Všeobecná a speciální výkonnost členů atletických sportovních středisek

(1)

UNIVERZITA KARLOVA Fakulta tělesné výchovy a sportu

Všeobecná a speciální výkonnost členů atletických sportovních středisek

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Vypracoval:

PaedDr. Jitka Vindušková, CSc. Bc. Jonáš Tuček

Praha, květen 2021

(2)

Č ESTNÉ PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu.

V Praze dne ………. ………

Bc. Jonáš Tuček

(3)

P ODĚKOVÁNÍ AUTORA

Zde chci poděkovat PaedDr. Jitce Vinduškové, CSc., za její vstřícný přístup a za její cenné připomínky a rady při zpracovávání této práce.

(4)

A BSTRAKT

Název: Všeobecná a speciální výkonnost členů atletických sportovních středisek Cíle: Cílem práce je vyhodnotit všeobecnou pohybovou výkonnost 14letých a 15letých členů SpS z roku 2018 a porovnat, zdali je lepší, než byla v letech 2012 a 2015. Dalším cílem je zjistit, zda se všeobecná výkonnost atletů promítá do speciální výkonnosti v závodě.

Metody: První část práce tvoří literární rešerše, jež představuje teoretický rámec problematiky. Druhá, hlavní část práce je zaměřena prakticky. Nejprve byla statisticky zpracována data zkoumaného souboru, která poskytlo Oddělení mládeže Českého atletického svazu. Následně byla provedená komparace charakteristik statistického souboru z roku 2018 s lety 2012 a 2015. Na základě faktografické rešerše dat bylo provedeno porovnání všeobecné a speciální výkonnosti vybraných členů SpS. Na závěr byla ověřena platnost stanovených hypotéz.

Výsledky: Porovnání výsledků testování členů SpS z roku 2018 s lety 2012 a 2015 dokázalo, že všeobecná pohybová výkonnost 14letých a 15letých členů SpS se meziročně zvyšuje. Atleti v roce 2018 dosahovali lepších průměrných výsledků ve všech čtyřech motorických testech: běh na 50 metrů z polovysokého startu, skok daleký z místa odrazem snožmo, autový hod 2 kg plným míčem a vytrvalostní běh na 12 min. Porovnání všeobecné a speciální výkonnosti vybraných členů SpS prokázalo, že výsledky v jednotlivých testech odpovídají až na výjimky výsledkům ze závodů.

Klíčová slova: atletika, sportovní střediska, pohybová výkonnost

(5)

A BSTRACT

Title: General and special performance of members of athletic sports centres Objectives: The primary aim of the thesis is to evaluate the general physical performance

of 14-year-old and 15-year-old members of sports centres from 2018 and compare whether it is better than it was in 2012 and 2015. The secondary aim is to determine whether the general performance of athletes corresponds to special performance in the race.

Methods: The first part of the thesis is a literary search, which represents a theoretical framework of the topic. The second, main part of the thesis is practical.

Initially, the data of the examined group provided by the Czech athletic federation, Department of Youth, were statistically processed.

Subsequently, the characteristics of the statistical population in 2018 were compared with the years 2012 and 2015. Based on factual data search, a comparison of general and special performance of selected sports centre members was drawn. Finally, the validity of the hypotheses was verified.

Results: A comparison of testing results of sport centres members from 2018 with 2012 and 2015 proved that the general physical performance of 14-year-old and 15-year-old members is increasing year-on-year. In 2018, athletes achieved better average results in all four motor tests: a 50-meter run from a three-point start, a standing long jump, a throw with a 2 kg medicine ball and an endurance run for 12 minutes. A comparison of the general and special performance of selected sport centres members showed that the results in the individual tests correspond, with a few exceptions, to the results at the races.

Keywords: athletics, sports centres, physical performance

(6)

O BSAH

Seznam obrázků ... 8

Seznam grafů ... 9

Seznam tabulek ... 11

Seznam použitých zkratek ... 14

1. Úvod ... 16

2. Teoretická východiska práce ... 18

2.1 Sportovní výkon ... 18

2.2 Testování motorických schopností ... 19

2.2.1 Testování silových schopností ... 21

2.2.2 Testování rychlostních schopností ... 22

2.2.3 Testování vytrvalostních schopností ... 23

2.2.4 Testování koordinačních schopností ... 25

2.2.5 Testové baterie ... 27

2.3 Péče o talentovanou mládež ... 29

2.3.1 Sportovní střediska ... 30

2.3.2 Sportovní příprava SpS ... 31

2.3.3 Testování SpS ... 31

2.3.4 Hodnocení SpS ... 34

2.3.5 Financování SpS ... 35

2.4 Identifikace a výběr talentované mládeže ... 36

2.4.1 Výběr a identifikace talentovaných jedinců v atletice ... 38

2.4.2 Modely výběru talentovaných jedinců ... 40

2.4.3 Problémy výběru talentovaných jedinců ... 42

3. Cíle a úkoly práce, hypotézy ... 45

(7)

4. Metodika práce ... 46

5. Výsledky ... 50

5.1 Porovnání všeobecné pohybové výkonnosti členů SpS v roce 2018 s lety 2012 a 2015 ... 50

5.1.1 Běh na 50 metrů z polovysokého startu ... 51

5.1.2 Skok daleký z místa odrazem snožmo ... 54

5.1.3 Autový hod 2 kg plným míčem... 56

5.1.4 Vytrvalostní běh na 12 min ... 58

5.2 Porovnání všeobecné a speciální pohybové výkonnosti členů SpS v roce 2018 . 61 5.2.1 Běh na 50 metrů z polovysokého startu ... 61

5.2.2 Skok daleký z místa odrazem snožmo ... 66

5.2.3 Autový hod 2 kg plným míčem... 70

5.2.4 Vytrvalostní běh na 12 min ... 75

6. Diskuse ... 80

7. Závěr ... 84

Seznam literatury ... 85

(8)

S EZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek 1 Sportovní výkon jako výsledek dlouhodobé adaptace ... 18

Obrázek 2 Model struktury sportovního výkonu ... 19

Obrázek 3 Hierarchické uspořádání motorických schopnosti ... 20

Obrázek 4 Vymezení vytrvalostních schopností podle převážné aktivace energetických systémů ... 23

Obrázek 5 Organizační struktura ČPTM ... 29

Obrázek 6 Organizační struktura SpS ... 30

Obrázek 7 Znázornění předpokladů četnosti výskytu jednotlivých úrovní sportovní výkonnosti v populaci ... 36

Obrázek 8 Struktura základních etap výběru talentů ... 37

Obrázek 9 Model identifikace sportovních talentů v Číně ... 41

Obrázek 10 Model identifikace sportovních talentů v Austrálii ... 41

Obrázek 11 Gaussova křivka ... 48

(9)

S EZNAM GRAFŮ

Graf 1 Predikce vývoje průměrného výkonu 14letých chlapců v běhu na 50 m PVS .... 52 Graf 2 Predikce vývoje průměrného výkonu 14letých dívek v běhu na 50 m PVS ... 52 Graf 3 Predikce vývoje průměrného výkonu 15letých chlapců v běhu na 50 m PVS .... 53 Graf 4 Predikce vývoje průměrného výkonu 15letých dívek v běhu na 50 m PVS ... 53 Graf 5 Predikce vývoje průměrného výkonu 14letých chlapců ve skoku dalekém z místa odrazem snožmo ... 54 Graf 6 Predikce vývoje průměrného výkonu 14letých dívek ve skoku dalekém z místa odrazem snožmo ... 55 Graf 7 Predikce vývoje průměrného výkonu 15letých chlapců ve skoku dalekém z místa odrazem snožmo ... 55 Graf 8 Predikce vývoje průměrného výkonu 15letých dívek ve skoku dalekém z místa odrazem snožmo ... 56 Graf 9 Predikce vývoje průměrného výkonu 14letých chlapců v autovém hodu 2 kg plným míčem ... 56 Graf 10 Predikce vývoje průměrného výkonu 14letých dívek v autovém hodu 2 kg plným míčem ... 57 Graf 11 Predikce vývoje průměrného výkonu 15letých chlapců v autovém hodu 2 kg plným míčem ... 57 Graf 12 Predikce vývoje průměrného výkonu 15letých dívek v autovém hodu 2 kg plným míčem ... 58 Graf 13 Predikce vývoje průměrného výkonu 14letých chlapců v běhu na 12 minut .... 59 Graf 14 Predikce vývoje průměrného výkonu 14letých dívek v běhu na 12 minut ... 59 Graf 15 Predikce vývoje průměrného výkonu 15letých chlapců v běhu na 12 minut .... 60 Graf 16 Predikce vývoje průměrného výkonu 15letých dívek v běhu na 12 minut ... 60 Graf 17 Rozložení četností výkonů 14letých chlapců v běhu na 50 m PVS v roce 2018 ... 62

