6. P ř ípadová studie
6.3 Pracovní úrazy a jejich prevence
6.3.1 Bezpe č nosti a ochrany zdraví p ř i práci
Předpisy směřující k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen
BOZP) jsou jedním z nejdůležitějších prvků v oblasti prevence pracovních úrazů. Ve společnosti Tesco je jim věnována poměrně velká pozornost. Nejdůležitějšími
dokumenty jsou Kniha bezpečnosti práce, z hlediska školení zaměstnanců v oblasti BOZP a Logbook z pohledu každodenní kontroly jednotlivých oddělení.
Kniha Bezpečnosti práce
Základním dokumentem pro oblast BOZP je Kniha bezpečnosti práce (dále jen Kniha BP). Slouží vedoucímu zaměstnanci k prokazatelnému seznámení jemu podřízených zaměstnanců s celou řadou předpisů, návodů a jiných skutečností, které by mohly mít vliv na vznik nebo závažnost pracovních úrazů ((Jedná se např. o předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, návody k obsluze a údržbě technických zařízení na
252 ZP § 266
pracovišti včetně praktického zaškolení s výjimkou zařízení provozovaných podle zvláštních předpisů (vyhrazená technická zařízení, požární zařízení, svářečky apod.), příčiny pracovních úrazů a opatřeními k zabránění jejich opakování, apod.)). V knize jsou
vedeny i jiné záznamy, které jsou nezbytné pro řádné zajištění BOZP. (viz příloha č. 1 – Kniha bezpečnosti práce)
Řádné vedení Knihy BP a její části o provedených školeních, slouží jako podklad k tomu, aby vedoucí zaměstnanec prokázal, že plní povinnosti související se zajištěním úkolů BOZP, které mu ukládá zákoník práce a související předpisy. Na vedoucím pracovníkovi je totiž odpovědnost za řádné proškolení jemu podřízených zaměstnanců v dostatečné hloubce a kontrola dodržování předepsaných respektive proškolených postupů.
Prováděním školení v oblasti BOZP a související Požární ochrany je pro společnost Tesco zajišťováno externí firmou PrePo s.r.o.. Ve většině případů jsou vyškoleni vedoucí pracovníci jednotlivých oddělení, kteří získané informace předávají svým podřízeným zaměstnancům. Přeškolení u většiny kurzů je prováděno jednou za dva roky.
Jiný režim platí u vstupního školení, které je prováděno pouze při nástupu do zaměstnání. Existuje zde i další odlišnost. Školení není ponecháno na vedoucích pracovnících jednotlivých oddělení, ale je prováděno hromadně při větším náboru nových zaměstnanců nebo individuálně prostřednictví manažera pro řízení lidských zdrojů v průběhu přijímacího řízení.
Kromě prezenčního školení mají zaměstnanci možnost seznámit se nebo si osvěžit své znalosti s nejdůležitějšími předpisy a zásadami na vyhrazených místech přímo v prostorách provozovny. Obvykle se jedná o tématicky laděné nástěnky a vývěsky, často doprovázené ilustrativními obrázky.
Logbook
Důležitým dokumentem z hlediska prevence vzniku škod a provádění opatření k zajištění BOZP je Logbook. Jedná se o dokument, který slouží ke kontrole interních operací prováděných v prodejnách Tesco. Je to nástroj, který je dle slovníku společnosti Tesco používán k prokázání due diligence (náležité péče) ve všech aspektech operací společnosti.
Logbook je vyplňován, aby bylo možné prokázat, že jsou podnikány všechny potřebné kroky ke splnění zákonných požadavků, požadavků na ochranu a bezpečnost
práce a obchodně právních požadavků.Vedle tohoto je také logbook používán k monitorování správného dodržování normy společnosti Tesco zjištění a zajištění
odstranění všech nesrovnalostí a k prokázání, že jsou dodržovány všechny metody a obvyklé postupy společnosti.
Vyplňování Logbooku je odpovědností každého zaměstnance. Logbook je možno použít jako důkaz u soudu. Uvedení nepravdivých údajů v Loogbooku je považováno za hrubé porušení pracovních povinností a může vést k disciplinárnímu řízení.
Vyplňováním Logbooku je pověřen vedoucí zaměstnanec oddělení. Pro případ nepřítomnosti musí být jmenován zaměstnanec, který bude Logbook vyplňovat místo něj.
Jmenovaný zaměstnanec musí být pro tento účel řádně vyškolen.
Kontrolní povinnost jsou stanoveny pro různé úrovně řídících pracovníků, jmenovitě pro vedoucího oddělení, obchodního manažera a manažera obchodní jednotky.
(viz příloha č. 2 – Kontrolní povinnosti vedoucích pracovníků)
Povinností vedoucího je každý den provést kontrolu oddělení. K tomu mu napomáhá již mnohokrát zmiňovaný Logbook, ve kterém je uveden popis všech činností a skutečností, u nichž je nutné kontrolu provést. Většinou se jedná o všechny důležité činnosti oddělení a s tím související dodržování předpisů směřujících k zajištění BOZP.
