21 % dotazovaných byli sanitářky/sanitáři. V této oblasti se potvrdilo a bylo velmi zjevné, že všeobecné sestry a zdravotničtí asistenti mají informace o fázích umírání dle Kübler-Ross, zatímco ošetřovatelky/ošetřovatelé a sanitářky/sanitáři o této problematice nikdy neslyšeli, popřípadě ji neznají. Profesní zařazení tedy ovlivňuje vnímání smrti u pacientů.
Co se týče víry u respondentů, 1 % uvedlo, že jsou věřící. Bylo zřejmé, že tito respondenti jsou se smrtí smířeni a vnímají ji jako osvobození pacienta. Respondenti uvedli, že z víry čerpají sílu k vykonávání této profese. Mimo jiné uvedli v otázce, zdali mají při úmrtí nějaké rituály, že mimo otevření okna, aby odešla duše mrtvého, se s pacientem v duchu rozloučí, pokud je to časově možné, zapálí svíčku a téměř vždy udělají mrtvému křížek na čele. I z nízkého počtu věřících respondentů v tomto výzkumu je prokázáno, že víra má pozitivní vliv na vnímání smrti u pacientů zdravotnickým personálem.
Na dobu trvání praxe u lůžka ve zdravotnictví odpovědělo 12 % respondentů, že u lůžka pracují méně než jeden rok, 19 % odpovědělo, že ve zdravotnictví pracuje 2–5 let, 16 % dotázaných pracuje u lůžka 6–10 let, 20 % respondentů odpovědělo 11–20 let a 33 % dotázaných pracuje ve zdravotnictví 21 a více let. Z výzkumu vyplývá, že dlouhodobě pracující ve zdravotnictví jsou výrazně ohroženi syndromem vyhoření, ale málokdy jsou ve stresu, pokud někdo z pacientů zemře a z práce se jen výjimečně vrací domů vyčerpáni.
Naopak respondenti s kratší dobou praxe u lůžka vnímají úmrtí pacientů jako zatěžující a stresující a ze zaměstnání se vrací většinou vyčerpaní. I tito respondenti vnímají, že jsou ohroženi syndromem vyhoření. Délka praxe u lůžka má tedy vliv na vnímání smrti.
První hypotéza tedy byla potvrzena.
Výzkumná hypotéza č. 2 předpokládá, že sebereflexe smrti u všeobecné sestry a vybraných nelékařských profesí se liší u zaměstnanců v domovech důchodců, na jednotkách intenzivní péče, interních odděleních, odděleních dlouhodobé péče. Výzkumu se zúčastnilo 6 % respondentů pracujících na akutních lůžkách, interní jednotce intenzivní péče, 24 % respondentů pracujících na interním oddělení, 15 % zúčastněných pracuje v zařízení sociální péče, přesněji v domově důchodců a 55 % dotazovaných v současné době pracuje v léčebně dlouhodobě nemocných nebo na lůžkách následné péče.
V této hypotéze byl patrný rozdíl ve vnímání smrti pracovníků z různých oddělení.
Například v otázce Co je pro personál v péči o umírající nejtěžší odpovědělo 6 % respondentů, převážně z interního oddělení, že nejtěžší je komunikace s umírajícími, oproti tomu ani jeden zaměstnanec z domova důchodců neuvedl tuto problematiku jako
nejtěžší, což je způsobeno povinností každého zaměstnance v tomto zařízení projít kurzem paliativní péče, 12 % respondentů odpovědělo psychická vyrovnanost, 44 % dotázaných zmínilo komunikaci s pozůstalými, na tom se shodli zaměstnanci ze všech typů oddělení, 38 % dotázaných uvedlo, že největším problémem je nedostatek času na klienta, což nejvíce pociťují na interním oddělení, léčebně dlouhodobě nemocných a lůžkách následné péče.
Jedno procento respondentů z interního oddělení využilo otevřené odpovědi a zmínili nedostatek prostoru pro umírající pacienty. Je zcela viditelné, že zaměstnanci na různých typech oddělení vnímají umírání a smrt zcela odlišně.
