Analýza obchodních vztahů mezi ASEAN a Čínou

1. Obchodní vztahy mezi ASEAN a Čínou

1.2 Analýza obchodních vztahů mezi ASEAN a Čínou

Čína i země společenství ASEAN jsou významně začleněny do globální ekonomiky zejména v oblasti mezinárodní dělby práce, což z nich tvoří důležitou mezinárodní produkční sít. Vývoj obchodu mezi Čínou a ASEAN je v této podkapitole analyzován v období let 2010 až 2020 na třech úrovních. Na první úrovni se zaměřuje na celkový obchod se zbožím mezi společenstvím ASEAN a Čínou, na druhé úrovní se věnuje vývoji obchodu jednotlivých členských zemí s Čínou a na třetí zkoumá komoditní struktury.

Celkový obchod mezi společenstvím a Čínou dosahoval v roce 2010 výše 244 mld. USD a v porovnání s rokem 2009 zaznamenal růst o 34 %. Během následujících let obchod rostl mírným tempem kolem 7 % až v roce 2017 se zvýšil o 19 %, což způsobil hlavně nástup Vietnamu jako důležitého obchodního partnera Číny. Obchod do roku 2020 neustále rostl a dosáhl výše 507 mld. USD.¹⁸Rozdělení obchodu na export a import zboží mezi oběma ekonomikami zobrazuje graf 3. Lze konstatovat, že Čína, jako nejdůležitější obchodní partner společenství ASEAN, je mnohem důležitější pro dovoz zboží do členských zemí ASEAN než jako odbytiště pro jejich vývoz. Celkový export zboží do Číny v roce 2010 činil 114 mld. USD, kdy tvořil 11% podíl celkových vývozů sdružení. Vývoz v roce 2010 stoupl oproti předchozímu roku o 38 % a lze předpokládat, že je to zapříčiněné vznikem ACFTA. Ačkoliv export do roku 2015 mírně fluktuoval, během posledních čtyř let vývoz členských zemí do Číny výrazně vzrostl a v roce 2020 byl téměř dvojnásobný ve výši 221 mld. USD, což tvořilo asi 15 % celkových vývozů společenství ASEAN. Zároveň to také připomíná důležitost sdružení ASEAN jako vývozce do Číny. Na druhou stranu hodnota celkových importů s Čínou byla v roce 2010 ve výši 129 mld. USD a tvořila 13 % z celkových importů. Důležitost Číny jako hlavního dovozce výrazně vzrostla a dovozy z Číny v roce 2020 tvořily 22 % celkových dovozů v hodnotě téměř 300 mld. USD.¹⁹

17 COOK, Malcolm, 2019. Divergence and Displacement: Southeast Asia-China Trade, 2013-2018 [online].

[vid. 2021-08-18]. ISSN 2335-6677. Dostupné z: https://think-asia.org/handle/11540/11380

18 CENTER, Asia Regional Integration, 2020. Integration Indicators [online] [vid. 2020-11-17]. Dostupné z: https://aric.adb.org/integrationindicators/result

19 UNCTADstat, 2021. [online] [vid. 2021-09-04]. Dostupné z: https://unctadstat.unctad.org/EN/Index.html

Graf 3 Export a import zboží, obchodní bilance společenství ASEAN a Číny v letech 2010-2020 (v mld. USD)

Zdroj: UNCTADstat, 2021. Vlastní zpracování.

Co se týká obchodní bilance, tedy rozdílu mezi celkovými exporty a importy se zbožím, je Čína považována za jednu z největších přebytkových ekonomik na světě. Z grafu 3 je zřejmé, že ASEAN měl s Čínou neustále obchodní deficit. Od roku 2010, kdy výše deficitu činila 14 mld. USD, se deficit ASEAN neustále prohluboval a v roce 2019 vzrostl sedmkrát na 102 mld. USD. V roce 2020 se ale deficit sdružení vůči Číně snížil na 64 mld. USD.²⁰Jedním z hlavních důvodů takto vysokého deficitu byl obchodní deficit Vietnamu s Čínou, který v roce 2013 dosahoval výše 42 mld. USD a způsobil, že Čína měla daleko větší obchodní přebytek v porovnání s ostatními členskými zeměmi ASEAN.²¹ Mezi další důvody patřilo, že Čína vyráběla nákladově efektivní věci denní potřeby, které si lidé z ASEAN mohli dovolit. Mimo jiné také rostla poptávka po meziproduktech, což souviselo s obchodním trendem nadnárodních společností. Tyto společnosti dovážely meziprodukty z Číny a následně po zpracování a montáži vyvážely zboží na další regionální trhy. Tyto faktory způsobily a neustále způsobují velký deficit pro společenství ASEAN.²²

