Vývoj ekonomik společenství ASEAN a Číny

Během posledních let se státy sdružení ASEAN a Čína v oblasti mezinárodního obchodu významně vyvíjely, přičemž právě mezinárodní obchod se stává klíčovým faktorem v ekonomickém rozvoji celého regionu. Bližší pohled na jejich ekonomickou výkonnost odhaluje, že ASEAN a Čína jsou dnes pravděpodobně nejdynamičtějšími ekonomikami na světě a obě zaznamenaly v uplynulé dekádě významný růst. Porovnání nominálního HDP v letech 2009 až 2019 (graf 1) Číny a společenství ASEAN ukazuje jasnou převahu Číny, která v roce 2009 měla HDP ve výši 5,1 bilionu USD. Čínské HDP se navíc během následujících deseti let významně zvyšovalo a v roce 2019 bylo ve výši 14,3 bilionu USD, což představuje 180 % roku 2009.⁵ Nominální HDP společenství ASEAN je o poznání nižší a v roce 2009 dosahovalo výše 1,6 bilionu USD, což v porovnání znamená asi třetinu HDP Číny. Přestože se během sledovaného období mírně zvyšovalo a v roce 2019 se vyšplhalo na 3,2 bilionu USD, nedosahoval růst stejné úrovně jako v Číně. V kontextu HDP Číny bylo HDP společenství ASEAN pětinové, přičemž můžeme sledovat výrazné navýšení rozdílu. Navzdory tomu se ASEAN v roce 2019 zařadil mezi pět největších světových ekonomik hned po USA (21,4 bil.

USD), Číně (14,3 bil. USD), Japonsku (5,1 bil. USD) a Německu (3,9 bil. USD).⁶

5 World Bank Open Data, 2021. | Data [online] [vid. 2021-08-21]. Dostupné z: https://data.worldbank.org/

6 ASEANstats, 2021. | ASEAN Statistics Web Portal [online] [vid. 2020-11-21]. Dostupné z: https://www.aseanstats.org/

Graf 1 Nominální HDP a HDP na obyvatele společenství ASEAN a Číny v letech 2009-2019 (v bil. USD)

Zdroj: ASEANstats, World Bank Open Data, 2021. Vlastní zpracování.

Graf 1 také znázorňuje velikost HDP v přepočtu na jednoho obyvatele, který slouží jako ukazatel životní úrovně a prosperity v jednotlivých ekonomikách. V Číně dosahovalo HDP na obyvatele v roce 2009 výše 3 832 USD a během následujících deseti let vzrostlo téměř trojnásobně na 10 216 USD.⁷ Na druhou stranu HDP na obyvatele sdružení ASEAN bylo v roce 2009 ve výši 2 675 USD a do roku 2019 vzrostlo přibližně dvojnásobně na 4 818 USD. Hodnoty se ale podstatně liší v jednotlivých členských státech ASEAN. Zatímco Singapur měl v roce 2019 nejvyšší HDP na obyvatele ve výši 65 200 USD, na druhé straně žebříčku se ocitl Myanmar, který dosahoval v roce 2019 výše 1 200 USD. Důležité je však zdůraznit meziroční růst v HDP na obyvatele, který tyto méně vyspělé země společenství ASEAN zaznamenaly, zejména Laos s růstem 696 % nebo už zmíněný Myanmar s 572 %.⁸

Odlišný pohled na vývoj obou ekonomik zobrazuje celkový růst HDP v letech 2009 až 2019, který porovnává meziroční hodnoty HDP. Z grafu 2 je patrné, že čínský meziroční růst HDP v roce 2019 dosahoval výše téměř 6 %.⁹ Na druhou stranu společenství ASEAN zaznamenalo nejmarkantnější 7% nárůst v roce 2010. Tento rozdíl lze vysvětlit z velké části

7 World Bank Open Data, 2021. | Data [online] [vid. 2021-08-21]. Dostupné z: https://data.worldbank.org/

8 ASEANstats | ASEAN Statistics Web Portal [online] [vid. 2020-11-21]. Dostupné z: https://www.aseanstats.org/

9 World Bank Open Data, 2021. | Data [online] [vid. 2021-08-21]. Dostupné z: https://data.worldbank.org/

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 USD

USD (bil.)