Rozdílnost vnímání smrti byla zjištěna i v otázce týkající se osobních rituálů po úmrtí pacienta. Odpověď Když klient zemře, otevřu okno, zvolilo 62 % respondentů ze všech typů oddělení, naopak 25 % respondentů z domova důchodců a léčebny dlouhodobě nemocných a na lůžkách následné péče odpovědělo, že Když klient zemře, pomodlím se, 6 % respondentů převážně z interního oddělení nemají žádné rituály, a 7 % dotazovaných využilo otevřenou odpověď, kde zaměstnanci z domova důchodců uvedli, že se v mysli s klientem rozloučí, zapálí svíčku, slovně se rozloučí, zaměstnanci z léčebny dlouhodobě nemocných a lůžek následné péče odpověděli, že udělají mrtvému křížek na čele, a pokud je to časově možné, snaží se přizpůsobit rodině zemřelého a nechat jim dostatek času na rozloučení.
Na otázku vnímání péče o mrtvé tělo neodpověděl žádný respondent, že se vyhýbá této práci, 85 % respondentů téměř ze všech typů oddělení odpovědělo, že ji považují za součást své práce, 13 % respondentů převážně z interního oddělení a lůžek dlouhodobě nemocných o této problematice nikdy nepřemýšlelo, 2 % respondentů z domova důchodců využilo otevřené odpovědi, kde uvedli, že péči o mrtvé tělo vnímají jako poslední službu člověku a jako poslední sbohem.
Co se týče pocitů při úmrtí pacienta, uvedlo 15 % respondentů, že pociťují psychické napětí, toto uvedli převážně respondenti z akutních lůžek, 68 % respondentů ze všech typů oddělení odpovědělo, že pociťují uvolnění, že skončilo trápení nemocného, 30 % respondentů převážně ze zařízení sociální péče a lůžek následné péče pociťuje lítost, 6 % respondentů uvedlo, že pociťují strach, 26 % dotázaných, převážně zaměstnanců lůžek akutní péče, lůžek následné péče a domova důchodců, uvedlo, že pociťují smutek, 54 % respondentů totožně ze všech oddělení uvedlo, že vnímají soucit s pozůstalými a 6 % respondentů z interního oddělení pociťuje fyzické vyčerpání.
Z výzkumu bylo zjištěno, že sebereflexe smrti u všeobecné sestry a vybraných nelékařských profesí se liší u zaměstnanců akutních lůžek, interních oddělení, zařízení sociální péče, lůžek dlouhodobě nemocných a lůžek následné péče.
Druhá hypotéza tedy byla potvrzena.
Výzkumná hypotéza č. 3 předpokládá, že se relaxační techniky používané bezprostředně po úmrtí pacienta u všeobecné sestry a vybraných nelékařských profesí pracujících v domově důchodců, na jednotce intenzivní péče, interním oddělení, oddělení dlouhodobé péče neliší.
Z výzkumu vyplynulo, že 92 % respondentů ze všech typů oddělení vnímá, že jsou ohroženi syndromem vyhoření, 5 % respondentů ze všech typů oddělení se domnívá, že ohroženi syndromem vyhoření nejsou, 3 % respondentů o tom nikdy nepřemýšlelo. Co se týká ještě syndromu vyhoření, 38 % respondentů ze všech oddělení pocítilo syndrom vyhoření u sebe samotných, 61 % respondentů ze všech typů oddělení odpovědělo, že se se syndromem vyhoření setkalo u jiných kolegyň/kolegů, 15 % dotazovaných si výskytu syndromu vyhoření není vědom/a, 1 % respondentů (v léčebně dlouhodobě nemocných) se se syndromem vyhoření určitě nesetkalo a 1 % respondentů (lůžka následné péče) neví, že něco takového existuje.