(10)

Graf 18 Rozložení četností výkonů 14letých dívek v běhu na 50 m PVS v roce 2018 .. 63 Graf 19 Rozložení četností výkonů 15letých chlapců v běhu na 50 m PVS v roce 2018 ... 64 Graf 20 Rozložení četností výkonů 15letých dívek v běhu na 50 m PVS v roce 2018 .. 65 Graf 21 Rozložení četností výkonů 14letých chlapců ve skoku dalekém z místa odrazem snožmo v roce 2018 ... 66 Graf 22 Rozložení četností výkonů 14letých dívek ve skoku dalekém z místa odrazem snožmo v roce 2018 ... 67 Graf 23 Rozložení četností výkonů 15letých chlapců ve skoku dalekém z místa odrazem snožmo v roce 2018 ... 68 Graf 24 Rozložení četností výkonů 15letých dívek ve skoku dalekém z místa odrazem snožmo v roce 2018 ... 69 Graf 25 Rozložení četností výkonů 14letých chlapců v autovém hodu 2 kg plným míčem v roce 2018 ... 71 Graf 26 Rozložení četností výkonů 14letých dívek v autovém hodu 2 kg plným míčem v roce 2018 ... 72 Graf 27 Rozložení četností výkonů 15letých chlapců v autovém hodu 2 kg plným míčem v roce 2018 ... 73 Graf 28 Rozložení četností výkonů 15letých dívek v autovém hodu 2 kg plným míčem v roce 2018 ... 74 Graf 29 Rozložení četností výkonů 14letých chlapců v běhu na 12 minut v roce 2018 75 Graf 30 Rozložení četností výkonů 14letých dívek v běhu na 12 minut v roce 2018 .... 76 Graf 31 Rozložení četností výkonů 15letých chlapců v běhu na 12 minut v roce 2018 77 Graf 32 Rozložení četností výkonů 15letých dívek v běhu na 12 minut v roce 2018 .... 79

(11)

S EZNAM TABULEK

Tabulka 1 Terénní testové baterie fyzické zdatnosti dětí a adolescentů ... 27

Tabulka 2 Srovnání terénních testových baterií pro děti a adolescenty: Eurofit, FitnessGram a Alpha-fit ... 28

Tabulka 3 Doporučené testy pro determinaci výkonu v atletických disciplínách ... 32

Tabulka 4 Korelace testů všeobecné pohybové výkonnosti chlapců 15 let v SpS 2011 32 Tabulka 5 Kritéria hodnocení SpS ... 34

Tabulka 6 Varianty finančního zabezpečení SpS dle výkonnostních pásem ... 35

Tabulka 7 Jednotlivé fáze modelu identifikace sportovních talentů ... 39

Tabulka 8 Porovnání zaslaných a zkoumaných výsledků v letech 2012 a 2018 ... 46

Tabulka 9 Porovnání počtu zkoumaných výsledků v letech 2015 a 2018 ... 46

Tabulka 10 Poměr zaslaných a zkoumaných výsledků chlapců z roku 2018 ... 46

Tabulka 11 Poměr zaslaných a zkoumaných výsledků dívek z roku 2018 ... 47

Tabulka 12 Porovnání všeobecné pohybové výkonnosti 14letých chlapců v letech 2012 a 2018 ... 50

Tabulka 13 Porovnání všeobecné pohybové výkonnosti 14letých dívek v letech 2012 a 2018 ... 50

Tabulka 14 Porovnání všeobecné pohybové výkonnosti 15letých chlapců v letech 2012, 2015 a 2018 ... 51

Tabulka 15 Porovnání všeobecné pohybové výkonnosti 15letých dívek v letech 2012, 2015 a 2018 ... 51

Tabulka 16 Výsledky 14letých chlapců v běhu na 50 m PVS v letech 2012 a 2018 ... 52

Tabulka 17 Výsledky 14letých dívek v běhu na 50 m PVS v letech 2012 a 2018 ... 52

Tabulka 18 Výsledky 15letých chlapců v běhu na 50 m PVS v letech 2012, 2015 a 2018 ... 53

Tabulka 19 Výsledky 15letých dívek v běhu na 50 m PVS v letech 2012, 2015 a 2018 ... .53

(12)

Tabulka 20 Výsledky 14letých chlapců ve skoku dalekém z místa odrazem snožmo v letech 2012 a 2018 ... 54 Tabulka 21 Výsledky 14letých dívek ve skoku dalekém z místa odrazem snožmo v letech 2012 a 2018 ... 54 Tabulka 22 Výsledky 15letých chlapců ve skoku dalekém z místa odrazem snožmo v letech 2012, 2015 a 2018 ... 55 Tabulka 23 Výsledky 15letých dívek ve skoku dalekém z místa odrazem snožmo v letech 2012, 2015 a 2018 ... 55 Tabulka 24 Výsledky 14letých chlapců v autovém hodu 2 kg plným míčem v letech 2012 a 2018 ... 56 Tabulka 25 Výsledky 14letých dívek v autovém hodu 2 kg plným míčem v letech 2012 a 2018 ... 57 Tabulka 26 Výsledky 15letých chlapců v autovém hodu 2 kg plným míčem v letech 2012, 2015 a 2018 ... 57 Tabulka 27 Výsledky 15letých dívek v autovém hodu 2 kg plným míčem v letech 2012, 2015 a 2018 ... 58 Tabulka 28 Výsledky 14letých chlapců v běhu na 12 minut v letech 2012 a 2018 ... 58 Tabulka 29 Výsledky 14letých dívek v běhu na 12 minut v letech 2012 a 2018 ... 59 Tabulka 30 Výsledky 15letých chlapců v běhu na 12 minut v letech 2012, 2015 a 2018 ... 59 Tabulka 31 Výsledky 15letých dívek v běhu na 12 minut v letech 2012, 2015 a 2018 . 60 Tabulka 32 Porovnání výsledků 14letých chlapců z testování SpS v běhu na 50 m PVS s výsledky ze závodů v běhu na 60 m ... 62 Tabulka 33 Porovnání výsledků 14letých dívek z testování SpS v běhu na 50 m PVS s výsledky ze závodů v běhu na 60 m ... 63 Tabulka 34 Porovnání výsledků 15letých chlapců z testování SpS v běhu na 50 m PVS s výsledky ze závodů v běhu na 60 m ... 64 Tabulka 35 Porovnání výsledků 15letých dívek z testování SpS v běhu na 50 m PVS s výsledky ze závodů v běhu na 60 m ... 65

(13)

