3. Elektronický průmysl ve Vietnamu a Číně
3.1 Vývoj bilaterálního obchodu Vietnamu s Čínou
Vývoj obchodních vztahů mezi Vietnamem a Čínou má dlouhou kulturní ale také obchodní historii, zejména kvůli historické a geografické blízkosti, které měly velký dopad na čínsko-vietnamské ekonomické vztahy. Jejich spolupráce je jedna z nejtrvalejších, nejudržitelnějších a nejintenzivnějších mezi Čínou a jihovýchodní Asií. Vietnam také jako jediná země jihovýchodní Asie sousedí s Čínou jak na souši, tak i na moři. Aktivní role Vietnamu pomohla čínským firmám expandovat nejenom do Vietnamu, ale také do ostatních zemí sdružení ASEAN a vznik zóny volného obchodu mezi Čínou a ASEAN (ACFTA) byl považován jako možnost více posílit ekonomické a politické vztahy mezi Čínou a zeměmi
68 World Bank, 2021. Overview. World Bank [online] [vid. 2021-10-23]. Dostupné z: https://www.worldbank.org/en/country/vietnam/overview
69 World Bank Open Data., 2021. Vietnam | Data [online] [vid. 2021-10-23]. Dostupné z: https://data.worldbank.org/country/vietnam
společenství ASEAN. Čína také podpořila Vietnam ve vstupu do Světové obchodní organizace (WTO), do které Vietnam nakonec vstoupil na začátku roku 2007.70
Po podpisu bilaterální smlouvy mezi Čínou a ASEAN (ACFTA) celkový obchod mezi oběma ekonomikami zaznamenal významný růst a v dnešní době je Čína pro Vietnam jedním z nejdůležitějších obchodních partnerů na světě.71 Nejdůležitějším externím partnerem vývozu byly v roce 2019 Spojené státy, které se podílely na celkovém vývozu s 23 %. Na druhém místě byla Čína s 16% podílem na vývozech a poté s polovičním podílem Japonsko (8 %), Jižní Korea (7 %) a Hong Kong (3 %). Na druhou stranu největším dovozcem se stala v roce 2019 Čína, která představovala 30% podíl na veškerých dovozech. Na druhém místě byla s větším rozestupem Jižní Korea (19 %), poté Japonsko (8 %), ASEAN (6 %) a Spojené státy (6 %).
Celkové pořadí partnerů se od roku 2010 značně nezměnilo, pouze narostl větší podíl u exportu do Číny i importu z Číny.72 Rozdíl ale lze sledovat u obchodních partnerů Číny. Z hlediska vývozu byl Vietnam pro Čínu v roce 2010 nedůležitým trhem, kdy představoval pouze 1,46 % celkových čínských exportů. Za devět let se ale struktura změnila a Vietnam se stal v roce 2019 pátým největším vývozním trhem pro Čínu s podílem 4 % po Spojených státech (17 %), Hong Kongu (12 %), Japonsku (6 %) a Jižní Koreji (5 %). Už nyní lze sledovat, že nejenom Čína je významným partnerem Vietnamu, ale také Vietnam je důležitým trhem, kam míří velká část zboží z Číny. V oblasti dovozu do Číny lze identifikovat značný růst Vietnamu, který se v roce 2019 umístil na desátém místě s podílem 3 % na celkových dovozech do Číny a zvýšil si podíl z roku 2010, který byl pouhých 0,5 %.73
Stejně jako u společenství ASEAN se i u Vietnamu následující analýza zaměřuje především na obchod se zbožím, který je pro Vietnam podstatnou částí celého obchodu a tvoří téměř 200 % podílu HDP. Celkový obchod Vietnamu se zbožím byl v roce 2020 v hodnotě 544 mld. USD a vzrostl oproti minulému roku o 7 %.74 Vzájemný obchod se zbožím mezi
70 KIM, Young-Chan, ed., 2016. Chinese Global Production Networks in ASEAN [online]. B.m.: Springer International Publishing. Understanding China [vid. 2020-11-21]. ISBN 978-3-319-24230-9. Dostupné z: doi:10.1007/978-3-319-24232-3, str. 195
71 DEVADSON, E. S., & Chandran, V. G. R., 2019. Unlocking the Trade Potential in China-ASEAN Relations:
The China-Vietnam Context – ProQuest [online] [vid. 2020-11-10]. Dostupné z: https://www-proquest-com.zdroje.vse.cz/docview/2323344101?OpenUrlRefId=info:xri/sid:summon&accountid=17203
72 WITS, 2021. Vietnam Trade Summary | WITS Data [online] [vid. 2021-10-23]. Dostupné z: https://wits.worldbank.org/CountryProfile/en/Country/VNM/Year/LTST/Summary
73 WITS, 2021. China Trade Summary 2019 | WITS Data [online] [vid. 2021-10-23]. Dostupné z: https://wits.worldbank.org/CountryProfile/en/Country/CHN/Year/2019/Summary
