V eské ekonomice došlo v pr b hu let 2000 – 2005 k p ekonání stagnace a nastartování ekonomického r stu. R st HDP se v tomto období zrychlil v pr m ru na 3,65 % ro n . V roce 2005 bylo dosaženo 6 % r stu HDP. Pro rok 2006 je r st HDP odhadován na 5,6 – 6 %. Hlavním zdrojem r stu byl p edevším zahrani ní obchod.
Vlivem zahrani ních investic roste vliv podnik se zahrani ní kontrolou. P íliv kapitálu p ispívá k zvýšení tvorby fixního kapitálu nad hranici 5 %. S r stem investic je spojen i technický pokrok a dochází ke strukturálním zm nám v eské ekonomice, která p edevším posilují odv tví zam ená na export. K oblasti exportu je t eba zmínit i p íznivý vývoj sm nných relací.
Sektor pr mysl a služby zaznamená trvalejší oživení teprve v posledních 5 letech. Je to zp sobeno p edevším p ílivem zahrani ních investic. Reálný r st hrubé p idané hodnoty v pr myslu v období 2000 – 2004 je dvojnásobný oproti období 1996-1999. Za období 2000 - 2004 dosahuje r st p idané hodnoty pr m rn 4,5 % ro n . V celém období 1996 - 2004 docházelo k poklesu zam stnanosti v pr myslu a
v d sledku se to projevilo v tším p ír stkem produktivity práce než r stem objemu výroby.
Pr mysl v eské republice se podílí na tvorb HDP 33 procenty. Vývoj v rámci jednotlivých odv tví je zna n diferencovaný. Nejvyšší r st je v oblasti výroby dopravních prost edk a dále optických p ístroj . V d sledku investic dochází ke strukturálním zm nám. N která odv tví lehkého pr myslu a t žkého pr myslu již sv j r stový potenciál vy erpala a klesá jejich váha v celém pr myslu. Naopak k posilování pozic dochází v oblasti pr myslových podnik jejichž innost souvisí s výrobou dopravních prost edk , dále podniky zabývající se výrobou elektrických a optických výrobk a dále podniky s výrobou pryžových a plastových výrobk . Sou asn dochází ke zvýšení technologické úrovn výroby. Tento r st spole n s r stem produktivity práce a r stem konkurenceschopnosti výrobk pomáhá k vyrovnání se s posilováním koruny.
Na druhé stran jsou v R nedostate né kapacity poskytovatel pr myslových služeb a služeb ke zvyšování kvality lidských zdroj . Na trhu v R není dostate ná nabídka pr myslových služeb pro podnikatele, zejména pro malé a st ední podniky. Na tuto oblast se zam uje i podpora opera ního programu.17
Energetická náro nost pr myslu v eské ekonomice je v porovnání s pr m rem Evropské unie pom rn vysoká. Je tedy požadavek na snižování energetické náro nosti a podporu projekt , které souvisí s využíváním obnovitelných zdroj energie. Trend v této oblasti bude sm ovat k nahrazování fosilních primárních energetických zdroj obnovitelnými a druhotnými zdroji energie.
Zam stnanost se díky vyšší dynamice HDP zvýšila. Ke konci roku 2006 došlo k poklesu nezam stnanosti o 1,2 procentního bodu oproti p edchozímu roku. I nadále však negativn ovliv ují míru nezam stnanosti strukturální faktory a v mezinárodní komparaci relativn nízká tvorba pracovních míst v terciárním sektoru. V R existuje zna ná regionální diferenciace trh práce a v ad míst panuje na trhu práce dlouhodobý deficit kvalifikované nebo profesn vyhovující pracovní síly pro podnikatelský sektor.
Navíc v R existuje minimální pracovní mobilita obyvatel. V regionech s vysokou nezam stnaností dochází k prohlubování deficitu volných pracovních míst. Zárove s posledních pr zkum vyplývá že, na snižování úrovn celkové i dlouhodobé zam stnanosti se relativn málo podílí segment malých a st edních podnik . Z pohledu
17 OPPI – Opera ní program podnikání a inovace
zam stnanosti MSP p edstavují stabilizující prvek a trvale si udržují podíl t sn nad 60
% celkové zam stnanosti s mírnou tendencí k r stu. V oblasti malých a st edních podnik je t eba zd raznit, že nenar stá po et registrovaných podnikatel a obecn p evládá zájem být zam stnán než se uplatnit v podnikání a nést podnikatelská rizika.
Dalším problémem v oblasti zam stnanosti v R je nízký podíl áste ných pracovních úvazk .
SWOT analýza eského hospodá ství a pr myslu 18 - vychází ze socio – ekonomické analýzy hospodá ství a pr myslu v R a dále z Národního rozvojového plánu pro roky 2007 – 2013. Cílem analýzy je identifikace a ur ení klí ových oblastí rozvoje v následujících letech.