Tabulka 36 Porovnání výsledků 14letých chlapců z testování SpS ve skoku dalekém z místa odrazem snožmo s výsledky ze závodů ve skoku dalekém ... 67 Tabulka 37 Porovnání výsledků 14letých dívek z testování SpS ve skoku dalekém z místa odrazem snožmo s výsledky ze závodů ve skoku dalekém ... 68 Tabulka 38 Porovnání výsledků 15letých chlapců z testování SpS ve skoku dalekém z místa odrazem snožmo s výsledky ze závodů ve skoku dalekém ... 69 Tabulka 39 Porovnání výsledků 15letých dívek z testování SpS ve skoku dalekém z místa odrazem snožmo s výsledky ze závodů ve skoku dalekém ... 70 Tabulka 40 Porovnání výsledků 14letých chlapců z testování SpS v autovém hodu 2 kg plným míčem s výsledky ze závodů ve vrhu koulí 4 kg ... 71 Tabulka 41 Porovnání výsledků 14letých dívek z testování SpS v autovém hodu 2 kg plným míčem s výsledky ze závodů ve vrhu koulí 3 kg ... 72 Tabulka 42 Porovnání výsledků 15letých chlapců z testování SpS v autovém hodu 2 kg plným míčem s výsledky ze závodů ve vrhu koulí 4 kg ... 73 Tabulka 43 Porovnání výsledků 15letých dívek z testování SpS v autovém hodu 2 kg plným míčem s výsledky ze závodů ve vrhu koulí 3 kg ... 74 Tabulka 44 Porovnání výsledků 14letých chlapců z testování SpS v běhu na 12 min s výsledky ze závodů v běhu na 1500 m, případně v běhu na 800 m ... 76 Tabulka 45 Porovnání výsledků 14letých dívek z testování SpS v běhu na 12 min s výsledky ze závodů v běhu na 800 m ... 77 Tabulka 46 Porovnání výsledků 15letých chlapců z testování SpS v běhu na 12 min s výsledky ze závodů v běhu na 1500 m, případně v běhu na 800 m ... 78 Tabulka 47 Porovnání výsledků 15letých dívek z testování SpS v běhu na 12 min s výsledky ze závodů v běhu na 800 m ... 79

(14)

S EZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

AA Atletická akademie

AK atletický klub

AO atletický oddíl

AP atletická přípravka

ČAS Český atletický svaz

ČPTM Články péče o talentovanou mládež

ČR Česká republika

kg kilogram

m metr

OM Oddělení mládeže

PVS polovysoký start

s sekunda

SBJ standing broad jump, skok daleký z místa

SCM Sportovní centra mládeže

(15)

SF max maximální srdeční frekvence v tepech za minutu

SpS Sportovní střediska

TJ tělovýchovná jednota

U16 under 16, věková kategorie atletů do 16 let včetně

VE max maximální minutová ventilace v litrech za minutu

VJ vertical jump, vertikální výskok

VO2 max maximální objem spotřebovaného kyslíku v mililitrech na kilogram tělesné hmotnosti za minutu

VT vedoucí trenér

VS vysoký start

VSCM Vrcholové sportovní centrum mládeže

(16)

1. Ú VOD

Atletika je považována za královnu sportu, jelikož je velmi všestranně zaměřená a dětem nabízí všeobecný pohybový rozvoj, ze kterého mohou těžit po zbytek svého života, a to i v jiných sportech. Zastřešení atletiky v České republice zajišťuje Český atletický svaz.

Na základě výsledků ze závodů oddíly vybírají nadějné a talentované jedince, jež jsou nadále sdružováni prostřednictvím Článků péče o talentovanou mládež Českého atletického svazu. Na základě věku atletů se Články péče o talentovanou mládež rozdělují na (1) Sportovní střediska (U16); (2) Sportovní centra mládeže (U18, U20);

(3) Vrcholové sportovní centrum mládeže (U23); (4) Atletická akademie (U26).

Sportovní střediska (SpS) jsou základním článkem péče o talentovanou mládež v ČR ve věku 6–15 let. Všeobecná pohybová výkonnost jedinců zařazených do SpS je každoročně testována v rámci oddílů, přičemž výsledky zasílají trenéři Českému atletickému svazu.

Testování zahrnuje (1) běh na 50 m z polovysokého startu; (2) skok daleký z místa odrazem snožmo; (3) autový hod plným míčem; (4) vytrvalostní běh na 6 nebo 12 minut.

Všeobecná výkonnost mladých atletů je velmi sledovanou a řešenou problematikou mezi trenéry. Meziroční porovnání všeobecné výkonnosti atletů SpS bylo již několikrát zpracováno jako odborná práce. Poslední srovnání všeobecné výkonnosti členů SpS provedl Rybák¹ v roce 2013. Porovnání všeobecné výkonnosti členů SpS ku běžné populaci zpracovala Vindušková² v roce 2016. Diplomová práce na tato porovnání navazuje, aby bylo možné zjistit, jaká je tendence vývoje všeobecné pohybové výkonnosti členů SpS.

Cílem práce je vyhodnotit a porovnat výsledky testování všeobecné pohybové výkonnosti 14letých a 15letých členů SpS z roku 2018 s lety 2012 a 2015. Předpokladem je, že výkonnost se meziročně zlepšuje a že všeobecná pohybová výkonnost bude v roce 2018 lepší, než byla v letech 2012 a 2015. Je to očekáváno především z důvodu zkvalitnění péče o talentovanou mládež a nárůstu počtu členů SpS. Na základě tohoto

1 RYBÁK, Michal. Základní pohybová výkonnost a tělesný rozvoj členů SpS ČAS. Roudné, 2013.

Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Jitka Vindušková.

2 VINDUŠKOVÁ, J. Základní pohybová výkonnost 15letých členů sportovních středisek Českého atletického svazu. Bratislava: ICM Agency, 2016. ISBN 978-80-89257-72-0.

(17)

porovnání bude znázorněna meziroční tendence vývoje výkonnosti členů SpS a bude predikovaná výkonnost pro rok 2021.

Dalším cílem je zjistit, zda se všeobecná výkonnost atletů promítá do speciální výkonnosti v závodě. To bude provedeno na základě porovnání výsledků testování SpS s výsledky dosaženými na závodech, které představují speciální výkonnost atleta.

Jednotlivé závodní disciplíny budou vybrány tak, aby co nejlépe odpovídaly danému testu z hlediska pohybových schopností. Je očekáváno, že členové SpS s nejlepšími výsledky jednotlivých testů v rámci testování dosahují na závodech výkonů adekvátních k výsledkům testování. Toto porovnání by mohlo odhalit, zda trenéři opravdu testování provádí a zda výsledky, jež trenéři zasílají Českému atletickému svazu, nejsou upravené či smyšlené. Testování ovšem nemusí být pro atlety dostatečnou motivací pro podání maximálního výkonu, a tak je očekáváno, že ti jedinci s nejhoršími výsledky jednotlivých testů dosahují na závodech poměrově lepších výkonů než v testování.

(18)

2. T EORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE

2.1 Sportovní výkon

Dle Dovalila je sportovní výkon „projev specializovaných schopností jedince v uvědomělé činnosti, zaměřené na řešení pohybového úkolu, který je vymezen pravidly daného sportovního odvětví nebo disciplíny.“³

Na obrázku 1 níže je znázorněn proces formování sportovního výkonu, který je závislý nejen na schopnostních předpokladech a tréninku, ale také na osobnostní stránce jedince a vlivech vnějšího prostředí.

Obrázek 1 Sportovní výkon jako výsledek dlouhodobé adaptace⁴

3 CHOUTKA, Miroslav a Josef DOVALIL. Sportovní trénink. 2.vyd. Praha: Olympia, 1991. str. 27

4 Ibid. str.15

(19)

Sportovní výkon je určen souborem faktorů, které se promítají v samotném výkonu. Tyto faktory jsou zastoupeny v odlišném poměru v různých sportovních disciplínách. Model struktury sportovního výkonu na obrázku 2 ukazuje jednotlivé faktory, které nám mohou pomoci při určení klíčových předpokladů trénovaného jedince.⁵

Obrázek 2 Model struktury sportovního výkonu ⁶

2.2 Testování motorických schopností

Motorické schopnosti dle Měkoty a Novosada⁷ můžeme chápat jako obecné vlastnosti, které jsou podkladem pro výkonnost v jednotlivých pohybových disciplínách. Pohybové schopnosti a na nich závislé pohybové dovednosti jsou dle nich základem, na kterém je možné budovat sportovní výkon.

Perič chápe pohybové schopnosti jako „relativně samostatné soubory vnitřních předpokladů lidského organismu k pohybové činnosti, v níž se také projevují.“ ⁸

Oba tito autoři se shodují na základním rozdělení pohybových schopností na:

(1) kondiční – síla, rychlost, vytrvalost; (2) koordinační – koordinace, pohyblivost.

5 Ibid. str. 333

6 Ibid.

7 MĚKOTA, K a J NOVOSAD. Motorické schopnosti. 1. 2005. ISBN 80-244-0981-X.

8 PERIČ, Tomáš. Sportovní trénink. Praha: Grada, 2010. str. 16

(20)

Hierarchické uspořádání motorických schopností ukazuje obrázek 3.

