Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze, nám. Winstona Churchilla 4, 130 67 Praha 3 tel.: +420 224 095 521, fax: +420 224 221 718, URL: http://nf.vse.cz
POSUDEK OPONENTA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Jméno studenta/studentky: Daniel Bárta ...
Název práce: Analýza efektivnosti nekonvenční měnové politiky Evropské centrální banky v posledním desetiletí ...
Jméno oponenta práce: Ing. Milan Bednář, Ph.D. ...
1 2 3 4
Hodnocení základních aspektů práce:
1 Struktura práce (logická výstavba, systematičnost) ☒ ☐ ☐ ☐
2 Cíl práce (jasnost formulace, přiměřenost) ☐ ☒ ☐ ☐
3 Kvalita teoretické části ☒ ☐ ☐ ☐
4 Kvalita aplikované / analytické / empirické části ☒ ☒ ☐ ☐
5 Soulad mezi cílem práce a jejími metodami ☐ ☒ ☒ ☐
6 Zdroje (aktuálnost, relevance, četnost) ☒ ☐ ☐ ☐
7 Kvalita závěrů, naplnění cíle práce ☐ ☒ ☐ ☐
8 Formální aspekty (formátování, stylistika, odkazy na literaturu) ☒ ☒ ☐ ☐
Slovní hodnocení (popište nejdůležitější silné a slabé stránky práce; zejména v případě nízkého hodnocení známkami 3-4 je třeba vyjádřit konkrétní výtky):
Aktuálnost a výzkumná náročnost zvolené problematiky:
Aktuálnost tématu je mimořádně vysoká, stejně jako jeho výzkumná náročnost. Dle mého názoru je však toto téma příliš komplexní pro zpracování na úrovni bakalářské práce (minimálně co se týče empirických metod).
Adekvátnost zvolených hypotéz a výzkumných metod:
Jak již bylo naznačeno, zvolená hypotéza je příliš složitá pro zpracování na úrovni bakalářské práce. Z tohoto důvodu nemohla být plně ověřena (stejně jako obecný cíl práce). Autor si toho je vědom, avšak v závěru si poté protiřečí ohledně tvrzení, že to bylo jasně potvrzeno. V dalších částech níže rozebírám jednotlivé problémy.
Komentář k sekci Metodologie – metoda pozorování znamená buď smyslovou percepci
pozorování není vhodné zmiňovat jako jednu z uplatňovaných metod v dané práci. Jedná se o analýzu či deskripci.
Rozsah a struktura práce:
Rozsah práce je delší (a odpovídá komplexnosti řešeného tématu práce), což je potřeba ocenit.
Struktura práce je v pořádku.
Formální a stylistická úprava:
Formální a stylistická úprava práce je až na naprosté výjimky výborná. Formální úprava obsahu práce není příliš vhodná (kombinace kurzívy, tučného textu apod.) – s tímto doporučuji příště šetřit.
Kvalita citací a zdrojů:
Citace v závorkách v textu nejsou správné. Cituje se v závorce v textu před tečkou (před ukončením věty), ne až za ní. Jedná se o nešvar, který se často v pracích opakuje. Dále, pokud píšu český text, tak tomu i citace autorů musí odpovídat (například není vhodné psát European Union, ale Evropská unie jakožto autor zdroje apod.).
Autor využívá relativně mnoho zdrojů a zařadil i řadu nekonvenčních zdrojů, což dokládá, že se o problematiku zajímal opravdu do hloubky a řešil i aktuální ekonomické debaty.
Teoretická část:
Na začátku kapitoly č. 1 autor popisuje výlučně monetaristický přístup k měnové politice, který se dnes už bohužel ve většině vyspělých zemí nevyužívá. Autor toto měl rozlišit, ačkoliv si toho je zřejmě vědom.
Strana 9: „Centrální banka se svými nástroji snaží ovlivnit operativní cíl, jehož prostřednictvím dochází k ovlivnění zprostředkujícího cíle a tím dochází i k ovlivnění konečného cíle měnové politiky. Tento proces trvá 12 až 18 měsíců, …“.
Jedná se pouze o odhad pro ČR! Také záleží, které nástroje se uvažují – u měnových intervencí je to trochu jiné.
Strana 9: „Transmisní mechanismus měnové politiky je možno charakterizovat jako řetězec ekonomických vazeb, který umožní, aby změna v nastavení nástrojů centrální banky vedla k žádoucím změnám inflace.“.
Konečným cílem nemusí být (a v praxi ani nebývá) pouze inflace.
Teoretická část je jinak zpracována mimořádně kvalitně při využití celé řady zdrojů. To je potřeba velmi ocenit.
Praktická část:
Nejprve nejzávažnější problém celé práce, cituji: „Podpora úvěrování reálné sféry ekonomiky se nedostavila ani přes vysoký nárůst bankovních rezerv. Tuto skutečnost potvrzuje vývoj peněžního multiplikátoru v eurozóně, jenž měl v posledním desetiletí převážně klesající tendenci.“.
Tento přístup není schopen jednoznačně vyhodnotit efektivitu QE, protože:
1. Peněžní multiplikátor je sám o sobě problematický koncept a dnes se již příliš nepoužívá. Komerční banka měnovou bázi (resp. hlavně rezervy) příliš řešit nemusí – jedná se o krajní mez. Peněžní kreace na ní není příliš závislá. Je to patrné zvláště v systémech s přebytkem likvidních prostředků
2. Záleží také, jakým způsobem je měřena peněžní zásoba – proč nevyužít nejširší agregát?
Pak by to mohlo vypadat jinak.
