Cílem této fáze je customizace, resp. nastavení systému, vypracování rozhraní na vy-brané typové části IS a příprava konverzních programů pro migraci dat. Toto vše se provádí na základě cílového konceptu. Vzhledem ke komplexnosti celého procesu,
ovlivňování mnoţství rozhodujících vazeb je zcela samozřejmým a důleţitým krokem moment integračního testování, který má ukázat nejen funkčnost dílčích oblastí, ale celého informačního komplexu, který tímto procesem vznikl. Tato fáze obsahuje násle-dující pracovní kroky společné pro pilotní projekt zahrnující vedení projektové fáze realizace pilotního projektu, průběţný přenos know-how na jednotlivé projektové týmy, správa testovacího systému, vypracování konverzních programů pro migraci dat, pří-prava dat pro migraci, vypracování aplikačních programů pro rozhraní, realizace custo-mizace, vytvoření plánu nastavení, stanovení koncepce oprávnění, školení klíčových uţivatelů, závěrečný integrační test funkčnosti, kontrola kvality fáze realizace, akcepta-ce fáze realizaakcepta-ce pilotního projektu. Současně nutno poznamenat, ţe právě v rámci této fáze realizace se obvykle spotřebuje jednak většina zdrojů projektu, ale současně také většina času, která byla na projekt jako komplexní celek vyhrazena (Anderson, 2016).
Vedoucí projektu musí na začátku vytvořit plán pro fázi realizace. Struktura plánování je stejná pro všechny fáze, tedy probíhá také proces ujednání a schválení plánu. Členové projektového týmu navštíví další detailnější zaměřené školení, kde si osvojí funkčnosti týkající se fungování systému SAP v jejich oblasti a také nastavení daného modulu. Se získanými znalostmi mohou začít nastavovat základní funkčnosti systému. Jedná se o hlavní procesy podniku, na jejichţ základě funguje celý způsob podnikání. Procesy jsou standardizované, a proto je moţné pouţít procesy systému SAP, které podporuje.
Na závěr této fáze je nastavena funkčnost důkladně otestována. Pro zjednodušení nasta-vování je pouţit dokument ,,Základní seznam obchodních procesů“ z předchozí fáze.
Všechny vybrané procesy jsou seřazeny v tabulce v programu Excel, kde pomocí maker lze vyfiltrovat konkrétní důleţité informace potřebné pro nastavení funkčnosti v systé-mu SAP. „Po dokončení plánu podniku mohou specialisté z jednotlivých funkčních ob-lastí začít s prototypováním a konfigurováním systému SAP, přičemž se snaží namode-lovat podnikové procesy popsané v plánu podniku“ (Anderson, 2016, s. 253).
Velmi důleţitá je provázanost nastavení v jednotlivých modulech, a proto je zobrazová-na i provázaná funkčnost v jiných modulech. Realizace s podporou MS Excel. Technic-ký tým se během této fáze zabývá přípravou produkčního systému. Postup je stejný jako při přípravě vývojového systému. Nastavování funkčností systému probíhá v cyklech.
Nejdříve jsou nastavovány procesy, na kterých jsou závislé ostatní procesy. Ve vyšších cyklech se integrují další procesy s jiţ integrovanými. Kaţdý cyklus je ukončen fází důkladného otestování. Po přidání všech procesů do vývojového systému je třeba
sys-tém naplnit údaji zákazníka. Většinou se tyto údaje nacházejí v předešlém syssys-tému pou-ţívaném společností. Proto je nutné tyto údaje z tohoto systému vydolovat a udělat kon-verzi formátu dat do formátu pouţitelnému systémem SAP. Proto je nutné zajistit roz-hraní, které tyto údaje dostanou ze starého systému a také rozroz-hraní, které zajistí přesun do systému SAP. Samotná fáze realizace projektu můţe být obvykle rozdělena do dvou dílčích částí, a to následovně (Anderson, 2016, s. 253-254):
„základní konfigurace – tým konzultantů nakonfiguruje základní funkční systém, který v podstatě funguje jako výchozí systém, jehož nastavení jsou dále upravo-vána a vylepšoupravo-vána,
Úpravy („ladění“) konfigurace – po dokončení základního funkčního systému přichází implementační tým, který se snaží tento systém upravit tak, aby odpoví-dal specifickým požadavkům na jednotlivé podnikové procesy popsané v plánu podniku“.
Většině podniků nestačí standardní funkcionalita systému SAP, a proto je nutné nové funkčnosti dotvořit. Pro vytvoření funkčností se pouţívá například objektově orientova-ný programovací jazyk ABAB. Třeba uváţit fakt, ţe dodělána funkcionalita pro zákaz-níka znamená potenciální problém pro aktualizaci na novější verzi systému SAP. Proto je třeba rozsah funkčností a způsob implementace důkladně zhodnotit, neboť při pře-chodu na novou verzi systému bude nutné dodělané funkčnosti znovu testovat a upra-vovat. Pro zachování bezpečnosti dat, je nutné vytvořit takzvané autorizační koncepty.
Pomocí nich se zpřístupní kaţdému uţivateli relevantní část systému SAP. Firma SAP zdůrazňuje potřebu dodrţet podmínky provázanosti modulů. Proto vedoucí projektu vytvoří plán integračního testování. Testování probíhá v cyklech. V první fázi se testuje funkčnost samotného modulu a vazby uvnitř. V dalším cyklu se testují vazby mezi jed-notlivými moduly (Anderson, 2016).
Během fáze realizace je nutné vytvořit i jednotnou uţivatelskou dokumentaci detailně popisující zpracování jednotlivých procesů. Dokumentace obsahuje slovní popis spolu s přiloţenými kopiemi obrazovek v systému SAP pro větší přehlednost. Po ukončení fáze přichází expert SAP a během porady zkontroluje průběh této fáze metodologií Re-view projektu. Vytvoří poţadovaný dokument ohledně rizik a problémů, a také doporučí postup jejich řešení (Anderson, 2016). Příklady milníků pro implementaci systému SAP Business One v rámci této fáze je moţné formulovat následovně:
1. SAP Business One nainstalovat a nastavit podle dokumentů z fáze dvě, 2. Migrace dat,
3. Validovat nastavení systému, 4. Otestovat nastavení systému,
5. Vytvořit plán školení pro jednotlivé zainteresované subjekty, 6. Získat písemný souhlas s realizací této fáze od zákazníka.
„V době přechodu třetí fáze celého projektu do fáze čtvrté by v podniku měla již naplno probíhat veškerá školení, kromě toho by ale systém již měl mít za sebou podrobné funkční testování, integrační testování a také testování specifické pro danou výpočetní platformu“ (Anderson, 2016, s. 253).