Vysoká škola ekonomická v Praze
Bakalářská práce
2021 Michaela Jungová
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská
Studijní obor: Arts management
Název bakalářské práce:
Strategická analýza okolí nestátní neziskové organizace Domov sv. Karla
Boromejského
Autor bakalářské práce: Michaela Jungová
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr Boukal, Ph.D.
P r o h l á š e n í
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma
„Strategická analýza okolí nestátní neziskové organizace Domov sv.
Karla Boromejského“
vypracovala samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.
V Praze dne 11. května 2021 Podpis
Poděkování
Ráda bych tímto poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce, panu Ing. Petru Boukalovi, Ph.D., za odborné připomínky a vstřícný přístup při vedení mé práce. Ráda bych poděkovala paní Ing. Monice Strakové za cenné informace a čas věnovaný rozhovoru. V neposlední řadě bych ráda poděkovala mým nejbližším, přátelům a rodině, za podporu při psaní mé bakalářské práce.
Název bakalářské práce:
Strategická analýza okolí nestátní neziskové organizace Domov sv.
Karla Boromejského
Abstrakt:
Hlavním cílem bakalářské práce je sestavit strategickou analýzu okolí nestátní neziskové organizace Domov sv. Karla Boromejského a určit hlavní faktory, které ovlivňují konkurenční postavení organizace v jejím relevantním odvětví. Teoretická část se zabývá rešerší literatury, která zpracovává problematiku nestátních neziskových organizací a strategické analýzy, včetně popisu metodiky vhodných nástrojů analýzy okolí. Praktická část v prvním kroku zkoumá faktory působící v makrookolí organizace za použití nástroje PESTEL analýzy. V druhém kroku zkoumá faktory působící v mikrookolí organizace za použití nástrojů Porterova modelu 5 sil, upraveného pro potřeby analýzy nestátní neziskové organizace, a analýzy zájmových skupin. V závěru práce jsou shrnuty výsledky dílčích analýz a strategická doporučení.
Klíčová slova:
Strategická analýza, analýza okolí, nestátní nezisková organizace, PESTEL analýza
Title of the Bachelor´s Thesis:
Strategic analysis of the external environment of non-profit organization Domov sv. Karla Boromejského
Abstract:
The main aim of the bachelor thesis is to compile a strategic analysis of the external environment of non-profit organization Domov sv. Karla Boromejského and to determine the factors that affect the competitive position of the organization in its relevant industry.
The theoretical part consists of literature research which deals with the issue of non-profit organizations and strategic analysis, including a methodology description of the external analysis tools. The first step of the practical part examines the factors operating in the macro environment of the organization using PESTEL analysis. The second step examines the factors operating in the micro environment of the organization using tools of Porter's 5 forces model adapted for the needs of the analysis of non-profit organizations, and the stakeholder analysis. In the conclusion are summarized the results of partial analysis and strategic recommendations.
Key words:
Strategic analysis, external analysis, non-profit organization, PESTEL analysis
OBSAH
ÚVOD ... 9
TEORETICKÁ ČÁST ... 11
1 Nestátní neziskové organizace v České republice ... 11
1.1 Historie a vývoj ... 11
1.2 Nestátní neziskové organizace v současnosti ... 12
1.3 Udržitelnost nestátních neziskových organizací ... 15
2 Strategické řízení, strategie a strategická analýza ... 16
3 Analýza okolí ... 18
3.1 Analýza makrookolí ... 19
3.1.1 PESTEL analýza ... 19
3.1.2 Politické a legislativní faktory ... 20
3.1.3 Ekonomické faktory ... 20
3.1.4 Sociální a demografické faktory ... 20
3.1.5 Technologické faktory ... 21
3.1.6 Enviromentální faktory ... 21
3.2 Analýza mikrookolí ... 21
3.2.1 Analýza konkurenčních sil ... 22
3.2.2 Analýza zájmových skupin ... 23
PRAKTICKÁ ČÁST ... 24
4 Představení vybrané organizace ... 24
4.1 Historie a vývoj ... 24
4.2 Organizační struktura ... 24
4.3 Poskytované služby ... 25
4.4 Financování organizace ... 26
5 Analýza makrookolí ... 27
5.1 Politické a legislativní faktory ... 27
5.2 Ekonomické faktory ... 32
5.3 Sociální a demografické faktory ... 35
5.4 Technologické faktory ... 40
5.5 Enviromentální faktory ... 41
6 Analýza mikrookolí ... 42
6.1 Relevantní odvětví ... 42
6.2 Konkurence ... 42
6.3 Substituty ... 43
6.4 Dodavatelé a dárci ... 44
6.5 Klienti ... 44
6.6 Analýza zájmových skupin ... 45
ZÁVĚR ... 47
Použitá literatura ... 49
Seznamy ... 52
Seznam obrázků ... 52
Seznam tabulek ... 52
Seznam grafů ... 52
Přílohy ... 53
9
ÚVOD
Nestátní neziskové organizace jsou součástí systému lidské společnosti již od dob před naším letopočtem a za dobu své existence si prošly složitým vývojem. Překonaly řadu reforem, překážek, válek a politických režimů, než se vykrystalizovala jejich dnešní podoba.
Pro nestátní neziskové organizace v České republice nastalo zlomové období po roce 1989, kdy byla občanům navrácena jejich základní práva a svobody a možnost prosazovat své zájmy. Od sametové revoluce uplynuly již tři dekády, během nichž si prošel nestátní neziskový sektor dynamickým rozvojem a zaujal svoji roli nezastupitelnou pro budoucnost a vývoj demokratického státu ve společenské i ekonomické rovině.
Vlivem globalizace se okolní prostředí mění v rychlém časovém tempu, kterému se musí všechny subjekty pohybující se v tržním i netržním sektoru přizpůsobovat, aby předešly potenciálním hrozbám, které by mohly ovlivnit jejich postavení v konkurenčním prostředí, nebo naopak využily naskytnutých příležitostí v okolí k získání konkurenční výhody. Ke zjištění, zda je nestátní nezisková organizace připravena na působení faktorů okolí, tedy zda má konkurenční výhodu, slouží strategická analýza okolí.
Tato bakalářská práce se zabývá strategickou analýzou okolí nestátní neziskové organizace Domov sv. Karla Boromejského, evidovanou církevní právnickou osobou, jejíž hlavní činností je poskytování sociálních a zdravotních služeb zaměřených v péči o nemocné a nesoběstačné seniory. Odvětví, ve kterém organizace působí, se potýká s rostoucí poptávkou po sociálních a zdravotních službách vlivem demografického stárnutí populace v České republice. Tento demografický faktor předznamenává ohrožení ve formě vstupu nové konkurence do odvětví a s tím související ohrožení vícezdrojového financování, především v oblasti fundraisingu a získávání nových dárců. Závěry a doporučení z výsledků strategické analýzy okolí by měly sloužit jako podklad k formulaci strategie zvolené organizace. Z metodiky a závěrů práce mohou čerpat podobně zaměřené nestátní neziskové organizace, zejména církevní právnické osoby.
První část práce je věnována teoretické stránce nestátního neziskového sektoru včetně úvodu do historického kontextu, přiblížení postavení nestátních neziskových organizací v současnosti a představení fenoménu udržitelnosti nestátních neziskových organizací.
Zároveň se v první části práce zaměřuje na teoretickou stránku strategického řízení, strategické analýzy okolí a nástrojů strategické analýzy makrookolí a mikrookolí.
Druhá část práce je věnovaná praktickému využití nástrojů k vypracování strategické analýzy okolí zvolené organizace. Praktická část se v prvním kroku zaměřuje na představení organizace a v následujících dvou krocích je provedena analýza makrookolí prostřednictvím nástroje PESTEL analýzy a analýza mikrookolí prostřednictvím Porterova modelu 5 sil a analýzou zájmových skupin.
10
Hlavním cílem této práce je určit faktory ovlivňující okolí a konkurenční pozici nestátní neziskové organizace Domov sv. Karla Boromejského v odvětví pomocí strategické analýzy okolí. Hlavním přínosem práce by mělo být zjištění, zda je organizace připravena, resp. zda má konkurenční výhodu v porovnání s ostatními subjekty v odvětví vzhledem k působícím faktorům okolí na odvětví a organizaci.