Obrázek 3 Hierarchické uspořádání motorických schopnosti ⁹

Samotné testování pohybových schopností můžeme dle Beana¹⁰ rozdělit na: (1) testy všeobecné, které diagnostikují obecné schopnosti atleta a jsou jednoduché k porovnání mezi ostatními. Nekorelují tolik se samotným výkonem jako testy speciální. Příklady těchto testů jsou například skok daleký z místa, autový hod plným míčem, člunkový běh na 5x10 m; (2) testy speciální, měřící hodnoty, které jsou těsně spojené se soutěžním výkonem. Korelace těchto testů s výkonem v závodu jsou daleko vyšší než u všeobecných testů. Příkladem je vrh koulí závodní hmotností z místa, 50 m letmo nebo skok do dálky z osmi běžeckých kroků.

9 MĚKOTA, K a J NOVOSAD. Motorické schopnosti. 1. 2005. ISBN 80-244-0981-X.

10 BEAN, A. The complete guide to strength training. 3. London: A & C Black Publishers, 2005. ISBN 0- 7136-6040-6.

(21)

2.2.1 Testování silových schopností

Rozdělení testů silových schopností odpovídá druhům silových schopností, které definuje Perič¹¹ jako (1) dynamickou sílu, která se vyznačuje pohybem hybného systému nebo jeho částí a (2) statickou sílu, jejíž podstatou je izotonická kontrakce svalu. Dynamickou sílu dále dělí na výbušnou, rychlou, vytrvalostní a maximální.

Testy na výbušnou sílu rozděluje Čelikovský¹² na testy horních a dolních končetin. Pro horní končetiny uvádí testy, jako je například hod míčem jednoruč, hod plným míčem horním obloukem obouruč a vrh činkou obouruč od prsou. Pro testy explozivní síly dolních končetin uvádí skok daleký z místa a vertikální výskok s dosahem.

Testování dynamických silových schopností rozdělují Havel s Hnízdilem¹³ na:

1) Testování rychlostně silových schopností – přednožování v lehu na zádech;

2) Testování explozivně silových schopností – skok daleký z místa, hod plným míčem obouruč;

3) Testování vytrvalostně silových schopností – opakované shyby, leh-sedy, kliky ve vzporu ležmo.

Testování statických silových schopností probíhá nejčastěji formou různých výdrží, jako je například shyb. Tento způsob testování je výhodný především kvůli tomu, že nevyžaduje specifické nástroje, jako je například ruční dynamometr.¹⁴

Havel a Hnízdil¹⁵ rozdělují testy statických silových schopností na jednorázové a vytrvalostní. Mezi jednorázové patří například ruční dynamometrie hodnotící krátkodobou staticko-silovou schopnost flexorů ruky, nebo zádová dynamometrie, která testuje sílu vzpřimovačů trupu. Jako vytrvalostní testy statických silových schopností autoři uvádí výdrž ve shybu a výdrž v záklonu v sedu pokrčmo.

11 PERIČ, Tomáš. Sportovní trénink. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2118-7.

12 ČELIKOVSKÝ, Stanislav. Antropomotorika pro studující tělesnou výchovu. Praha: SPN, 1990.

13 HAVEL, Z. a J. HNÍZDIL. Rozvoj a diagnostika silových schopností. Ústní nad Labem: Pedagogická fakulta UJEP, 2009.

14 GRUBER, Dominik. Vytvoření zásobníku motorických testů používaných v tělesné výchově. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2011.

15 HAVEL, Z a J HNÍZDIL. Rozvoj a diagnostika silových schopností. Ústní nad Labem: Pedagogická fakulta UJEP, 2009.

(22)

Pro statické testy volí Čelikovský¹⁶: (1) výdrž ve shybu na hrazdě podhmatem; (2) výdrž ve skrčení připažmo podhmatem s velkou činkou; (3) výdrž v sedu pokrčmo, kdy jsou chodidla fixovaná k zemi, záklon trupu svírá se zemí úhel cca 40° a ruce jsou v týl;

a (4) výdrž v různých formách přednosů nebo v přednožení.

2.2.2 Testování rychlostních schopností

Strukturu silových schopností a jejich testování rozděluje Havel¹⁷ na rychlosti reakční a realizační, přičemž reakční rychlost dle něj představuje schopnost rychle zahájit nebo provést krátkodobou činnost, či reagovat na signály a ostatní podněty. Rychlost realizační pak rozděluje na rychlost cyklickou, acyklickou a rychlost komplexního pohybu. V jeho struktuře dále rozděluje rychlost cyklického pohybu na: (1) rychlost akcelerace;

(2) rychlost frekvence; (3) rychlost se změnou směru.

Reakční rychlost můžeme dále dle Pavlíka¹⁸ rozdělit na (1) jednoduchou reakci, kdy sportovec ví, jak na daný signál reagovat; a za (2) složitou reakci, kdy sportovec reaguje na situaci jako je například pohyb soupeře nebo míče.

Diagnostika rychlostních schopností může probíhat v laboratorních podmínkách za využití reaktometrů, mikrospínačů a fotobuněk, kde výsledky můžeme měřit na tisíciny sekundy, nebo také v terénu. Jelikož laboratorní podmínky jsou většinou dostupné spíše pro starší sportovce na vyšších úrovních, je vhodné provádět testy v přirozeném prostředí. Testy v terénu jsou jednoduché a finančně nenáročné, a proto jsou ideální volbou pro diagnostiku rychlostních schopností mladých atletů.¹⁹

16 ČELIKOVSKÝ, Stanislav. Antropomotorika pro studující tělesnou výchovu. Praha: SPN, 1990.

17 HAVEL, Zdeněk. Rozvoj a diagnostika rychlostních schopností. Ústní nad Labem: Univerzita J. E.

Purkyně, 2010. ISBN 978-80-7414-323-6.

18 PAVLÍK, J., M. SEBER a J. STOCHL. Vybrané kapitoly z antropomotoriky. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2010.

19 ALRICSSON, M., K. HARMS‐RINGDAHL a S. WERNER. Reliability of sports related functional tests with emphasis on speed and agility in young athletes. Scandinavian Journal of Medicine & Science in Sports [online]. 2001, 11(4), 229–232. ISSN 1600-0838.

(23)

Pro testy reakční rychlosti volí Havel²⁰ například zachycení plochého pravítka rukou nebo zachycení padající gymnastické tyče. V těchto testech se provádí pro větší přesnost několik pokusů, ze kterých se vypočte aritmetický průměr. Mezi testy komplexních rychlostních schopností řadíme například střelbu na koš za čas, cvičení reakce na míč.

Testování realizačních schopností může probíhat několika způsoby. Eurofit test například využívá tappingu paží, která sleduje frekvenční rychlost horních končetin.²¹ Pro více specifické testy k atletice můžeme využít například test běhu na 50 metrů s pevným startem, nebo běh na 20 metrů s letmým startem. Pro zapojení rychlosti při změně směru je vhodný test člunkového běhu na 4x10 metrů. Za nejvíce komplexní test rychlostních schopností považuje Havel²² běh k očíslovaným medicinbalům.

2.2.3 Testování vytrvalostních schopností

Pojem vytrvalostní schopnosti můžeme podle Dovalila²³ vysvětlit jako „komplex předpokladů provádět činnost požadovanou intenzitou co nejdéle, nebo co nejvyšší intenzitou ve stanoveném čase.“

Dovalil ve své struktuře vytrvalostních schopností rozděluje vytrvalost dle převážné aktivace energetických systémů, viz obrázek 4.

Obrázek 4 Vymezení vytrvalostních schopností podle převážné aktivace energetických systémů²⁴

Purkyně, 2010. ISBN 978-80-7414-323-6.

21 OJA, P. a B. TUXWORTH. Eurofit pro dospělé: hodnocení zdravotních komponent tělesné zdatnosti.

Praha: Karolinum, 1997.

Purkyně, 2010. ISBN 978-80-7414-323-6.

