Obsah daňové evidence upravuje § 7b zákona o daních z příjmů. Zákon ukládá podnikatelům vedoucím daňovou evidenci povinnost zaznamenávat údaje o příjmech, výdajích, majetku a dluzích. Cílem vedení daňové evidence je zaznamenat informace tak, aby bylo následně možné jednoduše stanovit základ daně z příjmů. Svou podstatou nahradila daňová evidence jednoduché účetnictví, které bylo pro podnikatelské subjekty zrušeno a dnes jej mohou vést například spolky nebo církve. (Hakalová, Pšenková a Kryšková, 2021, s. 5; Dušek a Sedláček, 2021, s. 13)
3.1. Knihy v daňové evidenci
Mezi hlavní knihy v daňové evidenci patří deník příjmů a výdajů, kniha pohledávek, kniha závazků a další pomocné knihy, které podnikatel může a nemusí vést v závislosti na rozsahu a obsahu své činnosti. Mezi další knihy patří například knihy mezd a jednotlivé mzdové listy zaměstnanců, knihy jízd, knihy pro sledování spotřebních daní, karty rezerv, a další. Vedení těchto knih je důležité pro správné zjištění základu daně a pro následné prokázání správnosti evidence při daňové kontrole. (Dušek a Sedláček, 2021, s. 17)
3.1.1. Deník příjmů a výdajů
Deník příjmů a výdajů neboli peněžní deník slouží k evidenci transakcí provedených v hotovosti nebo bankovním převodem a k evidenci průběžných položek.
Průběžné položky slouží k zaznamenání transakcí mezi bankovními účty, jednotlivými pokladnami, nebo mezi bankovním účtem a pokladnou a naopak. Jednotlivé transakce jsou zaznamenávány v časovém sledu podle data a každé transakci je přidělen samostatný řádek. Příjmy a výdaje jsou členěny na daňové (takové, které ovlivňují základ daně) a nedaňové (ty, které do základu daně nejsou zahrnovány). (Hakalová, Pšenková a Kryšková, 2021, s. 20, 21)
3.1.2. Kniha pohledávek a závazků
Knihy pohledávek a závazků řeší v daňové evidenci časový nesoulad mezi poskytnutím nebo nákupem zboží a služeb a platbou. Závazky jsou v daňové evidenci zaznamenávány do knihy závazků. Evidenci pohledávek bude v této práci věnována kapitola 3.2. Evidence pohledávek v daňové evidenci.
3.1.3. Evidence daně z přidané hodnoty
Pokud je podnikatel plátcem daně z přidané hodnoty je vhodné, aby vedl evidenci, podle které je následně zjištěn základ daně z přidané hodnoty.
Dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen zákon o dani z přidané hodnoty) je plátce daně povinen vést evidenci v takovém rozsahu, aby bylo následně možné zjistit základ daně. Tato evidence může být vedena v rámci knihy pohledávek a dluhů, nebo v samostatné knize pro sledování DPH. (Pilátová a kol., 2019, s. 144;
Dušek a Sedláček, 2021, s. 44)
3.1.4. Karty dlouhodobého majetku
V případě, že podnikatel ke své činnosti využívá dlouhodobý majetek, je povinen evidovat majetek v knize majetku nebo na takzvaných kartách dlouhodobého majetku.
Zde je vhodné uvést název a druh majetku, jeho ocenění, datum pořízení, zvolený způsob odpisování a po jeho úplném opotřebení i datum a způsob vyřazení. (Hakalová, Pšenková a Kryšková, 2021, s. 35, 36)
3.1.5. Karty zásob
Stejně jako u dlouhodobého majetku je i u zásob vhodné vést jejich evidenci.
Ta může být vedena v knize zásob nebo na skladních kartách. V této evidenci je vhodné zaznamenávat název a druh zboží, datum pořízení a spotřebování, přírůstky a úbytky a ceny jednotlivých zásob. (Dušek a Sedláček, 2021, s. 68)
3.2. Evidence pohledávek v daňové evidenci
Pohledávky jsou v daňové evidenci sledovány v knize pohledávek. Rozsah a způsob vedení této evidence je plně v kompetenci podnikatele. Podle rozsahu činnosti a její složitosti se liší i způsob vedení knihy pohledávek. V návaznosti na potřeby jednotlivých podnikatelů je možné rozdělovat pohledávky podle druhu činnosti, podle dlužníků nebo podle druhu pohledávek. Předepsaná není ani forma, a podnikatel si tedy může zvolit, zda povede evidenci v papírové podobě nebo elektronicky. (Hakalová, Pšenková a Kryšková, 2021, s. 23, 24)
V každém případě by ale evidence měla obsahovat:
• jméno dlužníka,
• číslo dokladu,
• druh pohledávky (zda se jedná o prodej zboží nebo služeb),
• částku,
• částku DPH (pokud jde o plátce, který nevede samostatnou evidenci DPH),
• datum vystavení dokladu,
• datum splatnosti,
• datum a způsob úhrady.
Vzorová evidence je uvedena v tabulce 1.
Tabulka 1 Vzor evidence pohledávek
Číslo řádku Označení dokladu Označení dlužníka Druh pohledávky
1 2 3 4
Částka Datum vystavení dokladu Datum splatnosti Datum úhrady Poznámky
5 6 7 8 9
Zdroj: Dušek a Sedláček, 2021, s. 35
3.3. Stanovení základu daně v daňové evidenci
První možnost, jak stanovit základ daně v daňové evidenci vychází z deníku příjmů a výdajů. Na konci každého účetního období sečte podnikatel zvlášť daňové příjmy a zvlášť daňové výdaje. Základem daně je pak rozdíl mezi těmito dvěma částkami. (Hakalová, Pšenková a Kryšková, 2021, s. 9)
Pokud poplatník neuplatňuje výdaje ve skutečně vynaložené výši, může uplatnit takzvaný paušální výdaj. V tomto případě vede místo deníku příjmů a výdajů pouze evidenci příjmů, a výdaje jsou stanoveny procentem z příjmů. Paušální výdaje upravuje zákon o daních z příjmů a jejich výše je pro jednotlivé činnosti následovná:
• 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč,
• 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,
• 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,
• 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 6; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč. (Zákon o daních z příjmů, §7, odst. 7)
Třetí, a zároveň nejnovější možností je placení paušální daně. Pojem poplatník v paušálním režimu byl zaveden v novele zákona o daních z příjmů č. 540/2020, která nabyla účinnosti od 1. 1. 2021. Jde o dobrovolné rozhodnutí, které řeší daňové povinnosti poplatníka fixními měsíčními platbami, které zahrnují zdravotní a sociální pojistné v minimální výši navýšené o 15 % a 100 Kč na daň z příjmů. Poplatníka tedy tento režim zbavuje podávání daňového přiznání a přehledů pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. Pro registraci je nutné splňovat podmínky, které uvádí zákon. Pro poplatníka, který již v daném roce podniká je registrace umožněna nejpozději do desátého dne následujícího období. Tento systém svou podstatou upouští od nutnosti vést daňovou evidenci. (Dušek a Sedláček, 2021, s. 14,15)