Používané nástroje mají každý jinou úlohu a většinou jsou prezentovány pod různými názvy nebo vrůzných modifikacích. V rámci této práce se budeme zabývat pěti nástroji TOC. Jsou jimi
Current Reality Tree
Dilemma Tree
Future Reality Tree
Prerequisite Tree
Transition Tree
Vrámci aplikace zásad Teorie Omezení je zapotřebí vyřešit tři hlavní otázky
1) Co změnit?
2) Na co změnit?
3) Jak způsoOddělení kontroly investic do IT změnu?
(Obrázek 7, zdroj: Vytvořeno autorem)
Nástroje rozděleny podle aplikované logiky Thinking Procesu jsou zachyceny do jednosuché tabulky.
Otázka/ odpověď Postačující příčina Nutná podmínka
Co změnit? Current Reality Tree
Na co změnit? Future Reality Tree
Jak? Transition Tree
Dilemma Tree
Prerequisite Tree
(Obrázek 8, zdroj: Vytvořeno autorem)
2.7.1 Current Reality Tree
CRT je nástrojem založeným na logice Postačující příčiny. Cílem CRT je plně popsat existující situaci. Účelem je porozumět tomu, jak různé problémy, se kterými se
Co změnit? Na co změnit? Jak změnit
řešitel setkává, jsou navzájem provázané. Významnou úlohu v CRT má takzvaný klíčový problém (Core Problem). Jde o problém, jenž má vliv na podstatnou část identifikovaných problémů. V CRT se prakticky vyskytují čtyři kategorie objektů:
Klíčové problémy, Problémy, Neutrální jevy (efekty) a symptomy.
CRT je především komunikačním nástrojem, pomocí kterého je možné snadno verbalizovat vazby mezi problémy. Analýza zpravidla jde jen do takového detailu, který je potřeba pro komunikaci vtýmu.
Current Reality Tree je nejdůležitějším nástrojem, který byl během tvorby této diplomové práce využit.
(Obrázek 9, zdroj: Vytvořeno autorem)
Symptomy problémů označujeme jako Nežádoucí efekty (Undesirable Efects, UDE‘s). UDE může samo o sobě fungovat jako problém a způsobovat navazující UDE. Je pravidlem, že se při analýze s pomocí CRT podaří nalézt Zpětnou vazbu, která ještě posiluje účinek problému.
(Obrázek 10, zdroj: Vytvořeno autorem)
Vpřípadě dokončení analýzy závislostí a sestavení CRT se doporučuje pohlížet na Klíčové problémy, jako na konflikty, kde strany v konfliktu sledují nějaké cíle.
Zpravidla se dá určit, že cíle jsou na obou stranách konfliktu tak říkajíc bohulibé.
2.7.2 Dilemma Tree
Dalším zdůležitých nástrojů je Dilemma Tree (DT, Konfliktní strom). DT je nástroj postavený na logice Nutné podmínky. Tento nástroj se používá k pochopení podstaty konfliktu. Nejčastěji se využívá tohoto nástroje v případě, že ještě nedošlo
kidentifikaci podstaty problému, nebo nedošlo ke shodě o podstatě problému.
Na tomto diagramu se prezentuje, jakým směrem se má odvíjet řešení problému. To je i vdiagramu i zdůvodněno, proto se tento nástroj používá i pro přesvědčování o směřování řešení.
Na Dilemma Tree se zpravidla začíná pracovat v době, kdy jsou identifikovány Klíčové problémy. Ty se interpretují jako konflikty.
K dobrému pochopení je nutno zmínit, že každá z vazeb na diagramu reprezentuje vztah vyjádřený předpokladem. Cesta k řešení Dilemma Tree zpravidla vede přes vyvrácení některého z předpokladů.
Společný cíl
Potřeba A
Potřeba B
Podmínka splnění A
Negace podmínky A KONFLIKT
(Obrázek 11, zdroj: Vytvořeno autorem)
I tento nástroj byl vpráci několikrát využit a to u složitějších problémů.
2.7.3 Future Reality Tree
Future Reality Tree (FRT, Strom budoucí reality). Tento nástroj je postaven na logice Postačující podmínky. K jeho aplikaci se přistupuje v případě, že existují
pochybnosti, zda navrhované řešení zabírá celou šíři problému. Cílem je tedy prokázat kompletnost řešení.
Vzniká zařazením Injekcí (Injections, Akcí za účelem změny) do CRT a obratem UDE’s na Desirable Effects (DE, Žádoucí efekty).
Cílem této fáze již není identifikace dalších problémů, ale hledání řešení a kontrola pokrytí všech problémů, které je potřeba odstranit.
V další práci se objevuje FRT jednou u jednoho zhlavních problémů.
(Obrázek 12, zdroj: Vytvořeno autorem)
2.7.4 Prerequisite Tree
Prerequisite Tree (PRT, strom podmínek realizace řešení) je nástrojem postaveným na logice nutné podmínky. Používá se vpřípadě, že je potřeba dosáhnout shody na tvrzení, že řešení může být implementováno. Cílem je identifikace všech překážek a vytvoření mapy přechodných (postupných) cílů. Tímto nástrojem se zde nebudeme více zabývat, protože vpráci není přímo aplikován.
2.7.5 Transition Tree
Tento nástroj má za cíl sestavení plánu pro dosažení cílů již dříve identifikovaných.
Popisuje přechody mezi jednotlivými postupnými cíli a akce nutné kposunu. Tímto nástrojem se zde nebudeme více zabývat, protože vpráci není přímo aplikován.
(Mabin, 2006) (mst-usa LLC, 2006) (Youngman, 2006)
3 Postup a průběh získávání informací
Tvorba diplomové práce měla ve své podstatě tři hlavní součásti. Jsou jimi:
1. Teoretická příprava
2. Sběr informací o nežádoucích efektech (UDE’s)
3. Analýza kauzality UDE’s pomocí Thinking Process, rozbor problémů Tato kapitola se věnuje především druhému z těchto tří kroků, částečně i třetímu kroku. To vpřípadě, že odbornost pracovníků, se kterými jsem konzultoval svůj výzkum, je předurčovala k tomu, aby byli schopni správně identifikovat příčinné vazby mezi problémy v jejich oboru.
Ktomu, aby bylo možno sestavit obraz problémů se kterými se společnost IT Centre potýká bylo nutno uskutečnit poměrně rozsáhlou studii prostředí. Tomu odpovídal fakt, že jsem ve své práci využil řadu různých zdrojů pro identifikaci nežádoucích efektů a pro získání informací, které by mne navedly ke správnému určení kauzálních závislostí. Volil jsem kombinovaný přístup kzískávání informací, nutno však
podotknout, že tam kde neexistovaly informační zdroje, o které by bylo možno se opřít, volil jsem především tzv. soft techniky získávání informací – výsledkem zjišťování nebyly přesné metriky, ale častěji vyjádření expertů.
Přistupme nyní k popisu informačních zdrojů.