23 DOVALIL, Josef. Výkon a trénink ve sportu. Praha: Olympia, 2009. ISBN 978-80-7376-130-1. str. 29

24 Ibid.

(24)

Perič²⁵ ve své struktuře vytrvalostních schopností uvádí obdobné rozdělení dle doby trvání pohybové činnosti, ale jeho dělení vyplývá ještě z dalších hledisek:

1) Dle účasti svalových skupin – celková a lokální vytrvalost;

2) Dle typu svalové kontrakce – dynamická a statická vytrvalost;

3) Dle podílu uvolněné energie aerobně či anaerobně.

Hnízdil a Havel²⁶ ve své publikaci přidávají dále rozdělení vytrvalostních schopností podle účelového kritéria, které rozděluje vytrvalost na základní a speciální. Základní dle nich je taková vytrvalost, která se projevuje ve všech pohybových činnostech a není spojena s konkrétní pohybovou aktivitou. Speciální vytrvalost je nadstavbou vytrvalosti základní a jejím účelem je dosažení nejlepšího možného výsledku ve specifické sportovní disciplíně.

Dle prostředí můžeme testování opět rozdělit na testy laboratorní a terénní, přičemž dle Měkoty²⁷ se v praxi využívá nejvíce terénní testování, které je v případě výkonných atletů doplněno o laboratorní měření. Terénní testy mají ve většině případů výkonový charakter, kde dosažený výkon a jeho srovnání s normami či předešlým testováním určuje úroveň vytrvalostních schopností. Méně dostupné a časově více náročné je laboratorní vyšetření, které nabízí standardní podmínky pro přesnější měření.²⁸

Hájek²⁹ rozděluje testy vytrvalostních schopností:

1) Ve statickém režimu práce – Měří čas, po který je sportovec schopen odolávat určitému odporu, který by neměl přesahovat 50 % maxima.

2) V dynamickém režimu práce – Testovaný má zadaný pohybový úkol, který provádí buďto do selhání, nebo za stanovený čas.

26 HNÍZDIL, J. a Z. HAVEL. Rozvoj a diagnostika vytrvalostních schopností. 2012. ISBN 978-80-7414- 476-9.

27 MĚKOTA, K. a J. NOVOSAD. Motorické schopnosti. 1. 2005. ISBN 80-244-0981-X.

29 HÁJEK, J. Antropomotorika. 2. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2012. ISBN 978-80- 7290-598-0.

(25)

Autoři Měkota³⁰ a Hnízdil³¹ se shodují v rozdělení testů vytrvalostních schopností na testy výkonové a zátěžové. Výkonové testy jsou hodnoceny na základě výsledku testované pohybové činnosti, načež testy zátěžové jsou skórovány dle míry odezvy organismu na určité zatížení. Výkonové testy dělí Hnízdil³² dále na:

1) Testy lokální statické vytrvalosti – výdrž ve shybu, výdrž v hrudním záklonu v lehu na břiše;

2) Testy lokální dynamické vytrvalosti – opakované shyby, kliky ve vzporu ležmo, přednožování v lehu na zádech, opakovaný leh-sed;

3) Testy globální vytrvalosti – Harvardský test, dvanáctiminutový běh (Cooperův test).

Zátěžové testy dle účelu rozdělili Máček a Radvanský³³ na (1) obecná funkční vyšetření, která měří VO2 max, SF max a VE max a poukazují na schopnost zvládat cyklické vytrvalostní sporty; a za (2) speciální testy pro určení trénovanosti, jenž zařazují zátěž, která je velmi podobná zatížení při závodě, příkladem je test na určení anaerobního prahu.

Pro testování vytrvalostních schopností můžeme využít několik možných variant, které mohou být pro trenéry více či méně dostupné. Ačkoliv je trendem využívat více laboratorního testování, je naprosto jisté, že můžeme trénovat a diagnostikovat naše svěřence se skvělými výsledky i bez nich.³⁴

2.2.4 Testování koordinačních schopností

V pojetí definice koordinačních schopností se mnoho autorů liší. Perič³⁵ vysvětluje koordinační schopnosti jako most mezi ostatními pohybovými schopnostmi. Koordinaci popisuje z hlediska sportovního tréninku jako vnitřní řízení pohybu, přičemž pojem obratnost pojímá jako vnější projev koordinace. Bursová a Votík³⁶ popisují koordinační

30 MĚKOTA, Karel a Petr BLAHUŠ. Motorické testy v tělesné výchově: příručka pro posl. stud. oboru tělesná výchova a sport. 1. Praha: SPN, 1983.

32 Ibid.

33 MÁČEK, M a J RADVANSKÝ. Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity. Praha: Galén, 2011.

34 SEILER, Stephen. A Brief History of Endurance Testing in Athletes. Roč. 2011.

36 VOTÍK, Jaromír a Marta BURSOVÁ. Přehled metod stimulace motorických schopností. 1. Plzeň:

Západočeská univerzita, 1994. ISBN 80-7043-114-8.

(26)

schopnosti jako psychomotorické předpoklady jedince k pohybové činnosti a rozdělují koordinační schopnosti na: (1) obratnostní; (2) rovnovážné; (3) rytmické; (4) reakčně rychlostní a (5) pohyblivostní.

Perič³⁷dělí koordinaci na obecnou a speciální, přičemž obecná dle něj znamená schopnost provádět mnoho motorických dovedností, které nejsou specifické pro sportovní disciplínu. Speciální je schopnost provádět pohyby v určité sportovní disciplíně, a to precizně a bez chyb. Koordinace je dle něj z hlediska struktury velmi komplikovaná a skládá se z mnoha jednotlivých složek. Za nejdůležitější součásti Perič³⁸ považuje:

(1) schopnost spojování pohybů; (2) orientační schopnosti; (3) schopnost rozlišení polohy a pohybu těla a jeho částí; (4) schopnost přizpůsobování pohybu; (5) schopnost reakce; (6) schopnost rovnováhy; (7) rytmická schopnost; (8) učenlivost.

Diagnostika koordinačních schopností je dle mnoha autorů včetně Kohoutka³⁹a Měkoty⁴⁰ velmi složitá, a to díky mnoha jednotlivým složkám, ze kterých je koordinace složena.

Pro testování Perič⁴¹ i Měkota⁴² zohledňují především tato kritéria: (1) složitost pohybového úkolu; (2) přesnost a rychlost provedení; (3) přizpůsobivost a učenlivost.

Měkota a Blahuš⁴³ pro testování koordinačních schopností využívají několik podtestů, které spadají pod jednotlivá kritéria. Příkladem je vertikální skok s rotací, skok na cíl, sestava s tyčí, překážkové dráhy. Perič⁴⁴ pro testy koordinace uvádí Jacíkův test, překážkovou dráhu, rovnováhu na lavičce, skok daleký vzad, hod na cíl míčkem a běh k metám se změnami směru.

37 PERIČ, Tomáš. Sportovní příprava dětí. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-4218-2.

39 KOHOUTEK, M. Koordinační schopnosti dětí: výsledky čtyřletého longitudinálního sledování vývoje vybraných somatických a motorických předpokladů dětí ve věku 8-11 let. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2005. ISBN 80-86317-34-X.

43 Ibid.

(27)

2.2.5 Testové baterie

Pro testování pohybových schopností dětí a mládeže je vhodné využít testové sestavy, tzv. baterie, kterou lze použít v terénních podmínkách.⁴⁵ Testových baterií existuje několik po celém světě a pomáhají zjišťovat pohybovou výkonnost jak ve školách, tak v různých sportovních oddílech. Příklady testových baterií z různých zemí ukazuje tabulka 1.

Tabulka 1 Terénní testové baterie fyzické zdatnosti dětí a adolescentů⁴⁶

45 CASTRO-PINERO, J, E ARTERO a Romero ESPANA. Criterion-related validity of field-based fitness tests in youth: A systematic review. 2009.

46 Ibid.

(28)

Sestavování testových baterií má především za účel stanovení výkonnosti a určení tělesné zdatnosti, přičemž většina baterií jako jsou například Eurofit a Unifit jsou standardizované a ověřené několika státy.⁴⁷

Kolimechkov⁴⁸ ve svém systematickém přehledu uvádí tři testové baterie, které jsou nejvíce využívány po celém světě: Eurofittest, Fitnessgram a Alpha – Fit. V tabulce 2 níže můžeme vidět porovnání těchto testů a výčet jejich jednotlivých subtestů a antropometrických měření.

