V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P RAZE Fakulta financí a účetnictví
katedra bankovnictví a pojišťovnictví
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2021 Zdeněk Žižka
V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P RAZE Fakulta financí a účetnictví
katedra bankovnictví a pojišťovnictví obor bankovnictví a pojišťovnictví
Vliv FinTech na trh platebních karet v ČR
Autor bakalářské práce: Zdeněk Žižka
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petra Jílková, Ph.D.
Rok obhajoby: 2021
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vliv FinTech na trh platebních karet v ČR vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v přiloženém seznamu.
V Praze dne
...
Zdeněk Žižka
Poděkování
Tímto bych rád poděkoval vedoucí diplomové práce, Ing. Petře Jílkové, Ph.D., za odbornou pomoc, cenné a užitečné rady a připomínky k obsahu mojí práce. Rád bych poděkoval také rodině, která mě podporuje během studia.
Abstrakt
Bakalářská práce pojednává o FinTechu v kontrastu s tradičním českým bankovním systémem. Práce se zabývá také platebními kartami, jejich vývojem a zúčtováním. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části se věnuje platebním kartám, zabývá se jejich vývojem, dále zúčtováním platební transakce a uvedením do FinTechu.
V praktické části se dále věnuje srovnání výhod a nevýhod jednotlivých vybraných finančních technologií, u kterých dále provádí komparaci. Cílem bakalářské práce je analyzovat problematiku FinTech služeb na trhu v České republice a jejich vliv na tradiční platební systém.
Přínosem práce je komparace tradičního a moderního platebního systému v kontextu potřeb retailového klienta.
Klíčová slova
Bankovní systém, FinTech, otevřené bankovnictví, platební karta, převod peněz.
Abstract
The purpose of this bachelor´s thesis is FinTech which is contrasted with traditional czech banking system. The paper also deals with credit cards, its evolution and explains how the money transfer works. The paper is divided into two parts - theoretical one and practical one.
The theoretical part deals with credit cards, its evolution, explanation of money transfers and introduction to FinTech. The practical part deals with comparison advantages and disadvantages of individually picked financial technologies which compares. The purpose of this bachelor´s thesis is to analyze a FinTech problematic on the market in the Czech republic and its influence on traditional payment system. The benefits of the paper is the comparison of the traditional and modern payment system in the context of needs of retail client.
Keywords
Banking system, credit cards, FinTech, money transfer,open banking
Vliv FinTech na trh platebních karet v ČR
Osnova
Úvod ... 1
1. Platební karta jako bankovní produkt ... 3
1.1. Vývoj a využívání platebních karet MasterCard a Visa ... 7
2. Průběh a zúčtování platební transakce ... 13
3. Moderní finanční technologie (FinTech) ... 14
4. Platební systémy ... 18
4.1. V současnosti nejvyužívanější platební systémy ... 19
4.2. Současné novinky v platebních systémech ... 20
5. Komparace používaných a nových platebních metod ... 21
5.1. Twisto ... 21
5.2. Revolut ... 23
5.3. PayPal ... 25
5.4. SumUp ... 27
5.5. TransferWise ... 29
5.6. Shrnutí ... 31
6. Komparace vybraných řešení v kontextu potřeb retailového klienta... 33
Závěr ... 38
Použitá literatura... 40
1
Úvod
Fyzické peníze, používané po tisíciletí jako platidlo za materiální statky či služby, jsou díky rychlému vývoji moderních technologií a vyspělosti současného světa pomalu vytlačovány platbami prostřednictvím platebních karet a dalších online nástrojů. Lidé (hlavně mladší a střední věkové skupiny) si s příchodem platebních karet velmi rychle navykli na snadné placení tímto finančním produktem.
Platební karty jsou pro všechny z nás nedílnou součástí našich každodenních životů. Dle Jílkové (2020) vedla digitalizace a rozvoj elektronického obchodování k revolučním změnám v chování zákazníků. S příchodem bezkontaktních karet, kdy platba proběhne až šestkrát rychleji než klasickou kartou nebo hotovostí (Hnila, 2016), se používání platebních karet ještě zrychlilo. Pokud by se bakalářská práce zabývala konkrétně placením prostřednictvím platebních karet, byla by Česká republika na vrcholu evropského žebříčku. V České republice se používají především tzv. debetní karty, které využívá osm z deseti osob. Kreditní karty pak podle průzkumu České bankovní asociace používá 22 % osob (CBA, 2021). Kreditní karty tedy zůstávají v rámci naší země v pozadí. Na našem trhu momentálně působí především dvě karetní společnosti, MasterCard a Visa, kdy podle statistik značka MasterCard v naší společnosti silně převažuje (Hnila, 2017). Na trhu kromě těchto dvou karetních společností působí také American Express (AmEx) a Diners Club (DC). V minulosti zde také působily společnosti Maestro, Electron nebo JCB. Tyto společnosti a jejich vývoj bude dále zmíněn jako celek ve statistikách níže a bude popsáno, jaký vliv měly na český trh. V roce 2013 Sdružení bankovních karet (SBK) sdružilo 18 bankovních společností, z toho důvodu jsou na trhu monopoly MasterCard a Visa (SBK, 2015).
Celkový počet vydaných karet meziročně stále roste, debetní karty, jak již bylo zmíněno, se využívají mnohem více než kreditní, kterých meziročně ubývá. V roce 2019 bylo v oběhu celkem 13 miliónů platebních karet, z čehož 11,4 miliónu bylo debetních. Trend nárůstu počtu platebních karet a počtu bankomatů se každým rokem o něco málo zvyšuje. Bankomatů je sice v České republice stále více, nicméně lidé poptávají méně hotovosti, a to především kvůli tomu, že pro drtivou většinu nákupů mohou využít bezhotovostní platby. Jenom v období mezi léty 2015–2019 vzrostl v Česku téměř trojnásobně počet bezhotovostních transakcí, které byly uskutečněny právě prostřednictvím platebních karet přímo u obchodníků. V roce 2019 bylo skrze karty převedeno 808 miliard Kč, v přepočtu tedy 2,3 miliardy Kč se denně přesouvá z
2
účtu na účet (CNB, 2021). V souvislosti s pandemií covidu-19 (2020, 2021) došlo k dalšímu enormnímu nárůstu plateb kartou, konkrétně v prostředí e-commerce. Téměř 65 % spotřebitelů nakupujících online používalo digitální platební metody (online bankovnictví, online převod peněz nebo mobilní platby), což je o 20 % více než před pandemií v roce 2019. Zájem o platby prostřednictvím Apple Pay a Google Pay vzrostl. Dle Jílkové (2021) tuto metodu využívá 13
% zákazníků generace Z ve srovnání s 1 % zákazníků generací X a Y.
Finanční technologie (zkráceně FinTech) představuje technologické odvětví finančních služeb, kdy jsou jako „fintech“ označovány konkrétní společnosti, které vyvíjejí služby v oblasti technologií pro finanční trhy. Jedná se o rychle se rozvíjející odvětví průmyslu, které využívá moderní technologie ke zlepšení aktivit ve financích. Použití smartphonů pro mobilní bankovnictví, investování, půjčky, konvertování měn a kryptoměny jsou příklady technologií, jejichž cílem je zpřístupnit finanční služby především široké veřejnosti (Sanicola, 2017). Dle International Journal of Innovative Science and Research Technology (2021) si lidé pod zkratkou FinTech čím dál více představují technologii, která zaujme velkou masu lidí za účelem inovovat, zjednodušovat a zpřehledňovat věci v moderní době. Zjednodušeně se jedná o nový trend v oblasti financí, který významně mění a měl by do budoucna změnit způsob poskytování finančních služeb (IJISRT, 2021).
Cílem bakalářské práce je analyzovat problematiku FinTech služeb na trhu v České republice a jejich vliv na tradiční platební systém. Přínosem práce je komparace tradičního a moderního platebního systému v kontextu potřeb retailového klienta.
Bakalářská práce se bude nejprve zabývat platebními kartami jako bankovním produktem 21. století. Na základě studia domácí a zahraniční literatury bude definován termín platební karta. Dále bude stručněji vysvětleno, co jsou vůbec platební karty, jak vznikly a jak se dostaly až na náš finanční trh. Dále budou vyjmenována pozitiva a negativa platebních karet a typy rozeznávaných druhů, práce se také zaměří na statistická vyhodnocení, abychom si ukázali, jak je tento bankovní produkt úspěšný u široké veřejnosti nejen ve světě, ale i v České republice.
V další kapitole se práce zabývá tím, jak vypadá průběh a zúčtování platební transakce.