Co se týče odpovědí na otázku Z jakých zdrojů čerpáte sílu ke své práci (bylo možné označit i více odpovědí), odpovědělo 7 % respondentů (převážně z domova důchodců), že čerpá sílu ke své práci z víry, 66 % respondentů nachází sílu časem stráveným s rodinou a přáteli (shodují se na tom zaměstnanci všech typů oddělení), 59 % respondentů využívá volné chvíle pasivním odpočinkem, např. sledování televizí, četbou knih, poslechem hudby (i na tomto se shodují dotazovaní ze všech typů oddělení), 60 % respondentů ze všech typů oddělení čerpá sílu ke své práci pomocí aktivního odpočinku jako např. sportem, domácími pracemi, vařením, pouze 2 % respondentů (z interního oddělení) nemají zdroje k čerpání energie, 7 % respondentů využilo otevřené odpovědi a odpověděli že: volné chvíle tráví procházkou přírodou (akutní lůžka), další odpovědí bylo: práce mě baví (domov důchodců), masáže (léčebna dlouhodobě nemocných a lůžka následné péče) a meditace (léčebna dlouhodobě nemocných a lůžka následné péče).
Z výzkumu vyplývá, že relaxační techniky používané bezprostředně po úmrtí pacienta u všeobecné sestry a vybraných nelékařských profesí pracujících na akutních lůžkách,
interním oddělení, domově důchodců, léčebně dlouhodobě nemocných a lůžkách následné péče se neliší.
Třetí hypotéza tedy byla také potvrzena.
Výzkumná hypotéza č. 4 předpokládá, že u všeobecných sester a vybraných nelékařských profesí pracujících na akutním lůžku, interním oddělení, lůžkách sociální péče (v domově důchodců), léčebně dlouhodobě nemocných a lůžkách následné péče se chápání smrti neliší.
Co pro vás znamená smrt, odpovědělo 75 % respondentů (shodují se ze všech oddělení), že smrt je přirozený závěr života, 12 % všech respondentů odpovědělo, že něco, z čeho mají obavu a strach, 13 % všech respondentů o tom raději nepřemýšlí a žádný respondent nevyužil otevřené odpovědi.
Na otázku Které z uvedených vlastností zdravotníka považujete za nejdůležitější při péči o umírající (možno bylo označit více odpovědí) odpovědělo 53 % respondentů (ze všech typů oddělení), že nejdůležitější vlastností zdravotníka je naslouchání, 54 % respondentů odpovědělo trpělivost, 67 % respondentů označilo úctu ke klientovi, 42 % respondentů vnímá jako nejdůležitější vlastnost vcítění se do prožívání pacienta – empatii, 45 % respondentů odpovědělo snažit se vyhovět přáním pacienta, 49 % dotazovaných označilo trpělivost a dostatek času při komunikaci s rodinou. Pro 61 % respondentů je nejdůležitější vlastností čas na neverbální komunikaci, např. podržet pacienta za ruku, pohlazení atd., 31 % respondentů považuje za nejdůležitější duševní vyrovnanost zdravotníka, 40 % respondentů označilo zájem o pacienta a 20 % označilo jako nejdůležitější vlastnost zdravotníků odbornost. Za zmínku stojí, že odpovědi zaměstnanců různých oddělení se neliší.
Fáze umírání dle Kübler-Ross zná 49 % respondentů (skoro všechny všeobecné sestry a zdravotničtí asistenti, 24 % respondentů o této problematice nikdy neslyšelo a 27 % respondentů o tom slyšelo poprvé (jedná se především o ošetřovatelky/ošetřovatele, sanitářky/sanitáře).
Z výzkumu vyplývá, že u všeobecných sester a vybraných nelékařských profesí pracujících na akutních lůžkách, interním oddělení, na lůžkách sociální péče (domov důchodců), v léčebně dlouhodobě nemocných a na lůžkách následné péče se chápání smrti neliší.
I čtvrtá hypotéza byla tedy potvrzena.
