Obsah
1 ÚVOD... 3
2 TEORETICKÁ ÁST... 6
2.1 Interní ú etní sm rnice... 6
2.2 Dlouhodobý majetek... 7
2.2.1 Dlouhodobý nehmotný majetek... 8
2.2.2 Dlouhodobý hmotný majetek... 10
2.2.3 Da ové odpisy hmotného majetku ... 12
2.2.4 Da ové odpisy nehmotného majetku... 14
2.2.5 Ú etní odpisy u dlouhodobého majetku ... 15
2.3 asové rozlišení náklad a výnos ... 18
2.3.1 Úprava asového rozlišení ... 18
2.3.2 Podmínky ú tování a vykazování asového rozlišení ... 18
2.4 Da z p idané hodnoty u záloh... 23
2.4.1 Vývoj uplatn ní a odvod dan z p idané hodnoty ... 23
2.5 Da z p idané hodnoty u vozidla kategorie N1... 25
2.6 Cestovní náhrady ... 26
3 PRAKTICKÁ ÁST ... 27
3.1 Firma Marbes consulting s.r.o... 27
3.1.1 Segmenty trhu spole nosti ... 28
3.1.2 Produkty spole nosti... 28
3.1.3 Ú etní období firmy... 30
3.2 Interní ú etní sm rnice: Dlouhodobý majetek, jeho evidence a odpisový plán... 31
3.2.1 Dlouhodobý nehmotný majetek... 31
3.2.2 Dlouhodobý hmotný majetek... 33
3.2.3 Po ízení dlouhodobého majetku ... 34
3.2.4 Za azení dlouhodobého majetku... 34
3.2.5 Ocen ní dlouhodobého majetku ... 37
3.2.6 Technické zhodnocení dlouhodobého majetku... 38
3.2.7 Vy azení dlouhodobého majetku... 39
3.2.8 Odpisy u dlouhodobého majetku ... 39
3.2.9 Poznámky k ú tování dlouhodobého majetku ... 43
3.2.10 Inventarizace dlouhodobého majetku ... 44
3.2.11 Zm ny zp sobu oce ování a postupu odepisování... 44
3.2.12 Zhodnocení interní sm rnice ... 44
3.3 Interní ú etní sm rnice:Drobný majetek, jeho evidence a odpisový plán... 45
3.3.3 Limity drobného majetku... 49
3.3.4 Zp soby vy azení drobného majetku... 49
3.3.5 Zhodnocení interní sm rnice ... 50
3.4 Interní sm rnice: asové rozlišení výnos a náklad ... 51
3.4.1 Položky ur ené pro vykazování p ípad asového rozlišení ... 52
3.4.2 Konkrétní ú ty asového rozlišení... 56
3.4.3 Zhodnocení interní sm rnice ... 67
3.5 Interní ú etní sm rnice:Da z p idané hodnoty u záloh... 68
3.5.1 Ú tování záloh ... 69
3.5.2 Zhodnocení interní sm rnice ... 72
3.6 Interní ú etní sm rnice: DPH u vozidel kategorie N1... 73
3.6.1 Odvod DPH... 73
3.6.2 Ú tování odvedeného DPH ... 75
3.6.3 Zhodnocení interní sm rnice ... 76
3.7 Interní ú etní sm rnice: Pracovní cesty a cestovní náhrady ... 79
3.7.1 Zálohy p i tuzemské pracovní cest ... 80
3.7.2 Zálohy v cizí m n ... 80
3.7.3 Lh ty pro p edložení vyú tování pracovních cest... 81
3.7.4 Postup p i vyú tování zálohy p i zahrani ní pracovní cest ... 81
3.7.5 Formální podoba vyú tování pracovní cesty... 82
3.7.6 Cestovní náhrady ... 82
3.7.7 Používání soukromého vozidla p i pracovní cest ... 85
3.7.8 P epo et cizí m ny na eskou... 86
3.7.9 Zhodnocení interní sm rnice ... 87
3.8 Interní ú etní sm rnice: Ob h ú etních doklad ... 88
3.8.1 Fáze ob hu konkrétních ú etních doklad ... 88
3.8.2 Vymezení okamžiku uskute n ní ú etního p ípadu ... 91
3.8.3 Úschova ú etních záznam (da ových doklad )... 92
3.8.4 Zhodnocení interní sm rnice ... 92
4 ZÁV R... 93
5 SEZNAM LITERATURY ... 98
6 SEZNAM TABULEK... 100
7 SEZNAM OBRÁZK ... 101
8 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ... 102
9 P ÍLOHY... 103
Úvod
1 Úvod
Malé a st ední podniky jsou v sou asném ekonomickém sv t ovliv ovány tvrdou konkurencí. V tomto konkuren ním boji jsou nuceny sledovat a spl ovat mnoho náro ných inností, které siln ovliv ují jejich hospodá ský život. Mezi faktory, které p sobí na innost malých a st edních podnik , pat í hlavn jejich zákazníci, konkurence, dodavatelé a také politika a hospodá ská stabilita dané zem . Sou asné malé a st ední podniky mají ekonomický život v mnoha aspektech mnohem složit jší a to jak v oblasti samotného ekonomického p sobení, tak také v oblasti spln ní povinností v i státu (dan apod.). Pro malou firmu je složité obstát v konkurenci velkých nadnárodních firem, které nabízejí mnohem nižší ceny. Tyto nízké ceny si malá firma nem že mnohdy dovolit, nebo jsou pod úrovní jejich náklad na produkci. Dalším problémem je obstát u velkých odb ratel , kte í si v tšinou díky své velikosti stanovují nesplnitelné podmínky, jako zejména dlouhé lh ty splatnosti, dodací podmínky apod. Malé a st ední firmy si proto musí své zákazníky získávat jinými p ednostmi než cenou, nap íklad jejich flexibilitou nebo dodáním produktu p ímo podle požadavk zákazníka.
Ekonomické aspekty, které byly výše uvedeny, nejsou jediným problémem pro malé a st ední firmy. Sou asný složitý da ový systém zp sobuje podnikatel m adu problém a náklad . Da ová legislativa, která se asto m ní, m že podnikatel m zp sobit mnoho problém v oblasti ú etnictví a odvod daní. Velké nadnárodní podniky mají dostate né finan ní prost edky na da ové poradce nebo odborné školitele, proto je pro n jednodušší získávat informace z oblasti aktuální legislativy.
Z výše uvedených aktuálních d vod je práce zam ena na povinnosti malých a st edních podnik v i státní sfé e. Ekonomické faktory jsou pro podnikatele velice d ležité a p ináší mu ur itý ekonomický užitek. Povinnosti v i státu jsou pro malé a st ední podniky neefektivní a podnikateli nep ináší žádný zisk. I p es neefektivnost této innosti je nutné v i státu tyto povinnosti spl ovat. Pokud podnikatel nebude dodržovat všechny zákonné normy a další stanovené povinnosti, hrozí mu zákaz podnikání, pop ípad vysoké sankce, které m žou zp sobit i krach podnikatele.
Úvod
zhodnotit jejich soulad se zákonnými normami a v p ípad nesouladu navrhnout jejich zm nu nebo dopracování.
Interní sm rnice jsou charakterizovány jako pravidla, které si stanoví sám podnikatel. Tato pravidla však nesmí být nikdy v rozporu se stanovenou legislativou daného státu. Všechny soukromé subjekty jsou povinny se ídit zákonnými normami, které dávají podnikatel m ur ité všeobecné mantinely, a které musí dodržovat a spl ovat.
Diplomová práce je rozd lena na teoretickou a praktickou ást. V teoretické ásti je nastín na všeobecná zákonná úprava daných ú etních p ípad . Je zde vycházeno ze zákona o ú etnictví, zákona o dani z p íjm a zákona o dani z p idané hodnoty. V úvodu této ásti je stru n nastín n d vod vzniku interních sm rnic v podnicích. Dále je teoretická ást rozd lena do n kolika kapitol, které se zabývají ú etní problematikou. Tato problematika je detailn popsána v praktické ásti v jednotlivých vnitropodnikových sm rnicích.
První podkapitola teoretické ásti se zabývá všeobecnou úpravou dlouhodobého majetku definovaného v zákon o ú etnictví a da ovými odpisy vycházející ze zákona o dani z p íjmu v aktuálním zn ní. V další podkapitole je popsána problematika asového rozlišení výnos a náklad . Tuto problematiku upravuje zákon o ú etnictví. Následující kapitoly popisují problematiku dan z p idané hodnoty u záloh, problematiku dan z p idané hodnoty u vozidla kategorie N1 používané k soukromým ú el m a problematiku cestovních náhrad. Tyto ú etní p ípady jsou všeobecn popsány. Vycházejí ze zákona o dani z p idané hodnoty a o cestovních náhradách.