Druhá úroveň analýzy se zaměřuje na obchodování jednotlivých členských států společenství ASEAN s Čínou a na jejich vývoj v letech 2010 až 2020. Vývoz zboží z těchto států podrobně zobrazuje graf 4. Podle online databáze United Nations Conference on Trade

20 UNCTADstat, 2021. [online] [vid. 2021-09-04]. Dostupné z: https://unctadstat.unctad.org/EN/Index.html

21 KIM, Young-Chan, ed., 2016. Chinese Global Production Networks in ASEAN [online]. B.m.: Springer International Publishing. Understanding China [vid. 2020-11-21]. ISBN 978-3-319-24230-9. Dostupné z: doi:10.1007/978-3-319-24232-3; str. 6

22 LU, Jianren a Zuojun FAN, 2018. China-asean Relations: Cooperation And Development (Volume 1). B.m.:

World Scientific. ISBN 978-981-322-892-4., str. 9-10.

- 150

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

USD(mld.)

Export Import Obchodní bilance

and Development (UNCTAD) patří mezi nejdůležitějšího dovozce do Číny Singapur, který je jednou z nejdynamičtějších zemí celého společenství ASEAN. Singapur v roce 2010 vyvezl zboží v hodnotě 37 mld. USD a tvořil 33 % podílu celkových vývozů do Číny. V průběhu let si pozici největšího vývozce neustále udržoval i přes 16% pokles v letech 2015 a 2016 a v roce 2020 vyvezl zboží v hodnotě 56,5 mld. USD, ale s nižším podílem 25 %. Druhým nejdůležitějším vývozcem zboží do Číny byl v roce 2020 Vietnam, který v roce 2010 patřil mezi méně vyspělé státy ASEAN a vykazoval vývoz v hodnotě 7 mld. USD s pouze 7%

podílem na celkových vývozech. V roce 2017 ale zaznamenal výrazný nárůst oproti minulému roku o 60 % na 35 mld. USD. Hlavním důvodem bylo větší zapojení Vietnamu do globálních hodnotových řetězců a tím způsobený nárůst obchodu s elektronickými produkty a součástkami mezi Vietnamem a Čínou. Vietnam tak v roce 2020 tvořil 21 % veškerých vývozů ze sdružení ASEAN do Číny a s výší exportu téměř sedminásobnou oproti roku 2010, a to 47 mld. USD.

Třetí důležitou vývozní zemí byla v roce 2020 Malajsie se zbožím v hodnotě 40 mld. USD (18 %). Mezi další důležité exportní země patřilo Thajsko, které v čase nezaznamenalo tak významný nárůst jako Vietnam a v roce 2020 tvořilo 13% podíl celkových vývozů do Číny a stejně tak Indonésie s podílem 13 %. Ostatní členské státy společenství ASEAN, mezi které patří Filipíny, Myanmar, Laos, Kambodža a Brunej, také zaznamenávaly v průběhu let růst vývozu do Číny. Nicméně objem exportů nebyl zdaleka tak významný a v roce 2020 tvořily dohromady pouze 9 % celkových vývozů do Číny. Příkladem může být stát Brunej, který vyvezl v roce 2020 do Číny ze všech států ASEAN nejméně zboží v hodnotě 1 mld USD, i přes to se ale vývoz do Číny čtyřnásobně zvýšil.²³Celková rostoucí otevřenost Číny dovážet z méně vyspělých zemí podporuje ještě více ekonomický rozvoj a tvorbu pracovních míst v zemích společenství ASEAN.

