Chile

Politický a ekonomický vývoj od sedmdesátých let do přelomu tisíciletí   

Ekonomika Chilské republiky prošla ve své historii mnoha zvraty, které byly značně ovlivněny politickým vývojem země. Zlomovým momentem v dějinách Chile se na dlouhou dobu stala sedmdesátá léta, kdy v zemi vzrostla snaha levicových sil dostat se k moci a kdy po třech neúspěšných kandidaturách usedl do prezidentského křesla socialistický senátor Salvador Allende Gossens, který brzy po svém zvolení inicioval kroky k přeměně Chile ve stát se socialistickým zřízením⁴². Allendeho vláda uskutečnila pozemkovou reformu, znárodnila některé větve průmyslu a nerostné zdroje, zavedla kontrolu bank a poškodila tak zájmy především velkých mezinárodních korporací, které vlastnily nerostné suroviny.

Spojené státy, z nichž pocházela většina korporací, byly vývojem situace v Chile znepokojeny, přestaly nakupovat chilskou měď a odřízly tak Allendeho vládu od přílivu kapitálu ze zahraničí. Chile se tak ocitlo v katastrofální ekonomické situaci. Radikální reformy způsobily pád výroby a následně obrovskou inflaci až 300 % ročně a zhoršení sociálního postavení obyvatelstva. Allende hledal podporu zejména mezi chudšími vrstvami obyvatelstva a zavedl rozsáhlé sociální zákonodárství. Brzy se ovšem objevily problémy v zásobování, se kterými se potýkaly dříve či později všechny socialisticky zaměřené země a čím dál častěji docházelo k zostření politického boje a stávkám.

V roce 1973 byla za rostoucí nespokojenosti středních vrstev Allendeho vláda svržena a ke slovu se tak dostala, jako už mnohokrát v dějinách Chile, armáda. Vojenská junta jmenovala prezidentem Chile vůdce vojenského převratu Augusta Pinocheta – dodnes asi nejrozporuplnější postavu chilských, ba dokonce světových dějin. Po nástupu Pinocheta k moci byly postupně nevšedním způsobem zaváděny hospodářské a politické reformy a ideologie svobodného trhu byla nastolována bez osobní svobody jednotlivců. Došlo v této době k omezení úlohy státu a až po ekonomických opatřeních vedoucích ke svobodnému podnikání mělo přijít na řadu prosazování svobody politické. Po hospodářském úpadku a neúspěšné Allendeho snaze o sociální zřízení došlo po nastolení Pinochetových reforem k růstu HDP a míra inflace i míra nezaměstnanosti se dostaly na hladinu přijatelných deseti procent.

42 zdroj: Demokraté a diktátoři. Marek Bankowicz, Praha, Eurolex Bohemia, 2002.

Pinochetův veskrze diktátorský režim založený na tržním hospodářství trval až do roku 1989, kdy byla jeho vláda svržena a následující vládě vzešlé z demokratických voleb se podařilo úspěšně navázat na Pinochetův ekonomický rozvoj země. Brzy po zavedení ozdravných reforem se hospodářství země začalo slibně vyvíjet. Během čtyřletého mandátu prezidenta Aylwina, který se stal prezidentem v prvních demokratických volbách po pádu Pinochetovy vlády, se hrubý domácí produkt zvýšil celkem o 26 % a počet obyvatel žijících pod hranicí životního minima 70 USD měsíčně se snížil ze 40 % na 30 % koncem roku 1993. Vývoj ekonomiky Chile v průběhu osmdesátých a devadesátých let byl světoznámými ratingovými agenturami pokládán za zdravý. Ratingová agentura Standard & Poor’s zvýšila v roce 1995 Chile rating na A-, což bylo nejvyšší ohodnocení v Latinské Americe v daném období.

V průběhu 90. let byl zaznamenán především významný růst v hornictví, lesnictví, telekomunikacích, strojírenství, finančních službách a stavebnictví. Prudký rozvoj zaznamenala i modernizace infrastruktury, která je podmínkou vysokého tempa růstu rozvoje ekonomiky. Nejvíce byl světem chválen a obdivován chilský penzijní fond založený na systému individuální kapitalizace úspor občanů.

Jedním z faktorů, které výrazně ovlivnily dynamiku ekonomického růstu, bylo vytvoření příznivého prostředí pro svobodné podnikání založené na principu konkurenceschopnosti a volného trhu. Existence stabilního, transparentního a nediskriminačního regulačního systému, který garantuje vlastnická práva, je klíčovým elementem chilského konkurenčního prostředí.