Je to činnost, kterou každý z nás provozuje i několikrát denně, ale jistě se mnozí z nás ani nepozastaví nad tím, jak ona konkrétní zadaná platební transakce probíhá a jak se zúčtovává.
Ve třetí kapitole se bude práce soustředit na již zmíněný termín „finanční technologie“ (dále FinTech) neboli na moderní platební systémy. Práce se bude zabývat tím, jaké systémy již ve světě fungují a jaké jsou momentálně dostupné inovace využití FinTech.
3
Následně bude práce porovnávat klasické platební možnosti, které využívá v současné chvíli téměř každý z nás, a ony nové trendy, nové finanční technologie, které v naší zemi zatím nejsou rozšířené nebo jsou méně používané, ale k jejich rozmachu může dojít v rámci několika let s nástupem mladší a technologicky vyspělejší generace. Budou se analyzovat konkrétní platební metody především v kontextu potřeb retailového klienta.
Práce bude zmiňovat nejpoužívanější a nejpopulárnější finanční technologie. Bude zmíněn nejen FinTech Twisto, PayPal a Revolut, které jsou hojně využívané i v České republice, ale také celosvětově populární (a u nás méně známý) Fintech Transferwise či SumUp.
1. Platební karta jako bankovní produkt
Platební karty představují v současné době široce rozšířený a neustále se vyvíjející platební nástroj, který se stává nepostradatelným pomocníkem v každodenním ekonomickém životě. S nástupem nové bezkontaktní technologie začínají spotřebitelé platební karty využívat i v obchodních místech, kde by tento způsob úhrady zboží byl dříve nepředstavitelný vzhledem k nízkým částkám a době nezbytné k odbavení. Díky rychlosti realizace transakce a jednoduchosti manipulace s bezkontaktní platební kartou vzrůstá obliba bezhotovostního placení jak ze strany držitelů karet, tak ze strany obchodníků akceptujících platební karty, díky čemuž disponuje karetní byznys v současné době významným růstovým potenciálem.
Ke vzniku platebních karet (stejně jako ke vzniku téměř všech ostatních vynálezů) vedla především potřeba vyřešit nějaký konkrétní problém. Kolébkou vynálezu platebních karet byly Spojené státy americké. K jejich vzniku vedl především rychlý rozvoj obchodu směrem na západ kontinentu, kam se v 19. století stěhovalo stále více lidí. Jak se lidé od sebe vzdalovali, potřebovali čím dál častěji služby kurýrních společností (Hackernoon, 2020).
Klientem číslo jedna kurýrních společností se staly i banky. Narůstal nejen objem přepravovaných peněz, které musely být kurýry přepravovány z banky do banky, ale i vzdálenost mezi těmito institucemi. Bylo zapotřebí vymyslet způsob, jak peníze „zaslat“
nefyzickou cestou. Nejdříve se k tomuto účelu využíval telegraf, cestovní šeky, poštovní poukázky, avšak všechny tyto možnosti byly snadno padělatelné, k čemuž i často skutečně docházelo (Juřík, 2012).
Za prvního předchůdce platební karty lze považovat kartu společnosti Western Union Telegraph Company, dostupnou pro širokou veřejnost od roku 1914, pomocí které mohl její
4
vlastník telefonovat či posílat telegramy, přičemž vyúčtování za služby mu přišlo vždy na konci měsíce. Tyto věrnostní platební karty získaly na oblibě u široké veřejnosti a postupem let přibylo na trhu mnoho konkurenčních „věrnostních karet“ (Finance, 2021).
Papírové karty začaly být nahrazovány kartami kovovými a jejich rozmach ukončila až druhá světová válka. Po válce došlo k opětovnému navrácení úvěrových karet jednotlivých společností. Roku 1950 byla vyrobena první univerzální platební karta, pomocí které se platily útraty v sjednocených restauracích, obchodech a jiných službách (členové tzv. DinersClub).
Klient mohl utrácet, i když u sebe neměl hotovost, a každý měsíc mu byl zaslán účet sumy z karty, kterou pak musel do 14 dnů uhradit (Juřík, 2012).
První bankovní platební kartu vydala bankovní instituce Franklin National Bank v New Yorku. Karta nazvaná Franklin Charge Plan nesla jméno svého držitele a výši limitu. Tuto kartu banka vydávala pouze důvěryhodným klientům, platby klient hradil buď do 30, 60, nebo 90 dnů, záleželo na typu smlouvy. Kolébkou platebních karet v Evropě byla Velká Británie spolu s Francií a Švédskem. První kreditní kartu roku 1951 vydala společnost Finders Service (Britannica, 2021).
Technologické inovace se začaly uplatňovat v 70. letech 20. století společně s technologickým rozmachem. Došlo k přechodu z papírových nebo kovových karet k plastovým, které byly opatřeny magnetickým proužkem (roku 1969) jakožto nosičem klientových dat, karta byla opatřena ochrannými prvky (podpisovým řádkem, PIN kódem).
První čipové karty se začaly vydávat ve Velké Británii v roce 1997. Jejich zavádění se rychle rozšířilo do dalších evropských a asijských zemí částečně i z důvodu tlaku asociací Visa a MasterCard (Juřík, 2012).
Současná platební karta představuje platební prostředek, který umožňuje svému majiteli platit u obchodníků za zboží a služby. Platby kartou lze provádět v běžných obchodech i na internetu. Platební karty nahrazují hotovost a přispívají k pohodlnějšímu nakupování. Použití je možné kdekoliv na světě, majiteli karty tak odpadá starost s konverzemi domácí měny při cestování. Při platbě kartou zákazník obvykle neplatí žádný poplatek, tento pak přechází na obchodníka (Máče, 2006, s. 56–57).
Současná podoba platební karty má obvykle formu malé plastové kartičky s čipem a s různými grafickými a ochrannými prvky. Na kartě je v každém případě vyobrazeno logo konkrétní vydavatelské banky a dané karetní asociace. Některé platební karty jsou vydávány jako virtuální – nemají tedy fyzickou podobu, existují pouze v datové podobě a majitelé znají jejich čísla a další potřebné údaje. S těmito kartami lze nakládat pouze v prostředí internetu (Schlossberger, 2012).
5
Základním kritériem při členění karet je tzv. způsob zúčtování, podle kterého lze platební karty rozdělit na základní druhy. Dle Revendy (2012) se platební karty dělí na debetní platební karty, kreditní platební karty, charge karty a elektronické peněženky.
Debetní platební karta je karta navázaná na bankovní účet majitele. Konkrétně se jedná o platební kartu, kterou lze platit za zboží nebo vybírat z bankomatu, jen pokud je na účtu, ke kterému byla karta vydána, dostatek peněz. K zúčtování dochází většinou chvíli po provedené transakci, maximálně do několika dní. Banka odečte danou sumu přímo z účtu daného klienta. Debetní karta, která je v ČR nejvíce rozšířená, náleží běžnému účtu. Předtím, než z ní vlastník karty může čerpat, musí mít nejprve peněžní prostředky na účtě. Výhody debetních karet spočívají v tom, že máme rychlý přístup k vlastním penězům, karty jsou zdarma a nelze jimi zaplatit více, než je momentální částka na účtu.
Kreditní platební karta je karta úvěrového charakteru, pomocí které klient nakupuje zboží nebo služby na úvěr. K zúčtování dochází až po určité, bankou stanovené době. Úvěr se čerpá prostřednictvím opakujícího se úvěrového limitu, který se obnovuje automaticky po splacení dlužné částky. Banky stanovují minimální výši splátky úvěru (obvykle 5–10 % z dlužné částky) a úvěrový limit (podle bonity klienta). Kreditní karta se vyznačuje tím, že vlastník nejprve čerpá prostředky banky. Čerpají se peníze do předem stanoveného limitu.
Uživatel karty následně čerpanou částku musí splatit. Každá banka si stanovuje své bezúročné období jinak, nejčastěji je to však mezi 40–60 dny. Po tomto období se následně platí předem stanovené úroky. Výhodami kreditní karty jsou finance, které máme stále k dispozici, výše zmíněné bezúročné období a různé věrnostní programy či cashback – slevy z nákupů.
Nevýhodami jsou vysoké úroky při pozdním splácení dlužné částky, bývají zde také vysoké poplatky za výběr hotovosti z bankomatu nebo poplatek za užívání karty (Duofinance, 2021).
Další nevýhodou kreditní karty může být zapsání do registru dlužníků. Kreditní karta spadá pod revolvingové úvěry, což je půjčka, kterou lze čerpat opakovaně. Vlastníci kreditních karet musí být zapsáni v úvěrových registrech. To znamená, že při následné žádosti o klasickou půjčku nemusí dojít k jejímu schválení, pokud by vlastník kreditní karty nesplácel své závazky včas.