23 UNCTADstat, 2021. [online] [vid. 2021-09-04]. Dostupné z: https://unctadstat.unctad.org/EN/Index.html

Graf 4 Export zboží ze zemí ASEAN do Číny v letech 2010-2020 (v mld. USD)

Zdroj: UNCTADstat, 2021. Vlastní zpracování.

Vývoj patrný z grafu 4 také může souviset s rozlohou země, což zapříčiňuje menší objem exportů a importů z malých států společenství ASEAN. Z tohoto důvodu se další část práce zaměří na vývozy z jednotlivých členských států ASEAN do Číny, konkrétně na procentuální podíl k jejich celkovému exportu pro zjištění toho, jak je pro státy ASEAN obchod s Čínou důležitý. V tabulce 3 lze pozorovat, že v roce 2010 tvořily vývozy z Laosu do Číny 27 % celkových vývozů země a Čína byla pro Laos nejdůležitějším vývozním trhem ze všech členských států. Ostatní méně vyspělé země vyvážely do Číny maximálně 10 % svých vývozů, ale i pro stát jako Singapur byl vývoz do Číny pouze 11% podílem jeho celkových exportů.

Avšak během deseti let se situace značně změnila a můžeme sledovat, že pro menší státy jako Myanmar je Čína významným trhem, kam vyváží celkově téměř 32 % svého veškerého exportovaného zboží a je na obchodování s Čínou závislý. Nárůst zaznamenala i Kambodža, která v roce 2020 do Číny vyvezla 7 % svého celkového vyvezeného zboží a zvýšila svůj podíl oproti roku 2010 o 6 %. Pro Singapur, který do Číny vyvážel ze všech států nejvíce, tvořil export 15% podíl jeho celkových exportů.²⁴

24 UNCTADstat, 2021. [online] [vid. 2021-11-14]. Dostupné z: https://unctadstat.unctad.org/EN/Index.html

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

USD (mld.)

Tabulka 3 Podíl exportů států ASEAN s Čínou na celkovém exportu zemí v letech 2010 a 2020

Import zboží z Číny do jednotlivých členských zemí společenství ASEAN v letech 2010 až 2020 je znázorněn na grafu 5. V roce 2010 dovážel Singapur z Číny zboží v hodnotě 36 mld.

USD a s podílem 28 % na celkovém dovozu z Číny a byl tak nejdůležitější dovozní destinací.

V průběhu sledovaných let však můžeme pozorovat, že v roce 2015 Vietnam předběhl Singapur a bezkonkurenčně se stal nedůležitější zemí pro import zboží z Číny. Singapur tak v roce 2020 dovážel z Číny 47 mld. USD, což je téměř dvakrát méně než Vietnam. I přes to, že v roce 2010 Vietnam dovážel z Číny pouze zboží v hodnotě 20 mld. USD, v roce 2020 objem dovezeného zboží vzrostl čtyřnásobně na 82 mld. USD a dosahovalo tak 28% podílu na celkových dovozech z Číny. Hlavním důvodem takového nárůstu bylo značné zvýšení oboustranného obchodu mezi oběma ekonomikami, převážně v oblasti elektronických součástek a zařízení. Na grafu 5 lze také pozorovat, že složení států je v případě dovozu podobné jako ve vývozu. Mezi další významné státy pro import z Číny patří Indonésie, Malajsie a Thajsko, jejichž procentuální podíl jednotlivé ekonomiky se na dovozech pohyboval kolem 14 %. Dovoz do ostatních pěti členských států ASEAN byl v porovnání se zmíněnými státy významně nižší a dohromady tvořil 13 % celkových dovozů.²⁵

25UNCTADstat, 2021. [online] [vid. 2021-09-04]. Dostupné z: https://unctadstat.unctad.org/EN/Index.html

Graf 5 Import zboží z Číny do zemí ASEAN v letech 2010-2020 (v mld. USD)

Zdroj: UNCTADstat, 2021. Vlastní zpracování.