V praktické ásti jsou uvedeny konkrétní interní ú etní sm rnice, které se tématicky týkají ú etní problematiky, popsané v teoretické ásti. Jsou zde uvedeny sm rnice zabývající se následující problematikou:
1) dlouhodobého majetku, 2) drobného majetku,
3) asového rozlišení výnos a náklad , 4) dan z p idané hodnoty u záloh,
Úvod
5) dan z p idané hodnoty u obchodního majetku bezplatn poskytnutého zam stnanci, 6) cestovními náhrady a
7) ob hem ú etních doklad .
Vnitropodnikové sm rnice jsou popsány na konkrétní firm Marbes consulting s.r.o.
Spole nost Marbes consulting se zabývá vývojem software a konzulta ní inností v oblasti software. Jejími charakteristikami ji m žeme za adit mezi malé a st ední podniky. Je to ryze eská spole nost bez jakékoliv zahrani ní ú asti, která sídlí v centru západo eské metropole Plzn . Její innost je p evážné ur ena zákazník m ve ejné správy a v budoucnosti v této strategii plánuje pokra ovat. Popis spole nosti a její innosti jsou uvedeny v první podkapitole praktické
ásti.
Jednotlivé vnitropodnikové ú etní sm rnice jsou pravidla, které si spole nost stanovila a ídí se jimi. Krom konkrétních ú etních vnitropodnikových p edpis jsou p ímo ve sm rnicích uvedeny p íklady ú etních p ípadu spole nosti, které mají pomoci lépe pochopit danou problematiku. Praktická ást je dále proložena tabulkami a obrázky pro lepší p ehlednost a pochopení ú etních p ípad a ú tování ve spole nosti Marbes consulting.
Teoretická ást
2 Teoretická ást
Teoretická ást práce se zabývá formální stránkou vedení ú etnictví v malých a st edních firmách. Jak poctiv , pravdiv a srozumiteln vést evidenci p íjmu (výnos ) a výdaj (náklad ), které vstupují do výpo tu základu dan z p íjm , podnikateli íká zákon o ú etnictví . 563/1991 Sb. Legislativní norma nabízí podnikatel m mnoho alternativ, limit a možností, jak poctiv evidovat náklady a výnosy, které vstupují do základu pro výpo et dan z p íjm .
Jak uvádí BAYEROVÁ, M., CARDA, J., CARDOVÁ, Z. (2006) si podnikatel m že na základ platné legislativy stanovit pravidla pro ú tování ú etních p ípad , ale tyto pravidla musí být vždy v souladu se zákonem o ú etnictví v aktuálním zn ní. Podnikatel je povinen dodržovat zákonem stanovená pravidla a dále pravidla, která si stanovil v souladu s platnou legislativou.
Tyto pravidla stanovená ú etní jednotkou jsou nazývaná vnitropodnikové sm rnice nebo vnit ní sm rnice, interní p edpisy apod.
2.1 Interní ú etní sm rnice
Interní sm rnice jsou ur eny právnickým osobám ú tujícím v souladu s vyhláškou . 500/2002 Sb., zákona o ú etnictví a eskými ú etními standardy pro podnikatele.
Dle BAYEROVÁ, M., CARDA, J., CARDOVÁ, Z. (2006) je smyslem p edpis aplikovat zákonné normy podle konkrétních podmínek; z variantního ešení, které platné p edpisy umož ují, vybrat to nejvhodn jší, dále rozd lit pravomoc a odpov dnost za jednotlivé oblasti ú etnictví z d vod zkvalitn ní ízení a umožnit tak následnou vnit ní i vn jší kontrolu.
Pr kazn vedené ú etnictví je samoz ejm p edpokladem úsp šného zvládnutí da ové kontroly.
Jak dále uvádí BAYEROVÁ,M., CARDA,J., CARDOVÁ,Z (2006) p i tvorb p edpis je nesmírn d ležité si uv domit, že se sice týkají ú etnictví, ale mnoho podklad vzniká v jiných útvarech, než jsou ú tárny. Zvlášt slabým místem v podnicích je komunikace mezi místy oprávn nými k uzavírání smluv a ú tárnami, takže mnoho smluv o dílo, o nájmu, o p j ce a podobných se do ú táren dostane pozd nebo v bec ne a vznikají nep íjemné problémy p i auditu nebo da ové kontrole. Další ne výjime nou záležitostí jsou smlouvy, které jsou sice
Teoretická ást
právn bezchybné, ale z hlediska da ového mají na firmu nep íjemné dopady, které by bylo možno jinou formulací vylou it.
N které interní sm rnice nejsou výslovn žádným p edpisem p edepsány - nap íklad ob h ú etních doklad . Avšak vymezením oprávn nosti a odpov dnosti p íslušných zam stnanc , vypracování návaznosti pracovních postup , v etn lh t p edání doklad mezi jednotlivými pracovišti, je vytvo en základní p edpoklad k vybudování funk ního systému ve firm .
Interní sm rnice je t eba vydat:
p i zahájení podnikatelské innosti (bez konkrétního rozhodnutí nap . v oblasti ú tování zásob není možné za ít ú tovat, dále je t eba vymezit pravomoci a odpov dnost, v etn termín pln ní za jednotlivé innosti apod.),
p i aktualizaci k za átku ú etního období - je t eba provést každoro n ,
p i aktualizaci v pr b hu ú etního období - je t eba provád t tehdy, pokud se zm ní vn jší podmínky (nap . zm ny zákon ) nebo vnit ní podmínky (nap . pot eba tvorby rezerv apod.).
2.2 Dlouhodobý majetek
Dle vyhlášky . 500/2002 Sb., kterou se provádí n která ustanovení zákona . 563/1991 Sb., o ú etnictví (2006) dlouhodobý majetek zahrnuje:
1) dlouhodobý nehmotný majetek, 2) dlouhodobý hmotný majetek a 3) dlouhodobý finan ní majetek.
Teoretická ást
2.2.1 Dlouhodobý nehmotný majetek
Dlouhodobý nehmotný majetek (DNM) je charakterizován v § 6 vyhlášky . 500/2002 Sb., kterou se provádí n které ustanovení zákona . 563/1991 Sb., o ú etnictví. Jeho odepisování je upraveno v zákon o dani z p íjm .568/1992 Sb. v paragrafu 32 a.
Dle vyhlášky . 500/2002 Sb. dlouhodobý nehmotný majetek (položka „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ v rozvaze) obsahuje zejména:
1) z izovací výdaje,
2) nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, 3) software,
4) ocenitelná práva a goodwill.
Z izovacími výdaji jsou podle zákona o ú etnictví souhrn náklad vynaložených na založení ú etní jednotky do okamžiku jejího vzniku, zejména soudní a správní poplatky, výdaje na pracovní cesty, odm ny za zprost edkování a poradenské služby a nájemné. Z izovací výdaje se odepisují nejvýše po dobu p ti let. Z izovacími výdaji nejsou zejména výdaje na po ízení dlouhodobého majetku, zásob, výdaje na reprezentaci nebo výdaje související s p em nou spole nosti na družstvo.
Nehmotnými výsledky výzkumu a software jsou takové výsledky a software, které jsou bu vytvo eny vlastní inností k obchodování s nimi nebo nabyty od jiných osob.
Ocenitelnými právy jsou zejména p edm ty pr myslového a obdobného vlastnictví, výsledky duševní tv r í innosti a práva podle zvláštních p edpis , které jsou bu vytvo eny vlastní inností k obchodování s nimi a nebo nabyty od jiných osob.
Goodwillem pro ú ely této vyhlášky je kladný nebo záporný rozdíl mezi ocen ním podniku, nebo jeho ásti ve smyslu obchodního zákoníku, nabytého zejména koupí, vkladem nebo ocen ním majetku a závazk v rámci p em n spole nosti, s výjimkou zm ny právní formy, a souhrnem jeho individuáln p ecen ných složek majetku sníženým o p evzaté závazky.
Teoretická ást
Doba použitelnosti uvedených položek dlouhodobého nehmotného majetku je dle zákona o ú etnictví delší než jeden rok a od výše ocen ní ur ené ú etní jednotkou, s výjimkou goodwillu a p i spln ní podmínek dále stanovených a p i spln ní povinností stanovených zákonem, zejména respektování principu významnosti a v rného a poctivého zobrazení majetku.
Dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro sou asnou, nebo uchovatelný pro další innost nebo m že sloužit jako podklad nebo sou ást zdokonalovaných nebo jiných postup a ešení v etn doby ov ování nehmotných výsledku.
