Realizace investi ního projektu má ur itý sled aktivit, které vedou v prvopo átku od identifikování prvotní myšlenky až po kone nou realizaci projektu, i jeho zamítnutí.
V prvním kroku se jde o p edinvesti ní fázi. Je to stav od identifikování p íležitosti až po rozhodnutí projekt realizovat. Podrobn ji viz. kap. 1.3.1.
Fáze investi ní výstavby je výsledkem rozhodnutí projekt realizovat. V této fázi je nutné zabezpe it asový harmonogram investi ní výstavby. Ten vychází z technicko-ekonomické studie proveditelnosti a je p ípadn upravován v závislosti na aktuálních odchylkách od plánu. Je žádoucí, aby byla p im en dodržena doba investi ní výstavby. Každé prodloužení vede k vyšším náklad m.
V pr b hu provozní fáze je o ekáváno dosažení požadovaného cíle. Tato fáze potvrzuje nebo vyvrací správnost informací a p edpoklad se kterými se po ítalo v technicko-ekonomické studii proveditelnosti. Základem úsp chu je nepodcenit první fázi a analyzovat všechny faktory, které mohou mít podstatný vliv na úsp šnost projektu.
Poslední životní fází projektu je ukon ení provozu a likvidace. I tato fáze ovliv uje ekonomickou efektivnost investice prost ednictvím likvida ní hodnoty majetku. Likvidace majetku p ináší na jedné stran výnosy z likvidovaného majetku a na stran druhé náklady na likvidaci. Rozdíl mezi t mito výnosy a náklady tvo í práv likvida ní hodnotu majetku.
1.3.1 P edinvesti ní fáze projektu
Podnik vyhledává možné investi ní p íležitosti a vyhodnocuje je. Základem podnikatelských p íležitostí je neustálé sledování a vyhodnocování faktor podnikatelského okolí. Jedná se p edevším o sledování poptávky po ur itých produktech a službách, exportních možností, odhalení zdroj významných surovin, objevení nových výrobk a technologií, atd. Dalším zdrojem podnikatelských p íležitostí jsou r zné studie, marketingové analýzy, odv tvové a oborové analýzy, studie technického a technologického vývoje.
Pro prvotní vyhodnocení podnikatelských p íležitostí se zpracovává studie p íležitostí – (oportunity studies). Jedná se o pom rn stru né zpracování dostupných
informací o dané podnikatelské p íležitosti, tak aby bylo možno p edb žn posoudit efekt dané p íležitosti. Toto prvotní hodnocení je založeno na porovnání s variantou
„nic ned lat“. Výsledkem oportunity studies je pak výb r p íležitostí, kterými se dále bude podnik zabývat a vy azení t ch, které jsou pro podnik nep ijatelné.
Dalším krokem je zpracování p edb žné technicko-ekonomické studie (pre - feasibility study). Je zpracovávána p edevším u rozsáhlých projekt a tvo í mezistupe mezi stru nými studiemi p íležitostí a podrobnými technicko-ekonomickými studiemi.
Není tak detailní jako technicko- ekonomická studie. Jejím cílem je ur it a posoudit všechny možné varianty projektu, zjistit zda je podnikatelská p íležitost slibná a je možné rozhodnout o realizaci projektu, posoudit atraktivnost investice pro investora.
Dále je v nována pozornost stavu životního prost edí v dané lokalit a potenciálním dopad m tohoto projektu na životní prost edí. Nemén d ležité je i stanovení dalších aspekt , které vyžadují podrobné šet ení. M že se jednat nap . o laboratorní testy, marketingové pr zkumy, apod. Cílem zpracování p edb žné technicko-ekonomické studie je získání podklad pro rozhodnutí zda v projektu dále pokra ovat nebo zastavit další práce na projektu.
Pokud p edchozí zpracovávané studie prokáží, že je možné v projektu dále pokra ovat je na ad zpracování technicko-ekonomické studie (feasibility study), která by m la poskytnout veškeré pot ebné podklady pro investi ní rozhodnutí.