Stejně jako u exportu, tak i u importu se tato kapitola zaměří na analýzu obchodu mezi státy společenství ASEAN a Čínou z hlediska podílu importu z Číny na jejich celkovém dovozu (tabulka 4). Nejvyšší podíl importu z Číny měl v roce 2010 Vietnam, který tvořil 23 % veškerých vietnamských dovozů a už před deseti lety byl nejvíce závislou zemí na importu zboží z Číny. I přes to, že Singapur dovážel z Číny v roce 2010 nejvyšší množství zboží, jeho podíl importu byl na jeho celkovém dovozu ze světa na druhou stranu nižší oproti jiným státům, a to v podílu 11 %. V roce 2020 se podíl dovozu zboží z Číny na celkovém importu jednotlivých států společenství ASEAN u některých států značně změnil. Pro Vietnam se Čína stala nejvýznamnější dovozní destinací a dovoz tvořil 31 % jeho veškerých importů. Jak u exportu, tak také u importu největší část čínských dovozů tvořily celkové dovozy menších a méně vyspělých států, které jsou na Číně a jejím zboží neustále závislé a využívají blízkosti Číny při obchodování. Čínské dovozy tvořily v roce 2020 v Myanmaru 36 % veškerých jeho dovozů a Kambodža zaznamenala také významný růst na 34% podíl. Mimo jiné můžeme sledovat, že u většiny států dovozy z Číny tvořily minimálně 20 % veškerých jejich dovozů a je patrné, že v případě importu zboží je Čína významnějším partnerem než u exportu.²⁶

26 UNCTADstat, 2021. [online] [vid. 2021-11-14]. Dostupné z: https://unctadstat.unctad.org/EN/Index.html

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

USD (mld.)

Tabulka 4 Podíl importů států ASEAN s Čínou na celkovém importu zemí v letech 2010 a 2020 z hlediska rozmanitosti produktů. První skupina se skládá z Malajsie, Singapuru a Thajska, což jsou ekonomiky, které se úspěšně přetransformovaly ze zemědělských států na exportně orientovanou výrobu a významně se zapojily do regionálního a globálního hodnotového řetězce (Global Value Chains, GVC). Do druhé skupiny lze zařadit Indonésii, Filipíny a Vietnam, jejichž vývoz se rozšířil na komplexnější produkty, včetně elektronických a elektrických součástek a zařízení, a pomalu se také integrují do globálního hodnotového řetězce. Třetí skupina sestává z Bruneje, Kambodži, Laosu a Myanmaru, jejichž komoditní struktura je velmi úzká a jejich obchod se stále nejvíce soustředí na produkty založené na zdrojích.²⁷

Třetí úroveň, na které můžeme posuzovat bilaterální obchod mezi organizací ASEAN a Čínou, je komoditní struktura exportů a importů, která identifikuje nejobchodovanější druh zboží. V tabulce 5 a tabulce 6 lze vidět rozdělení vyváženého a dováženého zboží sdružení ASEAN do Číny podle tzv. Standard International Trade Classification (SITC). SITC je stanovený Organizací spojených národů (OSN) a klasifikuje zboží v mezinárodním obchodě do

27 VILLAFUERTE, James, Fahad KHAN, Mara Claire TAYAG, Thiam Hee NG, Kwang Jo JEONG a Dulce ZARA, 2018. ADB Briefs: Building Complementarity and Resilience in ASEAN amid Global Trade Uncertainty [online]. 0 vyd. ADB Briefs. Manila, Philippines: Asian Development Bank [vid. 2021-09-06]. Dostupné z: doi:10.22617/BRF189578-2

deseti tříd s cílem porovnat jednotlivé druhy komodit a zboží.²⁸ Tabulky dále znázorňují porovnání jednotlivých kategorií mezi lety 2010 a 2020 podle vývoje jejich celkových hodnot a jejich podílu na celkovém exportu či importu a lze identifikovat potenciální změny ve vývozní či dovozní komoditní struktuře.

