Mexiko

Indie 2 237 3,4 Kanada 974 2,3

Dovozní ochodní partneři Vývozní obchodní partneři

tabulka č. 5). Zanedbatelný ovšem není ani objem vyvážený do USA, které se podílejí 13 % na vývozu Chile, Kanady a Evropské unie, která se jako celek podílí na chilském vývozu téměř 25 %⁵⁷. Ze všech evropských zemí se nejvíce chilského zboží, zejména ovoce, vyváží do Nizozemí, Itálie a Francie. Převážná většina dovozeného ovoce je dále distribuována prostřednictvím nadnárodních obchodních řetězců do ostatních zemí Evropské unie.

Jak již bylo zmíněno, objem chilského importu v loňském roce vzrostl díky příznivému kurzu chilské měny vůči americkému dolaru více než objem exportu. Mezi hlavní dovozní komodity tedy patří jednoznačně ropa, paliva a maziva a dále dopravní prostředky a telekomunikační přístroje. Největší část dovozu z hlediska komodit jednoznačně zaujala ropa, která se podílí více než 11 % na celkových dovozech Chile.

Největší dovozní obchodní partneři Chilské republiky se v zásadě od vývozních partnerů neliší (viz tabulka č. 5). V prvních deseti se opakují Spojené státy americké, Čína, Brazílie, Japonsko, Jižní Korea a Mexiko. Ze zemí Evropské unie je největším chilským dovozcem SRN, které se na dovozu Chile podílí stejně jako Japonsko 3,7 %. Z přehledu hlavních dovozních obchodních partnerů Chile v loňském roce je patrný vysoký podíl USA na dovozech Chile a zřejmá je tedy i relativně vysoká náchylnost k hospodářským výkyvům úzce spojeným s vývojem cen na americkém trhu.

Tabulka č. 5: Hlavní vývozní a dovozní obchodní partneři Chile v roce 2007

zdroj: dle údajů na www.businessinfo.cz

57 Od 1.2. 2003 je Chile přidruženým členem EU.

V následující části se blíže podíváme na obchodní vztahy České republiky a Chilské republiky a jejich potencionální zlepšení ve prospěch naších vývozců. Tyto obchodní vztahy budou v poslední kapitole této práce podrobeny srovnání s obchodně-ekonomickými vztahy, které Česká republika udržuje s dalšími třemi prioritními zeměmi v Latinské Americe.

Obchodní spolupráce ČR s Chile  

Obchodně-ekonomické vztahy České republiky s Chile jsou upraveny třemi hlavními smluvními dokumenty, kterými jsou Dohoda o podpoře a ochraně investic platná od roku 1996⁵⁸, Dohoda o spolupráci v oblasti veterinární z roku 1999 a Dohoda o sociálním zabezpečení z roku 2000. Obchodní dohoda mezi ČR a Chile z roku 1994 byla v roce 2003 v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie a její jednotné obchodní politice vypovězena. Vzájemná spolupráce v politické, obchodní a rozvojové oblasti je upravena asociační dohodou mezi Chilskou republikou a EU z roku 2005.

Chile patří dlouhou dobu k našim strategickým partnerům v oblasti Latinské Ameriky, přestože jeho podíl na celkovém zahraničním obchodu České republiky je staticky relativně zanedbatelný. V porovnání čtyř strategických obchodních partnerů ČR v Latinské Americe, tj.

Argentiny, Brazílie, Chile a Mexika, je podíl Chile na exportu i importu České republiky nejnižší (viz příloha č. 10).

Od vzniku České republiky do roku 2001 byla kromě jednoho roku naše vzájemná obchodní výměna dle statistik české strany aktivní a hodnota jejího obratu byla několika násobně nižší než je v současnosti⁵⁹. Nárůst vzájemné obchodní výměny lze datovat přelomem let 2003 a 2004, kdy obrat vzájemné výměny vzrostl z 18 mil. USD na téměř 30 mil. USD.

