Podnikatelé v národním hospodářství dle odvětví ekonomické činnosti 42

V tabulkách č. 10 a 11 lze vidět počty podnikatelů v NH na základě pohlaví a odvětví ekonomické činnosti. Tabulky neobsahují data za rok 1994 a 1999, tato data nejsou dostupná, nicméně na posouzení dlouhodobého vývoje to nemá významný vliv.

V kontextu rozdílnosti dat mezi pohlavími lze konstatovat, že ve většině odvětví jsou muži zastoupeni více než ženy, což vyplývá již z celkového vyššího množství podnikatelů mužské pohlaví. Pokud by mělo být určeno typicky mužské odvětví, kde je podíl žen minimální, jednalo by se o odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství;

zpracovatelský průmysl; stavebnictví; doprava a skladování a informační a komunikační činnosti. Ženy na rozdíl od mužů nemají mimo ostatní odvětví činnosti žádné odvětví, ve kterém by výrazně dominovaly, dvojnásobné zastoupení mají pouze v odvětví vzdělávání a zdravotní a sociální péče. Vyrovnané zastoupení obou pohlaví je poté v profesní, vědecké a technické činnosti a administrativní a podpůrné činnosti.

0 100 200 300 400 500 600 700

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

ženy muži

43

Tabulka 10 Podnikatelé (ženy) v NH podle odvětví ekonomické činnosti v ČR v letech 1993-2019 (tis.)

Zdroj: ČSÚ, Zaostřeno na ženy a muže, 2016a, 2019, 2020, vlastní zpracování

Podnikatelé v NH podle odvětví ekonomické činnosti (ženy)199319951996199719982000200120022003200520062007200820092010201120122013201420152016201720182019 Celkem123,60 156,90 154,60 157,40 174,70 188,30 188,00 195,60 209,50 188,50 200,10 200,60 205,30 219,80 231,96 249,68 262,68 255,61 254,11 258,58 278,14 277,82 270,29 269,57 Zemědělství, lesnictví a rybářství 5,22 6,95 6,58 5,98 6,47 6,48 4,83 5,33 5,65 5,17 4,69 3,88 4,87 5,30 5,20 7,36 5,98 5,41 7,20 5,04 5,91 6,94 5,36 5,16 Těžba a dobývání .....----..--..--------- Zpracovatelský průmysl 19,62 19,83 19,92 18,82 19,13 16,95 19,74 18,73 19,55 15,79 17,02 15,80 14,07 14,76 14,84 17,91 14,65 15,45 14,14 14,25 14,91 15,65 17,03 17,17 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovanéhovzduchu......-..