít menší sklizeň podíl na celkové až 15-20 %.36 Zasazením rostlin, které nevyčerpávají půdu (např. kukuřice, cukrová třtina), zajistí pěstitel kakaovníku dostatečný stín a zároveň ochranu proti větru. Musí také být ostražitý ohledně škůdců či příznaků nemocí, které mohou rostlinu napadnout. V průběhu života rostliny farmář tvaruje její korunu, odstraňuje nemocné větve, prostřiháváním okolních stromů zmenšuje stín a kakaovník hnojí.
Jakmile plody uzrají, může je farmář sklidit. Plody kakaovníku sklízí ručně, odsekáváním mačetou. Plody následně otevře nožem a vyjme z nich kakaové boby, které dále putují k fermentaci. Tento proces kvašení, ve kterém probíhají důležité chemické reakce, má zajistit, že boby zbaví hořké chuti a je rozhodujícím faktorem o konečné chuti kakaa. Je to první ze dvou fází, kde se vytváří čokoládová příchuť. Druhá fáze nastává v továrně při pražení. Doba trvání fermentace závisí na druhu rostliny a také na množství bobů. Pohybuje se v rozmezí jednoho až šesti dnů. Po fermentaci farmář musí boby usušit. Pokud je suší přirozeně na slunci a větru, může zabrat sušení až jeden týden. Boby obvykle rozloží na beton a před deštěm je ochrání nataženou plachtou. Při sušení na zemi hrozí jejich znečištění. Kakaové boby může sušit i uměle, což zabere méně než dva dny, ale je to pro farmáře nákladnější. Po kvašení a usušení mají boby čokoládovou vůni a typicky hnědou barvu. V další fázi je pracovníci zbavují nečistot, ukládají do pytlů a boby jsou připraveny k převozu. Ve skladu, kde jsou uchovávány, musí být zajištěno suché prostředí, do kterého se nebudou moci dostat škůdci.
Takto připravené kakaové boby prodávají pěstitelé obchodníkům, kteří je pak dováží do své země k dalšímu zpracování.
V této fázi většinou opouští pěstitel proces putování kakaa ke konečnému spotřebiteli a další důležité části se věnují továrny, do kterých se kakaové boby dovezou. V nich probíhá proces pražení, který zbavuje boby přebytečné vlhkosti. Následuje drcení, při kterém se oddělí
36 FAQ [online] [cit. 09.02.2021]. Dostupné z: https://www.icco.org/faq/
17
nestravitelné slupky, a poté lisování. Výsledkem lisování je kakaový prášek nebo kakaové máslo. Kakaové máslo se využívá v potravinářském průmyslu, ale našlo své uplatnění i v kosmetice nebo farmacii, kde se využívá jeho dobrá rozpustnost při teplotě lidského těla.37 Další zpracování kakaového prášku či másla záleží na konečném výrobku. Ten se zabalí a putuje do maloobchodů, kde si ho spotřebitelé mohou zakoupit.
2.2 Standardy pro kakao
Pro demonstraci standardů uplatňujících Fair trade na produkci kakaa jsem si vybrala společnost Fairtrade International. Ta vytvořila pro všechny účastníky obchodu s kakaem dohromady tři standardy. Standard pro družstva malých pěstitelů, pro obchodníky a zvlášť pro kakao. Všechny standardy se dělí na čtyři hlavní kapitoly. Jsou to obecné požadavky, kapitola zaměřující se na obchod, produkci a na rozvoj.
Aktuální standard pro malé pěstitele platí od listopadu 2019. Některé požadavky v něm se opírají přímo o požadavky stanovené Mezinárodní organizací práce. Společnost označuje za malé pěstitele ty, kteří při práci na svých farmách nenajímají pomocnou sílu, pokud to není nutné (např. kvůli věku) a pracují sami s pomocí svých členů rodiny. Požadavky ve standardu se dělí na klíčové, které musí být bezpodmínečně splněny a na rozvojové, které musí být splněny v určitém rozsahu. U každého požadavku je uvedeno číslo, které reprezentuje dobu, za jakou družstvo musí splnit daný požadavek, než bude auditováno. U klíčových je to buď 0, 1, nebo 3 roky a u rozvojových 3 nebo 6 let.
