A. TEORETICKÁ ČÁST
3. Varianty důchodových reforem
3.5. Závěry pro optimální důchodový systém
„Tým expertů v čele s Vladimírem Bezděkem propočítal návrhy penzijních reforem, jak je předkládaly politické strany. …na páteční konferenci o penzijní reformě prohlásil šéf expertního týmu, že ani jedna z nich není optimální.“40 Žádná z nich není optimální, protože každá strana sleduje více svůj zájem a přesvědčení, než aby se jí podařilo vyvážit dva sobě vylučitelné cíle finanční a sociální udržitelnosti. Na grafu 3.5.1 a 3.5.2 máme srovnané všechny varianty podle výdajů a náhradového poměru (US-DEU zde neporovnáváme). Podle grafu vidíme, že varianta KSČM je krajně finančně neudržitelná.
Této variantě se vůbec nepodařilo zmírnit důsledky demografického vývoje na výdaje důchodového systému. Naopak varianta ODS je nejlépe finančně udržitelná, avšak sociálně je, jak vidíme v grafu 3.5.2, neudržitelná za podmínky, když by občany nic nemotivovalo si spořit na vlastní důchod.
Graf 3.5.1: Porovnání výdajů státního systému na důchody
Zdroj: Závěrečná zpráva, Výkonný tým v čele s Vladimírem Bezděkem, Praha 2005
39 TOPOLÁNEK, Mirek: Reforma veřejných financí 2007-2010 (prezentace), 2007.
40 ZÁMEČNÍK, Petr: Desetník: Navržené důchodové reformy nejsou dobré, 30.5.2005.
3.5.2: Náhradový poměr ve státním systému
Zdroj: Závěrečná zpráva, Výkonný tým v čele s Vladimírem Bezděkem, Praha 2005 Jak by měla vypadat optimální varianta?
Podle ekonoma Ondřeje Schneidera je hlavním kritériem důchodové reformy dosáhnout slušných, bezpečných důchodů pro seniory a vypočitatelné a únosné zátěže pro zaměstnané. Důchodový systém bude podle něj tehdy správně nastaven, když nebude působit obrovské schodky ve veřejných rozpočtech a umožní všem lidem rozhodovat se co možná nejflexibilněji kdy a za jakých podmínek chtějí odejít do důchodu.41
Podle veřejného mínění by byli lidé z 50 % spokojeni s výší mzdy mezi 10 000-14 000 Kč, 30 % s výší mezi 6 000-10 000 Kč. Dále by dotázaní uvítali, kdyby se důchod skládal z 56 % od státu, 22 % penzijní připojištění a 17 % vlastní úspory. Z výzkumu dále vyplývá, že kdyby se snížila povinná pojistná sazba, 42 % dotázaných by zvýšilo spotřebu a jen 11 % by zvýšilo úspory na svůj důchod.42
V hledání optimální varianty jsem začala vycházet z toho, že stát nemůže nechat všechny občany na své odpovědnosti, proto by měl zajistit minimální příjem pro všechny.
Jelikož z veřejného mínění vyplývá, že ještě poměrně vysoká část obyvatel by unesla výši důchodu 6 000 Kč. Stát by měl tudíž zajistit náhradový poměr vzhledem k výši důchodu 6 000 Kč 30 %. Když bychom vynásobili počet občanů 65+ v roce 2005 6 000x a tuto výslednou částku bychom vydělili počtem populace ve věku 20-64 let s ohledem na 15 % nezaměstnanost u jedinců ve věku 20-64 let, pak bychom dostali částku 1 548 Kč.
41 SHNEIDER, Ondřej: Ideální důchodová reforma?, 1.9.2004.
42 ŠOURKOVÁ, Zuzana: Co očekáváme od důchodové reformy, 4.5.2005.
Tuto částku by dnes musel zaplatit každý jen na starobní důchody, s ohledem na 8 % na nestarobní důchody a 5 % administrativní náklady. Příspěvková částka by nám vyšla zhruba 21 %. Kdybychom tento výpočet provedli pro populaci v roce 2060 (tabulka 2.3) s ohledem na roční inflaci 2 % pak by tento příspěvek činil již 42 %. Proto, jak vidíme, tato minimálně garantovaná částka nelze udržet v případě, že by se příspěvková sazba snížila a dále už nezvyšovala. Toto řešení avšak jen ve 20 % průměrné mzdy jako garantované částky zvolila i ODS, která to vyřešila se zvyšujícím se odchodem do důchodu. Ve své variantě by se měl zvýšit až na 71 let, což je dnes nepředstavitelné. Z těchto závěrů jsem tuto prvotní variantu zavrhla.
