Bakalá ř ská práce
2007 Jan Hanzlík
Fakulta podnikohospodá ř ská
Obor: Podniková ekonomika a management
Název bakalá ř ské práce:
Finan č ní analýza podniku Rodinný pivovar Bernard, a. s.
Vypracoval: Jan Hanzlík
Vedoucí práce: Ing. Uladzimir Lebedzeu
P r o h l á š e n í
Prohlašuji, že bakalá ř skou práci na téma
„Finan č ní analýza podniku Rodinný pivovar Bernard, a.s.“
jsem vypracoval samostatn ě .
Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v p ř iloženém seznamu literatury.
V Praze dne 22. dubna 2007 Podpis
1 Obsah
1 Obsah ... 4
2 Úvod ... 6
3 Metodologická část... 7
3.1 Finanční analýza ... 7
3.2 Horizontální analýza... 7
3.3 Vertikální analýza... 8
3.4 Bilanční pravidla ... 8
3.4.1 Zlaté bilanční pravidlo... 8
3.4.2 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika ... 8
3.4.3 Zlaté pari pravidlo ... 9
3.4.4 Zlaté poměrové pravidlo... 9
3.5 Poměrová analýza... 9
3.5.1 Ukazatele rentability... 10
3.5.2 Ukazatele aktivity ... 12
3.5.3 Ukazatele zadluženosti ... 13
3.5.4 Ukazatele likvidity... 14
3.6 Rozdílové ukazatele... 16
3.6.1 Čistý pracovní kapitál ... 16
3.6.2 Obratový cyklus peněz ... 16
3.7 Komplexní využití poměrových ukazatelů... 16
3.7.1 Souhrnné indexy ... 17
3.7.2 Pyramidová soustava ... 18
3.8 Hodnotové kritérium pro měření výkonnosti podniku ... 18
3.8.1 Ekonomická přidaná hodnota – EVA... 18
4 Aplikační část ... 20
4.1 Historie a profil společnosti ... 20
4.2 Základní charakteristiky společnosti ... 21
4.2.1 Vlastníci společnosti... 22
4.2.2 Organizační struktura ... 22
4.2.3 Zaměstnanci společnosti a mzdové náklady... 23
4.3 Horizontální analýza rozvahy... 24
4.3.1 Horizontální analýza aktiv... 24
4.3.2 Horizontální analýza pasiv ... 26
4.4 Vertikální analýza rozvahy... 27
4.4.1 Vertikální analýza aktiv... 27
4.4.2 Vertikální analýza pasiv ... 30
4.5 Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát... 32
4.5.1 Analýza přidané hodnoty... 32
4.5.2 Analýza struktury provozního výsledku... 33
4.5.3 Analýza struktury finančního výsledku ... 34
4.5.4 Horizontální analýza výsledku hospodaření za účetní období ... 35
4.6 Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát... 35
4.7 Výkaz peněžních toků a jeho horizontální analýza ... 37
4.8 Bilanční pravidla ... 39
4.8.1 Zlaté pravidlo financování... 39
4.8.2 Pravidlo vyrovnání rizika ... 40
4.8.3 Pari pravidlo ... 40
4.8.4 Poměrové pravidlo... 41
4.9 Poměrová analýza... 42
4.9.1 Ukazatele rentability... 42
4.9.2 Ukazatele aktivity ... 43
4.9.3 Ukazatele zadluženosti ... 44
4.9.4 Ukazatele likvidity... 45
4.10 Rozdílové ukazatele... 46
4.10.1 Čistý pracovní kapitál ... 46
4.10.2 Propočet potřeby financování... 46
4.11 Komplexní využití poměrových ukazatelů... 47
4.11.1 Altmanova analýza ... 47
4.11.2 Index IN 2000 ... 48
4.11.3 Du Pontova analýza ... 49
4.11.4 Finanční páka... 50
4.12 Hodnotové kritérium pro měření výkonnosti podniku ... 50
4.12.1 Ekonomická přidaná hodnota – EVA... 50
5 Závěr... 52
6 Literatura ... 55
7 Seznam tabulek... 56
8 Seznam grafů... 57
9 Příloha... 58
2 Úvod
Jako téma mé bakalářské práce jsem si vybral finanční analýzu podniku Rodinný pivovar BERNARD a.s. S finanční analýzou jsem se setkal již v kurzu Podniková ekonomika 2 na Vysoké škole ekonomické v Praze a toto téma mě zaujalo natolik, že jsem se rozhodl vypracovat finanční analýzu i v rámci mé bakalářské práce. Samotná finanční analýza poskytuje svým uživatelům nespočet informací a údajů, které napomáhají při finančním řízení podniku. Tyto uživatele lze rozdělit na externí (investoři, stát, obchodní partneři, konkurence apod.) a interní (manažeři, zaměstnanci, odboráři). Finanční analýza nám neslouží pouze k hodnocení minulé a současné situace podniku, ale poskytuje i hodnotné informace, z nichž můžeme částečně odhadnout vývoj podniku v budoucnu.
Pro podnik Rodinný pivovar BERNARD a.s.jsem se rozhodl z důvodu, že mě velmi zaujalo, jak se tento humpolecký pivovar dokázal za poměrně krátkou dobu vyšplhat v žebříčku prodejnosti a úspěšnosti svých produktů na první příčky mezi podniky působící v tak typickém a tradičním českém odvětví, jakým pivovarnictví bezesporu je.
Cílem bakalářské práce je, s pomocí svých znalostí získaných prostřednictvím studia na Vysoké škole ekonomické v Praze a dalších pramenů uvedených v seznamu literatury, co nejobjektivněji zhodnotit hospodářské procesy uvnitř podniku a také se pokusit co nejpřesněji vyšetřit finanční zdraví humpoleckého pivovaru. Na základě získaných informací je mým cílem také odhadnout, jaký bude vývoj finanční situace podniku v následujících letech.
V teoretické (metodologické) části mé bakalářské práce jsou vysvětleny postupy, které budou použity v praktické (aplikační) části. I zde využiji své znalosti získané studiem a odborné literární prameny uvedené v seznamu literatury.
V aplikační části nejprve představím podnik Rodinný pivovar BERNARD a.s. a poté se zaměřím na provedení co nejpřesnější finanční analýzy. Jednotlivé dílčí výsledky okomentuji takovým způsobem, aby si každý čtenář po přečtení této práce mohl udělat samostatný úsudek o hospodaření podniku, bez nutnosti ovládat dokonale danou problematiku. Hlavním zdrojem informací mi poslouží výroční zprávy podniku, které jsem získal na vyžádání od pracovníků podniku.
3 Metodologická č ást
3.1 Finan č ní analýza
Finanční analýza je jednou z důležitých fází finančního managementu. Zdroje finanční analýzy tvoří interní finanční výkazy (rozvaha, výkaz zisku a ztrát, cash flow), informace týkající se manažerského a nákladového účetnictví. Externí údaje o jiných podnicích ze stejného odvětví slouží na druhé straně ke srovnávání dosažených výsledků.
Finanční analýza představuje metodu, která umožňuje získat určité závěry o celkovém hospodaření a finanční situaci podniku. Na základě výsledků získaných z finanční analýzy přijímá vedení podniku konkrétní rozhodnutí, k dosažení příznivých hospodářských výsledků. Finanční analýza popisuje činnosti podniku v minulosti, současnosti i předpokládané budoucí finanční hospodaření. Zdravý podnik musí trvale zhodnocovat vložený kapitál tak, jak je požadováno investory vzhledem k výši rizika, se kterým je konkrétní druh podnikání spojen.
