• Nebyly nalezeny žádné výsledky

Sledovaný soubor představují 14letí a 15letí členové SpS, tedy kategorie starší žactvo.

Toto věkové období je velmi důležité z hlediska výběru správné atletické specializace, ve které bude atlet dále pokračovat, proto je pro zhodnocení všeobecné pohybové výkonnosti více než vhodné. Výsledky testování členů SpS poskytlo Oddělení mládeže ČAS. Soubor obsahoval mnoho chybně zapsaných výsledků, např. byly zadávány v jiných jednotkách, dále bylo mnoho výsledků neúplných, kdy např. jedinec nepodstoupil všechny čtyři motorické testy. Mnoho atletů například podstoupilo jiný test, který neodpovídal jejich věkové kategorii. Součástí dat, která oddíly poskytují Českému atletickému svazu, by měla být i výška a váha jedince. Tyto údaje u většiny členů SpS chyběly. Stejné problémy a nedostatky ve svých pracích již uvedl Rybák93 a Vindušková94, která na základě toho navrhla možnost zadávat naměřené údaje prostřednictvím aplikace, která by přijala pouze validní výsledky. Z poměru zaslaných a zkoumaných výsledků z let 2012 a 2018 je ovšem možné říct, že se chybovost v zadávání výsledků značně snížila.

Porovnání výsledků v testech všeobecné pohybové výkonnosti 14letých členů SpS v letech 2012 a 2018 a 15letých členů SpS v letech 2012, 2015 a 2018 potvrdilo očekávané zvýšení výkonnosti členů SpS. Důvodem je pravděpodobně zkvalitnění péče o talentovanou mládež a zvýšení počtu členů SpS.

Pro porovnání všeobecné a speciální pohybové výkonnosti vybraných členů byly vyhledány konkrétní výsledky ze závodů v online registru atletů na webových stránkách ČAS. Závodní disciplíny, se kterými se porovnávala všeobecná výkonnost, byly vybrány na základě podobnosti z pohledu nároku na pohybové schopnosti. Limitací výběru disciplíny ovšem byl fakt, že v některých disciplínách atleti soutěží jen velmi zřídka, a tak bylo nutné vybrat tu disciplínu, ve které v dané sezóně soutěžili nejčastěji. Výkon v testu běh na 12 minut by bylo nejvhodnější porovnat s výkonem v běhu na 3 km, ale v této disciplíně starší žactvo téměř nestartuje, a proto bylo vhodnější zvolit běh

93 RYBÁK, Michal. Základní pohybová výkonnost a tělesný rozvoj členů SpS ČAS. Roudné, 2013.

Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Jitka Vindušková.

94 VINDUŠKOVÁ, J. Základní pohybová výkonnost 15letých členů sportovních středisek Českého atletického svazu. Bratislava: ICM Agency, 2016. ISBN 978-80-89257-72-0.

na 800 metrů a 1500 metrů. Výkon v testu skok daleký z místa odrazem snožmo byl porovnán pouze s výkonem ve skoku dalekém, ale vzhledem k tomu, že je test zaměřen na explozivní sílu dolních končetin, bylo by vhodné výsledky porovnat i s dalšími disciplínami, jako například vrh koulí, 60 m nebo překážkový běh. Výkony v testu autový hod 2 kg plným míčem by bylo vhodné porovnat s výsledky dalších disciplín, jako hod oštěpem nebo hod diskem, ovšem v těchto disciplínách závodí pouze malá část atletů.

Na základě stanovených limitů nadprůměrných a podprůměrných výkonů v testování byli členové SpS rozřazeni do jednotlivých výkonnostních skupin. Častým jevem bylo zařazení jedince do stejné výkonnostní skupiny v testech na 50 m PVS, skok daleký z místa odrazem snožmo a autový hod 2 kg plným míčem, což dokazuje, že všechny tři testy diagnostikují rychlostní schopnosti a výbušnou sílu. Jelikož nebyly poskytnuty údaje o výšce a váze atletů, nelze posoudit, zda jedinci nebyli pouze biologicky akcelerovaní.

Vyhledávání jednotlivých atletů a jejich výsledků ze závodů umožnilo pozorovat, jakým způsobem trenéři nasazují své svěřence na závodní disciplíny a zda při tom vychází z testů všeobecné výkonnosti. Mnoho atletů ovšem v dané sezóně nezávodilo v disciplíně, která byla porovnávaná, což zkoumání výrazně limitovalo. Vícero atletů s podprůměrnými výsledky v testování nemělo vůbec žádné výsledky ze závodů v databázi ČAS, což pravděpodobně znamená, že trenéři nenechávají podprůměrně výkonné děti závodit, nebo že podprůměrně výkonné děti závodit nechtějí.