Ve veřejném mínění převládá názor, že si dotázaní nedokáží představit odchod do důchodu až v 65 letech. I přes toto mínění je zvýšení odchodu do důchodu v důsledku demografických změn nutné. Dále z uvedených variant není přípustné, aby se reforma opírala o přesouvání financí z jiných rozpočtů, jako to navrhovala KSČM. ČR by se měla více podílet na motivaci přispívat do pilířů penzijního připojištění. V první variantě řešení jsem chtěla docílit snížení příspěvkové sazby, avšak z uvedených závěrů jsem se přiklonila na ponechání příspěvkové sazby na 28 % s tím, že by povinná platba byla celých 28 %, ale polovina by se platila za každé situace do státního pilíře a druhá polovina by byla na rozhodnutí občanů, zda by ji nechali ve státním pilíři nebo by tuto částku přesunuli do penzijního připojištění. Tuto možnost by měli už jen jedinci mladší 50 let. S tímto systémem by stát sice z počátku zvýšil výdaje, ale v důchodovém věku by ušetřil na vyplácených dávkách. Nejdůležitější je motivovat nové účastníky, aby se zapojovali do penzijního připojištění pomocí již dnešních příspěvků nebo úlev na dani, důležité je také, aby byla omezena možnost jednorázových dávek a aby se zvýšilo podvědomí tohoto systému, že je ekvivalencí doživotních důchodových dávek. To by stát dosáhl větší propagací tohoto systému, aby účastníci přesně věděli, jaké mají možnosti. Důležitým předpokladem je vyškolenost svých zaměstnanců na postech sociálních pracovníků.
Další možností bych doporučila zajistit ještě třetí pilíř, který by byl zcela dobrovolný a zajišťoval by nad předchozí dva pilíře pro účastníky vyšší životní úroveň. Tento pilíř bych podpořila tím, že by nevyčerpané příspěvky podléhaly dědictví, což by vedlo k větší motivaci zde spořit.
Další výhodou by bylo, kdyby jedinci zůstávali na trhu práce co nejdéle, to by se například odměňovalo 1,5 % zvýšením procentní výměry vyměřovacího základu za každých 90 dní odpracovaných navíc, jako je to dosud.
Reforma má své podstatné krátkodobé náklady. Nejdůležitější je s reformou začít co nejdříve a přesvědčit obyvatele o výhodnosti předkládané reformy. Ať už se prosadí jakákoli reforma, důležité je, aby zabezpečila jak slušné důchody pro budoucí generace důchodců tak i odvrácení hlubokého zadlužování státu a navíc přispět k dlouhodobému ekonomickému růstu.
Závěr
Mým cílem práce bylo zjistit, jaké důsledky má stárnutí populace na důchodový systém a najít optimální důchodový systém. Z uvedené analýzy je zřejmé, že bez rychlé reformy se neobejdeme. Existuje několik různých prognóz do budoucna, já jsem si vybrala střední variantu prognózy, avšak to neznamená, že některá jiná prognóza předkládá velmi optimistický vývoj stárnutí populace. Žádná nepoukazuje na to, že by se poměr mezi poproduktivní a produktivní populací měl snižovat, tudíž by nebyla potřebná reforma.
Zvyšuje se v každé prognóze, rozdíl je však ve vývoji plodnosti a úmrtnosti. K ovlivnění plodnosti se nabízí možnost řešení pomocí stimulace porodnosti, zvýšením přídavku na dítě, zvýšení odpočtu z daní na dítě, zvýšením příspěvku v mateřství nebo zvýhodněním novomanželských půjček. Těmto pobídkám ke stimulaci porodnosti však hrozí, že jich budou využívat jen sociálně slabé rodiny. Může dojít ke snížení vzdělanosti populace a také k tomu, že tyto dávky jednou skončí (například změnou politické strany, která se dostane do vlády) a máme tu stejný problém jako dnes. Nastoupí silné ročníky a za nimi opět populace s nízkou porodností.
Nejdůležitější otázka však zůstává, jaká je ta nejlepší varianta reformy. Varianty politických stran, jak jsme zjistili, optimální nejsou, protože se týkají spíše dílčích úprav systému a nenašly konsensus v oblasti finančního a sociálního cíle.