V komoditní struktuře exportů do Číny jasně převažuje skupina SITC 7 – Stroje a dopravní prostředky, která v roce 2010 byla ve výši 45 mld. USD a tvořila téměř 40% podíl celkového exportu (tabulka 5). Jako nejdůležitější vyvážené zboží zůstalo nadále a jeho hodnota se téměř zdvojnásobila na 82 mld. USD s podílem 37 %. Na druhé pozici je třída SITC 5 – Chemické výrobky, která v roce 2010 tvořila 13,1 % vývozu, a i přes dvojnásobný růst v absolutních číslech zůstal relativní podíl v roce 2020 téměř neměnný. Třetí příčku zaujímala třída SITC 2 – Nepoživatelné suroviny s 10% podílem na exportu v roce 2020. Dalšími v pořadí jsou Minerální paliva a maziva, která v roce 2020 tvořila 9 % z exportu, poté Průmyslové spotřební výrobky (8,4 %), Potraviny a živá zvířata (8 %), Polotovary a materiály (7,8 %), Živočišné a rostlinné oleje (3,3 %), Komodity a předměty obchodu (3,1 %) a jako poslední třída Nápoje a tabák (0,3 %).²⁹ Z tabulky je patrné, že se komoditní struktura exportů společenství ASEAN do Číny téměř vůbec nezměnila a stroje a dopravní prostředky jsou komodity, které ASEAN do Číny vyváží nejvíce.

Tabulka 5 Struktura vývozů ze společenství ASEAN do Číny podle SITC (v mld. USD)

Klasifikace zboží podle SITC 2010 Podíl na

exportu 2020 Podíl na

28 EUROSTAT, 2021. Glossary: Standard international trade classification (SITC) [online] [vid. 2021-08-31].

Dostupné z:

https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Glossary:Standard_international_trade_classification_(SITC)

29 UNCTADstat, 2021. [online] [vid. 2021-09-04]. Dostupné z: https://unctadstat.unctad.org/EN/Index.html

Co se týká komoditní struktury importů z Číny znázorněné v tabulce 6, dominuje zde také jako ve struktuře exportů skupina SITC 7 – Stroje a dopravní prostředky, která v roce 2010 tvořila 53 % celkových importů a v absolutní hodnotě 68,4 mld. USD. Hodnota zboží neustále rostla a v roce 2020 dosahovala dvojnásobné výše 139,2 mld. USD, ale podíl na celkových importech lehce klesl na 49 %. Na druhém místě se s velkým odstupem nacházela skupina SITC 6 – Polotovary a materiály, která se v porovnání s vývozem dovážela do ASEAN z Číny v daleko větším množství. V roce 2010 se dováželo kolem 24 mld. USD s podílem 19 % na importech a v roce 2020 objem dovozu zboží vzrostl téměř trojnásobně na 69,4 mld. USD a jeho podíl se zvýšil na 24 %. Export skupiny polotovarů a materiálů je čtvrtinový oproti jejich importu z Číny. Lze konstatovat, že zmíněné dvě skupiny jsou největší složkou dovozů z Číny, protože dohromady tvoří 72 % z celkových importů. Třetí nejvíce dováženou skupinou byla SITC 8 – Průmyslové spotřební zboží, která v roce 2020 tvořila 9,6 %, poté Chemické výrobky (9,5 %), Minerální paliva a maziva (3,8 %), Potraviny a živá zvířata (2,8 %), Nepoživatelné suroviny (0,8 %), Nápoje a tabák (0,2 %), Komodity a předměty obchodu (0,1 %) a Živočišné a rostlinné oleje (0,1 %).³⁰ Data v tabulce 6 ukazují, že komoditní struktura importů zůstala během deseti let neměnná a nejvíce obchodovanou skupinou komodit zůstávají stroje a dopravní prostředky.

