Genderová segregace

Genderová segregace je jedním z faktorů, které mají negativní dopad na ženy a efektivní fungování trhu práce. Na základě statistických dat lze určit, že segregace zaměstnání dle pohlaví stále přetrvává. V jejím důsledku vznikají sektory, pozice a různé pracovní a smluvní podmínky pro muže a ženy. Je velmi úzce spjata s genderovou strukturou společnosti a kulturou.

Genderovou segregaci lze definovat jako „genderovou dělbu placené práce a v důsledku toho také rozdělení sektorů, zaměstnání a pracovních pozic na ty, kde dominují muži, na ty, kde dominují ženy, nebo na tzv. integrované oblasti, kde je podíl žen a mužů zhruba vyrovnaný.“ (Křižíková, 2009, s. 13) Je to jeden z faktorů

5

ovlivňujících rozdíl mezi mzdami žen a mužů, může také ženám zcela zamezit vstup na trh práce, kvůli omezeným nabídkám pracovních pozic a omezeným mzdovým možnostem. Segregace zároveň snižuje pružnost nabídky a poptávky a výkonnost trhu práce v důsledku neefektivního využívání individuálních schopností a potenciálu pracovníků (vlivem genderových stereotypů). Souvislost můžeme najít také s nezaměstnaností, která má u obou skupin odlišné znaky. Lze říci že u mužů roste míra nezaměstnaností rychleji, ale ženy jsou naopak více postiženy dlouhodobou nezaměstnaností. (Křižíková, 2009 s. 13-15)

Jedním ze způsobů, jakým můžeme segregaci na trhu práce měřit je využití indexu rozdílnosti (dissimilarity index – ID), existují ale i jiné, jako např. IP index. Index rozdílnosti určuje procenta mužů nebo žen, kteří/které by museli změnit zaměstnání, aby byl jejich podíl v zaměstnáních vyrovnaný, respektive aby nedocházelo k segregaci.

Hodnota 100 % znamená úplná nerovnost, hodnota 0 % poté úplnou vyrovnanost. Měřit segregaci pouze jednočíselným indikátorem je ale velmi složité, proto se jich většinou využívá několik zároveň a především ve spojení se statistikami. (Křižíková, 2009, s. 15-16)

2.1 Příčiny genderové segregace

Důležitou otázkou týkající se tématu genderové segregace je určení jejích příčin.

Jednoznačné určení příčiny ale není jednoduché, a to i přesto, že bylo v minulosti velmi diskutováno a bylo jedním z hlavních témat nejen v ekonomii.

Nyní je možné říci, že segregace může znamenat diskriminaci v odměňování, není ale možné nalézt pouze jeden faktor, který by byl její příčinou. Mezi klíčové příčiny bychom mohli zařadit: komparativní výhody, nedostatečné investice, preference a předsudky, socializace a stereotypy, překážky vstupu a organizační postupy, role rozdílného příjmu. (European Commission, 2009, s. 38)

Komparativní výhody chápeme jako biologické rozdíly mezi muži a ženami související jak s fyzickou zdatností, tak mozkovými schopnostmi a rozdíly v myšlení.

Tato vysvětlení jsou již ale do značné míry vědecky vyvrácena. (Křižíková, 2009, s. 31) Jako příčinu segregace bychom mohli považovat také nedostatečné investice do vzdělání. Teorie předpokládají, že ženy méně investují do vzdělání, případně investují

6

do specifických oborů nebo zaměstnavatelé do nich nejsou ochotni investovat v takové míře jako do mužů. Ženy mohou rovněž mít při volbě povolání jiné preference než muži. Například dle teorie kompenzace mzdových rozdílů, pokud ženy volí pečovatelská zaměstnání a jsou za stejné úsilí placeny méně, znamená to, že jsou ochotny se vzdát mzdového rozdílu, aby si tento aspekt povolání mohly užít. Nicméně toto lze složitě dokázat a dostáváme se do roviny genderových stereotypů. Další teorie přepokládá existenci předsudků, čímž mohou být časté absence žen kvůli péči o děti nebo nedostatečné kompetence. Především ze sociologického hlediska je příčina segregace viděna ve stereotypech založených na pohlaví, které jsou sociálně vytvářeny na základě preferencí trhu práce, rodiny a dalších sociálních institucí. Dalším z možných vysvětlení segregace jsou překážky vstupu a organizační postupy. Překážky vstupu ženám do konkrétních povolání byly ukládány především v historii, např. když ženy nemohly studovat vysoké školy nebo nemohly vstupovat do soudnictví. Přestože některé z těchto překážek byly odstraněny nedávno, mají nadále přesah do současnosti.