V následujících let až do současnosti obrat roste a s ním se prohlubuje i pasivní saldo bilance zahraničního obchodu České republiky s Chile, které v loňském roce při obratu více než 85 mil. dosáhlo záporného salda téměř 40 mil. USD (viz tabulka č. 6). Zvýšení této nerovnováhy se připisuje posilování české koruny vůči dolaru, které snižuje možnosti uplatnění českých vývozců na zahraničních trzích a naopak stimuluje dovozce ovoce, vína a dalších dovozních komodit.

58 Dohodu byl vstupem ČR do Evropské unie potřeba uvést do souladu s normami EU. Projednávání nového návrhu nebylo dosud ukončeno ze strany Chilské republiky, které se zdá být dostatečná úprava v rámci Asociační dohody Evropské unie a Chile a dohod o volném obchodu (zdroj: www.businessinfo.cz).

59 http://www.mpo.cz/dokument19516.html

Tabulka č. 6: Obchodní výměna ČR s Chile v letech 2001 – 2007 (tis. USD)

rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

vývoz 6 442 5 720 4 508 9 507 15 940 20 799 23 255

dovoz 4 696 7 192 13 442 20 464 35 410 39 475 63 066 obrat 11 138 12 912 17 950 29 971 51 350 60 274 86 321 saldo 1 746 -1 472 -8 934 -10 957 -19 470 -18 676 -39 811

zdroj: dle údajů MPO

Mezi klíčové produkty českého vývozu se řadí kotle a reaktory, které tvoří více než 28 % obchodu, audiovizuální technika, plasty, nábytek a výrobky ze železa a oceli. Česká republika z Chile přímo dováží slitiny železa, které se používají k výrobě oceli (tvoří více než 33 % dovozu), sušené ovoce, měď a výrobky z mědi a neželezné kovy.

Opačný pohled na bilanci vzájemné obchodní výměny dávají chilské oficiální statistiky (viz obchodní výměna ČR s Chile dle chilských statistik v příloze č. 9), které vykazují v bilaterálním obchodu s ČR taktéž pasivní saldo obchodní bilance⁶⁰. Tento rozdíl je dán především vysokou mírou reexportů, které vytvářejí rozdíly ve statistikách zemí dovozu a vývozu⁶¹.

Z uvedených rozdílů tedy vyplývá, že pokud se chceme pokusit o zhodnocení vývoje bilance vzájemné obchodní výměny, je nutné brát v potaz jak statistiky české strany, tak statistiky chilské. Jedno je ze statistik obou zemí zřejmé, a tím je nárůstu hodnoty obratu vzájemné obchodní výměny.

Perspektivy vzájemného obchodu  

Stabilita a otevřenost Chile hrály významnou roli při rozhodování o zařazení této země mezi skupinu zemí, pro které byla vypracována strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů České republiky⁶². Chile patří dlouhou mezi důležité obchodní partnery v Latinské Americe⁶³, nicméně podíl Chile na zahraničním obchodu ČR, jak již bylo zmíněno, zdaleka

60 Chilské statistiky vykazují kladné saldo ČR ve výši 15,5 mil. USD

61 Při vývozu se vedou statistiky dle země určení a při dovozu se vedou statistiky dle země původu.

62 http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/chile/strategie-obchodnich-zajmu-cr-v-chile/1000414/40095/

63 V Latinské Americe pátý nejvýznamnější

neodpovídá možnostem, které lze do budoucna využít. Chile lze v současnosti považovat za jednoho z největších příjemců investic na světě⁶⁴, které jsou zejména zaměřeny na těžební a důlní průmysl, modernizaci ozbrojených sil a sektor energetiky. Ve všech těchto oblastech mají české firmy šanci se prosadit především jako subdodavatelé výrobků a technologií s vysokou přidanou hodnotou, kterými Chile, jako ekonomika zaměřená na produkci a vývoz nerostných surovin a agrárních produktů, neoplývá.