11
TEORETICKÁ ČÁST
1 Nestátní neziskové organizace v České republice 1.1 Historie a vývoj
Historie sdružování za účelem veřejně prospěšné činnosti zasahuje až do dob před naším letopočtem, kdy byly položeny první základy mecenášství, ve středověku pak docházelo k zakládání špitálů jako institucí panovníkem či církví. Špitály, útulky pro chudé a nemocné, vznikaly při klášterech na území českých zemích od 12. století. Mezi významné zakladatele špitálů patřil např. řeholní řád Křižovníků s červenou hvězdou s prvním založeným špitálem u Karlova mostu. Významné postavení v historii špitálů zaujímá Vlašský špitál založený Italskou kongregací, který částečně působil jako místo klinické výuky lékařské fakulty. Za velmi význačnou je považována činnost Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, které do Čech přišly v r. 1837 a působily převážně v nemocnicích a sociálních ústavech.
Veřejně prospěšná činnost se díky velkému rozmachu sdružování v 18. a 19. století rozšířila i do dalších společenských kruhů, přičemž hlavní charakteristikou tohoto období byla spolková činnost. V roce 1852 vznikl Spolkový zákon č. 253/1852 říšského zákoníku, který později nahradil Zákon č. 134/1867 říšského zákoníku o právu spolčovacím, který právně upravoval činnost spolků vč. trestání přestupků. S nástupem komunistického režimu byl tento zákon zrušen a nahrazen Zákonem č. 68/1951 Sb. o dobrovolných organizacích a shromážděních. Zákon povoloval činnost jen určité skupině společenských organizací na základě schválení národním výborem, přičemž členství v těchto organizacích bylo tzv.
dobrovolně povinné. Činnost spolků, které nebyly převedeny na společenské organizace, byla ilegální a členství trestáno.
Důležitým milníkem pro znovuzrození soukromoprávního nestátního neziskového sektoru v České republice byl zlomový rok 1989. V roce 1990 byl přijat Zákon č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů a Zákon č. 84/1990 Sb. o právu shromažďovacím. S nástupem demokratického právního státu nabyli občané práva svobodného sdružování a prosazování zájmů občanské společnosti. (Boukal, 2009)
Od 1. ledna 2014 činnost nestátních neziskových organizací právně upravuje nový občanský zákoník, Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle současné právní úpravy a Rady vlády pro nestátní neziskové organizace (2015) se považují za nestátní neziskové organizace tyto právní formy:
• spolky a pobočné spolky;
• nadace a nadační fondy;
• církevní právnické osoby (účelová zařízení církví);
• obecně prospěšné společnosti;
• ústavy;
• školské právnické osoby.
12
S ohledem na vybranou nestátní neziskovou organizaci je žádoucí definovat pojem evidované církevní právnické osoby podle Zákona č. 3/2002 Sb. o církvích a náboženských společnostech, jíž je Domov sv. Karla Boromejského. Evidované církevní právnické osoby jsou podle Zákona č. 3/2002 Sb. orgány registrované církve a náboženské společnosti, řeholní a jiné církevní instituce osob hlásících se k církvi a náboženské společnosti založené za účelem vyznávání náboženské víry a účelová zařízení registrované církve a náboženské společnosti založené církví a náboženskou společností pro poskytování charitativních služeb. Účelová zařízení se podle Zákona č. 3/2002 Sb. zakládají zakládací listinou registrované církve a náboženské společnosti, podepsanou členem nebo členy orgánu registrované církve a náboženské společnosti.
1.2 Nestátní neziskové organizace v současnosti
Nestátní neziskové organizace zaujímají nezastupitelnou roli jak v ekonomice, tak ve společnosti vyspělého demokratického státu. K utvoření obecné představy o postavení nestátních neziskových organizací je nutné vymezit základní charakteristiky sektorů hospodářského systému České republiky.
Z hlediska národního hospodářství vymezujeme dva sektory – ziskový (tržní) sektor a neziskový (netržní) sektor. Primárním cílem subjektů, které vznikají a působí v ziskovém (tržním) sektoru je dosahování zisku v rámci své ekonomické činnosti s využitím vlastního kapitálu či cizích zdrojů, tj. úvěrů.
U subjektů, které vznikají a působí v neziskovém (netržním) sektoru, je primárním cílem dosahování přímého užitku, kterého nelze dosáhnout ziskovým způsobem. Přímým užitkem se zpravidla vnímá forma veřejné služby. Zdroje, se kterými hospodaří subjekty v neziskovém sektoru plynou od soukromých nebo veřejných subjektů, případně ze zdrojů cizích. Neziskový (netržní) sektor členíme do třech kategorií: neziskový veřejný sektor, neziskový soukromý sektor a sektor domácností. (Boukal, 2013)
Neziskový sektor by měl naplňovat tři základní funkce: ekonomickou, sociální a politickou. Neziskový sektor zastává funkci ekonomickou nabídkou statků a služeb, vytvářením pracovních míst a spotřebou; funkci sociální uspokojováním určitých společenských potřeb; funkci politickou např. ovlivňováním veřejného mínění.
(Krechovská, Hejduková & Hommerová, 2018)
Pro subjekty, které jsou zakládány veřejnými subjekty v rámci neziskového veřejného sektoru (druhého sektoru) je charakteristické hospodaření s veřejnými zdroji. Majetek, se kterým subjekt nakládá zůstává ve vlastnictví zakládajícího veřejného subjektu. Typickými subjekty neziskového veřejného sektoru jsou organizační složky a příspěvkové organizace.
Subjekty, které jsou zakládány v rámci neziskového soukromého sektoru (třetího sektoru) nazýváme nestátní neziskové organizace (NNO). Zakladateli těchto organizací jsou soukromé subjekty, tj. fyzické a právnické osoby, které poskytují finanční prostředky
13
potřebné k dosahování přímého užitku, přičemž prostředky mohou být poskytovány i od veřejných subjektů. (Boukal, 2013)
Velmi specifickým případem nestátních neziskových organizací jsou církevní právnické osoby (CPO), které kladou důraz na svůj křesťanský hodnotový základ oproti tradičním nestátních neziskovým organizacím, na které je nahlíženo jako na profánní subjekty.
Nestátní neziskový sektor můžeme dále dělit podle druhu organizace na dvě skupiny, tzn. organizace veřejně prospěšné (např. nadace, politická hnutí) a organizace vzájemně prospěšné (např. občanská sdružení, profesní komory). Posláním veřejně prospěšné organizace je nabídka služeb potenciálním klientům, kteří nejsou členy dané nestátní neziskové organizace, naopak posláním organizace vzájemně prospěšné je prosazování zájmů členů dané nestátní neziskové organizace.
Charakteristickými principy fungování nestátních neziskových organizací jsou egoismus, mutualismus a altruismus, jenž vysvětlují potřebu občanského sdružování, tedy vznik nestátních neziskových organizací.
Ačkoliv princip egoismu převládá u podnikatelských subjektů, účastníkům sdružování přináší duševní obohacení a seberealizaci. Princip mutualismu je založen na dosažení prospěchu účastníka sdružování prospěchem ostatních. Altruismus vzněcuje u účastníka sdružování potřebu upozadit vlastní užitek ve prospěch potřebných. Představuje mnohdy zásadní převahu nad předchozími principy. (Boukal, 2009)
Podle L. M. Salomona a H. K. Anheiera musí nestátní nezisková organizace splňovat pět základních charakteristických kritérií, podle kterých nestátní neziskové organizace označujeme jako:
• „institucionalizované – mají organizační strukturu, a to i bez ohledu na skutečnost, zda jsou registrovány formálně či právně;
• soukromé – nejsou řízeny veřejnou správou, fungují na základě soukromého práva;
• neziskové – zisku lze dosahovat, avšak musí být použit k naplňování cílů a poslání daných organizací;
• samosprávné a nezávislé – samostatnost, vlastní kontrola prováděných činností, zavádění vlastních postupů a struktur;
• dobrovolné – využívání dobrovolnictví v rámci svých činností, může zahrnovat neplacenou práci, čestné funkce, dobrovolné příspěvky apod.“ (Krechovská et al., 2018, s. 37)
Důležitost a nezastupitelnost existence nestátních neziskových organizací je spjata s tržním a vládním selháním, kdy trh či stát neprojevuje dostatečnou kompetenci uspokojovat určité společenské potřeby v takové kvalitě jako nevládní neziskové organizace.