3. Kvantitativní uvolňování není pouze o bankovních rezervách, ale jedná se i o nákupy na finančních trzích – pak se to v měnové bázi přímo nemusí ukázat. Jedná se buď o prvotní nákup finančních instrumentů (soukromý sektor), případně se skrze nižší úrokové sazby/výnosy tolik peněz od relevantních subjektů „neodčerpá“. Ani sekundární nákupy dluhopisů (dle pravidel) toto neřeší, jelikož komerční banky nejsou hloupé a rády vládní dluhopisy předprodají a nakoupí další.
4. Autor si protiřečí – sám vidí, jak bobtnají ceny aktiv – peněžní prostředky se objevují na těchto místech – jak už jsem vysvětlil výše. Jedná se o reálnou ekonomiku.
Autor v práci ještě mohl zmínit, že QE oslabuje měnu a podporuje další zadlužování a udržitelnost vládních dluhů. Z mého pohledu je tento aspekt neméně důležitý.
Strana 47: „Stupavský (2020) prezentuje regresní analýzu mezi realizovanou mírou inflace v eurozóně a bilancí Evropské centrální banky. Koeficient determinace dosahuje hodnoty R2 = 0,0266 a regresní přímka je téměř plochá. Mezi velikostí bilance Evropské centrální banky a realizovanou inflací tudíž neexistuje prakticky žádný vztah.“.
Vzhledem k použití dané metody se v žádném případě nejedná o seriózní analýzu. Takový závěr není možné udělat. Tyto výsledky vypovídají spíše o korelaci, nikoliv o kauzalitě.
Strana 52:
M V = P Y je Friedmanova modifikace původního Fisherovy transakční rovnice.
Autor to v teoretické části píše správně, avšak na tomto místě ne.
Nicméně, s aplikačním použitím této identity se váže řada problémů:
− Předpoklad plné zaměstnanost, exogenní peněžní zásoby, okamžité změny inflace (čištění trhů), problematika likvidního držení peněz, stability poptávky po transakcích,
− A dále, jak autor píše, problém měření (CPI/HICP a HDP)
Strana 60: „Hlavním cílem kvantitativního uvolňování Evropské centrální banky bylo zabránit deflačním tendencím a zvýšit inflaci k 2 % inflačnímu cíli.“.
O tomto tvrzení se dá velmi úspěšně spekulovat – jak už bylo naznačeno výše.
Strana 45 a 60: „Korelační koeficient mezi vývojem inflace a vývojem ceny energií v eurozóně mezi lety 2015-2019 dosahuje hodnoty 0,966 a vyjadřuje tak velmi silnou závislost.“.
Korelační koeficient sám o sobě neukazuje závislost (kauzalitu), pouze korelaci. To je nutné zmínit. Nicméně, na tomto příkladu je to poměrně přesvědčivé vzhledem k tomu, že ceny energií se promítají do celkového CPI/HICP.
Praktická část je velmi pěkně a čtivě napsaná, onen „příběh“ je zpracován na úrovni bakalářské práce naprosto nadstandardně. Přestože, že s naprostou většinou věcí nedá nic než souhlasit, nelze se ubránit pocitu lehké předpojatosti autora. Tomuto bych se doporučil příště vyvarovat – styl psaní a názorová „jednostrannost“ zdrojů. Na úrovni bakalářské práce se to však dá pochopit. Největším problémem práce je však její analytická část. Chybí vhodnější empirická verifikace, aplikace (jak už bylo rozebráno výše, peněžní multiplikátor není nejvhodnější a jedna vlastní tabulka dat nedala příliš práce). Souvisí to s tím, že autor si vzal příliš velké sousto (cíle) na úrovni bakalářské práce.
Přidaná hodnota práce:
Jedná se o mimořádně kvalitní syntézu zdrojů, zvláště na úrovni bakalářské práce. Text je napsán velmi čtivě a srozumitelně. Nicméně, „aplikační“ přidaná hodnota práce je velmi slabá.
Celkové hodnocení (nutno uvést konstatování, jestli práce splňuje z hlediska kvality obsahu, rozsahu a formálních náležitostí požadavky z Metodických pokynů NF VŠE, zda je práce doporučena k obhajobě či nikoli; může být navržena i na zvláštní ocenění apod.):
Kvalita této práce je mimořádná, student prokázal, že se ve složité problematice orientuje. Práci však chybí relevantní aplikace v praktické části. To je dáno obtížností tématu (hypotéza a cíl práce), které není úměrné bakalářskému stupni studia. Práce splňuje požadavky kladené na kvalifikační práce na NF VŠE a doporučuji k obhajobě s hodnocením velmi dobře.
Otázky k obhajobě:
1. V práci píšete, že kvantitativní uvolňování nebylo/není efektivní. Jaké jiné nástroje byste tedy doporučoval využít? Nejedná se spíše o problém v samotných (novo- keynesiánských) cílech měnové politiky? Myslíte si, že tyto cíle jsou založeny výlučně na ekonomické teorii? Spatřujete někdy střety zájmů?
2. Jaký je Vás názor na makroobezřetnostní politiku? Považujete ji na nutnou? Jsou možné konflikty s měnovou politikou? Nejedná se spíše o problém v současné měnové politice?
3. Považujete Evropskou centrální banku za nezávislou instituci?
Navržená známka: velmi dobře
Datum: 22. května 2021 ...
Podpis oponenta práce
Instrukce pro zpracovatele: Autor posudku musí vyplnit slovní hodnocení, které má přiměřenou vypovídací schopnost s ohledem na účely obhajoby.
Způsob klasifikace: 1 = výborně, 2 = velmi dobře, 3 = dobře, 4 = nedostatečně.