Charge karta představuje nejstarší typ karty, při níž jsou transakce evidovány vydavatelem na samostatném karetním účtu, přičemž na konci měsíce jsou klientovi předkládány k úhradě prostřednictvím zaslaného výpisu z karetního účtu. V podstatě jde rovněž o čerpání dohodnutého úvěrového rámce, ale není zde možnost oddálení platby jako u karet kreditních.
6
Hodnotová karta / elektronická peněženka představuje předplacenou kartu s možností opakovaného dobíjení prostřednictvím samoobslužných terminálů. Peníze jsou
„uloženy“ přímo v čipu. Platby probíhají v režimu offline, karty jsou určeny pro platby nižších částek.
Nejnovějším trendem v karetní oblasti je implementace tzv. bezkontaktních karet. První karty využívající bezkontaktní technologii byly užívány v městské dopravě v Soulu v roce 1995 (APSCA, 2015). V České republice se bezkontaktní karty začaly vydávat v roce 2011. Jako první je představila Citibank, která napřed začala vydávat kreditní karty MasterCard PayPass, v témže roce pak i kreditní karty Visa PayWave. První bezkontaktní debetní karty zavedla na český trh Česká spořitelna v říjnu 2011 (Mastercard, 2011).
Jak již samotný název napovídá, kontaktní platební kartu bylo zapotřebí k zaplacení konkrétní sumy buď vsunout do platebního terminálu, kde došlo ke snímání údajů z karty a následnému zpracování konkrétní transakce, nebo ji přečíst čtečkou (Smart Card Alliance, 2006).
Bezkontaktní platební kartu stačí přiložit k terminálu, nemusí se tedy nikam vkládat a nemusí se především čekat. Bezkontaktní čipová technologie spoléhá na mikroprocesor, interní paměť a anténku zabudovanou do zařízení, které komunikuje se čtečkou prostřednictvím bezkontaktního radiofrekvenčního rozhraní (RFID) nebo NFC technologie. Bezkontaktní platební karty jsou v podstatě hybridními kartami, jelikož mimo bezkontaktní technologii mají v plastu zabudován standardní karetní čip a magnetický proužek (Smart Card Alliance, 2006).
Podle informací Sdružení pro bankovní karty bylo na počátku roku 2016 mezi lidmi v oběhu 7 milionů platebních karet značky MasterCard a 4,3 milionu značky Visa. Jenom v období mezi léty 2006–2016 vzrostl v Česku čtyřnásobně počet bezhotovostních transakcí, které byly uskutečněny právě prostřednictvím platebních karet přímo u obchodníků. V roce 2016 bylo skrze karty provedeno 580,5 milionu plateb, v přepočtu tedy 1,5 milionu transakcí denně. Oproti roku 2006 byl zaznamenán tedy trojnásobný nárůst (Hnila, 2017). Na tyto informace navazuje momentální skutečnost, kterou ovlivnila celosvětová pandemie covidu-19.
V červenci roku 2020 vydala společnost KPMG (Kpmg, 2020) výsledky průzkumu, kde 42 % lidí uvedlo, že platební karty začali využívat daleko více než v předchozí době a že u toho pravděpodobně zůstanou i po pandemii.
Platební karty (ať už kontaktní, nebo bezkontaktní) mají několik výhod i nevýhod.
Platební karty jsou samozřejmě oblíbené díky jejich jednoduchosti a rychlosti při placení.
Peníze má klient uložené v bezpečí na účtu, odkud jsou kdykoliv k dispozici. Není potřeba tedy
7
myslet na to, zda má člověk u sebe dostatek hotovosti nebo zda nezapomněl na peněženku. Při cestách do zahraničí není nutno se zatěžovat směňováním a uskladňováním hotovosti. Na kartu si při cestě do zahraničí lze sjednat doplňkové služby, kterými jsou cestovní nebo úrazové pojištění (Finance, 2017).
Nevýhodou platebních karet může být, že pokud si člověk navykne platit za zboží či služby pouze platební kartou, přestává mít přehled o stavu svých financí a bezmyšlenkovitě utrácí více, než když má peníze v hotovosti, u nichž vidí, že již docházejí. Další nevýhodou může být placení vysokých úroků u kreditních karet po uplynutí termínu splatnosti.
Nebezpečím pro nezkušené uživatele může být riziko ztráty peněz při zneužití nebo odcizení platební karty, pokud si uživatel kartu včas nezablokuje nebo pokud nemá nastavené limity (Duofinance, 2021).
1.1. Vývoj a využívání platebních karet MasterCard a Visa
Platební karty jsou čím dál více využívány. Vše je díky nim rychlejší, snazší a přehlednější. V následujících grafech je vidět vývoj dvou největších zástupců platebních karet v ČR – MasterCard a Visa. Tito zástupci budou porovnáni s tím, jak se podíleli na historickém vývoji, a zároveň budou porovnáni s ostatními zástupci platebních karet, k nimž se řadí Maestro, Electron, American Express nebo Diners Club (DC). V následujícím grafu bude graficky znázorněn počet vydaných karet na počet ATM.
Graf 1 – Vydané karty na počet ATM Vlastní vyobrazení na základě dat z: bankovnikarty.cz
8
Analýzou grafu lze dojít k závěru, že v průběhu let přibývalo množství platebních karet a počet bankomatů. Z grafu vyplývá, že platební karty od roku 1990 nabíraly na popularitě.
Trend za posledních 20 let je jednoznačně rostoucí a zároveň je limitován počtem obyvatel.
Bere se v úvahu, že v České republice žije necelých 11 milionů osob, osob starších 15 let bude okolo 9 milionů. To znamená, že na jednoho obyvatele připadá 1–2 platební karty. Proto se číslo vydaných karet začalo zpomalovat kolem 10 milionů. Na dalším grafu bude znázorněno, jak se vyvíjela popularita terminálů POS v závislosti na obchodních místech.
Graf 2 – Terminály POS v závislosti na obchodních místech Vlastní vyobrazení na základě dat z: bankovnikarty.cz
Tento graf nám představuje zavedení terminálů POS v závislosti na počtu obchodních míst. Terminály POS se u nás začaly objevovat v roce 1994 a postupně se stávaly samozřejmostí u většiny obchodníků. Od roku 2014 lze do těchto terminálů řadit všechny terminály, které přijímají NFC.
Na následujících grafech je znázorněn vývoj a růstový trend platebních karet MasterCard a Visa. Z grafů je zřetelné, že postupem času se tyto platební karty staly na trhu dominantními. Zastoupení ostatních karet je v současnosti marginální.
9
Graf 3 – Počet transakcí
Vlastní vyobrazení na základě dat z: bankovnikarty.cz
Za posledních 15 let byl roční nárůst využití těchto platebních karet desetinásobný.
Stejně jako objem transakcí, který je u nich též desetinásobný. V roce 2013 Sdružení bankovních karet (SBK) sdružilo 18 bank z 23 přidružených společností, z toho důvodu lze dále vidět velký nárůst MasterCard a Visa (SBK, 2015). Z grafu lze vypozorovat i průměrnou hodnotu jedné transakce, a to 1 000 Kč.
Graf 4 – Objem transakcí (v tis. Kč) Vlastní vyobrazení na základě dat z: bankovnikarty.cz
10
Na následujícím grafu je zobrazeno, jak bylo dostupné platit kartou Visa, MasterCard nebo kartou Diners Club na terminálech v ČR.
Graf 5 – Počet acquiery spravovaných POS terminálů Vlastní vyobrazení na základě dat z: bankovnikarty.cz
Tento graf zobrazuje počet POS terminálů, které přijímají MasterCard, Visa a Diners Club. Čísla jsou si navzájem velice podobná, protože pokud lze platit kartou MasterCard, v drtivé většině případů je možné platit i kartou Visa. Za posledních 15 let lze pozorovat téměř pětinásobný nárůst POS terminálů. Velkou zásluhu na tom má všeobecná digitalizace a čím dál tím větší obliba bezhotovostních plateb.
11 Na následujících grafech je zobrazeno využívání ATM.
Graf 6 – Počet transakcí v ATM
Vlastní vyobrazení na základě dat z: bankovnikarty.cz
Graf 7 – Objem výběrů v ATM
Vlastní vyobrazení na základě dat z: bankovnikarty.cz
12
Na těchto grafech, kde je zobrazena statistika využívání karet MasterCard a Visa, se sleduje využívání ATMs. Počet výběrů a jejich objem je téměř stejně využívaný dnes, jako tomu bylo 10 let zpátky. Pomalý nárůst je například zapříčiněný i inflací. Zároveň lze pozorovat rok 2020, kdy lidé neměli při koronavirové krizi tolik důvodů vybírat peníze, jelikož obchody byly ve většině případů uzavřeny.