Ve finanční analýze jsou zpravidla aplikovány dvě rozborové techniky, a to tzv.
procentní rozbor a poměrová analýza. Východiskem obou technik jsou absolutní ukazatele, tj.
stavové a tokové veličiny tvořící obsah účetních výkazů. Technika procentního rozboru spočívá v rozboru absolutních vstupních dat a zpracování rozboru vertikální (tj. procentní rozbor) a horizontální (tj. výpočet rozdílů a indexů) struktury účetních výkazů. Na rozbor absolutních vstupních veličin navazuje další postupový krok, kterým je vytvoření soustavy ukazatelů.
Základní přístupy k budování tradičních ukazatelových soustav jsou dva, a to soustavy paralelní a soustavy pyramidové. Soustavy paralelní jsou soustavy, ve kterých pro existenci podniku je stejně významné, jak je zhodnocován kapitál akcionářů, jaká je úroveň likvidity a zadluženosti. U pyramidové soustavy je klíčový účel analýzy; od účelu se odvíjí vrchol, hlavní kritérium analýzy, které je v dalších postupových krocích rozkládáno na dílčí činitele, jejichž smyslem je vysvětlit změnu chování vrcholu.
3.2 Horizontální analýza
Horizontální analýza je využívána při sledování vývoje zkoumané veličiny v čase, v převážném množství ve vztahu k nějakému minulému účetnímu období. Mohou se porovnávat buď dvě po sobě jdoucí období, nebo několik účetních období za sebou. U
druhého případu lze využít buď indexy řetězové, nebo indexy bazické. Indexy řetězové vznikají porovnáním hodnot období běžného a základního. Bazický index pak znamená, že porovnáme běžné období s výchozí bází, jinak řečeno výchozím obdobím.
Pomocí horizontální analýzy je možné změřit pohyby jednotlivých veličin rozvahy, výkazu zisků a ztrát a výkazu o peněžních tocích. Jedná se o absolutní i relativní vyjádření změny oproti předešlému období.
3.3 Vertikální analýza
Analýza vertikální struktury účetních výkazů zkoumá, jaký podíl představují jednotlivé položky účetních výkazů k vybrané veličině. V případě rozvahy brané jako celek je volba sumy položek jednoznačná – celková bilanční suma. Bilanční sumu můžeme chápat nejen jako sumu všech položek, ale i různých podpoložek, které máme v úmyslu analyzovat.
Jednotlivé podpoložky např. vlastního kapitálu pak má smysl vztahovat k celkové hodnotě vlastního kapitálu, podpoložky oběžných aktiv k celkovým oběžným aktivům atd.
3.4 Bilan č ní pravidla
1Bilanční pravidla či zlatá pravidla financování představují určitá doporučení, která by se měl management snažit splňovat a dodržovat ve financování firmy s vidinou dosažení požadované dlouhodobé finanční rovnováhy a stability.
3.4.1 Zlaté bilan č ní pravidlo
Toto pravidlo vychází z potřeby sladit časový horizont používání aktiv v podniku s časovým horizontem zdrojů, pasiv, kterými je financován. V praxi jde tedy o to, aby podnik zajistil financování svého dlouhodobého majetku prostřednictvím vlastního kapitálu anebo dlouhodobých cizích zdrojů. Naopak oběžná aktiva by měl podnik financovat ze svých krátkodobých zdrojů.
3.4.2 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika
Toto pravidlo se zaměřuje na rozvahu, přesněji na stranu pasiv, kde sleduje vztahy pasiv, respektive poměr vlastních a cizích zdrojů. Je doporučeno, aby cizí zdroje nikdy nepřevyšovaly vlastní kapitál, přičemž toto doporuční je determinováno oborem, v němž
1 Kislingerová, Eva a kol. : Manažerské finance, C. H. Beck, Praha 2004,1. vydání
podnik působí. Za těchto podmínek by měli vlastníci podniku přispívat přinejmenším stejným dílem k financování jako věřitelé. Poměr vlastního a cizího kapitálů má také vliv na riziko věřitele. Čím menší je podíl cizího kapitálu, tím menší je riziko věřitele. Převaha vlastního kapitálu má také pozitivní vliv pro podnik na snadnější získaní či udržení cizích zdrojů financování.
3.4.3 Zlaté pari pravidlo
Zlaté pari pravidlo doporučuje, aby stálá aktiva převyšovala vlastní kapitál, což by umožnilo financování také dlouhodobým cizím kapitálem. V opačném případě by byla firma překapitalizovaná a způsob financování by byl neefektivní. V praxi není toto pravidlo příliš dodržováno.
3.4.4 Zlaté pom ě rové pravidlo
Zlaté poměrové pravidlo dává do souvislosti vývoj investic a tržeb podniku. Tempo růstu investic by nemělo, jak zlaté poměrové pravidlo říká, v dlouhodobém ani v krátkodobém časovém horizontu předstihnout tempo růstu tržeb.
V praxi se však tímto pravidlem nemůžeme řídit příliš striktně. V situaci, kdy se podnik chystá například investovat do nového majetku nebo se rozhodne vstoupit na nové trhy, nelze po podniku vyžadovat, aby tempo růstu investic nepředběhlo tempo růstu tržeb.
3.5 Pom ě rová analýza
Poměrová analýza navazuje na analýzu absolutních ukazatelů, kdy dává do „poměru“
položky vzájemně mezi sebou. K výpočtu nám slouží poměrové ukazatele, které zahrnují veškeré složky výkonnosti podniku. Jejich uspořádání, konstrukce i počet závisí na tom, pro jaký okruh uživatelů je finanční analýza zpracovávána. Pro finanční analýzu se nejvíce používají tyto následující skupiny ukazatelů:
• Rentability
• Likvidity
• Aktivity
• Zadluženosti
3.5.1 Ukazatele rentability
Ukazatele rentability patří k nejsledovanějším ukazatelům. Informují o efektu, jakého bylo dosaženo pomocí vloženého kapitálu. V praxi i knihách se můžeme často setkat s tím, že jsou tyto ukazatele označovány jako ukazatele výnosnosti či návratnosti. Interpretace ukazatelů rentability se od sebe prakticky neliší. Vždy prezentují, kolik Kč zisku připadá na 1 Kč položky ve jmenovateli.
V praxi jsou nejčastěji používány tyto ukazatele rentability:
• Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE)
• Rentabilita aktiv (ROA)
• Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)
• Rentabilita tržeb (ROS)
3.5.1.1 Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE)
Tento ukazatel měří kolik provozního hospodářského výsledku před zdaněním podnik dosáhl z jedné koruny investované akcionáři a věřiteli. Myslíme tím zpoplatněný kapitál.
ROCE = EBIT/(Vlastní kapitál + Rezervy + Dlouhodobé závazky + Bankovní úvěry dlouhodobé)
3.5.1.2 Rentabilita aktiv (ROA)
Rentabilita aktiv představuje klíčové měřítko rentability. Poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání, přičemž neanalyzuje, zda byla aktiva financována z vlastního kapitálu nebo kapitálu věřitelů. Představuje tak pohled na podnik přes majetkovou bázi a schopnost podniku ji efektivně využít.
Při konstrukci tohoto ukazatele můžeme postupovat několika možnými způsoby:
ROA = EBIT/Aktiva
Je-li do čitatele dosazen EBIT (zisk před úroky a zdaněním), znamená to, že požadujeme na ukazateli, aby poměřil vložené prostředky nejen se ziskem, ale i s těmi efekty, které vyplývají ze zhodnocení cizího kapitálu. Tento tvar ukazatele je doporučeno využívat v případech, kdy se mění sazba daně ze zisku v čase či při změně struktury financování.
Případně lze využít při porovnávání podniků s odlišnou strukturou financování mezi sebou.
ROA = EBIT(1-t)/Aktiva
Tato možnost uvádí v čitateli čistý zisk zvýšený o zdaněné vyplacené úroky z kapitálu věřitelů. Respektuje se tak skutečnost, že efektem reprodukce je nejen odměna vlastníků, ale i věřitelů.