Technicko ekonomická studie by m la formulovat a kriticky vyšet it základní komer ní, technické, finan ní a ekonomické požadavky a dále požadavky související s ochranou životního prost edí. Zpracování je ve form variantních ešení a to minimáln ve variant doporu ené z pre-feasibility study a dále v tzv. minimální variant .
Sou ástí studie je finan n -ekonomická ást, která zahrnuje investi ní náklady projektu, výnosy a náklady v dob životnosti projektu, propo ty ukazatel ekonomické efektivnosti i v rámci jednotlivých variant. Základním p ístupem zpracování je itera ní optimaliza ní proces se zp tnými vazbami, kdy se k volb základních charakteristik projektu dospívá v postupných optimaliza ních krocích, které respektují r zné závislosti. Jedná se p edevším o závislosti na velikosti výrobní jednotky a technologického procesu, dále na umíst ní jednotky, apod.. Nezbytnou sou ástí studie je identifikace základních rizikových faktor a hodnocení jejich dopad na projekt.
Každé investi ní rozhodnutí o tom, které projekty realizovat p edstavuje klí ová rozhodnutí z hlediska podnikatelské úsp šnosti i pouhého p ežití firmy. Kvalitn
zpracovaná technicko-ekonomická studie je tak základem pro rozhodování. Technicko-ekonomickou studii by m l zpracovávat tým odborník z r zných profesí tak, aby byly odborn pokryty všechny významné oblasti projektu. Zpracování studie je i asov náro né a m že trvat i n kolik m síc . Se zpracováním studie jsou spojeny finan ní náklady odrážející náro nost studie. U technicko-ekonomických studií se tyto náklady pohybují ádov mezi 1 % - 3 % u malých a st edn velkých projekt . Pro rozsáhlé projekty založené na složitých technologiích nebo orientovaných na náro né trhy se náklady pohybují cca mezi 0,2 % - 1 %.8
Komplexn zpracovaná technicko-ekonomická studie projektu obsahuje:
Analýzu trhu a marketingovou strategii – která je klí ová pro kone ný úsp ch projektu. Nebo základním cílem projektu je využití disponibilních zdroj , uspokojení existující i budoucí potenciální poptávky. V rámci analýzy trhu se jedná o poznání trhu, analýzu a prognózu poptávky, monitoring konkuren ní situace. Marketingová strategie zahrnuje složku marketingového výzkumu, strategie projektu a marketingový mix. V rámci marketingového výzkumu je t eba stanovit cílový trh v etn jeho analýzy.
S tím souvisí i pot eba analýzy zákazník – co kdo kupuje, pro , v jaké cenové hladin , co koho motivuje k nákupu, apod. Pro správné zacílení je d ležitá segmentace trhu, která vy le uje jednotlivé tržní segmenty. Každý tržní segment se pak vyzna uje ur itou homogenitou uvnit a je možné t chto poznatk využít k individuálnímu prodejním p ístupu v i jednotlivým tržním segment m, p ípadn vybrat cílový segment trhu, na který se firma zam í. Pro spojení výrobce s kone nými spot ebiteli je t eba analyzovat a zvolit vhodné distribu ní kanály. Dále je t eba z hlediska životního cyklu analyzovat obor, kam projekt náleží. M že se jednat o obory ve fázi vzniku, r stu, zralosti i poklesu a s tím souvisí i intenzita konkurence. Konkurence je tedy dalším faktorem, který nesmíme zapomenout zohlednit, protože každý konkurent sou asný i budoucí bude do ur ité míry ovliv ovat podíl firmy na trhu a cenu produkce.
Záv re ným krokem marketingového výzkumu je stanovení budoucího vývoje poptávky. Souhrn výsledk marketingového výzkumu umož uje identifikovat tržní p íležitosti a tržní rizika spojená s projektem, která jsou východiskem pro koncipování celkové strategie projektu.
Z hlediska strategie projektu se jedná o:
8 FOTR.J, SOU EK I.: Podnikatelský zám r a investi ní rozhodování. Praha, Grada Publishing 2005. ISBN 80-247-0939-2.
• Geografickou strategii- stanovení relevantního trhu z hlediska geografického zam ení aktivit.
• Strategii z hlediska tržního podílu - kde dochází ke stanovení tržní pozice, kterou firma hodlá dosáhnout na ur itém trhu. V rámci této strategie se m že jednat o užití strategie nákladového prvenství, strategie diferenciace a strategie tržního výklenku, bu jednotliv nebo v r zných kombinacích.
• Strategii z hlediska vazby výrobek- trh.
• Marketingovou strategii, která je zam ená na tržní expanzi a nebo strategii zam enou na konkurenci.
Popis technologie a velikost výrobní jednotky – umož uje definovat omezující podmínky a zárove vymezuje velikost výrobní kapacity. Z hlediska dolní meze se jedná o minimální ekonomickou velikost. Horní mez je pak ohrani ena p edevším zdrojovými omezeními a omezeními trhu. Ob dv meze nám pak vymezují rozhodovací prostor pro velikost výrobní jednotky. V rozhodování o velikosti výrobní jednotky je pak t eba zvažovat další faktory a to p edevším prognózy prodej a ekonomii rozsahu. Ekonomie rozsahu poukazuje na to, že r st investi ních náklad lze vyjád it pomocí mocninné závislosti tvaru:
,
Hodnota exponentu x je odlišná podle odv tví a pohybuje se obvykle v intervalu 0,4 - 0,9. Výsledné rozhodnutí o velikosti výrobní jednotky je pak kompromisem, který respektuje na jedné stran potenciální ekonomické efekty a na druhé stran faktory rizika souvisejí s tou kterou velikostí podniku.
Materiálové vstupy a energie – zejména z pohledu dostupnosti daného materiálu v krátkodobém i dlouhodobém asovém horizontu. Mezi další faktory,
9 FOTR, J., SOU EK,I.: Podnikatelský zám r a investi ní rozhodování. Praha, Grada Publishing 2005, ISBN 80-247-0939-2
které je t eba vzít v úvahu pat í kvalita materiálu, možnost substituce v p ípad nedostupnosti, cenová úrove , v etn rizik s tím spojených.
Umíst ní výrobní jednotky – spo ívá v první etap ve výb ru a posouzení jednotlivých lokalit. Po výb ru nejvhodn jší lokality se pak posuzuje konkrétní vlastní místo výstavby v rámci dané lokality. Konkrétní lokalita p íp. místo je posuzováno zejména z hlediska požadované infrastruktury a s ohledem dopadu projektu na životní prost edí.
Technologie a výrobní za ízení - spolu velmi t sn souvisejí a jsou na sob závislé. Specifikace výrobního za ízení vychází ze zvolené výrobní technologie a velikosti výrobní jednotky. U n kterých projekt se m že stát, že výb rem technologie volíme již konkrétní typ výrobního za ízení, protože jiným nelze výrobu realizovat.
Technicko-ekonomická studie by m la stanovit optimální soubor výrobních za ízení pot ebných pro zvolenou výrobní kapacitu.
Pracovní síly - v pot ebném množství a pot ebné kvalifikaci jsou dalším p edpokladem úsp šné realizace projektu. P edevším se jedná o zjišt ní kolik kterých pracovník s jakou kvalifikací bude pot eba, zda je na trhu práce dostate ná nabídka požadovaných pracovník . S ohledem na zjišt né skute nosti je dobré v p edstihu za ít s náborem pracovník p íp. jejich zaškolováním.
Organizace a ízení - jedná se o roz len ní vznikající podnikatelské jednotky z hlediska ídících úrovní v etn vymezení pravomoci a odpov dnosti. P i realizaci projektu budou vznikat režijní náklady, které p edstavují podstatnou položku náklad . Proto je vhodné je v této ásti technicko-ekonomické studie tyto režijní náklady p i adit k útvar m p íp. nákladovým st edisk m se kterými souvisí.
Plán realizace projektu – obsahuje jednotlivé fáze projektu v etn všech díl ích inností. Cílem je celkové skloubení a koordinace jednotlivých aktivit.
V závislosti na zm nách vn jších podmínek je t eba plán aktualizovat a p izp sobovat m nícím se podmínkám.