Hlavní práce73227_barm30.pdf, 1.1 MB Stáhnout

(1)

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů

Obchodní vztahy mezi ASEAN a Čínou

Bakalářská práce

Autorka bakalářské práce: Monika Bartošíková

Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Pavel Hnát, Ph.D.

(2)

Poděkování

Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu doc. Ing. Pavlu Hnátovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky při zpracování mé bakalářské práce. Dále bych také chtěla poděkovat mé rodině a mým blízkým za pomoc nejenom s touto prací, ale také za podporu v životě i při studiu na Vysoké škole ekonomické v Praze.

(3)

Obsah

Seznam zkratek ... i

Seznam grafů ... ii

Seznam tabulek ... iii

Úvod ... 1

1. Obchodní vztahy mezi ASEAN a Čínou ... 4

1.1 Vývoj ekonomik společenství ASEAN a Číny ... 4

1.2 Analýza obchodních vztahů mezi ASEAN a Čínou ... 9

2. Elektronický průmysl v ASEANU a Číně ... 22

2.1 Charakteristika elektronického průmyslu společenství ASEAN a Číny 22 2.2 Analýza elektronického průmyslu mezi ASEAN a Čínou ... 27

3. Elektronický průmysl ve Vietnamu a Číně ... 36

3.1 Vývoj bilaterálního obchodu Vietnamu s Čínou ... 36

3.2 Charakteristika elektronického průmyslu Vietnamu a Číny ... 42

3.3 Analýza elektronického průmyslu Vietnamu a Číny... 45

Závěr ... 52

Seznam použité literatury ... 56

(4)

Seznam zkratek

AEC ASEAN Economic Community

ACFTA ASEAN-China Free Trade Area

ASEAN Association of South East Asian Nations Sdružení národů jihovýchodní Asie

EU Evropská unie

GVC Global Value Chains Globální hodnotové řetězce HDP Hrubý domácí produkt

ILO International Labour Organization OSN Organizace spojených národů

SITC Standard International Trade Classification

UNCTAD United Nations Conference on Trade and Development USA United States of America

Spojené státy americké USD United States Dollar

Americký dolar

WTO World Trade Organization Světová obchodní organizace

(5)

Seznam grafů

Graf 1 Nominální HDP a HDP na obyvatele společenství ASEAN a Číny v letech 2009-2019 (v bil. USD) ... 5 Graf 2 Celkový růst HDP společenství ASEAN a Číny v letech 2009-2019 (v %) ... 6 Graf 3 Export a import zboží, obchodní bilance společenství ASEAN a Číny v letech 2010-

2020 (v mld. USD) ... 10 Graf 4 Export zboží ze zemí ASEAN do Číny v letech 2010-2020 (v mld. USD) ... 12 Graf 5 Import zboží z Číny do zemí ASEAN v letech 2010-2020 (v mld. USD) ... 14 Graf 6 Export SITC 7 Strojů a dopravních prostředků jednotlivých členských států do Číny

v letech 2010-2020 (v mil. USD) ... 18 Graf 7 Import SITC 7 Strojů a dopravních prostředků z Číny do členských států ASEAN

v letech 2010-2020 (v mil. USD) ... 19 Graf 8 Vývoj vývozu třídy SITC 7 Stroje a dopravní prostředky v letech 2010-2020

(v mld. USD) ... 20 Graf 9 Vývoj dovozu třídy SITC 7 Stroje a dopravní prostředky v letech 2010-2020

(v mld. USD) ... 21 Graf 10 Export elektronických produktů a součástek z členských států ASEAN do Číny

v letech 2010-2020 (v mil. USD) ... 32 Graf 11 Import elektronických produktů a součástek z Číny do členských států ASEAN

v letech 2010-2020 (v mil. USD) ... 34 Graf 12 Export a import zboží, obchodní bilance Vietnamu a Číny v letech 2010-2020

(v mld. USD) ... 38 Graf 13 Export a import elektronických produktů a součástek mezi Vietnamem a Čínou

v letech 2010-2020 (v mld. USD) ... 47

(6)

Seznam tabulek

Tabulka 1 Vývoj struktury exportních partnerů v letech 2010 a 2019 (v mld. USD) ... 8 Tabulka 2 Vývoj struktury importních partnerů v letech 2010 a 2019 (v mld. USD) ... 8 Tabulka 3 Podíl exportů států ASEAN s Čínou na celkovém exportu zemí v letech 2010

a 2020 (v mld. USD) ... 13 Tabulka 4 Podíl importů států ASEAN s Čínou na celkovém importu zemí v letech 2010

a 2020 (v mld. USD) ... 15 Tabulka 5 Struktura vývozů ze společenství ASEAN do Číny podle SITC (v mld. USD) ... 16 Tabulka 6 Struktura dovozů z Číny do společenství ASEAN podle SITC (v mld. USD) ... 17 Tabulka 7 Nejvíce vyvážené elektronické produkty a součástky ze společenství ASEAN do

Číny podle SITC v roce 2020 (v mld. USD) ... 28 Tabulka 8 Nejvíce dovážené elektronické produkty a součástky z Číny do ASEAN podle

SITC v roce 2020 (v mld. USD) ... 30 Tabulka 9 Podíl exportu elektronických výrobků a komponentů k jejich celkovým vývozům

do Číny v roce 2019 (v mil. USD, %) ... 33 Tabulka 10 Podíl importu elektronických výrobků a komponentů k jejich celkovým dovozům

z Číny v roce 2019 (v mil. USD, %) ... 35 Tabulka 11 Struktura vývozů z Vietnamu do Číny podle SITC (v mld. USD) ... 40 Tabulka 12 Struktura dovozů z Číny do Vietnamu podle SITC (v mld. USD) ... 41 Tabulka 13 Nejvíce vyvážené elektronické produkty a součástky z Vietnamu do Číny podle

SITC (v mil. USD) ... 49 Tabulka 14 Nejvíce dovážené elektronické produkty a součástky z Číny do Vietnamu podle

SITC (v mil. USD) ... 50

(7)

Úvod

ASEAN neboli Sdružení národů jihovýchodní Asie bylo založeno v srpnu 1967 s ústředním záměrem stabilizovat region. V současnosti je jeho součástí deset států – Indonésie, Malajsie, Filipíny, Singapur, Thajsko, Brunej, Laos, Myanmar, Kambodža a Vietnam.

Hlavními cíli tohoto sdružení je podpora spolupráce v rámci regionu, především tedy i ekonomická integrace a obchodní rozvoj. V roce 2015 bylo založeno Hospodářské společenství ASEAN (ASEAN Economic Community – AEC), které vytváří podmínky pro intenzivnější ekonomickou spolupráci jako jednotný trh s volným tokem zboží, služeb, investic, kvalifikované pracovní síly a volnějším pohybem kapitálu v celém regionu.¹

Od založení sdružení se ASEAN úspěšně zapojoval do mezinárodního obchodu, což také vytvořilo příležitosti pro navázání bližší spolupráce se sousední Čínou, která představuje vzhledem ke geografické blízkosti důležitého obchodního partnera. Čínská ekonomika navíc od vstupu Číny do Světové obchodní organizace (WTO) v roce 2001 významně vzrostla.

Klíčovou roli hrál příliv zahraničního kapitálu a také reformy domácího finančního trhu, čímž byla posílena integrace do světové ekonomiky.² Vztah mezi Čínou a členy ASEAN je pro obě strany klíčový zejména kvůli vysoké vzájemné závislosti jejich ekonomik, kterou prohlubuje narůstající bilaterální obchodní výměna. V roce 2010 vstoupila v platnost Zóna volného obchodu mezi Čínou a společenstvím ASEAN (ACFTA), která je na základě množství obyvatel jednou z největších zón volného obchodu na světě a třetí největší podle nominálního HDP.