14
Činnost nestátních neziskových organizací je pro vývoj společnosti zcela nepostradatelná vzhledem k motivům, na jejichž základech tyto subjekty vznikají a fungují, oblastem, ve kterých působí a hodnotách, které zastávají. Vznik nestátních neziskových organizací závisí především na solidární iniciativě „hodnotných“ občanů, která je založena na dobročinnosti. V souvislosti s dobročinností jednotlivců se pojí pojmy charita, filantropie, dobrovolnictví a donátorství. Charita, tedy péče o potřebné, představuje zásadní hodnotu v mnohých náboženských kulturách po celém světě. Filantropie je projevem dobročinné aktivity, která pramení z lásky k lidem. Dobrovolnictví tkví v obětování času jednotlivce za účelem dobročinných aktivit. Donátorství se vyznačuje poskytováním peněžních i nepeněžních prostředků pro dobročinné účely.
Role nestátních neziskových organizací se stává na lokálních úrovních klíčovou součástí při budování místní komunity. Na národní úrovni nestátní neziskové organizace participují na zlepšování kvality života občanů ať už se jedná o oblast školství, sociálních služeb, zdravotní péče atp. (Krechovská et al., 2018)
Činnost nestátních neziskových organizací je závislá na třech zdrojových oblastech, které tvoří finance, lidé a zázemí, služby a materiál. „Základním principem financování neziskové organizace je vícezdrojovost, tzn. zajištění nezávislosti na jednom zdroji financování. Důvodem pro daný způsob financování je obava ze selhání zdroje příjmů a také možnost získat prostředky z rozličných zdrojů, často různými formami.“ (Krechovská et al., 2018, s. 41) Předmětem financování mohou být jak peněžní, tak nepeněžní prostředky, které plynou od externích subjektů, ať už se jedná o dárce, mezinárodní instituce, nadace a nadační fondy atd. Prostředky mohou být nestátním neziskovým organizacím poskytovány i z veřejných prostředků např. ve formě dotací, jsou však nenárokové.
U nestátních neziskových organizací je hojně využíván princip specifického získávání prostředků, konkrétně samofinancováním a fundraisingem. Samofinancováním je míněno získávání prostředků z vedlejší (hospodářské) činnosti subjektu, přičemž dosažený zisk z této činnosti musí být použit na podporu hlavní neziskové činnosti organizace, tedy k naplňování jejího poslání. Nestátní neziskové organizace vyvíjí nejčastěji vedlejší činnost např. v podobě prodeje vlastních výrobků či služeb. (Krechovská et al., 2018)
„Fundraising (do češtiny lze navrhnout překlad „pěstování fondů“) představuje systematické získávání finančních i nefinančních zdrojů, které nezisková organizace potřebuje k realizaci svého poslání prostřednictvím jednotlivých projektů. Jde o průběžnou plánovanou činnost naplňující finančně-ekonomickou strategii neziskové organizace s cílem zajistit zdroje v potřebné výši a struktuře.“ (Boukal, 2013, s. 34)
Nestátní neziskové organizace mají možnost v rámci fundraisingu získat peněžní i nepeněžní zdroje v různých podobách např. hmotné zdroje v podobě věcných předmětů s možností využití barteru (směny) mezi podnikem a NNO, práce v podobě poskytování firemních dobrovolníků v rámci CSR podniku s pozitivním přínosem pro obě zúčastněné strany, práva v podobě poskytování bezúplatného mediálního prostoru atd. Smyslem
15
fundraisingu je inspirovat potenciální dárce a sponzory („zákazníky“) ke kontinuální podpoře prostřednictvím prezentace svého poslání a budováním pozitivního vztahu s okolím. (Boukal, 2013)
1.3 Udržitelnost nestátních neziskových organizací
Pojmy udržitelnost a udržitelný rozvoj se ve vyspělých společnostech v posledních letech stávají čím dál tím více skloňovanými v důsledku globálních trendů a zajištěním potřeb budoucím generacím. Koncepce udržitelnosti se opírá o tři základní pilíře – ekonomický, sociální a enviromentální, přičemž cílem této koncepce je nastolení vzájemné rovnováhy mezi jednotlivými pilíři. Z koncepce udržitelnosti jasně vyplývá, že problematika udržitelnosti se nedotýká pouze úrovně státní politiky, ale také subjektů, které vznikají a působí v rámci ziskového a neziskového sektoru, jejichž činností se prolínají všechny tři základní pilíře udržitelnosti. (Krechovská et al., 2018)
Udržitelností z pohledu nestátních neziskových organizací je schopnost naplňovat své poslání, tedy uspokojovat potřeby všech zainteresovaných stran (stakeholderů) v krátkodobém i dlouhodobém časovém úseku.
Podle Joshi (nedatováno) význam udržitelnosti v případě nestátních neziskových organizací spočívá v udržení chodu organizace i po ukončení primárního financování např.
v podobě grantu. Klíčovým krokem k udržitelnosti organizace je dlouhodobé plánování, tj.
tvorba plánu udržitelnosti, při kterém je třeba dbát na různé aspekty udržitelnosti, zejména finanční udržitelnost, organizační stabilitu a programovou udržitelnost organizace. Joshi (nedatováno) považuje při sestavování plánu udržitelnosti za podstatné následující kroky:
• dlouhodobá vize;
• integrace udržitelnosti;
• komunikační strategie;
• zapojení klíčových stakeholderů;
• diverzifikace zdrojů financování;
• inventarizace zdrojů;
• databáze dárců.
Na základě indexu udržitelnosti organizací občanské společnosti, který vyvinula Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID), je v České republice hodnocen udržitelný rozvoj občanského sektoru Asociací veřejně prospěšných organizací ČR (AVPO ČR). Udržitelný rozvoj občanského sektoru je vyhodnocován na základě výsledků ze sedmi dílčích oblastí: právní prostředí, organizační základna, finanční zajištění, prosazování zájmů, poskytování služeb, infrastruktura a veřejný obraz. Podle Krechovské et al. (2018) index udržitelnosti už dlouhodobě stagnuje a drží se na úrovni 2,6, což představuje zlepšující se stav udržitelnosti neziskového sektoru v ČR. Z Českých zpráv o stavu udržitelného rozvoje občanského sektoru v ČR vyplývá, že nejnáročnější oblastí udržitelnosti je finanční zajištění,
16
které vykazovalo na počátku výzkumu v ČR hodnotu 3,2. V r. 2017 se tato hodnota snížila na 3,0 a nebylo zaznamenáno její zvýšení ani v uplynulých dvou letech, což značí jistou míru zlepšení. Hlavním problémem je podle Zprávy za rok 2019 slabá diverzifikace finančních zdrojů a závislost subjektů na veřejném financování. (Krechovská et al., 2018), (AVPO ČR, 2020)
2 Strategické řízení, strategie a strategická analýza
„Strategie je klíčovou složkou úspěchu jednotlivců i organizací. Spolehlivá strategie nemůže zaručit úspěch, ale může zvýšit šance. Úspěšné strategie bývají ztělesňovány čtyřmi základními prvky: jasnými, dlouhodobými cíli; důkladným pochopením vnějšího prostředí;
bystrým hodnocením interních zdrojů a schopností; a efektivní implementací.“ (Grant, 2013, s. 27)
Klíčem k dlouhodobé udržitelnosti nestátních neziskových organizací včetně církevních právnických osob, je strategické plánování a řízení organizace. Pomocí strategické analýzy organizace dokáže určit svoje aktuální postavení v konkurenčním prostředí a vytyčit si své hlavní strategické cíle, tedy kam chce organizace směřovat a jaké postavení chce zaujímat v budoucnosti. Prostřednictvím strategické analýzy a následnou implementací strategie dokáže organizace lépe předvídat potenciální hrozby a lépe pracovat s příležitostmi, které se v okolí organizace nachází.
Pojem strategické řízení Sedláčková a Buchta (2006) vysvětlují jako komplikovaný proces, při němž se soustředí řada činností na budoucí směřování a rozvoj organizace prostřednictvím dílčích strategií, které jsou definovány a implementovány vrcholovým managementem.