Obecné požadavky ve standardu pro malé pěstitele zahrnují jmenování osoby, která se bude starat o záležitosti týkající se certifikace, uchovávání podstatných dokumentů a prokázání se jimi, pokud o to budou požádáni. Pěstitelé dále přistupují na ohlášené a neohlášené audity, slibují, že nebudou obcházet praktiky Fairtrade (např. falšováním dokumentů nebo prodejem produktů, které nejsou Fair trade) a jejich jednání musí být v souladu s místní legislativou.
Kapitola definuje pojem malý pěstitel, za jakých podmínek se mohou najímat pomocníci a stanovuje maximální velikost obdělávané půdy. Podmínky následující kapitoly se vztahují k zaznamenávání veškerých informací o prodeji a jeho souvisejících náležitostí (např. při podpisu smlouvy). Řeší i případy, pokud je pěstitel nebo obchodník při probíhajícím obchodu suspendován či je mu odebrána certifikace. Třetí a nejrozsáhlejší kapitola odráží základní zásady Fair trade. Požadavky se věnují z hlediska životního prostředí pesticidům, půdě a vodě, biodiverzitě, odpadu, geneticky modifikovaným organismům a změně klimatu.
37 ARCIMOVIČOVÁ, Jana a Pavel VALÍČEK. Čokoláda - pokrm bohů.
18
Družstva mají pořádat školení na správné skladování a zacházení s pesticidy a chemikáliemi.
Vybízí k jejich užívání v co nejmenší možné míře a překládá list zakázaných pesticidů.
Pracovníci musí mít vybavení na manipulaci s veškerými nebezpečnými látkami. Dále se kapitola vyjadřuje k pracovním podmínkám. Zakazuje nucenou a dětskou práci a diskriminaci na základě pohlaví, rasy, sexuální orientace, věku atd. Děti smí rodinným příslušníkům pomáhat za jasně daných podmínek. Například během prázdnin či po škole a práce musí být přiměřená jejich věku a fyzické kondici. Pokud pěstitel najímá pracovníky, musí jím umožnit sdružování se a vytváření odborů za účelem vyjednávání lepších pracovních podmínek. Pracovníkům musí být zajištěna pitná voda, první pomoc a další důležité náležitosti pro udržení bezpečnosti v práci. Poslední kapitola se soustředí na zacházení s prémiovou cenou, které družstvo obdrží. Musí vytvořit plán, do čeho chce získané peníze investovat, odůvodnit proč, stanovit časové rozmezí, za jak dlouho chce daný plán splnit, a také předpokládaný rozpočet. Družstvo musí ročně předkládat zprávy o užití prémiového obnosu, také má za povinnost vytvořit valné shromáždění, které má v rámci družstva rozhodující funkci.38
Standard pro obchodníky s fairtradovými produkty s aktuální platností z dubna 2019 určuje podmínky pro ty, kteří od pěstitelů nakupují. I zde se setkáváme se s klíčovými požadavky, které musí být splněny. Rozdílné jsou dobrovolné postupy, které splněny být nemusí, ale obchodník tím může pro pěstitele vytvořit ještě spravedlivější podmínky. Obecné požadavky v první kapitole mají za cíl zajistit spolehlivost značky. Určují proto, kdo a za jakých podmínek smí známku FAIRTRADE užívat. Obchodník se uvoluje k auditům.
