Literatura mezi válkami
období „první“republiky
Základní proudy
• Literatura legionářská
• Literatura humoristická
• Literatura experimentální
• Literatura „demokratického proudu“
Legionářská literatura
• Autoři bojovali v čs. legiích v Rusku
– zpočátku po boku carských vojsk proti Rakousko- Uhersku
– později problémy s „rudými“, bojovali po boku
intervenčních armád, které měly za úkol likvidovat bolševickou revoluci
– v době totality se o legionářských autorech
nesmělo mluvit
Kdo sem patří
• Rudolf Medek – učitel, ve válce se „našel“, po
válce ředitelem Vojenského historického ústavu – patetická poezie, pentalogie Anabáze
• Josef Kopta – inspiroval se vlastními prožitky (boje s „rudými“ na magistrále) – trilogie Třetí rota
• František Langer – lékař, autor povídek (tematika legií) i div. her (ze života prostých lidí na periferii hl. města), po válce spolupracoval s Lidovými
novinami
Humoristická literatura
• Jaroslav Hašek – svérázná osobnost, problémy v rodině, ve škole, s okolím
• Karel Poláček – redaktor Lidových novin, Žid,
zemřel v koncentráku
Jaroslav Hašek
• redaktor – vlastní časopis Svět zvířat – fiktivní zvířata – úžasný mistifikátor
• založil Stranu mírného pokroku v mezích
zákona (dokonce za ní kandidoval) a napsal její fiktivní dějiny
• falšoval psí rodokmeny a prodejem psů se živil
– Můj obchod se psy
Jaroslav Hašek (pokrač).
• Postava Švejka kolem r. 1908 – primitivní hlupák
• Na poč. války odvelen na frontu, přeběhl, dostal se do ruského zajetí, vstoupil do čs. legií.
Redigoval legionářský časopis.
• Po revoluci opustil legie a vstoupil do vznikající Rudé armády
• Do Čech se vrací, aby pomohl založit KSČ, pracoval jako redaktor Rudého práva
(spolupracovník Karel Vaněk dopsal 4. díl Osudů)
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
• Postava Švejka jiná než v povídkách
– Mazaný, rafinovaný, plní příkazy na 100% - ukazuje jejich nesmyslnost
• Nadpor. Lukáš, feldkurát Katz, poručík Dub
• Příhody z vlast. života
• Ve 4. díle se postava Švejka mění – K. Vaněk
má trochu jinou představu
Karel Poláček
• Novinář a prozaik, pocházel z rodiny židovského obchodníka z Rychnova n. Kněžnou.
Důvěrně poznal maloměstské prostředí, což několikanásobně zúročil ve svých románech.
Jeho postavy jsou nesmírně živé a
charakteristické /figurky/. Jejich osudy líčí sice
většinou ironicky, ale shovívavě.
• Muži v ofsajdu – humoristický román z prostředí fotbalových fanoušků
Dílo
– využil zkušenosti od soudu, okoukáno ze života /pan Načeradec, otec a syn Habáskové/ - zfilmováno r. 1931 s H. Haasem.
• Michelup a motocykl – honba za „výhodnými nákupy“ – připomíná trochu žhavou současnost
• Okresní město, Hrdinové táhnou do boje, Podzemní město, Vyprodáno – původně pentalogie, ztratilo se při přepadení bytu gestapem. Líčí maloměsto před 1. válkou a na jejím počátku, určité partie silně evokují situaci pře 2.válkou a na jejím počátku.
• Hostinec U Kamenného stolu – nesměl za okupace vydávat – vydal pod svým jménem malíř Vlastimil Rada. Zfilmováno po válce – ještě nebylo známo pravé jméno autora. Jazykové mistrovství.
• Bylo nás pět – vrchol jazykového mistrovství – dnes klenot čes.
literatury pro děti /oslovuje všechny generace/. Původně nebylo pro děti myšleno - vzpomínky na dětství, ulehčoval si pravděpodobně poslední chvíle před transportem. Vypráví ústy Petra Bajzy –
mistrovsky načetl pro rozhlas František Filipovský. Vyšlo až posmrtně
Vladislav Vančura
• představitel experimentální literatury
• To co poetismus a avantgarda pro čes. poezii, Vančura pro českou prózu.
• člen Devětsilu
• spolupráce s avantgardním divadlem
• práce pro film
– režie Marijka nevěrnice, Naši furianti – scénář Před maturitou
• prozaik, dramatik /od 1919 publikoval časopisecky – Červen, Kmen/
• Nar. v Háji u Opavy, mládí v Davli, život na Zbraslavi → vzniklo celé dílo
• Lékař /na Zbraslavi lékař praxe, později převzala manželka Ludmila
→napsala vzpomínkovou prózu – zachytila život s Vančurou - Dvacet šest krásných let/
• Popraven za Heydrichiády
Dílo
• Kouzlo v lyrizaci epiky – imaginativní próza
• oslabování děje až úplné potlačení děje a časových souvislostí
• metaforičnost jazyka
– složitá „humanistická“ souvětí
– prolínání jazykových vrstev od biblických archaismů přes kultivovaný knižní jazyk až k argotu
• Pekař Jan Marhoul - rozvádí téma „tichých a mírných“ hrdinů, kteří se objevovali už v jeho počát. povídkách /psal jako člen Devětsilu/, Marhoul - zchudlý, rytířský člověk se srdcem na dlani. Autor patetickými výzvami a komentáři neustále útočí na city čtenáře
• Pole orná a válečná /→ reakce na 1. svět. válku/
• Rozmarné léto /zfilmováno J. Menzel/ - ve znamení poetismu. Městečko Krokovy Vary jsou reprezentované plavčíkem Důrou, kanovníkem Rochem, majorem
Hugem a jejich klid naruší příjezd komediantů – kouzelníka Arnošta a krásné Anny.