74 UNCTADstat, 2021. UNCTADstat – General Profile: Viet Nam. UNCTADstat [online] [vid. 2021-10-23].
Dostupné z: https://unctadstat.unctad.org/countryprofile/generalprofile/en-gb/704/index.html
Čínou a Vietnamem se v roce 2020 pohyboval kolem 130 mld. USD a zvýšil se oproti roku 2010 čtyřnásobně. Celkový export a import mezi Vietnamem a Čínou je znázorněný na grafu 12, ze kterého vyplývá, že Vietnam celkově vyvezl do Číny v roce 2010 zboží ve výši pouze 7 mld. USD a jeho hodnota v průběhu sledovaných let neustále rostla. Největší meziroční nárůst o 60 % zaznamenal vývoz v letech 2016 a 2017 a v roce 2020 byl export do Číny už ve výši 50 mld. USD. Na druhou stranu import zboží z Číny je významně vyšší než export do Číny a existuje zde neustálá závislost Vietnamu na dovozu zboží z Číny, především na meziproduktech. Objem importu byl v roce 2010 v hodnotě 20 mld. USD, během let zaznamenal větší růst než export do Číny a v roce 2020 se dovoz z Číny čtyřnásobně zvýšil oproti roku 2010 na výši 82 mld. USD.75
Graf 12 Export a import zboží, obchodní bilance Vietnamu a Číny v letech 2010-2020 (v mld. USD)
Zdroj: UNCTADstat, 2021. Vlastní zpracování.
Na grafu 12 můžeme zároveň sledovat obchodní bilanci, která je v celém sledovaném období v deficitu. V roce 2010 měl Vietnam nejnižší deficit ve výši 12 mld. USD, který se ale během let neustále prohluboval až na 32 mld. USD v roce 2015. Po mírném zlepšení se od roku 2017 obchodní bilance znova snižovala s meziročním poklesem 40 % a v roce 2020 byl obchodní deficit v nejvyšší hodnotě 35 mld. USD.76 Čína je výrazným zdrojem dovozu pro Vietnam, který je silně závislý na meziproduktech, což způsobuje narůstající deficit. I přes to, že obchodní deficit sám o sobě nemusí být pro určitou zemi vnímán jako špatný, v případě
75 UNCTADstat, 2021. [online] [vid. 2021-09-04]. Dostupné z: https://unctadstat.unctad.org/EN/Index.html
76 UNCTADstat, 2021. [online] [vid. 2021-09-04]. Dostupné z: https://unctadstat.unctad.org/EN/Index.html
- 45,0
2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
USD (mld.)
Import Export Obchodní Bilance
bilaterálního obchodu Vietnamu s Čínou může způsobit určité riziko vzhledem ke koncentraci obchodu na jednotný trh jako je Čína. Vietnam byl navíc schopen do Číny dovážet pouze zboží s nízkou přidanou hodnotou. V průběhu posledních let se Vietnam stal mezi členskými státy ASEAN pro Čínu vývozní zemí číslo jedna a nahradil Singapur a Malajsii, které v minulosti byly nejvýznamnějšími čínskými partnery. Čína se stala pro Vietnam klíčovou destinací pro vývoz, ale také dovozním partnerem.77
Z hlediska obchodování se zbožím mezi Vietnamem a Čínou je důležité se zaměřit také na jejich komoditní strukturu, kterou ukazuje tabulka 11 podle klasifikace SITC v letech 2010 a 2020 a jejich podíl na celkovém exportu. Komoditní struktura vývozů do Číny se během sledovaných let významně změnila. V roce 2010 byla nejvyváženější skupinou zboží Minerální paliva a maziva jako uhlí a plyn společně se skupinou Nepoživatelné suroviny, mezi které se zařadí látky nebo dřevo. Obě skupiny tvořily 22 % celkového exportu do Číny. Lze sledovat, že v roce 2010 byl export Vietnamu do Číny zaměřený hlavně na primární suroviny. Na třetím místě bylo Tržní zboží (14 %) a poté Stroje a dopravní prostředky pouze s 13,6% podílem.
V průběhu deseti let se Vietnam zaměřil hlavně na vývoz skupiny SITC 7 – Stroje a dopravní prostředky, mezi kterou patří také elektronické výrobky a komponenty. V roce 2020 byl celkový vývoz SITC 7 ve výši 26 mld. USD a jeho podíl na exportech se zvýšil o více jak 40 % na 55 %. S výrazným odstupem bylo Tržní zboží (12 %) a poté skupina Potraviny a živá zvířata (9,8 %). Minerální paliva i skupina Nepoživatelných surovin oproti roku 2010 klesla o více než 20 % a staly se tak méněcennou složkou exportů do Číny.78
77DEVADSON, E. S., & Chandran, V. G. R., 2019. Unlocking the Trade Potential in China-ASEAN Relations:
The China-Vietnam Context – ProQuest [online] [vid. 2020-11-10]. Dostupné z: https://www-proquest-com.zdroje.vse.cz/docview/2323344101?OpenUrlRefId=info:xri/sid:summon&accountid=17203, str. 381
78 UNCTADstat, 2021. [online] [vid. 2021-09-04]. Dostupné z: https://unctadstat.unctad.org/EN/Index.html
Tabulka 11 Struktura vývozů z Vietnamu do Číny podle SITC (v mld. USD)
Zdroj: UNCTADstat, 2021. Vlastní zpracování.