Za dlouhodobý nehmotný majetek se dále považuje technické zhodnocení od ástky stanovené zákonem o daních z p íjm p i spln ní povinností uvedených výše.
Jak uvádí BAYEROVÁ, M., CARDA, J., CARDOVÁ, Z. (2006) dlouhodobý nehmotný majetek byl rozší en (od ú etního období 2005) o povolenky na emise skleníkových plyn bez ohledu na výši ocen ní a o preferen ní limity (tj. zejména individuální preferen ní množství mléka, individuální produk ní kvóty a individuální limit prémiových práv) bez ohledu na výši ocen ní; u prvního držitele pouze v p ípad , pokud by náklady na získání informace o jejich ocen ní reproduk ní po izovací cenou nep evýšily její významnost.V rozvaze budou povolenky na emise a preferen ní limity vykázány v položce "B.I.6. Jiný dlouhodobý nehmotný majetek".
Položka „B.I.7. Nedokon ený dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje po izovaný dlouhodobý nehmotný majetek po dobu jeho po izování do uvedení do stavu zp sobilého k užívání.
Položka „B.I.8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje krátkodobé a dlouhodobé poskytnuté zálohy na po ízení dlouhodobého nehmotného majetku.
Dlouhodobým nehmotným majetkem se stává po izovaný majetek uvedený do stavu zp sobilosti k užívání, kterým se rozumí dokon ení po izovaného majetku a spln ní stanovených funkcí a povinností daných právními p edpisy pro jeho užívání. Obdobn se postupuje v p ípad technického zhodnocení.
Podle zákona o daních z p íjm se však za nehmotný majetek nepovažuje kladný nebo
Teoretická ást
zejména individuální referen ní množství mléka, individuální produk ní kvóta a individuální limit prémiových práv podle zvláštního právního p edpisu.
2.2.2 Dlouhodobý hmotný majetek
Dlouhodobý hmotný majetek je charakterizován vyhláškou . 500/2002 Sb., kterou se provádí n která ustanovení zákona . 563/1991 sb., o ú etnictví v paragrafu 7. Položka dlouhodobý hmotný majetek zahrnuje:
1) Pozemky – položka „B.II.1. Pozemky“, obsahuje pozemky bez ohledu na výši ocen ní, pokud nejsou zbožím.
2) Stavby – položka „B.II.2. Stavby“, obsahuje stavby bez ohledu na výši ocen ní a dobu použitelnosti. Položka stavby obsahuje:
a) Stavby v etn budov, d lní díla a d lní stavby pod povrchem, vodní díla a další stavební díla podle zvláštních p edpis .
b) Otvírky nových lom , pískoven a hliniš .
c) Technické rekultivace, pokud zvláštní právní p edpis nestanoví jinak.
d) Byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zvláštního právního p edpisu.
3) Samostatné movité v ci a soubory movitých v cí – položka“B.II.3. Samostatné movité v ci a soubory movitých v cí“ obsahuje:
e) p edm ty z drahých kov bez ohledu na výši ocen ní,
f) samostatné movité v ci a soubory movitých v cí se samostatným technicko- ekonomickým ur ením s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocen ní ur ené ú etní jednotkou, a to p i spln ní povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a v rného a poctivého zobrazení majetku. Samostatné movité v ci a soubory movitých v cí se samostatným technicko-ekonomickým ur ením s dobou použitelnosti delší než
Teoretická ást
jeden rok nevykazované v položce „B.II.3. Samostatné movité v ci a soubory movitých v cí“ se považují za drobný hmotný majetek.
4) P stitelské celky – položka „B.II.4. P stitelské celky trvalých porost “ obsahuje:
ovocné stromy, trvalé porosty vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí.
5) Základní stádo a tažná zví ata – položka „B.II.5. Základní stádo a tažná zví ata“
obsahuje bez ohledu na výši ocen ní plemenná zví ata kategorií skotu, prasat, ovcí, koz a hus. Dále položka obsahuje základní stáda jiných hospodá sky využívaných chov , nap íklad muflon , da k , jelen a pštros . Položka obsahuje též kon nap íklad tažné a dostihové, a dále zejména osly a muly.
6) Jiný dlouhodobý majetek – položka „B.II.6. Jiný dlouhodobý majetek“ obsahuje bez ohledu na výši ocen ní: ložiska nevyhrazeného nerostu; um lecká díla, která nejsou sou ástí stavby, sbírky movité kulturní památky, p edm ty kulturní hodnoty.
Za dlouhodobý hmotný majetek se dále považuje technické zhodnocení staveb a samostatných movitých v cí a soubor movitých v cí.
Položka „B.II.7. Nedokon ený dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje po izovaný dlouhodobý hmotný majetek po dobu jeho po izování do uvedení do stavu zp sobilého k užívání.
Položka „B.II.8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje krátkodobé i dlouhodobé zálohy poskytnuté na po ízení dlouhodobého hmotného majetku.
Dlouhodobým hmotným majetkem se stávají po ízené v ci uvedené do stavu zp sobilosti k užívání, kterým se rozumí dokon ení v ci a spln ní technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními p edpisy pro užívání (zp sobilosti k provozu). Obdobn se postupuje v p ípad technického zhodnocení.
Teoretická ást
2.2.3 Da ové odpisy hmotného majetku
Odpisy hmotného majetku upravuje zákon o dani z p íjm (ZDP) . 586/192 Sb. § 30, 31 nebo 32 s výjimkou uvedenou v paragrafu 27. Poznámka: zákon o dani z p íjm pojem dlouhodobý nepoužívá, zákon o dani z p íjm používá výrazy nehmotný a hmotný majetek.
Hmotným majetkem pro ú ely odepisování se rozumí výše vyjmenované složky dlouhodobého majetku, jejichž po izovací cena je 40 000,00 K a vyšší a doba použitelnosti delší než jeden rok.
Odepisováním se podle zákona rozumí zahrnování odpis z hmotného majetku evidovaného u poplatníka, který se vztahuje k zajišt ní zdanitelných p íjmu, do výdaj (náklad ) k zajišt ní tohoto p íjmu. Odepisování lze zahájit po uvedení po izované v ci do stavu zp sobilého k obvyklému užívání.
Odpis ve výši ro ního odpisu vypo teného podle paragrafu 31 a 32 lze uplatnit z hmotného majetku evidovaného u poplatníka ke konci p íslušného zda ovacího období.
Zda ovacím obdobím podle zákona o dani z p íjm se rozumí:
1) Kalendá ní rok.
2) Hospodá ský rok (je ú etní období, které m že za ínat pouze prvním dnem jiného m síce, než je leden).
3) Období od rozhodného dne fúze nebo p evodu jm ní na spole níka, anebo rozd lení obchodní spole nosti nebo družstva do konce kalendá ního nebo hospodá ského roku, ve kterém byly fúze nebo p evod jm ní na spole níka, anebo rozd lení zapsáno v obchodním rejst íku.
4) Ú etní období, pokud je toto ú etní období delší než nep etržit po sob jdoucích dvanáct m síc .
Teoretická ást
2.2.3.1 Hmotný majetek vy atý z odepisování
Hmotným majetkem vylou eným z odpisování je:
1) Hmotný majetek jehož náklady, související s jeho po ízením, nep evýší 40 tisíc K .
2) Um lecké dílo, které je hmotným majetkem a není sou ástí stavby a budovy, p edm ty muzejní a galerijní hodnoty.
3) Movité kulturní památky.
4) Inventariza ní p ebytky hmotného majetku zjišt né podle zvláštních p edpis , pokud nebyly p i zjišt ní zaú továny ve prosp ch výnos .
Dále je z odepisování dle zákona vylou eno technické zhodnocení provedené nájemcem na osobním automobilu kategorie M1, najatém podle smlouvy o finan ním leasingu s následnou koupí, pokud celkové nájemné je rovno nebo vyšší než 1,5 mil. K . V p ípad , kdy je celkové nájemné nižší než 1,5 mil., avšak v úhrnu s technickým zhodnocením provedeným nájemcem p evýší 1,5 mil. K , je z odpisování vylou en rozdíl, o který sou et nájemného, technického zhodnocení p evýší 1,5 mil. K .
Doba odepisování (da ové odpisy) se ídí podle zákona o dani z p íjmu (ZDP) paragrafu 30. Tento paragraf obsahuje tabulku odpisových skupin a doby odepisování. V prvním roce odepisování zat ídí poplatník hmotný majetek do odpisových skupin uvedených v p íloze .1 zákona o dani z p íjm .
Poplatník m že odepisovat majetek dv ma zp soby dle ZDP:
rovnom rné (lineární) odepisování dle paragrafu 31 ZDP, degresivní (zrychlené) odepisování dle paragrafu 32 ZDP.