Tabulka 6 Struktura dovozů z Číny do společenství ASEAN podle SITC (v mld. USD)

Klasifikace zboží podle SITC 2010 Podíl na

importu 2020 Podíl na importu Stroje a dopravní prostředky (SITC 7) 68,4 53,0 % 139,2 48,8 % Polotovary a materiály (SITC 6) 24,3 18,8 % 69,4 24,3 % Průmyslové spotřební zboží (SITC 8) 11,5 8,9 % 27,4 9,6 %

Chemické výrobky (SITC 5) 10,9 8,5 % 27,1 9,5 %

Minerální paliva a maziva (SITC 3) 7,4 5,8 % 10,8 3,8 % Potraviny a živá zvířata (SITC 0) 4,2 3,3 % 8,0 2,8 %

Nepoživatelné suroviny (SITC 2) 1,3 1,0 % 2,4 0,8 %

Nápoje a tabák (SITC 1) 0,4 0,3 % 0,6 0,2 %

Komodity a předměty obchodu (SITC 9) 0,5 0,4 % 0,3 0,1 % Živočišné a rostlinné oleje (SITC 4) 0,1 0,1 % 0,2 0,1 % Zdroj: UNCTADstat, 2021. Vlastní zpracování.

30 UNCTADstat, 2021. [online] [vid. 2021-09-04]. Dostupné z: https://unctadstat.unctad.org/EN/Index.html

SITC 7 je skupina zboží, se kterou s Čínou nejvíce obchoduje téměř většina zemí společenství ASEAN. Graf 6 ukazuje, že nejvíce dominantními v oblasti obchodu s tímto druhem zboží jsou Singapur, Malajsie a Vietnam. Singapur v roce 2010 dovážel 18 mld. USD (42 % celkového vývozu SITC 7), výrazně převládal v této oblasti a neustále rostl až do roku 2020 s hodnotou zboží 25 mld. USD a s podílem 31 %. Vietnam v roce 2010 byl ještě rozvíjející se zemí a do Číny dovážel 1 mld. USD s pouze 2% podílem. Avšak v roce 2017 došlo u Vietnamu k výraznému růstu vývozu o 138 % oproti předchozímu roku a v roce 2020 se stal druhým nejdůležitějším dovozcem SITC 7 do Číny s hodnotou obchodu 22 mld. USD a podílem 27 %. Hlavním důvodem takového nárůstu je zapojení Vietnamu do globálních produkčních sítí, kdy se dovoz skupiny SITC 7, zejména dovoz komponentů, z Číny zvýšil a Vietnam tak byl schopný vyvážet smontované produkty dál. Za Singapurem a Vietnamem se nachází Malajsie s 24% podílem, kdežto zbylé státy sdružení ASEAN tvořily v součtu pouze 17 % celkových vývozů SITC 7 do Číny.³¹ v hodnotě 7 mld. USD (12 %). V průběhu let však dovoz konstantně rostl a v roce 2020 dosáhl 40 mld. USD, což představovalo 28% podíl celkových dovozů SITC 7 z Číny do zemí ASEAN.

Více o celkovém vývoji a růstu obchodu mezi Vietnamem a Čínou je zahrnuto v třetí kapitole práce. Dalším důležitým partnerem Číny v oblasti SITC 7 je Singapur, který v roce 2010 dovážel z Číny zboží v hodnotě 22 mld. USD a tvořil největší část dovozu s 33 %. V roce 2020

31 UNCTADstat, 2021. [online] [vid. 2021-09-04]. Dostupné z: https://unctadstat.unctad.org/EN/Index.html

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

USD (mil.)

ale jeho podíl klesl o 13 % na 20 % a zařadil se za Vietnam. Za Singapurem se z více rozvinutých států umístilo Thajsko (16 %), Malajsie (15 %) a Indonésie (11 %) a zbylých pět států tvořilo dohromady podíl pouze 9 %^.32

Graf 7 Import SITC 7 Strojů a dopravních prostředků z Číny do členských států ASEAN v letech 2010-2020 (v mil. USD)

Zdroj: UNCTADstat, 2021. Vlastní zpracování.

Na základě výše uvedených grafů lze říct, že nejdůležitějšími státy pro obchod se zbožím SITC 7 mezi Čínou je v obou případech Singapur a Vietnam. Další část analýzy poskytuje bližší pohled na zboží SITC 7, konkrétně druhy zboží, ze kterých se skupina skládá a jak se vyvíjel jejich obchod mezi společenstvím ASEAN a Čínou v letech 2010 až 2020.