V mírnější formě je také nalezneme v organizačních postupech, kdy existují pro ženy překážky u přijímacích pohovorů nebo při snaze získat vedoucí pozici. Většina dříve uvedených faktorů úzce souvisí s rozdílným příjmem mezi pohlavími, který je dán stereotypy, ochotou žen nést vyšší peněžní újmu za benefit flexibilních pracovních hodin, nedostatečné uznání specifických ženských dovedností apod. (European Commission, 2009, s. 38-41)

2.2 Důsledky genderové segregace

Mimo příčiny segregace trhu práce je důležité vysvětlit také její důsledky. Jak již bylo zmíněno výše, genderová segregace velmi často pramení z genderových stereotypů, schopností a voleb jednotlivců. Nicméně následně ovlivňuje celou genderovou strukturu společnosti a má důsledky v celé řadě oblastí nejen na trhu práce

Genderová segregace je jednou z příčin podhodnocení ženské práce, mzdových nerovností a rozdílů v kvalitě práce a pracovních podmínek. „Výdělek člověka pochopitelně závisí na typu práce, kterou vykonává. Jak jsme si již všimli, ženy a etnické minority jsou nadále oběťmi rozsáhlé pracovní segregace. Zaměstnání, která nejčastěji vykonávají, nemají pouze nižší prestiž než povolání, které vykonávají běloši, jsou i hůře ohodnocena. Poslední statistiky také naznačují, že v případě etnických

7

minorit, respektive žen, existuje mnohem větší pravděpodobnost než u bělochů, respektive mužů, že budou najímány jako záložní pracovní síly, zaměstnanci s termínovanou smlouvou.“ (Renzetti, a další, 2003, s. 287-288) Kvůli segregaci je mnohem těžší srovnat pracovní schopnosti a výsledky žen a mužů spravedlivě a může zakrývat rozdíly mezi obory. Lze říci, že schopnosti žen jsou mnohdy neviditelné, jsou totiž na rozdíl od mužské schopnosti „poslání“ považovány za vrozené. Předpokládá se, že ženy jsou pečovatelky a zaměstnání, která tuto schopnost vyžadují je tedy těší a jsou ochotny za ně obětovat část mzdy. Ženy tedy častěji najdeme v zaměstnáních s nižší přidanou hodnotou. Mzdové systémy rovněž často fungují dle mužského nastavení, ženy tudíž obtížněji vyjednávají o výši mzdy, v „ženských“ oborech často neexistují odbory a muži mají často lepší přístup k vyjednávání. Výsledkem segregace jsou tedy zaměstnání, kde dominují ženy (nižší mzdy, přisuzovaná hodnota, prestiž) a zaměstnání, kde dominují muži (vyšší mzdy, přisuzovaná hodnota a prestiž). (Křižíková, 2009, s.

35)

Na základě prestiže v zaměstnání, míře genderové segregace a rozdílu ve mzdovém ohodnocení žen a mužů můžeme zaměstnání rozdělit na tři typy. Zaměstnání jako genderová poslání mají vysokou prestiž, nicméně mají poměrně nízké mzdové ohodnocení. Je v nich vysoké zastoupení žen a výrazné spojení s genderovým stereotypem o přirozených ženských pečovatelských schopnostech. Tato zaměstnání často spadají do oblasti veřejného sektoru, kde jsou obecně mzdy nižší. Jedná se například o zdravotní sestry, učitele/ky nebo policisty. Typ prestižního, muži dominovaného zaměstnání je spojen s vysokým finančním ohodnocením a výrazným rozdílem mezi mzdovým ohodnocením mužů a žen, jsou to např. programátoři či manažeři. Třetím typem je málo prestižní (sekundární), ženami dominované zaměstnání. Je společností málo uznávané, spojené s nízkými mzdami, s výrazným rozdílem v mzdových odměnách vůči mužům. Za tento typ zaměstnání lze označit prodavačku, uklízečku nebo sekretářku. (Křižíková, 2009, s. 36-37)

Míra genderové segregace se napříč jednotlivými pozicemi, zaměstnáními, obory a sektory významně liší a pro její podrobné pochopení je potřeba je zkoumat jednotlivě.

Je důležité brát v úvahu také propojení genderové segregace domácích a placených prací. Nicméně obecně lze říci, že za genderovou segregaci je odpovědná alokace žen a

8

mužů do odlišných zaměstnaneckých rolí v důsledku vlastní volby nebo nátlaku. Jejím následkem je poté genderová nerovnost, především mzdová.

Mimo výše uvedené důsledky může segregace trhu práce na základě pohlaví souviset s mírou sexuálního obtěžování na pracovišti. Mimo především ekonomické důsledky může mít vliv na fyzické a psychické zdraví žen a jejich bezpečnost. Obecně lze říci, že obtěžování je prováděno především ze strany mužů, ze strany žen k němu dochází jen výjimečně. Ženy se se sexuálním obtěžováním setkávají ve všech typech zaměstnání, nicméně existují tvrzení, že je nejčastější v oborech dominovaných muži a zároveň tam, kde jsou ženy přijímány jen na krátkou dobu. Vyšší četnost byla zaznamenána v oborech dominovaných ženami, kde mají častý kontakt s muži. Právě míra kontaktu mezi oběma pohlavími je nejčastějším předpokladem výskytu obtěžování. Naopak bylo zjištěno, že není významný rozdíl mezi četností obtěžování v oborech dominovaných muži, genderově integrovaných zaměstnáních a v oborech dominovanými ženami. Byla ale prokázána souvislost s vyšší mírou obtěžování u zaměstnankyň s termínovanou smlouvou. (Renzetti, a další, 2003, s. 283-286)