-.............. Zásobování vodou, činnosti souv. s odpadními vodami, odpady a sanacemi....0,56 ..............0,61 .... Stavebnictví 3,45 2,58 2,25 3,34 3,56 4,45 4,73 3,69 4,30 1,60 3,09 5,33 5,33 3,96 3,19 3,88 4,29 3,24 2,14 1,60 2,01 2,66 2,43 2,16 Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel37,41 51,70 51,56 48,29 52,89 55,68 51,97 53,56 49,97 42,95 43,28 42,00 43,15 43,17 41,97 43,27 46,16 42,47 40,68 43,57 42,60 37,46 39,72 34,99 Doprava a skladování 2,46 2,12 1,46 2,37 3,03 3,17 2,96 3,19 3,38 3,79 4,21 3,10 1,61 2,15 1,97 1,96 2,08 1,56 3,59 2,23 1,86 2,19 2,44 2,09 Ubytování, stravování a pohostinství 7,96 8,78 7,46 7,93 9,76 10,97 11,46 13,57 12,89 11,88 11,74 11,90 11,15 10,66 12,02 12,27 13,05 10,83 10,61 11,94 13,55 10,06 13,40 13,52 Informační a komunikační činnosti 1,79 2,70 2,32 2,24 3,45 2,61 2,54 4,07 3,96 3,31 3,52 2,38 3,04 3,74 6,11 6,37 3,20 1,98 3,56 4,69 6,46 4,13 3,63 6,80 Peněžnictví a pojišťovnictví 0,51 1,97 2,30 3,15 3,53 5,53 7,08 6,54 9,05 9,25 10,69 12,43 11,84 12,00 13,05 14,65 15,36 16,20 12,89 14,47 16,91 14,63 12,96 11,52 Činnosti v oblasti nemovitostí 1,50 0,92 0,99 1,05 1,51 1,90 2,09 2,52 1,56 3,09 3,19 3,85 5,45 5,18 5,34 4,94 8,44 8,76 8,07 8,26 7,17 6,27 7,73 4,95 Profesní, vědecké a technické činosti 12,33 15,86 17,87 19,35 18,18 24,19 21,15 22,54 26,68 24,97 25,90 28,02 41,04 39,84 41,16 45,45 44,16 42,82 47,06 47,25 54,10 51,01 51,88 56,16 Administrativní a podpůrné činnosti 6,38 8,56 9,07 9,45 9,08 12,10 10,73 11,13 12,88 12,65 13,39 14,24 7,83 8,24 7,17 8,72 8,08 8,81 9,63 7,32 10,14 12,24 9,29 13,42 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení0,93 0,74 0,86 ...0,82 1,41 1,60 1,13 1,67 1,45 1,22 .1,14 0,64 0,69 0,87 0,69 .0,78 .0,54 . Vzdělávání 1,77 3,31 2,14 1,74 1,90 3,22 3,65 4,66 6,21 4,35 5,12 6,38 7,61 7,08 6,23 9,08 11,48 12,06 12,51 10,18 13,08 15,24 12,02 11,10 Zdravotní a sociální péče 5,80 11,16 10,41 10,92 12,12 12,60 14,16 14,27 16,71 15,25 16,35 15,19 14,23 18,77 20,06 19,68 22,06 23,66 19,73 17,89 14,70 17,28 13,37 16,49 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 2,30 2,54 2,42 3,26 4,13 4,72 4,11 4,59 4,95 5,30 7,01 6,10 5,70 6,48 5,90 6,34 7,28 6,66 6,74 6,30 6,75 10,20 8,60 7,44 Ostatní 13,11 16,36 15,98 18,54 24,30 22,86 25,68 24,96 29,18 26,98 28,11 27,67 25,86 30,79 34,24 34,08 41,44 40,65 35,82 38,96 40,31 43,07 43,22 40,45