Následující graf zobrazuje počet transakcí za použití NFC.
Graf 8 – Počet transakcí NFC
Vlastní vyobrazení na základě dat z: bankovnikarty.cz
Graf zobrazuje rapidní nárůst využívání NFC technologie. Do této technologie patří bezkontaktní platební karty, dnes čím dál více i mobilní telefony a chytré hodinky s NFC technologií. Na této technologii jsou postavené u nás nejrozšířenější služby Apple Pay a Google Pay. NFC technologie zrychluje platby, zpřehledňuje finance, zlevňuje náklady a neustále se inovuje.
13
2. Průběh a zúčtování platební transakce
Platební karty se v současné době dají využít pro různé typy transakcí. Nejvíce rozšířenými jsou platby za zboží přímo v obchodech na POS (Point of Sale) terminálech, následované hotovostními transakcemi na ATM (Automated teller machine – bankomat) a stále běžnějšími platbami za zboží a služby na internetu, tzv. elektronické transakce. Podle přítomnosti karty a jejího majitele přímo u platby pak lze rozlišit transakce za přítomnosti a bez přítomnosti platební karty. Transakce lze rozdělit na transakci, kdy je karta přítomna, a transakci, kdy karta není přítomna.
Transakce, kdy je karta přítomna (CP, Card Present) – tento způsob transakcí představuje všechny transakce, při kterých jsou karta a její držitel fyzicky přítomni v okamžiku transakce a kde je možné se o přítomnosti karty přesvědčit načtením čipu, protažením magnetického proužku karty čtečkou, přiložením k elektronickému terminálu (prostřednictvím NFC technologie). Transakce, kdy karta není přítomna (CNP, Card Not Present) – tento způsob transakcí zahrnuje všechny transakce, při kterých nejsou karta a držitel karty fyzicky přítomni v okamžiku transakce. Tyto transakce s sebou nesou riziko, kdy nelze doložit, že transakci provádí skutečný držitel platební karty.
Postup samotné transakce a následného zúčtování je takový, že oprávněný držitel karty provádí na obchodním místě platební transakci dle instrukcí terminálu a potvrzuje svou identitu prostřednictvím zadání PIN kódu nebo podpisem na účtence či displeji mobilního zařízení.
Platba je možná i prostřednictvím jiných zařízení, s implementovanou bezkontaktní/NFC technologií (Global Payments, 2019).
Transakce vyžadující autorizaci jsou ověřovány v autorizačním centru konkrétní karetní asociace, která platební kartu vydala. V rámci autorizace se ověřuje platnost karty, správnost PIN kódu, finanční krytí transakce, karetní limity, případná blokace apod. Výsledkem tohoto procesu je autorizační odpověď, na základě které obchodník platbu dokončuje, případně zamítá (Juřík, 2003). Po úspěšné autorizaci a dokončení platby následuje přenos transakce do centra platebního systému, clearing a settlement a přenos transakce samotnému vydavateli karty, který provede zúčtování na odpovídajícím účtu konkrétního držitele platební karty (Juřík, 2003).
14
Pro lepší představu je celý proces platby znázorněn prostřednictvím schématu 1:
Schéma 1: Schéma autorizačního procesu platby pomocí platební karty Zdroj: mastercard.cz
Prvním krokem je, že zákazník nakupuje zboží/služby kartou u obchodníka. Systém v terminálu obchodníka zachytí informace o účtu zákazníka a v zabezpečené formě je dále odesílá zpracovatelské bance. Poté zpracovatelská banka obchodníka žádá acquirera (zúčtovací banka, přes kterou se přijímají platby) o ověření ze zákazníkovy vydavatelské banky. Asociace (MasterCard nebo Visa) odesílá autorizační požadavek vydavatelské bance k ověření. Dále přijde autorizační odpověď, kde vydavatelská banka ověří transakci a odešle odpověď zpět obchodníkovi. Na závěr může proběhnout platba obchodníkovi – vydavatelská banka odesílá platbu zpracovatelské bance obchodníka, jež platbu uloží na obchodníkův účet.
3. Moderní finanční technologie (FinTech)
Jak již bylo zmíněno v úvodní části, pojem FinTech představuje složeninu slov finance a technologie. Tyto nové finanční technologie pak zahrnují jak nové technologie prosazující se ve finančním sektoru přímo v současné době, tak skupinu firem a platforem, které pomocí inovací narušují dosavadní status quo v oblasti poskytování finančních služeb. Pod současné
15
finanční technologie spadají veškeré akumulované inovace za období od vzniku finančního sektoru až do dnešního dne (Sanicola, 2017).
Zkratka FinTech má však konkrétnější význam, který reflektuje relativně nedávný vývoj. Užití tohoto pojmu se rozmohlo především během posledních pěti let, kdy slouží k popisu vlivu akcelerujícího tempa technologického pokroku na finanční sektor.
Obecně do této kategorie spadají inovativní a zcela nové produkty finančního sektoru, které stojí na moderních technologiích a ve větší míře narušují existující způsob podnikání v tomto sektoru. Přitom se nemusí jednat pouze o firmy, které za účelem poskytování takové služby nově vzniknou, ale také o zavedené společnosti, které vedle portfolia tradičních služeb nabízejí něco navíc, aby získaly konkurenční výhodu (Marek a kolektiv, 2018).
FinTech ztělesňuje rychlejší, levnější a kvalitnější služby a představuje nový kanál pro vstup konkurence na finanční trh s vysokým podílem zavedených firem. Růst popularity digitálních řešení, která spotřebitelům FinTech firmy nabízejí, ukazuje, že doposud úspěšní hráči nemohou tyto trendy ignorovat. Dále je nepravděpodobné, aby se tradičním firmám dařilo tento trend dlouhodobě potlačovat, protože poptávka po digitálně odlehčených finančních službách je značná (Marek a kolektiv, 2018).
Spotřebitelé jednoduše chtějí levnější a rychlejší finanční služby, více šité na míru a bez zbytečné administrativy. Stávající banky buď samy přicházejí s inovativními službami, nebo úzce spolupracují s firmami, které s novými finančními technologiemi na trh přicházejí (Marek a kolektiv, 2018).
FinTech v České republice se člení na několik oblastí. Insurtech je inovativní technologie, která se soustředí na úsporu peněz v oblasti pojišťovnictví. Nové technologie, mezi které patří například Pillow, Mutumutu, Pojistenafaktura.cz nebo Simplea, konkurují stávajícím pojišťovnám svou jednoduchostí, nižšími náklady a leckdy i lepšími podmínkami.
Dalším FinTechem je crowdfunding neboli alternativní nebankovní forma financování.
Crowdfunding v sobě slučuje nový finanční trh, který na jedné straně tvoří poptávka po finančním kapitálu, zatímco na druhé straně je nabídka kapitálu od skupiny dárců nebo investorů. Podle toho se rozlišují dva typy crowdfundingu – dárcovský a investiční. Do dárcovského crowdfundingu lze zařadit např. Startovač nebo Hithit, do investorského Fundlift.
Dalším typem je investiční FinTech, kam lze zařadit tři nejznámější platformy – Indigo, Fondee a Portu. Prostřednictvím těchto platforem lze za minimální poplatek pravidelně investovat menší částky do ETF (Portu, Indigo) nebo do akciových a dluhopisových fondů (Fondee). Investice napřímo by jinak byla pro retailového klienta velmi drahá nebo nemožná.
16
Do investičního FinTechu lze zařadit také oblast P2P (peer-to-peer, resp. person- to--person lending) půjček, mezi které patří například Zonky, Bondster, Půjčméfirmě, Bankerat, Hyponamíru a další. P2P funguje na systému, kde lidé půjčují peníze dalším lidem a kde uvedené platformy působí jako zprostředkovatel takové půjčky.
Mezi FinTech osobních financí a úspor patří Budgetbakers, Spendee, Portmonka, Plná peněženka nebo Twisto.