První myšlenka, jak vyřešit důchodový systém, co mě napadla ještě dříve než jsem začala tuto bakalářskou práci psát, byla, že jediná dobrá možnost je přejít na fondový systém, do kterého by se zapojili nově ekonomicky činní jedinci. Vůbec jsem si však neuvědomila problém, kdo by pak platil ty, kteří by ještě byli ve starém systému. Při psaní této práce jsem zjistila, že fondový systém je sice výnosnější a spravedlivější, ale bez problému se může použít na počátku tvoření důchodového systému. V ČR je třeba pohlížet na jiné okolnosti. Přestup na pouze fondový systém by nesl vysoké transakční náklady. Stát by musel zajistit státní donucení tak, aby se nestalo, že by někdo spoléhal na stát a věřil, že až bude v důchodu a nebude mít naspořené peníze, že ho v tom stát nenechá. Implementace důchodového systému totiž závisí na tom, jaká je kultura ve státě. ČR je ještě poznamenaná starým režimem, kdy stále ještě občané spoléhají více na stát, než na svou vlastní odpovědnost. Proto je nutné, aby stát používal určité donucovací praktiky, nemůže se spoléhat na to, že každý jedinec myslí na svou budoucnost. Proto jsem zcela
přehodnotila svou počáteční myšlenku v oblasti řešení stárnutí populace v důchodovém systému a přikláním se k řešení méně radikálnější cestou. Přikláním se k tzv. třípilířovému systému, jak jsem popsala v poslední části. Dnešní penzijní připojištění má největší nevýhodu v tom, že jsou nejvíce oblíbené jednorázové dávky, které neřeší pravidelné důchodové dávky. Tuto možnost bych určitě zrušila. Plně fondový způsob bych doporučila v době, kdy už bude dostatečné množství lidí v penzijním připojištění, v době, kdy lidé už budou odpovědni sami za sebe a nebudou již vstupovat silné ročníky do důchodu.
Ideální řešení neexistuje, různí lidé totiž očekávají od tohoto systému odlišné možnosti jeho řešení, je to dáno hlavně vnímáním státu, individuální odpovědností a dalším historickým vývojem. Proto by se stát měl snažit zvýšit občanům odpovědnost sám za sebe, než se tak stane, je vítané, aby stát ponechal na občanovi, ať se sám rozhodne, do kterého pilíře bude spořit. To dosáhne pomocí možnosti vyvázání se ze státního systému. Nejdůležitějším kritériem reformy je, aby zajistila slušné důchody pro seniory, únosnou daňovou zátěž pro zaměstnané, aby byla finančně únosná a aby se s ní začalo co nejdříve. Vláda však dnes odkládá reformu z důvodu nepopulárních opatření v očích veřejnosti, jde jí hlavně o to, aby byla zvolena. Z tohoto důvodu se reformní kroky stále odkládají. Vláda se bojí tlaků zájmových skupin a nespokojenosti veřejnosti, jakmile by zavedla nějaká nepopulární opatření například zvyšování věku odchodu do důchodu.
Veřejnost však musí pochopit, že tato opatření jsou potřebná a když se neprovedou teď, v budoucnu by musely být provedeny ještě bolestivější opatření.
Důležité je, aby se strany dohodly na společném řešení, aby byl uzavřen konsensus, který by se neměnil s nástupem jiné strany do vlády a tudíž s jinými cíly, kterých chtějí dosáhnout. Protože to by krize důchodového systému nebyla nikdy vyřešena a také by se mnohonásobně prodražila. Proto by teď strany měly najít takové řešení, které by bylo nejlepší pro občany a nejúspornější na státní náklady a které by řešilo demografické změny, které nás čekají. Měly by se dohodnout bez toho, aby každá strana sledovala svůj vlastní zájem.
