A. TEORETICKÁ ČÁST
3. Demografický vývoj
Jak jsem již předeslala výše, PAYG systémy jsou vysoce citlivé na demografický vývoj, důsledkem něj se v dnešní době potýkají s finanční neudržitelností. PAYG sytém je v rozhodující míře závislý na poměru počtu důchodců a plátců příspěvků. Tento poměr je především určen věkovým složením obyvatelstva, které je poznamenáno stárnutím populace. Pokud se tento poměr zvyšuje, tzn. zvyšuje se počet jedinců v důchodovém věku, zvyšují se i výdaje na vyplácené důchody. Pokud se bude i nadále tento poměr zvyšovat, hrozí, že současní plátci nebudou mít jistotu, že se jimi zaplacené příspěvky vrátí. Demografický vývoj je dnes největší riziko, které ovlivňuje rovnováhu penzijních systémů. Demografický vývoj je dlouhodobý. Problémy s ním spojené musí vláda řešit dnes, ale rozhodovat musí v závislosti na predikci budoucího věkového složení obyvatelstva. Tuto predikci poskytuje demografická prognóza nebo projekce.
3.1 VÝVOJ STRUKTURY POPULACE
Do roku 1830 se obecná míra úmrtnosti pohybovala v rozmezí 35 a 40 ‰ a obecná míra porodnosti v rozmezí 40 a 50 ‰. Od roku 1830 se obecná míra porodnosti a úmrtnosti snižuje. Úroveň porodnosti a úmrtnosti poklesne až na 15 ‰ pro úmrtnost a na 20 ‰ pro porodnost. Po celou předchozí historii lidstva se tyto hodnoty udržovaly na 35 až 40 ‰ pro úmrtnost a 40 až 50 ‰ pro porodnost a najednou došlo k tomuto poklesu. Tento vývoj nese název demografická revoluce (nebo první demografický přechod).
Pod pojmem demografický přechod se rozumí zásadní změna reprodukce obyvatelstva.
Tento proces začal v době průmyslové revoluce. Lidé se začali stěhovat do měst za pracovními příležitostmi. Na venkově bylo dítě ekonomickým přínosem ve městě už jen zátěží. Důsledkem toho se zmenšovaly rodiny a tím klesala porodnost. S průmyslovou revolucí souvisel i rozvoj vědy a techniky, což se projevilo ve zdravotnictví, zlepšovala se zdravotní péče a tím klesala úmrtnost jak starších obyvatel tak kojenecká.
Druhý demografický přechod počal v 60. až 80. letech, tentokrát souvisí již jen ve změně vývoje porodnosti, která klesá pod záchovnou úroveň. Pro jednotlivce je důležitý rozvoj své osobnosti a založení rodiny odkládá na později. Tento odklad je zjednodušen rozvojem antikoncepce, z které se stává prostředek na plánování rodiny.
Celá demografická revoluce a její příčiny znatelně ovlivnily důchodové systémy, které nebyly na tyto změny připravené. Důchodové systémy se musí vypořádat se stárnoucí populací, která přímo souvisí s nízkou porodností, kdy počet starých osob narůstá a počet mladých klesá. Je to důsledkem změny funkce dítěte, kdy rodiče již nespoléhají na své děti, že je ve stáří zabezpečí, ale na společnost, nebo-li na stát. Pocit odpovědnosti sám za sebe nabyl hodnoty až v posledních letech.
3.2 ZÁKLADNÍ POJMY
3.2.1 Porodnost, plodnost, úhrnná plodnost
Porodnost je proces rozmnožování. Vztahuje se k celé populaci a vyjadřuje se pomocí obecné míry porodnosti. Je to poměr počtu narozených ke střednímu stavu obyvatel.