(Detailní příklad uveden v příloze č. 3 - Příklad stránky Logbooku za oddělení Příjmu zboží)
Při zjištění jakéhokoli nedostatku je u daného úkolu vyplněn tzv. next step, neboli další krok následující po zjištění závady. Cílem next stepu je odstranění vzniklé závady.
Pokud nesprávnost pokračuje i následující dny, next step zůstane nekompletní a na konci týdne se přepíše do next stepů na příští týden.
Na konci týdne musí vedoucí úseku podepsat list s next stepy na konci každé stránky Logbooku před tím, než jej předá svému manažerovi, i v případě, že se za celý týden žádný next step nezjistil. Toto je nutné udělat, aby byla jistota, že všechny next stepy byly splněny.
Kromě každodenní kontroly oddělení vedoucím oddělení je prováděna kontrola oddělení obchodním manažerem. Jeho úkolem je např. sestavení kompletního přehledu operací oddělení nebo řízení kontroly dodržování zákonů.
Nakonec je oddělení jednou týdně kontrolováno ředitelem obchodní jednotky. Ten
se zaměřuje především na kontrolu next stepů, kontrola zákonitosti všech operací a archivace vyplněných Logbooků pro další užití, například použití jako důkazní materiál
nebo jako podklad pro statistické účely.
6.3.2 Pracovní úraz
I přes sebelepší provádění přepisů směřujících k zajištění BOZP není možné zcela vyloučit nebezpečí vzniku pracovního úrazu. I v OD Národní třída se jednou za čas toto stane. V průměru se jedná o 30 úrazů ročně. Na konci každého měsíce se vyhotovuje hlášení o úrazech za toto období, které se posílá na místně příslušný Oblastní inspektorát bezpečnosti práce. (viz příloha č. 4 – Hlášení úrazu oblastnímu inspektorátu práce)
Vzhledem k povaze provozu se ale většinou jedná o lehčí poranění. Zcela převládajícím typem poranění řezná rána vzniklá při nesprávné nebo nebezpečné manipulaci s nožem. S jeho použitím se totiž rozbaluje většina krabic a palet. Dalšími
častými úrazy je uklouznutí nebo naražení některé z končetin. Poměrné časté jsou i poranění pracovníků VBS, které vznikají při jejich snaze zadržet pachatele trestné
činnosti, páchané v prostorách provozovny. Na závěr si uvedeme některé příklady v podobě úryvků z Knihy úrazů.
V průběhu budeme jednotlivé teoretické pasáže doplňovat praktickými údaji. Tyto jsou v textu pro větší přehlednost vyznačeny kurzívou. Budeme uvažovat případ, kdy došlo k pracovnímu úrazu, zaměstnanec byl uznán dočasně pracovně neschopným, ale pracovní úraz na něm nenechal žádné trvalé následky.
O každém pracovním úrazu se vyhovuje Záznam o úrazu. (viz příloha č. 5 – Záznam o úrazu) Zde se zaznamenají všechny důležité skutečnosti o zaměstnavateli
u kterého k úrazu došlo, o zaměstnavateli u kterého je zaměstnán poškozený zaměstnanec, o osobě postiženého zaměstnance nebo jiné osoby, a údaje o úrazu. Zde zapsané skutečnosti jsou rozhodné pro následné prošetřování okolností úrazu a jeho vyhodnocení.
Pan Lukáš je zaměstnancem společnosti Tesco a pracuje v pizzerii. K pracovnímu úrazu došlo na jeho obvyklém pracovišti.
Dne 14.7.2006 pan Lukáš rozbaloval sýr a přitom mu nešťastnou náhodou sklouzl nůž po igelitu a on se řízl do prstu u levé ruky.
Veškeré úrazy se zapisují do Knihy úrazů. Tato kniha poskytují přehled o jednotlivých úrazech, fázi jejich řešení a v neposlední řadě se používá pro tvorbu
navazujících výkazů a statistik. Do této knihy se zapisují podobné údaje jako do Záznamu o úrazu. Navíc se zde uvádí výše vypočtené náhrady proplacené, která je v hlavní pokladně proplacena zaměstnanci.
Výše náhrady
Stanovení výše náhrady je dostatečně rozebráno v příslušné kapitole teoretické části, proto zde budou jednotlivé postupy zmíněny pouze stručně. Náhrada pracovního úrazu se skládá ze tří částí.
První částí je ztráta na výdělku. Ta připadá v úvahu pouze pokud zaměstnanec byl uznán pracovně neschopným. Při jejím výpočtu se vychází z hrubé mzdy zúčtované v rozhodném období. Od vypočtené hrubé mzdy se odečtou poskytnuté nemocenské dávek.