Dílo (pokrač.)
• Markéta Lazarová /historický román – lapkové, věnoval básníku Mahenovi, s nímž příbuzný. Zfilmováno -/Fr. Vláčil s M. Vašaryovou/
• Luk královny Dorotky /soubor renesančních povídek – typ
Dekameron. Variace na téma svobodný cit nespoutaný konvencí/.
• Konec starých časů /bělogvardějský běženec – novodobý baron Prášil / zfilmováno
• Obrazy z dějin národa českého /původně plánoval jako trilogii – dopsány pouze dva díly /do sklonku 13. stol./, za okupace s cílem dodat sebevědomí. Vybírá si děje a postavy, které podle jeho mínění klíčové pro úspěšný hist. vývoj národa. Vyšlo až po válce.
•
• Pro děti
• Kubula a Kuba Kubikula – groteskní figurky, bodrý, ale básnický jazyk
Ivan Olbracht
• prozaik, novinář
• představitel společensko kritického proudu (demokratický proud)
• kvůli některým dílům /Anna proletářka/ řazen v minulosti k tzv. „socialistickému realismu
• Nar. v Semilech, vl. jménem Kamil Zeman, syn Antala Staška
• Kultivované prostředí, levicově orientované, nedokončil
práva v Praze ani Berlíně → novinářská činnost /redaktorem české redakce vídeňských Dělnických listů, Práva lidu a
Rudého práva → 2x vězněn Zamřížované zrcadlo/
• krátce po 1. válce Bejvávalo /později přepracováno jako Devět veselých
Dílo
povídek z Rakouska i republiky – pov. Prstýnek/
• Psychologické romány
• Žalář nejtemnější /slepý muž + krásná mladá žena= žárlivost. Nejtemnější není slepota, ale žárlivost
• Podivné přátelství herce Jesenia /→reakce lit na 1. válku/
• Umělecký propad
– Anna proletářka – téměř umělecky ztroskotal, že blábol poznala i soudobá komunistická kritika /B. Václavek/. V 50. letech nekriticky vyzdvihováno.
• 30. léta – návštěva na Podkarpatské Rusi /Koločava/ - činnost ve výboru na záchranu lidu Podkarpatské Rusi /spolu se Šaldou, Nezvalem a dalšími/
• Země beze jména /Hory a stalet/ - reportáže ze Zakarpatí
• Golet v údolí – povídkový triptych z židovské komunity, zvyky ortodoxních židů /Zázrak s Julčou, Událost v mikve, O smutných očích Hany Karadžičové/
• Nikola Šuhaj loupežník – jánošíkovský příběh, prolínají se místní pověsti
s realitou, zběh z 1. války /→reakce na 1. válku/ - adaptace Balada pro banditu
Za války tvorba pro děti
• Snaha
– vzbudit zájem o národní minulost
– vítězství dobra nad zlem („žádný strom neroste do nebe“) – dodat sebevědomí
• Ze starých rukopisů
• Biblické příběhy
• Čtení z Biblí kralické
• Dobyvatel /převyprávěl Prescotovy Dějiny o dobytí Mexika/
• O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách – indické bajky
– jinotaj (alegorie)
Divadlo
• divadla kamenná (klasická) – repertoárová
• divadla autorská (počátek „malých forem“ –
rozkvět až po 2. válce)
Vítězslav Nezval
• Vedle Jaroslava Seiferta nejvýraznější osobnost meziválečné poezie, daleko širší umělecký záběr:
• poezie, próza, drama, publicistika, literární teorie a kritika, překlady, dramaturgie
/Osvobozené divadlo/, literatura pro děti.
• ze čtyř proudů meziválečné poezie (proletářská poezie, poetismus, surrealismus, poezie
nadosobních hodnot) představitelem
posledních tří
Dramatická tvorba
• V duchu poetismu
• většinou na cizí námět
• většinou veršované
• V letech 1931-1942 jako dramaturg Osvobozeného divadla psal divadelní hry v duchu poetismu. Patřily ke kmenovému repertoáru avantgardních scén. Většinou se nejednalo o původní náměty,
náměty bral kdekoliv ve starší literatuře – Tři mušketýři (A.Dumas), Schovávaná na schodech /Calderon/, Milenci z kiosku /původní/.
K vrcholům jeho dramatické tvorby patří dramatizace románu abbé Prévosta Manon Lescaut. Ve stejné době /1942/ vznikla i hříčka Loretka, ale úspěchu Manon už nedosáhla. Po válce, v době hrozby nové /atomové/ války napsal hru Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou, kdy zánik Atlantidy byl líčen jako důsledek zahrávání si s jadernou technologií.
•
Osvobozené divadlo
• Zal. Honzl a Frejka jako protiváhu ke klasickým divadlům (Na Vinohradech, Národní)
• Nabídl spolupráci studentům gymnázia Jiřímu Voskovci a Janu Werichovi
• Jaroslav Ježek - hudba
• Vest pocket revue (slovní hříčky, obrovský úspěch)
• Smoking revue (pokus o opakování úspěchu, už se nepovedlo)
• Forbíny
Další tvorba
• Caesar – 1. politická hra (Caesar jako diktátor)
• Osel a stín
• Kat a blázen
– hry vyvolávaly nevoli hitlerovského Německa – změna názvu (Spoutané divadlo)
• Balada z hadrů
• Těžká Barbora
• Rub a líc
• Za války v USA, po válce pokus o pokračování – nevyšel, Voskovec zpět do USA (úspěšný v Holywoodu – Dvanáct rozhněvaných mužů)
• Werich jako ředitel divadla ABC
– uvádí muzikál Divotvorný hrnec – hledá partnera (Miroslav Horníček)
