• Nebyly nalezeny žádné výsledky

1 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA LATINSKÉ AMERIKY

3.2 Argentina

Argentina byla v minulosti považována za jednu z nejrozvinutějších a nejvíce prosperujících ekonomik Latinské Ameriky především díky silnému rozvoji z počátku dvacátého století.

V následujícím období až do počátku nového tisíciletí Argentinu provázela střídavě období ekonomického růstu a hospodářských krizí. Naposledy se ocitla země v hluboké hospodářské krizi na přelomu let 2001 a 2002. Již v následujícím roce došlo k výraznému oživení, které zařadilo Argentinu na přední místo v ekonomickém růstu mezi zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku přesahujícím od roku 2003 do současnosti hodnotu 8 %65. Překonání hospodářského propadu a nastartování nového růstu na počátku tisíciletí je znázorněno na následujícím grafu č. 10, který porovnává růst HDP ve čtyřech největších ekonomikách Latinské Ameriky – Argentině, Brazílii, Mexiku a Chile.

Graf č. 10: HDP Argentiny v letech 1995 – 2006 (%)

zdroj: dle údajů ECLAC

65 zdroj: Statistical Yearbook for Latin America and the Caribbean in 2007. ECLAC 2007.

Argentinské vládě se i přes nepříznivý vývoj největších světových ekonomik, jako jsou Spojené státy americké, podařilo udržet nejen měnovou a finanční, ale i hospodářskou stabilitu země. Nejdůležitější ekonomické faktory se vyvíjely v rámci možností daných situací na světových trzích velmi dobře. Míra inflace sice patřila mezi nadprůměrné v rámci Latinské Ameriky, ale pohybovala se v loňském roce ve srovnání s lety předcházejícími na únosné míře pod deseti procenty (viz příloha č.11). Na jejím dalším růstu v loňském roce se podílely především vysoké ceny potravin, nápojů, dopravy, vzdělání, lékařské péče a nájemného, které vzrostlo meziročně dokonce o více než dvacet procent. K této relativně příznivé situaci došlo díky vládním dohodám s producenty a distribučními články, které nejvíce přispívají k růstu cenového indexu. Tyto dohody jsou ovšem řešením pouze na omezenou dobu a nárůst inflace pod vlivem rostoucích cen surovin a potravin je nasnadě.

Jedním z největších problémů, se kterými se vláda Argentiny musí v průběhu finanční stabilizace země vypořádat je zadluženost. Zásadní kroky, které by měly vést k ukončení stavu platební neschopnosti a finanční destabilizace, již byly učiněny. Pozitivním aspektem argentinského hospodářství je z pohledu stabilizace dlouhodobě aktivní platební bilance.

Hospodářský růst byl v loňském roce založen o něco více na růstu veřejné spotřeby66 než na růstu hrubých domácích investic a soukromé spotřeby67. Mezi sektory, které dosáhly největšího růstu, patřily zemědělství a stavebnictví s růstem převyšujícím dvacet procentních bodů. Na pozitivním vývoji minulého roku měly svůj podíl i vysoké ceny surovin a zemědělských komodit, které přispěly k poměrně vysokému, i když ne úplně nejvyššímu přebytku obchodní bilance ve výši 13,3 mld. USD.

Jedním ze sektorů, které k tomuto přebytku přispěly, je zemědělství, které historicky hraje velmi důležitou roli především v zahraničním obchodě Argentiny. V loňském roce aktivita v sektoru zemědělství převýšila o více než tři procenta aktivitu v průmyslové produkci, ve které se na první místo řadí automobilový průmysl. Zemědělství využívá rozsáhlé a úrodné pampy, kterými Argentina disponuje, a příznivé klimatické podmínky umožňují pěstování plodin jak mírného tak subtropického pásu. Příznivé podmínky mírného a subtropického pásma dělají z Argentiny jednoho z největších světových pěstitelů sóji, slunečnice, kukuřice, obilí, tabáku a bavlny. Ve vývozu sojového a slunečnicového oleje je Argentina světovou jedničkou. V poslední době se začíná prosazovat i jako exportér kvalitního olivového oleje.

66 růst 20%

67 růst 13%

Tradičně se Argentina zabývá zpracováním a exportem masa a mléčných výrobků. Ve zpracování hovězího a koňského masa patří mezi významné světové producenty68. V sektoru služeb, který v loňském roce pokračoval v růstu, jsou stejně jako v Chile nejrychleji rostoucími sektory telefonické služby, obchod, oblast energie a dopravy osob, které by měly dle odborníků i v letošním roce nejvíce přispět k hospodářskému růstu Argentiny.