44

Tabulka 11 Podnikatelé (muži) v NH podle odvětví ekonomické činnosti v ČR v letech 1993-2019

Zdroj: ČSÚ, Zaostřeno na ženy a muže, 2016a, 2019, 2020, vlastní zpracování

Podnikatelé v NH podle odvětví ekonomické činnosti (muži)199319951996199719982000200120022003200520062007200820092010201120122013201420152016201720182019 Celkem315,20 405,70 425,40 429,80 465,30 494,00 497,90 537,50 568,60 539,70 546,60 565,60 569,80 578,00 604,45 604,11 609,72 579,54 611,41 585,26 576,55 591,44 600,87 595,21 Zemědělství, lesnictví a rybářství 20,03 29,86 31,60 30,41 30,63 31,42 29,47 28,88 31,50 27,31 26,49 27,51 24,91 23,47 31,95 32,07 32,05 27,35 26,58 30,26 32,50 32,91 31,81 29,53 Těžba a dobývání .0,58 0,97 0,73 0,83 0,77 .1,19 1,35 1,13 1,39 1,20 1,11 1,63 1,41 ..0,69 ...0,62 .- Zpracovatelský průmysl 42,89 55,30 53,20 56,23 60,33 58,23 62,78 68,67 71,04 68,22 74,62 78,84 74,98 67,06 76,88 85,07 84,07 80,63 79,36 77,36 87,04 86,47 92,21 86,80 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovanéhovzduchu2,07 4,19 2,48 2,35 3,01 2,97 2,37 3,28 4,48 3,38 2,59 3,28 3,84 4,87 3,77 3,23 2,32 2,19 2,55 1,29 1,67 2,12 1,39 2,01 Zásobování vodou, činnosti souv. s odpadními vodami, odpady a sanacemi1,02 1,19 1,22 0,88 1,88 1,78 1,43 2,36 2,75 2,21 2,70 2,80 2,18 1,99 2,55 2,15 2,00 2,09 2,71 2,90 1,59 2,17 2,28 1,98 Stavebnictví 68,24 85,84 93,72 101,59 122,85 133,97 141,27 150,88 164,30 165,25 156,99 164,38 175,54 185,64 179,33 171,44 170,80 163,05 178,60 158,76 153,20 157,42 152,77 153,07 Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel74,80 100,30 107,14 104,89 103,00 108,77 101,50 111,21 116,77 99,85 90,87 94,88 97,14 93,52 87,87 92,51 98,32 93,15 91,48 89,23 80,96 80,80 79,59 79,90 Doprava a skladování 25,80 29,57 31,04 28,57 33,63 36,44 34,09 36,21 37,72 35,43 41,15 37,16 31,22 31,90 33,95 33,89 29,69 26,29 26,61 26,30 23,87 25,96 28,20 26,46 Ubytování, stravování a pohostinství 14,99 16,56 17,68 17,14 18,73 20,46 19,45 23,28 22,24 21,49 22,90 20,12 20,59 20,90 23,35 21,66 20,03 18,32 21,59 22,12 21,11 20,33 23,43 22,54 Informační a komunikační činnosti 7,80 9,14 9,95 11,33 9,63 11,05 13,32 13,84 16,48 12,59 15,77 16,18 19,81 23,76 27,58 29,04 26,61 26,32 29,11 25,88 28,81 30,80 32,67 33,98 Peněžnictví a pojišťovnictví 1,01 4,14 3,86 3,72 5,91 7,52 11,34 11,42 9,76 10,54 10,35 12,47 10,81 12,84 15,86 18,81 24,44 21,30 18,88 16,02 14,21 14,20 13,86 17,67 Činnosti v oblasti nemovitostí 1,75 2,62 3,23 4,21 3,96 3,67 4,65 6,11 7,35 6,19 6,61 9,61 9,52 9,69 9,63 10,99 12,44 12,85 15,52 14,12 10,43 13,20 13,87 14,78 Profesní, vědecké a technické činosti 18,29 25,42 27,72 25,85 24,58 25,57 24,62 26,87 27,27 28,47 33,75 37,32 45,34 47,66 53,95 46,34 49,34 49,81 59,47 59,39 60,69 62,23 66,34 62,50 Administrativní a podpůrné činnosti 10,73 14,91 15,20 14,60 14,12 15,14 14,51 15,68 16,11 16,63 18,93 20,68 13,13 10,33 11,54 11,29 11,26 13,05 12,40 12,86 12,24 13,13 12,05 12,69 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení2,25 1,41 1,66 1,60 1,02 2,21 2,58 2,61 2,65 3,75 3,35 2,90 2,25 2,43 2,94 2,24 1,49 0,53 1,59 0,75 ..0,80 . Vzdělávání 2,20 1,73 2,04 1,78 3,31 3,78 4,13 4,82 3,76 5,44 4,65 4,00 4,65 5,22 5,79 6,01 5,97 7,13 7,07 6,52 8,18 6,58 4,14 5,54 Zdravotní a sociální péče 5,77 7,72 7,86 7,90 9,51 10,12 9,57 8,47 10,60 12,20 13,16 9,22 5,43 7,10 7,49 7,43 10,10 8,23 9,71 9,14 8,30 8,18 8,47 9,95 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 7,46 7,58 6,66 7,99 8,20 10,82 9,23 11,08 13,55 12,05 12,08 14,17 13,17 12,90 12,85 14,46 13,81 12,10 11,24 15,82 15,10 16,98 16,66 16,22 Ostatní 7,38 7,51 8,21 7,99 9,96 8,93 11,13 10,52 8,38 7,60 7,86 8,71 13,59 13,77 13,85 12,92 11,46 10,73 12,05 12,38 11,74 11,28 13,56 11,73

45

Při posuzování vývoje počtu podnikatelů ve sledovaném období v jednotlivých odvětvích v čase lze najít odvětví s významnějšími změnami. Ženy byly v roce 2019 výrazně více zastoupeny v ubytování, stravování a pohostinství; v informační a komunikační činnosti; peněžnictví a pojišťovnictví; činnosti v oblasti nemovitostí;

profesní vědecké a technické činnosti; vzdělávání a ostatních činnostech.