ACFTA významně snížila obchodní bariéry mezi Čínou a zeměmi ASEAN s cílem umožnit větší volnost v obchodování se sousedními státy. Další vývoj ACFTA tak změnil ekonomické vztahy Číny s ASEAN, a posílil tak její roli v ekonomické integraci nejen v jihovýchodní Asii.³

Společenství ASEAN zaznamenalo v posledních deseti letech výrazný nárůst v oblasti obchodu zejména s elektronickými produkty a díly, přičemž jedním nejvýznamnějších obchodních partnerů se stala Čína. Jihovýchodní a východní Asie, v čele s Čínou, se staly předními světovými výrobci elektroniky a tvoří klíčovou součást globálního výrobního řetězce

1 WOOD Johny, 2017. What is ASEAN? World Economic Forum [online] [vid. 2021-08-21]. Dostupné z: https://www.weforum.org/agenda/2017/05/what-is-asean-explainer/

2 KIM, Young-Chan, ed., 2016. Chinese Global Production Networks in ASEAN [online]. B.m.: Springer International Publishing. Understanding China [vid. 2020-11-21]. ISBN 978-3-319-24230-9. Dostupné z: doi:10.1007/978-3-319-24232-3

3 ZHANG, Lin, Lin CUI, Sali LI a Jiangyong LU, 2018. Who rides the tide of regionalization: Examining the effect of the China-ASEAN Free Trade Area on the exports of Chinese firms. International Business Review [online]. 27(3), 501–513. ISSN 0969-5931. Dostupné z: doi:10.1016/j.ibusrev.2017.10.002

(8)

v této oblasti. Nejintenzivnější zapojení do globálních řetězců v oblasti elektronických produktů ze států ASEAN lze sledovat u Vietnamu. Tento nárůst navíc koreluje s posílením obchodních vztahů s Čínou ve stejné oblasti. Elektronický průmysl se stal nejdůležitějším odvětvím ve společenství ASEAN i odvětvím, se kterým obě ekonomiky nejvíce obchodují.

Elektronický průmysl lze obecně definovat jako odvětví ekonomiky, které vyrábí elektronické díly a komponenty, elektronická zařízení a spotřební elektroniku. Toto odvětví obsahuje rozsáhlou škálu produktů od integrovaných obvodů a mobilních telefonů po počítače, polovodiče, kabely a další. Zároveň je také považován za jeden z nejdůležitějších ekonomických sektorů každého státu, jelikož poskytuje základnu součástek pro většinu dalších odvětví. Elektronický průmysl se skládá z několika segmentů výroby od návrhu a vývoje, montáže a údržby elektronických zařízení a komponentů až po marketing. Tento průmysl se odlišuje od ostatních sektorů vysokou úrovní koncentrace, specializace a integrace výroby, přičemž i samotné produkty se vyznačují vysokou úrovní mezinárodní integrace ve výrobě, špičkovými technologiemi, krátkým životním cyklem a také vysokou přidanou hodnotou.

Dobře fungující průmysl má potenciál podpořit ekonomický růst dané země, poskytnout pracovní místa a urychlit rozvoj v dalších oblastech.⁴

Cílem této bakalářské práce je zhodnotit obchodní vztahy mezi sdružením ASEAN a Čínou a jejich vývoj mezi lety 2010 a 2020 se zaměřením na obchod s elektronickými produkty a komponenty, jelikož na základě podrobné rešerše dat plyne, že elektronické produkty jsou klíčové pro vzájemný rozvoj a obchod obou ekonomik. Tato práce tedy zodpovídá dvě výzkumné otázky, „Jak se vyvíjel celkový obchod s elektronickým zbožím mezi ASEAN a Čínou?“, a „Jaká země společenství ASEAN nejvíce obchodovala s Čínou na trhu s elektronickým zbožím a jak tato spolupráce vypadala?“.

Celá práce je rozdělena do třech hlavních kapitol. První kapitola poskytuje přehled současného stavu vztahů mezi společenstvím ASEAN a Čínou a porovnává tyto dvě ekonomiky pomocí základních makroekonomických ukazatelů jako jsou nominální HDP, HDP na obyvatele nebo také otevřenost daných ekonomik. Zároveň se kapitola věnuje aktuálním obchodním vztahům mezi ASEAN a Čínou zkoumaných na třech úrovních. Jako první se soustředí na celkový obchod se zbožím mezi společenstvím ASEAN a Čínou, následně porovnává vývoj obchodu jednotlivých členských zemí s Čínou a finálně se zaměřuje na

4BICH NGOC, Tran Thi a Dao Thanh BINH, 2019. Vietnam’s electronics industry: The rise and problems of further development. Humanities & Social Sciences Reviews [online]. 7(4), 01–12. ISSN 2395-6518. Dostupné z: doi:10.18510/hssr.2019.741

(9)

komoditní strukturu zboží, přičemž identifikuje, že převažuje obchod s elektronickými produkty a komponenty.

Druhá kapitola podrobně pojednává o elektronickém průmyslu a obchodu s elektronickým zbožím mezi sdružením a Čínou. Konkrétně se také kapitola zabývá charakteristikou elektronického průmyslu ve společenství ASEAN a v Číně a jejich postavením v globálním hodnotovém řetězci v oblasti elektroniky, do kterého se v posledních letech intenzivněji zapojují. V neposlední řadě kapitola srovnává a analyzuje obchod elektronických produktů a komponentů mezi ekonomikami v letech 2010 až 2020, který ve sledovaných letech zaznamenává výrazný nárůst. Cílem druhé kapitoly je identifikovat členskou zemi sdružení ASEAN, která s daným zbožím s Čínou nejvíce obchoduje.

Třetí kapitola na základě předchozího zjištění detailněji rozebírá Vietnam, jako členský stát společenství ASEAN, který nejvíce obchoduje s Čínou s elektronickým zbožím. Začátek kapitoly zkoumá současný vývoj obchodních vztahů mezi Vietnamem a Čínou a také neustálou a rostoucí závislost Vietnamu na čínském zboží. Následně se tato část práce zabývá charakteristikou vietnamského elektronického průmyslu, který se stal nejdůležitějším vietnamským sektorem v posledních pěti letech, a jeho srovnáním s čínským elektronickým průmyslem. Poslední část kapitoly představuje analýzu obchodu s elektronickým zbožím mezi Vietnamem a Čínou, včetně vývoje jejich spolupráce v této oblasti.

Pro naplnění výše definovaných cílů tato práce využívá primárně deskripci, srovnávání a analýzu statistických dat. Autorka této práce čerpala informace hlavně z elektronických zdrojů v anglickém jazyce, zejména z online databáze UNCTAD, kterou využívala především pro statistiky a data pro obchod se zbožím. Dále sbírala data a informace z databází, mezi které lze zahrnout oficiální webové stránky ASEAN a statistiky ASEANstats, Světovou banku, ILO nebo UNCOMTRADE. Kompletní seznam použitých zdrojů se nachází v závěru práce v seznamu použité literatury.

(10)

1. Obchodní vztahy mezi ASEAN a Čínou

Celková ekonomická i obchodní situace samotného sdružení ASEAN se v posledních letech pozitivně vyvíjí a více se zapojuje do mezinárodního obchodu. Mezi hlavní obchodní partnery už po desítky let patří právě sousední stát Čína, na jejichž vzájemný aktuální ekonomický vývoj, ale také na analýzu celkového obchodu bude zaměřena následující kapitola.