Kapitola o obchodu mluví o potřebné dokumentaci a uchovávání záznamů. Obchodník s kakaem se může rozhodnout, zda pro způsob trasování suroviny bude používat fyzickou dohledatelnost (výrobky fair trade jsou odděleny od těch, které fair trade nejsou) či hmotnostní poměr. V tomto případě může být například v procesu zpracování v továrně necertifikované kakao smíchané s certifikovaným. Konečné výrobky z továrny obsahují oba druhy kakaa v různém množství, ale je zajištěno, že množství certifikovaného kakaa odpovídá jejímu vstupnímu množství. Kapitola týkající se produkce zakazuje porušování zákonů o práci a životním prostředí a také zakazuje používání nebezpečných materiálů z jimi předloženého
38 Rodríguez - Fairtrade Standard for Small- scale Producer Organ.pdf [online] [cit. 11.02.2021]. Dostupné z: https://files.fairtrade.net/standards/SPO_EN.pdf
19
seznamu. Poslední kapitola vyjmenovává náležitosti smlouvy, přikazuje zaplacení minimální a prémiové ceny a řeší otázky předfinancování.39
Standard pro kakao aktualizovaný v únoru 2019 je určený jak pro malé farmáře, kteří kakao pěstují, tak i pro obchodníky s ním. U každé podmínky je uvedeno, na koho se vztahuje.
Standard se věnuje převodům při užívání hmotnostního poměru, kontrole členů družstva a školení členů na základě jejich potřeb. Při uzavírání smlouvy se obě strany dohodnou, zda se budou řídit podle ceny na newyorské komoditní burze, londýnské či se musí orientovat dle regulací tamní vlády. Při pěstování organického kakaa, obchodník zaplatí pěstiteli nad rámec minimální ceny ještě doplatek za organickou plodinu. Družstva jsou povinna jednou ročně vypracovat zprávy o užívání prémiové ceny.40
Fairtrade International také rozšířilo své certifikační známky. Mimo nejznámější, jež nám říká, že všechny užité suroviny ve výrobku, které jsou jako fairtradové dostupné, splňují jejich kritéria, existují ještě další známky.
Obrázek 1 Známka FAIRTRADE
Zdroj: Fairtrade International
Například u výrobků složených z více ingrediencí obsahujících jednu fairtradovou surovinu, kde ostatní složky fairtradové nejsou. Pro pěstitele se tím nic nemění, ale rozšiřuje se tím tak sortiment fairtradového zboží. Známka na sobě nese, jaká plodina v ní byla vyprodukována v rámci Fair trade podmínek.
Obrázek 2 Známka FAIRTRADE pro surovinu
Zdroj: Fairtrade International
39 Hawkey - Fairtrade Trader Standard.pdf [online] [cit. 11.02.2021]. Dostupné z: https://files.fairtrade.net/standards/TS_EN.pdf
40 St-Pierre - Fairtrade Standard for Cocoa.pdf [online] [cit. 11.02.2021]. Dostupné z: https://files.fairtrade.net/Cocoa_SPO_EN.pdf
20 2.3 Světový trh s kakaem
Mezi současné největší producenty kakaa ve světě patří Pobřeží Slonoviny, Ghana, Indonésie, Nigérie, Ekvádor, Kamerun, Brazílie, Peru a Dominikánská republika. Tato skupina zemí vyprodukovala dohromady přes 93 % kakaa za rok 2019-2020.41 Na následujícím grafu 1 můžeme vidět pět největších vývozců kakaových bobů za rok 2019.
Graf 1 Největší exportéři kakaových bobů za rok 2019
Zdroj: FAOSTAT. Dostupné z: http://www.fao.org/faostat/en/#rankings/countries_by_commodity_exports.
První čtyři příčky obsadily africké země při pobřeží Guinejského zálivu, kde Pobřeží Slonoviny jasně předchází všechny ostatní. Na pátém místě je následuje jihoamerický Ekvádor. Naopak pokud se podíváme na největší dovozce kakaových bobů v grafu 2, vidíme, že nejvíce se dováží do zemí globálního Severu, a to do Nizozemí, ve kterém kakaové boby zpracovávají a dále exportují do ostatních evropských zemí. Dalším velkým dovozcem je Německo, které následuje USA, Malajsie a Belgie.
41 FAQ.
1621749
643643
310633 299625 270943 0
200000 400000 600000 800000 1000000 1200000 1400000 1600000 1800000
Pobřeží Slonoviny
Ghana Kamerun Nigérie Ekvádor Export kakaových bobů v tunách
21
Graf 2 Největší importéři kakaových bobů za rok 2019
Zdroj: FAOSTAT. Dostupné z: http://www.fao.org/faostat/en/#rankings/countries_by_commodity_imports.