Největší riziko pro české podnikatele a investory, vzhledem k zařazení Chile mezi nejperspektivnější obchodní partnery v oblasti Latinské Ameriky, lze spatřovat v možném přehřátí chilské ekonomiky a ve velmi silné závislosti na světových cenách nerostných surovin určených k exportu. Proto je nutná obezřetnost v obchodních vztazích s chilskými podnikatelskými subjekty, které jsou na vývozu svých výrobků a služeb na zahraniční trhy zcela závislý a snížení ceny nebo objemu vývozu by mohly zcela ohrozit jejich existenci.

64 Jen investice do těžby mědi by měly v letech 2007 – 2016 dosáhnout 25 mld. USD

Argentina byla v minulosti považována za jednu z nejrozvinutějších a nejvíce prosperujících ekonomik Latinské Ameriky především díky silnému rozvoji z počátku dvacátého století.

V následujícím období až do počátku nového tisíciletí Argentinu provázela střídavě období ekonomického růstu a hospodářských krizí. Naposledy se ocitla země v hluboké hospodářské krizi na přelomu let 2001 a 2002. Již v následujícím roce došlo k výraznému oživení, které zařadilo Argentinu na přední místo v ekonomickém růstu mezi zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku přesahujícím od roku 2003 do současnosti hodnotu 8 %⁶⁵. Překonání hospodářského propadu a nastartování nového růstu na počátku tisíciletí je znázorněno na následujícím grafu č. 10, který porovnává růst HDP ve čtyřech největších ekonomikách Latinské Ameriky – Argentině, Brazílii, Mexiku a Chile.

Graf č. 10: HDP Argentiny v letech 1995 – 2006 (%)

zdroj: dle údajů ECLAC

65 zdroj: Statistical Yearbook for Latin America and the Caribbean in 2007. ECLAC 2007.

Argentinské vládě se i přes nepříznivý vývoj největších světových ekonomik, jako jsou Spojené státy americké, podařilo udržet nejen měnovou a finanční, ale i hospodářskou stabilitu země. Nejdůležitější ekonomické faktory se vyvíjely v rámci možností daných situací na světových trzích velmi dobře. Míra inflace sice patřila mezi nadprůměrné v rámci Latinské Ameriky, ale pohybovala se v loňském roce ve srovnání s lety předcházejícími na únosné míře pod deseti procenty (viz příloha č.11). Na jejím dalším růstu v loňském roce se podílely především vysoké ceny potravin, nápojů, dopravy, vzdělání, lékařské péče a nájemného, které vzrostlo meziročně dokonce o více než dvacet procent. K této relativně příznivé situaci došlo díky vládním dohodám s producenty a distribučními články, které nejvíce přispívají k růstu cenového indexu. Tyto dohody jsou ovšem řešením pouze na omezenou dobu a nárůst inflace pod vlivem rostoucích cen surovin a potravin je nasnadě.

Jedním z největších problémů, se kterými se vláda Argentiny musí v průběhu finanční stabilizace země vypořádat je zadluženost. Zásadní kroky, které by měly vést k ukončení stavu platební neschopnosti a finanční destabilizace, již byly učiněny. Pozitivním aspektem argentinského hospodářství je z pohledu stabilizace dlouhodobě aktivní platební bilance.

Hospodářský růst byl v loňském roce založen o něco více na růstu veřejné spotřeby⁶⁶ než na růstu hrubých domácích investic a soukromé spotřeby⁶⁷. Mezi sektory, které dosáhly největšího růstu, patřily zemědělství a stavebnictví s růstem převyšujícím dvacet procentních bodů. Na pozitivním vývoji minulého roku měly svůj podíl i vysoké ceny surovin a zemědělských komodit, které přispěly k poměrně vysokému, i když ne úplně nejvyššímu přebytku obchodní bilance ve výši 13,3 mld. USD.

