Skladníci

Úkolem skladníků je provádění činností související s přejímkou a uskladněním zboží. Dále mají za úkol zajistit dopravu zboží na prodejní plochu a jeho umístění do příslušných regálů.

Sklad zboží

Sklad provozovny je rozdělen do tří divizí, a to trvanlivé potraviny, čerstvé potraviny a průmyslové zboží. Každá divize se dále dělí na další části. S ohledem na zaměření práce se budeme podrobněji věnovat pouze vybraným z nich.

Pro přejímku zboží se využívá prostor pro Příjem zboží. Veškerý sortiment, který je do provozovny dodáván musí projít přes tento prostor, který je střežen kamerovým systémem. Dalším důležitým prostorem je Červená zóna, kde je uloženo zboží, které je přijato, ale zatím není zaneseno do účetního systému.

258 ZP § 253 (1)

Zboží je standardně uloženo na paletách, ale pro vybraný sortiment zboží je předepsáno zvláštní uložení v kovových klecích. Převážně se jedná o položky, které jsou náchylné k odcizeni jako je např. alkohol, cigarety, elektro atd. Souhrnně jsou tyto položky označovány jako rizikové zboží. K otevírání klecí je oprávněn pouze pracovník VBS.

Příjem zboží

Příjem zboží je velmi komplexní problematika, protože pro různé zboží a různé

způsoby dodání jsou dány různé postupy. My si zde nastíníme pouze obecné principy a zásady, které by mohli mít souvislost s tématickým zaměřením práce.

Obecně platí pravidlo, že do provozovny smí být přijato pouze zboží, které bylo objednáno a v objednaném množství. V ostatních případech je k rozhodnutí o přijetí oprávněn pouze tzv. nákupčí.

Při příjmu zboží se porovnávají údaje z objednávky s údaji z dodacího listu a dle povahy zboží se provádí více či méně podrobná fyzická kontrola dodávky. Veškeré nesrovnalosti se vyznačí na Přepravní nebo Dodací list, které zůstávají přepravci nebo zástupci dodavatel (déle jen přepravce).

Pravdivost zde uvedených údajů je potvrzena pracovníkem příjmu zboží a přepravcem. U rizikového zboží se navíc vyžaduje přítomnost pracovníka VBS. Pro

účely provozovny je skutkový stav zachycen i na Záznam o příjmu zboží. Ovšem i tento systém je možné zneužít, jak uvádí následující příklad:

Ztracená televize

Zaměstnanci si chtěli přilepšit, a tak udělali podvod s televizí. Od dodavatele byly přivezeny tři televize. Pracovník příjmu zboží, pracovník VBS a zástupce dodavatele shodně potvrdili příjem tří kusů. Takto to bylo uvedeno i na dodacím listu. Nějakým záhadným způsobem ale z vozidla byly vyloženy pouze dva kusy. S posledním kusem přepravce odjel. Zcizený kus byl zpeněžen a výtěžek rozdělen mezi zúčastněné.

Podvod byl odhalen při inventuře a díky záznamu z kamerového systému byly odhaleni i viníci. Těmto byla vzniklá škoda předepsána k úhradě.“

Veškeré výhrady k povaze dodávky musí být učiněny v tomto okamžiku, pozdější výhrady nelze uznat. Výjimku tvoří vady, které nejsou na první pohled zjistitelné, ale při jejich uplatňování jsou rozhodující smluvní podmínky upravující vztah mezi přepravcem a provozovnou.

Pokud je při pozdějším zpracování zjištěna vada, které měla a mohla být odhalena již při příjmu, stává se za ní odpovědným pracovník, který zboží přijímal. Daný pracovník je povinen vzniklou škodu uhradit dle ustanovení o obecné odpovědnosti. Výši náhrady určuje škodní komise s ohledem k okolnostem případu.

Příklad s telefonem

Stal se tento případ. Zaměstnanec přebíral od přepravní služby zásilku, ve které byl mobilní telefon. Potvrdil její přijetí, aniž by obsah zásilky zkontroloval. Když byl balíček otevřen, bylo zjištěno, že mobilní telefon uvnitř není.

Dotčený zaměstnanec se bránil, že nemohl toto tušit a že chyba se stala na straně přepravce. Ten měl ovšem potvrzený dodací list, na němž byla deklarována bezvadnost zásilky. Tím pádem byl zaměstnanec uznán odpovědným za vzniklou škodu z důvodu zanedbání pracovních povinností, konkrétně povinnost kontrolovat dodané zboží a byl povinen vzniklou škodu uhradit v plné výši. Výše náhrady byla vyčíslena na 2000- Kč, protože se jednalo o starší typ přístroje, který byl v té době navíc zlevněn.

Po přijetí je zboží umístěno do Červené zóny, kde se čeká na zanesení do účetního systému. Poté je umístěna k dlouhodobějšímu uskladnění do vyhrazených skladových prostor. Odtud je dodáváno na prodejní plochu.

Inventarizace

Jednou ročně se provádí inventarizace všech prodejních položek. V jejím průběhu se kontroluje stav zboží ve skladových prostorech a prodejní ploše s údaji z účetního systému. Za jednotlivé druhy zboží provádí inventuru pracovníci jednotlivých oddělení.

Vzhledem k časové náročnosti prováděných úkonů je často ředitelem provozovny žádáno o výpomoc zaměstnanců z jiných provozoven.

V průběhu roku se provádí tzv. parciální inventarizace. Princip je stejný jako v předchozím případě. Inventarizace se provádí v různých intervalech dle povahy zboží.

U rizikového zboží je to dvakrát do měsíce, u oblečení jednou za tři měsíce. Inventarizaci provádějí výhradně pracovníci daného oddělení.

Oceňování se provádí v nákupních cenách, které se přejímají z účetního systému.

V těchto cenách se vyčíslují i případné ztráty. V případě, že je zjištěna větší nesrovnalost mezi údaji, prověřují se znovu dodací listy.

Hrazení schodku

Veškeré záporné rozdíly zjištěné při inventarizaci se odepisují do ztrát a jsou hrazeny z nákladových položek provozovny. Výše zásob v účetním systému se následně uvedou v soulad se zjištěným stavem.

Toto je zvláštností většiny velkých obchodních řetězců. Pracovníci skladů nemají se zaměstnavatelem uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti. Tím pádem za zjištěný schodek mohou odpovídat jen podle obecné odpovědnosti, ale k tomuto se přistupuje jen v odůvodněných případech, např. při porušení pracovních povinností apod.