Velkými hráči na světovém trhu kakaa jsou transnacionální korporace, které v průběhu let získaly velkou část trhu. Důvodem pro silnou pozici těchto společností, které kakao zpracovávají, je hlavně velký přísun peněz, v případě potřeby možnost sjednání půjčky, úspory z rozsahu a také přístup k novým technologiím.42 Pěstitelé se tak mohou objevit v pozici
„price taker“ a jejich omezená možnost vyjednávat o ceně pro ně může znamenat nepokrytí vstupů, které na pěstování kakaa vydali. Podle průzkumu z roku 2015 obdrží farmáři z konečné ceny pouhých 6,6 %, na rozdíl od továren, které si z finální ceny v průměru vezmou kolem 35 % a retailové obchody utrží až 44 %.43 Z celého řetězce se tak pěstitelům vrací poměrně malá část za jejich vykonanou práci. V následující tabulce 2 můžeme vidět největší společnosti v oblasti cukrářského průmyslu pro rok 2020 a jejich roční tržby.
42 GAYI, Samuel K. a Komi TSOWOU. Cocoa Industry: Integrating Small Farmers into the Global Value Chain.
UN, 2017. DOI: 10.18356/cfb75b0e-en
43 Cocoa-Barometer-2015.pdf [online] [cit. 15.02.2021]. Dostupné z: https://www.voicenetwork.eu/wp- content/uploads/2019/07/Cocoa-Barometer-2015.pdf
1080267
469488
375536 351493
280930
0 200000 400000 600000 800000 1000000 1200000
Nizozemí Německo USA Malajsie Belgie
Import kakaových bobů v tunách
22
Tabulka 2 Největší společnosti v cukrářském průmyslu pro rok 2020
Název společnosti Čisté tržby (v mil. dolarů)
Mars Wrigley Confectionery 18 000
Ferrero Group 13 000
Mondelez International 11 800
Meiji Co. Ltd. 9 721
Hershey Co. 7 986
Nestle SA 7 925
Chocoladefabriken Lindt & Sprungli AG 4 574
pladis 4 515
Haribo Gmbh & Co. K.G. 3 300
Ezaki Glico Co. Ltd. 3 156
Zdroj: 2020 Global Top 100 Candy Companies: Part 1 | Candy Industry. Dostupné z:
https://www.candyindustry.com/2020/global-top-100-candy-companies.
Vedle všech obchodníků, transnacionálních korporací, jsou součástí světového trhu pěstitelé.
Těch ale ubývá, protože pro mladé lidi v produkujících zemích může být představa pěstování kakaa nepřitažlivá, neboť odměna za něj není tak vysoká jako u jiných plodin. Například zpráva z roku 2014 od International Labor Rights Forum mluví o průměrném denním příjmu pěstitele kakaa, který se pohybuje mezi hodnotami 2,07 až 2,69 dolaru na osobu na den.44 To je sice těsně nad prahem chudoby, který je stanoven na 1,90 dolaru na osobu na den, ale pokud vezmeme v úvahu další členy rodiny pěstitele, dělí se tato částka do více osob a na každého připadá méně, než je práh chudoby. U pěstování kakaa je velice rozšířeným problémem i dětská práce. Pěstitelé nemají peníze na najímání pracovníků, a proto využívají pomoci svých dětí, které z tohoto důvodu nechodí do školy, mohou pracovat i celý den a v horších případech jsou vystaveny nebezpečným látkám apod. Velkým problémem hlavně v zemích Afriky je i odlesňování. Plantáže na pěstování kakaa se rozšiřují na úkor původních pralesů.
Dalším rysem, který utváří podobu světového trhu, jsou výkyvy ceny kakaa. Konečnou světovou cenu ovlivňuje mnoho faktorů, vliv na ní má růst či pokles poptávky a nabídky, nepokoje ve vývozních zemích apod. Na tento zásadní problém reagovala konference UNCTAD v roce 1973 vytvořením komoditní smlouvy o kakau, jejíž cílem bylo zabránit fluktuaci ceny. Pod tuto úmluvu se podepsalo 23 zemí, které buď vyváží, anebo dováží kakao, aby mezi sebou posílily spolupráci. Československo bylo jedním ze signatářů. Tato komoditní dohoda se institucionalizovala a vznikla organizace ICCO (International Cocoa Organization).