Literatura
1. APF, stránky Asociace penzijních fondů České republiky; http://www.apfcr.cz
2. BEZDĚK, Vladimír: Penzijní systémy obecně i v kontextu české ekonomiky (současný stav a potřeba reforem, I.díl, VP č.25, Praha 2000
3. BRDEK, Miroslav a kol.: Trendy v evropské sociální politice, ASPI, 2002, str.135 4. ČSÚ, stránky Českého statistického úřadu, www.czso.cz
5. Internetový portál Demografie, http://demografie.info/?cz_prognozy 6. KOSCHIN, Felix.: Demografie poprvé, druhé vydání, Oeconomica, 2005 7. KREBS, Vojtěch a kol.: Sociální politika, třetí vydání, ASPI, 2005
8. KUBÍČEK, Jan a kol.: Hospodářská politika, Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk,s.r.o., 2006
9. LINDBECK, Assar, PERSSON, M.,: The Gains From Pension Reform, Seminar paper No. 712, Stockholm: Institute for International Economic Studies, 2002 10. MPSV, Pojistněmatematická zpráva o sociálním pojištění, vydání první, 2004 11. MPSV, stránky Ministerstva práce a sociálních věcí, http://www.mpsv.cz/cs/3 12. MPSV, Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v ČR ve
vývojových řadách a grafech 2005, vydání první, 2006 (brožura získaná na MPSV)
13. ORSZAG, Peter R., STIGLITZ, Joseph E.: „ Rethinking Pension Reform: Ten Myths About Asociál Security Systéme“, The World Bank Washington, D.C., september 14-15, 1999
14. Rozhovor s V. Bezděkem, 23.9.2005,
http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/pro_media/clanky_rozhovory/media_2005/cl_05_0 50329.html
15. Sbírka zákonů, částka 110, úplné znění zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem
16. SHNEIDER, Ondřej: Ideální důchodová reforma?, 1.9.2004, http://www.penize.cz/info/zpravy/zprava.asp?NewsID=3147 17. Stránky České správy sociálního zabezpečení,
http://www.cssz.cz/tisk/06/061229.asp
18. ŠOURKOVÁ, Zuzana: Co očekáváme od důchodové reformy, 4.5.2005, http://www.mesec.cz/clanky/co-ocekavame-od-duchodove-reformy
19. TOPOLÁNEK, Mirek: Reforma veřejných financí 2007-2010 (prezentace), 2007, http://www.mpsv.cz/files/clanky/3901/MFCR_MPSV_RVF.pdf
20. TURNER, Adair: Pension Challenges in an Aging World, September 2006, Volume 43, Number 3,
http://www.imf.org/external/pubs/ft/fandd/2006/09/turner.html
21. VOSTATEK, Jaroslav: Sociální a soukromé pojištění, první vydání, CODEX Bohemia, 1996
22. Zákon o důchodovém pojištění, č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění,
23. ZÁMEČNÍK, Petr: Desetník: Navržené důchodové reformy nejsou dobré, 30.5.2005, http://www.mesec.cz/clanky/desetnik-navrzene-duchodove-reformy-nejsou-dobre/
24. Závěrečná zpráva, Výkonný tým v čele s Vladimírem Bezděkem, Praha 2005
25. ZEMAN Kryštof, Vývoj obyvatelstva ČR v roce 2005, Demografie, ročník 48, číslo 3, 2006
41
T a b u lk y a b u lk a 1 – V ý d a je n a d ů ch o d y p o d le d ru h u d ů ch o d u ( v m il . K č, v % )
Důchod rok starobnív %plný invalidnív %částečně invalidnív %vdovskýv %vdoveckýv %sirotčív %celkem 140 65771,83 27 970 14,28 7 677 3,92 15 938 8,14 1 200 0,61 2 373 1,21 195 914 150 77271,65 30 222 14,36 8 501 4,04 17 078 8,12 1 368 0,65 2 498 1,19 210 538 156 27371,60 31 531 14,45 9 135 4,19 17 343 7,95 1 487 0,68 2 504 1,15 218 372 163 02671,85 32 719 14,42 9 631 4,24 17 408 7,67 1 532 0,68 2 567 1,13 226 982 175 66972,10 35 028 14,38 10 575 4,34 18 042 7,40 1 651 0,68 2 684 1,10 243 748 droj: Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v ČR, MPSV 2006 (podle statistické ročenky ČSSZ)a b u lk a 2 - V ý še p ří sp ěv k ů n a p en zi jn í p ři p o ji št ěn í