ZÁVĚR
Teoretickou část své práce jsem věnovala smrti a všemu s ní spojenému, pozornost jsem věnovala i paliativní péči a nelékařskému zdravotnickému personálu. Zjistila jsem velmi zajímavé, mnohdy málo známé informace. Empirickou část jsem zaměřila na vnímání a prožívání smrti u všeobecné sestry a vybraných nelékařských profesí a zjištění relaxačních metod, které zdravotnický personál považuje za efektivní. Zajímalo mě, jak smrt vnímají pracovníci na akutním lůžku, interním oddělení, lůžkách sociální péče (domov důchodců), v léčebně dlouhodobě nemocných a na lůžkách následné péče, a zároveň jak se vyrovnávají se stresovými chvílemi ve svém zaměstnání, kde a jak čerpají sílu ke své práci. Jelikož byl celý můj výzkum založen pouze na domněnkách (výsledky podobného výzkumu jsem v literatuře nedohledala), byl pro mě výsledek o to zajímavější a poučnější.
Výsledky výzkumu potvrdily má očekávání, že všeobecné sestry a vybraný nelékařský personál vnímají smrt rozdílně, na každého individuálně působí kontakt s mrtvým tělem a ne každý z nás si tuto stresovou situaci „přináší“ i do svého domácího prostředí. Naopak pro mě bylo velmi zajímavé zjištění relaxačních metod a zdrojů, ze kterých personál čerpá sílu ke své náročné práci.
Pro vyhodnocení empirické části byly stanoveny čtyři výzkumné hypotézy. Výzkumná hypotéza č. 1 předpokládala, že u všeobecných sester a vybraných nelékařských profesí je vnímání smrti ovlivněno pohlavím, věkem, dosaženým vzděláním, rodinným stavem, profesním zařazením, vírou a délkou praxe u lůžka. Na základě vyhodnocení a analýz odpovědí dotazníku bylo možné konstatovat, že vnímání smrti je skutečně ovlivněno pohlavím, věkem, dosaženým vzděláním, profesním zařazením, vírou a délkou praxe u lůžka, hypotéza č. 1 byla tedy potvrzena. Výzkumná hypotéza č. 2 předpokládala, že sebereflexe smrti u všeobecné sestry a vybraných nelékařských profesí se liší u zaměstnanců na akutních lůžkách, interních odděleních, u lůžek sociální péče (domovy důchodců), v léčebnách dlouhodobě nemocných a u lůžek následné péče. Rovněž i tato výzkumná hypotéza č. 2 byla potvrzena, protože se ukázalo, že sebereflexe smrti u všeobecné sestry a ošetřovatelky se na různých typech pracovišť liší. Výzkumná hypotéza č. 3 soudila, že relaxační techniky požívané bezprostředně po úmrtí pacienta u všeobecné sestry a vybraných nelékařských profesí pracujících na akutních lůžkách, interních odděleních, lůžkách sociální péče, v léčebnách dlouhodobě nemocných a na lůžkách následné péče se neliší. Na základě vyhodnocení těchto odpovědí můžeme říci, že se výzkumná hypotéza č. 3 potvrdila. Poslední
výzkumná hypotéza předpokládala, že u všeobecných sester a vybraných nelékařských profesí pracujících na akutních lůžkách, interních odděleních, lůžkách sociální péče, v léčebnách dlouhodobě nemocných a na lůžkách následné péče se chápání smrti neliší. Na základě uvedených a analyzovaných odpovědí dotazníku můžeme konstatovat, že i výzkumná hypotéza č. 4 byla potvrzena.
Všeobecné sestry a vybraný nelékařský personál patří do skupiny pomáhajících profesí. Je to velmi náročné povolání po stránce psychické i fyzické. Každodenní kontakt s nemocnými, umírajícími ale i zemřelými zdravotnický personál zatěžuje, a i když si to mnohdy nechtějí připustit, tento personál je ohrožen syndromem vyhoření. Přesto by svou profesní zdatností i svým lidstvím měl být zdravotnický personál umírajícím oporou. Musí umět pacienta doprovázet v jeho posledních chvílích života. Základem takové péče je individuální přístup k jednotlivému člověku.
Důležité je uvědomění si rozdílnosti a individuality každého oddělení a pracovišť, ale i personálu, který na těchto odděleních pracuje. Velkým přínosem byla návštěva v Domově důchodců Černožice, kde personál má více času věnovat se klientům v závislosti na jeho momentálním stavu, oproti tomu na interním oddělení a v léčebně dlouhodobě nemocných a lůžkách následné péče je režim chodu oddělení zcela nemocniční a personálu je méně.