1.1 Vývoj ekonomik společenství ASEAN a Číny

Během posledních let se státy sdružení ASEAN a Čína v oblasti mezinárodního obchodu významně vyvíjely, přičemž právě mezinárodní obchod se stává klíčovým faktorem v ekonomickém rozvoji celého regionu. Bližší pohled na jejich ekonomickou výkonnost odhaluje, že ASEAN a Čína jsou dnes pravděpodobně nejdynamičtějšími ekonomikami na světě a obě zaznamenaly v uplynulé dekádě významný růst. Porovnání nominálního HDP v letech 2009 až 2019 (graf 1) Číny a společenství ASEAN ukazuje jasnou převahu Číny, která v roce 2009 měla HDP ve výši 5,1 bilionu USD. Čínské HDP se navíc během následujících deseti let významně zvyšovalo a v roce 2019 bylo ve výši 14,3 bilionu USD, což představuje 180 % roku 2009.⁵ Nominální HDP společenství ASEAN je o poznání nižší a v roce 2009 dosahovalo výše 1,6 bilionu USD, což v porovnání znamená asi třetinu HDP Číny. Přestože se během sledovaného období mírně zvyšovalo a v roce 2019 se vyšplhalo na 3,2 bilionu USD, nedosahoval růst stejné úrovně jako v Číně. V kontextu HDP Číny bylo HDP společenství ASEAN pětinové, přičemž můžeme sledovat výrazné navýšení rozdílu. Navzdory tomu se ASEAN v roce 2019 zařadil mezi pět největších světových ekonomik hned po USA (21,4 bil.

USD), Číně (14,3 bil. USD), Japonsku (5,1 bil. USD) a Německu (3,9 bil. USD).⁶

5 World Bank Open Data, 2021. | Data [online] [vid. 2021-08-21]. Dostupné z: https://data.worldbank.org/

6 ASEANstats, 2021. | ASEAN Statistics Web Portal [online] [vid. 2020-11-21]. Dostupné z: https://www.aseanstats.org/

(11)

Graf 1 Nominální HDP a HDP na obyvatele společenství ASEAN a Číny v letech 2009-2019 (v bil. USD)

Zdroj: ASEANstats, World Bank Open Data, 2021. Vlastní zpracování.

Graf 1 také znázorňuje velikost HDP v přepočtu na jednoho obyvatele, který slouží jako ukazatel životní úrovně a prosperity v jednotlivých ekonomikách. V Číně dosahovalo HDP na obyvatele v roce 2009 výše 3 832 USD a během následujících deseti let vzrostlo téměř trojnásobně na 10 216 USD.⁷Na druhou stranu HDP na obyvatele sdružení ASEAN bylo v roce 2009 ve výši 2 675 USD a do roku 2019 vzrostlo přibližně dvojnásobně na 4 818 USD. Hodnoty se ale podstatně liší v jednotlivých členských státech ASEAN. Zatímco Singapur měl v roce 2019 nejvyšší HDP na obyvatele ve výši 65 200 USD, na druhé straně žebříčku se ocitl Myanmar, který dosahoval v roce 2019 výše 1 200 USD. Důležité je však zdůraznit meziroční růst v HDP na obyvatele, který tyto méně vyspělé země společenství ASEAN zaznamenaly, zejména Laos s růstem 696 % nebo už zmíněný Myanmar s 572 %.⁸

Odlišný pohled na vývoj obou ekonomik zobrazuje celkový růst HDP v letech 2009 až 2019, který porovnává meziroční hodnoty HDP. Z grafu 2 je patrné, že čínský meziroční růst HDP v roce 2019 dosahoval výše téměř 6 %.⁹ Na druhou stranu společenství ASEAN zaznamenalo nejmarkantnější 7% nárůst v roce 2010. Tento rozdíl lze vysvětlit z velké části

8 ASEANstats | ASEAN Statistics Web Portal [online] [vid. 2020-11-21]. Dostupné z: https://www.aseanstats.org/

- 2 000,0 4 000,0 6 000,0 8 000,0 10 000,0 12 000,0

- 2,0 4,0 6,0 8,0 10,0 12,0 14,0 16,0

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 USD

USD (bil.)

HDP - ASEAN HDP - Čína

HDP na obyvatele - ASEAN HDP na obyvatele - Čína

(12)

zavedením ACFTA a větším rozvojem v oblasti mezinárodního obchodu. V následujících letech se meziroční růst HDP držel kolem 5 %.¹⁰

Graf 2 Celkový růst HDP společenství ASEAN a Číny v letech 2009-2019 (v %)

Zdroj: ASEANstats, World Bank Open Data, 2021. Vlastní zpracování.

Důležitou roli při hospodářském vývoji obou ekonomik sehrál také zahraniční obchod.

Většina členských států společenství ASEAN je otevřena zahraničnímu obchodu, inovacím, technologiím a investicím, což představuje důležitou součást jejich růstu. S tím se pojí také ukazatel otevřenosti dané ekonomiky, jinak také poměr celkového obchodu k HDP, který identifikuje, jak významný je mezinárodní obchod pro ekonomiku země. V případě společenství ASEAN byla jeho průměrná otevřenost v roce 2020 v podílu k HDP 125 %.

Nicméně i u tohoto ukazatele lze spatřit velké rozdíly mezi jednotlivými členskými státy.

Singapur, který patří mezi jednu z nejvíce otevřených zemí na světě, výrazně s hodnotou 321 % převyšuje ostatní státy. Za otevřený lze považovat také Vietnam, pro který je zahraniční obchod důležitou složkou s podílem k HDP 209 %, a vysokou hodnotu vykazuje také Kambodža s podílem 126 %. Na druhou stranu Indonésie má nejnižší podíl obchodu k HDP dosahující 33 % a je tak nejméně otevřenou ekonomikou ze všech deseti států. Čínu lze naopak na základě tohoto ukazatele považovat za poměrně uzavřenou, jelikož v roce 2020 dosahovala hodnoty podobné Indonésii, konkrétně 34 %.¹¹I přes to se Čína považuje za největší ekonomikou světa.

Pro společenství ASEAN i Čínu je jednou z nejdůležitějších složek mezinárodního obchodu a regionální ekonomické integrace obchod se zbožím, na což se soustředí tato

10 ASEANstats, 2021. | ASEAN Statistics Web Portal [online] [vid. 2020-11-21]. Dostupné z: https://www.aseanstats.org/

11 World Bank Open Data, 2021. Trade (% of GDP) | Data [online] [vid. 2021-10-06]. Dostupné z: https://data.worldbank.org/indicator/NE.TRD.GNFS.ZS?locations=CN

0,0 2,0 4,0 6,0 8,0 10,0 12,0

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

%

Růst HDP ASEAN Růst HDP Čína

(13)

bakalářská práce. V oblasti celkového obchodu se zbožím, což znamená součet celkových exportů a importů, dosahoval ASEAN v roce 2010 hodnoty 2 biliony USD. Během následujících let celkový obchod postupně rostl a v roce 2019 zaznamenal hodnotu ve výši 2,8 bilionu USD. V roce 2020 však růst obchodu se zbožím naopak poklesl o 3 % a vývoz i dovoz společenství ASEAN dosahoval 2,7 bilionu USD.¹²Jedním z hlavních důvodů poklesu mezinárodního obchodu byla pandemie Covid-19 a rozsáhlé restrikce, které značně ovlivnily obchod a dodavatelské řetězce po celém světě.¹³Celkový obchod se zbožím v roce 2019 tvořil 88% část z HDP a lze tedy konstatovat, že pro mezinárodní obchod je obchod se zbožím nezanedbatelnou částí. Čína a její obchod se zbožím, v porovnání s ASEAN, dosahoval v roce 2010 téměř 3 biliony USD a od roku 2020 vzrostl o 60 % na hodnotu 4,6 bilionu USD.