ROA = EAT/Aktiva
Tento tvar ukazatele, kdy v čitateli je uveden čistý zisk, je zásadně ovlivněn strukturou financování podniku vzhledem k odpočtu úroků a nelze jej tak prakticky použít k vzájemnému porovnání podniků s rozdílnou kapitálovou strukturou.
3.5.1.3 Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)
Tento klíčový ukazatel, hodnotí výnosnost kapitálu, který do něj vložili vlastníci či akcionáři, a je jedním z rozhodujících faktorů pro rozhodnutí, zda do podniku investovat.
Pomáhá nám zjistit, kolik čistého zisku připadá na jednu korunu akcionářem investovaného kapitálu a hodnotí, zda investice přináší i dodatečný výnos, který by měl být dlouhodobě vyšší než u cenných papírů garantovaných státem.
ROE = EAT/Vlastní kapitál
3.5.1.4 Rentabilita tržeb (ROS)
Rentabilita tržeb představuje jádro efektivnosti podniku. Jestliže se objeví problémy u tohoto ukazatele, lze očekávat, že budou i ve všech ostatních oblastech. V praxi se rozeznávají dvě základní varianty konstrukce. V čitateli je možno počítat s čistým ziskem, nebo s hodnotou EBIT.
ROS = EBIT/(Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb + Tržby z prodeje zboží) Tuto varianta ukazatele využijeme pro srovnání podniků s proměnlivými podmínkami, například odlišné využívání cizího kapitálu.
ROS = EAT/(Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb + Tržby z prodeje zboží)
Při použití čistého zisku se jedná o vyjádření tzv. ziskové marže. Ukazatel má tendenci chovat se opačným směrem ve vztahu k obratu aktiv. Firmy s vysokou ziskovou marží mají tendenci k nižší obrátkovosti aktiv a naopak.
U některých podniků je vhodnější použít místo tržeb výnosy, neboť lépe vystihují podstatu jejich činnosti.
3.5.2 Ukazatele aktivity
Ukazatele aktivity jsou výrazem schopnosti využívání jednotlivých majetkových částí v podniku. Měří celkovou rychlost jejich obratu nebo rychlost obratu jejich jednotlivých složek a hodnotí tak vázanost kapitálu v určitých formách. Říkají tak, kolikrát se obrátí určitý druh majetku za stanovený časový interval, tj. počet obrátek nebo (vyjádřeno převrácenou hodnotou) dobu obratu.
Tyto ukazatele představují jeden ze tří základních činitelů efektivnosti, mající zásadní vliv jak na ukazatel ROA, tak ROE a jsou konstruovány jako poměr tržeb a aktiv.
3.5.2.1 Obrat aktiv
2Obrat aktiv udává, kolikrát se celková aktiva obrátí za rok. Je to komplexní ukazatel, který měří efektivnost využívání celkových aktiv. Minimální úrovně 1 by měl dosahovat podnik v jakémkoliv odvětví. Optimální hodnota se však již liší v závislosti na odvětví.
Obrat aktiv = Tržby/Aktiva
3.5.2.2 Obrat dlouhodobého majetku
Pomocí tohoto ukazatele jsme schopni změřit efektivnost využívání dlouhodobých majetkových částí a zjistit kolikrát za rok se dlouhodobý majetek obrátí v tržby. Při mezipodnikovém porovnávání je žádoucí vzít v úvahu metody odepisování a míru odepsanosti aktiv. Vysoká odepsanost má totiž za následek zvýšení hodnoty tohoto ukazatele.
Pokud jeho hodnota klesá, zvyšují se fixní náklady podniku a tak i citlivost na případný pokles tržeb.
Obrat dlouhodobého majetku = Tržby/Dlouhodobý majetek
2 Kislingerová, Eva; Hnilica, Jiří: Finanční analýza krok za krokem, C. H. Beck, Praha 2005,1. vydání
3.5.2.3 Obrat zásob
Udává kolikrát je každá položka zásob v průběhu roku prodána a opět dodána na sklad. Vzorec je možné konstruovat buď jako podíl tržeb a zásob, a nebo jako podíl denních nákladů, popř. denní spotřeby, a zásob.
Obrat zásob = Tržby/Zásoby či Denní spotřeba/Zásoby
3.5.2.4 Doba obratu zásob
Doba obratu zásob vyjadřuje průměrný počet dnů, kdy jsou zásoby vázány v podniku do doby jejich spotřeby či prodeje. U zásob hotových výrobků a zboží tato doba výrazně ovlivňuje likviditu. Udává totiž počet dnů, za něž se zásoby promění v hotovost nebo pohledávky. Ve jmenovateli jsou uvedeny denní tržby z prodeje.
Pokud bychom chtěli přijmout nějaké stanovisko, tak je možné říci, že jestliže se obrátkovost zásob zvyšuje a doba obratu snižuje, pak situace podniku je dobrá.
Doba obratu zásob = Zásoby/(Tržby/360)
3.5.2.5 Doba splatnosti pohledávek
Doba splatnosti pohledávek vypovídá o tom, kolik dní je inkaso peněz za tržby zadrženo v pohledávkách. Jedná se tedy o časový úsek, po který jsou odběratelé dlužní a firma čeká na inkaso plateb.
Doba splatnosti pohledávek = Pohledávky/(Tržby/360)
3.5.2.6 Doba splatnosti krátkodobých závazk ů
Doba splatnosti krátkodobých závazků udává dobu, po kterou podnik využívá bezplatný úvěr, neboť krátkodobé závazky zůstávají neuhrazeny.
Doba splatnosti krátkodobých závazků = Krátkodobé závazky/(Tržby/360)
Rozdíl doby splatnosti pohledávek a doby úhrady krátkodobých závazků vyjadřuje počet dnů, které je nutno profinancovat.
3.5.3 Ukazatele zadluženosti
Ukazatele zadluženosti informují o struktuře zdrojů používaných k financování podniku. Jsou výrazem schopnosti firmy přilákat investory, s cílem dosáhnout co nejnižší ceny za užití cizího kapitálu. Použití pouze vlastního kapitálu by znamenalo snížení celkové
výnosnosti vložených prostředků. Nižší cena pro financování aktiv cizími zdroji je dána tzv.
daňovým štítem, který vzniká v důsledku možnosti započítání úrokových nákladů do daňově uznatelných nákladů.
Ukazatele zadluženosti jsou ovlivňovány čtyřmi základními faktory, které podniky zvažují. Jsou to daně, riziko, typ aktiv a stupeň finanční volnosti podniku.
3.5.3.1 Ukazatel v ěř itelského rizika
Vypočte se jako poměr celkových dluhů (krátkodobých i dlouhodobých) k celkovým aktivům podniku a má význam hlavně pro dlouhodobé věřitele podniku. Čím vyšší hodnota ukazatele, tím vyšší je zadluženost podniku ve vztahu k celkovým aktivům a tím vyšší je riziko věřitelů. Pro podnik znamená vysoký poměr vyšší závislost na cizích zdrojích. Hodnota tohoto ukazatele se vždy pohybuje od 0 do 1.
Ukazatel věřitelského rizika = Cizí zdroje/Aktiva
3.5.3.2 Dlouhodobá zadluženost
Tento ukazatel říká, jaký je podíl dlouhodobých cizích zdrojů na celkové bilanční sumě.
Dlouhodobá zadluženost = Dlouhodobé cizí zdroje/Aktiva
3.5.3.3 Ukazatel úrokového krytí
Výše tohoto ukazatele vypovídá o tom, kolikrát celkový efekt reprodukce pokryje úrokové platby. Za rozhraní investice a spekulace je ratingovými agenturami považována hodnota 3.