Pro zdravotnický personál je určitě velmi důležitý osobní život a relaxační techniky, které v soukromí využívají.
Autorka této práce doufá, že předložená práce demonstruje, jak je důležité sledovat pocity personálu pracujícího s umírajícími, ale i zemřelými.
ANOTACE
Autor: Ivana Haková
Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství
Název práce: Vnímání a prožívání smrti klientů u všeobecné sestry a vybraných nelékařských profesí
Vedoucí práce: doc. PhDr. Jana Kutnohorská, CSc.
Počet stran: 90 Počet příloh: 2 Rok obhajoby: 2015
Klíčová slova: dotazník, paliativní péče, umírání, smrt, všeobecná sestra a vybrané nelékařské profese, stres, syndrom vyhoření.
Bakalářská práce pojednává o vnímání a prožívání smrti klientů u všeobecné sestry a vybraných nelékařských profesí. V teoretické části jsou vysvětleny základní termíny a pojmy, jedná se například o vysvětlení pojmu smrt a všeho s ní spojeného, druhá část teorie se zabývá pojmem paliativní péče a ve třetí kapitole je popsáno rozdělení zdravotnického ošetřovatelského personálu, dále je tam zmíněn syndrom vyhoření u této profese a zjištěné využívané efektivní relaxační techniky. V empirické části je provedena analýza dotazníkového šetření realizovaného na vzorku 85 respondentů pracujících ve zdravotnictví na akutních lůžkách, interním oddělení, lůžkách sociální péče, v léčebnách dlouhodobě nemocných a na lůžkách následné péče. Dotazník byl vyhodnocen pro celý výzkumný vzorek.
ABSTRACT
Author: Ivana Haková
Institution: Faculty of Medicine in Hradec Králové, Institute of Social Medicine, Department of Nursing
Title: Perceptions and Experience of client´s Death among General Nurses and Paramedical Professions
Supervisor: doc. PhDr. Jana Kutnohorská, CSc.
Number of pages: 90 Year of defense: 2015
Keywords: questionnaire, palliative care, dying, death, nurse and selected non-medical professions, stress, burnout.
Thesis is about the perception and experience of the death of the client for general nurses and selected non-medical professions. The theoretical part explains the basic terms and concepts, one example is an explanation of the concept of death and everything associated with it, the second part of the theory deals with the concept of palliative care, and in the third chapter explains the distribution of health care personnel, there is also mention burnout in this profession and identified utilized effective relaxation techniques. In the empirical part is an analysis of a questionnaire survey undertaken in 85 respondents working in health care in acute beds, internal medicine, social care beds, long-term care beds and patient follow-up care. The questionnaire was evaluated for cell research sample.
LITERATURA A PRAMENY
BARTOŠÍKOVÁ, I., 2006. O syndromu vyhoření pro zdravotní sestry. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů. 86 s. ISBN 80-7013-439-9.
BEAUCHAMP, T. L., CHILDERSS, J. F. Principles of biomedical ethics. Oxford: Oxford Univerzity Press, 2001. 431 s. ISBN 13 978-0-19-514332-4.
HAŠKOVCOVÁ, H., 2007. Thanatologie: nauka o umírání a smrti. 2., přeprac. vyd. Praha:
Galén. 244 s. ISBN 978-80-7262-471-3.
JANÁČKOVÁ, L., 2008. Základy zdravotnické psychologie. Praha: Triton. 99 s. ISBN 978-80-7387-179-6.
JANKOVSKÝ, J., 2003. Etika pro pomáhající profese. Praha: Triton. 223 s. ISBN 80-7254-329-6.
KELNAROVÁ, J., 2007. Tanatologie v ošetřovatelství. Brno: Littera. 109 s. ISBN 978-80-85763-36-2.
KŘIVOHLAVÝ, J., 1998. Jak neztratit nadšení. Praha: Grada. 131 s. ISBN 80-7169-551-3.
