Institucionální kontext

V oblasti rovných příležitostí působí jak vládní, tak nevládní organizace. Vláda se tomuto tématu začala systematicky věnovat až v druhé polovině 90. let 20 století, a to především poté, co se „zavázala plnit doporučení 4. Světové konference OSN o ženách, která proběhla v roce 1992 v Pekingu, snažila se zároveň veřejnou deklarací rovných příležitostí splnit obecné podmínky členství v Evropské unii.“ (Musilová, 1999, s. 38) Prvním z důležitých orgánu se stalo oddělení rovnosti mužů a žen zřízené Ministerstvem práce a sociálních věcí dne 1.2.1998, které předložilo první oficiální dokument „Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti mužů a žen“. Byla zřízena také komise pro rovné příležitosti mužů a žen s primárním úkolem navrhovat koncepce politiky rovných příležitostí. V roce 1998 začalo rovněž působení Rady vlády České

23

republiky pro lidská práva, a to především jako poradního a koordinačního orgánu.

(Musilová, 1999, s. 38-39) Zabývá se otázkami lidských práv a základních svobod, a to především jejich dodržováním v souladu s Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod a v rámci vnitrostátního plnění mezinárodních závazků ČR. Rada vlády ČR sleduje naplňování lidských práv a základních svobod, zpracovává koncepci politiky a hodnotí návrhy a opatření v této oblasti. (Vláda ČR, 2009-2021b) Obdobným poradním orgánem je Rada vlády pro rovnost žen a mužů, která má užší oblast zájmu, soustředí se pouze na problematiku rovnosti pohlaví. Tato problematika se ale dotýká mnoha dalších orgánů, jako úřad Veřejného ochránce práv, ministerstva mají pro agendu rovnosti žen a mužů pověřené koordinátory nebo koordinátorky. Vparlamentu se jí věnuje Stálá komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny Poslanecké sněmovny.

Vsenátu poté Podvýbor pro lidská práva a rovné příležitosti Výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. V problematice rovnosti se angažuje např. i Český statistický úřad nebo Úřad práce, inspektoráty práce nebo zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů. Pevně daná struktura ale není stanovena v rámci samosprávy, tedy na krajských úřadech nebo obcích, v důsledku toho na tuto problematiku dané oblasti opatření týkající se této problematiky. Jejím úkolem je rovněž sledování vnitrostátního plnění mezinárodních závazků ČR v této problematice, vyplývajících především z Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen a další. Dále také sleduje a identifikuje aktuální problémy ve společnosti, efektivitu naplňování principu rovnosti pohlaví a naplňování strategických dokumentů. Mimo vládní a resortní organizace spolupracuje také s nevládnímu neziskovými organizacemi.

24

V současnosti jsou při Radě zřízeny následující výbory a pracovní skupiny, které se věnují specifickým oblastem dle svého zaměření (Vláda ČR, 2009-2021c):

• „Výbor pro institucionální zabezpečení rovnosti žen a mužů;

• Výbor pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách;

• Výbor pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a rozhodovacích pozicích;

• Výbor pro sladění pracovního, soukromého a rodinného života;

• Pracovní skupina muži a rovnost žen a mužů;

• Pracovní skupina k porodnictví;

• Pracovní skupina k dotačnímu programu Podpora veřejně prospěšných aktivit nestátních neziskových organizací v oblasti rovnosti žen a mužů.“

Rada vlády pro rovnost žen a mužů vydává dvouleté Akční plány pro rovnost žen a mužů, dříve každý rok Aktualizovaná opatření Priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti žen a mužů. Tento akční plán obsahuje úkoly pro jednotlivá ministerstva v návaznosti na cíle stanovené ve vládní strategii. (Vláda ČR, 2009-2021a) Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v České republice byla jako první rámcový vládní dokument pro uplatňování politiky rovnosti pohlaví v ČR představena v roce 2014 a definuje cíle až do roku 2020. (Vláda ČR, 2009-2021d) Primárním cílem této strategie je formulování obecného rámce opatření veřejné správy za účelem dosažení rovnosti žen a mužů v ČR. Strategie určuje hlavní oblasti, kterým je třeba věnovat pozornost a identifikuje problémy, které se v nich vyskytují. Těmito oblastmi jsou: (Úřad vlády ČR, 2014)

• Institucionální zabezpečení rovnosti žen a mužů,

• Vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích,

• Rovnost žen a mužů na trhu práce a v podnikání,

• Slaďování pracovního, soukromého a rodinného života,

• Vzdělávání, výzkum a rovnost žen a mužů ve znalostní společnosti,

• Důstojnost a integrita žen a mužů,

25

• Rovnost žen a mužů ve vnějších vztazích,

• Všední život a životní styl,

• Horizontální strategické priority: Genderové stereotypy a vztahy, Legislativa v oblasti rovnosti žen a mužů, Sběr statistických dat, Muži a rovnost žen a mužů, Spolupráce s partnery.

V souvislosti s Vládní strategií pro rovnost žen a mužů v České republice 2014–

2020 jsou každoročně vypisována i dotační řízení programu Podpora veřejně prospěšných aktivit nestátních neziskových organizací v oblasti rovnosti žen a mužů.

Opatření, která jsou ukládána rezortům na základě výše uvedené vládní strategie a akčních plánů (dříve priorit a postupů vlády) jsou každoročně hodnocena ve Zprávě o rovnosti žen a mužů v ČR a o naplňování Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v ČR na léta 2014 a 2020. „Zpráva shrnuje, co se odehrálo v oblasti rovnosti žen a mužů v uplynulém roce, a to jak v České republice, tak i na úrovni EU a mezinárodní. Od roku 2014 Zpráva rovněž nově obsahuje doporučení Rady vlády pro rovnost žen a mužů (dále jako „Rada“), jakožto poradního orgánu vlády ČR pro oblast rovnosti žen a mužů.

Rada se ve Zprávě vyjadřuje k naplňování Akčního plánu při prosazování rovnosti žen a mužů v uplynulém roce a navrhuje v nich jednotlivým rezortům jejich lepší a vybraných ukazatelích, jako je míra ekonomické aktivity, počty zaměstnanců, počty podnikatelů a další. Až na výjimky budou všechny ukazatele sledovány za období v letech 1993-2019.

5.1 Míra ekonomické aktivity

Vývoj míry ekonomické aktivity žen a mužů v ČR v letech 1993-2019 je uveden na níže uvedeném grafu č.1. U žen se hodnoty ve sledovaném období pohybují kolem