HDP - ASEAN HDP - Čína

HDP na obyvatele - ASEAN HDP na obyvatele - Čína

zavedením ACFTA a větším rozvojem v oblasti mezinárodního obchodu. V následujících letech se meziroční růst HDP držel kolem 5 %.¹⁰

Graf 2 Celkový růst HDP společenství ASEAN a Číny v letech 2009-2019 (v %)

Zdroj: ASEANstats, World Bank Open Data, 2021. Vlastní zpracování.

Důležitou roli při hospodářském vývoji obou ekonomik sehrál také zahraniční obchod.

Většina členských států společenství ASEAN je otevřena zahraničnímu obchodu, inovacím, technologiím a investicím, což představuje důležitou součást jejich růstu. S tím se pojí také ukazatel otevřenosti dané ekonomiky, jinak také poměr celkového obchodu k HDP, který identifikuje, jak významný je mezinárodní obchod pro ekonomiku země. V případě společenství ASEAN byla jeho průměrná otevřenost v roce 2020 v podílu k HDP 125 %.

Nicméně i u tohoto ukazatele lze spatřit velké rozdíly mezi jednotlivými členskými státy.

Singapur, který patří mezi jednu z nejvíce otevřených zemí na světě, výrazně s hodnotou 321 % převyšuje ostatní státy. Za otevřený lze považovat také Vietnam, pro který je zahraniční obchod důležitou složkou s podílem k HDP 209 %, a vysokou hodnotu vykazuje také Kambodža s podílem 126 %. Na druhou stranu Indonésie má nejnižší podíl obchodu k HDP dosahující 33 % a je tak nejméně otevřenou ekonomikou ze všech deseti států. Čínu lze naopak na základě tohoto ukazatele považovat za poměrně uzavřenou, jelikož v roce 2020 dosahovala hodnoty podobné Indonésii, konkrétně 34 %.¹¹ I přes to se Čína považuje za největší ekonomikou světa.

Pro společenství ASEAN i Čínu je jednou z nejdůležitějších složek mezinárodního obchodu a regionální ekonomické integrace obchod se zbožím, na což se soustředí tato

10 ASEANstats, 2021. | ASEAN Statistics Web Portal [online] [vid. 2020-11-21]. Dostupné z: https://www.aseanstats.org/

11 World Bank Open Data, 2021. Trade (% of GDP) | Data [online] [vid. 2021-10-06]. Dostupné z: https://data.worldbank.org/indicator/NE.TRD.GNFS.ZS?locations=CN

0,0 2,0 4,0 6,0 8,0 10,0 12,0

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

%

Růst HDP ASEAN Růst HDP Čína

bakalářská práce. V oblasti celkového obchodu se zbožím, což znamená součet celkových exportů a importů, dosahoval ASEAN v roce 2010 hodnoty 2 biliony USD. Během následujících let celkový obchod postupně rostl a v roce 2019 zaznamenal hodnotu ve výši 2,8 bilionu USD. V roce 2020 však růst obchodu se zbožím naopak poklesl o 3 % a vývoz i dovoz společenství ASEAN dosahoval 2,7 bilionu USD.¹² Jedním z hlavních důvodů poklesu mezinárodního obchodu byla pandemie Covid-19 a rozsáhlé restrikce, které značně ovlivnily obchod a dodavatelské řetězce po celém světě.¹³ Celkový obchod se zbožím v roce 2019 tvořil 88% část z HDP a lze tedy konstatovat, že pro mezinárodní obchod je obchod se zbožím nezanedbatelnou částí. Čína a její obchod se zbožím, v porovnání s ASEAN, dosahoval v roce 2010 téměř 3 biliony USD a od roku 2020 vzrostl o 60 % na hodnotu 4,6 bilionu USD.