KŘIVOHLAVÝ, J., 2010. Sestra a stres: příručka pro duševní pohodu. Praha: Grada. 119 s.
ISBN 978-80-247-3149-0.
KŘIVOHLAVÝ, J., 2012. Hořet ale nevyhořet. 2., přeprac. vyd. Kostelní Vydří:
Karmelitánské nakladatelství. 175 s. ISBN 978-80-7195-573-3.
KŘIVOHLAVÝ, J., PEČENKOVÁ, J., 2004. Duševní hygiena zdravotní sestry. Praha:
Grada. 78 s. ISBN 80-247-0784-5.
KUTNOHORSKÁ, J., HALMO, R., 2009. Fenomény důstojnosti člověka a umírání.
Ošetřovatelství. Hradec Králové, Lékařská fakulta, Ústav sociálního lékařství. ISSN 1212-723X. 2009, roč. 11, č. 3-4, s. 48-51.
MARKOVÁ, M., 2010. Sestra a pacient v paliativní péči. Praha: Grada. 128 s. ISBN 978-80-247-3171-1.
MASLACH, C., 1982. Burnout: The Cost of Caring. Englewood Cliffs (New Jersey):
Prentice-Hall. 192 s. ISBN 1-883535-35-9.
O‘CONNOR, M., ARANDA, S., 2005. Paliativní péče pro sestry všech oborů. Praha: Grada.
324 s. ISBN 80-247-1295-4.
ONDOK, J., 2005. Bioetika, biotechnologie a biomedicína. Praha: Triton. 214 s. ISBN 80-7254-486-1.
PARKES, C., RELF, M., COULDRICK, A., 2007. Poradenství pro smrtelně nemocné a pozůstalé. Brno: Společnost pro odbornou literaturu. 180 s. ISBN 978-80-87029-23-7.
JAN PAVEL II. Encyklika O životě, který je nedotknutelné dobro. Evangelium Vitae. Praha:
Zvon, 1995. ISBN 80-7113-139-3.
PTÁČEK, R., BARTŮNĚK, P. et al., 2011. Etika a komunikace v medicíně. Praha: Grada.
528 s. ISBN 978-80-247-3976-2.
PTÁČEK, R., RABOCH, J. a KEBZA, V., 2013. Burnout syndrom jako mezioborový jev. Praha: Grada. 168 s. ISBN 978-80-247-5114-6.
SVATOŠOVÁ, M., 1995. Hospice a umění doprovázet. 2. vyd. Praha: Ecce homo. 144 s.
ISBN 80-902049-0-2.
ŠPATENKOVÁ, N., 2014. O posledních věcech člověka: vybrané kapitoly z thanatologie.
Praha: Galén. 315 s. ISBN 978-80-7492-138-4.
ŠVEC, O., Filosofie jednání. Praha: Oikoymenh, 2006. 239 s. ISBN 80-7298-146-3.
VÁCHA, M., KÖNIGOVÁ, R., MAUER, M., 2012. Základy moderní lékařské etiky. Praha:
Portál. 302 s. ISBN 978-80-7367-780-0.
VENGLÁŘOVÁ, M., 2011. Sestry v nouzi: syndrom vyhoření, mobbing, bossing. Praha:
Grada. 184 s. ISBN 978-80-247-3174-2.
VORLÍČEK, J., ADAM, Z., 1998. Paliativní medicína. Praha: Grada. 480 s. ISBN 80-7169-437-1.
Vyhláška 424/2004, kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků
Vyhláška 55/2011 o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků.