Teoretická ást
Zp sob odepisování pro každý nov po ízený hmotný majetek si stanoví vlastník a nelze jej zm nit po celou dobu jeho odepisování.
2.2.4 Da ové odpisy nehmotného majetku
Podle zákona o dani z p íjm se odepisují z izovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a jiný majetek, který je v ú etnictví poplatníka veden jako nehmotný majetek.
Dlouhodobý nehmotný majetek se odepisuje, pokud jeho vstupní cena je vyšší než 60 000,- K a doba použitelnosti je delší než jeden rok. Nehmotný majetek byl nabyt úplatn , vkladem spole níka, darováním, zd d ním nebo vytvo en vlastní inností za ú elem obchodování s tímto majetkem.
2.2.4.1.1 Doba a zp sob odepisování nehmotného majetku
U nehmotného majetku, ke kterému má poplatník právo užívání na dobu ur itou, se ro ní odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a doby sjednané smlouvou. V ostatních p ípadech se nehmotný majetek odepisuje rovnom rn bez p erušení.
Dobou odepisování je:
audiovizuální dílo – 18 m síc ,
software a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje – 36 m síc , z izovací výdaje – 60 m síc ,
ostatní nehmotný majetek – 72 m síc .
Teoretická ást
2.2.5 Ú etní odpisy u dlouhodobého majetku
Ú etní odpisy dlouhodobého majetku jsou upraveny v paragrafu 28 zákona o ú etnictví . 563/1991 Sb., a § 56 vyhlášky . 500/2002 Sb., která upravuje n která ustanovení zákona o ú etnictví (2006).
Ú etní jednotky, které mají vlastnická nebo jiná práva k majetku, anebo která hospoda í s majetkem státu nebo s majetkem územních správních celk , není-li stanoveno jinak, o n m ú tují a odpisují v souladu s ú etními metodami. V p ípad smlouvy o výp j ce po dobu zajišt ní závazk p evodem práva nebo v p ípadech, kdy se vlastnické právo k movitým v cem nabývá na základ projevu v le jiným zp sobem než p evzetím v ci, jakož i v dalších p ípadech stanovených zvláštními právními p edpisy nebo provád cími právními p edpisy, o majetku ú tují a odpisují jej ú etní jednotky, které jej používají. Pozemky a jiný majetek vymezený zvláštními právními p edpisy nebo provád cími právními p edpisy se neodpisuje.
Majetek, výše uvedený, odpisuje ú etní jednotka, která jej úplatn nebo bezúplatn poskytuje jiné osob k užívání zejména na základ smlouvy o nájmu nebo smlouvy o výp j ce.
Dále majetek odpisuje ú etní jednotka, která jej poskytuje jiné osob k užívání na základ smlouvy o finan ním leasingu. Finan ním leasingem se rozumí poskytnutí majetku za úplatu do užívání, jestliže je uživatel oprávn n nebo povinen v pr b hu užívání nebo jeho ukon ení nabýt vlastnické právo k poskytnutém majetku.
Majetek odpisuje nájemce, pouze pokud je oprávn n o tomto majetku ú tovat a odpisovat jej na základ smlouvy o nájmu podniku nebo jeho ásti.
Ú etní jednotka, která uvedený majetek úplatn nebo bezúplatn užívá a provede na tomto majetku technické zhodnocení na sv j ú et, ú tuje o tomto technickém zhodnocení a odpisuje jej v souladu ú etními metodami.
Ú etní jednotky, které mají vlastnické nebo jiné právo k majetku, jsou povinny sestavovat odpisový plán, na jehož podklad provád jí odpisování majetku v pr b hu jeho používání.
Teoretická ást
Odpisovaný nehmotný a hmotný dlouhodobý majetek se odpisuje z ocen ní v paragrafu 25 zákona o ú etnictví postupn v pr b hu jeho používání. Pr b h používání m že být vyjád en i jinak než ve vazb na as, nap íklad na výkony.
Podle zákona o ú etnictví se dále odepisuje:
1) dlouhodobý nehmotný majetek, k n muž ú etní jednotka nabyla právo užívání od vlastníka, majitele nebo jiné oprávn né osoby; majetek odpisuje též oprávn ná osoba, pokud o majetku ú tuje;
2) technické zhodnocení u ú etní jednotky, která dlouhodobý odpisovaný majetek úplatn nebo bezúplatn užívá a provedla na tomto majetku technické zhodnocení na sv j ú et;
3) soubor movitých v cí se samostatným technicko-ekonomickým ur ením jako jeden celek a to i v p ípad , že je sestaven z movitých v cí, u kterých je od po átku známo jejich ocen ní,
4) preferen ní limit, který lze odpisovat podle asu nebo výkonu.
V p ípad dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v podílovém spoluvlastnictví odpisuje každý spoluvlastník sv j vlastnický odpis.
Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, který je majetkem bytový družstev, pokud neslouží k podnikání, se nemusí odpisovat. Právnické osoby založené za ú elem, aby se staly vlastníkem domu s byty v nájmu spole ník , len nebo zakladatel , nemusí tento dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek odpisovat, pokud neslouží k podnikání.
Technické zhodnocení, k jehož ú tování a odpisování je oprávn na jiná ú etní jednotka než vlastník majetku, se odepíše v pr b hu používání technického zhodnocení. Odpisování technického zhodnocení majetku po izovaného formou finan ního leasingu, pokud je uživatel oprávn n ú tovat a odpisovat technické zhodnocení, se zahájí uvedením technického zhodnocení do stavu zp sobilého do užívání.
Teoretická ást
Podle ustanovení v § 28 zákona o ú etnictví se dále neodpisují:
1) um lecká díla, která nejsou sou ástí stavby, sbírky, movité kulturní památky, p edm ty kulturní hodnoty a obdobné movité v ci stanovené zvláštními p edpisy,
2) nedokon ený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení, pokud není uvedeno do stavu zp sobilého k užívání,
3) finan ní majetek, 4) zásoby,
5) najatý i obdobn užívaný dlouhodobý hmotný nebo nehmotný majetek, není-li zákonem stanoveno jinak,
6) pohledávky,
7) preferen ní limity, které nelze odpisovat podle asu nebo výkonu, a povolenky na emise.
Teoretická ást
2.3 asové rozlišení náklad a výnos
asové rozlišení náklad a výnos je upraveno zákonem o ú etnictví. Jak uvádí KOSINOVÁ,Radka (2006) ú etní jednotka musí respektovat povinnost uloženou v paragrafu 3 odstavce ve v t první zákona o ú etnictví, aby její ú etnictví bylo správné a úplné. Ú etní jednotka má povinnost zaú tovat skute nosti, které jsou p edm tem ú etnictví (ú etní p ípady), do ú etního období, se kterým v cn a asov souvisejí. Zákon o ú etnictví pamatuje i na p ípady kdy nelze tuto zásadu dodržet. V t ch p ípadech ú etní jednotka dané skute nosti zaú tuje do toho ú etního období, ve kterém skute nosti zjistila.
2.3.1 Úprava asového rozlišení
KOSINOVÁ, Radka (leden 2006) uvádí, že z v ty druhé paragrafu 3 odstavce 1 zákona o ú etnictví vyplývá ú tování ú etních p ípad pomocí ú t asového rozlišení a vykazování v p íslušných položkách rozvahy. Krom povinnosti ú tovat o skute nostech do ur itého ú etního období (viz v ta první paragrafu 3 odstavce 1 zákona o ú etnictví) je dále stanovena ú etní jednotce povinnost o veškerých nákladech a výnosech ú tovat bez ohledu na okamžik zaplacení nebo p ijetí pen žních prost edk .
Na ustanovení zákona o ú etnictví navazuje úprava vykazování ástek v p íslušných položkách rozvahy uvedená ve vyhlášce . 500/2002 Sb. paragrafu 13 a paragrafu 19. Úprava postupu ú tování p ípad asového rozlišení s možnými p íklady ú tování je stanovena v bod eského ú etního standartu ( ÚS) . 19 – Náklady a výnosy a v bodech 3.11.1 až 3.11.5. ÚS . 017 – Zú tovací vztahy.
2.3.2 Podmínky ú tování a vykazování asového rozlišení
Dle KOSINOVÁ, Radka (2006) ú etní jednotka použije ú ty asového rozlišení a p íslušné položky rozvahy („D.I. asové rozlišení“ v aktivech rozvahy a „C.I. asové rozlišení“
v pasivech rozvahy) pokud jsou spln ny následující t i podmínky, uvedené v paragrafu 13
Teoretická ást
odstavce 1 vyhlášky . 500/2002 Sb. pro asové rozlišení vykazované v aktivech rozvahy a v paragrafu 19 odstavce 1 vyhlášky . 200/2002 Sb. pro asové rozlišení v pasivech, sou asn :
a) Ú el (v cné vymezení) – eho se daná ástka týká.
b) as – p íslušné ú etní období, kterého se asové rozlišovaná ástka týká.
c) ástka – p esná výše náklad i výnos , která je respektive má být vynaložena nebo získaná.
