Za člověka, který Teorii omezení vytvořil a představil světu se všeobecně považuje dr. Eliyahu M. Goldratt. Počátky Teorie omezení jsou s jeho jménem neodlučně spjaty.neodlučně spjaty . Přestože je TOC poměrně mladou disciplínou, má za sebou již také řádu milníků. Proto bychom zde měli zmínit alespoň to nejzákladnější.
Eliyahu M. Goldratt (1948 - ) je člověkem, který myšlenku využití Teorie omezení v řízení společností dokázal jako první srozumitelně formulovat a je tak považován za
„otce“ Teorie omezení.
Eli Goldratt přišel do Spojených států amerických z Izraele, společně se svými partnery, aby zde v roce 1979 založil společnost Creative Output. Tato společnost se zabývala vývojem a prodejme softwaru a k němu navazujících konzultací. Hlavním
produktem dodávaným firmou Creative Output byl software založený na unikátním plánovacím algoritmu a metodě, která se nazývala Optimized Production Timetables (OPT, volně přeloženo Rozvrhy optimalizované produkce). Tato metoda si získala určitou oblibu a poptávku po produktu, ale nestala se všeobecně známou. Přesto přešlo k nahrazení slov ve zkratce OPT, novým názvem bylo Optimized Production Technology (Technologie optimalizované produkce). Software založený na této metodě se prodával po dobu sedmi let se střídavými úspěchy. Období největší
prosperity přinesla této společnosti „misionářská“ aktivita Eliyahu Goldratta, který se rozhodl získat pro produkty své firmy všeobecnou pozornost prostřednictvím
publikace knih. Po vnitřních sporech byla firma v roce 1986 prodána anglickému investorovi, což uvolnilo Eli Goldrattovi ruce k tomu, aby založil Goldratt Institute, kde se svými kolegy rozpracoval Teorii omezení.
V prvních pracích měla Teorie omezení méně obecné zaměření, kdy původně byla Teorie omezení prosazována jako manažerský směr (či manažerská filisofie), který je součástí řízení průmyslové výroby. Postupně však, tak jako u mnohých jiných teorií, dochází kzobecňování a rozšiřování platnosti teorie na všechny obory lidské činnosti a také pro uplatnění na vyšších úrovních abstrakce. TOC si získala celosvětovou popularitu a dlouhá řádka společností, mezi něž patřily i největší firmy z různých oborů, aplikovala poznatky, k nimž dospěl tým z Goldrattova institutu. Pokud budeme hodně generalizovat, pak můžeme tvrdit, že aplikace v praxi měla podstatně více kladných něž záporných zkušeností a odborná veřejnost i zákazníci byli
přesvědčeni o životaschopnosti TOC.
Trochu překvapivé bylo uvedení Thinking Process (Myšlenkový proces), který měl fungovat jako manažerský způsob myšlení, potřebný pro uvedení změn v život.
Rozpracován byl do skupiny nástrojů, které se dnes ukazují jako velmi užitečné a jsou i velkou oporou při tvorbě této práce. Společnosti, které předtím s úspěchem
aplikovaly základní orientaci TOC se od Thinking Process spíše odkláněly a i odborná veřejnost vyjadřovala rozpaky. Dnes je však oblast thinking process progresivní oblasti Teorie omezení a těší se velké oblibě.
Jak již bylo uvedeno, napsal Eliahu Goldratt řadu knih. Mnohé z nich se staly bestsellery a to především ve Spojených státech. Prodaly se jich miliony kusů, staly se hlavním prostředkem popularizace této metody či směru, a tak je na místě, abychom zde zmínili o čem se v nich pojednává.
Asi největším průlomem byla jeho publikace Cíl (The Goal: A Process of Ongoing Improvements, poprvé poblikována již v roce 1984). V této knize popisuje, jak může změna orientace směrem k systematickému řízení úzkých míst (bottlenecks)
rozhodující měrou prospět k úspěšnému chodu podniku. V tomto díle se zaměřil na podnik průmyslové výroby, což je také první obor, ve kterém se začalo TOC
prosazovat. Tuto knihu napsal Eliahu Goldratt jako fiktivní příběh. Autor v této knize upozorňuje na nevyhovující zaměření na nákladovou stránku a navrhuje jako
vhodnější prostředek tzv. průtokovou analýzu (Throughput accounting). Tou se budeme zabývat v jedné z dalších kapitol.
Hlavními postavami knihy Cíl jsou Alex Rogo, manažer nepříliš úspěšného podniku na zpracování kovů a jeho známý Jonah (podobnost jména s autorovým není
náhodná), zkušený kolega, který pomáhá formou rad a konzultací.
Tito hrdinové se pak objevují i v knize It’s not Luck (Není to náhoda – volný překlad, české vydání zatím chybí). V této knize mimo jiné představuje nástroj pro analýzu Mizející mrak (Evaporating Cloud) a více se zabývá hledáním základních (core) problémů.
Další z veleúspěšných knih se jmenuje Kritický řetěz (Critical Chain). Je věnována aplikace Teorie omezení v oblasti projektového řízení. Hlavním tématem je zde podle očekávání boj s chronickými problémy projektů – překračováním rozpočtu a
především překračování plánované doby trvání.
Pro potřeby této práce se za podstatný určitě dá označit i příspěvek do teorie zavádění informačních systémů do společnosti o němž pojednává publikace Jak vzniká zisk (Necessary but Not Sufficient). Ústředním tématem této knihy jsou nenaplněná očekávání při zavádění ERP systémů do praxe, kdy není dosahováno potřebného zvýšení produktivity.
Eliyahu M. Goldratt vydal ještě další knihy a komentáře, jejich rozbor by však překračoval záběr této práce.
Vdnešní době samozřejmě již není Teorie omezení disciplínou jednoho člověka, ale poměrně košatý vědní obor. Vzniká dlouhá řad publikací, které upozorňují na výhody a nevýhody aplikace TOC do jednotlivých oborů, každoročně se koná mnoho
konferencí a seminářů a v neposlední ředě se základy Teorie omezení dostávají i do vyučovacích osnov na vysokých školách, jako standardní, etablovaná vědní
disciplína.
(Inman, 2006)