Jedním ze sektorů, které k tomuto přebytku přispěly, je zemědělství, které historicky hraje velmi důležitou roli především v zahraničním obchodě Argentiny. V loňském roce aktivita v sektoru zemědělství převýšila o více než tři procenta aktivitu v průmyslové produkci, ve které se na první místo řadí automobilový průmysl. Zemědělství využívá rozsáhlé a úrodné pampy, kterými Argentina disponuje, a příznivé klimatické podmínky umožňují pěstování plodin jak mírného tak subtropického pásu. Příznivé podmínky mírného a subtropického pásma dělají z Argentiny jednoho z největších světových pěstitelů sóji, slunečnice, kukuřice, obilí, tabáku a bavlny. Ve vývozu sojového a slunečnicového oleje je Argentina světovou jedničkou. V poslední době se začíná prosazovat i jako exportér kvalitního olivového oleje.

66 růst 20%

67 růst 13%

Tradičně se Argentina zabývá zpracováním a exportem masa a mléčných výrobků. Ve zpracování hovězího a koňského masa patří mezi významné světové producenty⁶⁸. V sektoru služeb, který v loňském roce pokračoval v růstu, jsou stejně jako v Chile nejrychleji rostoucími sektory telefonické služby, obchod, oblast energie a dopravy osob, které by měly dle odborníků i v letošním roce nejvíce přispět k hospodářskému růstu Argentiny.

Zahraniční obchod Argentiny 

Argentina je zemí s velmi rozvinutými obchodními vztahy s ostatními zeměmi, zejména se členskými zeměmi integračních seskupení, kterých je členem. K nejlepším obchodním partnerům patří členské země ALADI⁶⁹ a integračního seskupení MERCOSUR⁷⁰. Budeme-li sledovat argentinský zahraniční obchod z hlediska jednotlivých zemí, zjistíme, že největší část vývozů směřovala do Číny, Spojených států, SRN, Brazílie, Francie a Itálie a nejvíce Argentina dovezla z Brazílie, USA,Číny a Německa. Z grafů v příloze č. 12 je patrné, že největší část argentinských vývozů směřovala do členských zemí ALADI, MERCOSURU, Evropské unie, členských zemí Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA), Číny a do zemí Sdružení národů jihovýchodní asie (ASEAN). Z těchto grafů vývozních a dovozních obchodních partnerů Argentiny je zřejmé poměrně intenzivní zapojení do světového obchodu a orientace Argentiny především na členské země regionálních organizací, kterými je Argentina členem a významné světové ekonomiky jako USA, členské země EU a Čína. Při srovnání hodnot objemu dovozu a vývozu zjistíme, že nejvyšší hodnoty dosáhl objem vývozů do zemí Latinskoamerického integračního seskupení (ALADI), který činil v loňském roce více než 21 mld. USD a o více než jednu miliardu přesahoval hodnotu dovozu z těchto zemí.

Stejně tak zaznamenala Argentina kladnou bilanci v obchodě se zeměmi EU, NAFTY a ASEANU. Pouze v obchodu se zeměmi MERCOSURU převyšoval dovoz o více než pět miliard hodnotu vývozu do těchto zemí, která byla po objemu vývozu do zemí ALADI druhá nejvyšší. Z jednotlivých zemí je významný objem vzájemného obchodu s Čínou, který v loňském roce dosáhl aktivní bilance ve výši 2 mld. USD .

68 Argentina se podílí na 9% světové produkce hovězího masa a 20% světové produkce koňského masa

69 Členskými zeměmi ALADI (Latinskoamerického integračního seskupení) jsou Argentina, Bolívie, Brazílie, Chile, Kolumbie, Kuba, Ekvádor, Mexiko, Paraguay, Peru, Uruguay a Venezuela.

70 MERCOSUR tvoří zakládající země - Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay a přidružené země, mezi které patří Bolívie, Chile, Kolumbie, Ekvádor a Peru.