SEZNAM ZKRATEK
Apod. ...a podobně Atd. ...a tak dále
ARO ...anesteziologicko-resuscitační oddělní CMP ...cévní mozková příhoda
ČR ...Česká republika DD...Domov důchodců DG ...diagnostika/diagnóza JIP ...jednotka intenzivní péče
LDN ...léčebna dlouhodobě nemocných LNP ...lůžka následné péče
NANDA ...North American Association for Nursing Diagnosis – International NLZP ...nelékařský zdravotnický personál
SV ...syndrom vyhoření Tj. ...to je
VS ...všeobecná sestra ZA ...zdravotnický asistent ZP ...zdravotnický personál % ...procento
SEZNAM GRAFŮ
Graf 1 Pohlaví respondentů...52
Graf 2 Věk respondentů...53
Graf 3 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů...54
Graf 4 Rodinný stav ...55
Graf 5 Profesní zařazení...56
Graf 6 Typ oddělení ...57
Graf 7 Délka praxe ...58
Graf 8 Nejdůležitější vlastnosti zdravotníka v péči o umírající...59
Graf 9 Vnímání smrti ...61
Graf 10 Pocity při úmrtí klienta ...62
Graf 11 Co je nejtěžší v péči o umírající...63
Graf 12 Rituály po úmrtí ...64
Graf 13 Péče o mrtvé tělo...65
Graf 14 Znalost fází dle Kübler-Ross ...66
Graf 15 Syndrom vyhoření...67
Graf 16 Ohrožení syndromem vyhoření ...68
Graf 17 Nejnáročnější činnosti...69
Graf 18 Stres a smrt...70
Graf 19 Vracím se ze zaměstnání, pokud někdo zemře vyčerpán/a ...71
Graf 20 Zdroje k čerpání energie ...72
SEZNAM TABULEK
Tab. 1 Pohlaví respondentů...52
Tab. 2 Věk respondentů...53
Tab. 3 Nejvyšší dosažené vzdělání ...54
Tab. 4 Rodinný stav ...55
Tab. 5 Profesní zařazení...56
Tab. 6 Typ oddělení ...57
Tab. 7 Délka praxe ...58
Tab. 8 Nejdůležitější vlastnosti zdravotníka v péči o umírající...59
Tab. 9 Vnímání smrti ...61
Tab. 10 Pocity při úmrtí klienta ...62
Tab. 11 Co je nejtěžší v péči o umírající...63
Tab. 12 Rituály po úmrtí ...64
Tab. 13 Péče o mrtvé tělo...65
Tab. 14 Znalost fází dle Kübler-Ross ...66
Tab. 15 Syndrom vyhoření...67
Tab. 16 Ohrožení syndromem vyhoření ...68
Tab. 17 Nejnáročnější činnosti...69
Tab. 18 Stres a smrt...70
Tab. 19 Vracím se ze zaměstnání, pokud někdo zemře vyčerpán/a ...71
Tab. 20 Zdroje k čerpání energie ...72
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha 1 Dotazník „Vnímání a prožívání smrti klientů u všeobecné sestry a vybraných nelékařských profesí ...91 Příloha 2 Sazebník koncesovaného pohřebního ústavu města Jaroměř z roku 1934 ...97
PŘÍLOHY
Příloha 1 Dotazník „Vnímání a prožívání smrti klientů u všeobecné sestry a vybraných nelékařských profesí
Dobrý den,
jmenuji se Ivana Haková a jsem studentkou 3. ročníku bakalářského studia Ošetřovatelství, oboru všeobecná sestra, na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Tímto bych Vás ráda poprosila o pečlivé vyplnění tohoto dotazníku, na základě kterého budu zpracovávat data pro svou bakalářskou práci na téma: „Chápání a prožívání smrti klientů u všeobecných sester a vybraných nelékařských profesí“. Veškeré informace, které mi prostřednictvím tohoto dotazníku poskytnete, budou zcela anonymní a budou použity výhradně k výzkumným účelům v rámci mojí bakalářské práce.
Děkuji Vám za čas a ochotu při vyplňování dotazníku.
S pozdravem Ivana Haková
1) Jaké je vaše pohlaví?
□ žena □ muž
2) Kolik je vám let?
□ 20–25 let □ 46–55 let □ 26–35 let □ 55 a více let □ 36–45 let
3) Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
□ střední odborné (vyučen) □ specializační vzdělání □ středoškolské s maturitou □ rekvalifikační kurz □ vyšší odborné □ zatím ještě studuji □ vysokoškolské □ jiné, doplňte:
4) Jaký je váš rodinný stav?