K významnějšímu poklesu žen podnikatelek došlo pouze ve stavebnictví. Počet mužů narůstal téměř ve všech odvětvích podnikatelské činnosti, nejvýznamnější nárůst je zaznamenán v odvětví zpracovatelského průmyslu; stavebnictví; informační a komunikační činnosti; peněžnictví a pojišťovnictví; v oblasti nemovitostí a profesní, vědecké a technické činnosti.

6 Opatření ke zlepšení postavení žen na trhu práce

Na základě provedené analýzy se lze přiklonit k závěrům Stínové zprávy o stavu genderové rovnosti v České republice v roce 2015 a Vládní strategie pro rovnost žen a mužů. Postavení žen a mužů na českém trhu práce je nerovné, mělo by být podporováno vyšší zapojení ženské pracovní síly, zlepšení podmínek pro jejich zaměstnávání a vyrovnání mzdových rozdílů. Klíčové je v české společnosti tradiční chápání rodiny, kdy ženy jsou „pečovatelky“ a muži „živitelé“. V případě, že zde bude tento stereotyp přetrvávat, nelze nikdy dosáhnout úplné rovnosti mezi pohlavími. Řešením by bylo odstranění tradičního modelu rodiny a tradičního chápání mužských a ženských rolí, nicméně toto řešení by bylo velice náročné, a to především časově, společnost nelze změnit ze dne na den. Rovněž je otázkou, zda je tato úplná změna kultury a společnosti žádaná a prospěšná. Důležité je především nahlížet na ženy i muže jako na jednotlivce, respektovat jejich potřeby, zásady a požadavky bez ohledu na to, zda jsou tradiční či nikoliv.

Změny mohou přicházet také ze strany státu, na základě Vládní strategie pro rovnost žen a mužů lze navrhnout například řešení prostřednictvím kvót. Kvóty jsou většinou chápany jako minimální podíl osob z méně zastoupeného pohlaví, což jsou ve většině případů právě ženy. Minimální zastoupení žen je často diskutováno v oblasti manažerských pozic a rozhodujících orgánech. Možné by bylo také stanovení

46

minimálního počtu flexibilních úvazků, případně nařizovat firmám zveřejňování výše mezd v kontextu nerovnosti mezi pohlavími. Jednou z cest je také vyšší zapojení mužů do péče o rodinu, podpora většího zapojení do výchovy, využívání otcovské dovolené či nástupu na rodičovskou dovolenou.

Jak bylo prokázáno v provedeném výzkumu, žen podnikatelek je pouze poloviční množství než podnikatelů mužů. Ke zlepšení současné situace by tedy mohlo být přispěno také v případě, že by došlo ke zvyšování počtu žen podnikatelek. V tomto případě ženám odpadají případné problémy se zaměstnavatelem a mohou si svůj čas organizovat sami a rozložit jej efektivně mezi pracovní povinnosti a péči o rodinu. Ke zvýšení motivace žen k podnikání by mohlo být dosaženo i ze strany státu, např.

zvýhodněnými půjčkami pro zahájení podnikání. Významnost a přínosnost podpory podnikání matek s dětmi byla potvrzena i v rámci případové studie Podnikání jako flexibilní forma uplatnění na trhu práce, která byla financována dotacemi z Evropského sociálního fondu. V projektu byla ženám poskytnuta finanční a odborná podpora pro zahájení jejich podnikání. Přínosem projektu bylo mimo jiné i zlepšení ekonomické situace zapojených žen a zvýšení rovnosti mužů a žen v oblasti podnikání.