Obrat zahraničního obchodu Argentiny dosáhl v roce 2007 více než 98,5 mld. USD, z čehož dovoz tvořil menší část 42,6 mld. a vývoz rekordní hodnotu 55,9 mld. USD. Argentina tedy dosáhla aktivní bilance zahraničního obchodu ve výši 13,3 mld. USD. Od roku 2003, ve kterém byla překonána finanční krize, lze sledovat nárůst objemu exportu i importu, přičemž import zaznamenává mnohem vyšší přírůstky v procentuálním vyjádření než export, jak je patrné z následující tabulky č. 7, která zobrazuje hodnoty dovozu i vývozu a jejich meziroční změny, saldo a obrat.

Tabulka č. 7: Zahraniční obchod Argentiny v letech 2000 – 2007 (mld. USD)

rok export v mld. USD

změna exportu v %

import v mld. USD

změna importu v %

saldo v mld. USD

obrat ZO v mld. USD

2000 26,2 12 25,1 -1,7 1,1 51,3

2001 26,7 1,7 25,3 0,8 1,3 52

2002 25,3 -4,9 9 -64,5 16,4 34,3

2003 29,4 15,9 13,8 53,6 15,6 43,2

2004 34,6 17,6 22,5 62,6 12,1 57

2005 40 15,8 28,7 27,8 11,3 68,7

2006 46,6 16,4 32,6 13,6 14 79,2

2007 55,9 20,1 42,6 30,7 13,3 98,5

zdroj: dle údajů na www.businessinfo.cz

Komoditní struktura zahraničního obchodu Argentiny se nijak výrazně neliší od komoditní struktury ostatních zemí Latinské Ameriky. Argentinské vývozy zahrnují především agrární produkty, z nichž největší podíl připadá na sojové boby, které tvoří 22 % celkových vývozů země. Obiloviny (zejména obilí a kukuřice) tvoří dalších více než osm procent. Další významnou část argentinského exportu (20 %) zaujímají paliva a energie, průmyslové výrobky a primární produkty. Všechny zmíněné skupiny vyvážených položek dosáhly v loňském roce výrazného nárůstu, z nichž největší nárůst byl samozřejmě vzhledem k situaci na světových trzích zaznamenán u vývozu primárních produktů. Argentinský dovoz je jako ve většině latinskoamerických zemí zaměřen na polotovary, kapitálové statky, osobní automobily, spotřební statky a paliva.

Přestože Argentina udržuje velmi čile obchodní vztahy s mnoha zeměmi, je zahraniční obchod Argentiny na rozdíl od Chile ovlivněn celou řadou ochranných opatření, které

znemožňují nebo ztěžují přístup zahraničního zboží na domácí trh. Ale i přes tento fakt je objem obchodní výměny České republiky s Argentinou o něco vyšší než objem zahraničního obchodu s Chile.

Zahraniční obchod ČR a Argentiny 

Argentina patřila v minulosti k našim nejdůležitějším obchodním partnerům v oblasti Latinské Ameriky, přestože v současnosti v celkovém pořadí českých obchodních partnerů stojí až na šedesátém místě. Období našich nejaktivnějších vztahů se datuje od padesátých do osmdesátých let, kdy jsme byli významným dodavatelem investičních celků do Argentiny.

V následujících devadesátých letech a období hospodářské krize v Argentině ustala většina obchodních styků mezi našimi zeměmi a k jejich postupné obnově dochází až od roku 2003.

