K rozhodnutí o p ijetí i nep ijetí investi ního projektu k realizaci m žeme použít propo et jednotlivých ukazatel ekonomické efektivnosti. Mezi rozhodující kritéria p i posuzování investice adíme:10
• Výnosnost – vztah mezi výnosy, které investice za dobu své existence p inese, a náklady, které její po ízení a provoz stojí.
• Rizikovost – stupe nebezpe í, že nebude dosaženo o ekávaných výnos .
• Doba splacení – tj. doba (rychlost) p em ny investice zp t do pen žní formy.
P i hodnocení efektivnosti investice je t eba:
• ur it kapitálové výdaje na investici,
• odhadnout budoucí isté pen žní p íjmy z realizace investice,
• ur it diskontní míru, tj. náklady na kapitál,
• propo ítat sou asnou hodnotu o ekávaných výnos a porovnat ji s kapitálovými výdaji na investici.
1.4.1 Kapitálové výdaje na investi ní projekt
Správné a p esné odhadnutí kapitálových výdaj je jedním z podstatných krok investi ního rozhodování. P i odhadování kapitálových výdaj je t eba vzít v úvahu i dobu investi ní výstavby. Neplánované prodloužení investi ní výstavby m že celý projekt i n kolikanásobn prodražit. Kapitálové výdaje p edstavují výdaje:
• Na po ízení dlouhodobého majetku - p edstavují zejména výdaje na po ízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.
• Na istý pracovní kapitál11 - jsou to výdaje, které zabezpe ují fungování projektu.
Jedná se o pen žní prost edky, které jsou vázány v zásobách, pohledávkách a krátkodobém finan ním majetku.
10 SYNEK, M. a kol.: Manažerská ekonomika. Praha, Grada Publishing 2003, ISBN 80-247-0515-X
11 istý pracovní kapitál p edstavuje p ebytek ob žného majetku nad krátkodobým cizím kapitálem.
• Ostatní kapitálové výdaje - m že se jednat o výdaje na výzkum a vývoj.
1.4.2 Náklady na investovaný kapitál
Každý investovaný kapitál n co stojí. Podstatným úkolem je správné ur ení náklad na kapitál. Obecn platí, že nejvyšší náklady jsou na dlouhodobý kapitál. Pokud se jedná o vlastní kapitál, který m žeme ozna it za trvalý a který firma nesplácí, tak zpravidla náklady s ním spojené jsou vyšší než náklady na cizí kapitál. Nákladem na vlastní kapitál je požadovaná výnosnost vlastního kapitálu. Výše požadované výnosnosti vlastního kapitálu, kterou požadují investo i souvisí s mírou rizika investice.
Platí zde p ímoúm rná závislost, kdy se zvyšující se mírou rizika je požadována vyšší výnosnost. Požadovanou výnosnost m žeme zapsat jako:
PV = rf + RP PV – je požadovaná výnosnost
rf – je bezriziková úroková míra RP – je riziková prémie
Bezriziková úroková míra p edstavuje na trhu b žn dostupný výnos z kapitálových aktiv bez podstoupení rizika. Bezrizikovou úrokovou míru m žeme spo ítat jako vážený pr m r státních dluhopis .
Pom rn složit jší je stanovení druhé složky – prémie za riziko. Ke stanovení rizikové prémie byl vyvinut model oce ování kapitálových aktiv, který p edpokládá fungující kapitálové trhy.
RP= ß∗(rm −rf ),
ß – je koeficient vyjad ující míru specifického tržního rizika prost ednictvím pom ení citlivosti akcie na zm ny tržního portfolia,
(rf−rm) - je prémie za systematické tržní riziko m ená jako rozdíl mezi o ekávaným výnosem tržního portfolia a bezrizikové investice.
Koeficient beta je vyjád ením míry v jaké kolísá hodnota daného aktiva v závislosti na celém trhu. Pokud se koeficient beta rovná jedné, pohybuje se stejn s trhem. Pokud je menší než jedna, pak se aktivum pohybuje stejn s trhem, ale pomalejším tempem. Pro hodnoty koeficientu beta vyšší než jedna je reakce aktiva vyšší
než zm na trhu. Zvláštním p ípadem je hodnota koeficientu beta rovnající se nule, kdy aktivum není závislé na zm nách trhu a nereaguje na n . Pokud by byl koeficient nižší než nula, pohybovalo by se aktivum protism rn v i pohyb m trhu. V p ípad fungujících vysp lých kapitálových trh lze pro stanovení ß koeficientu lze použít oficiáln publikované hodnoty ß koeficient pro jednotlivá odv tví. P i stanovování ß koeficientu je t eba brát i ohled na kapitálovou strukturu. Pokud se podnik odlišuje svoji kapitálovou strukturou výrazn ji od odv tví je t eba toto zohlednit ve výpo tu ratingovými agenturami. Základní prémie je stanovena ve výši 4,91 %.12 K této základní prémii se p ipo ítává dodatková prémie, která vyjad uje míru rizika na daném teritoriu.
Z výše uvedeného vyplývá, že požadovaný výnos je pro podnik nákladem na vlastní kapitál. Obecn pak m žeme zapsat náklady na vlastní kapitál:
re= rf + ß ∗(rm-rf ), kde re- jsou náklady na vlastní kapitál.
Nákladem cizího kapitálu je úrok placený za zap j ení tohoto kapitálu. Do propo tu je t eba zahrnout pouze cizí zdroje, za které podnik platí.13 Podnik m že získávat cizí zdroje postupn za r zné úrokové míry. Proto se ke stanovení náklad na cizí kapitál používá pr m rná úroková míra zjišt ná z jednotlivých úv r .
12 Zdroj: www.damodaran.com
13 V podniku existují i cizí zdroje, za které firma neplatí – jedná se p edevším o krátkodobé závazky z obchodního styku.
Celkové náklady na kapitál pak p edstavují sou et náklad na vlastní kapitál a cizí kapitál vztažený k pom ru podílu vlastního a cizího kapitálu k celkovému kapitálu.
WACC = re
Pro ur ení optimální kapitálové struktury, tj. stavu, kdy jsou firemní náklady kapitálu minimální je t eba posuzovat složku vlastního a cizího kapitálu ve vzájemné souvislosti. P i zvyšujícím se nahrazování vlastního kapitálu levn jším cizím dochází ke zvýšení zadlužení firmy a tím i k r stu finan ního rizika firmy. Firma musí svoje závazky plynoucí z používání cizích zdroj hradit i v dobách mén ekonomicky úsp šných. Vlastníci vlastního kapitálu toto zvýšené riziko zahrnou do jimi požadovaného výnosu a dochází k r stu náklad na vlastní kapitál a tím i náklad na celkový kapitál. Zm nu nákladu na vlastní kapitál p i zm n zadlužení vyjad uje vztah:
re(Z) = re(0) + [re(0) - rd* (1- t)] * E D,
kde re(Z) jsou náklady vlastního kapitálu p i stupni zadlužení firmy velikosti Z,
Jedná se p edevším o stanovení množství prodávaného zboží nebo služeb a jeho ceny.
P itom je t eba uvažovat i vliv konkurence, elasticitu poptávky, vývojové tendence, atp..