Přestože je skupina SITC 7 všeobecně definovaná jako stroje a dopravní prostředky, nejdůležitější obchodovanou částí celé této skupiny je zejména elektronika jako finální produkt a díly a komponenty pro elektrické a elektronické zboží. Z grafu 8, který znázorňuje export třídy SITC 7, je zřejmé, že se v roce 2010 vyvezly do Číny díly a komponenty pro elektrické a elektronické zboží v hodnotě 28 mld. USD, což odpovídá 63% podílu třídy SITC 7. Během sledovaného období obchod se součástkami nepřetržitě rostl a například v roce 2017 zaznamenal růst oproti minulému roku o 36 %, přičemž růstová tendence pokračovala. V roce 2020 ASEAN do Číny vyvezl díly a komponenty v hodnotě 58 mld. USD, které tvořily téměř tři čtvrtiny exportů SITC 7 a představovaly 25 % z celkových vývozů do Číny. Na druhou stranu elektronika představovala v roce 2010 pouze 22 % celkových SITC 7 a její podíl nadále postupně klesal až na 9 % v roce 2020. Ostatní stroje a dopravní prostředky, mezi které patří například energetické zdroje a zařízení, speciální zařízení pro zemědělství nebo tepelná

32 UNCTADstat, 2021. [online] [vid. 2021-09-04]. Dostupné z: https://unctadstat.unctad.org/EN/Index.html

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

USD (mil.)

zařízení, v roce 2020 dokonce předběhly elektroniku a podílely se na 20 % celkových vývozů SITC 7.³³

Graf 8 Vývoj vývozu třídy SITC 7 Stroje a dopravní prostředky v letech 2010-2020 (v mld. USD)

Zdroj: UNCTADstat, 2021. Vlastní zpracování.

Z hlediska vývoje dovozu třídy SITC 7, jež zobrazuje graf 9, se struktura jednotlivých skupin zboží podstatně liší oproti vývozu SITC 7. Hlavní dovozní složkou z Číny byly v roce 2010 díly a komponenty s hodnotou 29 mld. USD a 44% podílem na dovozu SITC 7. Celkový objem dovozu tohoto zboží během let neustále rostl a v roce 2020 dosáhl dvojnásobné výše 68 mld. USD s podílem 50 %. Samotné díly a komponenty v roce 2020 tvořily 24% podíl na celkových dovozech společenství ASEAN z Číny. Rozdíl oproti vývozu vzniká u skupiny ostatních strojů a dopravních prostředků, které byly v posuzovaném období druhým nejdůležitějším dovozním zbožím z Číny třídy SITC 7 a jeho hodnota z roku 2010 vzrostla dvojnásobně z 27 mld. USD na 56 mld. USD v roce 2020 s podílem 40 %. Dovoz elektroniky se v průběhu let významně neměnil a v roce 2020 tvořil pouze 11% podíl.³⁴

33 UNCTADstat, 2021. [online] [vid. 2021-09-04]. Dostupné z: https://unctadstat.unctad.org/EN/Index.html

34 UNCTADstat, 2021. [online] [vid. 2021-09-04]. Dostupné z: https://unctadstat.unctad.org/EN/Index.html

10 20 30 40 50 60 70

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

USD (mld.)

Elektronika kromě dílů a součástek

Díly a komponenty pro elektrické a elektronické zboží Ostatní stroje a dopravní prostředky

Graf 9 Vývoj dovozu třídy SITC 7 Stroje a dopravní prostředky v letech 2010-2020 (v mld. USD)

Zdroj: UNCTADstat, 2021. Vlastní zpracování.

V této kapitole jsem identifikovala komodity bilaterálního obchodu na základě rozsáhlé analýzy obchodních vztahů mezi společenstvím ASEAN a Čínou. Výsledkem je zjištění, že ASEAN nejvíce obchoduje s elektronickými produkty a součástkami, které tvoří dohromady 30 % jak celkových vývozů do Číny, tak 30 % celkových dovozů z Číny do společenství

In document Hlavní práce73227_barm30.pdf, 1.1 MB Stáhnout (Stránka 15-28)