Z následující tabulky přehledu vývozů, dovozů, obratů zahraničního obchodu a jeho sald je patrná dlouhodobá negativní bilance zahraničního obchodu ČR⁷¹, jejíž hodnotu se podařilo v loňském roce o téměř 40 % snížit na hodnotu necelých 10 mil. USD, a rostoucí trend jak dovozu, tak i vývozu (viz tabulka č. 8). K výraznému nárůstu hodnoty českého vývozu do Argentiny dochází od roku 2003, kdy dochází k postupnému obnovení ekonomického růstu, restrukturalizaci průmyslu a s ním spojené potřebě dodávek průmyslových položek českého vývozu, mezi které patří především motory a elektrické generátory, ložiska, chemické prvky, nářadí a konstrukce ze železa, turbíny, klimatizační zařízení a ostatní stroje a přístroje.

Tabulka č. 8: Bilance obchodní výměny ČR a Argentiny v letech 2001 - 2007 (mil. USD)

rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

vývoz 10 6,6 15,9 22,7 30,6 35,8 41,5

dovoz 34,9 31,8 34,8 38,2 55,6 51,7 51,3

obrat 44,9 38,4 50,7 60,9 86,2 87,5 92,8

saldo -24,9 -25,2 -18,9 -15,5 -25 -15,9 -9,8

zdroj:www.businessinfo.cz

71 Aktivní bilance bylo dosaženo pouze v některých letech druhé poloviny devadesátých let, ale jejich hodnota byla výrazně nižší než hodnoty z let současných.

K nejdůležitějším dovozním produktům z Argentiny do ČR se řadí nemykaná a nečesaná vlna, sušené a čerstvé ovoce (zejména citrusové plody), arašídy, vinné hrozny, surový hliník, části motorových vozidel a traktorů. Statistiky vzájemného obchodu Argentiny a ČR jsou ovlivněny stejně jako statistiky obchodu s ostatními zeměmi Latinské Ameriky poměrně velkým objemem reexportů a transakcí, které jsou uskutečňovány prostřednictvím nadnárodních koncernů a nejsou tak zachyceny ve statistikách obou zemí.

Argentina patří společně s Brazílií a Chile k nejsilnějším jihoamerickým ekonomikám a stejně tak jako tyto země disponuje velkým nerostným bohatstvím. Ve srovnání s Chile je země mnohem méně schopna z vlastních zdrojů krýt požadavky rostoucí ekonomiky a potřeby restrukturalizace zastaralé a nedostatečné infrastruktury. České průmyslové podniky a jejich výrobky mají v povědomí argentinských odběratelů poměrně dobré postavení a to by jim mohlo pomoci k aktivnímu zapojení do dodávek investičních celků a průmyslových výrobků při obnově zastaralé infrastruktury v dopravě a energetice. Z charakteristiky argentinského hospodářství a přehledu nejdůležitějších komodit vzájemného obchodu mezi ČR a Argentinou lze konstatovat, že možnosti pro české vývozce je nutné hledat v oblastech zemědělské techniky, tj. vývoz traktorů, kombajnů, sklízecí techniky, energetické infrastruktury a náhradních dílů nutných při rekonstrukci železniční dopravy.

Argentinský trh je na jedné straně obrovskou příležitostí, ale na druhé straně je nutné brát ohled i na možné hrozby, které jsou spojeny především s nestabilní cenovou hladinou a stále přetrvávajícím ochranářským opatřením při vstupu na argentinský trh. Tato rizika jsou násobena nedostatečnou legislativou v oblasti ochrany investic a vysokou mírou korupce, která v této zemi vládne. Stejně jako u Chile se k výše zmíněným rizikům, které by mohly ohrozit české podnikatelské subjekty v tomto regionu, přidává ještě riziko náchylnosti k ekonomickým výkyvům vzhledem k událostem na světových trzích.

Inflace od roku 2002 dlouhodobě klesá a přestože údaje za loňský rok převyšují míru inflace v roce předešlém, byl splněn vládní cíl stanovený ve výši 4,5 %. Na růstu cenové hladiny se stejně jako v ostatních latinskoamerických zemích především podílely ceny potravin, které během loňského roku vzrostly o více než 12 %⁷⁴. Klesající trend míry inflace i nezaměstnanosti, která poklesla z více než 12 % v roce 2003 na téměř polovičních sedm procent, je zřejmý z grafu v příloze č. 13.