Tabulka 2 Srovnání terénních testových baterií pro děti a adolescenty: Eurofit, FitnessGram a Alpha-fit⁴⁹

Testová baterie, kterou využívá ČAS pro testování všeobecné pohybové výkonnosti členů SpS, je blíže specifikována v kapitole 2.3.3.

47 SLEPIČKOVÁ, I. Sport a volný čas: vybrané kapitoly. 2. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 8024610396.

48 KOLIMECHKOV, Stefan. Physical fitness assessment in children and adolescents: a systematic review.

Bulgaria: European Journal of Physical Education and Sport Science, 2017.

49 Ibid.

(29)

2.3 Péče o talentovanou mládež

Český atletický svaz pracuje s atletickou mládeží pomocí koncepce Článků péče o talentovanou mládež (ČPTM), která organizuje Oddělení mládeže a spolupracuje s jednotlivými atletickými oddíly, trenéry i atlety, napříč celou Českou republikou. Cílem této koncepce je podpořit sportovní přípravu mladých atletů a vyhledávat talenty s potenciálem pro seniorskou atletiku.⁵⁰ Podle věkových kategorii rozlišujeme články spadající pod ČPTM:

• Sportovní střediska (U16)

• Sportovní centra mládeže (U18, U20)

• Vrcholové sportovní centrum mládeže (U23)

• Atletická akademie (U26)

Organizační strukturu ČPTM demonstruje obrázek 5.

Obrázek 5 Organizační struktura ČPTM⁵¹

50 Talentovaná mládež. Atletika.cz [online]. 2020 [vid. 2020-11-06]. Dostupné z: https://www.atletika.cz/

clenska-sekce/mladez/

51 ČAS. Sportovní střediska. Prováděcí pokyn ČPTM 2021-2024 [online]. 2020. Dostupné z: https://www.atletika.cz/_sys_/FileStorage/download/17/16911/sps-provadeci-pokyn-cptm-2021- 2024.pdf

(30)

2.3.1 Sportovní střediska

Sportovní střediska (SpS) jsou základním článkem péče o talentovanou mládež v ČR.

Sportovní střediska zřizuje Český atletický svaz, a to pro věkovou kategorii 6–15 let, přičemž program je podporován také Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Organizační strukturu SpS ukazuje obrázek 6.⁵²

Obrázek 6 Organizační struktura SpS⁵³

Základním cílem SpS je zajištění sítě oddílů a klubů v ČR, ve kterých trénují kvalifikovaní trenéři v odpovídajícím zázemí. Dílčí cíle SpS dle prováděcího pokynu ČPTM⁵⁴ tvoří:

1) „Zajištění výcvikových táborů SpS 2) Zajištění dalších smluvních trenérů SpS

3) Podpora atletického rozvoje zařazených talentů 4) Příprava zařazených talentů

52 Ibid.

53 Talentovaná mládež. Atletika.cz [online]. 2020 [vid. 2020-11-06]. Dostupné z: https://www.atletika.cz/

clenska-sekce/mladez/

54 ČAS. Sportovní střediska. Prováděcí pokyn ČPTM 2021-2024 [online]. 2020. Dostupné z: https://www.atletika.cz/_sys_/FileStorage/download/17/16911/sps-provadeci-pokyn-cptm-2021- 2024.pdf

(31)

5) Metodická podpora trenérů mládeže

6) Základní sledování obecně pohybové výkonnosti u zařazených atletů 7) Vyhledávání talentovaných atletů

8) Sledování talentovaných atletů

9) Motivace mladých atletů k aktivnímu atletickému životu“

2.3.2 Sportovní příprava SpS

U mládeže spadající do SpS je cílem především všeobecný pohybový rozvoj, nácvik základních atletických dovedností a získání přiměřené výkonnosti, pozitivního vztahu k tréninku, závodění a sportu obecně. Kromě atletiky doporučuje ČAS organizovat v rámci tréninku pro atlety SpS doplňkové sportovní aktivity, jako míčové hry, plavání, gymnastiku a ostatní pohybové hry. Obsah a organizaci sportovní přípravy zajišťuje atletický oddíl/klub, přičemž vedoucí trenér SpS připravuje plán sportovní přípravy na daný roční tréninkový cyklus. Dle doporučení Českého atletického svazu by měl oddíl zorganizovat alespoň dvě soustředění nebo výcvikové tábory ročně.

Oddíly organizují sportovní přípravu tak, aby byl zajištěn minimálně jeden kvalifikovaný trenér na zhruba 15 atletů pro žactvo a 20 atletů z řad přípravek. Počet a délka tréninkových jednotek je dle pokynů SpS⁵⁵ následující:

• Starší žactvo: 3–4x týdně, 1,5 hod

• Mladší žactvo: 2–3x týdně, 1,5 hod

• Atletická přípravka: 1–2x týdně, 1–1,5 hod

2.3.3 Testování SpS

Jelikož jsou výkony v atletice jednoduše a přesně měřitelné, jsou dány jasné limity pro výběr talentované mládeže. Před samotným testováním by se měli atleti řádně rozcvičit, a to včetně běžecké abecedy a rovinek. Testy se provádí v běžecké obuvi a snaha je vyhnout se dešti, větru a ostatním nepříznivým klimatickým podmínkám.

Testování se skládá ze dvou částí, a to testy všeobecné pohybové výkonnosti a test koordinace. Test všeobecné pohybové výkonnosti obsahuje běh na 50 m z polovysokého startu, skok daleký odrazem snožmo z místa, autový hod plným míčem a vytrvalostní běh

55 Ibid.

(32)

na 6/12 minut. Pro testování koordinace ČAS doporučuje kotoul vpřed, šplh na tyč a stoj na rukách s dopomocí o zeď. Takové testování by mělo probíhat 1x ročně, přičemž žádný z vybraných nebo vybíraných atletů by neměl dosáhnout nulového počtu bodů v žádném z uvedených testů. Do samotného testování spadá také kontrolní měření výšky a váhy atletů.⁵⁶

Mezi testy s nejlepší validitou uvádí Pandi⁵⁷ běh na 50 metrů, skok daleký z místa a vertikální skok. Tyto testy dle něj nejlépe determinují výkon nejen ve sprinterských disciplínách, ale také ve skocích, vrzích a hodech, viz tabulka 3.

Tabulka 3 Doporučené testy pro determinaci výkonu v atletických disciplínách⁵⁸

Poznámka: SBJ=Standing broad jump, skok daleký z místa; VJ=Vertical jump, vertikální výskok

Korelace jednotlivých testů SpS zjišťoval Rybák⁵⁹. Korelace mezi jednotlivými testy jsou uvedeny v tabulce 4.

Tabulka 4 Korelace testů všeobecné pohybové výkonnosti chlapců 15 let v SpS 2011⁶⁰

n= 228 50 m z vysokého startu Dálka z místa Plný míč 2 kg Běh 12 minut 50 m z vysokého startu 1

Dálka z místa -0,569 1

Plný míč 2 kg -0,370 0,374 1

Běh 12 minut -0,378 0,285 0,168 1

56 Ibid.

57 DR. J MANOHAR CHENDUR PANDI. Prediction of track and field performance of young talents:

A review. International Journal of Physical Education, Sports and Health. 2018, 205–207. ISSN 2394- 1693.

58 Ibid.

59 RYBÁK, Michal. Základní pohybová výkonnost a tělesný rozvoj členů SpS ČAS. Roudné, 2013.

Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Jitka Vindušková.

60 Ibid.

(33)

50 m z polovysokého startu

Pro měření využívá trenér stopky, přičemž druhý trenér nebo pomocník startuje za pomocí dvou dřívek, tlesknutí nad hlavou nebo startovací pistolí. Stopky spouštíme ve chvíli, kdy zahlédneme dotyk dřívek či rukou, nebo záblesk při výstřelu z pistole.

Časoměřič stojí v linii cílové čáry přibližně 5 metrů od dráhy a na cílovou čáru hledíme jedním okem. Čas stopujeme při protnutí cílové čáry hrudníkem a výsledný čas zapisujeme s přesností na jednu desetinu sekundy. Naměřený čas se zaokrouhluje směrem nahoru (4,90 s = 4,9 s; 4,91 s = 5 s). Takto test provedeme 2x s pauzou 5–10 minut a do celkové tabulky se zapisuje nejlepší dosažený výkon.