Výzkum potvrzuje závěry Stínové zprávy o stavu genderové rovnosti v České republice v roce 2015. Kdy vzhledem k tomu, že je většina žen v pozici zaměstnankyň, je důležitá podpora slaďování rodinného a pracovního života. Řada firem v ČR je již v této oblasti velmi pokroková, nicméně je podstatné, aby se pro ženy tyto možnosti staly standardem. Toho lze dosahovat formou flexibilních pracovních úvazků, ať už z hlediska délky pracovní doby, místa výkonu práce, či rozložení pracovní doby, případně sdílenými pracovními místy. Zaměstnavatelé mohou ženám rovněž umožňovat zajištění péče o děti v době, kdy jsou v zaměstnání prostřednictvím školek, kroužků aj.

V neposlední řadě by měly být firmy zodpovědné při nabírání zaměstnanců, odměňování a přístupu k pracovníkům, kdy by neměly žádné pohlaví zvýhodňovat.

I přes širokou škálu možných řešení je nejdůležitější, aby při zlepšování postavení žen na trhu práce byly aktivní samy ženy. I přes to, že každá žena bude do jiné míry zastávat tradiční hodnoty a do jiné míry se snažit získat plnou rovnoprávnost s muži, musí bojovat za to, co je pro ni nejlepší. Dokud budou ženy s nižšími mzdami a horšími podmínkami spokojené, nebudou zlepšovat svou kvalifikaci nebo dobrovolně vstupovat do mužských odvětví, bude změna velmi složitá a bude vypadat jako nevyžádaná.

47

Závěr

Postavení žen a mužů na trhu práce ČR je dlouhodobě nerovné. Diskriminace žen se projevuje především v oblasti odměňování a genderové segregace. S cílem zlepšit postavení žen na trhu práce byla založena Rada vlády pro rovnost žen a mužů, která ve Vládní strategii pro rovnost žen a mužů, akčních plánech a dalších dokumentech stanovuje cíle, kterých by Česká republika v oblasti rovnosti žen a mužů a diskriminace žen na trhu práce měla dosáhnout. Klíčovými oblastmi je např. zvýšení zaměstnanosti žen, podpora vyrovnaného zastoupení obou pohlaví v řídících pozicích, zajištění platové transparentnosti, zvýšení zapojení mužů do péče o děti, zajištění vyšší dostupnosti dalších možností péče o děti a mnoho dalšího. V legislativní oblasti poté bylo klíčové přijetí uceleného zákona v oblasti diskriminace v roce 2009, tzv.

antidiskriminačního zákona.

V teoretické části práce byly nejprve definovány základní pojmy spojené s genderovou problematikou na trhu práce a diskriminací. Celou prací se prolíná předpoklad tradičního rozdělení společnosti, respektive tradiční rozdělení rolí mužů a žen, kdy žena je „pečovatelka“ a muž „živitel“. Přítomnost tohoto tradičního rozdělení na českém trhu práce dokazuje i provedená analýza, ženy jsou skupina charakteristická vyšší nezaměstnanosti, vyšším podílem zkrácených úvazků, odůvodněním ekonomické neaktivity péčí o rodinu aj. Dále byl v teoretické části věnován prostor genderové segregaci, ke které dochází i na českém trhu práce a myslím si, že je jeho výraznou charakteristikou.

Teoretická část práce dále definuje diskriminaci a její typy, následně popisuje jednotlivé ekonomické teorie, respektive modely, které se tímto tématem zabývají.

Jedná se o model s diskriminačními preferencemi, diskriminující monopson, teorie statistické diskriminace a vytěsňovací model diskriminace. Všechny tyto modely se do českého trhu práce promítají. Výzkum potvrdil dominanci teorie statistické diskriminace a vytěsňovacího modelu. Teorie statistické diskriminace předpokládá, že zaměstnavatel posuzuje jednotlivce na základě obecných charakteristik skupiny, ve které je zařazen a nebere ohledy na individuální charakteristiky jednotlivců. V případě zaměstnávání mužů a žen se může jednat o situaci, kdy se zaměstnavatel rozhoduje najmout pracovníka, má k dispozici dva v zásadě stejné kandidáty, oba opačného