Odborníci očekávají, že nové FinTech technologie neboli moderní platební systémy proniknou do všech oblastí současného finančního sektoru. Tržní kapitalizace společnosti PayPal, kterou lze považovat za jednu z prvních a nejvýznamnějších FinTech firem, v roce 2018 přesáhla 100 mld. USD, v roce 2020 dokonce 336 mld. USD (Delloite, 2018). Její služby jsou jedněmi z nejpoužívanějších pro platby na internetu v globálním měřítku. Pro mnoho plateb na internetu se stávají i nutností, neboť některé internetové obchody přijímají platbu pouze prostřednictvím PayPal. Dle Delloitu je jen otázkou času, kdy bude inovován i například InsurTech nebo WealthTech. Důležitější otázkou a jedinou nejistotou zatím je, jak moc bude inovován a kolik aplikací bude vytvořeno. Trend jak ve financích, tak v dalších oblastech nezná hranice. Delloite definuje FinTech jako inovaci, jež snižuje cenu a zvyšuje kvalitu, jedná se o win-win. Inovativní technologie se stávají čím dál jednoduššími k používání a více přístupnými pro běžné občany. Čím více konkurence na trhu existuje, tím více se zostřuje konkurenční prostředí (a tím více se zvyšuje kvalita a snižuje cena). Inovace, které vznikají nejen ve FinTechu mají tu výhodu, že nastupují na trh s novými vymoženostmi bez zastaralých systémů.
FinTech se dle Delloitu dá rozdělit na několik segmentů. Na segment komunikace a administrace, segment převodu peněz a plateb, segment kryptoměn, segment úvěrů, segment
„wealth management – úspory, investice“, segment „InsurTech“ a další. Segment komunikace a administrace spočívá v digitální transformaci, jedná se o zjednodušení a zrychlení komunikace s aplikacemi a webovými stránkami. Největší částí digitální transformace je zavádění RPA (Robotic Process Automation). Jde o vytvoření chatbotů, které by řešily FAQ (Frequently Asked Questions). Většina těchto algoritmů se vyvíjí pro anglický jazyk, v České republice tedy nastává problém, protože čeština je považována za komplikovaný jazyk. S tímto souvisí i kybernetické zabezpečení. Při jakékoliv inovaci a digitalizaci hrozí riziko napadnutí účtu či odcizení hesla a přístupových údajů na různé platformy. Segment převodů peněz a plateb patří mezi nejznámější představitele FinTech, zaměřuje se na zrychlení převodu peněz.
Dříve převody z účtu na účet trvaly i několik hodin až dní, v dnešní době se jedná o otázku několika sekund. FinTech v oblasti devizových konverzí přispívá k výhodnějším devizovým kurzům ve prospěch klienta. Segment kryptoměn se soustředí na nové digitální měny.
17
Kryptoměny se emitují digitálně a mají sloužit jako decentralizovaný prostředek směny. V dnešní době se začínají stále více popularizovat a přijímat jako platidlo, čímž se některé firmy i pyšní a dělají si tím reklamu. Například 24. 6. 2021 bude v Las Vegas otevřeno kasino, které bude jako první přijímat kryptoměny (Pokerarena, 2021). Příkladem takové firmy v ČR je například EasyCoin nebo ARS Cryptotechnology. Segment úvěrů se zaměřuje na sdílení informací a na rychlé vyhodnocení dat. V porovnání s bankou, která při žádosti o úvěr vyžaduje doložení příjmů, FinTech firma má možnost zjistit potřebné informace z databází jako TransUnion nebo Equifax, což jsou registry dlužníků. FinTech firmy jsou na základě těchto dostupných informací schopny rychle vyhodnotit data a kreditní riziko klienta. Globálně tuto inovaci využívá například Amazon, který umožňuje nákup zboží na úvěr. Představitelem segment úvěrů je v ČR například Zonky. Segment „wealth management“ se zaměřuje na finanční poradenství v oblasti úspor a investic. Jedná se o vytvoření portfolia podle preferencí klientů, na jejichž základě je klientovi roboticky vytvořeno optimalizované portfolio. Segment
„InsurTech“ je složenina slov insurance a technology, zaměřuje se tedy na inovace v oblasti pojišťovnictví. Soustředí se na minimalizaci nákladů. Pojišťovny jako takové mají velké administrativní náklady, mají náklady na zaměstnance a na provoz kamenných poboček, zatímco inovace se soustředí na náhradu zaměstnanců chatboty a kamenné pobočky nahradí digitalizací. Budou tedy dosahovat nižších nákladů, z toho důvodu budou moci nabízet i nižší ceny, protože brutto pojistné bude náhle nižší. Představitelem u nás je již zmíněná firma MutuMutu (Delloite, 2018).
FinTech představují v současné době nejrychleji rostoucí segment startupů, do jejichž zavedení a inovací ročně putuje značná část kapitálu od investorů. Nejúspěšnější nápady, tedy z pohledu hodnoty firmy, se nazývají tzv. „unicorns“ neboli jednorožci. Unicorns představují na trhu začínající firmy, jejichž hodnota již přesáhla 1 miliardu USD (Krejčí, 2017).
Žebříček těchto úspěšných nováčků z oblasti FinTech pak vede čínská tradingová platforma Stripe, jejíž odhadovaná hodnota byla v roce 2020 36 miliard dolarů (Czech Crunch, 2021). Následovaná je americkou technologickou firmou zaměřenou na platební styk Lufax (34 miliard USD) (Burzovnisvet, 2021). Hodnotu 1 miliardy dolarů překonaly i v Česku stále známější, dynamicky rostoucí firmy Robinhood (obchodování s cennými papíry), Transferwise (převody peněz a konverze měn) a Funding Circle (crowdfunding). Ale například zajímavá bankovní aplikace Revolut je zatím oceněna pouze na 500 milionů dolarů (Měšec, 2018).
18
Pro srovnání vývoje tržního kapitálu jednotlivých FinTech společností je uvedena tabulka z roku 2017.
Company Valuation Funding (mld. USD) Sector
Lufax 18,5 mld. USD 1,7 mld. USD FinTech
Stripe 9,2 mld. USD 711,1 mil. USD FinTech
Zhong An Online 8 mld. USD 931 mil. USD FinTech
One97
Communications 5,7 mld. USD 2,8 mld. USD FinTech
Zenefits 4,8 mld. USD 583,6 mld USD FinTech
Tabulka. 1: Ukázka prvních pěti nejúspěšnějších FinTech nováčků k roku 2017 Zdroj: portu.cz
Všechny startupy jsou kapitálově náročné a to, jak se jednotlivým firmám daří přilákat peníze investorů, vypovídá o jejich potenciálu. V oblasti FinTech se v České republice točí desítky až stovky miliard korun ročně. Významná část z této sumy připadá na online nákupy zboží a služeb. FinTech firmy jsou specifické také tím, že stojí proti tradičním bankám, které nejsou schopny nebo nechtějí tak rychle inovovat a nabízet moderní a efektivní řešení a produkty (Krejčí, 2017).
Tempo růstu FinTech firem se přitom může ještě zvýšit, zejména v souvislosti se směrnicí PSD2 o platebních službách na vnitřním trhu Evropské unie. Tato směrnice by měla ukončit monopol bank na platební služby a informace o účtech klientů. Pokud bude směrnice přijata, budou muset banky vystavit API rozhraní, kterým se budou moci třetí strany napojit na účty klientů. PSD2, tedy tzv. otevřené bankovnictví, má ohromný potenciál zlepšit uživatelský komfort a zlevnit bankovní služby (Krejčí, 2017).
4. Platební systémy
Platební systém lze zjednodušeně definovat jako způsob, jak provádět finanční transakce bez použití hotovosti, tedy prostřednictvím bankovních karet a elektronických peněz.
Jde o placení za zboží a služby v různých kamenných obchodech, online obchodech, převodech peněz a placení při dalších transakcích.
19
4.1. V současnosti nejvyužívanější platební systémy
Mezi nejoblíbenější moderní platební systémy v reálném životě patří platby prostřednictvím kontaktních a bezkontaktních platebních karet. Na počátku roku 2016 bylo v rámci České republiky mezi lidmi v oběhu 7 milionů platebních karet značky MasterCard a 4,3 milionu značky Visa. Jenom v období mezi léty 2006–2016 vzrostl v Česku čtyřnásobně počet bezhotovostních transakcí, které byly uskutečněny právě prostřednictvím platebních karet přímo u obchodníků (Hnila, 2017).
Elektronický platební systém je podmnožinou platebního systému. Zajišťuje proces realizace plateb přes internet. S rozvojem elektronického obchodu roste i počet platebních systémů. Stávají se rychlejšími a bezpečnějšími. Je jasné, že počet peněžních transakcí v hotovosti na světě bude neustále klesat. Platba on-line pomocí bankovních karet patří mezi nejběžnější způsoby plateb na internetu. Nejpopulárnější pro tento druh platby jsou mezinárodní platební systémy Visa a MasterCard. Při platbě kreditní kartou se musí zadat podrobnosti o kartě, bezpečnostní kód CVV2/CVC2 (Card Verification Value/Code) a potvrdit transakci například zadáním 3D Secure kódu (Biteffect, 2019).