K tomuto růstu výrazně přispěly vývozy z Číny, které nezastavila ani pandemie a v roce 2020 dokonce narostly o 3,7 %. V porovnání se společenstvím ASEAN však tvořil celkový obchod se zbožím v Číně pouze 32 % HDP, což představuje téměř třetinu.¹⁴

Strukturu jednotlivých obchodních partnerů společenství ASEAN můžeme pozorovat v tabulce 1, kdy je patrná změna v období let 2010 a 2019. Intra-ASEAN obchod, tedy obchodování mezi členskými státy ASEAN, tvořil v roce 2010 největší podíl na exportech 25 %. Absolutní hodnota vývozů během devíti let vzrostla, ale podíl klesl na 23 %. Avšak nejvýznamnějším externím partnerem ve vývozu zboží byla Čína, která svůj podíl z roku 2010 zvýšila o 3 % a v roce 2019 dosahoval už 14 %. Následovaná byla USA (13 %), Evropskou unií (11 %), Japonskem (8 %) a Jižní Koreou (4 %).

12 CENTER, Asia Regional Integration, 2020. Integration Indicators [online] [vid. 2020-11-17]. Dostupné z: https://aric.adb.org/integrationindicators/result

13 JURAGAN12, 2020. ASEAN Key Figures 2020 | ASEANstats Official Web Portal [online]. [vid. 2021-10-05].

Dostupné z: https://www.aseanstats.org/publication/akf_2020/

14 UNCTAD, 2020. UNCTADstat – General Profile: China. UNCTADstat [online] [vid. 2021-10-06]. Dostupné z: https://unctadstat.unctad.org/CountryProfile/GeneralProfile/en-GB/156/index.html

(14)

Tabulka 1 Vývoj struktury exportních partnerů v letech 2010 a 2019 (v mld. USD) Země 2010 Podíl na

exportech 2019 Podíl na exportech

ASEAN 264 25 % 332 23 %

Čína 113 11 % 203 14 %

USA 100 10 % 184 13 %

EU-28 115 11 % 154 11 %

Japonsko 103 10 % 110 8 %

Jižní Korea 45 4 % 59 4 %

Ostatní 309 29 % 382 27 %

Zdroj: ASEAN Statistical Year Book, 2020. Vlastní zpracování.

Stejně jako u exportu i u importu byl v roce 2010 nejdůležitější Intra-ASEAN obchod mezi členskými státy s 25% podílem na dovozech (tabulka 2). Nicméně jeho podíl se v roce 2019 mírně snížil na 23 % a hlavním dovozním partnerem se stala právě Čína, jejíž podíl se na importu zboží mezi lety 2009 až 2019 zvýšil o 7 %. V roce 2019 tedy představoval 23 %.

Dalšími důležitými externími obchodními partnery v importu zboží byla EU (10 %), Japonsko (9 %), USA (8 %) a Jižní Korea (7 %).¹⁵

Tabulka 2 Vývoj struktury importních partnerů v letech 2010 a 2019 (v mld. USD) Země 2010 Podíl na

importech 2019 Podíl na importech

Čína 123 13 % 305 23 %

ASEAN 238 25 % 304 23 %

EU-28 89 9 % 127 10 %

Japonsko 116 12 % 116 9 %

USA 81 9 % 111 8 %

Jižní Korea 57 6 % 97 7 %

Ostatní 248 26 % 256 19 %

Zdroj: ASEAN Statistical Year Book, 2020. Vlastní zpracování.

ASEAN byl a stále je velmi důležitým obchodním partnerem pro Čínu. Od roku 2010 do 2018 byl ASEAN třetím nejdůležitějším obchodním partnerem Číny, hned po EU a USA.¹⁶ Také obchod jednotlivých členských států ASEAN s Čínou je významný. V roce 2018 byla

15 ASEAN Statistical Year Book 2020 | ASEANstats Official Web Portal [online] [vid. 2021-08-23]. Dostupné z: https://www.aseanstats.org/publication/asyb_2020/

16 ISEAS Perspective., 2021. 2021/93 „Unpacking China’s Merchandise Trade with ASEAN during the Global Pandemic" by Xiaojun Li. ISEAS-Yusof Ishak Institute [online] [vid. 2021-08-21]. Dostupné

z: https://www.iseas.edu.sg/articles-commentaries/iseas-perspective/2021-93-unpacking-chinas-merchandise- trade-with-asean-during-the-global-pandemic-by-xiaojun-li/

(15)

Čína nejdůležitějším dovozcem zboží pro 9 z 10 členských zemí ASEAN a pro čtyři členské země byla Čína hlavním vývozním trhem zboží. Konkrétně se jednalo o Indonésii, Myanmar, Singapur a Thajsko.¹⁷

1.2 Analýza obchodních vztahů mezi ASEAN a Čínou

Čína i země společenství ASEAN jsou významně začleněny do globální ekonomiky zejména v oblasti mezinárodní dělby práce, což z nich tvoří důležitou mezinárodní produkční sít. Vývoj obchodu mezi Čínou a ASEAN je v této podkapitole analyzován v období let 2010 až 2020 na třech úrovních. Na první úrovni se zaměřuje na celkový obchod se zbožím mezi společenstvím ASEAN a Čínou, na druhé úrovní se věnuje vývoji obchodu jednotlivých členských zemí s Čínou a na třetí zkoumá komoditní struktury.

Celkový obchod mezi společenstvím a Čínou dosahoval v roce 2010 výše 244 mld. USD a v porovnání s rokem 2009 zaznamenal růst o 34 %. Během následujících let obchod rostl mírným tempem kolem 7 % až v roce 2017 se zvýšil o 19 %, což způsobil hlavně nástup Vietnamu jako důležitého obchodního partnera Číny. Obchod do roku 2020 neustále rostl a dosáhl výše 507 mld. USD.¹⁸Rozdělení obchodu na export a import zboží mezi oběma ekonomikami zobrazuje graf 3. Lze konstatovat, že Čína, jako nejdůležitější obchodní partner společenství ASEAN, je mnohem důležitější pro dovoz zboží do členských zemí ASEAN než jako odbytiště pro jejich vývoz. Celkový export zboží do Číny v roce 2010 činil 114 mld. USD, kdy tvořil 11% podíl celkových vývozů sdružení. Vývoz v roce 2010 stoupl oproti předchozímu roku o 38 % a lze předpokládat, že je to zapříčiněné vznikem ACFTA. Ačkoliv export do roku 2015 mírně fluktuoval, během posledních čtyř let vývoz členských zemí do Číny výrazně vzrostl a v roce 2020 byl téměř dvojnásobný ve výši 221 mld. USD, což tvořilo asi 15 % celkových vývozů společenství ASEAN. Zároveň to také připomíná důležitost sdružení ASEAN jako vývozce do Číny. Na druhou stranu hodnota celkových importů s Čínou byla v roce 2010 ve výši 129 mld. USD a tvořila 13 % z celkových importů. Důležitost Číny jako hlavního dovozce výrazně vzrostla a dovozy z Číny v roce 2020 tvořily 22 % celkových dovozů v hodnotě téměř 300 mld. USD.¹⁹

17 COOK, Malcolm, 2019. Divergence and Displacement: Southeast Asia-China Trade, 2013-2018 [online].

[vid. 2021-08-18]. ISSN 2335-6677. Dostupné z: https://think-asia.org/handle/11540/11380

18 CENTER, Asia Regional Integration, 2020. Integration Indicators [online] [vid. 2020-11-17]. Dostupné z: https://aric.adb.org/integrationindicators/result

19 UNCTADstat, 2021. [online] [vid. 2021-09-04]. Dostupné z: https://unctadstat.unctad.org/EN/Index.html

(16)

Graf 3 Export a import zboží, obchodní bilance společenství ASEAN a Číny v letech 2010-2020 (v mld. USD)

Zdroj: UNCTADstat, 2021. Vlastní zpracování.