V p ípad , že by jedna z výše uvedených podmínek spln na nebyla, ú etní jednotka by nemohla použít ú ty položky asového rozlišení, ale byla by nucena použít jiný ú et, jako nap íklad p íslušný ú et dohadných položek, pop ípad rezerv.
Pro asové rozlišení náklad a výnos se v rozvaze používají následující ozna ení a názvy položek (v p ípad , že ú etní jednotka používá len ní až na položky ozna ené vp edu arabskou íslicí; toto souvisí se skute ností, zda ú etní jednotka sestavuje ú etní záv rku v plném nebo zjednodušeném rozsahu a p ípadn , zda použije nebo nepoužije p i sestavování ú etní záv rky v plném rozsahu možností slou ení ur itých položek).
V aktivech rozvahy v položce „D.I. asové rozlišení“:
a) D.I.1. Náklady p íštích období (NPO).
b) D.I.2. Komplexní náklady p íštích období.
c) D.I.3. P íjmy p íštích období.
V pasivech rozvahy v položce „C.I. asové rozlišení“:
a) C.I.1. Výdaje p íštího období (VPO).
b) C.I.2. Výnosy p íštího období.
Teoretická ást
Pro ú etní p ípady asového rozlišení jsou použity ú ty z ú tové skupiny 38 - P echodné ú ty aktiv a pasiv 1, jak vyplývá ze sm rné ú tové osnovy uvedené v p íloze .4 k vyhlášce 505/2002 Sb.
Náklady a výnosy zachycují ú etní jednotky dle následujících zásad eského ú etního standardu . 019 – Náklady a výnosy:
1) Náklady a výnosy se ú tují zásadn do období s nímž asov souvisejí.
2) Opravy náklad nebo výnos minulých ú etních období se ú tují na ú tech náklad a výnos , kterých se týká; jen v p ípad , že jde o významnou ástku t chto oprav, považují se za mimo ádné náklady nebo výnosy.
3) Náhrady vynaložených náklad minulých ú etních období se ú tují do výnos b žného období.
4) Náklady a výdaje, které se týkají budoucích období, je nutno asov rozlišit ve form náklad p íštího období nebo výdaj p íštího období na p íslušných ú tech ú tové skupiny 38 - P echodné ú ty pasiv a aktiv.
5) Výnosy a p íjmy, které se týkají budoucích období, je nutno asov rozlišit ve form výnos p íštího období nebo p íjm p íštího období na p íslušných ú tech ú tové skupiny 38 - P echodné ú ty pasiv a aktiv.
Náklady a výnosy se ú tují na p íslušných ú tech nákladových druh a výnosových položek v zásad asov rozlišené. Výjimkou jsou pouze nákladové druhy, které tvo í komplexní náklady p íštího období. Jejich tvorba po prvotním zachycení na p íslušných ú tech nákladových druh ú tové t ídy 5 se ú tuje ve prosp ch p íslušného ú tu ú tové skupiny 55 - Odpisy, rezervy, komplexní náklady p íštího období a opravné položky provozních náklad se souvztažným zápisem na vrub p íslušné ú tové skupiny 38 - P echodné ú ty aktiv a pasiv vykazováno v položce „D.I.2. Komplexní náklady p íštího období“ a jejich erpání ve prosp ch
1 Ú tová skupina 38 – P echodné ú ty aktiv a pasiv:
381 – Náklady p íštího období,
382 – Komplexní náklady p íštího období, 383 – Výdaje p íštího období,
384 – Výnosy p íštího období, 385 – P íjmy p íštího období.
Teoretická ást
p íslušného ú tu ú tové skupiny 38 P echodné ú ty aktiv a pasiv vykazovaný v položce „D.I.2.
Komplexní náklady p íštího období“ se souvztažným zápisem na vrub p íslušného ú tu ú tové skupiny 55 - Odpisy, rezervy, komplexní náklady p íštího období a opravné položky provozních náklad .
obrázek 1: Tvorba komplexních náklad p íštího období
obrázek 2: erpání komplexních náklad p íštího období
Ú ty asového rozlišení podléhají inventu e a p i inventarizaci se posuzuje jejich výše a od vodn ní. U ú t , na kterých se ú tuje o komplexních nákladech p íštího období, se dále prov uje, zda nebyla p ekro ena lh ta 4 roky pro rozpušt ní do náklad od okamžiku zaú tování na daný ú et asového rozlišení, p ípadn je zajišt no ze smluv nebo z p íslušných právních p edpis , zda u daného p ípadu m že být odlišná doba rozpušt ní.
V rámci p ípravných prací je ú etní jednotka p ed uzav ením ú etních knih dále povinna zkontrolovat, zda jsou náklady, výnosy, p íjmy a výdaje zaú továny do správných ú etních
MD Dal MD Dal
Ú tová skupina 55 Ú tová skupina 38
Tvorba komplexních NPO
MD Dal MD Dal
Ú tová skupina 38 Ú tová skupina 55
erpání komplexních NPO
Teoretická ást
období, na správný ú et rozlišení, zda jsou spln ny pro p ípady asového rozlišení všechny t i podmínky sou asn , pop ípad zda není nutné provést úpravu asového rozlišení.
asové rozlišení není nutno používat v p ípadech, jede-li o:
1) Nevýznamné ástky, kdy jejich ponecháním v nákladech i výnosech bez asového rozlišení není dot en ú el asového rozlišení a ú etní jednotka tím prokazateln nesleduje zám rné upravování výsledku hospoda ení.
2) Pravideln se opakující výdaje, pop ípad p íjmy za p edpokladu, že se výrazn neovlivní v cná asová souvislost náklad a výnos .
Ú etní jednotka stanoví postup p i asovém rozlišení náklad a výnos a nesmí jej každoro n m nit. Ke zm n m že dojít jen zcela výjime n a je nutno p i tom postupovat podle ustanovení paragrafu 7 odstavce 4 zákona o ú etnictví.
Dle výše uvedeného paragrafu 7 odstavce 4 zákona o ú etnictví nesmí ú etní jednotka zm nit v následujícím ú etním období uspo ádání a ozna ování položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty a jejich obsahové vymezení a zp soby oce ování použité v jednom ú etním období.
Teoretická ást
2.4 Da z p idané hodnoty u záloh
Da na výstupu je plátce povinen p iznat ke dni uskute nitelného zdanitelného pln ní nebo ke dni p ijetí platby a to k tomu dni, který nastane d íve, pokud zákon nestanoví jinak.
Plátce da uvádí v da ovém p iznání za zda ovací období, ve kterém mu vzniká povinnost da p iznat dle zákona o dani z p idané hodnoty (ZDPH) . 235/2004 sb.
2.4.1 Vývoj uplatn ní a odvod dan z p idané hodnoty
1) Období od 1.5. 2004 do 31.12.2004
Jak uvádí B HOUNEK, Pavel (2005) v tomto období všichni plátci p iznávali podle § 21 zákona o dani z p idané hodnoty da ke dni uskute nitelného pln ní a pokud p ijali platbu p ed dnem uskute nitelného zdanitelného pln ní, tak k datu p ijetí platby. Na základ da ového dokladu na p ijatou platbu si mohl odb ratel uplatnit odpo et dan z p idané hodnoty (DPH).
Princip tedy nerozlišoval, o jaké pln ní se jednalo.
2) Období od 1.1. 2005 do 30.9.2005
Od 1. ledna 2005 plátc m, kte í nevedou podvojné ú etnictví (v tšina fyzických osob), podle § 21 odstavce 3 zákona o dani z p idané hodnoty vzniká povinnost p iznat da z p idané hodnoty k datu uskute nitelného zdanitelného pln ní. Obdobn je od 1. ledna 2005 povinnost p iznat DPH u p efakturace služeb související s nájmem nemovitostí a je také vázána výhradn na datum uskute nitelného zdanitelného pln ní. Na tomto principu se následn nic nezm nilo a platí i od 1. íjna 2005. Do 30. zá í 2005 však nic nebránilo vystavení da ového dokladu na platbu p ijatou p ed uskute n ním zdanitelného pln ní, i když p ijetím platby nevznikla dodavateli povinnost p iznat DPH na výstupu, na základ tohoto da ového dokladu si mohl odb ratel uplatnit odpo et DPH na vstupu. Mohla nastat situace, která byla z fiskálního pohledu nep íznivá – odpo et DPH na vstupu bylo možné nárokovat d íve než vznikla plátci uskute ujícího zdanitelné pln ní povinnost p iznat DPH na výstupu.