Úrokové krytí = EBIT/Celkový nákladový úrok
3.5.4 Ukazatele likvidity
Likvidita představuje schopnost podniku hradit své závazky a představuje v podmínkách tržní ekonomiky jednu ze základních podmínek existence podniku. Ta někdy může svádět k tomu, aby podnik dlouhodobě vázal oběžné prostředky, které by však, v případě pouhého čekání, znamenaly v konečném důsledku, podobně jako u pracovního kapitálu, zbytečné umrtvování a plýtvání. Jedná se tedy o schopnost podniku přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky a těmi krýt včas všechny splatné závazky. Likvidita se tak dostává do přímého protikladu s rentabilitou, neboť oběžný majetek neprodukuje žádný zisk,
naopak je zde vázán kapitál. Výsledná likvidita je vždy určitým kompromisem o udržení co nejnižší úrovně oběžného majetku při neohrožení existence podniku.
Nejlikvidnější oběžný majetek představuje krátkodobý finanční majetek. Ten je následován krátkodobými pohledávkami a ještě méně likvidní jsou zásoby.
Likvidita je obvykle spojována se třemi základními poměrovými ukazateli, a to:
• Běžnou likviditou
• Pohotovou likviditou
• Hotovostní likviditou
3.5.4.1 B ě žná likvidita
Běžná likvidita udává, kolika jednotkami (Kč) oběžných aktiv je kryta 1 Kč krátkodobých závazků, tzn. kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby proměnil veškerá svá oběžná aktiva na hotovost v daném okamžiku. Proto je tento ukazatel v centru pozornosti věřitelů.
Optimální velikost tohoto ukazatele vychází z doporučených strategií pro řízení pracovního kapitálu (viz níže). Tato likvidita by se měla pohybovat v intervalu 1,6 - 2,5,dle konzervativní strategie má být vyšší, dle agresivní strategie zas nižší, ale ne nižší než 1.
Z praktického hlediska nemá příliš velký význam počítat běžnou likviditu, neboť ta operuje s přeměnou všech oběžných aktiv na peněžní prostředky a úhradou závazků. To by ve svém důsledku znamenalo likvidaci celého podniku, neboť ten by se s nízkým či nulovým stavem oběžných aktiv nemohl dále vyvíjet. Navíc, kvůli existenci tzv. mrtvých zásob, na které lze často narazit v podnicích, nemůžeme ani počítat s přeměnou všech oběžných aktiv na peněžní prostředky.
Běžná likvidita = Oběžná aktiva/Krátkodobé závazky
3.5.4.2 Pohotová likvidita
Pohotová likvidita představuje měřítko okamžité solventnosti, které vylučuje nejméně likvidní část oběžných aktiv z ukazatele běžné likvidity, a to zásoby (materiál, suroviny, polotovary atd.). Je vhodné upravit čitatele také o pochybné či nedobytné pohledávky.
Optimální hodnota by se měla nacházet v rozmezí 0,7 – 1,0. U rizikové agresivní strategie se může blížit k hodnotě 0,4, u konzervativní strategie pak k hodnotě 1,5.
Pohotová likvidita = (Oběžná aktiva – Zásoby)/Krátkodobé závazky
3.5.4.3 Hotovostní likvidita
Ukazatel měří naprosto nekompromisně schopnost podniku hradit právně splatné závazky. Za hotovost se zde považují všechny pohotové platební prostředky, tzn. nejen peníze na účtu či v pokladně, ale i volně obchodovatelné krátkodobé cenné papíry, šeky apod.
Doporučená hodnota ukazatele je 0,2.
Hotovostní likvidita = Peněžní prostředky/Krátkodobé závazky
3.6 Rozdílové ukazatele
3.6.1 Č istý pracovní kapitál
Pokud bychom měli objasnit pojem pracovní kapitál, dalo by se jednoduše říci, že se jedná o oběžný majetek podniku, který je z velké části financován závazky vůči dodavatelům.
Jestliže však provádíme finanční analýzu podniku je pro nás zajímavější sledovat tzv. čistý pracovní kapitál, což je část dlouhodobých zdrojů majetku, která kryje oběžná aktiva.
Čistý pracovní kapitál lze určit jako rozdíl oběžných aktiv, tj. zásob, krátkodobých pohledávek a finančního majetku, a krátkodobých závazků. Pro podnik je pozitivní, pokud nabývá kladných hodnot.
3.6.2 Obratový cyklus pen ě z
Pomocí obratového cyklu peněz lze určit potřebu pracovního kapitálu. Obratový cyklus peněz se získá součtem doby odkladu plateb, doby obratu zásob a doby inkasa pohledávek. Říká, kolik denních tržeb má podnik vázán v provozní činnosti. Pro podnik je žádoucí, aby hodnota obratového cyklu peněz byla co nejmenší nebo se alespoň snižovala v čase.
3.7 Komplexní využití pom ě rových ukazatel ů
Za účelem odstranění neprovázanosti při popisování jednotlivých poměrových ukazatelů se v praxi používají tzv. souhrnné indexy nebo soustavy ukazatelů, které tento problém eliminují a ukazují vzájemné souvislosti mezi nimi.
3.7.1 Souhrnné indexy
Souhrnné indexy nám pomáhají vyjádřit finanční situaci podniku jedním číslem. Jsou to tzv. modely predikční tísně, ty jsou jednorozměrné nebo vícerozměrné, jimž je zpravidla přiřazována určitá váha. Jedním z modelů pracující s více kritérii je tzv. Altmanova analýza.
3.7.1.1 Altmanova analýza
Altmanovu analýzu (identifikátor bankrotu) je možno využít pro vyjádření celkové finanční situace. Altmanův index byl vytvořen pro americké podniky, pro hodnocení bonity podniků bankami, proto je někdy nazýván jako bankrotní model. Tato metodologie je založena na pěti nejdůležitějších kvantitativních ukazatelích. Diskriminační funkce vyjádřená tzv. Z - faktorem (scorem) může napomoci v identifikaci celkového finančního zdraví podniku. Základní tvar rovnice:
Z = (EBIT/Aktiva)*3,107 + (Tržby/Aktiva)*0,998 + (Vlastní kapitál/Cizí kapitál)*0,420 + (Nerozdělený zisk/Aktiva)*0,847 + (Čistý pracovní kapitál/Aktiva)*0,717
Využití tohoto vzorce je možné u uzavřených podniků nebo podniků neobchodovatelných na kapitálovém trhu. V případě, že Z skóre vychází pod hodnotou 1,2, hrozí podniku bankrot, pokud je nad hodnotou 2,9, není zde nutnost obávat se bankrotu.
Pohybují-li se údaje mezi těmito hodnotami, nelze přesně určit, zda firmě hrozí či nehrozí bankrot a říkáme, že se podnik nachází v tzv. šedé zóně.
3.7.1.2 Index IN 2000
Altmanova analýza v podmínkách České republiky přináší určitá úskalí z hlediska vlastního naplnění jednotlivých ukazatelů. Určitým pokusem o úpravu Altmanovy analýzy na podmínky České republiky je index IN. Indexů IN vycházejících z českých podmínek existuje několik. V této práci využijeme ten, který byl publikován v roce 2000. Je určen následující rovnicí:
IN 2000 = (Aktiva/Cizí kapitál)* (-0,017) + (EBIT/Aktiva)*4,573 + (Výnosy/Aktiva)*0,481 + (Oběžná aktiva/Krátkodobé závazky)*0,015
Podnik se nachází v dobrém finančním zdraví, jestliže hodnota indexu je vyšší než 2,07. Když se výsledná hodnota nachází v intervalu (1,42;2,07), je podnik spíše v lepší situaci. V případě hodnoty nižší než 1,42, ale vyšší než 1,089 nelze přesně určit jeho finanční zdraví. V rozmezí 0,684 až 1,089 je finanční situace v podniku spíše horší a pokud IN 2000 nedosahuje ani hodnoty 0,684, jedná se o podnik v jednoznačně špatné situaci.