Silné stránky:
• Vstup R do Evropské unie, který napomohl stabilizaci eské ekonomiky.
• Vysoký až nadpr m rný r st ekonomiky.
• Cenová stabilita s nízkou úrovní inflace a s nízkým r stem výrobních cen.
• Relativn vysoký stupe kvalifikace pracovní síly.
• Relativn vysoký stupe liberalizace trh .
• R st konkuren ní schopnosti pr myslu s významným podílem na dosažení kladného salda zahrani ního obchodu v roce 2005.
• Schopnost zpracovatelského pr myslu vypo ádat se s rychlejším r stem domácích cen a zhodnocení koruny v minulém období.
• Finan ní instrumenty k podpo e MSP.
• Ú inné fungování státních agentur na podporu podnikání, investic a exportu.
• P ínosy zahrani ních investic podpo ených politikou státních investi ních pobídek.
Slabé stránky:
• Relativní rigidita trhu práce, nízká mobilita pracovní síly.
• Obtížné uplatn ní absolvent n kterých škol, osob nad 50 let a žen na trhu práce.
• Nízký zájem o podnikání a neochota nést s ním spojená rizika.
• Vysoká až nadpr m rná energetická, surovinová a materiálová náro nost.
18 Zdroj: Opera ní program podnikání a inovace, MPO R.
• Nízká nabídka pracovních míst v oblastech s vysokou nezam stnaností.
• Nedostate ná vazba systému vzd lávání na poptávku po konkrétních profesích a kvalifikacích.
• Vysoká míra da ového zatížení, která nemotivuje k inovacím.
• Nízká úrove produktivity ve zpracovatelském pr myslu.
• Nedostate ná kvalita sítí pro rychlý p enos dat a vysoké náklady na jejich využívání.
• Nedosta ující podnikatelská infrastruktura a nabídka vhodných a ekonomicky dostupných podnikatelských ploch.
• Nedostate né využití potenciálu brownfields.
• Nedostate né kapacity poskytovatel služeb obecn a specificky služeb spojených se zvyšováním kvality lidských zdroj .
• Malá kapitálová síla MSP na financování v tších projekt .
• Slabá pozice MSP v sout ži o zakázky.
• Nedostate ná míra ve využívání moderních manažerských metod.
• Sm ování zahrani ních investic do mén sofistikovaných výrob.
• Nízká úrove systematického rozvoje lidských zdroj v MSP realizujících zahrani ní obchod.
• Obecn nedostatek obchodn - marketingových dovedností, v etn schopnosti zpracovávat mezinárodní studie „benchmarkingu“ konkuren ních firem.
• Nízká znalost zahrani ních trh a zahrani ních obchodních možností.
• Nízký až podpr m rný podíl výdaj HDP na VaV.
• Nedostate ný podíl využití obnovitelných zdroj na primární spot eb energetických zdroj .
• Nedostatek kvalifikovaných pracovník ve vybraných technických profesích v n kterých regionech.
• Zaostávání efektivity v transferu výsledk VaV do pr myslové praxe v porovnání s eurozónou.
• Nižší ekonomická dostupnost zahrani ních know-how, technologií a patent pro v tšinu MSP, v etn vysokých náklad na ochranu duševního vlastnictví.
P íležitosti:
• Oživení sv tového hospodá ství, zejména v EU.
• Snížení regionálních disparit s využitím prost edk ze SF v období 2007-2013.
• Další p íliv zahrani ního kapitálu a investic, zejména do sofistikovaných obor .
• R stový a inova ní potenciál st edn velkých až velkých podnik .
• Potenciál ekonomické aktivity žen a kvalifikovaných senior .
• Stabilita a atraktivnost eské ekonomiky.
• Výhodná geografická poloha R v rámci EU.
• Obecné zlepšení struktury kvalifikace a systému vzd lávání podle pot eb rozvoje znalostní ekonomiky.
• Dynamika zahrani ního obchodu R, která významn p ispívá k r stu HDP.
• Vysoký podíl MSP v podnikové struktu e a jejich potenciál.
• Zlepšení prost edí pro investice.
• Zvýšení nabídky podnikatelských nemovitostí.
• Zvyšování podílu výrobk s vyšší technologickou úrovní v zahrani ním obchodu.
• Diverzifikace obchodní nabídky a diverzifikace teritoriální struktury exportu.
• Rozvoj služeb.
• Rozvoj moderních možností mobility o organizace kontakt , vým ny informací a kooperace mezi podniky a pracovišti VaV.
• Propojení kapacit výzkumu a vývoje s evropskými v deckotechnickými strukturami a sdruženími.
• P íliv zahrani ních investic zam ený na rozvoj technologických center a podnik
„high-tech“ a „medium-tech“.
• Vyšší využití obnovitelných, p íp. i druhotných zdroj energie.