Teoretická ást
Od 1.10. 2005 již plátce uskute ující zdanitelné pln ní nesmí vystavit da ový doklad na platbu p ijatou p ed uskute n ním zdanitelného pln ní, pokud mu p ijetím platby nevzniká povinnost p iznat DPH na výstupu (paragraf 26 odstavec 1 ZDPH). Navíc z novelizovaného paragrafu 72 odstavce 1 zákona o dani z p idané hodnoty plyne, že odb ratel si m že uplatnit odpo et DPH na vstupu nejd íve za to období, za které vznikla dodavateli povinnost p iznat DPH na výstupu.
Od 1. íjna 2005 je z hlediska vztahu odb ratel a správce dan d ležité, že odb ratel m že uplatnit nárok na odpo et nejd íve k tomu dni, ke kterému vznikla dodavateli povinnost p iznat DPH na výstupu.
Teoretická ást
2.5 Da z p idané hodnoty u vozidla kategorie N1
Problémem v zákon o dani z p idané hodnoty je ustanovení § 14 odstavce.4 písmena a.) v p ípad , že zam stnanec používá bezplatn automobil, u kterého byl uplatn n odpo et dan (zejména lehké nákladní automobily v kategorii N1, i formou finan ního leasingu a obecn automobil pronajatých formou operativních leasing ). Z pohledu ZDPH se jedná p i takovém poskytnutí automobilu o poskytnutí služby za úplatu, nebo se jedná o poskytnutí služby pro ú ely nesouvisející s uskute ováním ekonomických inností plátce (konkrétn do asné využití obchodního majetku pro osobní pot ebu plátce nebo jeho zam stnance, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho ásti uplatn n odpo et dan ).
Teoretická ást
2.6 Cestovní náhrady
Pracovní cestou se rozumí doba od nástupu zam stnance na cestu k výkonu práce do jiného místa, než je jeho pravidelné pracovišt , v etn výkonu práce v tomto míst , do návratu zam stnance z této cesty.
Zahrani ní pracovní cestou se rozumí pracovní cesta z eské republiky do zahrani í, ze zahrani í do eské republiky a doba pracovní doby v zahrani í.
Za každý kalendá ní den pracovní cesty p ísluší zam stnanci stravné, které iní dle zákona od dani z p ijmu platného k 1. lednu 2006:
a) 58 K až 69 K , trvá-li cesta 5 až 12 hodin,
b) 88 K až 106 K , trvá-li cesta déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin, c) 138 K až 165 K , trvá-li cesta déle než 18 hodin.
Výši stravného ur uje zam stnavatel zam stnanci p ed vysláním na pracovní cestu v rámci rozp tí stanoveného výše. Tuto výši je nutné stanovit kolektivní smlouvou nebo ve vnit ním p edpisu firmy.
Praktická ást
3 Praktická ást
Tato ást práce se zabývá konkrétními vnit ními (interními) sm rnicemi ve firm Marbes consulting. V jednotlivých sm rnicích jsou uvedeny konkrétní p íklady ú etních p ípad pro lepší pochopení problematiky. První podkapitola krátce popisuje firmu Marbes consulting.
Uvedené interní sm rnice se zabývají následující ú etní problematikou:
1) Dlouhodobý majetek, jeho evidence a odpisový plán.
2) Drobný majetek, jeho evidence a odpisový plán.
3) asové rozlišení náklad a výnos . 4) Da z p idané hodnoty u záloh.
5) Da z p idané hodnoty u vozidel kategorie N1.
6) Cestovní náhrady.
7) Ob h ú etních doklad .
3.1 Firma Marbes consulting s.r.o.
Marbes consulting s.r.o. je eská konzulta ní spole nost p sobící v oblasti informa ních technologií jako systémový integrátor a dodavatel ucelených softwarových ešení.
Spole nost byla založena v roce 1997 s cílem poskytovat analytické a programátorské práce p edevším pro oblast ve ejné správy. Od po átku své existence firma t sn spolupracoval s firmou QISS s.r.o., která p sobila na trhu informa ní technologie (IT) od roku 1996, a která se dlouhodob v novala tvorb a implementaci informa ních systém . Tato spolupráce byla v roce 2001 završena její akvizicí. Spole n tak byl vytvo en fond lidských kapacit, znalostí a konkrétních programových produkt , který umož oval zformulovat spole né cíle a okruhy
inností firmy.
Praktická ást
3.1.1 Segmenty trhu spole nosti
Spole nost se zam uje na následující segmenty trhu:
1) státní správa a samospráva, 2) pr myslové spole nosti a 3) obchodní spole nosti.
Spole nost Marbes consulting se stala významným dodavatelem komplexních IT ešení.
Tato ešení jsou založena na ov ených informa ních systémech (SAP R/3, SAP Business One, NAVISION) a ad vlastních aplikací vyvinutých pro specifické prost edí samosprávy (komplexní datová báze, procesní aplikace, speciální IS, atd.).
3.1.2 Produkty spole nosti
Spole nost nabízí následující produkty:
1) skute n komplexní ešení informa ních systém ,
2) projekty na základ pevného asového harmonogramu a pevné ceny, 3) ešení respektující specifika každého zákazníka.
Velmi dobrou pov st u zákazník spole nost Marbes consulting s.r.o. získala p edevším schopností dodat ešení od po áte ních analytických a konzulta ních služeb, p es projekci, vývoj pot ebného aplika ního SW, dodávku HW, implementaci informa ních systém , až po poimplementa ní podporu a servis. Díky silnému programátorskému zázemí a zkušeností konzulta ní skupiny je spole nost Marbes schopna zakomponovat do uceleného ešení stabilní praxí ov ené produkty tak, aby byla funk nost celku maximáln p izp sobena specifickým pot ebám zákazníka.
Praktická ást Historické milníky:
Spole nost Marbes consulting s.r.o. byla založena v roce 1997 s cílem poskytovat analytické a programátorské práce p edevším pro oblast ve ejné správy.
Od roku 1997 Marbes consulting pracuje na vývoji ady aplikací pro m sto Plze .
V roce 1998 se stává Marbes consulting jedním z partner p i implementaci SAP R/3 pro m sto Plze a následn pro Dopravní podnik m sta Plzn .
V roce 2001 uzavírá Marbes m.j. kontrakt na vývoj a realizaci Komplexní Datové Báze.
1.zá í 2001 vstupuje v platnost smlouva, na jejímž základ dochází k akvizici spole nosti QISS, která se od roku 1996 zabývala vývojem vlastního ERP ešení a od roku 2000 prodává a implementuje jako VAR partner Great Plains (resp. Microsoft Great Plains) systém eEnterprise. Tím Marbes consulting výrazn posiluje vlastní kapacity a spektrum nabízených produkt a služeb i pro komer ní sféru.
V íjnu 2001 získává jako subdodavatel spole nosti Plze ský holding a.s. kontrakt na dodávku a implementaci komplexního informa ního systému pro Krajský ú ad Plze ského kraje.
Duben 2002 - Marbes consulting výrazn rozší ila své vývojové kapacity a vybudovala divizi internetových aplikací - INET. Prioritním úkolem nového odd lení je vývoj nových komponent integrovaného informa ního systému pro ve ejnou správu (ePUSA).
V kv tnu 2002 deklaruje Marbes consulting spolupráci v oblasti ve ejné správy s firmou Logica a spolu s Plze ským holdingem, a.s. zahajuje práce na projektu nového informa ního systému pro m sto Liberec.
V záv ru roku 2002 získává divize INET Marbes consulting významné zakázky na vývoj Krajského eviden ního systému (KEVIS) a druhé etapy vývoje elektronického portálu územních samospráv (ePUSA2).
Za rok 2002 vykázal Marbes consulting ty násobný obrat oproti roku 2000 a po et zam stnanc na za átku roku 2003 p ekro il 40.
Praktická ást 2003 Marbes consulting realizuje projekty mj. pro Krajský ú ad St edo eského kraje, Krajský ú ad kraje Vyso ina, Západo eskou univerzitu v Plzni, Magistrát m sta Liberce, Plze ské m stské dopravní podniky a další zákazníky.
3.1.3 Ú etní období firmy
Ú etní období se bu shoduje s kalendá ním rokem nebo je hospodá ským rokem.
Hospodá ským rokem je ú etní období, které m že za ínat pouze prvním dnem jiného m síce, než je leden. Ú etní období bezprost edn p edcházející zm n ú etního období m že být kratší nebo i delší než uvedených dvanáct m síc .