Komoditní struktura dovozů z Číny do Vietnamu se od vývozů mírně odlišuje, což lze sledovat v tabulce 12. V roce 2010 byla skupina zboží Stroje a dopravní prostředky nejdůležitějším dovozním zbožím ve výši 7 mld. USD a podílem 40 %. Následovalo Tržní zboží (30 %) a poté Chemikálie (12 %). Ostatní skupiny zboží se do Vietnamu oproti zmíněným skupinám dovážely minimálně. V roce 2020 se ale struktura dovozů téměř vůbec nezměnila a nejvíce dováženým zbožím byla opět skupina SITC 7 – Stroje a dopravní prostředky v hodnotě skoro 46 mld. USD a 55% podílem na celkových importech. Podíl Tržního zboží mírně poklesl na 25 %, přičemž stejně tak klesl podíl dovozu Chemikálií (9 %). Výraznější pokles zaznamenala i skupina zboží Minerální paliva, která v roce 2020 tvořila pouze 1 % dovozů z Číny i přes to, že v roce 2010 byla důležitou složkou čínských importů.79
79 UNCTADstat, 2021. [online] [vid. 2021-09-04]. Dostupné z: https://unctadstat.unctad.org/EN/Index.html
Klasifikace zboží podle SITC 2010 Podíl na
exportu 2020 Podíl na exportu Stroje a dopravní prostředky (SITC 7) 1,05 13,6 % 26,98 55,2 %
Tržní zboží (SITC 6) 1,09 14,1 % 5,96 12,2 %
Potraviny a živá zvířata (SITC 0) 0,89 11,6 % 4,79 9,8 % Průmyslové spotřební zboží (SITC 8) 0,31 4,0 % 4,75 9,7 % Nepoživatelné suroviny (SITC 2) 1,72 22,3 % 3,46 7,1 %
Chemikálie (SITC5) 0,48 6,3 % 2,04 4,2 %
Minerální paliva a maziva (SITC 3) 1,72 22,3 % 0,82 1,7 %
Nápoje a tabák (SITC 1) 0,05 0,6 % 0,04 0,1 %
Živočišné a rostlinné oleje (SITC 4) 0,02 0,2 % 0,03 0,1 % Komodity a předměty obchodu (SITC 9) 0,38 4,9 % 0,01 0,0 %
Tabulka 12 Struktura dovozů z Číny do Vietnamu podle SITC (v mld. USD)
Zdroj: UNCTADstat, 2021. Vlastní zpracování.
Na základě komoditní struktury vývozů a dovozů jsme mohli sledovat, že vývoz Vietnamu se během posledních deseti let významně změnil a Vietnam se postupem času více zaměřil na export skupiny SITC 7. Na takové tempo růstu mělo vliv hlavně větší zapojení Vietnamu do globálních hodnotových řetězců v oblasti elektroniky a s tím související větší vývoz elektronických produktů a zejména komponentů do Číny. Elektronické komponenty obsahovaly 86 % veškerých vývozů skupiny SITC 7 a 47 % veškerých vývozů do Číny.
Elektronické produkty na druhou stranu tvořily pouze 6% podíl SITC 7. Čína do Vietnamu také nejvíce dovážela skupinu SITC 7, která ale složením byla rozdílná než u vývozů. Největší část také tvořily elektronické komponenty s 60% podílem na dovozu SITC 7 a s celkovým podílem na importech 32 %. Velkou část ale také tvořila skupina ostatní stroje s podílem 33 %.80 I přes to elektronické komponenty a produkty převažují nad veškerým obchodovaným zbožím s Čínou, a právě na obchod Číny a Vietnamu s elektronickým zbožím a na celkový elektronický průmysl se soustředí následující podkapitola.
80 UNCTADstat, 2021. [online] [vid. 2021-09-04]. Dostupné z: https://unctadstat.unctad.org/EN/Index.html
Klasifikace zboží podle SITC 2010 Podíl na
importu 2020 Podíl na importu Stroje a dopravní prostředky (SITC 7) 7,99 40 % 45,97 54,6 %
Tržní zboží (SITC 6) 5,97 29,5 % 21,27 25,3 %
Chemikálie (SITC 5) 2,34 11,6 % 7,67 9,1 %
Průmyslové spotřební zboží (SITC 8) 1,16 5,7 % 6,66 7,9 % Potraviny a živá zvířata (SITC 0) 0,41 2,0 % 1,04 1,2 % Minerální paliva a maziva (SITC 3) 1,73 8,6 % 0,81 1,0 % Nepoživatelné suroviny (SITC 2) 0,32 1,6 % 0,68 0,8 %
Nápoje a tabák (SITC 1) 0,06 0,3 % 0,05 0,1 %
Komodity a předměty obchodu (SITC 9) 0,20 1,0 % 0,02 0,0 % Živočišné a rostlinné oleje (SITC 4) 0,01 0,0 % 0,01 0,0 %