Podle Keřkovského a Vykypěla (2006) upřesňuje strategie budoucí kroky a činnosti, pomocí kterých má být dosaženo stanovených cílů organizace, resp. budoucího postavení organizace. „Strategické řízení využívá různé přístupy k formulaci strategie, často uplatňovaným je hierarchický přístup, založený na formulaci poslání, vize, strategických cílů a strategie.“ (Sedláčková & Buchta, 2006, s. 2)
Poslání vysvětluje primárním stakeholderům, za jakým účelem organizace vznikla a jaké hodnoty zastává. Poslání nabývá dlouhodobého charakteru v souvislosti s historií organizace, jejími schopnostmi, hodnotami a prostředím, ve kterém se nachází.
Vize je konkrétní popis a představa budoucího postavení organizace, kterého má být dosaženo za stanovený časový úsek (plánovací období).
Strategické cíle organizace jsou odvozovány od vize včetně způsobů vedoucích k jejich naplnění. Správné definování strategických cílů by se mělo řídit metodou SMARTER, za předpokladu, že jednotlivé cíle splňují tato kritéria:
17
• Specific – jsou konkrétní a srozumitelné;
• Measurable – jsou vyjádřeny v měřitelných ukazatelích;
• Achievable – jsou dosažitelné;
• Result oriented – jsou realistické;
• Time framed – jsou časově ohraničené
• Ethical – jsou v souladu s etickým kodexem;
• Resourced – jsou zaměřeny na zdroje. (Fotr et al., 2020)
Úkolem strategie je co nejlépe připravit organizaci na scénáře, které by mohly v budoucnosti nastat a ovlivnit tak činnost nebo dokonce existenci organizace. Aby organizace mohla efektivně formulovat strategii a budoucí směřování organizace je nezbytné, aby byla provedena analýza okolních faktorů, které doléhají na organizaci oproti schopnostem a zdrojům organizace. Formulace strategie vychází z výsledků strategické analýzy, jejímž cílem je podle Sedláčkové a Buchty (2006, s. 9) „identifikovat, analyzovat a ohodnotit všechny relevantní faktory, o nichž lze předpokládat, že budou mít vliv na konečnou volbu cílů a strategie podniku.“
Strategická analýza se dělí na dvě základní fáze – analýzu okolí a analýzu vnitřních zdrojů. Analýza okolí identifikuje faktory, které působí na organizaci a mají vliv na její budoucí postavení v konkurenčním prostředí. Analýza vnitřních zdrojů identifikuje zdroje a schopnosti organizace a jejich vhodné využití. Syntéza výsledků obou analýz slouží jako východisko pro formulaci strategie.
Podle Granta (2013) hraje strategie stejně důležitou roli u neziskových organizací jako u organizací, jejichž primárním cílem je vytvářet zisk. Nástroje strategické analýzy, které jsou aplikovány u subjektů v ziskového sektoru jsou snadno využitelné i u strategické analýzy neziskových organizací, ovšem s jistým přizpůsobením tomuto typu organizací.
Napříč velmi širokým spektrem neziskových organizací se strategické plánování a využití nástrojů strategické analýzy může značně lišit. Zásadní rozdíl podle autora spočívá v prostředí, v němž neziskové organizace působí – rozlišuje to, zda se organizace nachází v konkurenčním prostředí (většina nestátních neziskových organizací) či nikoliv (např.
příspěvkové organizace). Nestátní neziskové organizace, které se nachází v konkurenčním prostředí se dále z pohledu strategického řízení dělí na ty, které nabízejí své služby za úplatu a na ty, které svoje služby poskytují bezúplatně (např. charity).
Z hlediska analýzy okolního prostředí Grant (2013) uvádí jen nepatrný rozdíl mezi podnikatelskými subjekty a neziskovými organizacemi, které se nachází v konkurenčním prostředí a poskytují své služby za úplatu. V mnoha odvětvích si tyto subjekty dokonce mohou vzájemně konkurovat, z čehož vyplývá, že strategie těchto subjektů se takřka neliší.
V případě nestátních neziskových organizací, které poskytují služby bezúplatně, konkurenční prostředí v podstatě neexistuje. Tento typ organizací, zpravidla charity, si vzájemně konkurují zejména v oblastech financování, ať už se jedná o získávání grantů od nadací či darů od jednotlivců.
18
Obrázek 1: Strategie pro udržitelnost neziskové organizace. Zdroj: Krechovská et al. (2018, s. 53).
Jak vyplývá z obrázku 1, strategické řízení a strategie představuje pro neziskové organizace stěžejní předpoklad vedoucí k jejich udržitelnosti. Udržitelnost neziskových organizací závisí zejména na čtyřech dílčích strategiích, které jsou vzájemně provázány. Aby byla zajištěna udržitelnost nestátní neziskové organizace z dlouhodobého hlediska je nezbytné předvídat externí faktory, které mohou v budoucnu ovlivnit vývoj a postavení organizace, resp. její konkurenceschopnost.
3 Analýza okolí
Okolí organizace se potýká s vysokou proměnlivostí, která je způsobena rychlým tempem globalizace, vývojem technologií, komunikačních kanálů, infrastruktury apod.
Vývoj faktorů, které ovlivňují okolí organizace je čím dál tím více nepředvídatelný, váha a souvislosti jednotlivých faktorů se mohou neustále měnit, mohou se objevovat zcela nové faktory, naopak některé zanikat. Pro analýzu okolí je podstatný komplexní přístup vedoucí k zachycení faktorů a jejich vzájemných vztahů a souvislostí, které představují klíčovou roli pro strategické směřování organizace. (Sedláčková & Buchta, 2006)
Analýza okolí je jedním ze základních východisek pro stanovení strategických cílů a formulace strategie organizace. Primárním úkolem analýzy okolí je identifikovat faktory, které působí na okolí organizace, určit jejich vzájemnou provázanost, předvídat jejich budoucí vývoj a míru dopadu na strategické postavení organizace. Analýza okolí si klade za cíl prostřednictvím dílčích analýz zjistit, jaké se v okolí organizace nacházejí příležitosti a zároveň hrozby, kterým se organizace musí vyhnout nebo zmírnit riziko jejich dopadu na organizaci. Z pohledu analýzy okolí se okolí organizace dělí na dvě – na makrookolí, které zahrnuje všechna odvětví a mikrookolí, které je tvořeno konkrétním odvětvím, v němž organizace působí. Makrookolí soustřeďuje lokální i globální faktory, které působí na
19
všechny podnikatelské i nepodnikatelské subjekty. Mikrookolí naopak soustřeďuje subjekty, které se bezprostředně nachází v odvětví organizace, ať už se jedná o dodavatele, zákazníky, konkurenci apod. (Dedouchová, 2001)
Obrázek 2: Okolí podniku. Zdroj: Dedouchová (2001, s. 16)
3.1 Analýza makrookolí
Makrookolí představuje pro organizaci prostředí, ve kterém se prolíná řada faktorů, jež vytváří podmínky pro fungování všech subjektů. Úkolem analýzy makrookolí je tyto faktory určit a předvídat jejich míru dopadu na organizaci. Organizace svým chováním zpravidla nemůže ovlivnit vývoj makrookolí, výjimku tvoří nadnárodní organizace. Východiskem pro organizaci, jak se s vlivy makrookolí vypořádat, je aktivní reakce tyto podněty. Organizace se v makrookolí potýkají s řadou externích činitelů, kterými jsou např. politika a legislativa jak na národní, tak nadnárodní úrovni, socio-kulturní politika, technologický vývoj a výzkum, makroekonomické ukazatele atd. (Sedláčková & Buchta, 2006)
3.1.1 PESTEL analýza
Pro účely analýzy makrookolí se využívá PESTEL analýza, která se zabývá vyhodnocováním faktorů makrookolí, které mají bezprostřední vliv jak na vymezené odvětví, ve kterém organizace působí, tak na organizaci samotnou. Jak už z názvu samotné analýzy vyplývá, faktory, které analýza sleduje a vyhodnocuje řadí do několika základních skupin. Nejčastěji se setkáváme s řazením faktorů do skupin na: politické a legislativní, ekonomické, sociální a demografické, technologické a enviromentální. Cílem analýzy je identifikovat a rozeznat oblasti, které představují pro činnosti organizace význam, ať už z pozitivního pohledu jako příležitost, či negativního jako hrozbu. PESTEL analýza by měla být šita na míru každé organizaci zvlášť – co pro jednu organizaci je příležitostí, pro druhou může znamenat hrozbu. Vlivy faktorů se v průběhu času neustále mění, proto je nutné, aby
20
organizace průběžně sledovala a vyhodnocovala intenzitu jejich dopadu na organizaci bodovou škálou. Pomocí určení intenzity dopadu faktoru na organizaci se dokáže organizace lépe připravit na změnu ve svém makrookolí a adekvátně na ni reagovat. (Sedláčková &
Buchta, 2006)
3.1.2 Politické a legislativní faktory
Politické faktory představují příležitosti a hrozby v akcentech politických subjektů, které udávají směřování společnosti. Legislativní faktory představují příležitosti a hrozby v podobě formulací zákonů, které regulují činnost organizace, jež je povinna se těmito pravidly řídit. Postoje a rozhodnutí vyšších instancí ovlivňují činnost organizace na všech úrovních, tzn. na úrovni lokální, regionální, národní a nadnárodní. Daňová politika, politická stabilita, ochrana životního prostředí, členství v mezinárodních organizacích apod. jsou subjekty vnímány jako omezení, která mají dopad na každou organizaci, která působí ve vymezeném odvětví.