Skok daleký z místa odrazem snožmo

Skok daleký z místa se provádí do doskočiště pro skok daleký, přičemž písek by měl být zarovnaný do roviny atletické dráhy. Výkon se měří dle pravidel atletiky pro skok daleký a test provádíme 3x s dostatečnou pauzou. Do tabulky zapisujeme nejlepší dosažený výkon.

Autový hod

Pro odhod plným míčem volíme míč o hmotnosti 1 kg pro mladší žáky a žákyně a 2 kg pro starší žáky a žákyně. Odhody provádíme na atletické dráze. Ve výchozí poloze jsou obě chodidla za čárou odhodu. Povolen je vlnovitý pohyb z podřepu, přičemž po odhodu je povoleno překročit čáru pro odhod. Pro měření využíváme natažené pásmo a výkony měříme s přesností na 5 cm. Odhod provádíme 3x a do tabulky zapisujeme nejlepší dosažený výkon.

Vytrvalostní běh 6/12 minut

Cílem vytrvalostního běhu je uběhnout co nejdelší vzdálenost za určitý čas. Pro mladší žáky a žákyně 6 minut a pro starší 12 minut běhu. Na stopkách se měří čas a zapisují se počty uběhnutých kol. Po vypršení času trenér dá hlasité znamení a atleti se zastaví.

K počtu kol se následně připočte zbývající uběhnutá vzdálenost s přesností na 10 m.

Uběhnutá vzdálenost se přepočítá na metry a následně zapíše do tabulky.

(34)

2.3.4 Hodnocení SpS

Hodnocení veškerých Sportovních středisek provádí ČAS jednou ročně po ukončení hlavní atletické sezóny. Termín pro uzavření hodnocení pro daný rok stanovuje OM ČAS.

Tato hodnocení vychází z dlouhodobého sledování a počítání průměrů za poslední 4 roky.

Kritéria hodnocení SpS jsou popsána v tabulce 5.

Tabulka 5 Kritéria hodnocení SpS⁶¹

Základní hodnotící kritérium je počet aktivních atletů, přičemž aktivním atletem SpS se rozumí atlet splňující následující požadavky:

• Starší žactvo – minimálně 6 závodů evidovaných v systému ČAS, nahrané testy obecné pohybové výkonnosti (nesmí dosáhnout v žádném z testů 0 bodů), zavedené aktuální údaje o hmotnosti a výšce, platná lékařská prohlídka.

• Mladší žactvo – 1 pětiboj nebo čtyřboj, minimálně 3 závody evidované v systému ČAS, nahrané testy obecné pohybové výkonnosti, zavedené aktuální údaje o hmotnosti a výšce, platná lékařská prohlídka.

61 ČAS. Sportovní střediska. Prováděcí pokyn ČPTM 2021-2024 [online]. 2020. Dostupné z: https://www.atletika.cz/_sys_/FileStorage/download/17/16911/sps-provadeci-pokyn-cptm-2021- 2024.pdf

(35)

2.3.5 Financování SpS

Finanční zabezpečení Sportovních středisek zprostředkovává ČAS formou ročního příspěvku nebo úplaty. SpS jsou rozřazena do jednotlivých výkonnostních pásem (I.–III.), která určují výši příspěvků za daný rok. Tyto příspěvky jsou určeny na pokrytí mzdy, odměny trenérů a výdaje na výcvikové tábory. Varianty finančního zabezpečení SpS pro období 2021–2024 ukazuje tabulka 6.⁶²

Tabulka 6 Varianty finančního zabezpečení SpS dle výkonnostních pásem⁶³

62 Ibid.

63 Ibid.

(36)

2.4 Identifikace a výběr talentované mládeže

Pojem talent můžeme dle Periče⁶⁴ vysvětlit jako „příznivé seskupení vloh pro činnost, kterou chceme vykonávat.“ Perič rozděluje termíny vlohy, nadání a talent. Vlohy jsou dle něj předpoklady jednotlivce pro budoucí schopnosti, které se mohou a nemusí v průběhu života projevit. Spojení těchto vloh s konkrétním sportem nebo činností vytváří nadání.

Talent můžeme v jeho pojetí chápat jako spojení všech znaků, které determinují maximální výkonnost v daném sportu. Znázornění předpokladů četnosti výskytu jednotlivých úrovní sportovní výkonnosti v populaci ukazuje obrázek 7.

Obrázek 7 Znázornění předpokladů četnosti výskytu jednotlivých úrovní sportovní výkonnosti v populaci⁶⁵

Vičar⁶⁶ považuje termín nadání za synonymum talentu, přičemž talent považuje za praktičtější termín ke sportu. Tyto dva pojmy nerozlišuje, jelikož je nerozlišují ani zahraniční autoři a v běžné praxi je rozdělování těchto dvou pojmů ztěžující. Ve struktuře základních etap výběru, viz obrázek 8, Vičar⁶⁷ uvádí výběr spontánní, základní, specializovaný a výběr pro vrcholový sport. Spontánní je dle něj spíše „nábor, do něhož je zahrnuto co nejvíce dětí.“ Základní výběr má za úkol posoudit pohybové schopnosti, dovednosti a také míru zájmu a motivace. Výběr specializovaný nastává příchodem dětí do sportovních tříd a zjišťuje vztahy ke konkrétním sportovním disciplínám. Výběr vrcholový zkoumá všechny předpoklady k dosažení maximální výkonnosti.

64 PERIČ, Tomáš. Výběr sportovních talentů. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1827-8. str.16

65 Ibid. str. 43

66 VIČAR, Michal. Sportovní talent. Praha: Grada, 2018. ISBN 978-80-271-2402-2. str.56

67 Ibid.

(37)

Obrázek 8 Struktura základních etap výběru talentů⁶⁸

Perič⁶⁹ ve své publikaci uvádí 4 principy pro výběr talentů:

1) Demokratičnost – Stejné šance postoupit do výběru pro všechny.

2) Stupňovitost – Opakovaně prováděné výběry, které selektují jedince na základě základních předpokladů pro výkonnostní rozvoj.

3) Komplexnost – Provedení výběru na základě mnoha významných parametrů.

4) Vědeckost – „Výběr kritérií by neměl být náhodný či založený na subjektivnosti.“

Samotná identifikace sportovního talentu ovšem nezaručuje skvělé výsledky na vrcholové úrovni. Autoři se shodují na tom, že k dosáhnutí nejlepších výsledků je třeba kromě talentu zabezpečit i okolní podmínky, kterými jsou zázemí, kvalifikovaní trenéři, podpora u rodiny a blízkých apod.⁷⁰

68 Ibid.

69 PERIČ, Tomáš. Výběr sportovních talentů. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1827-8.

70 BOOSTANI, Mohammad Hassan, Mohammad Ali BOOSTANI a Ali Mohammad REZAEI. Talent identification in sport. 2011, 6.

(38)

2.4.1 Výběr a identifikace talentovaných jedinců v atletice

Atletika je sportem mnoha disciplín, ve kterých výkony měříme přesně na setiny metrů či sekund. Rozsáhlá nabídka jednotlivých disciplín je ovšem často problém pro trenéry, kteří se snaží vybrat tu jednu správnou disciplínu pro svého svěřence. Výběr špatné disciplíny může nejenom pokazit možnou atletickou kariéru svěřence, ale také ho demotivovat a následně ukončit jeho zájem o sport jako takový. Vyhledávání sportovních talentů v atletice je dlouhodobý proces, který by měl mít úzké spojení se systémem sportovní přípravy mládeže, jako jsou sportovní třídy, sportovní centra mládeže a sportovní gymnázia.⁷¹

Z hlediska organizace výběru talentů můžeme mluvit u atletiky spíše o extenzivním modelu, jež Perič⁷² popisuje jako pyramidu, která má nejvíce jedinců ve své základně a postupem let se tato základna zužuje. Základnou této pyramidy jsou v tomto případě atletické přípravky. Nábor do atletických přípravek probíhá bez jakýchkoliv speciálních požadavků na děti, a to již od 5 let. Atletická přípravka má především za úkol děti sportem zabavit a naučit je základním pohybovým dovednostem. Základní výběr probíhá v atletice již v prvních letech, kdy jsou děti hodnoceny na základě všestrannosti. Tyto všestranné testy zahrnují různě modifikované disciplíny, které jsou zároveň atraktivní pro začínající atlety, jako je například hod molitanovou raketkou, běh přes malé překážky a skok z místa na žíněnku.

