CHARAKTERISTIKA KOVŮ
Obsah:
• Obecné vlastnosti kovů
• Principy výroby kovů
• Koroze kovů
• Přehled nepřechodných prvků kovového charakteru
• Přehled a charakteristika přechodných prvků
• Železo – podrobná charakteristika
1. Obecné vlastnosti kovů
• Kovy tvoří asi ¾ všech prvků.
• Kovy dobře vedou teplo a elektrický proud.
• Jsou kujné – dají se vykovat na tenké lístky
• Jsou tažné – dají se z nich vytáhnout tenké dráty.
• Jsou neprůhledné.
• Roztavené kovy se mohou slévat – vznikají slitiny.
• Slitiny jsou složeny ze 2 nebo více kovových prvků,
mohou obsahovat i prvky nekovové – např. uhlík,
křemík, fosfor..
Slitiny jsou složeny ze 2 nebo více kovových prvků, mohou obsahovat i prvky nekovové – např. uhlík, křemík, fosfor..
Druhy slitin – ocel, litina, mosaz (Cu + Zn) nebo bronz (Cu + Sn)
Kovy se liší svou stálostí na vzduchu:
1. Některé se slučují s kyslíkem již za obyčejné teploty na oxidy (hliník, zinek)
2. Jiné až za vyšší teploty (např. měď)
3. Některé kovy jsou vůči kyslíku stálé, neslučují se s ním
(zlato, platina)
2. Principy výroby kovů
• Většina kovů se v přírodě nachází ve
sloučeninách, které tvoří minerály a horniny
• Ryzí kovy se vyskytují ojediněle – např. zlato
• Minerály a horniny, které jsou vhodné k výrobě kovů = RUDY
• Získáváním kovů z rud se zabývá=METALURGIE
Výroba kovů
Hutnický způsob – vyrábí se tak železo, zinek,olovo, cín..
Získávají se ze svých oxidů, tzv. redukcí, jako redukant se užívá uhlík a oxid uhelnatý Př. výroba zinku
2 ZnS + 3 O₂ → 2 ZnO + 2 SO₂
ZnO + C → Zn + CO
ZnO + CO → Zn + CO₂
Aluminotermie – výroba kovů, kdy se jako redukant použije hliník Př. výroba chromu z oxidu chromitého
Cr₂O₃ + 2Al → Al₂O₃ + 2 Cr
Elektrolytická redukce – vyrábí se tak velmi reaktivní kovy Př. Výroba sodíku ze svého chloridu
2NaCl → 2 Na + Cl₂
3. Koroze kovů
• Koroze = chemická změna, kdy na povrchu kovu vzniká vrstva oxidu, hydroxidu, uhličitanu nebo sulfidu
• Koroze vzniká vlivem vzdušného kyslíku, vody, kyselin a hydroxidů
• Ochrana kovů proti korozi:
Nátěry – kovová zábradlí, ploty, mosty..
Pokovování – na povrch nestálého kovu se nanese vrstva kovu stálejšího – např. ocelový plech se pozinkuje ponořením do roztaveného zinku
Pasivace – kov se ponoří do koncentrované kyseliny dusičné – používá se např. u železa
4. Přehled nepřechodných prvků kovového charakteru
A. Alkalické kovy – I.A skupina - nejvýznamnější je sodík a draslík.
Dále sem patří lithium, rubidium, cesium a francium.
V přírodě se vyskytují ve
sloučeninách, např. chlorid sodný /využití v potravinářství/, chlorid draselný /hnojivo/, hydroxid sodný /výroba mýdla/, hydroxid
draselný /výroba mazlavého mýdla/..
B. II.A skupina – beryllium, hořčík a kovy alkalických zemin – vápník, stroncium, baryum, radium. Největším význam má z této skupiny – vápník. Je to lesklý, šedobílý kov.
V přírodě se vyskytuje pouze ve sloučeninách, např. vápenec /uhličitan vápenatý/ a
sádrovec, dusičnan vápenatý… Z vápence jsou tvořena celá pohoří.
Sloučenina vápníku Využití
Uhličitan vápenatý - vápenec Výroba páleného vápna ve vápenkách Hydroxid vápenatý Výroba vápenného mléka – k bílení stěn
Vápenné mléko + písek = malta /použití ve stavebnictví/
Sádrovec Výroba sádry /vyplňování děr ve stěnách, výroba pevných obvazů v lékařství/
Dusičnan vápenatý Průmyslové hnojivo Fosforečnan vápenatý Průmyslové hnojivo
C. Kovové prvky III.A skupiny – patří sem hliník, gallium, indium a thalium.
Největší význam má hliník.
Je to lesklý, lehký, stříbrobílý kov, výborný vodič tepla a elektrického proudu. Dobře se válcuje na plech a vytahuje na tenký drát.
Hoří prudkým a oslnivým plamenem, nehasí se vodou.
V přírodě se vyskytuje ve sloučeninách – živce, slídy, bauxid.
Hliník se používá na výrobu nádobí, alobalu a jako vodič
elektrického proudu.
Slitiny hliníku se využívají v leteckém a automobilovém průmyslu.
Oxid hlinitý – k výrobě porcelánu a zubních cementů.
D. Kovové prvky IV.A skupiny – germanium, cín, olovo
Prvek Charakteristika Využití
germanium Stopový prvek Polovodičový materiál
používaný v televizní technice
cín Lesklý, stříbrobílý kov, kujný a
tažný, nejedovatý Výroba staniolu, drátů, k
výrobě slitin – např bronz /Cn + Cu/
olovo Šedý, měkký kov, dobře tvárný,
jedovatý Výroba akumulátorů a
ochranných krytů proti rentgenovému záření
5. Přechodné prvky
• Označují se jako d-prvky
• Vnitřně přechodné prvky se označují jako f-prvky
• Patří sem např. stříbro, zlato, měď, železo, zinek, kadmium, nikl, wolfram , vanad, rtuť…
• Pouze rtuť je kapalná, ostatní kovy jsou pevné
• Většina těchto kovů je hlavní složkou důležitých slitin
• Přechodné prvky jsou významné katalyzátory /nikl,
platina/
6. Železo
• Velmi důležitý kov
• Lesklý, stříbrobílý kov, zatepla se dobře ková a je tažné
• Na vlhkém vzduchu rezaví, proto se chrání pozinkováním, pocínováním, poniklováním..nebo nátěrem
• Je to nejvýznamnější technický kov, vyrábí se ze svých rud
• Surové železo se vyrábí ve vysokých pecích redukcí svých oxidů - uhlíkem nebo oxidem uhelnatým:
Ve vyšších vrstvách pece dochází k nepřímé redukci = redukce oxidů železa oxidem uhelnatým – takto vznikají 2/3 vyrobeného železa
Ve spodních částech pece dochází k přímé redukci = redukce oxidů železa uhlíkem
Vyrobené surové železo = litina /použití: výroba kamen, strojepříklopy na kanály/
Litina se dále zpracovává na ocel /použití: výroba nožů, plechů, tyčí, kolejnic, mostní konstrukce../
Jako vedlejší produkt ve vysoké peci vzniká struska = škvára
Schéma vysoké pece
Schéma vysoké pece