Diplomová práce
2007 V ra Hartmanová
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodá ská
Hlavní specializace: Podniková ekonomika a management
Název diplomové práce:
Analýza investi ní p íležitosti
Vypracovala: V ra Hartmanová
Vedoucí diplomové práce: RNDr. Ing. Hana Scholleová, Ph.D.
P r o h l á š e n í
Prohlašuji, že diplomovou práci na téma
„Analýza investi ní p íležitosti“
jsem vypracovala samostatn .
Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v p iloženém seznamu literatury.
V Praze dne 8. kv tna 2007
Na tomto míst bych cht la pod kovat paní RNDr. Ing. Han Scholleové,
Ph.D. za její odborné rady, podn tné návrhy a p ipomínky ke zpracování
mé diplomové práce. Dále bych ráda pod kovala panu Ing. Janu Harantovi
za poskytnutí podklad ke zpracování práce a za odborné konzultace.
OBSAH
ÚVOD ... 6
1 TEORETICKÁ ÁST ... 8
1.1 INVESTICE JAKO JEDNA ZPODMÍNEK ZÁKLADNÍCH CÍL PODNIKU... 8
1.2 KLASIFIKACE INVESTIC A INVESTI NÍCH PROJEKT ... 10
1.3 P ÍPRAVA A REALIZACE INVESTI NÍCH PROJEKT ... 12
1.3.1 P edinvesti ní fáze projektu... 12
1.4 METODY HODNOCENÍ INVESTIC A JEJICH P ÍMÝ VLIV NA PROMÍTNUTÍ DO HODNOTY PODNIKU17 1.4.1 Kapitálové výdaje na investi ní projekt ... 17
1.4.2 Náklady na investovaný kapitál ... 18
1.4.3 Budoucí pen žní p íjmy... 20
1.5 FINANCOVÁNÍ INVESTIC... 21
1.6 METODY HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI INVESTI NÍCH PROJEKT ... 21
1.6.1 Statické metody ... 22
1.6.2 Dynamické metody... 23
2 PRAKTICKÁ ÁST... 26
2.1 CHARAKTERISTIKA PODNIKU... 26
2.2 VLASTNICKÁ STRUKTURA... 26
2.3 ORGÁNY SPOLE NOSTI... 27
2.4 FINAN NÍ VÝSLEDKY FIRMY AGROCS ... 28
2.4.1 Aktiva firmy AGRO CS... 28
2.4.2 Pasiva firmy AGRO CS... 29
2.4.3 Výsledovka firmy AGRO CS... 31
2.4.4 Vybrané pom rové ukazatele ... 31
2.5 MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA OBLAST PR MYSLU... 34
2.6 ELEKTRICKÁ ENERGIE A OZE... 42
2.6.1 Bioplyn a výroba elektrické energie... 45
2.7 MIKRO OKOLÍ... 46
2.8 BIOPLYNOVÁ STANICE SMI ICE... 48
2.8.1 Technické ešení... 48
2.8.2 Logistika materiálu ... 52
2.8.3 Ekonomika bioplynové stanice... 53
2.9 MOŽNOST ZÍSKÁNÍ CIZÍCH ZDROJ ... 55
2.10 VÝPO ET NÁKLAD NA KAPITÁL... 57
2.11 VÝNOSY ZVÝROBY... 62
2.12 HODNOCENÍ PROJEKTU STATICKÝMI METODAMI... 64
2.13 HODNOCENÍ PROJEKTU DYNAMICKÝMI METODAMI... 65
2.14 DA OVÁ ÚSPORA... 66
2.15 POROVNÁNÍ PROJEKTU PODLE MÍRY ZADLUŽENÍ... 66
2.16 CITLIVOST INVESTICE NA ZM NU VÝNOS A NÁKLAD ... 69
2.16.1 Citlivostní analýza - výnosy... 69
2.16.2 Citlivostní analýza - náklady... 69
2.17 CITLIVOST INVESTICE NA ZM NU DA OVÉ SAZBY... 70
3 ZÁV R... 72
4 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY:... 74
ÚVOD
Podnik realizuje svoje investice se zám rem dosáhnout ur itého ekonomického zisku. Investice mají d ležitou roli v dalším fungování a prosperit firmy. Úsp šné investice se pak projevují v p ír stku zisku firmy a r stu hodnoty firmy. Za kone ným efektem investice stojí celá ada inností, které je t eba p ed realizací a b hem realizace uskute nit. Každé investi ní rozhodování spo ívá v tom „do eho investovat“ a „z
eho investovat“.
Práv identifikace a rozpoznání investi ních p íležitostí je prvním krokem v investi ním rozhodování. Další kroky investi ního rozhodování spo ívají ve vyhodnocení jednotlivých investi ních p íležitostí a výb ru optimální investice.
Nemén d ležitá je i struktura zdroj financování investice a její dopady na investici samotnou a dále dopady na podnik jako celek.
Stále klesající zásoby primárních zdroj energie, fosilních paliv a rostoucí požadavky v oblasti environmentální a ekologické vedou a budou vést k investicím v oblasti získávání nových alternativních zdroj energie a paliv s ohledem na ekologické dopady. V evropském i celosv tovém m ítku se jednotlivé státy zavazují v podob sm rnic i mezinárodních úmluv ke zvyšování podílu energií získaných z obnovitelných zdroj energie i z druhotných zdroj energie. Nezbytnou sou ástí pro nastartování celého procesu, který povede k získávání takovýchto zdroj je vytvo ení vhodného prost edí, které bude stimulovat a motivovat jednotlivé subjekty k investicím v této oblasti. Jedná se p edevším o nastavení prost edí a podmínek v oblasti legislativní, da ové, podp rných a dota ních program , výzkumu a vývoje, ….
Vzhledem k rostoucí energetické náro nosti a výše zmín ným faktor m se dá p edpokládat, že oblast investic do energií získávaných z obnovitelných zdroj bude v budoucnu nezanedbatelná a hlavn se stane nutností. Jednou z možností získávání elektrické energie z obnovitelných zdroj je její výroba spalováním bioplynu.
V této práci se budu v novat ekonomické analýze investi ního projektu na výstavbu a provoz bioplynové stanice. Bude se jednat o investi ní projekt, kterým chce již existující podnik rozší it svoje podnikatelské aktivity v další oblasti. Cílem práce je zhodnotit návratnost investice za použití jednotlivých metod hodnocení investic v etn možností a struktury jejího financování. Zárove se budu v novat analýze projektu
v kontextu makro a mikro prost edí v etn možnosti využití v sou asné dob dostupných podp rných program v této oblasti.
1 Teoretická ást
V této ásti se zam ím na obecnou charakteristiku investic v etn jednotlivých metod hodnocení investi ních projekt .
1.1 Investice jako jedna z podmínek základních cíl podniku
Investi ní rozhodování je jedním z nejd ležit jších rozhodování firmy.
V sou asné dob pat í k hlavním cíl m podniku zejména dosahování ur ité výše (míry) zisku, dosahování ur ité rentability vloženého kapitálu, dosahování r stu hodnoty firmy. Investice tak p edstavují nástroj, který m že p ispívat k r stu hodnoty firmy.
Obecn podnikové investice m žeme charakterizovat jako:
Jednorázov (v relativn krátké dob ) vynaložené zdroje, které budou p inášet pen žní p íjmy b hem delšího budoucího období1.
Kapitálová aktiva sestávající ze statk , které nejsou ur eny pro bezprost ední spot ebu, ale jsou ur eny pro užití ve výrob spot ebních statk nebo dalších kapitálových statk 2:
„Investice je aktivum vlastn né podnikem pro zv tšení jeho bohatství prost ednictvím takových výnos z tohoto aktiva, jako je úrok, právo na poplatky, dividendy a nájemné, pro jiné kapitálové zhodnocení i pro další užitky získané nap . prost ednictvím obchodních vztah 3“.
Pokud se na investici podíváme z hlediska asového horizontu, pak:
„Investování je jako plavba po rozbou eném oceánu. Vždy se dívejte dop edu sm rem k horizontu. Pokud budete sledovat vlnobití p ed p ídí Vaší lodi, neud lá se Vám dob e.“4
Plánování jednotlivých investic zpravidla vychází ze strategických cíl podniku a m lo by p ispívat k pln ní t chto cíl . V plánování investi ních projekt je t eba zohlednit adu faktor . Mezi základní faktory pat í: riziko, as, výnosnost. Ideální by
1 SYNEK, M. a kol.: Manažerská ekonomika. Praha, Grada Publishing 2003, ISBN 80-247-0515-X
2 SYNEK, M. a kol.: Manažerská ekonomika. Praha, Grada Publishing 2003, ISBN 80-247-0515-X
3 Viz. Synek, Manažerská ekonomika, str. 285
4 Výrok nejmenovaného arabského investora
samoz ejm byla investice, která by sou asn poskytovala maximální výnos, nulové riziko a rychlou návratnost investice. V praxi takové investice v podstat neexistují, takže je t eba hledat kompromis v nalezení investi ního projektu, který bude poskytovat dostate nou výnosnost za p ijatelnou míru rizika v daném ase.
P i investi ním rozhodování je t eba zohlednit i externí a interní faktory, které s investicemi souvisí. Mezi externí faktory pat í vliv makroprost edí na výkonnost podniku. R st ekonomiky se m í hrubým domácím produktem. R st hodnoty firmy se m í cenou (kurzem) akcií. Pr zkumy prokázaly existenci vtahu mezi zm nou HDP a zm nou akciových kurz . Akciové kurzy p edbíhají vývoj reálné ekonomiky o n kolik m síc . P sobí tedy jako indikátor zm n v hospodá ství.
Výkonnost podniku je ovlivn na i fiskální a monetární politikou státu. Na rozvoj podnikatelského prost edí významn p sobí míra da ového zatížení. Dalším faktorem je výše úrokových sazeb. Zcela zásadní vliv na podnikovou sféru mohou mít i r zné ekonomické a politické šoky. Jejich p sobení vyvolá neo ekávané a zpravidla negativní zm ny.
Dále ovliv uje investici i mikroprost edí, tzn. situace uvnit odv tví a vztah daného odv tví na hospodá ský cyklus. Ve vztahu k hospodá skému cyklu rozlišujeme odv tví:
• Cyklická - pohybují se stejn s hospodá ských cyklem, tzn. nejvyšších výnos dosahují ve fázi expanze, nejhorších výsledk ve fázi recese. Pat í sem zpravidla zboží dlouhodobé spot eby.
• Anticyklická - pohybují se p esn opa n než cyklická odv tví.
• Neutrální – nep sobí zde vliv hospodá ského cyklu. Jedná se p edevším o produkci nezbytných statk a statk s nízkou elasticitou poptávky.5
Uvnit odv tví p sobí faktory ozna ované jako „5 dynamických konkuren ních faktor “ – dle M. Portera :
• Potenciální noví konkurenti – hrozba vstupu nových konkurent .
• Dodavatelé – míra vyjednávací síly dodavatel .
• Odb ratelé (kupující) – vyjednávací síla kupujících.
• Nové výrobky – hrozba nových nebo náhradních výrobk .
5 Cenová elasticita poptávky vyjad uje procentní podíl zm ny poptávaného množství v d sledky zm ny ceny o jednotku. Je-li poptávka cenov neelastická s poklesem ceny statku, klesá objem výdaj na nákup tohoto statku.
• Konkurence uvnit odv tví mezi stávajícími firmami.
Síla p sobení jednotlivých faktor v odv tví p sobí na ceny, náklady, investice a celkov ovliv uje výnosnost odv tví.
1.2 Klasifikace investic a investi ních projekt
Investice rozlišujeme následovn :
- Hmotné investice – jedná se p edevším o investice do výstavby budov, staveb, za ízení, pozemk , stroj , dopravních prost edk . Jedná se o stálá aktiva.
- Nehmotné investice – tvo í je p edevším licence, software, autorská práva, výdaje na výzkum, vzd lání, nákup know – how.
- Finan ní investice – nákup dlouhodobých cenných papír (se splatností delší než 1 rok), vklady do investi ních spole ností.
Ne všechny investice mají za primární cíl „ziskovost“. N které investice je t eba z r zných d vod uskute nit bez ohledu na míru výnosu. Tento pohled na investice nám podrobn ji ukazuje následující klasifikace investic:6
1. náhrada za ízení – jedná se o nezbytnou náhradu opot ebovaného za ízení, 2. vým na za ízení za ú elem snížení náklad - vým na zastaralého za ízení za nov jší, které p ináší úsporu výrobních náklad ,
3. expanze dosavadního výrobku a rozší ení trhu - rozhodnutí vyžaduje i pr zkum trhu – odhad poptávky a budoucí ceny výrobku,
4. vývoj, výroba a prodej nového výrobku a expanze na nové trhy - vyžaduje se detailní analýza, protože vývoj a zavedení nového výrobku bývá vysoce nákladnou a zárove i rizikovou záležitostí,
5. „na ízené“, výnosy nep inášející investi ní projekty - jedná se p edevším o investice v oblasti bezpe nosti práce, ekologie, tak aby podnik vyhov l r zným p edpis m,
6. výzkum a rozvoj - mohou být zna n rizikové,
7. dlouhodobé smlouvy – p inášejí výnosy a vyžadují náklady po adu let, jedná se o smlouvy o dlouhodobém poskytování výrobk a služeb,
6 SYNEK, M. a kol.: Manažerská ekonomika. Praha, Grada Publishing 2003, ISBN 80-247-0515-X
8. ostatní investi ní projekty.
Podnik není perpetum mobile a disponuje ur itými omezeními. Mohou to být omezení kapacitní, finan ní, ekonomická i vyplývající ze zákona. Tato omezení jsou p í inou toho, že m že být realizováno sou asn pouze n kolik investic a v mnoha p ípadech práv a pouze jedna investice. Dle vzájemné závislosti investi ních projekt rozlišujeme:7
• vzájemn se vylu ující projekty – není možná realizace více projekt , jedná se zpravidla o projekty zam ené na totéž, ale nap . s využitím jiné technologie,
• pln závislé projekty – jedná se zpravidla o díl í projekty ur itého rozsáhlého projektu,
• komplementární projekty – projekty, jejichž realizace podporuje n které další projekty,
• ekonomicky závislé projekty – jedná se o projekty se substitu ním efektem,
• statisticky závislé projekty – jedná se o dvojice projekt , kdy r st (pokles) výnos nebo náklad jednoho projektu provází r st (pokles) výnos i náklad druhého projektu – tj. existuje p ímá závislost, nebo se m že vyskytovat nep ímá závislost, kdy r st, i pokles u jednoho projektu je p esn opa ný než u druhého projektu.
P edpokladem návratnosti investice je, že bude v pr b hu své životnosti generovat dostate n vysoké pen žní toky. V závislosti na charakteru investice mohou tyto pen žní toky být jak kladné tak záporné a jejich polarita se m že r zn st ídat. Jsou to projekty:
• s konven ními pen žními toky - v období investi ní výstavby se jedná o záporné pen žní toky, v období provozu kladné pen žní toky,
• s nekonven ními pen žními toky – projekty b hem jejichž životnosti dochází k ast jšímu st ídání záporných a kladných pen žních tok .
7 FOTR, J., SOU EK, I.: Podnikatelský zám r a investi ní rozhodování, Praha, Grada Publishing 2005, ISBN 80- 247-0939-2
1.3 P íprava a realizace investi ních projekt
Realizace investi ního projektu má ur itý sled aktivit, které vedou v prvopo átku od identifikování prvotní myšlenky až po kone nou realizaci projektu, i jeho zamítnutí.
V prvním kroku se jde o p edinvesti ní fázi. Je to stav od identifikování p íležitosti až po rozhodnutí projekt realizovat. Podrobn ji viz. kap. 1.3.1.
Fáze investi ní výstavby je výsledkem rozhodnutí projekt realizovat. V této fázi je nutné zabezpe it asový harmonogram investi ní výstavby. Ten vychází z technicko-ekonomické studie proveditelnosti a je p ípadn upravován v závislosti na aktuálních odchylkách od plánu. Je žádoucí, aby byla p im en dodržena doba investi ní výstavby. Každé prodloužení vede k vyšším náklad m.
V pr b hu provozní fáze je o ekáváno dosažení požadovaného cíle. Tato fáze potvrzuje nebo vyvrací správnost informací a p edpoklad se kterými se po ítalo v technicko-ekonomické studii proveditelnosti. Základem úsp chu je nepodcenit první fázi a analyzovat všechny faktory, které mohou mít podstatný vliv na úsp šnost projektu.
Poslední životní fází projektu je ukon ení provozu a likvidace. I tato fáze ovliv uje ekonomickou efektivnost investice prost ednictvím likvida ní hodnoty majetku. Likvidace majetku p ináší na jedné stran výnosy z likvidovaného majetku a na stran druhé náklady na likvidaci. Rozdíl mezi t mito výnosy a náklady tvo í práv likvida ní hodnotu majetku.
1.3.1 P edinvesti ní fáze projektu
Podnik vyhledává možné investi ní p íležitosti a vyhodnocuje je. Základem podnikatelských p íležitostí je neustálé sledování a vyhodnocování faktor podnikatelského okolí. Jedná se p edevším o sledování poptávky po ur itých produktech a službách, exportních možností, odhalení zdroj významných surovin, objevení nových výrobk a technologií, atd. Dalším zdrojem podnikatelských p íležitostí jsou r zné studie, marketingové analýzy, odv tvové a oborové analýzy, studie technického a technologického vývoje.
Pro prvotní vyhodnocení podnikatelských p íležitostí se zpracovává studie p íležitostí – (oportunity studies). Jedná se o pom rn stru né zpracování dostupných
informací o dané podnikatelské p íležitosti, tak aby bylo možno p edb žn posoudit efekt dané p íležitosti. Toto prvotní hodnocení je založeno na porovnání s variantou
„nic ned lat“. Výsledkem oportunity studies je pak výb r p íležitostí, kterými se dále bude podnik zabývat a vy azení t ch, které jsou pro podnik nep ijatelné.
Dalším krokem je zpracování p edb žné technicko-ekonomické studie (pre - feasibility study). Je zpracovávána p edevším u rozsáhlých projekt a tvo í mezistupe mezi stru nými studiemi p íležitostí a podrobnými technicko-ekonomickými studiemi.
Není tak detailní jako technicko- ekonomická studie. Jejím cílem je ur it a posoudit všechny možné varianty projektu, zjistit zda je podnikatelská p íležitost slibná a je možné rozhodnout o realizaci projektu, posoudit atraktivnost investice pro investora.
Dále je v nována pozornost stavu životního prost edí v dané lokalit a potenciálním dopad m tohoto projektu na životní prost edí. Nemén d ležité je i stanovení dalších aspekt , které vyžadují podrobné šet ení. M že se jednat nap . o laboratorní testy, marketingové pr zkumy, apod. Cílem zpracování p edb žné technicko-ekonomické studie je získání podklad pro rozhodnutí zda v projektu dále pokra ovat nebo zastavit další práce na projektu.
Pokud p edchozí zpracovávané studie prokáží, že je možné v projektu dále pokra ovat je na ad zpracování technicko-ekonomické studie (feasibility study), která by m la poskytnout veškeré pot ebné podklady pro investi ní rozhodnutí.
Technicko ekonomická studie by m la formulovat a kriticky vyšet it základní komer ní, technické, finan ní a ekonomické požadavky a dále požadavky související s ochranou životního prost edí. Zpracování je ve form variantních ešení a to minimáln ve variant doporu ené z pre-feasibility study a dále v tzv. minimální variant .
Sou ástí studie je finan n -ekonomická ást, která zahrnuje investi ní náklady projektu, výnosy a náklady v dob životnosti projektu, propo ty ukazatel ekonomické efektivnosti i v rámci jednotlivých variant. Základním p ístupem zpracování je itera ní optimaliza ní proces se zp tnými vazbami, kdy se k volb základních charakteristik projektu dospívá v postupných optimaliza ních krocích, které respektují r zné závislosti. Jedná se p edevším o závislosti na velikosti výrobní jednotky a technologického procesu, dále na umíst ní jednotky, apod.. Nezbytnou sou ástí studie je identifikace základních rizikových faktor a hodnocení jejich dopad na projekt.
Každé investi ní rozhodnutí o tom, které projekty realizovat p edstavuje klí ová rozhodnutí z hlediska podnikatelské úsp šnosti i pouhého p ežití firmy. Kvalitn
zpracovaná technicko-ekonomická studie je tak základem pro rozhodování. Technicko- ekonomickou studii by m l zpracovávat tým odborník z r zných profesí tak, aby byly odborn pokryty všechny významné oblasti projektu. Zpracování studie je i asov náro né a m že trvat i n kolik m síc . Se zpracováním studie jsou spojeny finan ní náklady odrážející náro nost studie. U technicko-ekonomických studií se tyto náklady pohybují ádov mezi 1 % - 3 % u malých a st edn velkých projekt . Pro rozsáhlé projekty založené na složitých technologiích nebo orientovaných na náro né trhy se náklady pohybují cca mezi 0,2 % - 1 %.8
Komplexn zpracovaná technicko-ekonomická studie projektu obsahuje:
Analýzu trhu a marketingovou strategii – která je klí ová pro kone ný úsp ch projektu. Nebo základním cílem projektu je využití disponibilních zdroj , uspokojení existující i budoucí potenciální poptávky. V rámci analýzy trhu se jedná o poznání trhu, analýzu a prognózu poptávky, monitoring konkuren ní situace. Marketingová strategie zahrnuje složku marketingového výzkumu, strategie projektu a marketingový mix. V rámci marketingového výzkumu je t eba stanovit cílový trh v etn jeho analýzy.
S tím souvisí i pot eba analýzy zákazník – co kdo kupuje, pro , v jaké cenové hladin , co koho motivuje k nákupu, apod. Pro správné zacílení je d ležitá segmentace trhu, která vy le uje jednotlivé tržní segmenty. Každý tržní segment se pak vyzna uje ur itou homogenitou uvnit a je možné t chto poznatk využít k individuálnímu prodejním p ístupu v i jednotlivým tržním segment m, p ípadn vybrat cílový segment trhu, na který se firma zam í. Pro spojení výrobce s kone nými spot ebiteli je t eba analyzovat a zvolit vhodné distribu ní kanály. Dále je t eba z hlediska životního cyklu analyzovat obor, kam projekt náleží. M že se jednat o obory ve fázi vzniku, r stu, zralosti i poklesu a s tím souvisí i intenzita konkurence. Konkurence je tedy dalším faktorem, který nesmíme zapomenout zohlednit, protože každý konkurent sou asný i budoucí bude do ur ité míry ovliv ovat podíl firmy na trhu a cenu produkce.
Záv re ným krokem marketingového výzkumu je stanovení budoucího vývoje poptávky. Souhrn výsledk marketingového výzkumu umož uje identifikovat tržní p íležitosti a tržní rizika spojená s projektem, která jsou východiskem pro koncipování celkové strategie projektu.
Z hlediska strategie projektu se jedná o:
8 FOTR.J, SOU EK I.: Podnikatelský zám r a investi ní rozhodování. Praha, Grada Publishing 2005. ISBN 80-247- 0939-2.
• Geografickou strategii- stanovení relevantního trhu z hlediska geografického zam ení aktivit.
• Strategii z hlediska tržního podílu - kde dochází ke stanovení tržní pozice, kterou firma hodlá dosáhnout na ur itém trhu. V rámci této strategie se m že jednat o užití strategie nákladového prvenství, strategie diferenciace a strategie tržního výklenku, bu jednotliv nebo v r zných kombinacích.
• Strategii z hlediska vazby výrobek- trh.
• Marketingovou strategii, která je zam ená na tržní expanzi a nebo strategii zam enou na konkurenci.
Popis technologie a velikost výrobní jednotky – umož uje definovat omezující podmínky a zárove vymezuje velikost výrobní kapacity. Z hlediska dolní meze se jedná o minimální ekonomickou velikost. Horní mez je pak ohrani ena p edevším zdrojovými omezeními a omezeními trhu. Ob dv meze nám pak vymezují rozhodovací prostor pro velikost výrobní jednotky. V rozhodování o velikosti výrobní jednotky je pak t eba zvažovat další faktory a to p edevším prognózy prodej a ekonomii rozsahu. Ekonomie rozsahu poukazuje na to, že r st investi ních náklad lze vyjád it pomocí mocninné závislosti tvaru:
,
*
1 1 2 2
x
K N K
N = 9
kde N2 jsou investi ní náklady výrobní jednotky velikosti K2,
N jsou investi ní náklady základní výrobní jednotky velikosti 1 K , 1
x je exponent charakterizující r st náklad v závislosti na r stu výrobní kapacity.
Hodnota exponentu x je odlišná podle odv tví a pohybuje se obvykle v intervalu 0,4 - 0,9. Výsledné rozhodnutí o velikosti výrobní jednotky je pak kompromisem, který respektuje na jedné stran potenciální ekonomické efekty a na druhé stran faktory rizika souvisejí s tou kterou velikostí podniku.
Materiálové vstupy a energie – zejména z pohledu dostupnosti daného materiálu v krátkodobém i dlouhodobém asovém horizontu. Mezi další faktory,
9 FOTR, J., SOU EK,I.: Podnikatelský zám r a investi ní rozhodování. Praha, Grada Publishing 2005, ISBN 80-247- 0939-2
které je t eba vzít v úvahu pat í kvalita materiálu, možnost substituce v p ípad nedostupnosti, cenová úrove , v etn rizik s tím spojených.
Umíst ní výrobní jednotky – spo ívá v první etap ve výb ru a posouzení jednotlivých lokalit. Po výb ru nejvhodn jší lokality se pak posuzuje konkrétní vlastní místo výstavby v rámci dané lokality. Konkrétní lokalita p íp. místo je posuzováno zejména z hlediska požadované infrastruktury a s ohledem dopadu projektu na životní prost edí.
Technologie a výrobní za ízení - spolu velmi t sn souvisejí a jsou na sob závislé. Specifikace výrobního za ízení vychází ze zvolené výrobní technologie a velikosti výrobní jednotky. U n kterých projekt se m že stát, že výb rem technologie volíme již konkrétní typ výrobního za ízení, protože jiným nelze výrobu realizovat.
Technicko-ekonomická studie by m la stanovit optimální soubor výrobních za ízení pot ebných pro zvolenou výrobní kapacitu.
Pracovní síly - v pot ebném množství a pot ebné kvalifikaci jsou dalším p edpokladem úsp šné realizace projektu. P edevším se jedná o zjišt ní kolik kterých pracovník s jakou kvalifikací bude pot eba, zda je na trhu práce dostate ná nabídka požadovaných pracovník . S ohledem na zjišt né skute nosti je dobré v p edstihu za ít s náborem pracovník p íp. jejich zaškolováním.
Organizace a ízení - jedná se o roz len ní vznikající podnikatelské jednotky z hlediska ídících úrovní v etn vymezení pravomoci a odpov dnosti. P i realizaci projektu budou vznikat režijní náklady, které p edstavují podstatnou položku náklad . Proto je vhodné je v této ásti technicko-ekonomické studie tyto režijní náklady p i adit k útvar m p íp. nákladovým st edisk m se kterými souvisí.
Plán realizace projektu – obsahuje jednotlivé fáze projektu v etn všech díl ích inností. Cílem je celkové skloubení a koordinace jednotlivých aktivit.
V závislosti na zm nách vn jších podmínek je t eba plán aktualizovat a p izp sobovat m nícím se podmínkám.
1.4 Metody hodnocení investic a jejich p ímý vliv na promítnutí do hodnoty podniku
K rozhodnutí o p ijetí i nep ijetí investi ního projektu k realizaci m žeme použít propo et jednotlivých ukazatel ekonomické efektivnosti. Mezi rozhodující kritéria p i posuzování investice adíme:10
• Výnosnost – vztah mezi výnosy, které investice za dobu své existence p inese, a náklady, které její po ízení a provoz stojí.
• Rizikovost – stupe nebezpe í, že nebude dosaženo o ekávaných výnos .
• Doba splacení – tj. doba (rychlost) p em ny investice zp t do pen žní formy.
P i hodnocení efektivnosti investice je t eba:
• ur it kapitálové výdaje na investici,
• odhadnout budoucí isté pen žní p íjmy z realizace investice,
• ur it diskontní míru, tj. náklady na kapitál,
• propo ítat sou asnou hodnotu o ekávaných výnos a porovnat ji s kapitálovými výdaji na investici.
1.4.1 Kapitálové výdaje na investi ní projekt
Správné a p esné odhadnutí kapitálových výdaj je jedním z podstatných krok investi ního rozhodování. P i odhadování kapitálových výdaj je t eba vzít v úvahu i dobu investi ní výstavby. Neplánované prodloužení investi ní výstavby m že celý projekt i n kolikanásobn prodražit. Kapitálové výdaje p edstavují výdaje:
• Na po ízení dlouhodobého majetku - p edstavují zejména výdaje na po ízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.
• Na istý pracovní kapitál11 - jsou to výdaje, které zabezpe ují fungování projektu.
Jedná se o pen žní prost edky, které jsou vázány v zásobách, pohledávkách a krátkodobém finan ním majetku.
10 SYNEK, M. a kol.: Manažerská ekonomika. Praha, Grada Publishing 2003, ISBN 80-247-0515-X
11 istý pracovní kapitál p edstavuje p ebytek ob žného majetku nad krátkodobým cizím kapitálem.
• Ostatní kapitálové výdaje - m že se jednat o výdaje na výzkum a vývoj.
1.4.2 Náklady na investovaný kapitál
Každý investovaný kapitál n co stojí. Podstatným úkolem je správné ur ení náklad na kapitál. Obecn platí, že nejvyšší náklady jsou na dlouhodobý kapitál. Pokud se jedná o vlastní kapitál, který m žeme ozna it za trvalý a který firma nesplácí, tak zpravidla náklady s ním spojené jsou vyšší než náklady na cizí kapitál. Nákladem na vlastní kapitál je požadovaná výnosnost vlastního kapitálu. Výše požadované výnosnosti vlastního kapitálu, kterou požadují investo i souvisí s mírou rizika investice.
Platí zde p ímoúm rná závislost, kdy se zvyšující se mírou rizika je požadována vyšší výnosnost. Požadovanou výnosnost m žeme zapsat jako:
PV = rf + RP PV – je požadovaná výnosnost
rf – je bezriziková úroková míra RP – je riziková prémie
Bezriziková úroková míra p edstavuje na trhu b žn dostupný výnos z kapitálových aktiv bez podstoupení rizika. Bezrizikovou úrokovou míru m žeme spo ítat jako vážený pr m r státních dluhopis .
Pom rn složit jší je stanovení druhé složky – prémie za riziko. Ke stanovení rizikové prémie byl vyvinut model oce ování kapitálových aktiv, který p edpokládá fungující kapitálové trhy.
RP= ß∗(rm −rf ),
ß – je koeficient vyjad ující míru specifického tržního rizika prost ednictvím pom ení citlivosti akcie na zm ny tržního portfolia,
(rf−rm) - je prémie za systematické tržní riziko m ená jako rozdíl mezi o ekávaným výnosem tržního portfolia a bezrizikové investice.
Koeficient beta je vyjád ením míry v jaké kolísá hodnota daného aktiva v závislosti na celém trhu. Pokud se koeficient beta rovná jedné, pohybuje se stejn s trhem. Pokud je menší než jedna, pak se aktivum pohybuje stejn s trhem, ale pomalejším tempem. Pro hodnoty koeficientu beta vyšší než jedna je reakce aktiva vyšší
než zm na trhu. Zvláštním p ípadem je hodnota koeficientu beta rovnající se nule, kdy aktivum není závislé na zm nách trhu a nereaguje na n . Pokud by byl koeficient nižší než nula, pohybovalo by se aktivum protism rn v i pohyb m trhu. V p ípad fungujících vysp lých kapitálových trh lze pro stanovení ß koeficientu lze použít oficiáln publikované hodnoty ß koeficient pro jednotlivá odv tví. P i stanovování ß koeficientu je t eba brát i ohled na kapitálovou strukturu. Pokud se podnik odlišuje svoji kapitálovou strukturou výrazn ji od odv tví je t eba toto zohlednit ve výpo tu koeficientu.
]
* ) 1 ( 1 [
* E
t D ß
ßleverage = unleverage + − ,
kde ßleverage- je beta koeficient v etn finan ní páky, ßunleverage- je beta koeficient bez finan ní páky, t - je sazba dan z p íjmu,
D - jsou cizí zdroje úro ené, E - je vlastní kapitál.
Stanovení prémie za riziko (rf−rm) vychází z hodnocení jednotlivých stát ratingovými agenturami. Základní prémie je stanovena ve výši 4,91 %.12 K této základní prémii se p ipo ítává dodatková prémie, která vyjad uje míru rizika na daném teritoriu.
Z výše uvedeného vyplývá, že požadovaný výnos je pro podnik nákladem na vlastní kapitál. Obecn pak m žeme zapsat náklady na vlastní kapitál:
re= rf + ß ∗(rm-rf ), kde re- jsou náklady na vlastní kapitál.
Nákladem cizího kapitálu je úrok placený za zap j ení tohoto kapitálu. Do propo tu je t eba zahrnout pouze cizí zdroje, za které podnik platí.13 Podnik m že získávat cizí zdroje postupn za r zné úrokové míry. Proto se ke stanovení náklad na cizí kapitál používá pr m rná úroková míra zjišt ná z jednotlivých úv r .
12 Zdroj: www.damodaran.com
13 V podniku existují i cizí zdroje, za které firma neplatí – jedná se p edevším o krátkodobé závazky z obchodního styku.
Celkové náklady na kapitál pak p edstavují sou et náklad na vlastní kapitál a cizí kapitál vztažený k pom ru podílu vlastního a cizího kapitálu k celkovému kapitálu.
WACC = re
) ) (
1 ) (
( E D
t D D r
E E
d ∗ − ∗ +
+ +
∗ ,
kde WACC – jsou pr m rné náklady na kapitál, re- náklady na vlastní kapitál,
rd- náklady na cizí kapitál,
E + D – celkový investovaný kapitál, E - vlastní kapitál,
D – cizí úro ený kapitál, t – sazba dan ze zisku.
Pro ur ení optimální kapitálové struktury, tj. stavu, kdy jsou firemní náklady kapitálu minimální je t eba posuzovat složku vlastního a cizího kapitálu ve vzájemné souvislosti. P i zvyšujícím se nahrazování vlastního kapitálu levn jším cizím dochází ke zvýšení zadlužení firmy a tím i k r stu finan ního rizika firmy. Firma musí svoje závazky plynoucí z používání cizích zdroj hradit i v dobách mén ekonomicky úsp šných. Vlastníci vlastního kapitálu toto zvýšené riziko zahrnou do jimi požadovaného výnosu a dochází k r stu náklad na vlastní kapitál a tím i náklad na celkový kapitál. Zm nu nákladu na vlastní kapitál p i zm n zadlužení vyjad uje vztah:
re(Z) = re(0) + [re(0) - rd* (1- t)] * E D,
kde re(Z) jsou náklady vlastního kapitálu p i stupni zadlužení firmy velikosti Z,
re(0) jsou náklady vlastního kapitálu p i nulovém zadlužení.
1.4.3 Budoucí pen žní p íjmy
Budoucí pen žní p íjmy p edstavují skute ný pen žní p íjem (cash flow) plynoucí v dob životnosti z investice. P i odhadování t chto p íjm je t eba vzít v úvahu další faktory, které mohou v budoucnu tyto pen žní toky významn ovlivnit.
Jedná se p edevším o stanovení množství prodávaného zboží nebo služeb a jeho ceny.
P itom je t eba uvažovat i vliv konkurence, elasticitu poptávky, vývojové tendence, atp..
1.5 Financování investic
Investice lze financovat z vlastních nebo cizích zdroj . Mezi vlastní zdroje financování pat í zejména financování:
- Vklady vlastník nebo spole ník .
- Z nerozd leného zisku – tzv. samofinancování.
- Odpisy.
- Výnosy z prodeje majetku.
Financování cizími zdroji m že být p edevším:
- Úv rem.
- Vydáním dluhopis . - Dlouhodobými rezervami.
- Leasingem.
- Rizikovým kapitálem.
- Dotacemi.
Pro výb r zp sobu financování je rozhodující dostupnost a náklady na kapitál.
Cizí kapitál je zpravidla levn jší než vlastní kapitál díky p sobení da ového štítu14. Pokud se však zvyšuje zadluženost nad ur itou míru stoupá riziko pro v itele. P i stoupajícím zadlužení tak v itelé budou požadovat vyšší úrok a tím se snižuje ekonomická efektivnost cizího kapitálu, ale také dochází ke snížení finan ní stability podniku.
1.6 Metody hodnocení efektivnosti investi ních projekt
Realizací investi ního projektu sledujeme zpravidla dosažení ur itého cíle.
Cílem m že být na jedné stran zisk a na druhé stran se m že jednat o projekt, který snižuje náklady. V závislosti na daném cíli zvolíme k hodnocení efektivnosti investice nákladové nebo ziskové kritérium. Nejužívan jším kritériem je hodnota cash flow. Cash
14 Úroky placené za cizí kapitál lze zahrnout do náklad a snížit tak da ový základ a tím i výši placených daní.
flow zachycuje skute ný p ítok pen z do podniku. Logicky z toho vyplývá, že podmínkou efektivnosti investice je požadavek, aby p ínos z investice byl vyšší než náklady na investici.
Metody hodnocení investice odborná literatura d lí na:
• Statické – sledující pen žní p íjmy z investice ve vztahu k náklad m na investici bez zohledn ní dalších významných faktor jako je riziko a as.
• Dynamické – stejn jako statické metody sledují pen žní p íjmy z investice ve vztahu k náklad m na investici. P itom zohled ují faktor asu a mohou zohled ovat i riziko investice.
1.6.1 Statické metody
Statické metody p edstavují pom rn jednoduchý zp sob hodnocení investi ních projekt . P estože nezohled ují riziko a as mohou sloužit k vyhodnocení projekt , mén významných i mén finan n nákladných a dále projekt s pom rn krátkou dobou životnosti.
Rentabilitu investice vyjád íme jako pr m rný ro ní CF plynoucí z investice d lený investovaným kapitálem. Nevýhodou této metody je pr m rování hodnot CF, které potom zkreslují výslednou rentabilitu.
Ø r =
0
Ø C
CF ,
Ø r – pr m rná ro ní procentní výnosnost, Ø CF – pr m rné ro ní CF,
C0 - výše investice.
Pr m rný ro ní výnos – je pr m rným ro ním cash flow.
Ø n
CF CF
n
i i
= =1 ,
n – je po et let životnosti investice.
Doba návratnosti investice udává po et let, za které dojde k navrácení p vodní investované ástky. Výpo et probíhá jako kumulovaný sou et CF za jednotlivé roky do doby vyrovnání s po áte ní investovanou ástkou.
Pr m rná doba návratnosti udává za jakou dobu dojde p i rovnom rném toku CF ke splacení investice.
t = CF C Ø
0 ,
t – as, doba navrácení investice.
Pr m rný výnos z ú etní hodnoty – slouží jako orienta ní m ítko efektivnosti investice. Nevýhodou je, že výsledná hodnota m že být ovlivn na použitými ú etními postupy a pravidly. Pr m rný výnos z ú etní hodnoty je pom r prognózovaných pr m rných zisk a pr m rné isté ú etní hodnoty investice.
1.6.2 Dynamické metody
Použití dynamických metod umož uje komplexn ji posoudit efektivnost investi ního projektu. Jediným hodnoceným kritériem už není jako u statických metod CF, ale je zde zohledn n as i riziko investice. Nejužívan jší a základní metodou je metoda isté sou asné hodnoty – NPV, která p edstavuje rozdíl mezi sou asnou hodnotou o ekávaných p íjm a náklad na investici.
NPV = -
= +
+
− + =
+ + +
+ +
+ n
i n n
n n
k C CF
k CF k
CF k
C CF
1 2 0
1 0 1
) 1 ( )
1 .... ( ) 1 ( ) 1
( ,
k – diskontní faktor, n – po et období.
Výsledkem výpo tu je jedno íslo, které srozumitelným zp sobem slouží jako podklad k rozhodnutí o realizaci investi ního projektu. Pokud je NPV > 0 je dosaženo návratnosti vložených prost edk a je možné investici realizovat. Hodnotu investice významn ovliv uje použitá diskontní sazba. P i propo tu a stanovování adekvátní diskontní sazby je t eba vzít v úvahu i rozsáhlost projektu a jeho vliv na zm nu kapitálové struktury podniku jako takového. V p ípad , že financování projektu nijak nevychýlí zp sob financování celého podniku, pak je možné použít jako diskontní faktor vážené náklady na kapitál celého podniku. Pokud se kapitálová struktura podniku b hem životnosti investice zásadn m ní je t eba toto zahrnout do výpo t NPV a pro každé období propo ítat novou výši WACC.
NPV = - C ...
) 1
(
* ) 1
( ) 1
( 2 1
2 1
0 1 +
+ + +
+ +
WACC WACC
CF WACC
CF
Vzhledem k tomu, že NPV poskytuje výsledek v absolutní hodnot je dopl ujícím ukazatelem použití vnit ního výnosového procenta (IRR), které zachycuje rentabilitu investice b hem své životnosti. Jde o propo et diskontní sazby, p i které se NPV rovná nule.
0 +
C 0
) 1
1 (
1 =
= +
n
i IRR i
CF
.
Tato vypo ítaná sazba slouží k porovnání s kapitálovými výdaji na investici.
Projekt je možné obecn p ijmout, jestliže je IRR > WACC. Použití IRR jako hodnotícího kritéria není možné u všech projekt a skrývá v sob ur itá omezení.
Výpo et lze provést pouze u konven ních tok CF. V p ípad nekonven ních tok m že IRR nabývat více hodnot. V p ípad , že nedochází ke zm n znaménka pen žních tok nemusí IRR v bec existovat. P i výpo tu IRR je t eba vzít v úvahu tato omezení a použít IRR jako dopl ující hodnotící kritérium k NPV.
Dalším dopl ujícím ukazatelem k NPV je index ziskovosti (profitability index – PI), který pom uje p ínosy plynoucí z projektu s po áte ními kapitálovými náklady.
PI =
0 1
1
) 1 (
C k CF
n
i i
= +
P i požadavku p ijatelnosti investice tj. NPV > 0, je hodnota PI > 1. Index ziskovosti umož uje zjistit relativní ziskovost projektu a je dob e použitelný pro porovnávání relativní míry výnosnosti u n kolika projekt .
Diskontovaná doba návratnosti p edstavuje období, za které dojde k navrácení kapitálových výdaj na investici. Výpo et probíhá kumulovaným sou tem diskontovaných CF.
Skute n používané metody hodnocení investi ních zám r v R.
Výsledky dotazníkových pr zkum ukazují, že mezi nejpoužívan jší metodu pat í doba návratnosti. Naopak nejmén je užívána metoda isté sou asné hodnoty.
Pokud byla využita metoda isté sou asné hodnoty pak byla diskontní sazba stanovena p evážn kvalifikovaným odhadem (38 %) nebo vycházela z b žných úrokových sazeb
na finan ních trzích (37 %). Z ídka byla ke stanovení diskontní sazby využívána hodnota rentability kapitálu dosahovaná v podniku a jen výjime n hodnota náklad na kapitál.15
Obrázek 1 Graf používaných metod hodnocení investic v R16
15Zdroj: Kola ík, R. - Pavelková, D.: M ení a ízení výkonnosti v podnicích v R. Sborník mezinárodní v decké konference Hradecké ekonomické dny, 2007/I, Hradec Králové. ISBN 978-80-7041-812-3.
16Zdroj: Kola ík, R. - Pavelková, D.: M ení a ízení výkonnosti v podnicích v R.
Sborník mezinárodní v decké konference Hradecké ekonomické dny, 2007/I, Hradec Králové. ISBN 978-80-7041- 812-3.
Používané metody hodnocení investic v eských podnicích
72%
54%
46%
40%
18%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
doba návratnosti výnosnost investice kvalifikovaný odhad srovnání s obdobnými
p íležitostmi istá sou asná hodnota Metoda
Procento podnik, které danou metodu používá
2 Praktická ást
P edm tem analýzy investi ního projektu je ekonomické zhodnocení realizace investice do výroby elektrické energie spalováním bioplynu. Investici bude realizovat firma AGRO CS. Bude se jednat o další podnikatelskou innost firmy. Protože se nejedná o samostatný podnikatelský projekt zmíním i základní informace o firm AGRO CS v etn vybraných ukazatel finan ní analýzy.
2.1 Charakteristika podniku
Obchodní firma: AGRO CS, a.s.
Sídlo spole nosti: íkov 65, 552 03 eská Skalice Právní forma: akciová spole nost
I O: 6489413 Datum vzniku: 1. ledna 1996 Základní kapitál: 47 000 000,- K
Obor p sobnosti: výroba a prodej zem d lských substrát , prodej hnojiv, úprava nerost a dobývání rašeliny, výroba stroj a za ízení
Firma AGRO CS, a.s. vznikla privatizací z p vodního podniku ACHP. Firma se p edevším specializuje na výrobu a prodej zahradních substrát prost ednictvím divize zahradní. Dále p es divizi agroslužby se zabývá prodejem hnojiv kone nému spot ebiteli - zem d lc m v okrese Náchod a p ilehlých oblastech a dále prodejem hnojiv firmám, které jej dále distribuují kone nému spot ebiteli na území R.
Prost ednictvím divize technické se zabývá výrobou, rekonstrukcí a opravami technologií pro manipulaci s pr myslovými hnojivy, tak v oblasti technologií pro výrobu a balení substrát .
2.2 Vlastnická struktura
Základní kapitál firmy AGRO CS, a.s. je K 47 000 000,- v následujících nominálních hodnotách akcií. Akcie nejsou ve ejn obchodovatelné a je zde omezená p evoditelnost akcií – p edkupní právo zakladatel .
Akcioná Po et akcií 1 mil
K
Po et akcii 100
tis. K
Po et akcií 5.tis. K
Podíl na zákl. kap
Ing. Jan Harant 16 3 0 34,68%
Ing. Jaroslav Zítko 6 6 19 14,24%
Ing. Hana Brahová 6 0 0 12,77%
Zden k Suk 4 7 16 10,17%
Ing. Jan Dudek 3 8 5 8,14%
Andrej Micák 3 8 5 8,14%
Bc. Jan Harant 3 8 10 8,19%
PaedDr. Ji í Miler 1 7 5 3,67%
Celkem 42 47 60 100,00%
Tabulka 1 Struktura akcioná
2.3 Orgány spole nosti
P edstavenstvo:
Ing. Jan Harant, p edseda p edstavenstva
Ing. Jaroslav Zítko, místop edseda p edstavenstva Ing. Hana Brahová, len p edstavenstva
Dozor í rada:
Ing. Jan Dudek, p edseda dozor í rady Andrej Micák, len dozor í rady Marie Zítková, len dozor í rady Management:
Ing. Jaroslav Zítko, editel
Ing. Hana Brahová, ekonomický nám stek Bc. Jan Harant, editel zahradní divize Ing. Jan Dudek, editel technické divize
Ing. Zden k Kratochvíl, editel divize agroslužby
Údaje o zam stnancích a osobních nákladech 2002 2003 2004 2005
Pr m rný po et zam stnanc 157 173 182 185
z toho ídících pracovník 19 22 21 22
Osobní náklady v tis. K 52230 59979 66713 72276
z toho ídící pracovníci 16521 15983 15400 16466
Odm ny len m statutárních a dozor.orgán 1128 1421 1403 1428 Tabulka 2 Údaje o zam stnancích
2.4 Finan ní výsledky firmy AGRO CS
Pro zajišt ní financování projektu výstavby bioplynové stanice bude t eba využít i vlastní zdroje firmy. Proto jsem ve zkrácené podob provedla finan ní analýzu firmy.
2.4.1 Aktiva firmy AGRO CS
Následující tabulky zobrazují vývoj aktiv firmy AGRO CS v letech 2002-2005.
ROZVAHA ve zkráceném rozsahu v tis. K 2002 2003 2004 2005
AKTIVA CELKEM 462 292 575 561 629 117 772 434
Dlouhodobý majetek 166 011 193 920 205 864 243 691
- dlouhodobý nehmotný majetek 890 601 1 447 1 213
- dlouhodobý hmotný majetek 68 541 170 505 176 420 196 110 - dlouhodobý finan ní majetek 96 580 22 814 27 997 46 368
Ob žná aktiva 290 131 373 741 415 730 519 257
- zásoby 121 327 157 988 224 604 325 863
- dlouhodobé pohledávky 32 672 27 620 17 212 12 624
- krátkodobé pohledávky 116 548 158 730 129 765 138 402
- finan ní majetek 19 584 29 403 44 149 42 368
Ostatní aktiva - p echodné ú ty 6 150 7 900 7 523 9 486
- asové rozlišení 6150 7900 7523 9486
Tabulka 3 Aktiva firmy AGRO CS
Vidíme, že aktiva rostou jak v podob dlouhodobých tak ob žných aktiv. Zm nu jednotlivých položek aktiv najdeme v tabulce horizontální analýzy aktiv.
ROZVAHA ve zkráceném rozsahu v tis. K 2003/2002 2004/2003 2005/2004
AKTIVA CELKEM 24,50% 9,31% 22,78%
Dlouhodobý majetek 16,81% 6,16% 18,37%
- dlouhodobý nehmotný majetek -32,47% 140,77% -16,17%
- dlouhodobý hmotný majetek 148,76% 3,47% 11,16%
- dlouhodobý finan ní majetek -76,38% 22,72% 65,62%
Ob žná aktiva 28,82% 11,23% 24,90%
- zásoby 30,22% 42,17% 45,08%
- dlouhodobé pohledávky -15,46% -37,68% -26,66%
- krátkodobé pohledávky 36,19% -18,25% 6,66%
- finan ní majetek 50,14% 50,15% -4,03%
Ostatní aktiva - p echodné ú ty 28,46% -4,77% 26,09%
- asové rozlišení 28,46% -4,77% 26,09%
Tabulka 4 Horizontální analýza aktiv firmy AGRO CS
Významnou položkou, která nar stá jsou p edevším zásoby. Jejich celkem vysoký r st s sebou nese r st náklad na pracovní kapitál. Naopak p ízniv se vyvíjejí pohledávky. U dlouhodobých pohledávek došlo k celkem razantnímu poklesu.
Krátkodobé pohledávky, které zaznamenaly v roce 2003 nár st oproti p edchozímu roku o 36 % m žeme vid t v následujících letech p íznivý trend ve snižování, p ípadn mírnému nár stu o necelých 7 %.
ROZVAHA ve zkráceném rozsahu v tis. K 2002 2003 2004 2005
AKTIVA CELKEM 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%
Dlouhodobý majetek 35,9% 33,7% 32,7% 31,5%
- dlouhodobý nehmotný majetek 0,2% 0,1% 0,2% 0,2%
- dlouhodobý hmotný majetek 14,8% 29,6% 28,0% 25,4%
- dlouhodobý finan ní majetek 20,9% 4,0% 4,5% 6,0%
Ob žná aktiva 62,8% 64,9% 66,1% 67,2%
- zásoby 26,2% 27,4% 35,7% 42,2%
- dlouhodobé pohledávky 7,1% 4,8% 2,7% 1,6%
- krátkodobé pohledávky 25,2% 27,6% 20,6% 17,9%
- finan ní majetek 4,2% 5,1% 7,0% 5,5%
Ostatní aktiva - p echodné ú ty 1,3% 1,4% 1,2% 1,2%
- asové rozlišení 1,3% 1,4% 1,2% 1,2%
Tabulka 5 Vertikální analýza aktiv firmy AGRO CS
Vertikální analýza aktiv nám ukazuje dlouhodob stabilní pom r dlouhodobých a ob žných aktiv. Dlouhodobá aktiva se drží mírn nad hodnotou 30 % a ob žná aktiva tvo í p es 60 % majetku.
2.4.2 Pasiva firmy AGRO CS
Pasiva, tedy zdroje financování firmy AGRO CS za roky 2002-2005.
ROZVAHA ve zkráceném rozsahu v tis. K 2002 2003 2004 2005
PASIVA CELKEM 462 292 575 561 629 117 772 434
Vlastní kapitál 163 607 263 483 308 899 369 357
- základní kapitál 47 000 47 000 47 000 47 000
- kapitálové fondy 0 50 725 51 729 51 853
- rezervní fond a fondy ze zisku 3 574 5 879 8 614 9 400 - výsledek hospoda ení minulých let 66 923 105 190 150 579 194 645 - výsledek hospoda ení b žného období +/- 46 110 54 689 50 977 66 459
Cizí zdroje 298 685 312 078 320 218 403 074
- rezervy 0 0 0 0
- dlouhodobé závazky 45 950 19 048 12 816 14 945
- krátkodobé závazky 104 867 126 607 144 897 172 182
- bankovní úv ry a výpomoci 147 868 166 423 162 505 215 947
Ostatní pasiva - p echodné ú ty 0 0 0 3
- asové rozlišení 0 0 0 3
Tabulka 6 Pasiva firmy AGRO CS
Protože roste majetek (aktiva) musí stejn nar stat i zdroje financování tohoto majetku (pasiva). Zm ny pasiv ve vztahu k p edchozímu období jsou v tabulce horizontální analýzy pasiv.
ROZVAHA ve zkráceném rozsahu v tis. K 2003/2002 2004/2003 2005/2004
PASIVA CELKEM 24,50% 9,31% 22,78%
Vlastní kapitál 61,05% 17,24% 19,57%
- základní kapitál 0,00% 0,00% 0,00%
- kapitálové fondy --- 1,98% 0,24%
- rezervní fond a fondy ze zisku 64,49% 46,52% 9,12%
- výsledek hospoda ení minulých let 57,18% 43,15% 29,26%
- výsledek hospoda ení b žného období +/- 18,61% -6,79% 30,37%
Cizí zdroje 4,48% 2,61% 25,87%
- rezervy 0,00% 0,00% 0,00%
- dlouhodobé závazky -58,55% -32,72% 16,61%
- krátkodobé závazky 20,73% 14,45% 18,83%
- bankovní úv ry a výpomoci 12,55% -2,35% 32,89%
Ostatní pasiva - p echodné ú ty 0,00% 0,00% 0,00%
- asové rozlišení 0,00% 0,00% 0,00%
Tabulka 7 Horizontální analýza pasiv firmy AGRO CS
Vlastní kapitál roste díky výsledk m hospoda ení firmy. Nejvyšší zm nu vykazuje rezervní fond v roce 2003, který ale z hlediska objemu nep edstavuje p íliš vysokou položku. V položce cizích zdroj nar stají bankovní úv ry. Krátkodobé závazky nar stají a v souvislosti s poklesem pohledávek mohou p ízniv p sobit na zkrácení obratového cyklu pen z a dále na snížení náklad na pracovní kapitál.
ROZVAHA ve zkráceném rozsahu v tis. K 2002 2003 2004 2005
PASIVA CELKEM 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%
Vlastní kapitál 35,4% 45,8% 49,1% 47,8%
- základní kapitál 10,2% 8,2% 7,5% 6,1%
- kapitálové fondy 0,0% 8,8% 8,2% 6,7%
- rezervní fond a fondy ze zisku 0,8% 1,0% 1,4% 1,2%
- výsledek hospoda ení minulých let 14,5% 18,3% 23,9% 25,2%
- výsledek hospoda ení b žného období +/- 10,0% 9,5% 8,1% 8,6%
Cizí zdroje 64,6% 54,2% 50,9% 52,2%
- rezervy 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%
- dlouhodobé závazky 9,9% 3,3% 2,0% 1,9%
- krátkodobé závazky 22,7% 22,0% 23,0% 22,3%
- bankovní úv ry a výpomoci 32,0% 28,9% 25,8% 28,0%
Ostatní pasiva - p echodné ú ty 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%
- asové rozlišení 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%
Tabulka 8 Vertikální analýza pasiv firmy AGRO CS
Vertikální rozbor pasiv ukazuje, že dochází k r stu vlastního kapitálu a poklesu cizích zdroj . V posledních t ech letech m žeme vid t inklinaci ke spln ní zlatého bilan ního pravidla vyrovnání rizika, které íká, že pom r vlastního a cizího kapitálu se má pohybovat v pom ru 1:1.
Z hlediska p ístupu k financování - zlaté bilan ní pravidlo financování tzn.
slad ní asového horizontu používání aktiv s asovým horizontem pasiv vykazuje