Co se týká obchodní bilance, tedy rozdílu mezi celkovými exporty a importy se zbožím, je Čína považována za jednu z největších přebytkových ekonomik na světě. Z grafu 3 je zřejmé, že ASEAN měl s Čínou neustále obchodní deficit. Od roku 2010, kdy výše deficitu činila 14 mld. USD, se deficit ASEAN neustále prohluboval a v roce 2019 vzrostl sedmkrát na 102 mld. USD. V roce 2020 se ale deficit sdružení vůči Číně snížil na 64 mld. USD.²⁰Jedním z hlavních důvodů takto vysokého deficitu byl obchodní deficit Vietnamu s Čínou, který v roce 2013 dosahoval výše 42 mld. USD a způsobil, že Čína měla daleko větší obchodní přebytek v porovnání s ostatními členskými zeměmi ASEAN.²¹ Mezi další důvody patřilo, že Čína vyráběla nákladově efektivní věci denní potřeby, které si lidé z ASEAN mohli dovolit. Mimo jiné také rostla poptávka po meziproduktech, což souviselo s obchodním trendem nadnárodních společností. Tyto společnosti dovážely meziprodukty z Číny a následně po zpracování a montáži vyvážely zboží na další regionální trhy. Tyto faktory způsobily a neustále způsobují velký deficit pro společenství ASEAN.²²

Druhá úroveň analýzy se zaměřuje na obchodování jednotlivých členských států společenství ASEAN s Čínou a na jejich vývoj v letech 2010 až 2020. Vývoz zboží z těchto států podrobně zobrazuje graf 4. Podle online databáze United Nations Conference on Trade

21 KIM, Young-Chan, ed., 2016. Chinese Global Production Networks in ASEAN [online]. B.m.: Springer International Publishing. Understanding China [vid. 2020-11-21]. ISBN 978-3-319-24230-9. Dostupné z: doi:10.1007/978-3-319-24232-3; str. 6

22 LU, Jianren a Zuojun FAN, 2018. China-asean Relations: Cooperation And Development (Volume 1). B.m.:

World Scientific. ISBN 978-981-322-892-4., str. 9-10.

- 150 - 100 - 50 - 50 100 150 200 250 300 350

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

USD(mld.)

Export Import Obchodní bilance

(17)

and Development (UNCTAD) patří mezi nejdůležitějšího dovozce do Číny Singapur, který je jednou z nejdynamičtějších zemí celého společenství ASEAN. Singapur v roce 2010 vyvezl zboží v hodnotě 37 mld. USD a tvořil 33 % podílu celkových vývozů do Číny. V průběhu let si pozici největšího vývozce neustále udržoval i přes 16% pokles v letech 2015 a 2016 a v roce 2020 vyvezl zboží v hodnotě 56,5 mld. USD, ale s nižším podílem 25 %. Druhým nejdůležitějším vývozcem zboží do Číny byl v roce 2020 Vietnam, který v roce 2010 patřil mezi méně vyspělé státy ASEAN a vykazoval vývoz v hodnotě 7 mld. USD s pouze 7%

podílem na celkových vývozech. V roce 2017 ale zaznamenal výrazný nárůst oproti minulému roku o 60 % na 35 mld. USD. Hlavním důvodem bylo větší zapojení Vietnamu do globálních hodnotových řetězců a tím způsobený nárůst obchodu s elektronickými produkty a součástkami mezi Vietnamem a Čínou. Vietnam tak v roce 2020 tvořil 21 % veškerých vývozů ze sdružení ASEAN do Číny a s výší exportu téměř sedminásobnou oproti roku 2010, a to 47 mld. USD.

Třetí důležitou vývozní zemí byla v roce 2020 Malajsie se zbožím v hodnotě 40 mld. USD (18 %). Mezi další důležité exportní země patřilo Thajsko, které v čase nezaznamenalo tak významný nárůst jako Vietnam a v roce 2020 tvořilo 13% podíl celkových vývozů do Číny a stejně tak Indonésie s podílem 13 %. Ostatní členské státy společenství ASEAN, mezi které patří Filipíny, Myanmar, Laos, Kambodža a Brunej, také zaznamenávaly v průběhu let růst vývozu do Číny. Nicméně objem exportů nebyl zdaleka tak významný a v roce 2020 tvořily dohromady pouze 9 % celkových vývozů do Číny. Příkladem může být stát Brunej, který vyvezl v roce 2020 do Číny ze všech států ASEAN nejméně zboží v hodnotě 1 mld USD, i přes to se ale vývoz do Číny čtyřnásobně zvýšil.²³Celková rostoucí otevřenost Číny dovážet z méně vyspělých zemí podporuje ještě více ekonomický rozvoj a tvorbu pracovních míst v zemích společenství ASEAN.

(18)

Graf 4 Export zboží ze zemí ASEAN do Číny v letech 2010-2020 (v mld. USD)

Vývoj patrný z grafu 4 také může souviset s rozlohou země, což zapříčiňuje menší objem exportů a importů z malých států společenství ASEAN. Z tohoto důvodu se další část práce zaměří na vývozy z jednotlivých členských států ASEAN do Číny, konkrétně na procentuální podíl k jejich celkovému exportu pro zjištění toho, jak je pro státy ASEAN obchod s Čínou důležitý. V tabulce 3 lze pozorovat, že v roce 2010 tvořily vývozy z Laosu do Číny 27 % celkových vývozů země a Čína byla pro Laos nejdůležitějším vývozním trhem ze všech členských států. Ostatní méně vyspělé země vyvážely do Číny maximálně 10 % svých vývozů, ale i pro stát jako Singapur byl vývoz do Číny pouze 11% podílem jeho celkových exportů.

Avšak během deseti let se situace značně změnila a můžeme sledovat, že pro menší státy jako Myanmar je Čína významným trhem, kam vyváží celkově téměř 32 % svého veškerého exportovaného zboží a je na obchodování s Čínou závislý. Nárůst zaznamenala i Kambodža, která v roce 2020 do Číny vyvezla 7 % svého celkového vyvezeného zboží a zvýšila svůj podíl oproti roku 2010 o 6 %. Pro Singapur, který do Číny vyvážel ze všech států nejvíce, tvořil export 15% podíl jeho celkových exportů.²⁴

- 10,0 20,0 30,0 40,0 50,0 60,0

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

USD (mld.)

Brunej Kambodža Indonésie Laos Malajsie Myanmar Filipíny Singapur Thajsko Vietnam

(19)

Tabulka 3 Podíl exportů států ASEAN s Čínou na celkovém exportu zemí v letech 2010 a 2020 (v mld. USD)

Země 2010

Podíl na celkovém exportu země

2020

Podíl na celkovém exportu země

Laos 0,5 27,5 % 2,0 31,9 %

Myanmar 0,3 2,9 % 5,4 31,8 %

Indonésie 15,7 9,9 % 30,3 18,6 %

Brunej 0,6 6,9 % 1,1 17,3 %

Malajsie 25,1 12,6 % 40,2 17,2 %

Vietnam 7,7 10,7 % 46,9 16,7 %

Filipíny 5,7 11,1 % 9,7 15,1 %

Singapur 37,2 10,5 % 56,3 15,0 %

Thajsko 21,5 11,0 % 28,4 12,3 %

Kambodža 0,1 1,5 % 1,2 7,2 %

Import zboží z Číny do jednotlivých členských zemí společenství ASEAN v letech 2010 až 2020 je znázorněn na grafu 5. V roce 2010 dovážel Singapur z Číny zboží v hodnotě 36 mld.

USD a s podílem 28 % na celkovém dovozu z Číny a byl tak nejdůležitější dovozní destinací.