Většina lidí pro nakupování na internetu využívá internetová bankovnictví jednotlivých bank, u kterých mají daní klienti svůj účet. Tento bankovní účet je propojen s konkrétní kartou, kterou klient vlastní. Vlastník si po instalaci mobilního bankovnictví může svůj účet spravovat ze svého telefonu, a to odkudkoliv, kde je dostupný wifi signál či mobilní data. Skrze mobilní bankovnictví může uživatel jednoduše posílat peníze na jiné účty včetně zahraničních, může si nastavovat trvalé platby, limity nebo blokaci karty, má rychlý přehled o svých financích atd.
K tomu, aby byl nákup zboží v oblíbeném internetovém obchodě pohodlný a trval jen několik minut, existují platební brány. Je to skvělý nástroj, jenž uživateli usnadňuje nákup, zatímco prodejci rychle dostávají peníze na svůj účet. Prodejcům to umožní rozšířit počet zákazníků po celém světě a tím zvýšit prodej. Jedná se o určitý druh zprostředkovatele odpovědného za zasílání informací o transakcích od kupujícího ke zpracovateli plateb a naopak.
K firemnímu webu lze připojit platební systém a přijímat platby za zboží nebo služby on-line.
Po zaplacení od kupujícího jsou peníze rychle k dispozici na firemním interním účtu. Prostředky v systému lze dále spravovat nebo je vybírat.
20
4.2. Současné novinky v platebních systémech
Současná doba zaznamenává velké změny v platebních zvyklostech lidí, a to směrem od platebních karet k platbám pomocí mobilních telefonů. V tomto případě se již hovoří o ustáleném slovním spojení „smartphone banking“.
Již v dnešní době existuje mnoho aplikací, které si může každý jedinec nainstalovat do svého mobilního zařízení, pomocí kterého může přímo v obchodech či na internetu platit přímo svým mobilním telefonem. A počet dalších aplikací skokově narůstá. Lidé již u sebe nemusí nosit ani peněženku, ani žádné karty, jelikož mobilní telefon má vždy po ruce téměř každý z nás. Mobilní technologie jsou na vysoké úrovni vyspělosti, takže se jim stále více věnují i velké banky a další velcí hráči na poli nových finančních technologií.
Podle mnohých odborníků je svět na dlouhé cestě k bezhotovostní ekonomice. Tato skutečnost má pak tři hlavní důvody. Lidé platí kartou stále více, chápou, že je to pohodlnější způsob platby ve srovnání s hotovostní platbou. V rámci boje s šedou ekonomikou je i ze strany státu dobré podporovat elektronické platby. A v neposlední řadě jde o spolupráci s městy, která již pochopila, že místo lokálních řešení (například v dopravě) je dobré vsadit na otevřený systém, mění se tak v „chytrá města“. Chytrá města (smart cities) jsou města, jež se snaží využívat moderních technologií pro chod města, plánovat hospodaření, šetřit na energii především pomocí využití čidel, čipů a senzorů, které mohou vytvářet statistiku o ovzduší nebo provozu. Příkladem těchto měst je například Barcelona nebo Amsterdam (Akrman, 2019).
Smartphone banking v doslovném překladu v podstatě znamená bankovnictví v chytrém telefonu. Jedná se o další druh internetového bankovnictví, tzv. přímého bankovnictví, jen s tím rozdílem, že tentokrát svůj účet majitel nespravuje přes počítač či notebook, nýbrž přes svůj chytrý mobilní telefon (Finance, 2019).
Smartphone banking se postupně stává běžnou součástí každodenního života stále většího počtu lidí. Přispívá k tomu rostoucí obliba chytrých telefonů a také finanční instituce, které ve stále větší míře nabízejí řešení pro mobilní platby a bankovnictví. Nutností pro používání tohoto typu bankovnictví je mít tzv. chytrý telefon (smartphone) a příslušnou bankovní aplikaci. Banky zpravidla vydávají aplikace přímého bankovnictví pro telefony iPhone s operačním systémem iOS a telefony s operačním systémem Android. Další možností je pak přihlašovat se do internetového bankovnictví prostřednictvím internetového prohlížeče v telefonu (Finance, 2019).
21
V současné době je tedy rozmáhající se trend smartphone bankovnictví podporován nejen jednotlivými bankovními institucemi (např. smartbanking u ČSOB, Smartbanking Unicredit Bank, mobilní banka Komerční banky, mobilní aplikace mBank aj.), u kterých má jedinec účet a platební kartu, ale i nezávislými FinTech firmami (např. Twisto, Revolut, Venmo, Transferwise, Splitwise aj.), které přicházejí se svými vlastními smartphone aplikacemi nejen pro bezpečné, rychlé a úsporné platby, ale mají i pokročilé výhody využívání, jako například výhodné konvertování jedné měny do druhé či další možnosti investování nebo spoření.
5. Komparace používaných a nových platebních metod
Tato kapitola je o novém typu bankovních služeb, respektive bankovnictví v chytrém telefonu. Budou popsány jeho výhody a nevýhody oproti klasickým platebním metodám. Práce bude porovnávat argumenty pro a proti vůči přechodu k mobilnímu bankovnictví či dalším novodobým finančním technologiím. Jako příklad mobilních aplikací, díky kterým může jedinec platit přímo mobilním telefonem, jak v kamenných obchodech, tak na internetu, bude uveden na příkladu aplikací Twisto a Revolut.
5.1. Twisto
Twisto je finanční služba, která umožňuje placení na internetu i v kamenných obchodech prostřednictvím tzv. odložených plateb. Služba v České republice funguje od roku 2014 a od té doby ji využívá již více než 600 000 osob (Duofinance, 2021). Twisto v podstatě funguje jako chytrá elektronická peněženka, do které se nemusí posílat peníze předem, ale výdaje se platí zpětně jednou za měsíc a nesmí překročit předem stanovený limit. U nových účtů je limit 3 000 Kč, spolehlivým klientům může Twisto limit neomezeně zvýšit, nespolehlivým klientům ho snižuje (Twisto, 2021).
Placení Twistem funguje velmi jednoduše – po založení účtu a jeho schválení Twistem je v aplikaci k dispozici virtuální karta, která se propojí s aplikací Google Pay nebo Apple Pay. Přidáním platební karty do Google Pay nebo Apple Pay vznikne unikátní digitální obraz karty, kterému se říká token neboli otisk karty. Platba v kamenném obchodě pak probíhá pouhým přiblížením mobilu k platebnímu terminálu, který umožňuje bezkontaktní platby.
Původní číslo karty se tak během úhrady vůbec nepoužívá, proto není možné kartu zneužít.
Každou platbu musí navíc vlastník aplikace potvrdit buď biometricky, nebo bezpečnostním kódem. K placení tedy majitel Twisto aplikace nepotřebuje ani peněženku s hotovostí, ani
22
platební kartu, stačí mu pouze jeho chytrý telefon, který má tak jako tak vždy po ruce (Twisto, 2021).
Placení v online obchodech je také velmi jednoduché, neboť v dnešní době již mnoho e-shopů umožňuje Twisto platby prostřednictvím integrovaného tlačítka. Při nákupu pak stačí zadat e-mail a platba se automaticky provede bez nutnosti zadávat údaje platební karty. Tím se také snižuje možnost zneužití. Pokud e-shop nemá platbu pomocí Twisto zavedenou, stačí vybrat platbu bankovním převodem a zálohovou fakturu pak přes svůj Twisto účet nahrát do aplikace. Twisto fakturu e-shopu proplatí a platbu zašle v měsíčním vyúčtování. Díky tomu, že je zde od potvrzení objednávky 14denní lhůta na úhradu zakoupeného zboží, lze během těchto 14 dnů zboží vyzkoušet, a pokud nevyhovuje, může se vrátit do e-shopu v zákonné lhůtě, přičemž oběma stranám tak odpadají starosti s vracením peněz.
Další výhodou Twisto je tzv. cashback. Twisto totiž spolupracuje s velkým množstvím známých obchodů a služeb (jen pro příklad – Dáme jídlo, Slevomat, Booking.com, Rohlík.cz, Košík.cz, Ticketportal, Lékárna.cz atd.), které při nákupu a platbě přes Twisto tlačítko vrátí nakupujícímu určité procento ze zaplacené částky jako kredity na jeho účet. Těmito kredity pak lze normálně dál platit. Cashback se pohybuje v rozmezí 1 až 10,5 % (Czechtheworld, 2021).
Twisto nabízí i další funkce, například služba Twisto Split, která umožňuje rozdělit si útratu v restauraci nebo baru s přáteli. Tato služba je ale dostupná až ve vyšší, placené verzi Premium.