Marbes consulting ú tuje v hospodá ském roce a její hospodá ský rok za íná 1. dubna a kon í 31. b ezna následujícího roku.
Praktická ást
3.2 Interní ú etní sm rnice: Dlouhodobý majetek, jeho evidence a odpisový plán
Dlouhodobým hmotným majetkem spole nost rozumí:
1) dlouhodobý nehmotný majetek, 2) dlouhodobý hmotný majetek a 3) finan ní majetek.
3.2.1 Dlouhodobý nehmotný majetek
Dlouhodobým nehmotným majetkem (DNM) ú etní jednotka rozumí uvedené složky majetku s dobou použitelnosti delší než jeden rok a v ocen ní vyšším než 60 000 K :
1) software a 2) ocenitelná práva.
3.2.1.1 Ú ty nehmotného majetku
Dlouhodobý nehmotný majetek je ve spole nosti evidován na následujících analytických ú tech:
1) ú et 013001 - Software,
2) ú et 014000 - Ocenitelná práva.
Software (ú et 013001) – je zde evidován software bez ohledu na to, zda je nebo není
Praktická ást 1) nabyt samostatn , tj. není sou ástí nabytého hardware a jeho ocen ní,
2) vytvo en vlastní inností za ú elem obchodování s ním, avšak nejde o software na zakázku nebo o sou ást dodávky hardware.
Ú et 013001 - Software obsahuje konkrétn software iENO a Delphi. Software iENO vytvo ila ú etní jednotka Marbes consulting vlastní inností a doba použitelnosti je ú etní jednotkou stanovena na 36 m síc pro pot eby ú etních odpis . Odpisový plán dle zákona o dani z p íjmu (da ové odpisy) je stanoven na 36 m síc do konce hospodá ského roku 2008 (2007/08). Da ové odpisy jsou zohledn ny na konci hospodá ského období, p i podávání da ového p iznání k dani z p íjmu.
Ocenitelná práva (ú et 014000) zahrnují zejména licence, p edm ty pr myslových práv.
Ú et ocenitelná práva obsahuje ochranné známky MARBES a Marbes consulting, podané k registraci pro území eské republiky.
3.2.1.1.1 Poznámka k odepisování nehmotného majetku
Ú etní jednotka Marbes consulting ú tuje u dlouhodobého nehmotného majetku o ú etních odpisech, tyto odpisy jsou do náklad ú tované podle skute né životnosti dlouhodobého nehmotného majetku, kterou si ur í ú etní jednotka.
Ú etní odpisy jsou m sí n ú továny v nákladech. Naopak da ové odpisy jsou na konci hospodá ského roku zohledn ny p i podávání da ového p iznání. Ú etní odpis m že být uplatn n jako da ový náklad pouze do výše da ových odpis , které jsou vypo teny podle zákona o dani z p íjmu.
Ú etní odpis je m sí n ú tován na vrub ú tu 551001 - Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a ve posp ch ú tu 073001 - Oprávky dlouhodobého nehmotného majetku.
Da ový odpis je uplat ován v da ovém roce, da ovým rokem ve firm Marbes consulting je hospodá ský rok.
Praktická ást
3.2.2 Dlouhodobý hmotný majetek
Dlouhodobým hmotným majetkem (DHM) spole nost Marbes consulting rozumí následující položky, jejichž cena je vyšší než 40 000,00 K a doba použitelnosti delší než jeden rok:
1) Pozemky bez ohledu na výši ocen ní a dobu použitelnosti, firma Marbes consulting žádné pozemky neeviduje v obchodním majetku spole nosti.
2) Stavby bez ohledu na výši ocen ní a dobu použitelnosti delší než jeden rok, stavby dle vyhlášky . 500/2002 Sb. Paragrafu 7 zahrnují: stavby v etn budov; d lní díla; lomy.
Spole nost Marbes cosulting ve svém obchodním majetku stavby nemá zahrnuty
3) Samostatné movité v ci a soubory movitých v cí (syntetický ú et 022), pop ípad soubory movitých v cí se samostatným technickoekonomickým ur ením, jejichž ocen ní je vyšší než 40 000,00 K a doba použitelnosti delší než jeden rok, v etn p edm t z drahých kov . Ú etní jednotka samostatné movité v ci ú tuje na jednotlivé analytické ú ty ú tové t ídy 022.
3.2.2.1 Ú ty hmotného majetku
Ú etní jednotka ve svém ú etním rozvrhu používá následující analytické ú ty:
Ú et 022400 - Notebooky.
Ú et 022500 - Projektová a prezenta ní technika.
Ú et 022600 - Servery.
Na ú tu 022400 - Notebooky jsou a budou ú továny notebooky po ízené ú etní jednotkou, jejichž po izovací cena je vyšší než 40 000,00 K a doba použití delší než jeden rok.
Praktická ást
Na ú tu 022500 - Projektová a prezenta ní technika je za azena projektová a prezenta ní technika, podrobn ji o majetku je pojednáváno v následujícím p íklad : zavedení majetku do užívání a jeho ú tování.
Na ú tu 022600 - Servery jsou evidovány servery (stolní po íta e) ú etní jednotky, jejichž po izovací cena je vyšší než 40 000,- K a doba použitelnosti delší než jeden rok.
Na analytických ú tech syntetiky 02900 je evidován majetek, o kterém ú etní jednotka rozhodla ú tovat jako o dlouhodobém majetku. Je to drobný majetek v limitu od 3 000,-K do 40 000,- K . Majetek, jehož cena nep evyšuje 3 000,- K a doba použitelnosti je delší než jeden rok, je ú tován p ímo do náklad . O drobném majetku a jeho evidenci je pojednáno v interní ú etní sm rnici – Drobný majetek a jeho evidence.
3.2.3 Po ízení dlouhodobého majetku
P i po ízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku se ú etní jednotka rozhodla používat ú ty ú tové skupiny 04x (konkrétn ú etní jednotka používá ú ty 042001 Po ízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a 042011 - Osobní automobily po skon ení finan ního leasingu), na které se ú tuje po izovaný majetek do doby jeho uvedení do užívání v etn náklad spojených s jeho po ízením.
3.2.4 Za azení dlouhodobého majetku
Dlouhodobým nehmotným a hmotným majetkem se stává po izovaný majetek uvedený do stavu zp sobilého k užívání, kterým ú etní jednotka rozumí dokon ení po izovaného majetku a spln ní stanovených funkcí a povinností stanovených právními p edpisy pro jeho užívání. Obdobn se postupuje v p ípad technického zhodnocení.
Veškerý dlouhodobý majetek bude evidován v informa ním softwaru spole nosti pod p id leným inventárním íslem. Ke každému dlouhodobému majetku bude vytišt na majetková karta dlouhodobého majetku, která bude obsahovat krom inventárního ísla, dále datum
Praktická ást po ízení a da ové odpisy. Ukázka inventární karty je uvedena v p íloze . 1. P i tvorb majetkové karty dojde k za azení majetku do užívání.
Za správný termín za azení dlouhodobého majetku do užívání a za jeho správné ocen ní (v etn veškerých vedlejších náklad spojených s po ízením) odpovídá ú etní spole nosti.
3.2.4.1 P íklad po ízení dlouhodobého hmotného majetku
Firma Marbes consulting si nechala v b eznu 2006 nainstalovat do zasedací místnosti projek ní a prezenta ní techniku AV Media v po izovací cen 66 859,60 K (cena bez DPH).
obrázek 3: Po ízení dlouhodobého majetku
321001 Dodavatelé 042001 Po ízení DNM a DHM
MD Dal MD Dal
66 859,60 K – Prezenta ní technika
Praktická ást Projek ní a prezenta ní technika byla po nainstalování zp sobilá k užívání. K 30.b eznu 2006 byla za azena do dlouhodobého hmotného majetku. Podle zákona od dani z p íjmu je za azena ve druhé odpisové skupin (doba odepisování 5 let). Ú etní jednotka zvolila da ových odpis degresivní (zrychlené odpisy).
obrázek 4: Za azení dlouhodobého majetku do užívání
tabulka 1: Majetkové operace dlouhodobého majetku
Majetková operace ástka Ú et
MD
Ú et Dal Po ízení majetku (cena bez DPH) 66 860,00 042001 321001 Za azení majetku a p id lení inventárního ísla 66 860,00 022500 042001
Da ový odpis 2005/06 20 058,00 551001 082500
Rozdíl mezi ú etním a da ovým odpisem 2005/06 - 18 665,00 551002 082500
Použité analytické ú ty:
042001 - Po ízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 321001 - Dodavatelé
022500 - Prezenta ní a projek ní technika
082500 - Oprávky k prezenta ní a projek ní technice
042001 Po ízení DNM a DHM 022500 Projektová a prezenta ní technika
MD Dal MD Dal
68 859,60 K – Za azení majetku do užívání.