ěsíční příspěvek účastníka v Kč Měsíční státní příspěvek v Kč 100 – 199 50 + 40 % z částky nad 100 200 – 299 90 + 30 % z částky nad 200 300 – 399 120 + 20 % z částky nad 300 400 – 499 140 + 10 % z částky nad 400 500 a více150 droj: zákon č. 42/1994 Sb.42
a b u lk a 3 – V ý če t p en zi jn íc h f o n d ů
Název penzijních fondů Počet účastníků 1. Allianz PF113 002 2. ČSOB PF Progres Hornický PF Ostrava159 558 3. ČSOB PF Stabilita 358 962 4. Generali PF26 277 5. ING PF 404 863 6. PF České pojišťovny974 115 7. PF České spořitelny549 733 8. PF Komerční banky416 757 9. Winterthur PF593 728 Zemský PF13 925 C E L K E M 3 610 920 droj: Stránky Asociace penzijních fondů České republiky; http://www.apfcr.cza b u lk a 4 – P ří jm y a v ý d a je d ů ch o d o v éh o p o ji št ěn í
Příjmy a výdaje důchodového pojištění okPříjmy (mld. Kč)Výdaje (mld. Kč)Příjmy- VýdajeVýdaje ( % HDP) 157 173,4 -16,4 9,1 165,5 182,2 -16,7 9,2 180,2 196,1 -15,9 9 192,2 208,3 -16,1 9,2 202,8 220,3 -17,5 9,2 droj: MPSV, Pojistněmatematická zpráva o sociálním pojištění, 200443
a b u lk a 5 – P o h y b o b y v a te ls tv a 1 9 9 0 -2 0 0 5
Pohyb obyvatelstva 1990-2005 okŽivě narozeníZemřelíPřirozený přírůstekPřírůstek stěhovánímCelkový přírůstek 130 564 129 1661 398 624 2 022 96 097 117 913-21 816 9 999 -11 817 90 910 109 001-18 091 6 539 -11 552 90 715 107 755-17 040 -8 551 -25 591 92 786 108 243-15 457 12 290 -3 167 93 685 111 288-17 603 25 789 8 186 97 664 107 177-9 513 18 635 9 122 102 211 107 938-5 727 36 229 30 502 droj:ZemanKryštof,VývojobyvatelstvaČRv roce2005,Demografie,2006a b u lk a 6 – C h a ra k te ri st ik a v ěk o v éh o s lo že n í 1 9 9 0 -2 0 0 5
Věková skupinaIndexIndexIndex 0-14 let15-64 let0-19 let20-64 let65 a víceCelkemstáří 1)ekonomickéhozávislosti Rok početv %početv %početv %početv %početv %zatížení 2)starých 3) 1990 2 193 68221,176 867 99166,31 302 45112,5710 364 12459,4 50,9 1995 1 893 25918,347 055 80568,41 372 28013,3 10 321 34472,5 46,3 2000 1 664 43416,217 179 10969,91 423 00313,8610 266 54685,5 43,0 2001 1 621 86215,897 170 01770,22 296 32022,56 495 55963,61 414 55713,8610 206 43687,2 42,3 21,8 2002 1 589 76615,587 195 54170,52 255 04822,16 530 25964 1 417 96213,9 10 203 26989,2 41,8 21,7 2003 1 554 47515,227 233 78870,82 218 51621,76 569 74764,31 423 19213,9410 211 45591,6 41,2 21,7 2004 1 526 94614,947 259 00171 2 184 14121,46 601 80664,61 434 63014,0410 220 57794,0 40,8 21,7 2005 1 501 33114,657 293 35771,12 154 85021 6 639 83864,81 456 39114,2110 251 07997,0 40,6 21,9 ozn.1) Počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí ve věku 0-14 let.2) Počet dětí ve věku 0-14 let a osob starších 65 let na 100 osob ve věku 15-64 let. (stará definice) 3) Počet osobve věku 65 a více na 100 osob ve věku 20-64let. droj: Zeman Kryštof, Vývoj obyvatelstva ČR v roce 2005, Demografie, 2006; ČSÚ44
a b u lk a 7 – Z á k la d n í ch a ra k te ri st ik y b u d o u cí h o d em o g ra fi c k éh o v ý v o je 2 0 0 3 -2 0 6 5
ÚhrnnáNaděje dožití při narození Migrace Rok plodnost Muži Ženy(tis. osob) 2003 1,19 72,4 78,8 24,0 2010 1,34 74,1 80,3 20,0 2020 1,51 76,5 82,4 24,9 2030 1,57 78,7 84,0 25,9 2040 1,61 80,4 85,4 25,7 2050 1,64 82,0 86,7 25,4 2060 1,67 83,4 87,8 24,6 2065 1,68 84,0 88,3 23,9 droj: B. Burcin a T. Kučera: Prognóza populačního vývoje ČR na období 2003-206545