Altmanův index vykazuje odlišné hodnoty oproti IN indexu. Není na tom však nic překvapivého, oba ukazatele jsou konstruovány na jiném základě a podobnost hodnot obou indexů by byla čistě náhodná. Mohou však vykazovat podobné tendence.
3.7.2 Pyramidová soustava
Princip pyramidové soustavy je založen na postupném rozkladu vrcholového ukazatelového ukazatele na ukazatele dílčí, které je rozhodujícím způsobem ovlivňují.
Chceme tím dosáhnout kvantifikace příčiny změny vrcholového ukazatelového ukazatele. Za nejznámější pyramidový rozklad je považován rozklad Du Pont.
3.7.2.1 Du Pontova analýza
Du Pontova analýza nám výrazně poslouží při rozkrývání základních činitelů efektivnosti a to tím, že rozložíme ukazatele ROA a ROE:
ROA = ROS*Obrat aktiv, tj. EBIT/Aktiva = EBIT/Tržby * Tržby/Aktiva ROE = Čistý zisk/Tržby * Tržby/Aktiva * Aktiva/Vlastní kapitál
Poměr Aktiva/Vlastní kapitál zobrazuje vliv finanční páky, Tržby/Aktiva představují obrat aktiv a Čistý zisk/Tržby rentabilitu tržeb. Z výše uvedeného rozkladu tak plyne, že růst hodnoty ROA, ROE ovlivňují právě tyto činitelé. Podnik, s ohledem na předmět podnikání, velikost, postavení na trhu atd., tak volí svou strategii, jak dosáhnout růstu rentability.
3.8 Hodnotové kritérium pro m ěř ení výkonnosti podniku
3.8.1 Ekonomická p ř idaná hodnota – EVA
Hlavní impuls pro vytvoření ukazatele ekonomické přidané hodnoty lze nalézt v mikroekonomii, kde se uvádí, že cílem firmy je maximalizace zisku. Nerozumí se jím však zisk účetní, nýbrž zisk ekonomický. Rozdíl ekonomického zisku proti zisku účetnímu spočívá
v tom, že ekonomický zisk je rozdílem mezi výnosy a ekonomickými náklady, tj. náklady, které kromě účetních nákladů zahrnují i tzv. náklady ušlých příležitostí. Náklady ušlých příležitostí představují peněžní částky, které byly ztraceny tím, že zdroje nebyly vynaloženy na nejlepší alternativní použití. V praxi jsou náklady ušlých příležitostí především úroky z vlastního kapitálu podnikatele včetně odměny za riziko, popř. jeho ušlá mzda.
Základní vzorec pro výpočet je:
EVA = NOPAT – WACC*C
NOPAT představuje hodnotu čistého provozního zisku po zdanění a lze stanovit:
NOPAT = EBIT*(1-t),
EBIT je provozní zisk před úroky a daní, t pak sazba daně z příjmů právnických osob.
Průměrné náklady kapitálu WACC představují náklady na celkový investovaný dlouhodobý kapitál, resp. výnos aktiv, a vypočte se dle vzorce:
WACC = rd(1-t)*D/C+re*E/C
• rd - náklady na cizí kapitál, tj. úrok
• t - sazba daně
• D – cizí kapitál
• E – investovaný vlastní kapitál
• C – celkový investovaný kapitál
• re - náklady na vlastní kapitál
Náklady na vlastní kapitál lze určit například z modelu CAPM:
re = rf + β*(rm – rf)
• rf – bezrizikový výnos (využívá se např. PRIBOR)
• β - tržní riziko
• rm – rf - prémie za riziko či také přirážka za systematické riziko (lze použít rating)
Jednoduše vypadá i základní význam ukazatele EVA. Je-li EVA kladná, byla vytvořena nová hodnota, která zvyšuje původní hodnotu podniku. Je-li naproti tomu EVA záporná, dochází k úbytku hodnoty. Zjednodušeně lze říci, že EVA se rovná rozdílu mezi NOPAT a vyplaceným úrokem věřitelům a výplatě dividend akcionářům.
4 Aplika č ní č ást
4.1 Historie a profil spole č nosti
3Humpolecký pivovar byl vybudován již v 16. století. Bohužel kvůli politické situaci, která panovala v Československu ve dvacátém století, začaly pivovar provázet problémy a v posledním půlstoletí byl pivovar znárodněn. Na sklonku r. 1991 byl koupen v dražbě trojicí podnikatelů (Stanislav Bernard, Josef Vávra a Rudolf Šmejkal), kteří se pustili do oživení humpoleckého pivovaru. Vznikla tak společnost Bernard Pivo v.o.s. a zároveň vznikl první soukromý rodinný pivovar v České republice. Netrvalo dlouho a Rodinný pivovar v Humpolci a piva značky Bernard jsou známá v celé České republice a trvale usilují o místo mezi prémiovými značkami.
Tři věci dělají z Bernarda výjimečné pivo. Jsou to za prvé recept, specifický právě pro značku Bernard, za druhé prvotřídní suroviny. Jejím základem je především kvalitní slad vyráběný ve vlastní humnové sladovně Bernard v Rajhradě u Brna, kterou v září 2000 pivovar zakoupil v souladu se strategií výroby přírodního nepasterovaného piva. Tím jsou zajištěny tradiční způsoby výroby. Pivovar používá rovněž nejkvalitnější odrůdy českého chmele, které garantují správnou hořkost. Též vlastní pramenitá voda z Českomoravské vysočiny má pro pivovarnictví ideální vlastnosti. Třetí rozhodující skutečností je aplikace mikrofiltrace, ojedinělého postupu závěrečného ošetření piva, který dělá z piva značky Bernard skutečně výjimečné pivo.
Pivovar se v lednu 2001 přeměnil na akciovou společnost se základním jměním 150 miliónů Kč. Jeho předchůdce, veřejná obchodní společnost Bernard Pivo, byl ke konci roku 2000 zrušen bez likvidace. Společnost Rodinný pivovar BERNARD a.s. byla založena dne 18. ledna 2001 jako akciová společnost a je zapsána v Obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Českých Budějovicích oddíl B, vložka 1179. Společnost sídlí v Humpolci.
Předmětem podnikání společnosti je v první řadě pivovarnictví a sladovnictví, následují pak další činnosti jako hostinská činnost, velkoobchod, specializovaný maloobchod, maloobchod se smíšeným zbožím, maloobchod tabákovými výrobky, maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny a na závěr reklamní činnost a marketing.
3 http://www.pivovary.info
Rodinný pivovar v Humpolci stále roste a to nejen s úspěchem svých produktů. Od roku 2000 působí jako akciová společnost a v červenci 2001 navýšil základní kapitál vstupem strategického partnera Duvel Moortgat z Belgického království. Ten vyrábí speciální druhy piv. Pro tento pivovar to byla první expanze na trhy střední a východní Evropy. Cílem spojení pivovarů bylo usnadnit dovoz speciálních belgických piv do ČR a střední Evropy. Na druhou stranu se pivovaru Bernard otevřela schůdnější cesta pronikání nejen na evropské trhy. V současné době vyváží pivovar do následujících států: Slovensko, Rusko, Švédsko, Anglie, Dánsko, Polsko, Řecko, Austrálie, Ukrajina, USA.
Pivovar Duvel Moortgat, stejně tak jako pivovar Bernard, vaří nepasterizované pivo a nejedná se zdaleka o pivovar velikosti Rodinného pivovaru Bernard, nýbrž o poměrně velký podnik s výstavem přes 2,8 mil. hl. (2,4 mil. barelů) a prodejem v 40 zemích světa. Základní kapitál pivovaru činil po navýšení o 110 milionů Kč současných 260 milionů korun.