Zahraniční obchod Argentiny 

Argentina je zemí s velmi rozvinutými obchodními vztahy s ostatními zeměmi, zejména se členskými zeměmi integračních seskupení, kterých je členem. K nejlepším obchodním partnerům patří členské země ALADI69 a integračního seskupení MERCOSUR70. Budeme-li sledovat argentinský zahraniční obchod z hlediska jednotlivých zemí, zjistíme, že největší část vývozů směřovala do Číny, Spojených států, SRN, Brazílie, Francie a Itálie a nejvíce Argentina dovezla z Brazílie, USA,Číny a Německa. Z grafů v příloze č. 12 je patrné, že největší část argentinských vývozů směřovala do členských zemí ALADI, MERCOSURU, Evropské unie, členských zemí Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA), Číny a do zemí Sdružení národů jihovýchodní asie (ASEAN). Z těchto grafů vývozních a dovozních obchodních partnerů Argentiny je zřejmé poměrně intenzivní zapojení do světového obchodu a orientace Argentiny především na členské země regionálních organizací, kterými je Argentina členem a významné světové ekonomiky jako USA, členské země EU a Čína. Při srovnání hodnot objemu dovozu a vývozu zjistíme, že nejvyšší hodnoty dosáhl objem vývozů do zemí Latinskoamerického integračního seskupení (ALADI), který činil v loňském roce více než 21 mld. USD a o více než jednu miliardu přesahoval hodnotu dovozu z těchto zemí.

Stejně tak zaznamenala Argentina kladnou bilanci v obchodě se zeměmi EU, NAFTY a ASEANU. Pouze v obchodu se zeměmi MERCOSURU převyšoval dovoz o více než pět miliard hodnotu vývozu do těchto zemí, která byla po objemu vývozu do zemí ALADI druhá nejvyšší. Z jednotlivých zemí je významný objem vzájemného obchodu s Čínou, který v loňském roce dosáhl aktivní bilance ve výši 2 mld. USD .

68 Argentina se podílí na 9% světové produkce hovězího masa a 20% světové produkce koňského masa

69 Členskými zeměmi ALADI (Latinskoamerického integračního seskupení) jsou Argentina, Bolívie, Brazílie, Chile, Kolumbie, Kuba, Ekvádor, Mexiko, Paraguay, Peru, Uruguay a Venezuela.

70 MERCOSUR tvoří zakládající země - Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay a přidružené země, mezi které patří Bolívie, Chile, Kolumbie, Ekvádor a Peru.

Obrat zahraničního obchodu Argentiny dosáhl v roce 2007 více než 98,5 mld. USD, z čehož dovoz tvořil menší část 42,6 mld. a vývoz rekordní hodnotu 55,9 mld. USD. Argentina tedy dosáhla aktivní bilance zahraničního obchodu ve výši 13,3 mld. USD. Od roku 2003, ve kterém byla překonána finanční krize, lze sledovat nárůst objemu exportu i importu, přičemž import zaznamenává mnohem vyšší přírůstky v procentuálním vyjádření než export, jak je patrné z následující tabulky č. 7, která zobrazuje hodnoty dovozu i vývozu a jejich meziroční změny, saldo a obrat.

Tabulka č. 7: Zahraniční obchod Argentiny v letech 2000 – 2007 (mld. USD)

rok export v mld. USD

změna exportu v %

import v mld. USD

změna importu v %

saldo v mld. USD

obrat ZO v mld. USD

2000 26,2 12 25,1 -1,7 1,1 51,3

2001 26,7 1,7 25,3 0,8 1,3 52

2002 25,3 -4,9 9 -64,5 16,4 34,3

2003 29,4 15,9 13,8 53,6 15,6 43,2

2004 34,6 17,6 22,5 62,6 12,1 57

2005 40 15,8 28,7 27,8 11,3 68,7

2006 46,6 16,4 32,6 13,6 14 79,2

2007 55,9 20,1 42,6 30,7 13,3 98,5

zdroj: dle údajů na www.businessinfo.cz

Komoditní struktura zahraničního obchodu Argentiny se nijak výrazně neliší od komoditní struktury ostatních zemí Latinské Ameriky. Argentinské vývozy zahrnují především agrární produkty, z nichž největší podíl připadá na sojové boby, které tvoří 22 % celkových vývozů země. Obiloviny (zejména obilí a kukuřice) tvoří dalších více než osm procent. Další významnou část argentinského exportu (20 %) zaujímají paliva a energie, průmyslové výrobky a primární produkty. Všechny zmíněné skupiny vyvážených položek dosáhly v loňském roce výrazného nárůstu, z nichž největší nárůst byl samozřejmě vzhledem k situaci na světových trzích zaznamenán u vývozu primárních produktů. Argentinský dovoz je jako ve většině latinskoamerických zemí zaměřen na polotovary, kapitálové statky, osobní automobily, spotřební statky a paliva.