K tomuto růstu výrazně přispěly vývozy z Číny, které nezastavila ani pandemie a v roce 2020 dokonce narostly o 3,7 %. V porovnání se společenstvím ASEAN však tvořil celkový obchod se zbožím v Číně pouze 32 % HDP, což představuje téměř třetinu.¹⁴

Strukturu jednotlivých obchodních partnerů společenství ASEAN můžeme pozorovat v tabulce 1, kdy je patrná změna v období let 2010 a 2019. Intra-ASEAN obchod, tedy obchodování mezi členskými státy ASEAN, tvořil v roce 2010 největší podíl na exportech 25 %. Absolutní hodnota vývozů během devíti let vzrostla, ale podíl klesl na 23 %. Avšak nejvýznamnějším externím partnerem ve vývozu zboží byla Čína, která svůj podíl z roku 2010 zvýšila o 3 % a v roce 2019 dosahoval už 14 %. Následovaná byla USA (13 %), Evropskou unií (11 %), Japonskem (8 %) a Jižní Koreou (4 %).

12 CENTER, Asia Regional Integration, 2020. Integration Indicators [online] [vid. 2020-11-17]. Dostupné z: https://aric.adb.org/integrationindicators/result

13 JURAGAN12, 2020. ASEAN Key Figures 2020 | ASEANstats Official Web Portal [online]. [vid. 2021-10-05].

Dostupné z: https://www.aseanstats.org/publication/akf_2020/

14 UNCTAD, 2020. UNCTADstat – General Profile: China. UNCTADstat [online] [vid. 2021-10-06]. Dostupné z: https://unctadstat.unctad.org/CountryProfile/GeneralProfile/en-GB/156/index.html

Tabulka 1 Vývoj struktury exportních partnerů v letech 2010 a 2019 (v mld. USD)

Zdroj: ASEAN Statistical Year Book, 2020. Vlastní zpracování.

Stejně jako u exportu i u importu byl v roce 2010 nejdůležitější Intra-ASEAN obchod mezi členskými státy s 25% podílem na dovozech (tabulka 2). Nicméně jeho podíl se v roce 2019 mírně snížil na 23 % a hlavním dovozním partnerem se stala právě Čína, jejíž podíl se na importu zboží mezi lety 2009 až 2019 zvýšil o 7 %. V roce 2019 tedy představoval 23 %.

Dalšími důležitými externími obchodními partnery v importu zboží byla EU (10 %), Japonsko (9 %), USA (8 %) a Jižní Korea (7 %).¹⁵

Tabulka 2 Vývoj struktury importních partnerů v letech 2010 a 2019 (v mld. USD) Země 2010 Podíl na

Zdroj: ASEAN Statistical Year Book, 2020. Vlastní zpracování.

ASEAN byl a stále je velmi důležitým obchodním partnerem pro Čínu. Od roku 2010 do 2018 byl ASEAN třetím nejdůležitějším obchodním partnerem Číny, hned po EU a USA.¹⁶ Také obchod jednotlivých členských států ASEAN s Čínou je významný. V roce 2018 byla

15 ASEAN Statistical Year Book 2020 | ASEANstats Official Web Portal [online] [vid. 2021-08-23]. Dostupné z: https://www.aseanstats.org/publication/asyb_2020/

16 ISEAS Perspective., 2021. 2021/93 „Unpacking China’s Merchandise Trade with ASEAN during the Global Pandemic" by Xiaojun Li. ISEAS-Yusof Ishak Institute [online] [vid. 2021-08-21]. Dostupné

z: https://www.iseas.edu.sg/articles-commentaries/iseas-perspective/2021-93-unpacking-chinas-merchandise-trade-with-asean-during-the-global-pandemic-by-xiaojun-li/

Čína nejdůležitějším dovozcem zboží pro 9 z 10 členských zemí ASEAN a pro čtyři členské země byla Čína hlavním vývozním trhem zboží. Konkrétně se jednalo o Indonésii, Myanmar, Singapur a Thajsko.¹⁷