Úkolem organizace je pečlivě sledovat vývoj legislativy, která je svázána spolu s činností organizace a vývoj politických zájmů a postojů, které mohu mít značný vliv na postavení organizace v konkurenčním prostředí. Pro soukromoprávní neziskové subjekty je podstatné především sledovat vývoj dotační politiky v souvislosti s veřejným financováním, na kterém je mnoho těchto subjektů závislých. Velmi důležitým faktorem, který má významný vliv na neziskový sektor je daňová politika, která představuje pro veřejně prospěšné subjekty značné daňové úlevy.
3.1.3 Ekonomické faktory
Rozhodování o budoucím směřování organizace je do značné míry ovlivněno vývojem makroekonomických ukazatelů, které musí organizace monitorovat. Každý subjekt v podnikatelské i nepodnikatelské sféře je ovlivněn mírou ekonomického růstu, úrokovou mírou, mírou inflace, růstem HDP apod. Vývoji ekonomických faktorů a míře dopadu na organizaci se věnuje finanční analýza, která je součástí analýzy zdrojů. Poptávka státu po určitém typu statků a služeb může značně ovlivnit a omezit řadu tržních příležitostí pro organizaci, proto je nutné předvídat záměry státu v jistých oblastech trhu.
Pro nestátní neziskový sektor je důležitým faktorem vývoj HDP, který udává výkonnost ekonomiky v daném státě. S tím neodmyslitelně souvisí objem toků veřejných prostředků do nestátního neziskového sektoru ve formě grantů a dotací, které jsou pro činnost nestátních neziskových organizací i církevních právnických osob nepostradatelné.
3.1.4 Sociální a demografické faktory
Organizace musí zvlášť dbát na sledování vývoje sociálních a demografických trendů, které se týkají života a postojů obyvatelstva nejen z pohledu klienta, ale i z pohledu svých zaměstnanců. Mezi tyto trendy patří např. zdravý životní styl, stárnutí populace, úroveň vzdělání, demografický vývoj populace atd. Prostřednictvím analýzy sociálních a demografických faktorů organizace dokáže lépe profilovat svého klienta a jeho potřeby, čímž získává značnou konkurenční výhodu.
21
V oblasti sociálních faktorů se významnou příležitostí pro veřejně prospěšné organizace stává rostoucí trend společenské odpovědnosti firem (CSR), kdy se firmy aktivně zapojují do dárcovství a dobrovolnictví v rámci nestátního neziskového sektoru. Naopak značnou hrozbu představuje demografický faktor stárnutí populace v souvislosti s budoucím nutným navyšováním kapacit zdravotnických a sociálních zařízení.
3.1.5 Technologické faktory
Z hlediska technologického vývoje a inovací je nezbytné, aby organizace sledovala trendy v této oblasti a nezůstala oproti konkurenci pozadu. Ačkoliv tempo zastarávání je neúprosné, je nutné zaměřit se z pohledu organizace pouze na trendy, které mohou mít v budoucnosti reálný dopad na organizaci. Kromě speciálních moderních přístrojů, které jsou potřeba např. ve zdravotnických zařízeních, je nezbytné se z hlediska nestátních neziskových organizací zaměřit i na vývoj sociálních platforem, které může organizace využít k budování vztahů a komunikací s veřejností nebo fundraisingu.
3.1.6 Enviromentální faktory
Enviromentálním a ekologickým trendům čelí celosvětová populace společně, ať už se jedná o organizace či jednotlivce. Je nutné si uvědomit omezenost zdrojů naší planety, a především jejich neobnovitelnost. Z pohledu organizací je zásadním krokem k udržitelnosti sledovat vývoj ekologických trendů, jelikož pro organizaci mohou představovat reálnou hrozbu. Za významné faktory můžeme považovat např. klimatické změny, zdroje energie, znečištění ovzduší apod., které mohou zapříčinit vyšší spotřebu energie a pitné vody a ohrozit kvalitu služeb a života občanů v městských aglomeracích.
3.2 Analýza mikrookolí
Druhou část analýzy okolí tvoří analýza mikrookolí, která se zabývá sledováním faktorů, jež na organizaci působí v její bezprostřední blízkosti. Zpravidla se jedná o odvětví, v němž se organizace pohybuje a působení konkurenčních sil. V souvislosti s analýzou mikrookolí je spojován a hojně využíván model 5 sil M. E. Portera, který se zaměřuje na zkoumání konkurenčního prostředí. Tyto síly jsou rozděleny do pěti okruhů: stávající konkurence, dodavatelé, substituty, zákazníci (klienti) a potenciální konkurence. Porterův model 5 sil spočívá v porozumění a vyhodnocení sil, které mají jistý potenciál ovlivnit budoucí vývoj strategického postavení organizace, ať už pozitivně či negativně.
Důležitým krokem, který vede ke správné formulaci strategie a bezprostředně musí předcházet analýze konkurenčních sil, je vymezení relevantního odvětví, ve kterém organizace operuje. Odvětví je chápáno jako skupina organizací, které vytváří podobnou nabídku statků či služeb. Konkrétní definice relevantního odvětví může představovat pro organizaci obtížný úkol, jelikož v současnosti dochází k prolínání odvětví, která nemají jasně vymezené hranice. V neustále vyvíjejícím se prostředí je komplikované určit přímou i nepřímou konkurenci organizace či její zákazníky (klienty). (Sedláčková & Buchta, 2006)
22
3.2.1 Analýza konkurenčních sil
Analýza konkurenčních sil je podle Šedivého a Medlíkové (2017) nezbytnou součástí strategického plánování neziskových organizací, jejíž cílem je analyzovat získaná data o přímé a nepřímé konkurenci organizace. Z pohledu neziskových organizací se jedná o
„soupeře“, kteří vytváří obdobnou nabídku statků či služeb a mohou čerpat finance ze stejných zdrojů.
Jak již bylo zmíněno, problematikou konkurenčního prostředí se zabývá Porterův model 5 sil, který analyzuje prostředí pomocí charakteristiky konkurence, která působí v určitém odvětví a analýzou konkrétní konkurence. První sílu tvoří konkurence v odvětví, jedná se o nejvýznamnější sílu z hlediska konkurenčního boje uvnitř odvětví.
Prostřednictvím silné konkurenční strategie se organizace snaží získat co nejvýhodnější pozici na trhu, oproti ostatním silným hráčům. Potenciální konkurence, která tvoří další sílu, představuje pro organizaci významnější konkurenční hrozbu, pokud jsou vstupní bariéry do odvětví nízké a odvětví se stává více atraktivním např. růstem jeho klientské základny.
Třetí sílu tvoří substituty, které představují hrozbu pro organizaci v konkurenčním prostředí v podobě větší cenové či výkonové atraktivity pro klienty oproti původnímu statku či službě. Konkurenční vztahy v souvislosti se substituty mohou vznikat napříč odvětvími.
Činnost organizace je závislá na svých dodavatelích, ať už se jedná o dodavatele surovin, energie či jiných odborných služeb, proto je vyjednávací síla dodavatelů pro organizaci důležitá z hlediska jejího konkurenčního postavení, které může být ohroženo např. růstem cen vstupů.
Klienti tvoří velmi významnou skupinu z hlediska modelu 5 sil. Jejich vyjednávací pozice (síla) může značně ovlivnit konkurenční postavení organizace v odvětví vytvářením konkurenčních tlaků na nízkou hladinu cen a vysokou kvalitu výrobků a služeb. (Sedláčková
& Buchta, 2006)
23
Obrázek 3: Model pěti sil. Zdroj: Sedláčková & Buchta (2006, s. 48)
3.2.2 Analýza zájmových skupin
Analýza zájmových skupin se zabývá vztahy organizace s tzv. zainteresovanými stranami (stakeholdery), které mohou mít vliv na budoucí vývoj organizace, ať už negativní či pozitivní. Hodnotí uspokojení potřeb a požadavků těchto zájmových skupin, které se rozdělují do dvou skupin na interní (zaměstnanci, vedení atd.) a externí (klienti, dodavatelé, vláda atd.) zájmové skupiny. Jak uvádí Šedivý a Medlíková (2017), cílem analýzy zájmových skupin je zjistit a vyhodnotit, jaký význam organizace představuje pro jednotlivé zájmové skupiny (stakeholdery), kteří se přímo či nepřímo podílí na jejím budoucím strategickém postavení a naopak. „Výsledkem této analýzy je v konečné fázi definovat, jak s jednotlivými zainteresovanými skupinami pracovat – koho stačí například jenom informovat, koho se vyplatí vyzvat ke spolupráci a koho zapojit třeba do přípravy nových projektů nebo do řízení celé organizace.“ (Šedivý & Medlíková, 2017, s. 36)
Závěry z analýzy zájmových skupin využije organizace Domov sv. Karla Boromejského. Organizace se na základě výsledků z analýzy může rozhodnout, jakým způsobem bude spolupracovat s jednotlivými zájmovými skupinami, které mají zásadní vliv na její činnost a budoucí strategické postavení.
24
PRAKTICKÁ ČÁST
4 Představení vybrané organizace 4.1 Historie a vývoj
Historie Domova sv. Karla Boromejského je spjata s příchodem Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v r. 1837 do Prahy, jejímž posláním bylo pečovat o osiřelé děti, zdravotně postižené, chudé a nemocné. Činnost boromejek se rychle šířila, v r. 1945 působily sestry ve 120 sociálních a zdravotních zařízeních. S nástupem komunistického režimu byl veškerý majetek, který náležel Kongregaci zestátněn a sestry byly přemístěny do charitních domovů nebo do textilních továren v pohraničí.
Domov od r. 1861 působil jako sirotčinec, posléze od r. 1865 do r. 1948 jako ženská věznice, jejíž správa byla přidělena Kongregaci. Po r. 1948 přizpůsobily sestry stavebními úpravami Domov k novému účelu jako ústav sociální péče pro dospělé. Rok 1950 se nesl v duchu násilného odsunu sester do pohraničí a v r. 1958 Domov začal sloužit pro Výzkumný ústav zemědělské techniky. Po pádu totalitního režimu byla v r. 1990 činnost boromejek obnovena a spolu s ní i znovuzprovoznění Domova sv. Karla Boromejského za finanční podpory řady institucí a věcných darů od donátorů. (Domov sv. Karla Boromejského, nedatováno)
Domov sv. Karla Boromejského (dále jen Domov) je evidovanou církevní právnickou osobou registrovanou k 1. 9. 1996 Ministerstvem kultury ČR, jejíž zřizovatelem je Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Domov sídlí v městské části Prahy 17 – Řepy v památkově chráněném klasicistním čtyřkřídlém komplexu z 2. pol. 19. stol., ve kterém se nachází neogotická kaple sv. Rodiny.
„Domov sv. Karla Boromejského je církevní zařízení, v němž se spojují čtyři světy a vytvářejí tak zcela ojedinělý projekt. Jsou to jednak řeholnice Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, věkem pokročilí a nemocní lidé, odsouzené ženy a civilní zaměstnanci. Tyto čtyři světy se setkávají v prostorách domova, aby spoluvytvářely prostředí vzájemné služby a spolupráce. Posláním domova je poskytování pomoci potřebným lidem, zejména nemocným nesoběstačným seniorům.“ (Domov sv. Karla Boromejského, 2020, s. 2) V Domově se nachází Oddělení výkonu trestu v rámci Vazební věznice v Ruzyni, kde vykonávají svůj trest odsouzené ženy. Ženy jsou aktivně zapojovány do podílení se na chodu Domova, ať už prací v kuchyni, prádelně nebo na zahradě.
4.2 Organizační struktura
Ředitelkou Domova je sestra Konsoláta, civilním jménem Mgr. Miroslava Frýdecká, představená Domova sv. Karla Boromejského, která je zároveň i statutárním orgánem. Pod sestru Konsolátu spadají oddělení technického provozu, tj. kuchyně, údržba, prádelna, vrátnice, technickohospodářská správa; ekonomické oddělení; fundraising; IT a zdravotně
25
sociální oddělení, tj. veškerý zdravotnický personál (lékaři, zdravotní sestry, sanitáři, ošetřovatelé atd.) a pracovníci sociálních služeb. V současné době Domov zaměstnává 87 pracovníků na hlavní pracovní poměr a několik pracovníků na částečný úvazek (DPP, DPČ).
(Straková, M., osobní rozhovor, 30. 4. 2021)
4.3 Poskytované služby
Domov poskytuje řadu služeb v rámci své hlavní činnosti, které jsou specializovány především na péči o seniory. V portfoliu poskytovaných služeb se nachází sociální pobyty pro seniory a zdravotní služby. Sociální pobyty pro seniory Domov poskytuje podle zákona 108/2006 Sb., jedná se zejména o odlehčovací službu, denní stacionář a zdravotně sociální služby.
Odlehčovací služba zajišťuje klientům (uživatelům služby) pobyt na nezbytně dlouhou přechodnou dobu v zařízení Domova a poskytuje jim základní služby v péči o seniory jako je např. celodenní stravování, zajištění ošetřovatelské, zdravotní a lékařské péče, asistence a pomoc při běžných denních úkonech atd. Odlehčovací služba je formou pomoci pro pečující rodiny, které nemohou dočasně zajistit dostatečnou péči o členy rodiny.
Denní stacionář poskytuje denní pobyt v zařízení Domova s kapacitou 25 míst pro klienty s omezenou soběstačností. Služba zajišťuje klientům během pobytu stravování a celodenní program, který se zaměřuje na individuální potřeby klientů. Služba denního stacionáře umožňuje pečujícím rodinám na konci dne člena rodiny odvézt domů a ráno opět přivézt do zařízení Domova.
Zdravotně sociální služby poskytují doléčovací či rehabilitační pobyt klientům, kteří jsou odkázáni na ošetřovatelskou péči a pomoc při běžných úkonech. Tato služba je kapacitně omezena dvěma lůžky.
Domov podle zákona 372/2011 Sb. poskytuje zdravotní služby s celkovou kapacitou 77 lůžek, které slouží výhradně pro klienty/pacienty, kteří vyžadují nepřetržitou ošetřovatelskou péči. Doléčovací a rehabilitační pobyt je určen ke stabilizaci pacientů, přičemž je pacientům věnován neustálý lékařský a zdravotní dohled. Služba se zaměřuje na individuální potřeby pacientů a snaží se o celostní pojetí pacienta, zároveň je kladen důraz na aktivizaci pacientů prostřednictvím fyzioterapie a účastí na kulturním programu.
Domov je proslulý pořádáním velkého počtu kulturních akcí během roku, které jsou zpřístupněny veřejnosti. Kulturní program je sestaven především z koncertů vážné duchovní hudby, které se odehrávají v kapli sv. Rodiny a dalších hudebních, divadelních a tanečních vystoupení, které jsou pořádány v prostorách interiéru i exteriéru Domova. Kulturní akce slouží jako zpestření pobytu klientům a zároveň propojují Domov s místní komunitou obyvatel.
Pro odsouzené ženy Domov pravidelně pořádá rekvalifikační sanitářský kurz sv.
Zdislavy, po jehož absolvování mohou ženy vykonávat práci sanitářky v Domově. Kurz je
26
akreditován Ministerstvem zdravotnictví ČR a ženy se tak díky odborné průpravě a získané praxi mohou uplatnit jako sanitářky po výkonu trestu v nemocničních, zdravotnických a sociálních zařízení. Domov také provozuje vedlejší činnost, v rámci které vydává obědy pro veřejnost. (Domov sv. Karla Boromejského, 2020)
4.4 Financování organizace
Činnosti a provoz Domova jsou financovány vícezdrojově. Hlavní příjmy Domova tvoří tržby z hlavní činnosti, jedná se především o příjmy ze zdravotního veřejného pojištění, příjmy z poskytovaných služeb a smluvní příspěvky od městských částí hlavního města Prahy. Dalším, pro Domov velmi významným zdrojem financování, jsou dotace a granty, které jsou poskytovány od řady institucí (Hlavní město Praha, MZ ČR, MPSV ČR), a dary od nadací (např. Nadace Dobré dílo, Nadace Divoké husy, Nadace Olgy Havlové), nadačních fondů (např. NF Avast, NF Charon) a mnoha dalších individuální a firemních dárců, kteří pro Domov představují důležité stakeholdery. (Domov sv. Karla Boromejského, 2020)
Dárcovskou SMS (DMS), jejíž výtěžek plyne do rozpočtu, provozuje Domov již od r.
2004, kdy se zapojil do projektu Fóra dárců. Domov během kalendářního roku 2019 pořádal veřejnou sbírku na základě povolení MHMP, která byla prováděna:
• „shromažďováním příspěvků na předem vyhlášeném zvláštním bankovním účtu (§ 23) zřízeném pro tento účel u banky
• pokladničkami v místech určených k přijímání příspěvků
• prodejem předmětů
• prodejem vstupenek na veřejná kulturní vystoupení
• pronájmem telefonní linky určené ke shromažďování příspěvků z telefonního účtu“ (Domov sv. Karla Boromejského, 2020, s. 11)
Jak můžeme poznat z grafu 1, největší část zdrojů tvoří tržby z vlastní činnosti (75 %) Domova. V pořadí druhým nejvýznamnějším zdrojem pro Domov jsou příspěvky od firemních, individuálních a institucionálních dárců (13 %). Dotace a granty tvoří 11 % z celkových zdrojů.
27
Graf 1: Struktura zdrojů Domova sv. Karla Boromejského v r. 2019. Vlastní zpracování podle Zprávy o hospodaření za rok 2019.
5 Analýza makrookolí
Analýza makrookolí vybrané organizace bude provedena prostřednictvím PESTEL analýzy, pomocí které budou identifikovány hlavní okolní faktory, které bezprostředně působí na makroprostředí organizace. Faktory budou členěny do skupin, tj. politické a legislativní; ekonomické; sociální a demografické; technologické; enviromentální, přičemž budou jednotlivé faktory vyhodnoceny individuálně na základě míry jejich dopadu na budoucí strategické postavení organizace v konkurenčním prostředí.
5.1 Politické a legislativní faktory
Prvním krokem PESTEL analýzy je identifikace a následné vyhodnocení politických a legislativních faktorů, které mají nebo budou mít významný vliv na budoucí postavení Domova v konkurenčním prostředí. Faktory, které působí na organizaci v jejím makrookolí nemůže organizace svojí činností ve většině případů ovlivnit, proto je pro organizaci klíčové, aby na působení okolních vlivů byla připravena. Správnou identifikací a vyhodnocením podstatných politických a legislativních faktorů je organizace připravena vyvarovat se hrozbám makrookolí, případně využít legislativních úprav a jiných politických vlivů ke svému prospěchu.
Daňová politika
Daňový systém České republiky a daňová politika obecně je vůči veřejně prospěšným organizacím velmi vstřícná a subjektům, které působí v neziskovém soukromoprávním sektoru umožňuje využití řady daňových úlev. Z pohledu daňového systému ČR jsou CPO veřejně prospěšnými poplatníky, tzn. že daním z příjmů podléhají pouze příjmy z vedlejší činnosti. Příjmy z hlavní činnosti jsou od daně osvobozeny včetně příjmů, které plynou z veřejných zdrojů v podobě dotací a grantů. Zároveň jsou veřejně prospěšní poplatníci
Vlastní činnost 75%
Dotace a granty 11%
Příspěvky 13%
Ostatní výsosy 1%
Vlastní činnost Dotace a granty Příspěvky Ostatní výsosy
28
osvobozeni od majetkových daní, pokud je majetek využíván k veřejně prospěšným účelům, či univerzální daně z přidané hodnoty.
Daňová politika v ČR usiluje o zapojení ostatních subjektů do financování neziskového sektoru a snaží se tak subjekty motivovat formou daňových odpočtů od základu daně pro fyzické i právnické osoby. Právnické osoby si mohou odečíst od základu daně tzv.
odčitatelné položky ve formě bezúplatných plnění na veřejně prospěšné účely v prokazatelné výši min. 2 000 Kč. U fyzických osob se jedná o snížení základu daně o nestandartní odpočty, které jsou též bezúplatným plněním na veřejně prospěšné účely v prokázané výši min. 1 000 Kč, přičemž může jít o bezúplatná plnění peněžního i nepeněžního charakteru u obou typů osob.
Vzhledem k současnému vývoji kolem pandemie Covid-19 nestátní neziskové organizace zaznamenávají velký úbytek firemních dárců, kteří se často sami potýkají s finančními problémy a nemohou si tak dovolit poskytovat finanční prostředky neziskovému sektoru. S příchodem pandemie se ale zároveň zvýšila vlna solidarity u dárců jednotlivců, které koronavirová krize nijak výrazně nepoznamenala a organizace evidují příliv nových dárců. (Očenášková, 2021) V reakci na nepříznivý vývoj neziskového sektoru v oblasti financování, kdy dary tvoří významný podíl na financování neziskových organizací přišla vláda v prosinci 2020 s novelou zákona o daních z příjmů, která dočasně zvyšuje limity pro uplatnění bezúplatných plnění. Právnické osoby si budou moci snížit základ daně až o 30 % z původních 10 % za zdaňovací období, která skončila v období od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2022. Fyzické osoby si taktéž budou moci snížit základ daně až o 30 % z původních 15 % za zdaňovací období kalendářního roku 2020 a 2021. (22HLAV, nedatováno)
Místní politika
Činnost a provoz Domova do značné míry ovlivňuje místní politika, tzn. zejména dotační a grantová politika Městské části Prahy 17 – Řepy, kde Domov sídlí. Podle slov vedoucí ekonomického oddělení Ing. Moniky Strakové, Domov udržuje s místní samosprávou vzájemné dobré vztahy, jelikož klienty Domova jsou i občané této městské části. Městská část Prahy 17 zároveň poskytuje Domovu zdarma mediální prostor v měsíčníku Řepská 17, kde publikuje kulturní program a zveřejňuje inzeráty na volné pracovní pozice.
Domov udržuje dobré vztahy i s městskými částmi Praha 6 a Suchdol, Praha 4, Praha 2 a Praha 13, od kterých pobírá smluvní příspěvky na den a lůžko za rezervovanou kapacitu lůžek pro občany těchto městských částí a také čerpá granty a dotace. Dotace na zdravotní a sociální služby čerpá Domov i od Magistrátu Hlavního města Prahy. (Straková, M., osobní rozhovor, 30. 4. 2021)
Státní dotační politika
Dotační politikou se zabývá dokument Hlavní oblasti státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím na podporu veřejně prospěšných činností pro rok 2021, jehož účelem je vymezení stěžejních oblastí státní dotační politiky na podporu veřejně
29
prospěšné činnosti subjektů v neziskovém soukromoprávním sektoru pro rok 2021.
Dokument uvádí všechny tematické stěžejní oblasti včetně jednotlivých dotačních programů, které budou vyhlášeny během roku 2021. U jednotlivých dotačních programů se specifikuje účel programu, současný stav a hodnocení programů.
Pro Domov velmi významným dotačním programem pro rok 2021, který poskytuje Ministerstvo zdravotnictví je Program na podporu nestátních neziskových organizací pečujících o pacienty v terminálním stadiu onemocnění. Účelem programu je zajištění adekvátní podpory pro rozvoj nestátních neziskových organizací, které se zabývají hospicovou péčí o pacienty, jejichž zdravotní stav je v terminální fázi nemoci. Program reaguje na současnou situaci rostoucího demografického trendu stárnutí populace a také na fakt, že hospicová a paliativní péče je dlouhodobě finančně opomíjena.
V tematické oblasti Kultura by Domov mohl využít příležitosti v podání žádosti o dotaci v programu Kulturní aktivity církví a náboženských společností registrovaných v ČR s nadregionální a celostátní působností, jehož poskytovatelem je Ministerstvo kultury, a který si klade za cíl informovat veřejnost o činnosti církevních a náboženských společností skrze kulturní akce jako jsou např. koncerty duchovní hudby, výstavy apod. (RVNNO, 2020)
Strategické plány
Dokument Národní strategie rozvoje sociálních služeb na období 2016–2025 (dále jen
„NSRSS“), který vznikl pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, se zabývá problematikou sociální politiky a systémem sociálních služeb v České republice. NSRSS si klade za cíl nastavení systému sociálních služeb tak, aby byly potřeby uživatelů sociálních služeb uspokojovány se speciálním důrazem na individuální přístup, aniž by došlo k narušení jejich přirozeného prostředí. Dokument se zaměřuje též na rodinné příslušníky (pečovatele) v souvislosti s podporou neformální péče. NSRSS slouží jako rámcový dokument pro zainteresované subjekty, které jsou součástí systému sociálních služeb v ČR, tj. ústředním orgánům ČR, poskytovatelům sociálních služeb a jejich uživatelům.
Národní strategie rozděluje problematiku systému sociálních služeb v ČR do deseti tematických oblastí, přičemž Domova se podstatně dotýká oblast problematiky financování sociálních služeb. Problematická oblast Financování sociálních služeb včetně příspěvku na péči a služeb v obecném hospodářském zájmu se zaměřuje na systém financování sociálních služeb, který z dlouhodobého hlediska není udržitelný v souvislosti s prognózami demografického vývoje společnosti. Hlavními příčinami současného stavu jsou zavedené principy přístupu státu k vícezdrojovému financování systému sociálních služeb, který je v praxi neefektivní. Adekvátní nastavení systému financování sociálních služeb z veřejných zdrojů formou vyrovnávacích plateb je podstatným krokem ke stabilizaci systému.
Důležitým bodem problematiky financování je otázka potenciálu rodin, jakožto podpory neformální péče, která je z ekonomického i sociálního pohledu nejefektivnějším řešením.
(Pospíšil et al., 2016)
30
Na demografický trend stárnutí populace v ČR se zaměřuje dokument Strategické přípravy na stárnutí společnosti 2019-2025 (dále jen „Strategie), jehož hlavním cílem je formulace strategického plánu, který se zabývá přípravou stárnutí společnosti, a reakce na současné problémy seniorů i občanů ostatních věkových skupin. Politika stárnutí společnosti v České republice soustřeďuje několik klíčových zájmových skupin, mezi něž patří stát, kraje a obce, neziskový sektor, zaměstnavatelé atd. Strategie se zabývá mimo jiné velmi důležitými oblastmi pro budoucí vývoj politiky stárnutí a přípravy na stárnutí populace v ČR, které jsou shrnuty v kapitole Zdraví a prevence a Podpora a péče. Text poukazuje na nejednoznačnost legislativy v souvislosti se sociální a zdravotní péčí o seniory, která je příčinou neefektivního veřejného financování poskytovatelů služeb (zdravotnických a sociálních zařízení). V oblasti institucionální péče systém naráží na vysoký počet zamítnutých žádostí o místo v domovech, které se specializují na péči o seniory (domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem), ačkoliv počet lůžek roste. Strategie si dává za cíl soustředit se na podporu komunitního typu sociálních služeb, které jsou dostupné v přirozeném prostředí seniorů. Strategie se zabývá i problematikou neformální péče, která doposud není definičně ukotvena, přičemž se jedná o jednu z nejefektivnějších forem péče o seniory. Za hlavní problém považuje situaci v oblasti podpůrných sociálních služeb (odlehčovací služby, poradenství apod.), která je nedostatečně rozvinutá a pečující osoby jsou tak odkázány na institucionální péči, ačkoliv jejich ochota v neformální péči je velká.
(MPSV ČR, nedatováno)
Legislativa spojena s organizací
Stejně tak jako ziskový (tržní) sektor je regulován řadou legislativních předpisů, tak i subjekty, jejichž primárním cílem není vytvářet zisk, ať už se jedná o veřejnoprávní či soukromoprávní neziskové subjekty, jsou povinny se řídit zákonnými pravidly. U evidovaných církevních právnických osob jako je Domov sv. Karla Boromejského se setkáme s řadou zákonů a vyhlášek, které právně upravují činnost tohoto typu nestátních neziskových organizací. Stručný výčet zákonů, který ovlivňuje činnost Domova můžeme vidět v tabulce 1. Kromě nového občanského zákoníku (NOZ), který nabyl účinnosti 1. 1.
2014 a právně upravuje činnost nestátních neziskových organizací a vymezuje jejich právní formu, se organizace musí řídit dalšími právními předpisy specifickými pro právní formu organizace. Takovým právním předpisem je zákon o církvích a náboženských společnostech, který právně upravuje vznik, činnost a zánik církví a náboženských společností. V souvislosti se službami, které Domov v rámci své hlavní činnosti poskytuje se musí řídit zákony, které tyto služby právně vymezují, jedná se o zákon o sociálních službách a zákon o zdravotních službách.
Organizace jakožto zaměstnavatel musí sledovat změny, kterými si zpravidla každý rok prochází zákoník práce a orientovat se v pracovněprávní problematice. Každý zaměstnavatel musí být schopen na změny flexibilně reagovat, aby se vyhnul případným rizikům v podobě porušování zákona. Obdobným případem je zákon o účetnictví a vyhláška č. 404/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti
31
není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, organizace jakožto samostatná účetní jednotka musí sledovat změny v účetních předpisech a aplikovat je do svých interních účetních procesů. Sledování novel zákonů a přijatých změn se ostatně týká všech zákonů, které jakýmkoliv způsobem regulují neziskový soukromoprávní sektor a činnost organizace jako takové.
Číslo Zákon
2/1993 Sb. Listina základních práv a svobod 89/2012 Sb. Nový občanský zákoník
3/2002 Sb.
232/2002 Sb.
Zákon o církvích a náboženských společnostech Vyhláška Ministerstva kultury
304/2013 Sb. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob 218/2000 Sb. Zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých
souvisejících zákonů
108/2006 Sb. Zákon o sociálních službách 372/2011 Sb. Zákon o zdravotních službách 117/2001 Sb. Zákon o veřejných sbírkách 262/2006 Sb. Zákoník práce
563/1991 Sb.
504/2002 Sb.
Zákon o účetnictví Vyhláška
586/1992 Sb. Zákon o daních z příjmů
110/2019 Sb. Zákon o zpracování osobních údajů 20/1987 Sb. Zákon o státní památkové péči
Tabulka 1: Zákony a vyhlášky vztahující se k organizaci. Vlastní zpracování.
Pandemický zákon
V souvislosti s krizí kolem šíření onemocnění Covid-19 vešel v účinnost dne 27. února 2021 pandemický zákon, tj. zákon č. 94/2021 Sb. o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, jež umožňuje Ministerstvu zahraničí ČR a krajským hygienickým stanicím nařídit mimořádná opatření v příslušném rozhraní v souvislosti se závažností pandemické situace, ať už na území celé České republiky nebo na regionální či lokální úrovni.
Domova se pandemický zákon významně dotýká zejména v oblasti veřejných a soukromých akcí, při kterých dochází ke shromažďování většího počtu osob na jednom místě. Zákon tak umožňuje autoritám stanovit specifické podmínky, za kterých bude konání těchto akcí povoleno, omezeno nebo úplně zakázáno. Pro Domov tato mimořádná opatření představují velmi podstatnou hrozbu v souvislosti s kulturními akcemi, které Domov pořádá v rámci fundraisingových aktivit, zároveň se Domov může potýkat s dalšími restriktivními opatřeními, která se vážou k činnosti zdravotnických a sociálních zařízeních a věznic.
V neposlední řadě ovlivňuje provoz Domova i příkaz používání prostředků určených proti šíření onemocnění Covid-19 a povinného testování zaměstnanců na přítomnost koronaviru a náklady s nimi spojené. (Kulda & Pečová, 2021)