Praktická ást
3.2.5 Ocen ní dlouhodobého majetku
Dlouhodobý majetek ú etní jednotka oce uje v souladu se zákonem o ú etnictví:
po izovací cenou,
reproduk ní po izovací cenou a vlastními náklady.
P i stanovení po izovací ceny ú etní jednotka postupuje v souladu s paragrafem 47 vyhlášky 500/2002 Sb., zákona o ú etnictví. V p ípad , že na po ízení majetku bude poskytnut úv r, nebudou úroky sou ástí po izovací ceny (v souladu s paragrafem 47 odstavce 1 písmena.
b) vyhlášky 500/2002 Sb. se jedná o zm nu platnou od 1. 1. 2003).
3.2.5.1 Ocen ní dlouhodobého majetku vytvo eného vlastní inností, p ípadn darovaného
Pokud v pr b hu ú etního období bude vytvo en dlouhodobý hmotný nebo nehmotný majetek vlastní inností, bude jako dodatek tohoto vnit ního p edpisu vydán postup pro vy íslení výše vlastních náklad , tj. výše p ímých náklad vynaložených na výrobu a výše nep ímých náklad , které se vztahují k jeho výrob .
Pokud nastane p ípad ocen ní majetku reproduk ní po izovací cenou (nap íklad v p ípad majetku získaného darováním) bude i pro stanovení výše tohoto ocen ní vydán dodatek tohoto p edpisu, kde bude uveden zp sob zjišt ní této ceny.
Praktická ást
3.2.6 Technické zhodnocení dlouhodobého majetku
Technické zhodnocení sleduje ú etní jednotka na analytickém ú tu 042001 - Po ízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a pokud dokon ené technické zhodnocení, kterého u jednotlivého majetku v úhrnu za ú etní období, nep evýší limit:
1) u dlouhodobého nehmotného majetku 40 000 K , zaú tuje se na ú et 51800 - Ostatní služby,
2) u dlouhodobého hmotného majetku 40 000 K , zaú tuje se na ú et 548001 - Ostatní provozní náklady.
Od 1. ledna. 2003 v souladu se zm nou právní úpravy (paragrafu 6 odstavce 2 vyhlášky 500/2002 Sb.) se za dlouhodobý nehmotný majetek považuje i technické zhodnocení od ástky stanovené zákonem o daních z p íjm - 40 000,- K (u nehmotného majetku, k jehož ú tování a odpisování je oprávn n nabyvatel užívacího práva k DNM, o kterém neú tuje jako o majetku, a dále drobného nehmotného majetku, který se nevykazuje v DNM, ale v nákladech).
3.2.6.1 Technické zhodnocení u dlouhodobého nehmotného majetku
Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu u dlouhodobého nehmotného majetku; p itom za technické zhodnocení se považují výdaje na ukon ené rozší ené vybavenosti nebo použitelnosti nehmotného majetku anebo zásahy, který mají za následek zm nu ú elu nehmotného majetku, pokud po ukon ení jednotlivého nehmotného majetku p evýší ástku 40 000,00 K .
Praktická ást Ú etní jednotka pokra uje v odepisování nehmotného majetku ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatn né odpisy od m síce následujícího po m síci, v n mž bylo technické zhodnocení ukon eno a to rovnom rn bez p erušení po zbývající dobu odepisování, nejmén však:
audiovizuální díla po dobu 9 m síc ,
software a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje po dobu 18 m síc , ostatní nehmotný majetek po dobu 36 m síc .
3.2.7 Vy azení dlouhodobého majetku
Vy azení dlouhodobého majetku bude provedeno vždy na základ protokolu o vy azení dlouhodobého majetku. K majetku, k jehož vy azení došlo prodejem, bude p i azena kopie vydané faktury nebo kupní smlouvy. V p ípad likvidace majetku technické povahy bude k protokolu o vy azení p i azen protokol o technickém stavu vy azovaného majetku. Protokol o vy azení dlouhodobého majetku je uveden v p íloze . 2.
O vy azení dlouhodobého majetku rozhoduje výkonný editel spole nosti. Za celý proces vy azování, zajišt ní uvedených doklad a ú tování zodpovídá ú etní.
3.2.8 Odpisy u dlouhodobého majetku
Firma Marbes eviduje u dlouhodobého majetku následující odpisy:
1) ú etní odpisy, 2) da ové odpisy.
Praktická ást
3.2.8.1 Ú etní odpisy
Jak uvádí ROUDNÝ, Václav (2005) ú etní odpisy p edstavují postupné zahrnování po izovací ceny majetku do náklad poplatníka b hem doby životnosti majetku a m ly by odpovídat ekonomickému opot ebení a zastarávání majetku tak, aby ú etnictví poskytovalo v rný a poctivý obraz majetku a závazk ú etní jednotky a její finan ní situace.
Všechny druhy nehmotného a hmotného majetku budou ú etn odpisovány rovnom rn po celou dobu jejich ekonomické životnosti.
3.2.8.1.1 Stanovení ú etního odpisu
Ú etní odpis je stanoven firmou Marbes podle asového hlediska (doba užite nosti). Tato metoda vychází ze stanovení dvou veli in:
1) po izovací výdaje (po izovací cena) a 2) odhad doby jeho používání (užite nosti).
Výpo et ú etního odpisu je následující:
Výpo et ro ní výše odpis = (Po izovací výdaje / Užite nost v letech).
Dobu užívání majetku ur í finan ní editel spole nosti.
3.2.8.2 Da ové odpisy
Jak dále uvádí ROUDNÝ, Václav (2005), oproti tomu jsou da ové odpisy definovány v zákon o dani z p íjmu a ur ují, jakou ástku si poplatník m že p i spln ní ur itých podmínek uplatnit v da ov uznatelných nákladech. P estože v n kterých p ípadech zákon o dani z p íjmu odkazuje na ú etní odpisy, m žeme se na da ové odpisy dívat jako na ástky snižující da ovou povinnost poplatníka, p ípadn zvyšující jeho da ovou ztrátu.
Praktická ást Základní podmínky, které musí ú etní jednotka spl ovat, aby mohla uplat ovat da ové odpisy:
Majetek musí být ve vlastnictví poplatníka (pokud se nejedná o technické zhodnocení, které odepisuje nájemce se souhlasem pronajímatele).
Majetek slouží k zajišt ní zdanitelných p íjm poplatníka (pokud majetek slouží k zajišt ní p íjmu poplatníka pouze z ásti, poplatník by m l uplat ovat pouze pom rnou ást da ových odpis a m že použít u rovnom rných odpis pouze maximální odpisovou sazbu).
Majetek je evidován u poplatníka (tzn. v ú etnictví u poplatník , kte í vedou ú etnictví, nebo v da ové evidenci u ostatních poplatník ).
Odepisovaní lze zahájit po uvedení majetku do stavu zp sobilého k obvyklému užívání.
3.2.8.2.1 Stanovení da ového odpisu u hmotného majetku
Da ov bude odpisován dlouhodobý hmotný majetek degresivn (resp. zrychleným zp sobem). Za správné zat íd ní majetku do odpisových skupin dle zákona o dani z p íjmu odpovídá ú etní spole nosti.
Dlouhodobý majetek bude do odpisových skupin za azen na základ p ílohy . 1 zákonu . 586/1992 Sb. o dani z p íjm . Odpisové skupiny jsou uvedeny v následující tabulce – tabulka . 2.
Praktická ást
tabulka 2: Minimální doba odpisování
Odpisová skupina Doba odpisování
1 3 roky
1a 4 roky
2 5 let
3 10 let
4 20 let
5 30 let
6 50 let
P i zrychleném odepisování bude ú etní jednotka dle zákona o dani z p íjmu odpisovým skupinám p i azovat tyto koeficienty pro zrychlené odpisování.
tabulka 3: Odpisové skupiny a jejich koeficient odepisování
Odpisová skupina
Koeficient v 1. roce odpisování
Koeficient v dalších letech odpisování
Koeficient pro zvýšenou
z statkovou cenu
1 3 4 3
1a 4 5 4
2 5 6 5
3 10 11 10
4 20 21 20
5 30 31 30
6 50 51 50
V prvním roce odpisování se odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a p i azeného koeficientu pro zrychlené odpisování platného v prvním roce odpisování. Spole nost Marbes si dále v prvním roce odpisování zvýší odpis o 10% vstupní ceny hmotného majetku zat íd ného podle zákona o dani z p íjmu v odpisových skupinách 1 až 3.