V několika posledních letech přelomu tisíciletí byla zavedena opatření vedoucí k odstranění neefektivnosti na trhu, podpoře hospodářské soutěže a posílení institucí vytvářejících pevný základ pro hospodářský rozvoj a růst makroekonomických veličin.

Politický a ekonomický vývoj v novém tisíciletí  

Koncem devadesátých let a na přelomu tisíciletí byl hospodářský vývoj Chile na krátkou dobu lehce ovlivněn asijskou krizí a prudkým poklesem mědi, hlavní chilské exportní komodity.

Krize byla ovšem velmi rychle překonána a opět byl nastartován ekonomický růst, který se po celou dobu od roku 2000 pohybuje v rozmezí dvou až šesti procentních bodů. V letošním roce je odhadován růst zhruba o jeden procentní bod nižší než v roce předchozím v důsledku ekonomického poklesu Spojených států amerických. Přestože Chilská republika patří dlouhodobě mezi vedoucí země Latinské Ameriky s nejvyšším hrubým domácím produktem na obyvatele, dle údajů chilské centrální banky dosáhla za loňský rok hospodářského růstu ve

výši 5,1 % (viz graf č. 9) a při srovnání latinskoamerických zemí patří⁴³ spolu s Brazílií a Mexikem mezi země, které dosahují nižšího než průměrného růstu za celou Latinsku Ameriku a Karibik. Nejvyšší růst zaznamenaly Panama, Argentina a Venezuela, které tak dosáhly nadprůměrného růstu převyšujícího osm procent. Pro Chile je údaj velkým zklamáním, protože vzhledem k vysokým cenám nerostných surovin⁴⁴, které se ze země vyvážejí, byl očekáván růst blížící se šesti procentům. I přes nižší než očekávaný výkon je Chile stále v očích investorů důvěryhodným místem a to hlavně díky liberálnímu prostředí, dodržování přísné fiskální disciplíny a dlouhodobému realizování strukturálních reforem díky nimž je země kladně hodnocena i ze strany mezinárodních finančních institucí.

Graf č. 9: Růst HDP Chile v letech 1990 – 2006 (%)

-2 0 2 4 6 8 10 12 14

%

HDP 3,7 8 12,3 7 5,7 10,8 7,4 6,6 3,2 -1 4,4 3,1 2,2 4 6 5,7 4 5,1

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2006

zdroj: centrální banka Chile

Ukazatelem, který se po dlouhou dobu již od devadesátých let díky striktní monetární politice vyvíjel velmi slibně a od roku 2003 do loňského roku se pohyboval pod hranicí čtyř procent je inflace. V loňském roce se ale centrální bance nepodařilo vývoj inflace ohlídat a došlo k meziročnímu nárůstu na téměř osmi procent⁴⁵. Největší vliv na růst inflace měly ceny potravin, které se v důsledku nepříznivého počasí a tudíž nižší úrodnosti zvýšily o více než 15 % a také rostoucí ceny ropy na světových trzích, které vedly k inflaci ve všech zemích,

43 dle údajů Ekonomické komise pro Latinskou Ameriku a Karibik (www.eclac.cl

44 především mědi a molybdenu

45 nejvíce za posledních 12 let

které jsou odkázány na dovoz ropy. Centrální banka bojuje s nárůstem inflace formou zvyšování úrokových sazeb a přispívá tak nechtěně ke snižování tempa růstu hrubého domácího produktu, který je tak v letošním roce odhadován na 4,5 %.

Pozitivněji lze hodnotit vývoj salda státního rozpočtu. Jedním ze základních kamenů fiskální politiky Chile je vyrovnaný nebo přebytkový veřejný rozpočet. V průběhu devadesátých let dosahuje vláda dlouhodobě rozpočtového přebytku a počátkem tisíciletí dochází k mírným deficitům, které jsou v souladu se strukturální politikou vlády. V následujících letech dochází k obnovení přebytkových sald veřejného rozpočtu a v roce 2007 dochází k historicky nejvyššímu přebytku za posledních dvacet let ve výši 14,5 mld. USD, který činí téměř devět procent hrubého domácího produktu. Na přebytku se dle odborníků nejvíce podílelo zvýšení příjmů z prodeje nerostných surovin, především mědi a molybdenu, jejichž odbyt se zvýšil o třetinu. Druhou položkou, která přispěla k přebytku státního rozpočtu, byly daňové příjmy, které souvisejí s růstem reálných mezd a tedy vyššími odvody z příjmu fyzických osob a vyššími příjmy z DPH. Výrazně se na vládních příjmech podílela také státní těžařská společnost CODELCO, jejíž příjmy dosáhly téměř 10 mld. USD⁴⁶ a dalších necelých pět miliard amerických dolarů bylo vybráno na daních ze zisku privátních důlních společností.