Při vyhledávání výsledků se velmi často opakoval z pohledu trenéra nešťastný jev, kdy byli atleti obsazováni na stále stejné disciplíny. Nejčastěji šlo o běhy na dlouhé tratě, nebo chůzi. Příkladem může být atlet, jenž v sezóně 2018 soutěžil na 28 závodech, z toho 23krát v chůzi (3x chůze 1 km, 1x chůze 2 km, 14x chůze 3 km, 3x chůze 5 km, 2x chůze 10 km), 2krát v běhu na 3000 m, 2krát 1500 m a 2krát 1500 m př. Trenéři jsou k takovému rozhodnutí často motivováni na základě zisku bodů pro oddíl v závodech družstev.

V zájmu trenérů by mělo být, aby jejich svěřenci závodili ve více různých

disciplínách. Řada vědeckých prací95,96,97 upozorňuje na nebezpečí rané specializace, která může vyvolat nepříznivý psychický stres a předčasné skončení se závodním sportem.

Porovnání všeobecné a speciální pohybové výkonnosti v bězích ukázalo významnou korelaci. Kůta98 již dříve potvrdil, že závodní výkony v běhu na 60 m korelují s motorickým testem běh na 50 m z vysokého startu, což se podařilo prokázat i v této práci. Výkony v testu běh na 12 minut odpovídaly výkonnosti na závodech v bězích na 800 m či 1500 m.

Nejvýraznější rozdíl mezi výkonem v testování a závodním výkonem, tedy mezi všeobecnou a speciální výkonnosti, byl v disciplínách skok daleký a vrh koulí. Tyto dvě disciplíny jsou ze čtyř porovnávaných disciplín nejvíce technicky náročné a pro kvalitní výkon na závodu je potřeba podstoupit dostatečný trénink zaměřený na techniku.

Ve výsledcích bylo možné například pozorovat, že někteří atleti s nadprůměrným výkonem v autovém hodu 2 kg plným míčem ve vrhu koulí na závodu dosáhli výsledků spíše průměrných. Naopak ale atleti, kteří dosáhli průměrného výkonu v autovém hodu 2 kg plným míčem, na závodu dokázali vrhnout koulí více než někteří atleti z nadprůměrné skupiny.

Ve skoku dalekém se vyskytly podobné situace, kdy nadprůměrný výsledek v testu nezaručoval nadprůměrný výkon v závodu. Stejně tak několik jedinců s výrazně podprůměrným výkonem ve skoku dalekém z místa odrazem snožmo, dosáhlo ve skoku dalekém na závodu velmi kvalitních výkonů. Výsledky testů všeobecné pohybové výkonnosti by tedy neměly být jediným faktorem, na jehož základě trenér přiřadí svému atletovi danou disciplínu.

95 JAYANTHI, Neeru, Courtney PINKHAM, Lara DUGAS, Brittany PATRICK a Cynthia LABELLA.

Sports Specialization in Young Athletes. Sports Health [online]. 2013, 5(3), 251–257. ISSN 1941-7381.

Dostupné z: doi:10.1177/1941738112464626

96 FERGUSON, Brad a Paula J. STERN. A case of early sports specialization in an adolescent athlete. The Journal of the Canadian Chiropractic Association. 2014, 58(4), 377–383. ISSN 0008-3194.

97 JAYANTHI, Neeru, A. DECHERT, R. DURAZO, Lara DUGAS a A. LUKE. Training and specialization risks in junior elite tennis players. J Med Sci Tennis. 2011, 16, 14–20.

98 KŮTA, Radim. Motorická výkonnost členů SpS ČAS. Praha, 2016. Diplomová práce. Univerzita Karlova.

Vedoucí práce Jitka Vindušková.

Na otázku, proč všeobecná pohybová výkonnost některých jedinců neodpovídala jejich speciální výkonnosti, je velmi těžké odpovědět. Může to být způsobeno více faktory, mezi které patří nedostatečná motivace atletů k provedení testu, či nepřesnost měření jednotlivých testů. Trenéři by měli klást důraz na správné provedení jednotlivých testů a svěřence dostatečně namotivovat a důkladně ponaučit, že testování je neopominutelnou součástí tréninku, kterou je třeba provádět co nejpoctivěji a s maximálním vynaloženým úsilím.