48

pohlaví. Zaměstnavatel může předpokládat, že žena, která je již matkou bude mít častější absence, specifické požadavky aj., najme tedy raději muže. Toto může být jeden z důvodů vyšší nezaměstnanosti žen a jejich snížené ekonomické aktivity ve věku do cca 44 let. Vytěsňovací model diskriminace předpokládá, že ženy a muži mají odlišný přístup do profesí a důsledkem toho je vznik typicky ženských a mužských profesí. Ve výzkumu nebyl odlišný přístup do odvětví prokázán, nicméně bylo potvrzeno, že ženská a mužská odvětví jsou na našem trhu práce přítomna.

Jak dokládá část práce věnovaná nediskriminačním faktorům, nerovnosti mezi muži a ženami vyplývají i ze samotných rozhodnutí a charakteristik pohlaví, nejsou vždy nutně způsobena třetí stranou. Ženy a muži odlišně nakládají s lidským kapitálem, zajímají se o různé obory, mají odlišné preference a životní strategie. Ženy se obecně orientují především na rodinu a péči o ni, neinvestují tolik do rozvoje lidského kapitálu a do práce samotné. Rovněž si obvykle vybírají typicky ženské obory, od kterých očekávají bezpečnou práci bez rizika, která je často spojena s nižšími mzdami. Toto bylo prokázáno i v provedeném výzkumu, kdy je vysoké zastoupení ženského pohlaví v odvětví vzdělávání nebo zdravotní a sociální péče. Muži naopak jsou ochotni nést vyšší riziko a trávit v práci více času, jsou tedy výrazně zastoupeni v manuálně zaměřených a rizikových činnostech nebo v odvětví informačních a komunikačních činností. Životní strategií žen je typicky zaměření na péči o rodinu a děti. Z důvodu mateřské a rodičovské dovolené tráví na trhu práce méně času, mají tedy méně zkušeností. Rovněž se často vracejí do práce pouze na částečný úvazek, i toto se promítá do jejich nižších mezd.

Cílem práce bylo zanalyzovat a zhodnotit vývoj postavení žen a mužů na trhu práce ČR v letech 1993-2019. Z legislativního a institucionálního hlediska bylo od doby vzniku ČR dosaženo řady pokroků. Problematiky rovnosti pohlaví a diskriminace zaměstnanců a jiných subjektů trhu práce se dotýká několik zákonů, které byly v průběhu let upravovány, novelovány nebo nově zveřejněny s cílem vytvořit co nejvhodnější legislativní ukotvení. Touto problematikou se zabývá i samotná Listina základních práv a svobod. Nejvýraznějším zákonem je nicméně již zmiňovaný antidiskriminační zákon.

V institucionální oblasti figuruje v problematice rovnosti žen a mužů hned několik orgánů napříč mnoha institucemi. Jedním z nejdůležitějších byl začátek

49

působení Rady vlády ČR pro lidská práva v roce 1998. Aktuálně nejvýraznějším orgánem je Rada vlády ČR pro rovnost žen a mužů založena v roce 2001, která má na starosti především podávání návrhů a vytváření koncepcí pro prosazování a dosažení rovnosti žen a mužů, sledování dodržování mezinárodních závazků v této problematice a sledování aktuálního stavu rovnosti pohlaví.

Samotná analýza byla prováděna na základě dat z Českého statistického úřadu, především z jeho nyní již každoročně vydávaných publikací Zaostřeno na ženy a muže.

Vývoj dat byl v některých případech zkreslen změnou metodiky výpočtů v roce 2010, případně přebíráním dat z databází Eurostat. V některých případech rovněž nebyla dostupná data především z prvních let sledovaného období. Nicméně vzhledem k délce sledovaného období to na komplexní posouzení vývoje nemělo významný vliv.