Přebytek rozpočtu slouží k vytváření rezerv na státem garantované minimální důchody a na snížení státního zahraničního zadlužení. Úspěšná rozpočtová a fiskální politika vlády je tak ze strany mezinárodních ratingových agentur hodnocena velmi kladně a Chile dosahuje v rámci Latinské Ameriky a Karibiku nejvyššího stupně „A+“⁴⁷.

Z pohledu zahraničních investorů je Chile dlouhodobě hodnoceno velmi příznivě a řadí se mezi největší příjemce zahraničních investic na světě. V loňském roce došlo ve spojitosti s fúzemi a akvizicemi v důlním a energetickém sektoru k enormnímu nárůstu investic ve výši 15,4 mld. USD⁴⁸ na téměř dvojnásobek hodnoty roku předchozího. Opomenout se nesmí ani chilské zahraniční investice, které směřují především do okolních zemí. Investice dosáhly hodnoty necelých 5 mld. USD a směřovaly především do sektoru maloobchodu.

Zaměříme-li se na jednotlivé sektory chilského hospodářství, zjistíme, že přestože se na tvorbě chilského hrubého domácího produktu podílí průmysl více než 45 % a zemědělství

46 http://www.codelco.com/english/prensa/doc/ene_dic_2007.pdf

47 http://chileeconomy.blogspot.com/2007/12/s-raises-chiles-sovereign-rating.html

48 zahraniční investice ve výši 9% HDP

necelými pěti procenty⁴⁹, jejich podíl stále klesá a nejrychleji rostoucí částí chilského hospodářství se stává sektor služeb, který při dynamice růstu o více než deset procent vytváří stále více pracovních příležitostí a zvyšuje tak náskok před ostatními sektory⁵⁰. Rozvoj služeb byl v devadesátých letech vyvolán snahou o eliminaci chudoby, sociálních a ekonomických služeb. Dochází tedy především k rozvoji zdravotnictví a sociálních služeb, zejména školství a vědy. V posledních pár letech se nejdynamičtěji rozvíjí oblast cestovního ruchu a služby na něj navazující jako jsou služby v oblasti ubytování a pohostinství. Dalším sektorem, ve kterém dochází k výrazným změnám, je maloobchod. V tomto odvětví dochází ke stále větší koncentraci a v současnosti je přes 80 % maloobchodního obratu⁵¹ realizováno prostřednictvím několika málo obchodních řetězců. Za pozornost stojí i vývoj finančních služeb, které jsou na jedné z nejvyšších úrovní v Latinské Americe a jejich podíl dosahuje více než šestiprocentního meziročního nárůstu.

Po negativním růstu průmyslové výroby na konci devadesátých let dochází v posledních několika letech k postupnému oživení, které se projevilo v loňském roce meziročním růstem o více než osm procent. Vývoj jednotlivých oborů byl ovlivněn postupným otevíráním ekonomiky a odbouráváním bariér, které sice na jedné straně vedly k útlumu neperspektivních a nekonkurenceschopných oborů, ale na druhé straně pomohly vytříbit obory s komparativními výhodami. Mezi dynamicky se rozvíjející obory patří výroba dřeva, nábytku a papíru, chemický průmysl, zpracování ropy, kaučuku a výroba plastů. Dalšími obory zpracovatelského průmyslu jsou ty, které navazují na sektor zemědělství. Ačkoliv je podíl průmyslu na hrubém domácím produktu v čele se zpracovatelským sektorem poměrně vysoký, jednotlivé obory služeb tvoří téměř polovinu hrubého domácího produktu a šest z deseti pracovních míst se nachází v sektoru služeb.