Ohrožení:
• Dlouhodob jší trvání ekonomické recese v hlavních oblastech sv tového hospodá ství.
• P etrvávající nízká vymahatelnost práva.
• Rostoucí závislost eské ekonomiky na innosti kapitálov silných nadnárodních korporací.
• Rostoucí zahrani ní konkurence na sv tových trzích p edevším ze strany levných výrobk p icházejících z asijských zemí.
• Vn jší „šoky“ zp sobené r stem cen ropy na sv tových trzích, cen energie a ostatních surovin.
• Závislost exportn zam ených odv tví pr myslu na cyklech hospodá ského vývoje v zemích EU.
• Riziko vznikání duální ekonomiky (sektorové a regionální).
• Pomalá reakce vzd lávacího procesu na pot eby znalostní spole nosti.
• Zaostávání efektivity v transferu výsledk VaV do pr myslové praxe oproti praxi vysp lých zemí eurozóny.
• Nízká mobilita na trhu práce v oblasti vysoce kvalifikovaných a v deckotechnických profesí.
• Nedostate ná provázanost a malý transfer výsledk VaV na pr myslovou výrobu a rozvoj pr myslových služeb.
• Pomalá reakce pracoviš VaV a inova ních podnik na možnosti uplatn ní v nových oborech a sm rech aplikovaného výzkumu.
Na základ této SWOT analýzy byly stanoveny oblasti, ve kterých je t eba, aby došlo k významnému pokroku. Jedná se o oblasti rozvoje, výzkumu a vývoje, inovací, posílení spolupráce podnikatelského a v deckovýzkumného sektoru, oblast úspor energií, rozvoj podnikatelského prost edí.
Na podpo e t chto rozvojových cíl se podílí opera ní program OPPI, který je navržen v p sobnosti MPO R. Cílem tohoto programu je v letech 2007- 2013 zvýšit konkurenceschopnost eské ekonomiky a p iblížit inova ní výkonnost sektoru pr myslu a služeb úrovni p edních pr myslových zemí Evropy. Cíle a prioritní osy tohoto programu zobrazuje následující tabulka.
Tabulka 15 Cíle a prioritní osy programu OPPI v letech 2007-201319
Vzhledem k tomu, že se v této práci v nuji projektu výroby elekt iny z OZE, tak podrobn ji zmíním pouze osu 3, která se zabývá úsporami energií a obnovitelnými zdroji energie.
19 Zdroj: Opera ní program podnikání a inovace, MPO R
Prioritní osa 3 OPPI má za cíl podporovat a stimulovat aktivity podnikatel v oblasti snižování energetické náro nosti výroby a spot eby fosilních primárních energetických zdroj a podpo it za ínající podnikatele v aktivitách vedoucích k vyššímu využívání obnovitelných zdroj a druhotných zdroj energie. Dále se po ítá s podporou zvyšování ú innosti p i výrob , p enosu a spot eb energií.
Bude podporována výstavba za ízení na výrobu a rozvod elektrické a tepelné energie vyrobené z obnovitelných zdroj energie a rekonstrukce stávajících výrobních za ízení za ú elem využití obnovitelných zdroj energie. Dále bude podpo ena modernizace stávajících za ízení na výrobu elektrické energie vedoucí ke zvýšení jejich ú innosti, zavád ní a modernizace systém m ení a regulace, snižování ztrát v rozvodech elekt iny a tepla a využití ztrátové energie v pr myslových procesech.
V oblasti úspor energie je významný potenciál p edevším v podnicích v tších než MSP, protože podniky s více než 250 zam stnanci se podílejí na celkové spot eb paliv a energií ze 73 %.
Podpora bude poskytována formou dotací nebo pod ízených úv r s finan ním p ísp vkem. Jednotlivé podporované oblasti v rámci prioritní osy 3 znázor uje následující tabulka.
Kód Prioritní témata
39 Obnovitelná energie (v trná) 40 Obnovitelná energie (solární) 41 Obnovitelná energie (z biomasy)
42 Obnovitelná energie (hydroelektrická, geotermální a další)
43 Energetická ú innost, kogenerace, hospoda ení s energií Tabulka 16 Kategorie výdaj v rámci prioritní osy 320
Inflace v roce 2006 kolísala v rozmezí 1,3 % - 1,7 %. Na r stu se p edevším podílel r st cen vody, paliv a elekt iny, naopak na pokles p sobily ceny od v , obuvi a pohonných hmot. V období let 2000 -2005 ceny pr myslových výrobc vzrostly celkem o 11 %. V tomtéž období došlo k nár stu cen v oblasti služeb o 14 %.
20 Opera ní program podnikání a inovace, MPO R.
Tabulka 17 Cenové p ír stky v jednotlivých odv tvích v letech 2000 – 2005 v %21