Příznivěji než růst hrubého domácího produktu a inflace se v posledních několika letech a především v loňském roce vyvíjela výše přímých zahraničních investic, která se téměř zdvojnásobila na více než 35 mld. USD (viz graf č. 12). Zájem investorů podpořený americkou hypoteční krizí, růst přímých zahraničních investic a finančního kapitálu, zvýšil brazilské devizové rezervy na 180 mld. USD.

Graf č. 12:Přímé zahraniční investice Brazílie v letech 2003 – 2007 (mld. USD)

zdroj: dle údajů na www.businessinfo.cz

Vzhledem k pozitivnímu vývoji brazilského hospodářství došlo od roku 2002 téměř ke zdvojnásobení hrubého domácího produktu na 900 mld. USD a za pozornost stojí i pozitivní trend ve snižování salda státního rozpočtu, podílu veřejného sektoru na hrubém domácím produktu⁷⁵ a celkové zahraniční zadluženosti země. Nutné je ovšem podotknout, že stability

74 http://www.businessinfo.cz/cz/sti/brazilie-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000631/

75 veřejný dluh byl od roku 2002 za vlády současného prezidenta Luly snížen o téměř 15%

veřejných financí je dosahováno především zvyšujícím výběrem daní do státní pokladny a nikoliv snižováním vládních výdajů, které naopak každoročně rostou zhruba o 10 %.

Brazílie je průmyslově-zemědělský stát, který je díky svému obrovskému nerostnému bohatství po právu považován za jeden z nejvýznamnějších států kontinentu Jižní Ameriky.

Brazílie disponuje rozsáhlými ložisky železné rudy, manganu, bauxitu, niklu, chromu, wolframu, cínu, uhlí, ropy, zemního plynu, zlata, mědi a řady dalších. Stejně jako v ostatních latinskoamerických zemí bohatých na nerostné suroviny došlo taktéž v Brazílii v posledních několika letech k nárůstu těžebního průmyslu, především těžby železné rudy a ropy, a navazujících zpracujících oborů. Brazílie si velmi dobře uvědomuje, že světové zásoby ropy nejsou neomezené, a proto se snaží podporovat alkohol jako jedno z biopaliv a rozšířit celosvětově jeho použití⁷⁶.

Největším sektorem brazilského hospodářství jsou služby, které se podílí na tvorbě HDP ze 64 %. Rozsah sítě a organizace brazilského sektoru služeb odpovídá v mnoha ohledech evropskému standardu a viditelně využívá přírodních krás a kulturních atrakcí jako lákadla přílivu návštěvníků do země. Turistika se tak stává stěžejní oblastí brazilského sektoru služeb.

Sektor služeb následuje průmysl s 31 % a zbývajících pět procent hrubého domácího produktu je tvořeno zemědělstvím⁷⁷. V porovnání podílu sektorů na zaměstnanosti následuje za službami s více než 65 % zemědělství s 20 %, které tak na rozdíl od podílu na hrubém domácím produktu v zaměstnanosti převyšuje průmysl. Mezi nejdůležitější průmyslová odvětví patří strojírenství v čele s výrobou osobních a nákladních automobilů, hutnictví založené na výrobě a zpracování železné rudy a barevných kovů, petrochemický a chemický průmysl, potravinářský, textilní, papírenský, dřevozpracující a energetický. Na výrobě elektrické energie se z více než 90 % podílejí vodní elektrárny, které využívají energetického potenciálu brazilských vodních toků⁷⁸.