Přestože Argentina udržuje velmi čile obchodní vztahy s mnoha zeměmi, je zahraniční obchod Argentiny na rozdíl od Chile ovlivněn celou řadou ochranných opatření, které

znemožňují nebo ztěžují přístup zahraničního zboží na domácí trh. Ale i přes tento fakt je objem obchodní výměny České republiky s Argentinou o něco vyšší než objem zahraničního obchodu s Chile.

Zahraniční obchod ČR a Argentiny 

Argentina patřila v minulosti k našim nejdůležitějším obchodním partnerům v oblasti Latinské Ameriky, přestože v současnosti v celkovém pořadí českých obchodních partnerů stojí až na šedesátém místě. Období našich nejaktivnějších vztahů se datuje od padesátých do osmdesátých let, kdy jsme byli významným dodavatelem investičních celků do Argentiny.

V následujících devadesátých letech a období hospodářské krize v Argentině ustala většina obchodních styků mezi našimi zeměmi a k jejich postupné obnově dochází až od roku 2003.

Z následující tabulky přehledu vývozů, dovozů, obratů zahraničního obchodu a jeho sald je patrná dlouhodobá negativní bilance zahraničního obchodu ČR71, jejíž hodnotu se podařilo v loňském roce o téměř 40 % snížit na hodnotu necelých 10 mil. USD, a rostoucí trend jak dovozu, tak i vývozu (viz tabulka č. 8). K výraznému nárůstu hodnoty českého vývozu do Argentiny dochází od roku 2003, kdy dochází k postupnému obnovení ekonomického růstu, restrukturalizaci průmyslu a s ním spojené potřebě dodávek průmyslových položek českého vývozu, mezi které patří především motory a elektrické generátory, ložiska, chemické prvky, nářadí a konstrukce ze železa, turbíny, klimatizační zařízení a ostatní stroje a přístroje.

Tabulka č. 8: Bilance obchodní výměny ČR a Argentiny v letech 2001 - 2007 (mil. USD)

rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

vývoz 10 6,6 15,9 22,7 30,6 35,8 41,5

dovoz 34,9 31,8 34,8 38,2 55,6 51,7 51,3

obrat 44,9 38,4 50,7 60,9 86,2 87,5 92,8

saldo -24,9 -25,2 -18,9 -15,5 -25 -15,9 -9,8

zdroj:www.businessinfo.cz

71 Aktivní bilance bylo dosaženo pouze v některých letech druhé poloviny devadesátých let, ale jejich hodnota byla výrazně nižší než hodnoty z let současných.

K nejdůležitějším dovozním produktům z Argentiny do ČR se řadí nemykaná a nečesaná vlna, sušené a čerstvé ovoce (zejména citrusové plody), arašídy, vinné hrozny, surový hliník, části motorových vozidel a traktorů. Statistiky vzájemného obchodu Argentiny a ČR jsou ovlivněny stejně jako statistiky obchodu s ostatními zeměmi Latinské Ameriky poměrně velkým objemem reexportů a transakcí, které jsou uskutečňovány prostřednictvím nadnárodních koncernů a nejsou tak zachyceny ve statistikách obou zemí.

Argentina patří společně s Brazílií a Chile k nejsilnějším jihoamerickým ekonomikám a stejně tak jako tyto země disponuje velkým nerostným bohatstvím. Ve srovnání s Chile je země mnohem méně schopna z vlastních zdrojů krýt požadavky rostoucí ekonomiky a potřeby restrukturalizace zastaralé a nedostatečné infrastruktury. České průmyslové podniky a jejich výrobky mají v povědomí argentinských odběratelů poměrně dobré postavení a to by jim mohlo pomoci k aktivnímu zapojení do dodávek investičních celků a průmyslových výrobků při obnově zastaralé infrastruktury v dopravě a energetice. Z charakteristiky argentinského hospodářství a přehledu nejdůležitějších komodit vzájemného obchodu mezi ČR a Argentinou lze konstatovat, že možnosti pro české vývozce je nutné hledat v oblastech zemědělské techniky, tj. vývoz traktorů, kombajnů, sklízecí techniky, energetické infrastruktury a náhradních dílů nutných při rekonstrukci železniční dopravy.

Argentinský trh je na jedné straně obrovskou příležitostí, ale na druhé straně je nutné brát ohled i na možné hrozby, které jsou spojeny především s nestabilní cenovou hladinou a stále přetrvávajícím ochranářským opatřením při vstupu na argentinský trh. Tato rizika jsou násobena nedostatečnou legislativou v oblasti ochrany investic a vysokou mírou korupce, která v této zemi vládne. Stejně jako u Chile se k výše zmíněným rizikům, které by mohly ohrozit české podnikatelské subjekty v tomto regionu, přidává ještě riziko náchylnosti k ekonomickým výkyvům vzhledem k událostem na světových trzích.