Další funkcí Twista navíc služba Twisto Snap. Tato funkce umožňuje nejenom uhrazení zálohových faktur z e-shopů, jak již bylo uvedeno výše, ale také úhradu složenek nebo dalších faktur. Proces je velmi jednoduchý, stačí fakturu, složenku nebo třeba i pokutu vyfotit přes aplikaci nebo zaslat na speciální Twisto e-mail a Twisto se o úhradu postará.
Uživatel pak všechny platby obdrží v měsíčním vyúčtování a zaplatí vše najednou (Twisto, 2021).
Nevýhodou Twisto aplikace a podobných bankovních aplikací je, že jsou jejich nadstandardní služby zpoplatněny. V základním provedení může majitel tuto aplikaci využívat bezplatně, bude-li však chtít využít dalších bonusů, například již zmíněnou funkci Twisto Snap a Twisto Split, cestovní pojištění pro celou rodinu do celého světa nebo fyzickou platební kartu, je k tomu potřeba vyšší tarif, a to buď Standard za 49 Kč měsíčně, nebo Premium, který je zpoplatněn částkou 99 Kč za měsíc.
23
Další nevýhodou může být neznalost a nezkušenost uživatele. Twisto funguje na principu debetní karty, ale trochu jinak než většina. Kartu nedobíjí zákazník. Zákazník nastavuje limit, do jehož výše Twisto vloží peníze, které následně zákazník čerpá. Čerpají se do určitého limitu a následného splácení po přijetí vyúčtování. Může nastat situace, kdy si uživatel neuvědomí, jak důležité je hospodařit s penězi, nebo si nenastaví správný limit. Může pak dojít k tomu, že uživatel utratí víc, než by měl, a pokud nedojde ke splacení do 15 dnů od přijetí vyúčtování, bude platit poměrně vysoké poplatky. Je zde základní poplatek 150 Kč, pokud by mělo ke splacení dojít do 5 dnů po uplynutí doby splatnosti. Za každých dalších 5 dní poplatek roste o 100 Kč. To vše do doby, než je částka uhrazena nebo než doba překročí 30 dní po splatnosti. Poté je zde fixní poplatek 650 Kč + 10 % z celkového vyúčtování nebo ceny objednávky. Procentní poplatek představuje částku, která je placena externím společnostem na vymáhání dlužné částky (twisto.cz). Nutno ale dodat, že Twisto na částky nesplacené včas uživatele pravidelně v aplikaci upozorňuje, takže takováto extrémní situace by seriózního uživatele neměla potkat.
Celkově lze konstatovat, že Twisto je velmi příjemná, uživatelsky přívětivá služba se skvělou zákaznickou podporou v českém jazyce, která se vyplatí pro každého. Každý jistě rád využije poskytované slevy na nákupy, rychlé a bezpečné placení v e-shopech a mnohem jednodušší placení faktur.
5.2. Revolut
Revolut představuje mobilní aplikaci, se kterou je spojena klasická platební karta. Tato aplikace umožňuje bezplatně vést účty v mnoha světových měnách včetně kryptoměn.
Aplikace se nabíjí nejjednodušeji pomocí klasické platební karty, která je zařízena v bance.
Nabité peníze se pak v aplikaci jednoduše pár kliky za pár sekund převedou na jakoukoliv jinou podporovanou měnu. Revolut karta je debetní, což znamená, že je nejprve nutné na účet poslat peníze a až poté se dají čerpat. V České republice je Revolut umožněn pouze přes platební kartu MasterCard (Revolut, 2021).
Konkrétní výhody aplikace Revolut jsou takové, že Revolut karta nabízí velice výhodné kurzy. Ty jsou v drtivé většině případů výhodnější než kurny, které nabízí jakákoliv česká banka. Průměrně se ušetří oproti klasickým kartám 2,5 %. Revolut momentálně umožňuje vést účet ve 31 různých světových měnách. V jednotlivých destinacích se tak může bez složitého hledání směnáren platit přímo lokální měnou (Revolut, 2021).
Většina českých bank si účtuje poplatky (často celkem vysoké) za výběry z bankomatu v zahraničí. Revolut karta umožňuje u bezplatného tarifu vybrat až 4 500 Kč měsíčně
24
z bankomatů po celém světě. Při výběru nad 4 500 Kč je nutné zaplatit poplatek 2 %.
U Premium účtu je umožněno bezplatně vybírat až 9 000 Kč. U tarifu Metal je to až 22 000 Kč.
V aplikaci Revolut je možné nastavit si konkrétní výši kurzu, za který chce osoba směnit určitou částku, a pokud se kurz na tuto hladinu kdykoliv dostane, aplikace peníze automaticky smění.
Výhodou je přehledné a snadné používání aplikace. Proces transakcí mezi Revolut účty trvá několik sekund. Dá se tedy velice rychle nabít kredit či okamžitě přeposlat někomu peníze.
Kdykoliv proběhne jakákoliv platba přes Revolut, aplikace zobrazí upozornění. (Revolut, 2021).
Dalšími ochrannými prvky, kterými disponuje aplikace Revolut, je zmrazení karty v aplikaci neboli zakázání jakékoli operace. V případě, že je třikrát za sebou zadán špatný kód, dojde k samovolnému zmrazení dané karty. Jestliže je v chytrém telefonu aktivovaná kontrola polohy a k platbě přes účet dojde z jiného místa, než na kterém se nachází mobilní telefon, bude transakce automaticky zamítnuta. V nastavení si lze také stanovit měsíční limit, přes jehož nastavenou výši nebude již možné penězi platit (Revolut, 2021).
Další velkou výhodou je možnost zřízení virtuální platební karty. Tato karta není fyzická, ale jen virtuální v aplikaci, lze s ní však platit pouze po internetu. Virtuální Revolut karta se může hodit také v případě zablokování fyzické karty a čekání, než dorazí nová karta.
Virtuální kartou může být i VISA. Mobilní aplikace je kvalitní, přehledná, rychlá, stabilní a dostupná v českém jazyce. V aplikaci jsou přehledně vypsané všechny transakce, lze tak mít dobrý přehled o výdajích. Aplikace také umožňuje nastavit si měsíční rozpočet na jednotlivé kategorie (Revolut, 2021).
Revolut s sebou nenese jen výhody, ale má i své nevýhody. Za první nevýhodu je považován právě limitovaný výběr částky z bankomatů. Tato suma je stanovena na 4 500 Kč měsíčně. Při vyšším výběru peněz se účtuje 2% poplatek z vybrané sumy, což může u vysoké vybrané částky již představovat velký poplatek. (Holan, 2021).
U aplikace Revolut se dále lze setkat s tzv. víkendovými kurzy, což v praxi znamená, že o víkendech si tato společnost účtuje při převodu přirážku 1 %. Revolut má u bezplatného účtu nastaven měsíční limit 120 000 Kč na veškeré transakce. Roční limit je pak stanoven na 320 000 Kč. Revolut nemá klasické internetové bankovnictví, jde čistě o mobilní aplikaci. Účet tedy nelze spravovat přes počítač, vše se musí řídit pouze z mobilního telefonu. Bankovní převody týkající se Revolutu nefungují ve všech státech světa (peníze se nedají poslat na účet z Egypta, Haiti, Kuby, Srí Lanky, Tuniska, Ukrajiny, Venezuely aj.) (Holan, 2021).
25
Služba Revolut disponuje třemi různými tarify. Tarif Standard je bezplatný, Premium (175 Kč/měsíc) a Metal (300 Kč/měsíc) jsou již placené a poskytují jisté nadstandardní služby – cestovní pojištění, vyšší limity aj. (Holan, 2021).
5.3. PayPal
Další finanční technologií, kterou se práce zabývá, je PayPal. Společnost PayPal Inc.
sídlí v USA (v Kalifornii). Představuje mateřskou společnost pro PayPal Europe S.à r.l. et Cie, S.C.A, ekvivalentu služby v evropských zemích, disponující licencí pro úvěrovou instituci.
PayPal podléhá dohledu dozorčího orgánu nad finančním sektorem v Lucembursku. Jedná se o internetový platební systém založený na skutečné finanční infrastruktuře bankovních účtů a platebních karet, která umožňuje efektivní řešení on-line plateb v reálném čase. Platební brány od této společnosti jsou obvykle využívány e-shopy zaměřujícími se na prodej nejrůznějšího sortimentu zboží, kdy zákazník může platby provádět jak z počítače, tak mobilního telefonu.
Jedná se tak o inovační FinTech v podobě digitální peněženky fungující na rozhraní API (PayPal, 2021).