Prvním sledovaným ukazatelem byla míra ekonomické aktivity, kde lze najít výrazné rozdíly mezi pohlavími, kdy ekonomická aktivita žen se pohybuje kolem 50%, muži dosahují hodnot kolem 70%. Při sledování dat s ohledem na věkové skupiny lze pozorovat snížení ekonomické aktivity u skupiny 20-24 let v souvislosti se studiem. U žen věkové skupiny 25-29 let tato míra klesla, v souvislosti s odsouváním mateřství do pozdějšího věku, což se promítá do snížené ekonomické aktivity žen ve věku 30-39 let. U mužů i žen poté míra ekonomické aktivity klesá v souvislosti s odchodem do starobního důchodu.

Svoji ekonomickou neaktivitu ženy i muži nejčastěji odůvodňují pobíráním starobního nebo jiného důchodu. Významný rozdíl mezi pohlavími je poté zřetelný zaměstnání, které by mohly sladit s péčí o rodinu a zaměstnavatelé při jejich najímání mohou uplatňovat statistickou diskriminaci. V souvislosti se sledováním míry nezaměstnanosti žen vzhledem k ekonomickému cyklu lze usoudit, že v době hospodářského růstu, kdy je zároveň dostatek volných pracovních míst, se rozdíly mezi mírou nezaměstnanosti obou pohlaví stírají a nezaměstnanost žen je nižší. V opačném případě je rozdíl mezi pohlavími vyšší.

50

Dalším výstupem z provedené analýzy je potvrzení nerovného rozdělení oborů na ty, ve kterých dominují ženy a ty ve kterých dominují muži. Jedním z ženami výrazněji zastoupených odvětví bylo v roce 1993 odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství, které ale zaznamenalo výrazný pokles zaměstnankyň o 68%.

Naopak výrazně více byly ženy v roce 2019 zastoupeny v profesní, vědecké a technické činnosti a administrativní a podpůrné činnosti. U mužů nejvyšší nárůst zaznamenalo odvětví informační a komunikační činnosti a peněžnictví a pojišťovnictví, kde byl jejich počet v roce 2019 oproti počátečnímu roku zhruba trojnásobný.

Z dostupných dat o počtu zaměstnaných na kratší pracovní dobu lze vyvodit závěr, že ženy v celém sledovaném období využívaly zkrácené úvazky častěji než muži, zhruba o 75%. Výrazné zvyšování počtu zaměstnanců na kratší pracovní dobu lze pozorovat především v posledních letech, a to u obou pohlaví. Mohlo by to tedy znamenat vyšší ochotu zaměstnavatelů tyto úvazky poskytovat. A to nejen matkám, ale případně i otcům nebo studentům a dalším skupinám. Zároveň v roce 2019 bylo pouze 7% zaměstnanců zaměstnáno na zkrácený úvazek nedobrovolně, v předchozích letech hodnoty dosahovaly i 20%. To může mít souvislost i s hospodářským cyklem, kdy vyšší procento nedobrovolných zkrácených úvazků bylo v době po krizi a v době kdy se konci sledovaného období se rozdíl pomalu stírá.

51

Významné rozdíly mezi pohlavími lze pozorovat i u počtu podnikatelů, kdy z celkového počtu podnikatelů bylo pouze cca 30% žen, nicméně jejich podíl v konečném důsledku mírně narostl. Téměř v celém sledovaném období počty podnikatelů obou pohlaví rostly, s tím že tempo růstu bylo vyšší u žen. U mužů začal počet s mírnými výkyvy téměř stagnovat od roku 2010, u žen o dva roky později. Podíly mužů a žen podnikatelů v jednotlivých odvětvích ekonomické činnosti se nijak významně neliší od podílu zaměstnanců, nicméně nenajdeme žádné odvětví, ve kterém by dominovaly ženy.

V závěru výzkumu byla navržena možná opatření ke zlepšení postavení žen na trhu práce a snížení rozdílů mezi pohlavími. Pokud by měli být ženy i muži posuzováni vždy bez rozdílu, je v první řadě nutná změna nastavení společnosti, která je nyní tradiční se značnými genderovými stereotypy a předsudky. Tato změna je ale možná pouze v dlouhém časovém období. Významné je tedy především podporovat flexibilní zaměstnávání žen a slaďování rodinného a pracovního života. Užitečné může být také motivovat muže k vyššímu zapojení do péče o rodinu a domácnost.