Humpolecký pivovar každým rokem upevňuje svoji pozici nejen na českém trhu, ale i na evropských trzích. Umísťuje se na předních příčkách většiny soutěží. V prestižní soutěži CZECH TOP 100 pro rok 2006 se firma stala čtvrtou nejobdivovanější společností ČR v kategorii Potravinářský a tabákový průmysl. Společnost Bernard zároveň už popáté za sebou obhájila první místo mezi podniky v kraji Vysočina. Humpolecké pivo, stejně jako pivovar samotný, získává ocenění v nejrůznějších soutěžích. V srpnu 2006 v rámci mezinárodní soutěže International Beer Challenge ‘World’s 50 Best Beers’, což je největší soutěž balených piv pořádaná ve Velké Británii, získalo Speciální černé pivo Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek první místo v nejprestižnější kategorii Strong Lager.
Bylo to poprvé v historii soutěže, kdy tuto prestižní kategorii vyhrálo právě černé pivo.
Výsledky jen potvrzují skutečnost, že zvolená firemní strategie rozvoje a dlouhodobé směřování značky mezi prémiová piva byla správná.
4.2 Základní charakteristiky spole č nosti
4Obchodní firma: Rodinný pivovar BERNARD a.s.
Právní forma: akciová společnost
Sídlo: Humpolec, 5.května 1, okres Pelhřimov, PSČ 396 01
IČ: 26031809
Základní kapitál: 260 000 000 Kč
4 Výroční zpráva Rodinný pivovar Bernard, a.s. 2005
4.2.1 Vlastníci spole č nosti
Akcionáři společnosti k 31. prosinci 2005 jsou:
Ing. Stanislav Bernard 25 %
Ing. Josef Vávra 25 %
DUVEL MOORTGAT, N.V. 50 %
Členové představenstva a dozorčí rady k 31. prosinci 2005:
Statutární orgán - Představenstvo:
Ing. Stanislav Bernard (předseda)
Daniel Gabriel Roger Krug (místopředseda) Ing. Josef Vávra
Hedwig Sybille Dirk Maria Lodewijk Neven
Dozorčí rada:
Michel Luc Jozef Marie Victor Moortgat (předseda) Mgr. Helena Bernardová (místopředseda)
Ing. Iva Vávrová
4.2.2 Organiza č ní struktura
Společnost sídlí v Humpolci, kde se nacházejí veškeré provozní objekty. Společnost je řízena generálním ředitelem. Jeho nejbližšími podřízenými jsou výrobní ředitel, obchodní ředitel a ekonomický ředitel.
Generální ředitel
Výrobní ředitel
Ekonomický ředitel Obchodní ředitel
4.2.3 Zam ě stnanci spole č nosti a mzdové náklady
Rok 2002 2003 2004 2005
Zaměstnanci 86 87 89 81
Členové řídících orgánů 10 13 13 14
Celkem 96 100 102 95
tabulka 1:Vývoj zaměstnanců
Rok 2002 2003 2004 2005
Zaměstnanci 16 121 16 708 14 611 18 331
Členové řídících orgánů 5 393 6 916 5 228 8 190
Celkem 21 514 23 624 19 839 26 521
Průměrné náklady na zaměstnance 224 236 194 279
tabulka 2:Vývoj mzdových nákladů v tis. Kč
Vývoj počtu zaměstnanců
75 80 85 90 95 100 105
2002 2003 2004 2005
počet zaměstnanců
graf 1: Vývoj počtu zaměstnanců
4.3 Horizontální analýza rozvahy
V horizontální analýze se sleduje vývoj jednotlivých položek účetního výkazu.
Z důvodu zpřehlednění jsou údaje v tabulkách uváděny vždy ve zkrácených verzích. V plném rozsahu jsou tabulky k nahlédnutí v příloze této práce. Nyní se již zaměřím na první část horizontální analýzy - analýzu aktiv.
4.3.1 Horizontální analýza aktiv
Na začátku by měla být pozornost zaměřena na hlavní položky aktiv. Proto zde uvádím pouze zkrácenou verzi rozvahy, přesněji stranu aktiv. Celá rozvaha je k dispozici v příloze.
2002 2003 2004 2005
Aktiva celkem 292 664 336 708 347 582 362 712 A. Pohledávky za upsaný vlastní kapitál 0 0 0 0
B. Stálá aktiva 208 690 242 155 238 175 243 199
B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek 0 1 878 1 964 2 033 B.II. Dlouhodobý hmotný majetek 197 083 231 070 228 308 230 033 B.III. Dlouhodobý finanční majetek 11 607 9 207 7 903 11 132 C. Oběžná aktiva 58 841 53 167 59 541 55 130
C.I. Zásoby 13 783 16 095 23 455 13 695
C.II. Dlouhodobé pohledávky 0 0 0 0 C.III. Krátkodobé pohledávky 32 902 32 893 29 079 35 641 C.IV. Finanční majetek 12 156 4 179 7 006 5 795 D. Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv 25 133 41 386 49 867 64 383 D.I. Časové rozlišení 25 133 41 386 49 867 64 383 D.II. Dohadné účty aktivní 0 0 0 0 tabulka 3: Aktiva v tis. Kč
relativní změna absolutní změna
Horizontální analýza aktiv
2003/2002 2004/2003 2005/2004 2003-2002 2004-2003 2005-2004
Aktiva celkem 15% 3% 4% 44 044 10 874 15 130
A. Pohledávky za upsaný vlastní kapitál x x x 0 0 0
B. Stálá aktiva 16% -2% 2% 33 465 -3 980 5 024
B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek x 5% 4% 1 878 86 69
B.II. Dlouhodobý hmotný majetek 17% -1% 1% 33 987 -2 762 1 725
B.III. Dlouhodobý finanční majetek -21% -14% 41% -2 400 -1 304 3 229
C. Oběžná aktiva -10% 12% -7% -5 674 6 374 -4 411
C.I. Zásoby 17% 46% -42% 2 312 7 360 -9 760
C.II. Dlouhodobé pohledávky x x x 0 0 0
C.III. Krátkodobé pohledávky 0% -12% 23% -9 -3 814 6 562
C.IV. Finanční majetek -66% 68% -17% -7 977 2 827 -1 211
D. Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv 65% 20% 29% 16 253 8 481 14 516
D.I. Časové rozlišení 65% 20% 29% 16 253 8 481 14 516
D.II. Dohadné účty aktivní x x x 0 0 0
tabulka 4: Horizontální analýza aktiv
Vývoj aktiv
0 50 000 100 000 150 000 200 000 250 000 300 000 350 000 400 000
2002 2003 2004 2005
Aktiva celkem (v tis.) Stálá aktiva Oběžná aktiva graf 2: Vývoj aktiv
Je velmi pozitivní, že v celém sledovaném období pozorujeme v rozvaze růst bilanční sumy. Nejvýznamnější nárůst je mezi lety 2002 a 2003, kdy nárůst činí 15 % v absolutní částce něco přes 44 000 (v tis. Kč). V dalších letech je již nárůst pomalejší, ale existuje, což je pro podnik pozitivní.
Nárůst je především způsoben investiční činností společnosti, která investuje každý rok do technologií, nových nerezových sudů, informačního softwaru. Proto je možné sledovat nárůst u nehmotného dlouhodobého majetku, kde se pohybuje meziroční nárůst v období 2003-2005 přibližně o 4 až 5 procent. V roce 2003 bylo společností investováno do nové haly na stáčení nerezových sudů, což výrazně ovlivnilo položku dlouhodobého hmotného majetku (nárůst o 17 %). V dalších letech se daří dlouhodobý hmotný majetek doplňovat způsobem, který zaručuje pokrytí opotřebení stávajícího majetku, čímž hodnota neklesá. Společnost také investuje do oblasti reklamy, propagace, reklamních materiálů a podpory prodeje v gastronomii. Díky tomu rostou ostatní aktiva, neboť tyto investice se musí časově rozlišit.