PayPal nabízí založení dvou druhů účtů – osobního a firemního. Účet pro osobní potřebu lze využívat z jakéhokoliv zařízení, a to kdekoliv po celém světě. Platba probíhá jednoduše pomocí hesla k účtu (bez nutnosti zadávání citlivých údajů o kartě a se zachováním ochrany spotřebitele při každém nákupu). Naprostá většina transakcí je zdarma kromě transakcí, kde dochází k převodu jedné měny do druhé (PayPal, 2021).
Pro firemní zákazníky nabízí společnost řešení v podobě služby PayPal Commerce Platform, která umožňuje provádět transakce v tuzemsku i zahraničí. Hlavní výhodou je získání nových zákazníků pomocí pohodlné platební metody a vhodnost služby jak pro velké, tak malé obchodníky, včetně začínajících. Zákazníci mohou platit jak v on-line prostředí, tak osobně pomocí QR kódu nebo prostřednictvím faktury (PayPal, 2021). Co se týče poplatků, ceny za jednotlivé úkony se liší v závislosti na tom, zda se jedná o účet pro osobní, či komerční potřeby (PayPal, 2021):
Osobní účet
Platba on-line nebo v obchodě: bez převodu měny zdarma
Vnitrostátní odesílání a přijímání plateb mezi uživateli: bez převodu měny zdarma
Mezinárodní odesílání a přijímání plateb mezi uživateli: země příjemce – Kanada, Evropa, USA: 1,99 EUR; ostatní země: 3,99 EUR
26
Převod měn: dle aktuálních sazeb v převodníku
Převod zůstatku na bankovní účet: zdarma, na kartu dle tabulky
Poplatek za propojení platební karty: 50 CZK
Poplatek za neaktivitu: 270 CZK Firemní účet
Poplatek za transakci: 3,4 % + pevný poplatek 10 CZK
Transakce přes QR kód do 10,00 EUR včetně: 1,4 % + pevný poplatek 1,5 CZK
Transakce přes QR kód od 10,01 EUR včetně: 0,9 % + pevný poplatek 3 CZK
Dodatečný poplatek za transakci dle země odesílatele: 0,5–2,0 %
Charitativní transakce: 1,9 % + pevný poplatek 10 CZK
Odeslání vnitrostátní hromadné platby: 2 %
Příjem plateb do 5 EUR: vnitrostátní 5 % + pevný poplatek 1,67 CZK
Převod zůstatku na bankovní účet: zdarma
Poplatek za propojení platební karty: 50 CZK
Poplatek za neaktivitu: 270 CZK
Hlavní výhody vycházející z užívání účtu PayPal je opět nutné rozdělit na benefity pro osobní a firemní účty. Pro zákazníky, kteří využívají účet pro osobní potřeby, hlavní výhodu představuje flexibilita ovládání, která je umožněna nejen z počítače v pohodlí domova, ale i prostřednictvím mobilní aplikace, jež umožňuje snadnou správu prostředků zcela kdekoliv a kdykoliv. Dalším významným benefitem je skutečnost, že téměř všechny služby jsou poskytovány zdarma, pokud se jedná o tuzemské transakce ve vlastní měně.
Pro podnikatele představuje služba PayPal možnost, jak rozšířit okruh svých zákazníků přidáním nové, moderní a pohodlné platební metody. Lze tak proniknout na další nové trhy a rozšířit povědomí o značce. Díky flexibilitě řešení a uživatelské podpoře je PayPal dobrým řešením jak pro velké, tak malé podnikatele, jelikož lze systém upravit na míru individuálním potřebám prodejce i jeho zákazníků.
Nese s sebou i nějaké nevýhody. Pro zákazníky využívající služby čistě pro osobní potřeby, pro ty, kteří posílají platby především mezi přáteli a blízkými po ČR, pro ně nelze shledat mnoho slabých stránek nebo nevýhod. Ačkoliv je naprostá většina běžných transakcí zcela zdarma, je zapotřebí být na pozoru před jinými poplatky, které mohou být účtovány a které nejsou na první pohled pro průměrného uživatele zřejmé. Kromě převodu měn při
27
transakcích takového typu je zde navíc účtován poplatek za neaktivitu ve výši 270 CZK, který je účtován v případě nepřihlášení se do účtu za posledních 12 po sobě jdoucích měsíců.
Z firemního hlediska, i přes to, že se služba může jevit jako ideální a flexibilní řešení pro většinu podnikatelů můžeme shledat celou řadu poplatků, které si člověk v první chvíli nemusí uvědomit. Téměř v každém druhu transakce máme u firemního účtu jiný druh poplatků.
I přesto, že se na první pohled nemusí zdát přehnaně vysoké, jejich struktura je nepřehledná.
Další nevýhodou je např. i poplatek za transakce o částce nižší než 5 EUR, který se značně prodraží prodejcům drobného zboží.
5.4. SumUp
Další světovou populární finanční technologií je SumUp. Společnost SumUp poskytuje mobilní platební terminály typu mPOS v 31 (převážně evropských) zemích, ale i v USA či Brazílii, a to od roku 2012, kdy započalo budování revoluční služby v maloobchodě. Na český trh poté vstoupila roku 2017 (Czech Crunch, 2017). Propojením platebního zařízení s mobilním telefonem prosazuje v tomto směru jednoduchost a flexibilitu pro každého obchodníka na míru jeho potřebám. Hlavní principy spočívají v mobilitě – bezdrátové připojení k síti skrze internet, vysoké efektivitě – zřízení katalogu produktů a zaměstnaneckých účtů a spojení všech transakcí do jednoho zařízení – prodej, vracení peněz i přijímání spropitného. V současné době tyto služby využívají stovky tisíc malých a středních obchodníků po celém světě. Lze tedy v tomto směru hovořit o FinTechu, jakožto o moderním a inovativním řešením platební brány, který funguje pomocí technologie POS a API. Společnost SumUp Limited je irského původu, kde je zároveň regulována Irskou centrální bankou jakožto autorizovaná instituce elektronických peněz a společnost s ručením omezeným (SumUp, 2021).
Co se týče platebních terminálů pro podnikatele, zákazník si za účelem užívání služby v rámci svého podnikání může vybrat ze tří druhů platebních terminálů, který nejvíce vyhovuje jeho individuálním potřebám a se kterým jsou spojeny další doprovodné služby. Žádný z nich nevyžaduje smluvní zavázání ani složité administrativní úkony (SumUp, 2021):
SumUp Air
přenosný platební terminál – ideální pro malé obchody či služby typu kadeřnictví apod.
funguje s aplikací SumUp
připojení přes Bluetooth k mobilnímu telefonu
28
uskutečnění až 500 transakcí na jedno nabití
v ceně nabíjecí stojánek a stojánek na pult
příjem běžných platebních karet, Apple Pay a Google Pay
cena 779 Kč SumUp 3G
přenosný platební terminál vhodný do větších prodejen nebo restauračních zařízení
funguje plně samostatně bez aplikace v chytrém telefonu
zabudovaná SIM s daty i připojení na wifi
uskutečnění až 50 transakcí na jedno nabití
příjem běžných platebních karet, Apple Pay a Google Pay
cena 2 599 Kč
SumUp 3G s tiskárnou
SumUp přenosný terminál rozšířený o tiskárnu
automatický tisk potvrzení o platbě
cena 3 999 Kč
Další užitečnou funkcí, kterou systém SumUp nabízí, je např. sdílení platebních odkazů, které zákazník od obchodníka obdrží formou zprávy do mobilního messengeru, SMS zprávy či e-mailu, může tak provést platbu distančním způsobem. Tato služba je užitečná tedy zejména pro rozvážkové služby nebo e-shopy. Dále se nabízí možnost virtuálního terminálu, který umožňuje zpracovávání plateb prostřednictvím mobilní aplikace bez platebního terminálu (SumUp, 2021).
Systém poplatků za využívání služeb SumUp je jednoduchý, stejně tak jeho objednání a zavedení do provozu. Zákazník zaplatí pouze příslušnou částku při zakoupení terminálu, který si zvolí, měsíční provoz je zdarma. Obchodník dále odvádí 1,95 % z každé transakce bez ohledu na její objem, měnu, čas nebo místo pořízení. V případě, kdy roční tržby přesahují objem 2,6 mil. Kč, po konzultaci je zákazníkovi nabízeno individuální řešení. Rovněž propojení s mobilní aplikací, technická podpora, statistiky a přehledy jsou zcela zdarma, stejně jako převod prostředků na bankovní účet, který trvá 3–5 dnů (SumUp, 2021).
SumUp zákazníkům nabízí spoustu výhod. Za nejsilnější stránku tohoto systému lze považovat především jeho jednoduchost ve všech směrech. Zákazník si může vybrat