Rozdíl je zaměstnanci určen k vyplacení. (viz příloha č. 6 – Ztráta na výdělku).
U pana Lukáše je rozhodným obdobím II. Čtvrtletí roku 2006, tedy období od 14.2006 do 30.6.2006. Za tuto dobu odpracoval 176 hodin. Hrubá mzda byla vypočtena na 8578,- Kč, z čehož byla vypočtena průměrná hodinová a následní denní mzda. Ta činila 197,64 Kč denně.
Pan Lukáš byl uznán práce neschopným od 14.7.2006 do 27.7.2006, tady na období 10 dnů. V této době pobíral nemocenské dávky. Jejich celková výše činila 371,- Kč.
Předpokládaný hrubý výdělek činil 1976,- Kč. Po odečtení nemocenské dávky ve výši 371,- Kč byla ztráta na výdělku vyčíslena ve výši 1605,- Kč.
Druhou část tvoří bolestné. Výše náhrady se stanoví na základě počtu bodů přiznaných ošetřujícím lékařem, které se vynásobí hodnotou jednoho bodu. Výsledná částka je určena k vyplacení postiženému zaměstnanci. (viz příloha č. 7 – Hodnocení bolestného)
Zranění pana Lukáše bylo vyhodnoceno jako řezná rána. V tomto případě se počet bodů vypočte v závisti na délce rány. Za každá centimetr přísluší jeden bod. Rána pana Lukáše byla změřena na 10 mm, tím pádem mu byl přisouzen jeden bod.
Hodnota jednoho bodu je 120,- Kč. Celková výše bolestného je tedy 120,- Kč. Třetí část jsou účelně vynaložené náklady spojené s léčením. Do této kategorie spadá např. poplatek za vypsání hodnocení bolestného, cestovné apod.
V případě pana Lukáše byl jediným nákladem poplatek za vypsání lékařské zprávy, která se týkala bolestného. Jeho výše činila 100, - Kč.
Celková výše náhrady v případě pana Lukáše byla vyčíslena na 1825,- Kč. Výplata náhrady
Náhrada není hrazena z prostředků zaměstnavatele, ale v rámci pojistného plnění, jež uskutečňuje pojišťovna, které zaměstnavatel odvádí pojistné z titulu pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
Za tímto účelem se při každé škodné události, v tomto případě tedy pracovního úraz
nebo nemoci z povolání, pojišťovně předávají podklady týkající se okolností vzniku a následku škodné události. Zároveň se předávají podklady potřebné pro výpočet výše
náhrady.
Podklady ke škodné události pana Lukáše byly předány České Pojišťovně, u které je společnost Tesco pojištěna právě pro tyto případy. Byly předány následující doklady:
1) Záznam o úrazu zaměstnance 2) Hodnocení bolestného
3) Stvrzenka za vypsání bolestného 4) Doklad o zaplacení pojistného 5) Potvrzení o ztrátě na výdělku 6) Neschopenka
Po obdržení a prověření podkladů je provedena registrace škodné události a vypočtena výše odškodného. Odpovědnému zaměstnavateli je posláno Oznámení o registraci a Rekapitulace likvidace pojistné události. (viz příloha č. 8 – Oznámení o registraci, příloha č. 9 – Rekapitulace likvidace pojistné události) Vypočtená náhrada je převedena na bankovní účet zaměstnavatele.
Bývá zvykem, že poškozenému zaměstnanci je část náhrady vyplacena ještě před uhrazení pojišťovnou. Likvidace pojistných událostí je totiž prováděna čtvrtletně. Za tímto účelem je poškozenému zaměstnanci vystaveno Memorandum pro Hlavní pokladnu.
Panu Lukášovi bylo k 1.8.2006 proplaceno bolestné a poplatek za vystavení lékařského potvrzení.
Příklady pracovních úrazů (úryvky z Knihy úrazů):
Pracovník VBS byl při pokusu o vyvedení opilého zákazníka z provozovny jím pokousán do pravé ruky.
Pracovnice oddělení kosmetiky uklouzla po vytřené podlaze a utrpěla poraněné levé nohy v podobě naraženého kotníku.
Pracovník VBS při provádění kontroly zavadil o vozík zákazník a ten jej udeřil.
Způsobil mu podlitinu na levé tváři.
Zatím nejtěžším případem bylo zranění, které se zaměstnanci přihodilo v průběhu manipulace s kovovou klecí, která je používána pro přepravu a skladování rizikového
zboží. Pracovník tuto klec přemisťoval, když tato zapadla do díry v podlaze, převrátila se a přiskřípla zaměstnanci nohu. Následkem nárazu došlo k rozdrcení kotníku. Tento úraz se
stal přibližně před půl rokem a do dnešního dne je zaměstnanec v pracovní neschopnosti.
Zároveň není stále jasné, zda toto poranění nebude mít trvalé následky.