44 Fairness gap_low_res.pdf [online] [cit. 14.02.2021]. Dostupné z: https://laborrights.org/sites/default/files/publications/Fairness%20gap_low_res.pdf
23
ICCO zprostředkovává měsíční posudky trhu s kakaem, shrnuje dlouhodobé trendy na trhu, vypracovává předpovědi možného budoucího dění, připravuje spolu se členy projekty, které poté realizuje, zaznamenává ceny kakaa a vede o nich statistiky. Také pořádá světové konference o kakau, na kterých se schází hlavní účastníci světového trhu s kakaem, kde mohou navázat nové kontakty, informovat se a diskutovat o aktuálním dění a získat nové obchodní příležitosti. Příští konference by se měla konat v roce 2022 na Bali. ICCO sídlí v Abidjanu v Pobřeží Slonoviny a zastřešuje první dohodu a všechny další po ní vzniklé. V roce 2010 byla sjednána na konferenci UNCTAD nová dohoda o kakau a od roku 2012 je již v platnosti jakožto sedmá dohoda. Má platit na příštích 10 let s možností prodloužení až o 4 roky.
Hlavními cíli dohody jsou podpora mezinárodní spolupráce mezi státy, aby bylo dosaženo udržitelného trhu s kakaem, dále přispívat k posílení členů vyvážejících kakao prostřednictvím projektů, usilovat o spravedlivé ceny, zprostředkovat větší transparentnost trhu s kakaem pomocí sběru dat a s tím souvisejících analýz, usilovat o zvýšení poptávky po kakau a produktech z něj vyráběných a další. Dohodou se také sjednalo posílení postavení organizace ICCO. Česká republika se účastní této dohody a byla členem každé předchozí. Touto dohodou se mj. zavázala k odstranění bariér, které by mohly bránit spotřebě kakaa a výrobků z něj, dále poskytovat organizaci ICCO potřebné informace o regulacích, legislativě, daních a statistikách, které se týkají kakaa. Měla by povzbuzovat spotřebu kakaa v zemi, zlepšovat kvalitu kakaových výrobků a přispívat organizaci finančně.45 Ve skupině 22 vyvážejících států, které podepsaly tuto dohodu, jsou všichni největší exportéři uvedení v grafu 1 a dále například Brazílie, Dominikánská republika, Malajsie a další. Na straně 29 zemí dovážejících kakao jsou všechny země Evropské unie a mimo ji se pod dohodu podepsalo Spojené království a Švýcarsko.
Třicátým členem dovážejících zemí se stalo Rusko, které podepsalo dohodu v roce 2014.
Skupina všech podepsaných vytváří dohromady 92 % exportu světové produkce kakaa a 80 % importu kakaa.46
Fair trade jako obchod, který má docílit lepších podmínek pro pěstitele a udržitelného pěstování kakaa, není v rozporu s cíli ICCO a samotná organizace provádí studie na certifikované kakao, kde analyzuje jejich výhody a nevýhody. Tím splňuje jeden ze svých cílů, a to sledování současných trendů a jejich analýzu. V jedné ze svých studií zdůrazňuje rostoucí poptávku po udržitelném kakau, na kterou odpovídají vznikající společnosti se svými certifikacemi na udržitelnou produkci kakaa. Porovnává tři certifikační známky, dále mezi výhodami
45 Cocoa-Agreement-2010-English-1.pdf [online] [cit. 16.04.2021]. Dostupné z: https://www.icco.org/wp- content/uploads/2019/07/Cocoa-Agreement-2010-English-1.pdf
46 Who we are [online] [cit. 16.04.2021]. Dostupné z: https://www.icco.org/who-we-are/
24
konstatuje vyšší příjmy farmářů, jejich silnější vyjednávací pozici, zvýšený počet dětí, které navštěvují školy, a pozitivní dopady na životní prostředí. Na druhou stranu ale poukazuje na neschopnost farmářů platit certifikační poplatky v prvních letech od udělení certifikace a také na vyšší ceny kvůli certifikaci.47 Hlavním zájmem dohody o kakau a Fair trade je udržitelné pěstování a spotřeba kakaa a zlepšení životních podmínek farmářů. Fair trade ale spolupracuje konkrétně s farmáři a obchodníky, kteří o tento způsob obchodu mají zájem, další odlišnost tkví v označení výrobku certifikační známkou, která ihned spotřebitele informuje o jeho vlastnostech. Dává mu tak možnost vyjádřit svůj názor prostřednictvím koupi.