Není tedy překvapením, že většina těchto prostředků je evidovaná na účtu Náklady příštích období. Jako jediná tato složka roste výrazně každoročně (65 %, 20 %, 29 %).
Hodnota oběžných aktiv se ve sledovaném období nijak výrazně neliší. Stále si udržuje svoji sumu někde okolo 55 000 (v tis. Kč). Zajímavé je však zaměřit pozornost na strukturu oběžných aktiv, kde se prostředky přesouvají z finančního majetku do zásob. Lze to vysvětlit tím, že společnost zvyšuje objem výroby, čímž je nucena (mj. z technologických důvodů) udržovat vyšší zásoby. Za úspěch lze považovat, že se společnosti podařilo stlačit zásoby zpátky na úroveň roku 2003. Krátkodobé pohledávky nevykazují výrazné výkyvy, po
mírném poklesu v roce 2004 následuje v roce 2005 opět nárůst o 23%. Tento nárůst v určité míře závisí na nárůstu celkových tržeb ve sledovaných obdobích.
4.3.2 Horizontální analýza pasiv
I zde u horizontální analýzy pasiv použiji pouze tabulku se souhrnnými položkami rozvahy na straně pasiv.
2002 2003 2004 2005
Pasiva celkem 292 664 336 708 347 582 362 712 A. Vlastní kapitál 246 726 256 601 260 183 265 492 A.I. Základní kapitál 260 000 260 000 260 000 260 000 A.II. Kapitálové fondy 0 1 100 1 296 2 075 A.III. Fondy ze zisku 0 0 1 755 1 924 A.IV. Hospodářský výsledek minulých let - 9 845 - 13 275 - 6 254 -3 038 A.V. Hospodářský výsledek běž.období - 3 429 8 779 3 386 4 530
B. Cizí zdroje 41 916 70 580 85 025 90 042
B.I. Rezervy - 4 217 1 613 14 584 17 140
B.II. Dlouhodobé závazky 0 0 0 0 B.III. Krátkodobé závazky 46 133 51 867 42 941 47 902 B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci 0 17 100 27 500 25 000
C. Ostatní pasiva 0 0 0 0
C.I. Časové rozlišení 4 022 9 527 187 6 391
C.II. Dohadné účty pasivní 2493 1900 2187 787
tabulka 5: Pasiva v tis. Kč
relativní změna absolutní změna
Horizontální analýza pasiv
2003/2002 2004/2003 2005/2004 2003-2002 2004-2003 2005-2004
Pasiva celkem 15% 3% 4% 44 044 10 874 15 130
A. Vlastní kapitál 4% 1% 2% 9 875 3 582 5 309
A.I. Základní kapitál 0% 0% 0% 0 0 0
A.II. Kapitálové fondy x 18% 60% 1 100 196 779
A.III. Fondy ze zisku x x 10% 0 1 755 169
A.IV. Hospodářský výsledek minulých let -35% 53% 51% -3 430 7 021 3 216 A.V. Výsledek hospodaření běžného úč. obd. 356% -61% 34% 12 205 -5 390 1 144
B. Cizí zdroje 68% 20% 6% 28 664 14 445 5 017
B.I. Rezervy 138% 804% 18% 5 830 12 971 2 556
B.II. Dlouhodobé závazky x x x 0 0 0
B.III. Krátkodobé závazky 12% -17% 12% 5 734 -8 926 4 961
B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci x 61% -9% 17 100 10 400 -2 500 C. Ostatní pasiva - přechodné účty pasiv 75% -79% 202% 4 912 -9 053 4 804
C.I. Časové rozlišení 137% -98% 3318% 5 505 -9 340 6 204
C.II. Dohadné účty pasivní -24% 15% -64% -593 287 -1 400 tabulka 6: Horizontální analýza pasiv
Pasiva mají rostoucí tendenci stejně jako aktiva. K navýšení základního kapitálu ve sledovaných letech nedošlo, neboť navýšení základního kapitálu předcházelo v roce 2001.
Ve všech letech dochází k mírnému nárůstu vlastního kapitálu, na což mají vliv kladné výsledky hospodaření vyjma roku 2002. Položkou, kde můžeme sledovat rapidní zvýšení, jsou cizí zdroje. Především v roce 2003, kdy navýšení oproti roku 2002 bylo 68 %, v absolutních hodnotách šlo o 28 664 (v tis. Kč). Současně je zajímavé si povšimnout, že ačkoliv rezervy klesaly a rostly o velmi mnoho procent, například v roce 2004 nárůst o 804
%, celková suma cizích zdrojů se zvýšila pouze o 20 %. Důvodem je, že bankovní úvěry a výpomoci tvoří vyšší podíl na sumě cizích zdrojů (viz Vertikální analýza), a proto jeho menší nárůst oproti rezervám zpomalí nárůst celkový. Je však pozitivní, že společnost začíná využívat k financování i cizí zdroje, což dokazuje zvyšující se sumy v příslušných položkách pasiv. V roce 2004 vykazuje krátkodobý bankovní úvěr ve výši 27 500 (v tis. Kč), poskytnutý ČSOB, a.s. Také je nutné zmínit, že záporné číslo u rezerv v roce 2002 je důsledkem odložené daňové pohledávky, která je vykázána v pasivech.
4.4 Vertikální analýza rozvahy
Vertikální analýza sleduje strukturu jednotlivých položek účetních výkazů, tj.
procentuelní podíl na bilanční sumě. Pro přehlednost na tomto místě nabízím jen zkrácenou verzi. Vertikální analýza v plném rozsahu je uvedena v příloze.
4.4.1 Vertikální analýza aktiv
Vertikální analýza aktiv 2002 2003 2004 2005
Aktiva celkem (v tis.) 100% 100% 100% 100%
A. Pohledávky za upsaný vlastní kapitál 0% 0% 0% 0%
B. Stálá aktiva 71% 72% 69% 67%
B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek 0% 1% 0% 1%
B.II. Dlouhodobý hmotný majetek 67% 69% 66% 63%
B.III. Dlouhodobý finanční majetek 4% 3% 2% 3%
C. Oběžná aktiva 20% 16% 17% 15%
C.I. Zásoby 5% 5% 7% 4%
C.II. Dlouhodobé pohledávky 0% 0% 0% 0%
C.III. Krátkodobé pohledávky 11% 10% 8% 10%
C.IV. Finanční majetek 4% 1% 2% 2%
D. Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv 9% 12% 14% 18%
D.I. Časové rozlišení 9% 12% 14% 18%
D.II. Dohadné účty aktivní 0% 0% 0% 0%
tabulka 7: Vertikální analýza aktiv
Podíváme-li se na vývoj struktury rozvahy v čase, je na první pohled zřejmé, že se podíl všech hlavních položek příliš v čase neměnil. Stálá aktiva se pohybují v okolí 70 % na celkové bilanční sumě. Převládají tak nad ostatními položkami. Nízký podíl oběžných aktiv v tomto případě není příliš negativní, neboť oběžná aktiva společnosti tvoří především láhve a samotné pivo. Nemůžeme od společnosti požadovat, aby své prostředky soustředila právě do těchto položek. Jak je vidět, podíl oběžných aktiv se rok od roku snižuje až na 15 % v roce 2005. O důsledcích snižování finančního majetku na likviditu podniku se zaměřím v analýze likvidity uvedené o několik stránek dále. Co na druhou stranu roste, je podíl ostatních aktiv, na což má vliv časové rozlišení. V roce 2005 mají dokonce ostatní aktiva v čele s časovým rozlišením větší podíl než oběžná aktiva, neboť jejich podíl je 18 %. Je to důsledek investic společnosti do propagace a podpory prodeje v gastronomii a investic usilujících o získávání nových trhů (např. na Slovensku), což se promítá do více období a musí se časově rozlišit.