V průběhu sledovaných let však můžeme pozorovat, že v roce 2015 Vietnam předběhl Singapur a bezkonkurenčně se stal nedůležitější zemí pro import zboží z Číny. Singapur tak v roce 2020 dovážel z Číny 47 mld. USD, což je téměř dvakrát méně než Vietnam. I přes to, že v roce 2010 Vietnam dovážel z Číny pouze zboží v hodnotě 20 mld. USD, v roce 2020 objem dovezeného zboží vzrostl čtyřnásobně na 82 mld. USD a dosahovalo tak 28% podílu na celkových dovozech z Číny. Hlavním důvodem takového nárůstu bylo značné zvýšení oboustranného obchodu mezi oběma ekonomikami, převážně v oblasti elektronických součástek a zařízení. Na grafu 5 lze také pozorovat, že složení států je v případě dovozu podobné jako ve vývozu. Mezi další významné státy pro import z Číny patří Indonésie, Malajsie a Thajsko, jejichž procentuální podíl jednotlivé ekonomiky se na dovozech pohyboval kolem 14 %. Dovoz do ostatních pěti členských států ASEAN byl v porovnání se zmíněnými státy významně nižší a dohromady tvořil 13 % celkových dovozů.²⁵

25UNCTADstat, 2021. [online] [vid. 2021-09-04]. Dostupné z: https://unctadstat.unctad.org/EN/Index.html

(20)

Graf 5 Import zboží z Číny do zemí ASEAN v letech 2010-2020 (v mld. USD)

Stejně jako u exportu, tak i u importu se tato kapitola zaměří na analýzu obchodu mezi státy společenství ASEAN a Čínou z hlediska podílu importu z Číny na jejich celkovém dovozu (tabulka 4). Nejvyšší podíl importu z Číny měl v roce 2010 Vietnam, který tvořil 23 % veškerých vietnamských dovozů a už před deseti lety byl nejvíce závislou zemí na importu zboží z Číny. I přes to, že Singapur dovážel z Číny v roce 2010 nejvyšší množství zboží, jeho podíl importu byl na jeho celkovém dovozu ze světa na druhou stranu nižší oproti jiným státům, a to v podílu 11 %. V roce 2020 se podíl dovozu zboží z Číny na celkovém importu jednotlivých států společenství ASEAN u některých států značně změnil. Pro Vietnam se Čína stala nejvýznamnější dovozní destinací a dovoz tvořil 31 % jeho veškerých importů. Jak u exportu, tak také u importu největší část čínských dovozů tvořily celkové dovozy menších a méně vyspělých států, které jsou na Číně a jejím zboží neustále závislé a využívají blízkosti Číny při obchodování. Čínské dovozy tvořily v roce 2020 v Myanmaru 36 % veškerých jeho dovozů a Kambodža zaznamenala také významný růst na 34% podíl. Mimo jiné můžeme sledovat, že u většiny států dovozy z Číny tvořily minimálně 20 % veškerých jejich dovozů a je patrné, že v případě importu zboží je Čína významnějším partnerem než u exportu.²⁶

- 10,0 20,0 30,0 40,0 50,0 60,0 70,0 80,0 90,0

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

USD (mld.)

Brunej Kambodža Indonésie Laos Malajsie Myanmar Filipíny Singapur Thajsko Vietnam

(21)

Tabulka 4 Podíl importů států ASEAN s Čínou na celkovém importu zemí v letech 2010 a 2020 (v mld. USD)

Země 2010

Podíl na celkovém importu země

2020

Podíl na celkovém importu země

Myanmar 1,0 19,8 % 6,5 36,3 %

Kambodža 1,1 16,2 % 6,5 33,9 %

Vietnam 20,2 23,8 % 82,2 31,4 %

Indonésie 20,8 15,3 % 35,3 24,9 %

Laos 0,2 12,4 % 1,2 24,2 %

Filipíny 5,0 8,5 % 20,4 22,5 %

Thajsko 24,2 13,3 % 46,5 22,4 %

Malajsie 20,7 12,6 % 38,8 20,5 % Singapur 35,7 11,4 % 47,5 14,4 %

Brunej 0,2 7,8 % 0,5 9,9 %

Jednotlivé členské státy společenství ASEAN můžeme rozdělit také do tří skupin z hlediska rozmanitosti produktů. První skupina se skládá z Malajsie, Singapuru a Thajska, což jsou ekonomiky, které se úspěšně přetransformovaly ze zemědělských států na exportně orientovanou výrobu a významně se zapojily do regionálního a globálního hodnotového řetězce (Global Value Chains, GVC). Do druhé skupiny lze zařadit Indonésii, Filipíny a Vietnam, jejichž vývoz se rozšířil na komplexnější produkty, včetně elektronických a elektrických součástek a zařízení, a pomalu se také integrují do globálního hodnotového řetězce. Třetí skupina sestává z Bruneje, Kambodži, Laosu a Myanmaru, jejichž komoditní struktura je velmi úzká a jejich obchod se stále nejvíce soustředí na produkty založené na zdrojích.²⁷

Třetí úroveň, na které můžeme posuzovat bilaterální obchod mezi organizací ASEAN a Čínou, je komoditní struktura exportů a importů, která identifikuje nejobchodovanější druh zboží. V tabulce 5 a tabulce 6 lze vidět rozdělení vyváženého a dováženého zboží sdružení ASEAN do Číny podle tzv. Standard International Trade Classification (SITC). SITC je stanovený Organizací spojených národů (OSN) a klasifikuje zboží v mezinárodním obchodě do

27 VILLAFUERTE, James, Fahad KHAN, Mara Claire TAYAG, Thiam Hee NG, Kwang Jo JEONG a Dulce ZARA, 2018. ADB Briefs: Building Complementarity and Resilience in ASEAN amid Global Trade Uncertainty [online]. 0 vyd. ADB Briefs. Manila, Philippines: Asian Development Bank [vid. 2021-09-06]. Dostupné z: doi:10.22617/BRF189578-2

(22)

deseti tříd s cílem porovnat jednotlivé druhy komodit a zboží.²⁸ Tabulky dále znázorňují porovnání jednotlivých kategorií mezi lety 2010 a 2020 podle vývoje jejich celkových hodnot a jejich podílu na celkovém exportu či importu a lze identifikovat potenciální změny ve vývozní či dovozní komoditní struktuře.

V komoditní struktuře exportů do Číny jasně převažuje skupina SITC 7 – Stroje a dopravní prostředky, která v roce 2010 byla ve výši 45 mld. USD a tvořila téměř 40% podíl celkového exportu (tabulka 5). Jako nejdůležitější vyvážené zboží zůstalo nadále a jeho hodnota se téměř zdvojnásobila na 82 mld. USD s podílem 37 %. Na druhé pozici je třída SITC 5 – Chemické výrobky, která v roce 2010 tvořila 13,1 % vývozu, a i přes dvojnásobný růst v absolutních číslech zůstal relativní podíl v roce 2020 téměř neměnný. Třetí příčku zaujímala třída SITC 2 – Nepoživatelné suroviny s 10% podílem na exportu v roce 2020. Dalšími v pořadí jsou Minerální paliva a maziva, která v roce 2020 tvořila 9 % z exportu, poté Průmyslové spotřební výrobky (8,4 %), Potraviny a živá zvířata (8 %), Polotovary a materiály (7,8 %), Živočišné a rostlinné oleje (3,3 %), Komodity a předměty obchodu (3,1 %) a jako poslední třída Nápoje a tabák (0,3 %).²⁹ Z tabulky je patrné, že se komoditní struktura exportů společenství ASEAN do Číny téměř vůbec nezměnila a stroje a dopravní prostředky jsou komodity, které ASEAN do Číny vyváží nejvíce.