Důležitá je ale i samotná iniciativa žen ke zkvalitňování jejich kapitálu a zvyšování konkurenceschopnosti vůči mužům. Výzkum potvrdil relevantnost cílů a návrhů Rady vlády pro rovnost žen a mužů.

Hlavním cílem práce bylo posoudit vývoj postavení žen a mužů na trhu práce od doby vzniku ČR a zhodnotit, zda v oblasti rovného postavení a stírání rozdílů došlo k pokroku směrem k lepšímu. Relevantnost závěrů je determinována zaprvé tím, že došlo ve sledovaném období ke změně metodiky konstrukce dat, zároveň některá data nebyla k dispozici. I přesto že téma rovnosti a diskriminace je náročné interdisciplinární téma, cíl práce a statistickou analýzu se podařilo splnit. Jak již bylo zmíněno, z legislativního a institucionálního hlediska bylo provedeno mnoho změn a došlo ke zlepšení celkové situace. Samotná analýza dat prokázala, že rozdíly mezi pohlavími jsou patrné u všech sledovaných ukazatelů, jsou většinou výrazné a vždy v neprospěch žen. Nicméně lze pozorovat mírné zlepšení a postupné stírání rozdílů.

Z výzkumu je patrné, že rozdíly nejsou vždy pouze výsledkem diskriminace, ale i celou řadou nediskriminačních faktorů. Není ale možné prokázat, do jaké míry je za nerovnosti mezi pohlavími odpovědná právě diskriminace. Pro posouzení tohoto by bylo vhodnější se zaměřit přímo na zaměstnavatele, zde by získaná data nemusela plně

52

odpovídat realitě. Zda by byl tento výzkum relevantní by záviselo i na ochotě zaměstnavatelů poskytovat citlivá data týkající se bezprostředně jejich firem.

Problematické by bylo pravděpodobně také získat dostatečné množství respondentů a mohlo by dojít k účasti pouze ze strany v této oblasti zodpovědných firem.

Výzkum prokázal rozsáhlost tématu, které by mohlo být zkoumáno podrobněji.

Ukázalo se, že problém je interdisciplinární a v této bakalářské práci nebylo možné zkoumat všechny faktory, které způsobují nerovnost. Dále by bylo možné například podrobně sledovat koncepce a plánovaná opatření k dosažení rovnosti ze strany vlády a jejích poradních orgánů. Z hlediska statistického výzkumu by bylo možné zkoumat další ukazatele oblasti trhu práce nebo ukazatele, které jsou ve výzkumu již zahrnuty zkoumat podrobněji v závislosti na věku, vzdělání apod. Zajímavé by bylo rovněž se zaměřit na celou problematiku ze strany firem, ovšem jak již bylo zmíněno výše, toto by bylo náročné z hlediska věrohodnosti dat a ochoty zaměstnavatelů tyto informace poskytovat.

53

Monografie

ANKER, Richard, 1998. Gender and jobs: sex segregation of occupations in the world. Geneva: International Labour Office, ISBN 922109524X. Dostupné také z:

https://books.google.cz/books?id=vqsq_qmyXvQC&printsec=frontcover&hl=cs#v=one page&q&f=false

ASKLÖF, Cecilia, 2003. Příručka na cestu k rovnosti žen a mužů. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Dostupné také z: https://www.vlada.cz/assets/ppov/rada-pro-rovne-prilezitosti/oddeleni/dokumenty/Prirucka-na-cestu-k-rovnosti.pdf

BROŽOVÁ, Dagmar, 2006. Diskriminace žen v ekonomické teorii vybrané problémy.

Politická ekonomie., vol. 54, iss. 5, s. 646-660. Dostupné také z:

https://polek.vse.cz/pdfs/pol/2006/05/04.pdf

https://polek.vse.cz/pdfs/pol/2006/05/04.pdf

In document Hlavní práce75031_hajv02.pdf, 2 MB Stáhnout (Stránka 51-70)