4.4.1.1 Vertikální analýza dlouhodobého majetku
Struktura dlouhodobého majetku 2002 2003 2004 2005
B. Stálá aktiva 100% 100% 100% 100%
B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek 0% 1% 1% 1%
B.II. Dlouhodobý hmotný majetek 94% 95% 96% 95%
B.III. Dlouhodobý finanční majetek 6% 4% 3% 5%
tabulka 8: Struktura dlouhodobého majetku
Na první pohled je možné z tabulky vyčíst, že to, co rozhoduje o celkovém podílu stálých aktiv na celkové bilanční sumě, je především dlouhodobý hmotný majetek, který v roce 2002 vykazuje 94 % o tři roky později, v roce 2005 ještě o jedno procento více, tedy 95 %. Je to zapříčiněno tím, že společnost vlastní několik výrobních hal, či sladovnu, do nichž investuje nemalé finanční prostředky. K mírnému nárůstu podílu vzhledem ke stálým aktivům v průběhu sledovaného období došlo u nehmotného investičního majetku, neboť společnost investuje každoročně vysoké částky do softwaru a v bilanci se to začíná postupně projevovat.
U dlouhodobého finančního majetku nesledujeme výraznější změny. Společnost se snaží spíše investovat do hmotného majetku, a tak investování do cenných papírů je pro ni mimo její spektrum zájmů.
4.4.1.2 Vertikální analýza ob ě žných aktiv
Struktura oběžných aktiv 2002 2003 2004 2005
C. Oběžná aktiva 100% 100% 100% 100%
C.I. Zásoby 23% 30% 39% 25%
C.II. Dlouhodobé pohledávky 0% 0% 0% 0%
C.III. Krátkodobé pohledávky 56% 62% 49% 65%
C.IV. Finanční majetek 21% 8% 12% 11%
tabulka 9: Struktura oběžných aktiv
Největší podíl na celkových oběžných aktivech tvoří krátkodobé pohledávky, které si v celém sledovaném období udržují odstup od druhé nejvíce se podílející položky zásob.
V roce 2004 můžeme pozorovat markantní přiblížení podílů obou položek, v roce 2005 však rozdíl mezi oběma podíly opět narůstá až na 40 %. Projevuje se zde také již zmíněné snižování finančního majetku, jehož podíl na oběžných aktivech se oproti roku 2002 snížil v roce 2005 téměř o polovinu. Mohou za to snižující se stavy jak na účtu peněz, tak i na bankovních účtech. Již nyní mohu prozradit, že to bude mít neblahý vliv na likviditu společnosti. Zajímavostí je, že společnost nemá žádné dlouhodobé pohledávky, což je v dnešní době opravdu výjimka.
Struktura oběžných aktiv
0%
20%
40%
60%
80%
100%
2002 2003 2004 2005
C.IV. Finanční majetek
C.III. Krátkodobé pohledávky C.II. Dlouhodobé pohledávky C.I. Zásoby
graf 3: Struktura oběžných aktiv
4.4.2 Vertikální analýza pasiv
Opět zde uvádím jen zkrácenou verzi vertikální analýzy pasiv. Její kompletní verze se nachází v příloze.
Vertikální analýza pasiv 2002 2003 2004 2005
Pasiva celkem (v tis.) 100% 100% 100% 100%
A. Vlastní kapitál 84% 76% 75% 73%
A.I. Základní kapitál 89% 77% 75% 72%
A.II. Kapitálové fondy 0% 0% 0% 1%
A.III. Fondy ze zisku 0% 0% 1% 1%
A.IV. Hospodářský výsledek minulých let -3% -4% -2% -1%
A.V. Výsledek hospodaření -1% 3% 1% 1%
B. Cizí zdroje 14% 21% 24% 25%
B.I. Rezervy -1% 0% 4% 5%
B.II. Dlouhodobé závazky 0% 0% 0% 0%
B.III. Krátkodobé závazky 16% 15% 12% 13%
B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci 0% 5% 8% 7%
C. Ostatní pasiva - přechodné účty pasiv 2% 3% 1% 2%
C.I. Časové rozlišení 1% 3% 0% 2%
C.II. Dohadné účty pasivní 1% 1% 1% 0%
tabulka 10: Vertikální analýza pasiv
Na struktuře pasiv se z větší části podílejí vlastní zdroje. V roce 2002 tvoří až 84 % na celkové bilanční sumě. Tento podíl se naštěstí pomalu snižuje až na 73 % v roce 2005.
Nejvýznamnější částí vlastních zdrojů je především základní kapitál, který dosahuje výše 260 000 (v tis. Kč), a který zaznamenává relativní pokles, což ale neznamená, že by docházelo ke snižování jeho výše. Jeho absolutní výše je konstantní, ale dochází k růstu bilanční sumy. To ve výsledku snižuje relativní podíl základního kapitálu na bilanční sumě. Na celkovém poklesu vlastních zdrojů hrají hlavní roli, zdroje cizí, které postupem času zvyšují svůj podíl na celkové bilanční sumě. V roce 2005 již zaujímají cizí zdroje 25% podíl a jsou tvořeny především krátkodobými závazky, jejichž podíl na pasivech klesl z 16 % na 13 % v letech 2002 a 2005, a naopak růst zaznamenávají rezervy, které se z -1 % v roce 2002 dostaly až na 5% podíl v roce 2005. Na tento nárůst má vliv vypořádání se s daňovou pohledávkou a také fakt, že společnost musela tvořit rezervy, neboť hrozilo, že bude muset vrátit dotaci, kterou obdržela v roce 2002. Tato dotace byla poskytnuta na dlouhodobý majetek.
4.4.2.1 Vertikální analýza vlastního kapitálu
Z uvedené tabulky i z grafu je zřejmé, že podnik je zatížen neuhrazenou ztrátou z minulých let. Tu se daří eliminovat kladnými hospodářskými výsledky běžných období v letech 2003 – 2005.
Struktura vlastního kapitálu 2002 2003 2004 2005
A. Vlastní kapitál 100% 100% 100% 100%
A.I. Základní kapitál 105% 101% 100% 98%
A.II. Kapitálové fondy 0% 0% 0% 1%
A.III. Fondy ze zisku 0% 0% 1% 1%
A.IV. Hospodářský výsledek minulých let -4% -5% -2% -1%
A.V. Hospodářský výsledek běžného úč. období -1% 3% 1% 2%
tabulka 11:Struktura vlastního kapitálu
Struktura vlastního kapitálu
-20%
0%
20%
40%
60%
80%
100%
120%
2002 2003 2004 2005
A.V. Hospodářský výsledek běžného účetního období A.IV. Hospodářský výsledek minulých let
A.III. Fondy ze zisku
A.II. Kapitálové fondy
A.I. Základní kapitál graf 4: Struktura vlastního kapitálu
V tabulce je uveden vývoj podílu vlastního kapitálu na základním kapitálu. Podíl vlastního kapitálu na základním kapitálu byl vzhledem k zápornému hospodářskému výsledku v roce 2002 o 5 % nižší. Pozitivní trend v hospodářských výsledcích běžného období však měl za následek vyrovnání podílu v roce 2004, v roce 2005 činil dokonce podíl vlastního kapitálu 102 %. Pokud bude tento trend pokračovat, nic by nemělo bránit dalšímu zvyšování podílu vlastního kapitálu na základním kapitálu.
Podíl vlastního kapitálu 2002 2003 2004 2005
Základní kapitál 100% 100% 100% 100%
Vlastní kapitál 95% 99% 100% 102%
tabulka 12: Podíl vlastního kapitálu