Tabulka 5 Struktura vývozů ze společenství ASEAN do Číny podle SITC (v mld. USD)

Klasifikace zboží podle SITC 2010 Podíl na

exportu 2020 Podíl na exportu Stroje a dopravní prostředky (SITC 7) 45,1 39,4 % 82,1 37,1 %

Chemické výrobky (SITC 5) 14,9 13,1 % 28,6 12,9 %

Nepoživatelné suroviny (SITC 2) 11,7 10,2 % 22,4 10,1 % Minerální paliva a maziva (SITC 3) 17,7 15,5 % 19,9 9,0 % Průmyslové spotřební zboží (SITC 8) 7,7 6,7 % 18,5 8,4 % Potraviny a živá zvířata (SITC 0) 4,5 3,9 % 17,7 8,0 %

Polotovary a materiály (SITC 6) 3,8 3,3 % 17,3 7,8 %

Živočišné a rostlinné oleje (SITC 4) 5,9 5,2 % 7,3 3,3 % Komodity a předměty obchodu (SITC 9) 2,8 2,5 % 6,9 3,1 %

Nápoje a tabák (SITC 1) 0,2 0,2 % 0,6 0,3 %

28 EUROSTAT, 2021. Glossary: Standard international trade classification (SITC) [online] [vid. 2021-08-31].

Dostupné z: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-

explained/index.php?title=Glossary:Standard_international_trade_classification_(SITC)

(23)

Co se týká komoditní struktury importů z Číny znázorněné v tabulce 6, dominuje zde také jako ve struktuře exportů skupina SITC 7 – Stroje a dopravní prostředky, která v roce 2010 tvořila 53 % celkových importů a v absolutní hodnotě 68,4 mld. USD. Hodnota zboží neustále rostla a v roce 2020 dosahovala dvojnásobné výše 139,2 mld. USD, ale podíl na celkových importech lehce klesl na 49 %. Na druhém místě se s velkým odstupem nacházela skupina SITC 6 – Polotovary a materiály, která se v porovnání s vývozem dovážela do ASEAN z Číny v daleko větším množství. V roce 2010 se dováželo kolem 24 mld. USD s podílem 19 % na importech a v roce 2020 objem dovozu zboží vzrostl téměř trojnásobně na 69,4 mld. USD a jeho podíl se zvýšil na 24 %. Export skupiny polotovarů a materiálů je čtvrtinový oproti jejich importu z Číny. Lze konstatovat, že zmíněné dvě skupiny jsou největší složkou dovozů z Číny, protože dohromady tvoří 72 % z celkových importů. Třetí nejvíce dováženou skupinou byla SITC 8 – Průmyslové spotřební zboží, která v roce 2020 tvořila 9,6 %, poté Chemické výrobky (9,5 %), Minerální paliva a maziva (3,8 %), Potraviny a živá zvířata (2,8 %), Nepoživatelné suroviny (0,8 %), Nápoje a tabák (0,2 %), Komodity a předměty obchodu (0,1 %) a Živočišné a rostlinné oleje (0,1 %).³⁰ Data v tabulce 6 ukazují, že komoditní struktura importů zůstala během deseti let neměnná a nejvíce obchodovanou skupinou komodit zůstávají stroje a dopravní prostředky.

Tabulka 6 Struktura dovozů z Číny do společenství ASEAN podle SITC (v mld. USD)

Klasifikace zboží podle SITC 2010 Podíl na

importu 2020 Podíl na importu Stroje a dopravní prostředky (SITC 7) 68,4 53,0 % 139,2 48,8 % Polotovary a materiály (SITC 6) 24,3 18,8 % 69,4 24,3 % Průmyslové spotřební zboží (SITC 8) 11,5 8,9 % 27,4 9,6 %

Chemické výrobky (SITC 5) 10,9 8,5 % 27,1 9,5 %

Minerální paliva a maziva (SITC 3) 7,4 5,8 % 10,8 3,8 % Potraviny a živá zvířata (SITC 0) 4,2 3,3 % 8,0 2,8 %

Nepoživatelné suroviny (SITC 2) 1,3 1,0 % 2,4 0,8 %

Nápoje a tabák (SITC 1) 0,4 0,3 % 0,6 0,2 %

Komodity a předměty obchodu (SITC 9) 0,5 0,4 % 0,3 0,1 % Živočišné a rostlinné oleje (SITC 4) 0,1 0,1 % 0,2 0,1 % Zdroj: UNCTADstat, 2021. Vlastní zpracování.

(24)

SITC 7 je skupina zboží, se kterou s Čínou nejvíce obchoduje téměř většina zemí společenství ASEAN. Graf 6 ukazuje, že nejvíce dominantními v oblasti obchodu s tímto druhem zboží jsou Singapur, Malajsie a Vietnam. Singapur v roce 2010 dovážel 18 mld. USD (42 % celkového vývozu SITC 7), výrazně převládal v této oblasti a neustále rostl až do roku 2020 s hodnotou zboží 25 mld. USD a s podílem 31 %. Vietnam v roce 2010 byl ještě rozvíjející se zemí a do Číny dovážel 1 mld. USD s pouze 2% podílem. Avšak v roce 2017 došlo u Vietnamu k výraznému růstu vývozu o 138 % oproti předchozímu roku a v roce 2020 se stal druhým nejdůležitějším dovozcem SITC 7 do Číny s hodnotou obchodu 22 mld. USD a podílem 27 %. Hlavním důvodem takového nárůstu je zapojení Vietnamu do globálních produkčních sítí, kdy se dovoz skupiny SITC 7, zejména dovoz komponentů, z Číny zvýšil a Vietnam tak byl schopný vyvážet smontované produkty dál. Za Singapurem a Vietnamem se nachází Malajsie s 24% podílem, kdežto zbylé státy sdružení ASEAN tvořily v součtu pouze 17 % celkových vývozů SITC 7 do Číny.³¹

Graf 6 Export SITC 7 Strojů a dopravních prostředků jednotlivých členských států do Číny v letech 2010-2020 (v mil. USD)

U dovozu SITC 7 z Číny je složení států mírně odlišné a graf 7 zobrazuje, že Čína dováží nejvíce do Vietnamu. Z Číny do Vietnamu v roce 2010 plynulo zboží této skupiny pouze v hodnotě 7 mld. USD (12 %). V průběhu let však dovoz konstantně rostl a v roce 2020 dosáhl 40 mld. USD, což představovalo 28% podíl celkových dovozů SITC 7 z Číny do zemí ASEAN.

Více o celkovém vývoji a růstu obchodu mezi Vietnamem a Čínou je zahrnuto v třetí kapitole práce. Dalším důležitým partnerem Číny v oblasti SITC 7 je Singapur, který v roce 2010 dovážel z Číny zboží v hodnotě 22 mld. USD a tvořil největší část dovozu s 33 %. V roce 2020

- 5 000,0 10 000,0 15 000,0 20 000,0 25 000,0 30 000,0

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

USD (mil.)

Brunei Kambodža Indonésie Laos Malajsie Myanmar Filipíny Singapur Thajsko Vietnam

(25)

ale jeho podíl klesl o 13 % na 20 % a zařadil se za Vietnam. Za Singapurem se z více rozvinutých států umístilo Thajsko (16 %), Malajsie (15 %) a Indonésie (11 %) a zbylých pět států tvořilo dohromady podíl pouze 9 %^.32

Graf 7 Import SITC 7 Strojů a dopravních prostředků z Číny do členských států ASEAN v letech 2010-2020 (v mil. USD)

Na základě výše uvedených grafů lze říct, že nejdůležitějšími státy pro obchod se zbožím SITC 7 mezi Čínou je v obou případech Singapur a Vietnam. Další část analýzy poskytuje bližší pohled na zboží SITC 7, konkrétně druhy zboží, ze kterých se skupina skládá a jak se vyvíjel jejich obchod mezi společenstvím ASEAN a Čínou v letech 2010 až 2020.