Kakaové boby jsou obchodovány na fyzickém trhu a pomocí futures na londýnské či newyorské burze. Futures je způsob uzavření obchodu, kdy k reálné směně obchodovaných aktiv dojde v předem stanoveném okamžiku v budoucnosti. ICCO generuje na základě cen na burzách průměrnou cenu kakaových bobů, jejíž vývoj můžete vidět v grafu 3. Minimální cena určená společností Fairtrade International se od 1. října 2019 ustálila na 2 400 amerických dolarů za tunu. V období od října 2019 do ledna 2021 můžeme vidět vývoj ceny kakaových bobů, který vykazuje časté poklesy a nárůsty. Vliv na tento průběh má i koronavirová krize a tento graf demonstruje, jakou nejistotu pěstitelé bez minimální stanovené ceny mají.
Jak již bylo řečeno, za podmínek Fair trade obdrží farmáři minimální stanovenou cenu, pokud světová cena pod ni klesne. To se odráží v konečné ceně pro spotřebitele, a proto mohou být některé fairtradové výrobky dražší než ostatní.
47 2012 - Study on the costs, advantages and disadvantages o.pdf [online] [cit. 16.04.2021]. Dostupné z: https://www.icco.org/wp-content/uploads/2019/07/121105_Study-on-the-costs-advantages-and-disadvantages- of-cocoa-certification_FINAL_Erratum-1.pdf
25
Graf 3 Vývoj ceny kakaových bobů v období od října 2019 do ledna 2021
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z ICCO a Fairtrade International.
2.4 Původ rozdílů
Pěstování, zpracování a obchodování určité plodiny má svá specifika, která je nutno vzít v úvahu, pokud hledáme příčiny rozdílů mezi fairtradovými a ostatními výrobky. Fair trade klade důraz na pěstitele a na jejich největší profit z toho konceptu, proto je důležité zaměřit se na tu fázi zpracování kakaa, na které se pěstitelé podílejí a kde vzniká nejvíce těchto rozdílů.
Bez zkušených farmářů, kteří vědí, jak správně obstarávat rostlinu kakaovníku, bychom si čokoládu nevychutnali. Tráví na svých plantážích celé dny a s pomocí rodinných příslušníků připravují na vývoz převážně pro vyspělé země zpracované kakaové boby. Aby byla jejich sklizeň úspěšná, musí zprostředkovat ty nejlepší podmínky pro rostlinu kakaovníku. Opatrně sklidit plody a oddělit z nich kakaové boby, které později fermentují a suší. Pro pěstitele může být tento proces časově, fyzicky i finančně náročný a bohužel není často kompenzovaný cenou, kterou za vykonanou práci obdrží. Světový trh nemusí vždy hrát ve prospěch pěstitelů, kteří se snaží vydělat si alespoň na životní minimum. Velké změny ceny na trhu komplikují životy všech, pro které je odměna za kakao jejich jediným příjmem. Navíc je v těchto zemích zakořeněná chudoba, která se tímto způsobem může ještě prohlubovat. Právě proto je jedním z hlavních principů Fair trade stanovení minimální ceny, aby pěstitelům alespoň z části pomohli financovat jejich výdaje na produkci.
0 500 1000 1500 2000 2500 3000
Cena na newyorkské burze Fairtrade cena