□ svobodná/ý □ vdova/vdovec □ vdaná/ženatý
□ rozvedená/ý
5) Jaké je vaše profesní zařazení?
□ všeobecná sestra □ ošetřovatelka/ošetřovatel □ zdravotnický asistent □ sanitářka/sanitář
6) Na jakém typu oddělení pracujete?
□ akutní lůžka – JIP, ARO □ zařízení sociální péče (domov důchodců)
□ interní oddělení □ LDN nebo lůžka následné péče
7) Jak dlouho pracujete ve zdravotnictví?
□ méně než 1 rok □ 11–20 let □ 2–5 let □ 21 let a více □ 6–10 let
8) Které z uvedených vlastností zdravotníka považujete za nejdůležitější při péči o umírající?
(Možno i více odpovědí)
□ naslouchání □ trpělivost □ úcta ke klientovi □ vcítění se do prožívání klienta – empatie □ snažit se vyhovět přáním klienta
□ trpělivost a dostatek času při komunikaci s rodinou
□ čas na neverbální komunikaci- např. podržet ruku, pohladit
…□ duševní vyrovnanost zdravotníka □ zájem o klienta
□ odbornost □ jiné, uveďte:
9) Co pro vás znamená pojem smrt?
□ přirozený závěr života
□ něco, z čeho mám obavu a strach □ raději o tom nepřemýšlím
□ jiné, uveďte:
10) Objevují se u vás některé z těchto pocitů při úmrtí klienta? Pokud ano, které: (Možno více odpovědí)
□ psychické napětí □ soucit s pozůstalými □ uvolnění, že skončilo trápení nemocného □ fyzické vyčerpání □ strach □ smutek, tíseň
□ lítost □ žádné
11) Co je v péči o umírající pro vás nejtěžší?
□ stud, při práci s umírajícími □ komunikace s příbuznými □ komunikace s umírajícími □ nedostatek času na klienta □ psychická vyrovnanost □ jiné, uveďte:
12) Máte v péči o umírajícího klienta nějaké osobní rituály?
□ když klient zemře, otevřu okno □ když klient zemře, pomodlím se □ nemám žádné rituály
□ jiné, uveďte:
13) Jak vnímáte péči o mrtvé tělo?
□ vyhýbám se této práci
□ považuji ji za součást své práce □ nikdy jsem o tom nepřemýšlel/a □ jiné, uveďte:
14) Znáte fáze umírání dle Kübler-Ross?
□ ano □ ne
□ slyším o tom poprvé
15) Setkal/a jste se někdy ve vašem povolání se syndromem vyhoření? (Možno označit více odpovědí)
□ ano, u sebe □ ne, nevím, že něco takového existuje □ ano, u jiných
□ nejsem si toho vědom/a □ určitě ne
16) Jste podle vašeho názoru ve své profesi ohrožen/a syndromem vyhoření?
□ ano □ ne
□ nevím, nepřemýšlel/a jsem o tom
17) Seřaďte dané činnosti od 1–6 pro vás nejnáročnějších po nejméně náročné úkony z hlediska vaší práce.
□ péče o tělesné potřeby nemocného (ošetřovatelské a zdravotní úkony) □ péče o psychické potřeby umírajícího
□ péče o umírající □ péče o zemřelé
□ komunikace s pozůstalými
□ spolupráce s kolegyněmi a kolegy
18) Býváte při setkání se smrtí ve stresu?
□ ano, téměř vždy □ spíše ne □ většinou ano □ ne vůbec □ občas
19) Vracíte se ze zaměstnání, pokud někdo zemře, vyčerpán/a?
□ vždy se vracím vyčerpán/a □ výjimečně ano □ většinou ano □ ne, nikdy
20) Z jakých zdrojů čerpáte sílu ke své práci? (Možno označit i více odpovědí) □ víra
□ čas věnovaný rodině či přátelům
□ pasivní odpočinek (sledování televize, četba, poslech hudby) □ aktivní odpočinek (sport, domácí práce, vaření)
□ nemám zdroje k čerpání energie □ jiné, uveďte: