Náhrada škody poz ů stalým, zem ř el-li zam ě stnanec na následky pracovního

221 Jouza Ladislav – Zákoník práce s komentářem, Bova Polygon, 2004, ISBN 80-7273-101-7, str. – 584 – 585

222 likvidace škodních událostí u pojišťovny Allianz

223 Holub Milan, Bičovský Jaroslav, Pokorný Milan, Hochman Josef, Kobliha Ivan, Ondruš Radek –

Odpovědnost za škodu v právu občanském, pracovním, obchodním a správním, Linde Praha, 2004, ISBN 80-7201-486-2 , str. – 217 - 218

224 ZP § 369

Druhým druhem nároků jsou takové, které vznikají osobám označovaných jako pozůstalý. Jedná se o náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením

dotčeného pracovníka, o náhradu nákladů spojených s pohřbem v přiměřené výši, o náhradu nákladů na výživu pozůstalých a o náhradu věcné škody.²²⁵

Všechny výše uvedené nároky jsou spojeny se smrtí zaměstnance jako důvodu vzniku nároků. Z hlediska uplatňování jsou všechny tyto nároky relativně samostatné.

Okruh oprávněných osob není dána pouze příbuzenským vztahem nebo jiným vztahem k zemřelé osobě v obecné rovině. Může jít o celou řadu různých osob, jejich vymezení je dáno dílčími úpravami jednotlivých nároků.²²⁶

a) Nárok pozůstalých na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením Podstata náhrady je obdobná jako v případě nároků uplatňovaných samotným zaměstnancem. Jde zde však o náklady, které byly vynaloženy pozůstalým. Náklady, které byly vynaloženy ještě samotným pracovníkem se stávají součástí dědických nároků. Oprávněným je tedy ten, kdo sám vynaložil náklady na léčení škodnou událostí stiženého pracovníka. Může to být i osoba úplně cizí, např. ten, kdo si postiženého zaměstnance vzal do ošetřování. Podle situace to může být i více lidí zároveň.²²⁷

Tento druh nároku vzniká teprve smrtí zaměstnance. Pokud nějaký nárok vznikl již před touto událostí, jedná se nárok na základ jiného ustanovení nebo to vůbec nemusí být nárok uplatňovaný vůči zaměstnavateli zesnulého zaměstnance.²²⁸

Se vznikem nároku je spojena otázka účelnosti. Toto není otázkou právní, ale uplatňuje se zde zdravotnické hledisko v podobě příslušných zdravotních předpisů. Pro stanovení se tedy použije znaleckého posudku.

b) Nárok pozůstalých na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s pohřbem Náklady spojené s pohřbem se zásadně hradí tomu, kdo tyto náklady vynaložil.

Od celkové výše nákladů se odečítá pohřebné, jehož výše je stanovena podle zvláštního předpisu.²²⁹

225 ZP § 375

226 ZP § 376 – 379

227 ZP § 376 (1)

228 Jouza Ladislav – Zákoník práce s komentářem, Bova Polygon, 2004, ISBN 80-7273-101-7, str. – 599 – 600

229 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

Rozsah nároku je stanoven zvláštním předpisem.²³⁰ Mezi náklady pohřbu se zahrnují zejména ( jedná se pouze o demonstrativní výčet, podle okolností případu je možné uznat i jiné náklady) náklady účtované pohřebním ústavem, hřbitovní poplatky, cestovní výlohy, náklady na pořízení pomníku včetně nutné úpravy hrobu, náklady na smuteční ošacení, u kterých se hradí pouze jedna třetina. Náklady na ošacení a cestovní výlohy se hradí pouze nejbližším rodinným příslušníkům nebo příslušníkům domácnosti zemřelého ve smyslu definice dle § 116 Občanského zákoníku.²³¹

c) Náhrada nákladů na výživu pozůstalých

Nárok na náhradu nákladů na výživu mají všichni pozůstalý, které zemřelý vyživoval nebo byl povinen vyživovat. Není tedy rozhodné, zda daná osoba měla právní nárok na výživné, či zda byla živena pouze fakticky. Může to tedy být i např. družka nebo nevlastní děti apod. U okruhu oprávněných osob není kladena ani podmínka, aby dané byly odkázány výlučně na výživu poskytovanou zemřelým.²³²

Pro stanovení výše se vychází z průměrného výdělku zemřelého a z výše důchodů přiznaných pozůstalým. Jedná se např. o důchod vdovecký nebo sirotčí. Pro rozsah nároků

jednotlivých pozůstalých je rozhodující stav v době smrti živitele. Pokud se jedná o vyživovací povinnost právně podloženou, vychází se z výše stanovené v příslušném

rozhodnutí. Pokud výše stanovena není, jedná se o ní jako o otázce předběžné. Zde je nutné zhodnotit, zda poskytované výživné odpovídalo výživnému podle ustanovení podle zákona o rodině.²³³

Výše náhrady je omezena na 50% průměrného výdělku zaměstnance v případě že tento byl vyživoval nebo měl vyživovat pouze jednu osobu a na 80% průměrného výdělku v ostatních případech. Vypočtená částka se rozpočte mezi všechny vyživované.²³⁴

Po vypočtení náhrady u jednotlivých pozůstalých je nutné od výši náhrady u každého pozůstalého odečíst dávky důchodového zabezpečení, které jsou poskytovány ze

230 Nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, § 37

231 ZP § 376 (1)

232 ZP § 377 (1)

233 Holub Milan, Bičovský Jaroslav, Pokorný Milan, Hochman Josef, Kobliha Ivan, Ondruš Radek –

Odpovědnost za škodu v právu občanském, pracovním, obchodním a správním, Linde Praha, 2004, ISBN 80-7201-486-2 , str. 221 - 222

234 ZP § 377 (2)

stejného důvodu ( smrt živitele následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání). Při rozhodování o výši náhrady se k výdělku pozůstalých nepřihlíží.²³⁵

Rozsah vyživovací povinnosti, pokud je již jednou stanovena, je možné následně změnit, pokud v době smrti živitele existovaly důvody, na jejichž základě je vhodné výši vyživovací povinnosti zvýšit, snížit nebo zrušit. Důvody, ke kterým se přihlíží nesmí souviset s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.²³⁶ Náhrada na výživu pozůstalých je poskytována po celou dobu, po kterou je důvodně možné předpokládat, že by výživu poskytoval zaměstnanec, nejdéle však do dosažení důchodového věku zesnulého zaměstnance.²³⁷

d) Jednorázové odškodnění

Jednorázové odškodnění se poskytuje manželovi, příp. manželce, u kterého je dán právní svazek a dítěti, které má nárok na sirotčí důchod. Žádným jiným osobám není možné jednorázové odškodnění poskytnout. Nárok musí být uplatněn zvlášť za každého oprávněného. Výše odškodnění je stanovena na 240 000,- Kč jak pro manžela, tak pro nezaopatřené dítě.

Zákonem je dána také možnost pro jednorázové odškodnění rodičů zemřelého ve výši 240 000,- Kč pro oba. Přiznání nároku je vázáno na odůvodněnost případu. Přiznání nároku bude záviset zpravidla na sociálních podmínkách a majetkových poměrech oprávněných osob.²³⁸

c) Náhrada věcné škody

Nárok na náhradu věcné škody mohou uplatnit pouze dědicové. Pokud nárok na náhradu věcné škody uplatnil sám postižený, jedná se o nárok spadající do dědictví po zemřelém. Pokud tento nárok postiženým uplatněn nebyl nebo došlo k jeho promlčení vzniká výše uvedený nárok jeho dědicům.²³⁹

4.4.6 Úrazové pojištění zaměstnanců

235 ZP §377

236 Holub Milan, Bičovský Jaroslav, Pokorný Milan, Hochman Josef, Kobliha Ivan, Ondruš Radek –

Odpovědnost za škodu v právu občanském, pracovním, obchodním a správním, Linde Praha, 2004, ISBN 80-7201-486-2 , str. 221 - 222

237 ZP § 377

238 ZP § 378

239 ZP § 379

Od 1.1.2010, (stav platný k 20.6.2007) nabude účinnosti nová právní úprava týkající se úrazového pojištění zaměstnanců. Nově budou oproti dosavadní úpravě přinese do pracovně-právních vztahůřadu změn.

Podle současné právní úpravy nesou odpovědnost za pracovní úrazy a nemoci z povolání zaměstnavatelé. Ti mají povinnost pojistit se za tímto účelem u pojišťovny Kooperativy. Sazba pojistného se odvíjí podle okruhu podnikatelské činnosti zaměstnavatele. V případě vzniku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání je příslušná náhrada vyplácena prostřednictvím zaměstnavatele, který jí obdrží od příslušné pojišťovny z pojistného plnění.²⁴⁰

V praxi se však ukázalo, že takto nastavený systém nemotivuje poškozené zaměstnance k aktivnímu vyhledávání lepšího pracovního uplatnění. Zároveň ani zaměstnatelé nejsou vybízeni k přijímání opatření, která by měla za následek snížení počtu nebo závažnosti pracovních úrazů nebo nemocí z povolání.²⁴¹

Nová právní úprava počítá se zavedením zvláštní formy sociálního pojištění, vyplácených dávek, jak to umožňuje současná právní úprava.

Nový systém bude také zaměstnavatele vybízet ke zvyšování úrovně bezpečnostních opatření a ochrany zdraví při práci. Tohoto cíle má být dosaženo

240 Praktické zkušenosti z OD Tesco Národní třída

241 http://www.finexpert.cz/default.aspx?section=30&server=1&article=5187

242 Organizační řád ČSSZ a jiné materiály

243 Příloha č. 1 zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání

prostřednictvím slev či přirážek pojistného, které se bude odvíjet od vývoje počtu a závažnosti pracovních úrazů a nemocí z povolání.²⁴⁴