Výsledek nám říká, kolik dětí se narodí na 1 000 obyvatel. Další možnost je pracovat s obecnou mírou plodnosti, která nám říká, kolik dětí se narodí na 1000 žen v plodném věku, tj od 15 do 49 let. Dalším ukazatelem, který zde budeme používat je úhrnná plodnost, ta nám říká, kolik dětí připadá na jednu ženu v plodném věku. Aby byla zachována reprodukce a žena nahradila sama sebe, musela by být úhrnná plodnost 2,1.
3.2.2 Střední délka života
Střední délka života je průměrný počet let, kterého by se osoba dožila, kdyby úmrtnost byla stejná jako u narození. Tento předpoklad je nerealistický. Lepší vypovídací schopnost bychom dosáhli, když bychom vyloučili kojeneckou úmrtnost, která je na počátku života vysoká. Výhodou je možnost srovnávat více populací. Budeme ji používat i ve srovnání v důchodovém systému ČR.14
3.2.3 Stárnutí populace
Je proces přechodu od progresivní populace, kde převažuje počet mladých lidí (tj. I. biologická generace do 14 let), k populaci regresivní, kde převažuje počet starších osob (tj. III. biologická generace od 50letých). Poměr III. biologické generace a I. biologické generace nám popisuje Sauvyho index stáří, který nám říká, kolik prarodičů
14 KOSCHIN, Felix.: Demografie poprvé, Oeconomica, 2005.
připadá na jedno dítě. V roce 2003 se tento index pro ČR rovnal 2,2 , to znamená, že na jedno dítě připadá 2,2 prarodiče.
Dále se používá index ekonomického zatížení, který se rovná podílu všech ekonomických generací a II.ekonomické generaci, která je od 20-64letých. Vypovídá o tom, kolik osob musí ekonomicky činná osoba včetně sama sebe živit. Dále je pro nás zajímavý index závislosti starých (tzv. šedé zatížení), který má lepší vypovídací schopnost. Tento index je podíl III.ekonomické generace (65- a víceletí) a II.ekonomické generace a říká nám, kolik osob v důchodovém věku musí ekonomicky aktivní osoba živit.
Ke stárnutí populace dochází důsledkem snižování porodnosti nebo snižování úmrtnosti.
Pokud převažuje snižování porodnosti, hovoříme o relativním stárnutí, kdy roste podíl starých lidí. U druhého případu hovoříme o absolutním stárnutí, kdy roste střední délka života. Tyto procesy probíhají obvykle současně. Stárnutí populace má negativní dopad na poměr 65+/20-64letých. Proto je potřebné znát tento vývoj i do budoucna.
3.2.4 Populační prognóza a projekce
Populační prognóza a projekce jsou odhady budoucího vývoje věkové, pohlavní struktury obyvatelstva a také počtu obyvatelstva. Populační prognózy se snaží poskytnout nejspolehlivější předpověď budoucího demografického vývoje. Demografická projekce vychází ze skutečnosti. Projekce jsou modelem, který nám ukazuje, jak se změní budoucí populační vývoj za předpokladu daných úrovní plodnosti, úmrtnosti a migrace. Projekce se může počítat ve třech variantách: nízká, střední a vysoká. Liší se ve výši předpokládaného vývoje úmrtnosti, plodnosti a migrace. To znamená, že v nízké variantě je uvažováno nejmenší zvýšení plodnosti, nejméně výrazné zlepšení úmrtnostních poměrů a nejnižší migrační zisk.15 Střední prognózou je taková varianta, která má největší pravděpodobnost nastat. Z této varianty budeme později vycházet.
Odhady populačního vývoje nám pomohou při výběru vhodného penzijního systému.
Čím lepší odhad reprodukčního chování budeme mít, tím lépe můžeme odhadnout poměr počtu 65+/20-64letých. Pro nás bude důležitá úhrnná plodnost a střední délka života. Tyto dva ukazatele nám pomohou sledovat budoucí demografický vývoj a jeho dopady na penzijní systém v ČR.
15 Internetový portál Demografie.