Přestože podíl zemědělství spolu s rybolovem na tvorbě HDP představuje méně než šest procentních bodů a z dlouhodobého hlediska neustále klesá, tvoří zemědělské plodiny významnou část chilského vývozu. Produkce ryb je založena jednak na rybolovu, jednak na chovu v rybářských farmách, ke kterým se využívá celá řada fjordů a jezer. Zatímco rybolov v důsledku regulace rok od roku mírně klesá, chov ryb a dalších mořských produktů trvale roste. Významným je také chov lososa, v jehož chovu se Chile stalo po Norsku druhým

49 http://www.aico.org/aico/Portals/51/INICADORESECONOMICOS2007.pdf

50 Na zaměstnanosti je podíl služeb se 63% vyšší než podíl průmyslu a zemědělství dohromady.

51 http://www.businessinfo.cz/cz/sti/chile-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000414/

největším producentem této ryby na světě a usiluje o to stát se v příštích několika letech prvním největším producentem⁵².

Mezi hlavní pěstované plodiny patří stejně jako ve většině okolních zemí pšenice, kukuřice, brambory, cukrová třtina, fazole, zelenina a ovoce. Významnou roli v hospodářství země hraje lesnictví. Přírodní lesy pokrývají přes 10,5 mil. ha území země. Na dalších téměř 2 mil ha jsou kulturní vysazované lesy, zejména eukalyptové a kvalitní jehličnaté. Ročně je vysazováno přes 100 tisíc ha nových lesů a tato materiální základna umožňuje výrazný rozvoj průmyslu celulózy, papíru a nábytkářského průmyslu.

Jak již bylo zmíněno, velká část sektoru průmyslu je spjata s těžbou a zpracováním nerostných surovin, které se v hojném množství nacházejí na celém území Chilské republiky.

Nejdůležitější surovinou Chile je měď, která se podílí na celkovém exportu díky rekordním cenám této suroviny 56,5 %⁵³. Chile disponuje podle posledních údajů více než čtvrtinou světových zásob mědi a na jejím území se nalézá největší povrchový důl na měď na světě (v Chuquicamatě) a největší hlubinný důl (El Teniente). Odvětví těžby mědi zůstává i nadále v rukou státu, který odvětví spravuje prostřednictvím společnosti CODELCO, největší těžební společnosti mědi na světě a jedním z největších investorů v těžebním odvětví⁵⁴. Dalšími surovinami převážně určenými k exportu jsou ledek, železná ruda, molybden, mangan, olovo, zinek, lithium, zlato, stříbro a ropa. Vývoj průmyslu byl od nepaměti úzce vázán na vývoj cen jednotlivých druhů nerostného bohatství na světových trzích.

Podíl průmyslu na chilském hrubém domácím produktu je s více než 45 % ve srovnání s podílem průmyslu na HDP Argentiny, Brazílie a Mexika téměř o 20 % vyšší. Podíl zemědělství na hrubém domácím produktu ve výši zhruba pěti procent je ve všech zemích téměř rovnocenný. Podíl průmyslu na zaměstnanosti se ve všech čtyřech zmiňovaných zemích pohybuje kolem 20 % a markantní rozdíl je pouze u Argentiny, jejíž podíl zemědělství na zaměstnanosti je roveň jednomu procentu ve prospěch služeb s více než sedmdesáti procentním podílem, zatímco v Chile se pohybuje nad 13 % a v Brazílii a Mexiku se dokonce

52 http://www.amchamchile.cl/UserFiles/File/Salmon%20Industry.pdf

53 http://www.czechembassy.org/wwwo/default.asp?ido=3200&idj=1&amb=68&ParentIDO=

54 Na období let 2005-2008 jsou plánovány investice v celkové výši 15,22 mld. USD (8,247 mld. USD soukromé investice a 6,973 mld. USD investice státní těžařská společnost CODELCO).

blíží ke 20 %⁵⁵. Relativně vysoké podíly sektorů zemědělství a průmyslu úzce souvisí se zbožovou strukturou vývozů těchto čtyř latinskoamerických zemí, jejichž značnou část exportů tvoří nerostné suroviny a zemědělské produkty. Ve velké míře se růst hrubého domácího produktu Chile opírá o zahraniční obchod země⁵⁶, na který se teď blíže podíváme.

Zahraniční obchod Chile 

Obrat zahraničního obchodu i saldo obchodní bilance Chile již několik let zaznamenává stabilní růst. Obrat obchodní bilance vzrostl od roku 2003 do loňského roku na téměř trojnásobek a kladné saldo obchodní bilance se dokonce zvýšilo za stejné období na více než pětinásobek. Obrat zahraničního obchodu tak dosáhl v loňském roce hodnoty 111,6 mld.