Podle Peričova⁷³ rozdělení sportů dle typu soutěžení bychom mohli atletiku zařadit mezi sporty se souběžným soutěžením, ve kterých jsme schopni relativně jednoduše definovat faktory sportovního výkonu. Tyto faktory se značně liší v různých atletických disciplínách, které obecně rozdělujeme na běhy, skoky, vrhy a hody, chůzi a víceboje.

Při vybírání talentů je nutné k těmto faktorům přihlížet. Hadavi⁷⁴ ve své studii tento přístup popisuje jako multifaktoriální metodu, která sleduje pohybové schopnosti, dovednosti, antropometrické parametry, psychologii a také například věk. Viz tabulka 7.

71 PERIČ, Tomáš a Karel KOVÁŘ. „Identifikace pohybových talentů.“ Sborník z mezinárodní konference.

Praha: Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2004. ISBN 80-86317-30-7.

72 PERIČ, Tomáš. Výběr sportovních talentů. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1827-8.

73 Ibid.

74 HADAVI, F a A. ZARIFI. Talent Identification and Development Model in Iranian Athletics. 2009.

(39)

Tabulka 7 Jednotlivé fáze modelu identifikace sportovních talentů⁷⁵

Antropometrické parametry hrají v atletice velkou roli. Váha, výška společně s délkou jednotlivých tělních komponent u atletů může být rozhodujícím faktorem, který ovlivňuje výkon. Pro identifikaci talentů v atletice bychom měli nejdříve znát parametry nejlepších sportovců jednotlivých disciplín, které budeme následně u talentovaných jedinců hledat.

Příkladem můžou být skokani do výšky, u kterých vyhledáváme nadstandardní tělesnou výšku v kombinaci s nízkým procentem tělesného tuku. U vrhačů hledáme taktéž vysoké atlety, kteří mají ideálně velké rozpětí paží, které jim umožní vyšší bod vypuštění náčiní.

Na druhé straně máme atlety s nižší tělesnou výškou, kteří ovšem mohou vynikat ve sprintech nebo bězích na dlouhé tratě. V atletice se mohou vyskytovat výjimečné příklady špičkových atletů, kteří se svou stavbou těla liší od většiny závodníků, ale těchto je opravdu naprostá menšina. Trenéři by měli znát tyto parametry atletů jednotlivých disciplín. Díky těmto znalostem můžeme předejít chybným úsudkům trenérů ve výběru specializace pro svého svěřence. Příkladem může být výběr 155 cm vysokého atleta do specializace skoku do výšky.

75 Ibid. str. 6.

Fáze Zaměření Věk Zodpovědní lidé Časové

rozmezí

Vstupní testy

• Vyřazení zdravotně či pohybově nezpůsobilých dětí

• Trénování a rozvoj základních pohybových dovedností

6–11 let (základní škola)

Učitelé tělesné

výchovy a trenéři 1–5 let

Všeobecné testy

• Hlavní fáze identifikačního procesu

• Určování charakteristik mládeže nadprůměrné úrovně

• Rozvoj základních pohybových schopností a dovedností nutných pro atletiku

12–16 let (střední škola)

Kluboví trenéři a učitelé tělesné

výchovy 1–3 roky

Speciální testy

• Rozvoj speciálních pohybových dovedností

• Srovnání výkonů atletů s normovanými tabulkami pro mládež

Více než 12 let

Zkušení trenéři atletických svazů a

klubů 2–5 let

(40)

Morfologické parametry je třeba systematicky sledovat, měřit a následně porovnat s referenčními hodnotami. Nejčastějším měřením bývá délka a šířka kostí a dále monitorování tělesného tuku a svalové hmoty. Často se využívá měření za pomocí kožních řas, které relativně dobře určí množství tuku v těle a můžeme z nich odhadnout podíl svalové hmoty.⁷⁶

Při určování a vybírání atletických talentů uvádí Schexnayder⁷⁷ 3 klíčové oblasti, které bychom měli při identifikaci talentů sledovat: (1) schopnost vyprodukovat sílu v krátkém čase; (2) schopnost rychlého pohybu končetin; (3) tělní parametry. Schopnost vyprodukovat sílu v krátkém čase je predispozicí pro silové a rychlostní disciplíny, kterými jsou například skoky, sprinty a vrhy. U mládeže sledujeme v této oblasti provedení různých skoků, které mohou být součástí různých her či průpravných cvičení.

Konkrétně zde sledujeme nejen délku či výšku jednotlivých skoků, ale také především délku kontaktu nohy se zemí. Hledáme takové atlety, kteří skáčou daleko, mají krátký kontakt se zemí a jsou schopni rychlého odrazu po předchozím doskoku. Rychlý pohyb končetin můžeme jednoduše sledovat při běhu. Rychlou frekvenci běžeckých kroků v kombinaci s dobrou technikou můžeme již považovat za dobrý předpoklad k nadprůměrným výkonům.⁷⁸

2.4.2 Modely výběru talentovaných jedinců

Talentovaní atleti většinou spadají pod určitý program, který zahrnuje talentované jedince v daném věkovém rozhraní. V ČR má na starost talentovanou mládež Český atletický svaz, který rozděluje skupiny talentovaných jedinců podle věkové kategorie, blíže viz kapitola 2.3.

Modely a metody výběru talentovaných jedinců si určuje každá země sama, a proto se mohou značně lišit. Příkladem může být model výběru talentovaných atletů z Číny, kde se výběr rozděluje na 4 fáze, viz obrázek 9. V první fázi jde o nashromáždění velkého počtu jedinců ve věku 11–13 let, kteří mají zájem o atletiku a nejsou zde žádné vstupní

76 DR. J MANOHAR CHENDUR PANDI. Prediction of track and field performance of young talents:

A review. International Journal of Physical Education, Sports and Health. 2018, 205–207. ISSN 2394- 1693.

77 SCHEXNAYDER, Boo. Talent Identification and Event Placement for Speed and Power Athletes.

Complete Track and Field [online]. 28. 6. 2012 [vid. 2020-11-28]. Dostupné z: https://www.completetrackandfield.com/talent-identification/

78 Ibid.

(41)

požadavky. Druhá fáze již testuje atlety ve věku 14–16 let, a to za pomocí antropometrických měření, rentgenů a testů pohybových předpokladů. Na základě výsledků těchto testů se vybírají pouze jedinci s předpoklady pro nadstandardní výkony.

Ve věku 17–18 let jsou atleti testováni v jednotlivých atletických disciplínách a následně zařazeni dle jejich specializace na specializovaný trénink. Podle výkonů jsou tito atleti vybíráni do vyšších soutěží a reprezentačních družstev.⁷⁹

Obrázek 9 Model identifikace sportovních talentů v Číně⁸⁰

Dalším příkladem je model identifikace talentů v Austrálii, který se rozděluje na dva výběrové kroky, viz obrázek 10. V prvním kroku podstupují děti ve věku 12–16 let jednoduché testy, které mají ověřit jejich pohybové schopnosti, dovednosti a také jejich zdravotní způsobilost. Poté na základě těchto testů jsou jedinci vyzýváni k dalšímu testování, které mají na starosti státní sportovní centra. V druhém kroku jsou vybraní jedinci testování za pomocí laboratorních přístrojů a speciálních testů, a to za účelem zvolení konkrétní atletické specializace, která je pro daného jedince nejvíce vhodná.

Obrázek 10 Model identifikace sportovních talentů v Austrálii⁸¹

79 MIRKOLAEE, Ebrahim Ghasemzadeh, Seyed Mohammad Hossein RAZAVI a Saeed AMIRNEJAD.

A Mini-Review of Track and Field’s Talent-Identification Models in Iran and Some Designated Countries.

2013, 12.

80 Ibid.

81 Ibid.