Přestože dochází k velmi výrazné orientaci Brazílie na výrobu průmyslových výrobků a kapitálových statků, je země stále na světovém trhu známa jako jedna z největších zemědělských velmocí a z jednotlivých sektorů se více než průmyslu a službám dařilo zemědělství a dobytkářství, které vzrostly o více než šesti procenty. Velmi příznivé klimatické

76http://www.enviweb.cz/?env=_archiv_gfchc&search=biopaliva/Biopaliva_prvni_generace_aneb_co_vsechno_

muzeme_jiz_dnes_nalevat_do_nadrzi_aut.html

77 https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/br.html#Econ

78 na území Brazílie se nachází jedna z největších elektráren světa Itaipú

podmínky a téměř 400 mil. ha úrodné zemědělské půdy z Brazílie dělají jednoho z potencionálních vůdců v produkci a exportu zemědělských surovin. Brazilská zemědělská produkce patří k největším na světě a to i přesto, že zemědělství s převládajícím monokulturním velkovýrobním plantážnictvím se podílí na HDP pouhými šesti procenty.

Nejvýznamnějšími plodinami, které se na rozsáhlých plantážích pěstují, jsou káva, citrusové plody a sisalové vlákno, v jejichž sklizni Brazílie zaujímá první místo na světě⁷⁹. Dále se zabývá pěstováním cukrové třtiny, manioku, kakaa, sóji, kukuřice, bavlny, různých druhů ovoce a tabáku. Živočišná výroba se soustřeďuje kromě rybolovu na chov skotu, prasat, ovcí, koní, koz a drůbeže. K zařazení se mezi největší producenty a exportéry zemědělských plodin Brazílii napomohly masivní investice do výzkumu technologií⁸⁰, které vedou ke zvýšení produktivity, odstranění regulativních opatření a snížení státních intervencí, které zemi napomohly k otevření domácí ekonomiky a jejímu intenzivnímu zapojení do mezinárodního obchodu.

Zemědělství se podílí na hrubém domácím produktu pouhými šesti procenty, zatímco ještě před třemi lety dosahovala tato hodnota dvanácti procent. Pokud ale do tzv. agrobyznysu zahrneme i obory zpracovávající zemědělskou produkci, dostaneme se k hodnotě 33 % HDP.

Na vývozu Brazílie a zaměstnanosti pracovní síly se agrobyznys podílí 37 % a stojí dokonce za celými 100 % přebytku obchodní bilance. Z těchto údajů je zřejmé, jak je brazilské hospodářství silně závislé na zemědělské úrodě daného roku a poptávce a cenách zemědělských plodin na světových trzích. Za růstem konkurenceschopnosti brazilského agrobyznysu na světových trzích stojí především eliminace subvencí, otevření ekonomiky a integrace Brazílie do sdružení volného obchodu Mercosur v roce 1991⁸¹ a zvládnutí inflace, která ještě na počátku 90. let dosahovala tisíců procent ročně.

V posledních několika letech dochází podobně jako v Chile a Argentině k výraznějšímu přesunu výroby ve prospěch kapitálových statků a statků dlouhodobé spotřeby oproti výrobě polotovarů a zboží pro okamžitou spotřebu. Celkový růst průmyslové výroby byl nejvýrazněji podpořen růstem statků pro dlouhodobou spotřebu, nejvýraznější růst zaznamenala výroba

79 http://en.wikipedia.org/wiki/Sisal

80 Brazílie ji od sedmdesátých let vynakládá obrovské částky na výzkum a vývoj nových zemědělských technik a technologií. V roce 1973 byl za tímto účelem založen institut EMBRAPA (brazilské zemědělské výzkumné sdružení) napojený na ministerstvo zemědělství. Insittut zaměstnává téměř 9 tisíc pracovníků a jeho rozpočet činí v přepočtu cca 11 mld. Kč.

81 původně vzniklého mezi Argentinou, Brazílií, Paraguayí a Uruguayí. Přidruženými zeměmi jsou Bolívie, Chile, Kolumbie, Ekvádor, Peru a od roku 2006 Venezuela

In document Hlavní práce12384_xuhac01.pdf, 1.9 MB Stáhnout (Stránka 40-65)