USD, tj. o 19 % více než v roce předchozím. Na dynamickém růstu obratu zahraničního obchodu se ve větší míře podílí nárůst importu. Přesto saldo obchodní bilance skončilo přebytkem ve výši téměř 24 mld. USD (viz tabulka č. 3).

Tabulka č. 3: Obchodní bilance Chile v letech 2003 – 2007 (mld. USD)

ukazatel 2003 2004 2005 2006 2007

export v mld USD 21,664 32,52 41,297 58,116 67,644 import v mld. USD 17,941 22,935 30,492 35,903 43,991 obrat obchodní bilance 39,605 55,455 71,789 94,019 111,635 saldo obchodní bilance v mld. USD 3,723 9,585 10,805 22,213 23,653

zdroj: www.businessinfo.cz

Chile patří k zemím, jejichž komoditní struktura vývozu je relativně málo diverzifikována a 70 % celkového objemu vývozu připadá na deset nejdůležitějších vývozních komodit (viz tabulka č.4). Tento fakt přispívá k vysoké závislosti ekonomiky země na vnějších vlivech, jako je vývoj cen a poptávky po těchto komoditách na světových trzích. Nezastupitelnou roli v exportu hrají nerostné suroviny, především měď, která se podílí na veškerých vývozech více než 56 %, molybden, zlato a stříbro, kterými Chile disponuje (viz tabulka č. 4).

55 Dle údajů na www.cia.gov

56 Podíl zahraničního obchodu na HDP dosahuje téměř 68%

komodita vývoz v mil. USD podíl v % komodita dovoz v mil. USD podíl v %

měď 37599 56,5% ropa 5018 11,4

molybden 3826 5,6% paliva a maziva (včetně benzínu) 4010 9,1

celulóza a papír 2925 4,3% automobily a ostatní dopr. pr. 3792 8,6

losos a pstruh 2168 3,2% zemní plyn (včetně kapalného) 704 1,6

dřevo a nábytek 2034 3,0% mobilní telefony 694 1,6

víno 1257 1,9% tekutý propan butan 421 1

hroznové víno 1008 1,5% výpočetní technika 352 0,8

rybí moučka 530 0,8% hovězí maso 344 0,8

metanol 471 0,7% léky 268 0,6

stříbro 454 0,7% plasty 229 0,5

Všechny vyjmenované nerostné suroviny zaznamenaly v nedávné době prudký nárůst cen a to zejména měď, která je nejdůležitější vývozní komoditou země. Příjmy z exportu této suroviny a jejích derivátů vzrostly v loňském roce meziročně o 11 % na více než 37,5 mld. USD a to i přesto, že těžba mědi již několik let stagnuje (viz příloha č. 7). Nejvýznamnějšími odběrateli chilské mědi jsou rostoucí ekonomiky Číny, Jižní Koreje a Japonsko. Druhou položkou, která tvoří významnou část příjmů z exportu, je molybden.

Tabulka č. 4: Chilský vývoz a dovoz v roce 2007

zdroj: dle údajů na www.businessinfo.cz

Vzhledem k svému protáhlému tvaru má Chile rozmanité klimatické i půdní podmínky vhodné pro pěstování rozmanitých druhů zemědělských plodin, které z Chile dělají jednoho z velmi úspěšných světových exportérů ovoce, zeleniny a vinné révy. Dalšími vývozními komoditami jsou dřevo a nábytek, celulóza a papír, losos a pstruzi.

Chile vyváží tyto zemědělské plodiny v prvé řadě na asijský kontinent, především do Číny, která se na chilském exportu podílí více než 15 %, Koreje, Tchaj-wanu a Japonska (viz