Přestože je skupina SITC 7 všeobecně definovaná jako stroje a dopravní prostředky, nejdůležitější obchodovanou částí celé této skupiny je zejména elektronika jako finální produkt a díly a komponenty pro elektrické a elektronické zboží. Z grafu 8, který znázorňuje export třídy SITC 7, je zřejmé, že se v roce 2010 vyvezly do Číny díly a komponenty pro elektrické a elektronické zboží v hodnotě 28 mld. USD, což odpovídá 63% podílu třídy SITC 7. Během sledovaného období obchod se součástkami nepřetržitě rostl a například v roce 2017 zaznamenal růst oproti minulému roku o 36 %, přičemž růstová tendence pokračovala. V roce 2020 ASEAN do Číny vyvezl díly a komponenty v hodnotě 58 mld. USD, které tvořily téměř tři čtvrtiny exportů SITC 7 a představovaly 25 % z celkových vývozů do Číny. Na druhou stranu elektronika představovala v roce 2010 pouze 22 % celkových SITC 7 a její podíl nadále postupně klesal až na 9 % v roce 2020. Ostatní stroje a dopravní prostředky, mezi které patří například energetické zdroje a zařízení, speciální zařízení pro zemědělství nebo tepelná

- 5 000,00 10 000,00 15 000,00 20 000,00 25 000,00 30 000,00 35 000,00 40 000,00 45 000,00

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

USD (mil.)

Brunei Kambodža Indonésie Laos Malajsie Myanmar Filipíny Singapur Thajsko Vietnam

(26)

zařízení, v roce 2020 dokonce předběhly elektroniku a podílely se na 20 % celkových vývozů SITC 7.³³

Graf 8 Vývoj vývozu třídy SITC 7 Stroje a dopravní prostředky v letech 2010-2020 (v mld. USD)

Z hlediska vývoje dovozu třídy SITC 7, jež zobrazuje graf 9, se struktura jednotlivých skupin zboží podstatně liší oproti vývozu SITC 7. Hlavní dovozní složkou z Číny byly v roce 2010 díly a komponenty s hodnotou 29 mld. USD a 44% podílem na dovozu SITC 7. Celkový objem dovozu tohoto zboží během let neustále rostl a v roce 2020 dosáhl dvojnásobné výše 68 mld. USD s podílem 50 %. Samotné díly a komponenty v roce 2020 tvořily 24% podíl na celkových dovozech společenství ASEAN z Číny. Rozdíl oproti vývozu vzniká u skupiny ostatních strojů a dopravních prostředků, které byly v posuzovaném období druhým nejdůležitějším dovozním zbožím z Číny třídy SITC 7 a jeho hodnota z roku 2010 vzrostla dvojnásobně z 27 mld. USD na 56 mld. USD v roce 2020 s podílem 40 %. Dovoz elektroniky se v průběhu let významně neměnil a v roce 2020 tvořil pouze 11% podíl.³⁴

- 10 20 30 40 50 60 70

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

USD (mld.)

Elektronika kromě dílů a součástek

Díly a komponenty pro elektrické a elektronické zboží Ostatní stroje a dopravní prostředky

(27)

Graf 9 Vývoj dovozu třídy SITC 7 Stroje a dopravní prostředky v letech 2010-2020 (v mld. USD)

V této kapitole jsem identifikovala komodity bilaterálního obchodu na základě rozsáhlé analýzy obchodních vztahů mezi společenstvím ASEAN a Čínou. Výsledkem je zjištění, že ASEAN nejvíce obchoduje s elektronickými produkty a součástkami, které tvoří dohromady 30 % jak celkových vývozů do Číny, tak 30 % celkových dovozů z Číny do společenství ASEAN.³⁵ Celkový obchod ASEANU v oblasti elektronického průmyslu je založen primárně na exportu dílů a komponentů, ale zároveň obsahuje vývoz již hotových výrobků sestavených nebo zpracovaných za využití dovážených komponentů.³⁶ Hlavním důvodem takového nárůstu obchodu s elektronickými produkty a komponenty mezi ASEAN a Čínou byla změna mezinárodní výroby zboží od tradiční formy k fragmentované výrobě, kde se výrobní procesy provádějí ve fázích v různých ekonomikách.

36 OBASHI, Ayako a Fukunari KIMURA, 2017. Deepening and Widening of Production Networks in ASEAN*.

Asian Economic Papers [online]. 16(1), 1–27. ISSN 1535-3516. Dostupné z: doi:10.1162/ASEP_a_00479 -

10 20 30 40 50 60 70 80

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

USD (mld.)

Elektronika kromě dílů a součástek

Díly a komponenty pro elektrické a elektronické zboží Ostatní stroje a dopravní prostředky

(28)

2. Elektronický průmysl v ASEANU a Číně

Na základě zjištění, která přinesla podrobná analýza představená v první kapitole, lze konstatovat, že ASEAN a Čína zaznamenaly v posledních letech výrazný nárůst v obchodě na regionální i mezinárodní úrovni. Velká část tohoto růstu byla zapříčiněna výrazným vzestupem regionálního obchodu s elektronikou, přičemž se země východní a jihovýchodní Asie dostaly mezi přední světové výrobce elektroniky. ASEAN i Čína jsou důležitou součástí globálního výrobního řetězce v oblasti elektroniky a zaujímá v tomto řetězci určité role. V následující kapitole si charakterizujeme elektronický průmyslu v jednotlivých ekonomikách a také zanalyzujeme celkový obchod s elektronickými produkty a součástkami.

2.1 Charakteristika elektronického průmyslu společenství ASEAN a Číny

Elektronický průmysl v Asii, zejména ve východní a jihovýchodní Asii, se začínal více rozvíjet v 90. letech 20. století. Hlavním faktorem bylo rozhodnutí zejména amerických a japonských elektronických firem fragmentovat jejich výrobní procesy mezinárodně.

Elektronické společnosti dříve vyráběly veškeré součástky (hardwary, operační systémy) a elektroniku v jedné zemi, což mělo za následek vysoké náklady v oblasti celkové výroby.

Jednotlivé úrovně výroby se postupně rozdělily a méně sofistikované procesy se přesunuly do méně nákladových asijských ekonomik. Mezi hlavní důvody přesunu do Asie byly hlavně nízké mzdy pracovníků, rostoucí kvalifikovanost pracovníků v elektronickém průmyslu, ale také relativně stabilní politické a makroekonomické prostředí, které bylo vhodné pro budoucí obchody a investice. Díky zahraničním firmám se vývoj asijských zemí, samotná výroba i obchodní vztahy významně zvýšily a asijské regiony se staly klíčovou součástí vznikajících globálních sítí výroby elektroniky.³⁷

V dnešní době je elektronický průmysl jedním z nejdůležitějších ekonomických sektorů států společenství ASEAN. Elektronické odvětví vytvořilo přes 2,5 mil. nových pracovních míst v celém sdružení, zejména ve Vietnamu, kde v roce 2018 bylo v elektronickém průmyslu zaměstnáváno kolem 900 tis. lidí.³⁸ Průmysl je zároveň oporou hospodářského růstu, jelikož se

37 GANGNES, Byron a Ari Van ASSCHE, 2012. Global production networks in electronics and intra-Asian trade. In: Sustaining Development and Growth in East Asia. B.m.: Routledge. ISBN 978-0-203-09461-7.

38 ASEAN-JAPAN CENTRE, 2021. “Global Value Chains in ASEAN – Paper 13: Electronics” Paper and Database | ASEAN-JAPAN CENTRE [online]. [vid. 2021-10-02]. Dostupné z: https://www.asean.or.jp/en/centre- wide-info/gvc_database_paper13/; str. 1