země objem v mil. USD podíl v % země objem v mil. USD podíl v %

Čína 10 173 15,5 USA 7 268 17,0

USA 8 433 12,9 Čína 4 934 11,6

Japonsko 7 183 11,0 Brazílie 4 496 10,5

Nizozemí 3 962 6,1 Argentina 4 309 10,1

Jižní Korea 3 832 5,9 Jižní Korea 3 084 7,2

Itálie 3 466 5,3 Peru 1 686 3,9

Brazílie 3 269 5,0 Japonsko 1 584 3,7

Francie 2 382 3,6 SRN 1 563 3,7

Mexiko 2 257 3,4 Mexiko 1 347 3,2

Indie 2 237 3,4 Kanada 974 2,3

Dovozní ochodní partneři Vývozní obchodní partneři

tabulka č. 5). Zanedbatelný ovšem není ani objem vyvážený do USA, které se podílejí 13 % na vývozu Chile, Kanady a Evropské unie, která se jako celek podílí na chilském vývozu téměř 25 %⁵⁷. Ze všech evropských zemí se nejvíce chilského zboží, zejména ovoce, vyváží do Nizozemí, Itálie a Francie. Převážná většina dovozeného ovoce je dále distribuována prostřednictvím nadnárodních obchodních řetězců do ostatních zemí Evropské unie.

Jak již bylo zmíněno, objem chilského importu v loňském roce vzrostl díky příznivému kurzu chilské měny vůči americkému dolaru více než objem exportu. Mezi hlavní dovozní komodity tedy patří jednoznačně ropa, paliva a maziva a dále dopravní prostředky a telekomunikační přístroje. Největší část dovozu z hlediska komodit jednoznačně zaujala ropa, která se podílí více než 11 % na celkových dovozech Chile.

Největší dovozní obchodní partneři Chilské republiky se v zásadě od vývozních partnerů neliší (viz tabulka č. 5). V prvních deseti se opakují Spojené státy americké, Čína, Brazílie, Japonsko, Jižní Korea a Mexiko. Ze zemí Evropské unie je největším chilským dovozcem SRN, které se na dovozu Chile podílí stejně jako Japonsko 3,7 %. Z přehledu hlavních dovozních obchodních partnerů Chile v loňském roce je patrný vysoký podíl USA na dovozech Chile a zřejmá je tedy i relativně vysoká náchylnost k hospodářským výkyvům úzce spojeným s vývojem cen na americkém trhu.

Tabulka č. 5: Hlavní vývozní a dovozní obchodní partneři Chile v roce 2007

zdroj: dle údajů na www.businessinfo.cz

57 Od 1.2. 2003 je Chile přidruženým členem EU.

V následující části se blíže podíváme na obchodní vztahy České republiky a Chilské republiky a jejich potencionální zlepšení ve prospěch naších vývozců. Tyto obchodní vztahy budou v poslední kapitole této práce podrobeny srovnání s obchodně-ekonomickými vztahy, které Česká republika udržuje s dalšími třemi prioritními zeměmi v Latinské Americe.

Obchodní spolupráce ČR s Chile  

Obchodně-ekonomické vztahy České republiky s Chile jsou upraveny třemi hlavními smluvními dokumenty, kterými jsou Dohoda o podpoře a ochraně investic platná od roku 1996⁵⁸, Dohoda o spolupráci v oblasti veterinární z roku 1999 a Dohoda o sociálním zabezpečení z roku 2000. Obchodní dohoda mezi ČR a Chile z roku 1994 byla v roce 2003 v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie a její jednotné obchodní politice vypovězena. Vzájemná spolupráce v politické, obchodní a rozvojové oblasti je upravena asociační dohodou mezi Chilskou republikou a EU z roku 2005.

Chile patří dlouhou dobu k našim strategickým partnerům v oblasti Latinské Ameriky, přestože jeho podíl na celkovém zahraničním obchodu České republiky je staticky relativně zanedbatelný. V porovnání čtyř strategických obchodních partnerů ČR v Latinské Americe, tj.

Argentiny, Brazílie, Chile a Mexika, je podíl Chile na exportu i importu České republiky nejnižší (viz příloha č. 10).

Od vzniku České republiky do roku 2001 byla kromě jednoho roku naše vzájemná obchodní výměna dle statistik české strany aktivní a hodnota jejího obratu byla několika násobně nižší než je v současnosti⁵⁹. Nárůst vzájemné obchodní výměny lze datovat přelomem let 2003 a 2004, kdy obrat vzájemné výměny vzrostl z 18 mil. USD na téměř 30 mil. USD.

V následujících let až do současnosti obrat roste a s ním se prohlubuje i pasivní saldo bilance zahraničního obchodu České republiky s Chile, které v loňském roce při obratu více než 85 mil. dosáhlo záporného salda téměř 40 mil. USD (viz tabulka č. 6). Zvýšení této nerovnováhy se připisuje posilování české koruny vůči dolaru, které snižuje možnosti uplatnění českých vývozců na zahraničních trzích a naopak stimuluje dovozce ovoce, vína a dalších dovozních komodit.

58 Dohodu byl vstupem ČR do Evropské unie potřeba uvést do souladu s normami EU. Projednávání nového návrhu nebylo dosud ukončeno ze strany Chilské republiky, které se zdá být dostatečná úprava v rámci Asociační dohody Evropské unie a Chile a dohod o volném obchodu (zdroj: www.businessinfo.cz).

59 http://www.mpo.cz/dokument19516.html

Tabulka č. 6: Obchodní výměna ČR s Chile v letech 2001 – 2007 (tis. USD)

rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

vývoz 6 442 5 720 4 508 9 507 15 940 20 799 23 255

dovoz 4 696 7 192 13 442 20 464 35 410 39 475 63 066 obrat 11 138 12 912 17 950 29 971 51 350 60 274 86 321 saldo 1 746 -1 472 -8 934 -10 957 -19 470 -18 676 -39 811

zdroj: dle údajů MPO

Mezi klíčové produkty českého vývozu se řadí kotle a reaktory, které tvoří více než 28 % obchodu, audiovizuální technika, plasty, nábytek a výrobky ze železa a oceli. Česká republika z Chile přímo dováží slitiny železa, které se používají k výrobě oceli (tvoří více než 33 % dovozu), sušené ovoce, měď a výrobky z mědi a neželezné kovy.

Opačný pohled na bilanci vzájemné obchodní výměny dávají chilské oficiální statistiky (viz obchodní výměna ČR s Chile dle chilských statistik v příloze č. 9), které vykazují v bilaterálním obchodu s ČR taktéž pasivní saldo obchodní bilance⁶⁰. Tento rozdíl je dán především vysokou mírou reexportů, které vytvářejí rozdíly ve statistikách zemí dovozu a vývozu⁶¹.

Z uvedených rozdílů tedy vyplývá, že pokud se chceme pokusit o zhodnocení vývoje bilance vzájemné obchodní výměny, je nutné brát v potaz jak statistiky české strany, tak statistiky chilské. Jedno je ze statistik obou zemí zřejmé, a tím je nárůstu hodnoty obratu vzájemné obchodní výměny.

Perspektivy vzájemného obchodu  

Stabilita a otevřenost Chile hrály významnou roli při rozhodování o zařazení této země mezi skupinu zemí, pro které byla vypracována strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů České republiky⁶². Chile patří dlouhou mezi důležité obchodní partnery v Latinské Americe⁶³, nicméně podíl Chile na zahraničním obchodu ČR, jak již bylo zmíněno, zdaleka

60 Chilské statistiky vykazují kladné saldo ČR ve výši 15,5 mil. USD

61 Při vývozu se vedou statistiky dle země určení a při dovozu se vedou statistiky dle země původu.

62 http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/chile/strategie-obchodnich-zajmu-cr-v-chile/1000414/40095/

63 V Latinské Americe pátý nejvýznamnější

neodpovídá možnostem, které lze do budoucna využít. Chile lze v současnosti považovat za jednoho z největších příjemců investic na světě⁶⁴, které jsou zejména zaměřeny na těžební a důlní průmysl, modernizaci ozbrojených sil a sektor energetiky. Ve všech těchto oblastech mají české firmy šanci se prosadit především jako subdodavatelé výrobků a technologií s vysokou přidanou hodnotou, kterými Chile, jako ekonomika zaměřená na produkci a vývoz nerostných surovin a agrárních produktů, neoplývá.

Největší riziko pro české podnikatele a investory, vzhledem k zařazení Chile mezi nejperspektivnější obchodní partnery v oblasti Latinské Ameriky, lze spatřovat v možném přehřátí chilské ekonomiky a ve velmi silné závislosti na světových cenách nerostných surovin určených k exportu. Proto je nutná obezřetnost v obchodních vztazích s chilskými podnikatelskými subjekty, které jsou na vývozu svých výrobků a služeb na zahraniční trhy zcela závislý a snížení ceny nebo objemu vývozu by mohly zcela ohrozit jejich existenci.

64 Jen investice do těžby mědi by měly v letech 2007 – 2016 dosáhnout 25 mld. USD

In document Hlavní práce12384_xuhac01.pdf, 1.9 MB Stáhnout (Stránka 32-44)